CEZ A.S.

Interim / Quarterly Report • Sep 2, 2024

Skupina ČEZ Pololetní finanční zpráva 2024

Představení Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ je stabilní energetickou skupinou, která patří mezi největší ekonomické subjekty v České republice i ve střední Evropě a významně přispívá k rozvoji energetického sektoru regionu v souladu s cíli udržitelnosti Evropské unie. Skupina ČEZ je bezpečným a spolehlivým přístavem pro své zákazníky, zajišťuje spolehlivé dodávky energií pro Českou republiku i sousední země a poskytuje komplexní energetické služby.

Ve své činnosti klade Skupina ČEZ důraz na naplňování globálních klimatických cílů, dekarbonizaci a na životní prostředí obecně. Zaměřuje se na rozvoj jaderných i obnovitelných zdrojů, na inovace v energetice a na rozvoj spolehlivých a udržitelných řešení pro své zákazníky. Těžiště hodnoty vzniká z bezemisní výroby, distribuce a prodeje elektřiny a tepla. Významnými činnostmi jsou dále obchodování s komoditami, distribuce a prodej zemního plynu, těžba uhlí a zejména poskytování komplexních energetických a technologických služeb.

Skupina ČEZ dává práci více než 31 tisícům zaměstnanců a dodává energie a moderní energetická řešení milionům zákazníků v České republice, Německu, Polsku a na Slovensku. Dále působí zejména v Maďarsku, ve Francii, Itálii, Rakousku a v Nizozemsku.

	%
VÝROBA - Trading	4
VÝROBA - Jaderné zdroje	50
VÝROBA - Obnovitelné zdroje	7
VÝROBA - Emisní zdroje	13
TĚŽBA	6
DISTRIBUCE	15
PRODEJ	5
Celkem	100

Podíl hlavních činností Skupiny ČEZ na EBITDA za I. pololetí 2024 (%)

Vize a společenská odpovědnost

Dlouhodobou vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života. Strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka je zaměřena na dynamickou přeměnu výrobního portfolia na nízkoemisní a na dosažení plné klimatické neutrality do roku 2040. Nedílnou součástí je závazek zásadně omezit výrobu tepla a elektřiny z uhlí do roku 2030. Základními předpoklady bezemisní vize a priority energetické soběstačnosti jsou masivní rozvoj jaderné energetiky a výstavba nových obnovitelných zdrojů. Skupina ČEZ dále investuje v oblasti elektromobility a do rozvoje baterií včetně těžby kritických surovin pro jejich výrobu. Souhrnným cílem je zajišťovat bezpečné a konkurenceschopné energie pro zákazníky.

V oblasti distribuce a prodeje je základním cílem poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu. Skupina ČEZ proto významně investuje do modernizace a digitalizace distribučních sítí, chce být nejspolehlivějším dodavatelem energií a moderních komplexních energetických služeb a hodlá být lídrem energetické transformace a dekarbonizace průmyslu v České republice i ve střední Evropě.

Při svém podnikání se Skupina ČEZ řídí přísnými etickými standardy zahrnujícími odpovědné chování k zaměstnancům, společnosti a životnímu prostředí. Hlásí se k principům trvale udržitelného rozvoje a celá strategie je založena na pilířích ESG (Environmental, Social, Governance). Principy

udržitelnosti jsou tak integrální součásti řízení i směřování celé společnosti a na jejich dodržování klade Skupina ČEZ důraz i u svých dodavatelů.

Skupina ČEZ podporuje energetickou úspornost a efektivitu, prosazuje nové technologie a inovace a zaměřuje se na investice do moderních technologií, vědy a výzkumu. Firemní kultura je orientována na bezpečnost, vnitřní efektivitu v zájmu růstu hodnoty pro akcionáře a na vytváření bezpečného a stimulujícího prostředí pro profesní růst zaměstnanců, založeného na principu rovných příležitostí pro všechny. Jednou z priorit je úzká spolupráce s komunitami a co nejvstřícnější přístup k zákazníkům.

Nejvýznamnějším akcionářem mateřské společnosti ČEZ je Česká republika s podílem na základním kapitálu téměř 70 %. Akcie ČEZ jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů, kde jsou součástí burzovních indexů PX a WIG-CEE. Tržní kapitalizace ČEZ k 30. 6. 2024 činila 472 mld. Kč a během své existence odvedla společnost ČEZ na dividendách svým akcionářům 474 mld. Kč.

Skupina ČEZ se dlouhodobě řadí k největším daňovým poplatníkům v České republice a k základním pilířům české ekonomiky. Od vzniku akciové společnosti v roce 1992 odvedl ČEZ českému státu na dividendách, daních, odvodech, darech a platbách za emisní povolenky více než bilion korun.

Vybrané ukazatele Skupiny ČEZ 6
Akcie 8
Vybrané události 10
Vývoj na energetických trzích 12
Strategie 15
Přístup k životnímu prostředí 17

Valná hromada společnosti ČEZ 19
Změny v orgánech společnosti ČEZ 20

Působení Skupiny ČEZ 21
Vliv konfliktu na Ukrajině na podnikání 23
Segment VÝROBA 24
Segment TĚŽBA 31
Segment DISTRIBUCE 33
Segment PRODEJ 35
Instalovaný výkon zdrojů a bilance elektřiny, tepla a zemního plynu Skupiny ČEZ 41
Hospodaření Skupiny ČEZ 50
Investice Skupiny ČEZ 61

Bezpečnost a ochrana 63
Životní prostředí 66
Výzkum, vývoj a inovace 67
Soudní spory a jiná řízení 69
Vývoj regulace a legislativy odvětví 76
Změny v majetkových účastech 82

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka Skupiny ČEZ zpracovaná v souladu s účetními
standardy IFRS ve znění přijatém Evropskou unií k 30. 6. 2024 85

6. Ostatní informace

Základní organizační schéma společnosti ČEZ k 1. 8. 2024 108
Definice a výpočet ukazatelů nespecifikovaných v rámci IFRS 109
Výklad vybraných pojmů a zkratek 111
Kontakty 113

Identifikace akciové společnosti ČEZ 114
------------------------------------------

1. Představení Skupiny ČEZ a hlavní události

Vybrané ukazatele Skupiny ČEZ

Ekonomické ukazatele

	Jednotka	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	Index 2024/2023 (%)
Provozní výnosy	mld. Kč	169,7	161,7	95,3
z toho: tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí	mld. Kč	127,9	113,7	88,9
tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	mld. Kč	39,2	46,8	119,4
EBITDA	mld. Kč	62,4	69,2	110,9
Zisk po zdanění	mld. Kč	22,3	21,1	94,5
zisk očištěný 1) Čistý	mld. Kč	22,5	21,1	93,9
Dividenda na akcii 2)	Kč / akcie	145,0	52,0	35,9
Dividendový výplatní poměr 3)	%	99,3	80,2	x
Čistý peněžní tok z provozní činnosti	mld. Kč	134,6	69,5	51,6
Kapitálové investice (CAPEX) 4)	mld. Kč	-16,9	-20,5	121,1
Aktiva	mld. Kč	825,8 5)	769,1	93,1
Vlastní kapitál	mld. Kč	245,6 5)	237,3	96,6
Čistý dluh	mld. Kč	151,3 5)	111,1	73,5
Čistý dluh / EBITDA	1	1,21 5)	0,84	x

1) Čistý zisk očištěný = Zisk po zdanění upravený o mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením daného období.

2) V daném roce přiznaná dividenda na akcii před zdaněním. Hodnota vyjadřuje nárok držitele akcie na výplatu podílu na zisku akciové společnosti, který odpovídá vlastnictví jedné akcie.

3) Vztaženo k zisku po zdanění očištěnému.

4) Pořízení hmotných a nehmotných stálých aktiv.

5) Stav k 31. 12. 2023.

Provozní ukazatele

	Jednotka	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	Index 2024/2023 (%)
Instalovaný výkon	GW	11,9	12,0	101,0
Výroba elektřiny (brutto)	TWh	25,0	24,3	97,5
z toho: podíl bezemisní 1)	%	67,4	66,6	x
Prodej elektřiny 2)	TWh	12,4	11,6	93,3
Prodej tepla 2)	TWh	3,7	3,5	95,4
Prodej plynu 2)	TWh	6,5	5,3	81,6
Fyzický počet zaměstnanců k 30. 6.	tis. osob	29,4	31,1	105,7
z toho: ženy	tis. osob	6,2	6,7	107,5

1) Bez zdrojů emitujících CO²

2) Prodej koncovým zákazníkům mimo Skupinu ČEZ.

.

Podíl nejvýznamnějších zemí působení

	Jednotka	Česká republika		Německo		Polsko		Slovensko		Další země a eliminace mezi regiony
		I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.
		2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024
Provozní výnosy	mld. Kč	149,4	140,3	9,1	13,7	6,2	4,0	1,3	1,1	3,7	2,6
EBITDA	mld. Kč	60,8	67,2	0,6	1,1	0,6	0,4	0,1	–	0,3	0,5
Zisk po zdanění	mld. Kč	21,0	20,5	–	0,1	0,3	0,2	–	–	1,0	0,3
Zaměstnanci 1)	tis. osob	24,3	25,3	3,3	3,8	0,9	1,0	0,3	0,3	0,6	0,7

1) Fyzický počet zaměstnanců k 30. 6.

Ratingové hodnocení

Kreditní rating

V prvním pololetí roku 2024 zůstala dlouhodobá ratingová hodnocení společnosti ČEZ nezměněna, ratingová agentura Moody's změnila výhled ratingu ze stabilního na negativní.

Dne 22. 3. 2024 a 9. 8. 2024 ratingová agentura Standard & Poor's aktualizovala dlouhodobé ratingové hodnocení společnosti ČEZ na úrovni A-, stabilní výhled.

Dne 26. 3. 2024 a 5. 4. 2024 ratingová agentura Moody's aktualizovala dlouhodobé ratingové hodnocení společnosti ČEZ na úrovni Baa1, stabilní výhled byl změněn na negativní.

Obě ratingové agentury jsou uvedeny v seznamu ratingových agentur dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013. Společnost ČEZ při výběru ratingových agentur postupuje v souladu s článkem 8d uvedeného nařízení.

ESG rating

Skupina ČEZ nadále pokračuje ve zlepšování svého ESG ratingu, tedy v oblasti životního prostředí, sociálních aktivit a transparentního řízení.

Ratingové hodnocení ČEZ v oblasti udržitelného rozvoje ESG:

• ➢ Umístění podle ratingového agregátoru CSRHub: 90. percentil.
• ➢ MSCI: hodnocení AA.
• ➢ Morningstar Sustainalytics: střední míra rizika s hodnocením 28,7 (na stupnici 100–0, kde 100 znamená nejvyšší míru rizika).
• ➢ Standard & Poor's Global ESG: celkové hodnocení na úrovni 58/100.
• ➢ Nezisková organizace Carbon Disclosure Project (CDP): úroveň B (na stupnici A až D).

Akcie

Akcie ČEZ jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů, kde jsou součástí burzovních indexů PX a WIG-CEE. Tržní kapitalizace ČEZ k 30. 6. 2024 činila 472 mld. Kč a během své existence odvedla společnost ČEZ na dividendách svým akcionářům přes 474 mld. Kč.

K 30. 6. 2024 byly obchodovány na veřejných trzích akcie tří společností Skupiny ČEZ – ČEZ, a. s., ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s. a Akenerji Elektrik Üretim A.Ş.

1) ČEZ, a. s.

K 30. 6. 2024 činila celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., 53 798 975 900 Kč, který tvořilo 537 989 759 kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. Jejich ISIN je CZ0005112300.

Struktura akcionářů podle typu subjektu (%)

	Podíl na	Podíl na Podíl na		Podíl na
	základním	hlasovacích	základním	hlasovacích
	kapitálu	právech 1)	kapitálu	právech 1)
		k 19. 6. 2023 2)	k 17. 6. 2024 3)
Právnické osoby celkem	86,94	86,91	86,68	86,65
z toho: Česká republika	69,78	69,93	69,78	69,93
ČEZ, a. s.	0,22	–	0,22	–
Ostatní právnické osoby	16,94	16,98	16,68	16,72
Fyzické osoby celkem	13,06	13,09	13,32	13,35

1) Výpočet výše podílu na hlasovacích právech zohledňuje zákaz výkonu hlasovacích práv spojených s vlastními akciemi drženými ČEZ, a. s., nikoli případná omezení výkonu hlasovacích práv vyplývající z jiných skutečností.

2) Rozhodný den pro účast na 32. řádné valné hromadě.

3) Rozhodný den pro účast na 33. řádné valné hromadě.

Zdroj: Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Subjekty držící alespoň 1 % akcií ČEZ, a. s.

Mezi subjekty s podílem dosahujícím alespoň 1 % základního kapitálu společnosti ČEZ, a. s., evidované ke dni 17. 6. 2024 v Centrálním depozitáři cenných papírů patřily:

• Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky, dosahující podílu v celkové výši 69,78 % základního kapitálu, tj. 69,93 % hlasovacích práv,
• Belviport Trading Limited, dosahující podílu ve výši 2,43 % základního kapitálu, tj. 2,44 % hlasovacích práv,
• Abaretia Holdings Limited, dosahující podílu ve výši 1,43 % základního kapitálu, tj. 1,43 % hlasovacích práv,
• PPF banka, a.s., dosahující podílu ve výši 1,39 % základního kapitálu, tj. 1,39 % hlasovacích práv,
• Chase Nominees Limited, dosahující podílu ve výši 1,37 % základního kapitálu, tj. 1,37 % hlasovacích práv,
• Clearstream Banking, S.A., dosahující podílu ve výši 1,33 % základního kapitálu, tj. 1,33 % hlasovacích práv.

Dne 24. 6. 2024 podala společnost BlackRock, Inc. Oznámení o podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podíl na hlasovacích právech podle tohoto oznámení činil 1,33 %. Dne 11. 7. 2024 podle oznámení podaného uvedenou společností činil její podíl na hlasovacích právech 1,32 %.

Uvedené subjekty k výše uvedenému datu disponovaly právy vyplývajícími z ustanovení § 365 a následujících zákona o obchodních korporacích. Nelze vyloučit, že některé z výše uvedených subjektů obhospodařují podíly ve vlastnictví třetích osob.

Vlastní akcie

Ke dni 1. 1. 2024 bylo na majetkovém účtu ČEZ, a. s., v Centrálním depozitáři cenných papírů evidováno 1 179 512 ks vlastních akcií, tedy 0,22 % základního kapitálu. K 30. 6. 2024 se stav nezměnil, na majetkovém účtu bylo evidováno 1 179 512 ks vlastních akcií.

Vývoj cen akcií ČEZ, a. s., v I. pololetí 2024

Výplata dividend akcionářům

Řádná valná hromada společnosti, která se konala dne 24. 6. 2024, rozhodla vyplatit akcionářům společnosti dividendu ve výši 52 Kč na jednu akcii před zdaněním. Celková vyplacená částka odpovídá hodnotě 80,2 % konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ za rok 2023 očištěného o mimořádné vlivy.

Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu byl 28. 6. 2024. Dividenda je splatná ode dne 1. 8. 2024 a právo na ni se nepromlčí před 31. 7. 2028.

2) ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.

Společnost ČEZ, a. s., k 30. 6. 2024 držela téměř 99,6% podíl na společnosti, dalším akcionářem byla společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Akcionáři mimo Skupinu ČEZ drželi podíl na základním kapitálu ve výši 0,04 %.

3) Akenerji Elektrik Üretim A.S.

Akcie společnosti jsou volně obchodovány na burze. Část akcií představující 25,3% podíl na základním kapitálu je obchodována od 3. 7. 2000 na burze cenných papírů v Istanbulu. Jejich ISIN je TRAAKENR91L9. Tyto akcie nejsou obchodovány na žádných dalších veřejných trzích. K 30. 6. 2024 držel ČEZ, a. s., téměř 37,4% podíl na základním kapitálu společnosti.

Vybrané události

Vybrané události v I. pololetí 2024

Leden

• ➢ v České republice byla s účinností od 1. 1. 2024 zvýšena sazba daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 %; dále byly upraveny sazby daně z přidané hodnoty, což vedlo ke zvýšení sazeb u tepla z 10 na 12 %, sazby u elektřiny a plynu zůstaly na úrovni 21 %,
• ➢ Skupina ČEZ se přihlásila k reportingu dopadů podnikání na životní prostředí, krajinu, ekosystémy a biologickou rozmanitost podle doporučení a hodnotících kritérií Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD),
• ➢ vláda ČR odsouhlasila uzavření dodatku k První prováděcí smlouvě o spolupráci při výstavbě jaderného zdroje v lokalitě Dukovany uzavřené mezi Českou republikou a společnostmi ČEZ, a. s., a Elektrárna Dukovany II, a.s.; vláda ČR rozhodla, že dva ze tří uchazečů o zakázku na nový jaderný blok v Dukovanech (francouzská společnost EDF a jihokorejská KHNP) budou vyzváni k předložení cenově výhodnějších nabídek a současně k předložení závazných nabídek na 3 další jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách ČR.

Únor

➢ Skupina ČEZ zprovoznila největší bateriový systém v České republice, zařízení pracuje v rámci plynových energetických bloků zmodernizovaného Energocentra v ostravských Vítkovicích; baterie disponuje výkonem 10 MW, o více než 30 % větším než dosavadní největší zařízení; díky unikátní konstrukci bez vnitřní chodbičky má zařízení velké jako rodinný dům o 20 % vyšší kapacitu oproti standardním akumulátorům.

Březen

• ➢ společnost ČEZ podepsala smlouvu s francouzskou společností Orano na zajištění služeb obohacování uranu; obohacený uran bude po přeměně na palivo využíván v jaderné elektrárně Dukovany,
• ➢ dne 20. 3. 2024 uzavřela společnost ČEZ smlouvu na nákup 55,21% podílu v lucemburské společnosti Czech Gas Networks S.à r.l., která je nepřímým 100% vlastníkem českých společností GasNet, s.r.o., provozovatele největší distribuční plynové sítě v ČR, a servisní společnosti GasNet Služby, s.r.o., následně Skupina ČEZ podala žádost o schválení této transakce ze strany Evropské komise a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,
• ➢ společnost ČEZ podepsala smlouvu o smlouvě budoucí a realizační smlouvu se společností Teplárny Brno o budoucí výstavbě horkovodu z JE Dukovany do Brna; výstavba horkovodu má začít v roce 2027 s předpokladem dokončení v roce 2031,
• ➢ investiční fond Skupiny ČEZ Inven Capital rozšířil portfolio investic o skotský start-up Ember provozující 24 linkových elektrobusů výrobce Yutong,
• ➢ Skupina ČEZ zahájila divestiční proces polských uhelných aktiv; předmětem prodeje jsou čtyři společnosti – CEZ Skawina, CEZ Chorzów, CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska.

Duben

• ➢ společnost Elektrárna Dukovany II obdržela aktualizované nabídky na výstavbu pátého jaderného bloku v Dukovanech a na další tři bloky ve stávajících jaderných lokalitách od francouzské společnosti EDF a jihokorejské společnosti KHNP,
• ➢ Skupina ČEZ dosáhla historicky nejlepšího ESG hodnocení; ČEZ se umístil mezi 10 % nejlépe hodnocených společností na světě v rámci globálního ratingového agregátora

CSRHub, který porovnává přístup k ESG u více než 37 tisíc společností na základě dat ESG ratingových agentur,

• ➢ Evropská unie odsouhlasila veřejnou podporu pro nový jaderný blok v Dukovanech o výkonu od 850 do 1 200 MWe; podpora obsahuje tři opatření – smlouvy o výkupu elektřiny z nového zdroje s dobou trvání 40 let, návratnou finanční výpomoc na financování výstavby nového jaderného zdroje ze strany českého státu a smluvní nástroj na ochranu investora před změnou legislativního a regulatorního prostředí v ČR,
• ➢ společnost ČEZ uzavřela dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů s městy Orlová a Bohumín v Moravskoslezském kraji České republiky nejméně do roku 2040; teplo bude produkováno nízkoemisními novými tepelnými zdroji.

Květen

➢ akvizice GasNet schválena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, tím byla splněna první odkládací podmínka této transakce.

Červen

• ➢ proběhla řádná valná hromada ČEZ, která mimo jiné schválila dividendu ve výši 52 Kč na akcii, což představovalo přibližně 80 % čistého zisku Skupiny ČEZ za rok 2023 očištěného o mimořádné vlivy,
• ➢ Oznámení o vyhodnocení nabídek (včetně doporučení preferovaného uchazeče o výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech) předloženo vládě ČR,
• ➢ zahájení výstavby prvního pevninského LNG terminálu v Německu ve Stade, v němž má ČEZ, a. s., od roku 2027 rezervovánu ročně kapacitu 2 mld. m³ ,
• ➢ ČEZ, a. s., se stal vítězem 22. ročníku soutěže Pluxee Zaměstnavatel roku 2024 v kategorii zaměstnavatelů s více než 5 000 zaměstnanci,
• ➢ retailová společnost ČEZ Prodej získala ocenění v soutěži zákaznických center Contact Center World pro region Evropa, Blízký východ a Afrika; v kategorii Nejlepší v zákaznickém servisu získala absolutní 1. místo a zlatou medaili, v kategorii Nejlepší kontaktní centra obsadila 2. místo.

Vybrané události do uzávěrky pololetní finanční zprávy

Červenec

• ➢ dne 17. 7. Vláda ČR rozhodla, že preferovaným dodavatelem pro projekt výstavby nových jaderných zdrojů je jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP),
• ➢ společnosti Elektrárna Dukovany II a ČEZ zahájily jednání o výstavbě dvou bloků v lokalitě Dukovany a o možnosti zasmluvnit závazné opce na výstavbu dalších jaderných zdrojů v lokalitě Temelín; rámcové dohody se státem předpokládají uzavření smlouvy na výstavbu nových zdrojů v Dukovanech v I. čtvrtletí 2025.

Srpen

➢ 8. srpna splněna poslední odkládací podmínka akvizice GasNet, transakce byla schválena ze strany Evropské komise; closing transakce (tj. finanční vypořádání, nabytí vlastnického podílu a zahájení konsolidace hospodaření pořízených aktiv do Skupiny ČEZ) se předpokládá na přelomu srpna / září 2024.

Vývoj na energetických trzích

Vývoj cen komodit

Situace na energetických trzích se po velmi volatilních letech 2022 a 2023 stabilizovala. Cena elektřiny v základním pásmu s dodávkou v Německu na rok 2025 zahájila rok 2024 na úrovni 92 EUR/MWh a v červnu uzavřela na 91 EUR/MWh. Cenu elektřiny značně ovlivňuje vývoj na trzích se zemním plynem, který od začátku roku zdražil o 12 % na 39 EUR/MWh kvůli obavám o stabilitu dodávek. Vyšší cena zemního plynu ovlivnila i cenu černého uhlí, která v I. pololetí 2024 vzrostla o 22 % na 114 USD/t. Nárůst ceny zemního plynu a uhlí byl kompenzován poklesem ceny emisních povolenek o 10 % na 70 EUR/t.

Velkoobchodní cena elektřiny a zemního plynu THE (tržní platforma Trading Hub Europe) v roce 2024 (s dodávkou v roce 2025, Německo)

Cena elektřiny postupně klesla z více než 90 EUR/MWh (Německo, Cal25) až pod 70 EUR/MWh. S nárůstem cen zemního plynu a povolenky následně rostla i cena elektřiny, na konci června se pohybovala opět okolo 90 EUR/MWh.

Stabilní dodávky podpořené nižší spotřebou vedly k pozvolnému poklesu ceny zemního plynu na velkoobchodních trzích z 35 EUR/MWh (THE, Cal24) na začátku roku 2024 pod 29 EUR/MWh na konci února. V prvních měsících roku 2024 se do EU dostávalo stabilní množství zemního plynu z Norska. Tento aktuálně největší dodavatel posílá do EU okolo 90 mld. m³ plynu ročně. Import plynu ruskými plynovody je stále hluboko pod historickými maximy, třebaže meziročně mírně vzrostl na úroveň okolo 30 mld. m³ /rok. Spotřeba se stále držela velmi nízko i díky nadprůměrně teplému počasí. Zásobníky zemního plynu se vyprazdňovaly pomaleji než v předchozích letech a na konci zimní sezóny zůstaly naplněny na nadprůměrných téměř 60 %. Tyto faktory umožnily snížit dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG).

Na jaře začala cena plynu růst a atakovala hranici 40 EUR/MWh. Cena rostla kvůli odstávkám a častějším výpadkům exportu zemního plynu z Norska. Stoupla však i kvůli událostem s globálními dopady: zlepšující se ekonomická situace podpořila návrat asijské a zejména čínské poptávky, geopolitická eskalace Írán/Izrael a nestabilní situace v Rudém moři zvýšily obavy o stálost dodávek. Zásobníky se i přes nárůst cen plnily podobným tempem jako v roce 2023 a na konci června byly naplněny na nadprůměrných 77 %. Při zachování aktuálního tempa vtláčení budou zásobníky opět zcela plné před začátkem topné sezóny.

Trh s černým uhlí byl v prvních měsících roku 2024 stabilní a ceny se držely pod úrovní 100 USD/t (ARA, Cal24). Zvýšený import uhlí do Číny a Indie vedl k nárůstu cen až k 130 USD/t. Na růstu cen se podílel i omezený export uhlí z přístavu v Baltimore (USA), kde se po nárazu lodi zřítil most. V závěru I. pololetí se situace stabilizovala a ceny poklesly pod 120 USD/t.

Cena emisních povolenek EUA v roce 2024 (s dodávkou v prosinci 2025)

Cena emisní povolenky byla v I. pololetí roku 2024 vysoce korelovaná s cenou zemního plynu. V prvních měsících roku poklesla ze 78 EUR/t (dodání prosinec 2025) až pod 55 EUR/t. S jarním nárůstem ceny zemního plynu vzrostla cena povolenky zpět k 80 EUR/t. Až v červnu návaznost povolenky na zemní plyn oslabila a její cena poklesla k 70 EUR/t. Dočasně je na trhu spíše přebytek povolenek: i v roce 2024 jde do aukcí omezený objem povolenek původně určený pro roky 2027–30. Cílem je získat finance na opatření REPowerEU, jako jsou např. růst výkonu obnovitelných zdrojů a energetické úspory.

Určující faktory budoucího vývoje elektroenergetiky

Energetický trh v Evropě determinuje vývoj světových komodit (plynu, uhlí), dekarbonizační cíle a regulace v EU a na úrovni jednotlivých národních států. Význačným faktorem je dále pokračující konflikt na Ukrajině a celková nejistota v Evropě.

Od 1. 7. je na trhu s elektřinou v ČR spuštěno obchodování patnáctiminutových produktů a zavedeno patnáctiminutové zúčtování odchylek (do 30. 6. platil hodinový obchodní interval). Změny jsou součástí harmonizace evropského trhu s cílem snadněji do něj zakomponovat obnovitelné zdroje. Patnáctiminutové obchodování povede k lepšímu sesouhlasení výroby s poptávkou v čase a k efektivnějšímu využití přeshraničních přenosových kapacit.

EU schválila pravidla umožňující národním vládám v případě potřeby omezit dovoz ruského plynu. Na konci roku 2024 skončí platnost dohody o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, což může omezit dovoz ruského plynu do střední Evropy. Díky rychlé výstavbě terminálů je však Evropa schopna zvýšit dovoz LNG, a kompenzovat tak omezení dodávek ruského plynu.

Klesající ceny elektřiny a vysoké ceny emisní povolenky stlačují hnědouhelný spread (tj. cena elektřiny mínus cena povolenky) dolů. Hnědouhelné elektrárny tak můžou z ekonomických důvodů velmi omezit nebo dokonce ukončit provoz již v blízkých letech. Po ukončení provozu těchto elektráren bude zapotřebí nahradit jejich kapacitu pro pokrytí špičkové poptávky jinými řiditelnými zdroji (např. plynovými elektrárnami) a zajistit dostatek levné energie z jiných zdrojů.

Dekarbonizace v EU nejdříve způsobí vytlačení emisně náročnější produkce elektřiny z uhlí a později i zemního plynu. Ten by měl být výhledově nahrazen vodíkem získaným elektrolýzou při využití elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo importem z bezpečných zemí.

Země EU představily své návrhy Národních plánů pro energetiku a klima. Ambice pro podíl OZE na celkové spotřebě energie v roce 2030 je u většiny zemí z pohledu Evropské komise nedostatečná. Dochází k revizi těchto plánů a jejich finálnímu předání na Evropskou komisi.

Zásadní vliv na evropskou i světovou energetiku budou mít obrovské výrobní kapacity na čisté technologie v Číně. Tamní továrny na solární panely dosáhly v roce 2023 kapacity 500 GW, letos zřejmě přesáhnou 700 GW. Dopad lze demonstrovat následujícím příkladem: kdyby se tyto panely umístily v oblastech s osvitem jako ve střední Evropě, jejich každoroční výroba přesáhne spotřebu Německa. To zásadně ovlivní celosvětové bilance elektřiny i zemního plynu a uhlí. Nadbytek solárních panelů zároveň vytváří silný tlak na jejich cenu, která v roce 2023 klesla o 60 %.

EU a USA, které mají velký dovoz čínských čistých technologií, vyjadřují obavy z dumpingových cen. Vyšetřování probíhají v oblasti elektromobilů a větrných turbín a jsou zaváděna nebo zvyšována cla.

V reakci na čínskou a americkou konkurenci se EU shodla na nové legislativě podporující domácí průmysl, představila Net Zero Industry Act a Critical Raw Materials Act.

Počet hodin se zápornou cenou elektřiny poroste. Jen za I. pololetí 2024 jich bylo více než v minulosti za celý rok. Při zachování stávající regulace by v roce 2040 počet hodin se zápornou cenou dosahoval 1 600ꟷ3 400 ročně. Dlouhodobě však záporné ceny budou mizet díky požadavkům EU na nulovou podporu zdrojům při záporných cenách. Pro zakomponování obnovitelných zdrojů do trhu bude dále zapotřebí dodatečná flexibilita např. z baterií nebo nových plynových/vodíkových zdrojů.

Strategie

Evropský energetický sektor prochází zásadní transformací směrem k udržitelným řešením v souladu s klimatickými ambicemi Evropské unie. Zároveň je energetický trh nadále ovlivněn vojenským konfliktem na Ukrajině, který se významně promítl do vývoje na komoditních trzích, změn dodavatelského řetězce, růstu cen a do celkové nejistoty v Evropě. Podnikatelské prostředí je stále determinováno regulatorními a legislativními zásahy Evropské unie a specifickými podmínkami jednotlivých evropských států.

Skupina ČEZ se dlouhodobě hlásí k dekarbonizačním závazkům a k principům udržitelného rozvoje a hodlá hrát v celkové přeměně energetiky v regionu vedoucí roli. V roce 2021 Skupina ČEZ konkretizovala svou dlouholetou strategii přechodu ke klimatické neutralitě a rozhodla se celkové snižování emisí významně urychlit. V akcelerované strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka definovala do roku 2025, resp. 2030 konkrétní ambiciózní cíle a veřejné klimatické závazky ve třech oblastech udržitelného podnikání ESG: v oblasti životního prostředí (Environmental), sociálních vztahů (Social) a řízení společnosti (Governance).

Poslání a vize Skupiny ČEZ

Posláním Skupiny ČEZ je zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé společnosti. Vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života. Akcelerovaná strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka definovala v roce 2021 strategické cíle Skupiny ČEZ do roku 2030, které zohledňují dekarbonizační vizi EU, a stanovila konkrétní ambice Skupiny ČEZ v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje s cílem maximalizovat hodnotu pro akcionáře.

Strategická vize do roku 2030 "Čistá Energie Zítřka"

Hlavní strategické priority akcelerované strategie – VIZE 2030:

• I. přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040,
• II. poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu,
• III. rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG.

Základním předpokladem je průběžně přizpůsobovat strukturu Skupiny ČEZ tak, aby odpovídala nárokům investorů, věřitelů i zaměstnanců a umožňovala maximální růst hodnoty pro akcionáře.

Hlavní strategické cíle a závazky definované v rámci jednotlivých strategických priorit:

I. Přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040

Komplexní environmentální cíl – přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní v souladu s Pařížskou dohodou do roku 2030, snížit emisní intenzitu o více než 50 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040.

Jaderné zdroje:

• bezpečně navýšit výrobu ze stávajících jaderných zdrojů nad 32 TWh a dosáhnout 60leté životnosti jaderných bloků, být připraveni postavit nový jaderný blok v Dukovanech,
• připravit výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) o celkovém výkonu 3 000 MW po roce 2050.

Obnovitelné zdroje:

• vybudovat do roku 2030 celkem 6 GW obnovitelných zdrojů,
• navýšit instalovaný výkon pro akumulaci elektřiny do roku 2030 alespoň o 300 MWe.

Klasické zdroje:

• dekarbonizovat teplárenství a přeměnit uhelné lokality (po ukončení provozu uhelných zdrojů) na místa připravená pro nové aktivity,
• vybudovat nové plynové kapacity, které budou připraveny i na spalování vodíku,
• snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030.

II. Poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu

Distribuce:

investovat do Smart Grids a decentralizace za účelem rozvoje stabilní a digitální distribuční soustavy, včetně rozvoje optických sítí.

Prodej – oblast Retail:

• digitalizovat 100 % klíčových zákaznických procesů do roku 2025,
• rostoucí kvalitou služeb udržet nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny a zvýšit zákaznickou bázi,
• domácnostem nabízet produktové portfolio, které jim umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise.

Prodej – oblast energetických služeb a veřejné elektromobility:

• rozvinout roli hlavního dekarbonizačního lídra umožnit efektivní snižování emisí a doručování energetických úspor pro klienty v průmyslu, municipalitách a státní správě v souladu s cílem EU dosáhnout energetických úspor ve výši 39–40 %,
• vybudovat infrastrukturu pro elektromobilitu do roku 2025 zčtyřnásobit dobíjecí výkon na 70 MW a provozovat minimálně 800 dobíjecích stanic.

Nové oblasti:

rozšířit podnikání do dalších oblastí: výroby baterií, elektromobility a výroby vodíku.

III. Rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG

Komplexním cílem v odpovědném a udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ je udržet se mezi 20 % nejlepších společností v hodnocení ESG.

Vybrané cíle v oblasti Životní prostředí (Environmental):

• snížit emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou "well below 2 degree Celsius" z 0,38 t CO2e/MWh v roce 2019 na 0,26 t CO2e/MWh v roce 2025 a 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030,
• snížit emise SO² z 21 kt v roce 2019 na 6,5 kt v roce 2025 a 3 kt v roce 2030,
• snížit emise NO^X z 23 kt v roce 2019 na 13 kt v roce 2025 a 7 kt v roce 2030.

Vybrané cíle v oblasti Sociální vztahy (Social):

• být i nadále dobrým korporátním občanem, který rozvíjí vztahy s komunitami,
• udržet pozici nejatraktivnějšího zaměstnavatele pro budoucí talenty i stávající zaměstnance,
• zajistit spravedlivou transformaci pro všechny zaměstnance dotčené odchodem od uhlí jejich přeškolením, rekvalifikací nebo kompenzací,
• udržet nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny,
• provést digitalizaci všech klíčových zákaznických procesů do roku 2025.

Vybrané cíle v oblasti Správy a řízení společnosti (Governance):

• dosáhnout 30% zastoupení žen v managementu,
• zvýšit četnost školení zaměstnanců v Etickém kodexu počínaje rokem 2022 ročně proškolit min. 95 % zaměstnanců.

Investiční plán Skupiny ČEZ je plně v souladu s cílem snížení emisní intenzity v roce 2030 a dosažení úplné klimatické neutrality v roce 2040. Z toho důvodu jsou investice do uhelných elektráren a dolů omezeny převážně na projekty zajišťující udržení jejich provozuschopnosti a na investice spojené s ukončováním jejich provozu.

Přístup k životnímu prostředí

Snižování dopadů energetiky na životní prostředí a příspěvek k naplňování globálních klimatických cílů jsou dlouhodobými strategickými cíli Skupiny ČEZ. Na odsíření, denitrifikaci, snižování emisí CO² a další ekologická opatření vynaložila Skupina ČEZ desítky miliard korun a soustavně s předstihem realizuje kroky, aby naplnila veškeré emisní a ekologické požadavky stanovené legislativou a regulatorními orgány. Mezi hlavní ekologické priority patří dekarbonizace a snižování emisí CO2, SO² a NO^x při výrobě elektřiny.

K cílům snižování emisí se Skupina ČEZ hlásí dlouhodobě. Již v roce 2015 se přihlásila k dosažení klimatické neutrality k roku 2050 v souladu se závěry Pařížské dohody. V roce 2022 se rozhodla urychlit dekarbonizaci a zavázala se dosáhnout klimatické neutrality již do konce roku 2040.

Dekarbonizační cíle a závazky Skupiny ČEZ posoudila v roce 2023 Science Based Targets initiative (SBTi) a shledala pro léta 2033 a 2040 shodu cílů s 1,5 °C závazkem Pařížské dohody. Skupina ČEZ je zavázána k aktivitám vedoucím ke zmírňování dopadů změny klimatu (mitigace) a také k aktivitám přizpůsobování se (adaptace). Od roku 2023 Skupina ČEZ řídí klimatická rizika a vydává pravidelnou TCFD zprávu v souladu s doporučeními Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem (Task Force on Climate-Related Financial Disclosures).

Snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek je jedním z hlavních předpokladů naplnění strategické VIZE 2030. Hlavní opatření jsou zaměřena zejména na vyšší využití jaderných zdrojů, rozvoj obnovitelných zdrojů, zvyšování efektivnosti využívání energií, implementaci Smart Grids, zvyšování flexibility distribučních sítí a dále komplexní postupy a iniciativy, které pomáhají zákazníkům Skupiny ČEZ při naplňování jejich dekarbonizačních strategií (např. v oblasti energetických úspor, decentralizace výroby energií či e-mobility). Strategické závazky Skupiny ČEZ na léta 2025 a 2030 v oblasti snižování emisí jsou kvantifikovány v rámci strategické VIZE 2030 v roce 2021 prostřednictvím konkrétních cílů emisní intenzity CO2, emisí SO² a NO^X při výrobě elektřiny a tepla i podílu výroby elektřiny z uhlí.

Meziroční vývoj těchto ukazatelů je uveden níže:

Emisní intenzita CO2e při výrobě elektřiny a tepla

	Jednotka	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	Index 2024/2023 (%)
Emisní intenzita CO2e	t CO2e/MWh	0,25	0,25	99,0

Emisní intenzita je definována jako celkový podíl emisí ve Scope 1 a 2 a celkově vyrobené elektřiny a tepla.

Skupina ČEZ stanovuje a vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol a v souladu s dotčenou legislativou (např. systémem EU ETS). Emise skleníkových plynů ze zařízení zahrnutých do systému EU ETS, tedy zhruba 96 % emisí vykázaných ve Scope 1 v roce 2023, jsou ověřeny akreditovanými ověřovacími orgány v souladu s požadavky systému.

Emise SO² a NO^x vypuštěné do ovzduší při výrobě elektřiny a tepla

2024/2023
(%) 81,3
98,0

Podíl výroby elektřiny z uhlí (v %)

	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Podíl výroby elektřiny z uhlí	27,3	28,1

2. Řízení a správa společnosti

Valná hromada společnosti ČEZ

Dne 24. 6. 2024 se konala řádná valná hromada, která na svém zasedání:

• ➢ Vyslechla zprávy orgánů společnosti.
• ➢ Schválila účetní závěrku ČEZ, a. s., a konsolidovanou účetní závěrku Skupiny ČEZ za rok 2023.
• ➢ Schválila rozdělení zisku společnosti ČEZ za rok 2023 ve výši 28,1 mld. Kč¹ takto:
  • podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře (dividenda).....................................28,0 mld. Kč,
  • převod na účet nerozděleného zisku minulých let..............................................0,1 mld. Kč.

Dividenda činí 52 Kč na jednu akcii před zdaněním. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu byl 28. červen 2024. Dividenda je splatná od 1. 8. 2024 a právo na ni se nepromlčí před 31. 7. 2028.

Částka dividendy byla vypočtena z celkového počtu vydaných akcií společnosti. Dividenda připadající na vlastní akcie držené společností k rozhodnému dni nebude vyplacena. Částka odpovídající dividendě připadající na vlastní akcie v držení společnosti k rozhodnému dni pro uplatnění práva na dividendu bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let.

• ➢ Určila auditorskou společnost Deloitte Audit s.r.o. auditorem k provedení povinného auditu pro účetní období kalendářních roků 2025 a 2026 a k ověření Zprávy o udržitelnosti za roky 2024, 2025 a 2026.
• ➢ Schválila objem finančních prostředků pro poskytování darů v roce 2025 ve výši 220 mil. Kč.
• ➢ Schválila Zprávu o celkových příjmech členů orgánů ČEZ, a. s., za účetní období 2023 (zpráva dle § 121o a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů), ve znění předloženém valné hromadě představenstvem společnosti.
• ➢ Schválila Politiku odměňování ČEZ, a. s., ve znění předloženém valné hromadě představenstvem společnosti.
• ➢ Schválila vzor smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady ČEZ, a. s., ve znění předloženém valné hromadě představenstvem společnosti.
• ➢ Zvolila Bc. Martina Půtu za člena dozorčí rady ČEZ, a. s.
• ➢ Zvolila Ing. Otakara Horu, CSc., členem výboru pro audit ČEZ, a. s., s účinností od 3. 7. 2024.

¹ Po zohlednění vlivu vlastních akcií k rozhodnému dni se jedná o celkovou částku 27,9 mld. Kč. Částky jsou zaokrouhleny, přesné částky jsou uvedeny v rámci zveřejněných výsledků jednání valné hromady zde: www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-relations/vh2024/cj/vh-2024-vysledkyjednani-cj.pdf.

Změny v orgánech společnosti ČEZ

Dozorčí rada

Nově zvolení členové dozorčí rady

Martin Půta člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou dne 24. 6. 2024 (funkční období do 24. 6. 2028)

Členové dozorčí rady, u kterých došlo ke změně funkce v rámci dozorčí rady

Zvolení do funkce místopředsedy:

František Novotný místopředseda dozorčí rady od 17. 4. 2024, člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022 (funkční období do 24. 1. 2026)

Odstoupení z funkce místopředsedy na vlastní žádost:

Radek Mucha člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022, místopředseda dozorčí rady od 16. 5. 2023 do 16. 4. 2024 (funkční období do 24. 1. 2026)

Výbor pro audit

Otakar Hora znovu zvolený předsedou výboru pro audit s účinností od 3. 7. 2024 předseda výboru pro audit od 29. 6. 2022 do 2. 7. 2024, místopředseda výboru pro audit od 27. 9. 2016 do 28. 6. 2022, člen výboru pro audit zvolený valnou hromadou od 3. 6. 2016, znovu zvolený členem výboru pro audit valnou hromadou s účinností od 3. 7. 2024 (funkční období do 3. 7. 2028)

3. Podnikání Skupiny ČEZ – segmenty podnikání a hospodaření

Působení Skupiny ČEZ

Mateřská společnost ČEZ, a. s., sídlí v České republice a uplatňuje koncernové a segmentové řízení v rámci čtyř hlavních segmentů podnikání, jimiž jsou VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ. Skupina ČEZ působí zejména v České republice a na trzích střední Evropy.

Přehled hlavních aktivit ve vybraných zemích

Česká republika

V České republice podniká Skupina ČEZ v oblasti výroby, prodeje a distribuce elektřiny a zemního plynu, výroby a prodeje tepla, těžby nerostných surovin a rovněž v poskytování energetických služeb a telekomunikačních služeb. Nejvýznamnější výrobní společností je mateřská společnost ČEZ, a. s., která provozuje jaderné, emisní i obnovitelné výrobní zdroje a obchoduje s komoditami na velkoobchodních trzích Evropy.

Mezi další významné společnosti Skupiny ČEZ v České republice patří ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, Energotrans a Severočeské doly. Sídlo v České republice má též společnost Inven Capital, která spravuje jeden z největších korporátních clean-tech fondů v Evropě.

V březnu uzavřela společnost ČEZ kupní smlouvu na nákup podílu v lucemburské společnosti, která je nepřímým 100% vlastníkem české společnosti GasNet, provozovatele největší distribuční plynové sítě v ČR. Obě odkládací podmínky ze strany MPO ČR a Evropské komise byly splněny. Vypořádání transakce je předpokládáno na přelomu srpna a září 2024.

Německo

V Německu podniká Skupina ČEZ zejména v oboru poskytování komplexních energetických služeb zastřešených skupinou Elevion Group. Dále působí v oblasti obnovitelných zdrojů, kde se zaměřuje na provoz a development větných elektráren.

Polsko

V Polsku se společnosti Skupiny ČEZ zabývají výrobou tepla a elektřiny, poskytováním komplexních energetických služeb.

V souladu s dekarbonizační strategií byl zahájen divestiční proces polských uhelných aktiv. Předmětem divestice jsou čtyři společnosti: CEZ Skawina, CEZ Chorzów, CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. V Polsku bude Skupina ČEZ nadále rozvíjet moderní energetické služby nyní zajišťované společností CEZ ENERGO Polska a skupinou Elevion.

Slovensko

Na Slovensku působí Skupina ČEZ v oblasti poskytování komplexních energetických služeb, prodeje tepla, distribuce elektřiny a zemního plynu a rovněž v rámci společného podniku Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s. (JESS) připravujícího výstavbu jaderné elektrárny.

Ostatní země

V Rakousku a v Itálii podniká Skupina ČEZ zejména v oblasti energetických služeb a výroby elektřiny.

V Maďarsku Skupina ČEZ prodává elektřinu koncovým zákazníkům a působí v oblasti poskytování energetických služeb.

Ve Francii Skupina ČEZ vyrábí elektřinu v pevninských větrných elektrárnách a zaměřuje se na development dalších.

V Nizozemsku vlastní Skupina ČEZ společnosti, které provádějí holdingové, finanční nebo manažerské aktivity a dále společnosti, které poskytují energetické služby. Disponuje kapacitou v LNG terminálu v lokalitě Eemshaven, z níž se plyn používá pro dodávky do ČR a pro obchodování s komoditami na západoevropských trzích.

V Turecku působí Skupina ČEZ v oblasti výroby elektřiny. Hospodářské výsledky společností vstupují do konsolidovaných výsledků ekvivalenční metodou.

Skupina ČEZ vlastní také několik společností v Asii, zejména v Číně a Malajsii, zaměřených na podporu a rozvoj energetických služeb německé společnosti Elevion.

Vliv konfliktu na Ukrajině na podnikání

Dopad probíhajícího vojenského konfliktu na Ukrajině je na podnikání Skupiny ČEZ významný. Situace na velkoobchodních trzích s elektřinou a zemním plynem se již relativně stabilizovala zejména s ohledem na stále rostoucí kapacitu LNG terminálů v Evropě, a tím dostatek zemního plynu. Konflikt jako takový však nadále představuje významné riziko pro země střední Evropy včetně České republiky a pro její kritickou infrastrukturu a elektrárny Skupiny ČEZ. Vývoj konfliktu a návazná opatření a sankce ze strany EU, jednotlivých evropských států a Ruska zásadním způsobem mění dodavatelsko-odběratelské vztahy, omezují konkurenci a dostupnost dodavatelů, zvyšují ceny investičních i provozních výdajů. Konflikt má také velký vliv na strukturu a výši rozvojových investic států i energetických firem.

Skupině ČEZ se podařilo již v roce 2022 přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky a spolehlivých dodávek energie všem odběratelům. A to díky spuštění vůbec prvního nového terminálu na zkapalněný zemní plyn v Evropě od začátku války na Ukrajině. V červnu 2024 do tohoto terminálu připlula v pořadí již 100. loď se zkapalněným zemním plynem. Pro Českou republiku byl určen obsah 37 lodí. Celkově tak ČEZ ve spolupráci se státem zajistil 3,4 miliardy m³ plynu, což je více než polovina z 6,7 mld. m³ spotřeby ČR v roce 2023. Zařízení umí zpracovat 8 mld. m³ plynu ročně, z toho až 3 mld. m³ mohou směřovat do České republiky.

V červnu 2024 učinila Skupina ČEZ ve spolupráci s českým státem další zásadní krok pro zajištění dostatku dodávek plynu do budoucna, a to zasmluvněním dlouhodobé roční kapacity 2 mld. m³ v pevninském LNG terminálu v Německu. Terminál Stade bude stát nedaleko Hamburku při ústí Labe do Severního moře a provozovatel Hanseatic Energy Hub jej spustí v roce 2027.

Významné kroky učinila Skupina ČEZ také v bezpečnosti dodávek jaderného paliva. Jednak neprodleně zajistila navýšení zásob jaderného paliva pro oba zdroje a již v roce 2022 byla podepsána smlouva na dodávky palivových souborů pro elektrárnu Temelín se společnostmi Westinghouse a Framatome. Následně v roce 2023 uzavřel ČEZ smlouvu s firmou Westinghouse i pro Dukovany, kam by první dodávky palivových souborů měly být dodány již na konci roku 2024. V obou jaderných elektrárnách průběžně probíhají práce a opatření pro zajištění postupné náhrady paliva a zvýšení počtu dodavatelů.

ČEZ od počátku konfliktu poskytuje podporu ukrajinské energetice. Kyjevská ekonomická škola vyčíslila přímé škody na ukrajinské energetické infrastruktuře ke květnu 2024 na 16 mld. USD, z čehož více než polovinu tvořily škody na výrobnách elektřiny, některé elektrárny byly zcela zničeny a v zemi musely být zavedeny pravidelné odstávky elektřiny. Zatím naposledy poslal ČEZ na jaře 2024 na Ukrajinu speciální 173 metrů dlouhý a třináct tun vážící kabel, který vyztuží ochrannou budovu reaktoru Rovenské jaderné elektrárny. V Temelíně ho na míru ukrajinské elektrárny vyrobili oborníci z ÚJV Řež. Celkově už ČEZ na Ukrajinu daroval téměř stovku důležitých energetických zařízení.

Segment VÝROBA

V rámci segmentu VÝROBA jsou sledovány čtyři hlavní oblasti: jaderné zdroje, obnovitelné zdroje, emisní zdroje a trading.

Jaderné zdroje

Jaderné zdroje stávající

Skupina ČEZ provozuje jaderné elektrárny v České republice v lokalitách Dukovany a Temelín. Za I. pololetí roku 2024 vyprodukovaly 60 % výroby elektřiny Skupiny ČEZ. Meziročně vyrobily obě jaderné elektrárny nižší množství elektřiny, pokles byl způsoben plánovanými odstávkami a nižší disponibilitou elektrárny Temelín. Instalovaný výkon elektráren zůstal nezměněn.

Investiční výstavba

Investiční akce připravované a realizované během I. pololetí roku 2024 v lokalitách Dukovany a Temelín se jako každý rok zaměřují především na udržení a trvalé zvyšování jaderné bezpečnosti, spolehlivosti a kvality, technickou a morální obnovu stárnoucího zařízení s cílem zajištění podmínek pro dlouhodobý provoz a plnění přísných legislativních požadavků daných mimo jiné i atomovým zákonem. Objem finančních prostředků se každoročně zvyšuje vzhledem k růstu cen prací a dodávek a stáří obou jaderných lokalit.

Mezi finančně nejvýznamnější investiční akce v řádu miliard korun v lokalitě Temelín patří dlouhodobě plánovaná obnova "generátorů ETE", významná akce na záměnu klíčových systémů řízení na platformě WDPF, akce na rekonstrukci odpadních řadů z elektrárny do Kořenska a bezpečnostní akce na dodatečná opatření pro zvládaní těžkých havárií, a to zaplavení aktivní zóny v tlakové nádobě reaktoru a dlouhodobý odvod tepla z kontejnmentu. Také proběhlo dofinancování projektu tepelného napaječe z elektrárny Temelín do Českých Budějovic.

V elektrárně Dukovany probíhaly významné akce z pohledu udržení vysoké úrovně bezpečnosti, například příprava technicky důležité akce k zajištění dlouhodobé provozuschopnosti bezpečnostních systémů na platformě Spinline3. Proběhlo dokončování stavby nové administrativní budovy v lokalitě, která postupně nahradí dosavadní desítky let staré budovy ještě z období výstavby.

V průběhu první odstávky v JE Dukovany byla zahájena výměna blokových úsekových rozvaděčů s napětím 0,38 kV, která je součástí modernizace zařízení pro zajištění minimálně šedesátiletého provozu elektrárny. Její první etapa bude dokončena na všech čtyřech blocích do roku 2028.

V průběhu roku 2024 je postupně zvyšován výkon všech čtyř výrobních bloků jaderné elektrárny Dukovany o 2,3 %, což by mělo přinést více než 300 000 MWh ročně navíc.

Jaderné zdroje v přípravě

Nový jaderný zdroj Dukovany (NJZ EDU)

Investorem nového jaderného zdroje v Dukovanech je společnost Elektrárna Dukovany II.

V I. pololetí roku 2024 pokračovala příprava projektu v souladu s První prováděcí smlouvou o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany uzavřenou mezi společnostmi Elektrárna Dukovany II a ČEZ a českým státem. Hlavním úkolem bylo zajištění výběrového řízení na dodavatele nového jaderného zdroje a vyhodnocení nabídek uchazečů.

V lednu vláda ČR odsouhlasila uzavření dodatku k První prováděcí smlouvě o spolupráci při výstavbě jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Rozhodla také, že uchazeči o zakázku na nový jaderný blok v Dukovanech (francouzská společnost EDF a jihokorejská KHNP) budou vyzváni k předložení cenově výhodnějších nabídek a současně k předložení závazných nabídek na tři další jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách ČR.

V dubnu byly podány aktualizované nabídky uchazeči o zakázku na nový jaderný blok v Dukovanech. Následovalo vyhodnocení obdržených aktualizovaných nabídek a předání Oznámení o vyhodnocení nabídek ČEZ, a. s., Ministerstvu průmyslu a obchodu dne 14. 6. 2024.

Dne 17. 7. Vláda ČR rozhodla, že preferovaným dodavatelem je jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). Společnosti Elektrárna Dukovany II a ČEZ zahájily jednání o výstavbě dvou bloků v lokalitě Dukovany a o možnosti zasmluvnit závazné opce na výstavbu dalších jaderných zdrojů v lokalitě Temelín. Rámcové dohody se státem předpokládají uzavření smlouvy na výstavbu nových zdrojů v Dukovanech v I. čtvrtletí 2025.

Nadále pokračovala příprava dokumentů vymezujících financování dalších fází projektu, která vycházela z dříve přijatého modelu financování. Probíhala rovněž vyjednávání státu s Evropskou komisí týkající se notifikačního procesu veřejné podpory ze strany Evropské komise, tedy o slučitelnosti státní podpory s pravidly EU. Proces pro výstavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech byl završen dne 30. 4. 2024, kdy Česko získalo od Evropské komise povolení pro veřejnou podporu výstavby jaderného bloku v Dukovanech.

Nový jaderný zdroj Temelín (NJZ ETE)

Investorem je Elektrárna Temelín II. V návaznosti na usnesení vlády České republiky o přednostní přípravě projektu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany je příprava projektu nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín omezena na udržování hodnoty projektu včetně zajištění platnosti existujících povolení takovým způsobem, aby byla zachována možnost rychlé aktivace tohoto projektu v případě potřeby.

V první polovině roku 2024 pokračovala příprava projektu zejména v oblasti plnění podmínek vycházejících z vydaného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), z vydaného rozhodnutí o umístění NJZ ETE a dále v oblasti zajištění prodloužení platnosti již vydaných povolení. Současně probíhaly práce na přípravě dokumentace pro žádost o prodloužení platnosti stanoviska EIA, která bude dopracována do konce roku 2024. Zároveň pokračovaly přípravné činnosti na trase pro dopravu těžkých a nadrozměrných komponent.

V lednu 2024 vláda ČR vydala bezpečnostní pokyn společnosti Elektrárna Dukovany II, aby rozšířila výběrové řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany o doplnění závazných nabídek na tři další jaderné bloky v lokalitách Dukovany a Temelín, tedy mj. o závaznou nabídku na bloky 3 a 4 v Temelíně. Vláda na svém zasedání dne 17. 7. 2024 potvrdila výběr preferovaného dodavatele pro projekt NJZ EDU a uložila společnostem Elektrárna Dukovany II a ČEZ také zahájit jednání o možnosti zasmluvnit závazné opce na další nové zdroje v Temelíně, tedy bloky 3 a 4 v lokalitě Temelín.

Malé modulární jaderné reaktory (SMR)

V první polovině roku 2024 pokračovalo akcelerované vyjednávání s potenciálními technologickými partnery za účelem výstavby SMR v České republice. V březnu došlo k zúžení výběru ze sedmi na čtyři technologie SMR. Výběr technologického partnera Skupiny ČEZ se předpokládá do konce roku 2024. Pokračují rovněž práce na skladbě dodavatelského řetězce a byla zintenzivněna spolupráce se státem ohledně souladu výběru technologie s jeho zájmy.

Na úrovni společnosti byl zpracován a schválen integrovaný podnikatelský záměr k projektu SMR v ČR.

Nad rámec uvedených činností probíhají práce k ověření vhodností lokalit pro umístění jaderného zařízení, práce směřující k získání rámcového povolení a příprava souvisejících a vyvolaných investic.

Nový jaderný zdroj (NJZ) Jaslovské Bohunice

Výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Jaslovské Bohunice připravuje Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS), ve které společnost Skupiny ČEZ – ČEZ Invest Slovensko, a.s., (dříve ČEZ Bohunice) – vlastní 49% podíl.

Úřad jaderného dozoru Slovenské republiky (ÚJD SR) vydal rozhodnutí o umístění nového jaderného zdroje dle atomového zákona, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2024 a platí 10 let.

Byly zahájeny práce na tvorbě dokumentace pro získání rozhodnutí o umístění NJZ dle stavebního zákona, tzv. územní řízení.

Současně probíhají projektové činnosti nezbytné pro udržení hodnoty projektu, zabezpečení a prohloubení informací u lokalitních aspektů (např. vodní hospodářství, seismicita, geologie). V souvislosti s připravovaným územním řízením se intenzívně řeší problematika elektrické stanice, vyvedení výkonu a rezervního napájení. Průběžně jsou vedena jednání s dotčenými obcemi z hlediska zanesení nového jaderného zdroje do územně-plánovací dokumentace.

Od ledna pracuje samostatná skupina na problematice zajištění financování projektu po roce 2026, resp. 2028, kdy by měla být podepsána smlouva s dodavatelem technologie.

Dne 15. 5. 2024 bylo vládou Slovenské republiky přijato usnesení o schválení záměru výstavby NJZ s instalovaným výkonem do 1 200 MW v lokalitě Jaslovské Bohunice. Do 31. 10. 2024 mají příslušní členové vlády na jednání vlády předložit podmínky výstavby 5. jaderného bloku včetně harmonogramu.

Obnovitelné zdroje

V této oblasti je sledována výroba a rozvoj vodních, fotovoltaických a větrných elektráren. Biomasa, která je dle evropské taxonomie klasifikována jako obnovitelný zdroj energie, je z důvodu vypouštění CO2 a také z důvodu primárního spalování spolu s uhlím v uhelných elektrárnách sledována ve Skupině ČEZ v rámci oblasti emisních zdrojů.

Výroba z obnovitelných zdrojů1 činila 6,6 % výroby Skupiny ČEZ a byla meziročně vyšší zejména vlivem nárůstu produkce ve vodních elektrárnách v ČR, což souviselo s lepšími klimatickými podmínkami v roce 2024. Instalovaný výkon elektráren s obnovitelnými zdroji se meziročně zvýšil zejména vlivem zprovoznění fotovoltaických elektráren v Německu a větrných elektráren ve Francii, což mělo dopad i do výroby v obnovitelných zdrojích.

Od 3. 6. 2024 je možné podávat žádosti na distribuční společnosti o uvolněné negarantované připojení2. ČEZ podal celkem 240 žádostí vztahujících se k celkovému instalovanému výkonu ve výši 3,8 GWp. Začala běžet lhůta na vyhodnocení (60 dnů od podání), která může být prodloužena.

Voda

Investiční výstavba

V České republice je hlavním úkolem investiční výstavby pro rok 2024 dokončení obchodního zajištění komplexní modernizace vodní elektrárny Orlík spočívající v nahrazení stávajících turbín reversními soustrojími.

V I. pololetí 2024 pokračovaly modernizace dalších vybraných vodních elektráren týkající se obnovení a navýšení účinnosti jednotlivých soustrojí a také zmenšení ekologické zátěže lokalit mj. snižováním množství olejových náplní. Vzhledem k potřebě včasného zajištění výrobních a montážních kapacit byly přednostně zahájeny přípravné práce týkající se obnovy a modernizace přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, jejíž zásadní část je plánována za horizontem roku 2030.

V Polsku proběhla modernizace rotoru turbíny hydrogenerátoru malé vodní elektrárny Borek Szlachecki.

V Turecku směřovaly investiční náklady zejména do stávajících vodních elektráren.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon vodních elektráren v České republice, v Polsku i v Turecku zůstal meziročně nezměněn.

¹ Souhrnně za vodní, fotovoltaické a větrné elektrárny.

² Nově dostupný způsob vyvedení výkonu z OZE – u tohoto typu připojení k distribuční soustavě může provozovatel distribuční soustavy při předcházení nebo řešení problému přetížení v distribuční soustavě příslušné připojení omezit nebo vypnout (bez náhrady pro takto připojenou výrobnu elektřiny).

Slunce

Investiční výstavba

V České republice se ve stadiu realizace nachází 11 projektů FVE (celkem 71,7 MWp) s vysoutěženou investiční dotací z Modernizačního fondu (ModF). Z toho u 5 projektů, FVE Vrskmaň, FVE Okrouhlička, FVE Tachov, FVE Vysočany Hráz a FVE EMĚ Skládka paliva (celkem 28,3 MWp), proběhla úspěšně kolaudační řízení a probíhá proces udělování licence pro výrobu elektřiny na Energetickém regulačním úřadu s následným připojením do elektrické sítě a dokončením garančních testů. U projektu FVE Tušimice - skládka paliva č. 3 probíhá kolaudační řízení, byla podána žádost o udělení licence a bude rovněž následovat připojení do elektrické sítě a dokončení garančních testů. Předpoklad uvedení do komerčního provozu pro výše uvedených 6 projektů je ve III. čtvrtletí 2024. Další projekty budou postupně uváděny do provozu ve IV. čtvrtletí 2024 a v I. pololetí roku 2025.

V I. pololetí roku 2024 uvedla skupina BELECTRIC v Německu do provozu solární elektrárny o výkonu přibližně 280 MWp.

V Rakousku probíhá prostřednictvím skupiny Elevion Group rozvoj instalací střešních FVE umístěných u zákazníků. Skupina Elevion Group pro zákazníky tyto elektrárny současně provozuje.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do projektu solární elektrárny s dodatečným instalovaným výkonem 8 MWp, kterou společnost Akenerji provozuje.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren se meziročně zvýšil o 68 MWp, (převážně již ve II. pololetí 2023). V České republice proběhlo zprovoznění nových zdrojů Křižany (4,3 MWp) a Vrskmaň (4,8 MWp), v Německu byla dokončena výstavba v lokalitách Deubach (48 MWp) a Reddehausen (7,6 MWp). V Rakousku došlo ke zvýšení v důsledku rozvoje výstavby většího množství drobných FVE instalovaných u zákazníků, kteří disponují licencí na výrobu elektřiny.

Vítr

Investiční výstavba

V České republice má Skupina ČEZ ve fázi přípravy již 14 projektů větrných elektráren s předpokládaným instalovaným výkonem až 295 MW.

V Německu se Skupina ČEZ zaměřuje na co-development portfolia větrných projektů složeného z 12 projektů, jejichž plánovaný výkon je až 193,5 MW. V nejpokročilejší fázi je projekt Datteln (11,4 MW, 2 turbíny), jehož uvedení do provozu je předpokládáno ve IV. čtvrtletí roku 2024. K dalším pokročilým projektům se řadí Nortorf (11,4 MW, 2 turbíny), jehož výstavba byla zahájena v říjnu 2023 a uvedení do provozu je plánováno v I. polovině roku 2025. Oba tyto projekty byly z co-developmentu převedeny do vlastnictví Skupiny ČEZ.

Ve Francii se Skupina ČEZ zabývá rozvojem portfolia 15 projektů větrných elektráren s plánovaným výkonem až 207 MW. Projekty Aschères-le-Marché (12 MW, 4 turbíny) a Neuville-aux-Bois (15 MW, 5 turbín) byly úspěšně uvedeny do provozu. V srpnu 2023 byla zahájena výstavba projektu Nueilsous-Faye (11,1 MW, 4 turbíny), jehož uvedení do provozu proběhlo v červenci roku 2024. V pokročilé fázi se nachází projekt La Piballe (7,2 MW, 3 turbíny), u kterého byla zahájena výstavba v roce 2023 a jehož uvedení do provozu je plánováno na konci roku 2024.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon větrných elektráren v ČR, Německu a Turecku zůstal meziročně stejný. Ve francouzských větrných elektrárnách se meziročně zvýšil v důsledku zprovoznění nových zdrojů ještě ve II. pololetí 2023.

Emisní zdroje

Výroba v emisních zdrojích – tj. při spalování uhlí, plynu a biomasy – činila 33,4 % výroby elektřiny Skupiny ČEZ a byla meziročně nižší zejména vlivem poklesu výroby z biomasy v Polsku v důsledku zhoršení tržních podmínek. Snížila se také výroba ze zemního plynu v České republice zejména z důvodu horších tržních podmínek pro provoz paroplynové elektrárny Počerady II.

Uhlí

Investiční výstavba

V České republice byly v I. pololetí 2024 aktualizovány investiční plány jednotlivých výrobních emisních zdrojů s ohledem na rostoucí tlak na dekarbonizaci v rámci EU i České republiky a v souladu se závazky strategické VIZE 2030. Cílem je udržení bezpečného provozu.

V Polsku v elektrárně Skawina probíhaly základní investiční údržby stávajících uhelných zdrojů.

Instalovaný výkon

V České republice i v Polsku zůstal instalovaný výkon v uhelných elektrárnách meziročně nezměněn.

Plyn

Investiční výstavba

Ve vazbě na schválenou segmentovou strategii pokračovaly v České republice přípravné práce pro uvažovanou transformaci výrobních zdrojů v lokalitě Mělník s navrženou výstavbou nových paroplynových zdrojů s dodávkou tepla. Současně pokračují i práce související s možnou výstavbou elektrárenských paroplynových zdrojů v dalších lokalitách, prioritně se jedná o lokalitu Počerady.

V polské elektrárně Skawina je hlavním investičním projektem výstavba bloků nového paroplynového zdroje. V I. pololetí 2024 pokračovala projekční fáze zahájená v roce 2022 (výstavba nových zdrojů a přívodního plynovodu).

Společnost Project X dokončuje výstavbu sedmi kogeneračních jednotek ve čtyřech lokalitách v severní Itálii o instalovaném výkonu 26,4 MWe, které budou dodávat elektřinu a teplo pro Transalpínský ropovod (TAL). První lokalita o instalovaném výkonu 8,8 MWe je již plně v provozu. V ostatních lokalitách probíhá testovací provoz kogeneračních jednotek a dokončuje se instalace výměníku tepla.

Na Slovensku v Prešově byla společností SPRAVBYTKOMFORT dokončena kogenerační jednotka s tepelným výkonem 1 MW a elektrickým výkonem 0,8 MW.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do oprav elektrárny v Erzinu.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon plynových elektráren se meziročně mírně zvýšil, zejména se jednalo o výrobny v Itálii.

Biomasa

Investiční výstavba

V České republice byla v průběhu I. čtvrtletí 2024 dokončena realizace ekologizace teplárny Dvůr Králové nad Labem, v konfiguraci palivové základny plyn + biomasa. Na ostatních zdrojích spalujících biomasu pokračovaly, v různých fázích přípravy a realizace, práce na projektech primárně zaměřených na udržení bezpečného provozu, zvýšení spolehlivosti a účinnosti výrobního zařízení.

V I. pololetí nebyly v Polsku realizovány investice do výroby z biomasy.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do biomasové elektrárny, kterou provozuje společnost Akenerji.

Energetické využití odpadu

Investiční výstavba

Byla podepsána smlouva na realizaci zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) umístěného v lokalitě Energotrans (Mělník) s plánovaným uvedením do zkušebního provozu na přelomu let 2027 a 2028.

Terminály na LNG

Z důvodu hledání nových obchodních příležitostí a zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu Skupina ČEZ ve spolupráci s Českou republikou v roce 2022 získala rezervovanou kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Jedná se o dlouhodobý kontrakt na pět let, který pokrývá přibližně třetinu roční spotřeby plynu v Česku.

V roce 2023 si ČEZ a Česká republika zajistily budoucí kapacitu v LNG terminálu v Německu ve Stade. Konsorcium Hanseatic Energy Hub předpokládá zahájení provozu v roce 2027. Tento LNG terminál obdržel na jaře 2024 tzv. final investment decision (FID), na jehož základě mohla být dne 28. 6. 2024 zahájena jeho výstavba. Skupina ČEZ má z roční kapacity terminálu 13,3 mld. m3 ve spolupráci s vládou ČR rezervováno 2 mld. m3. V první fázi bude terminál sloužit k dovozu a zpracování LNG, SNG (syntetického zemního plynu) a bioLNG (LNG vyrobeného z bioplynu). Následovat mají i nosiče energie založené na vodíku jako například čpavek.

Trading

Činnost tradingu zahrnuje obchodování s komoditami na vlastní účet za účelem dosažení spekulativního zisku, obchodní zabezpečení potřeb výrobních zdrojů včetně zajišťovacích aktivit ve střednědobém horizontu a obchodní zabezpečení potřeb koncových zákazníků, zejména dodávek elektřiny a plynu. Činnost je řízena centrálně z České republiky společností ČEZ. Vlastní obchodování včetně vypořádání obchodů probíhá ve většině zemí Evropy s velkoobchodními partnery a prostřednictvím energetických burz v souladu s platnými rizikovými limity a rámci Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ současně provozuje obchodní společnost v Maďarsku, která poskytuje lokální podporu tradingu ČEZ a souběžně i prodej elektřiny koncovým zákazníkům.

V průběhu I. pololetí 2024 bylo v rámci tradingových aktivit uzavřeno více než 118 tis. transakcí a zobchodováno mimo jiné 135 TWh elektřiny, 524 TWh zemního plynu a 94 mil. tun emisních povolenek.

Předpokládaná situace v roce 2024

Disponibilitu jaderných elektráren ovlivňuje načasování plánovaných odstávek souvisejících nejen s výměnou paliva a realizací plánované údržby, kontrol a revizí klíčového zařízení, ale také aktivity zaměřené na průběžnou modernizaci a zvýšení efektivity a spolehlivosti provozu obou zdrojů. V elektrárně Dukovany pokračuje projekt postupného čištění parogenerátorů s cílem zmírnit trend stárnutí teplosměnných ploch a zvýšit jejich spolehlivost. Zároveň od roku 2024 elektrárna Dukovany plně přechází na prodloužený 16měsíční cyklus odstávek svých bloků. Elektrárna Temelín obdržela kladné rozhodnutí SÚJB na prodloužený 18měsíční cyklus odstávek svých bloků a je plně připravena k přechodu na tento prodloužený palivový cyklus po odstávce 2. bloku na podzim letošního roku. V průběhu roku 2024 se postupně zvýší výkon všech 4 bloků jaderné elektrárny Dukovany o 2,3 %.

V uhelných elektrárnách v ČR je prioritním úkolem pokračování v činnostech, které umožní kontinuální přechod lokalit na nízkoemisní zdroje, a to zejména pro zajištění dodávek tepla. Zásadní činnost, která má umožnit přechod od spalování uhlí k nízkoemisním zdrojům, představuje obchodní zajištění nové výrobní technologie na bázi zemního plynu v lokalitě Mělník, která kromě toho umožní zajistit naplňování dlouhodobého kontraktu na dodávky tepla pro hlavní město Prahu, Mělník a Neratovice.

Výše výroby ve vodních elektrárnách bude záviset zejména na hydrologické situaci, zejména na míře využití Vltavské kaskády a na skutečném nasazení přečerpávacích vodních elektráren. Investice směřuji do přípravy oprav a modernizace přečerpávacích elektráren Dlouhé Stráně a Dalešice, které proběhnou v letech 2024–2025, ale především do komplexní modernizace vodní elektrárny Orlík.

Výroba v paroplynové elektrárně Počerady v České republice bude odrážet vývoj cen komodit a emisních povolenek.

Segment TĚŽBA

Hnědé uhlí

Těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí jsou hlavním předmětem podnikání společnosti Severočeské doly, která je největší českou hnědouhelnou těžařskou společností z hlediska objemu produkce uhlí. Vzhledem k tomu, že většina produkce je směrována do Skupiny ČEZ, patří Severočeské doly na volném trhu s uhlím k menším hráčům.

Těžba a prodej

V I. pololetí 2024 prodaly Severočeské doly 6,6 mil. tun uhlí, z toho 5,2 mil. tun členům Skupiny ČEZ. V meziročním srovnání došlo k poklesu dodávek o 0,8 mil. tun, zejména z důvodu nižších požadavků ze strany externích zákazníků.

Prodej uhlí podle odběratelů (mil. tun)

Investiční výstavba

Investiční program je zaměřen zejména na projekty k zajištění těžby na Dole Bílina, hlavně na dodávky, rekonstrukce a modernizace těžební technologie, úpravárenských i drtírenských provozů, výstavbu stabilitních opatření a vodohospodářských děl. Investiční akce jsou průběžně revidovány tak, aby odpovídaly předpokládané životnosti obou lokalit (Dolu Bílina a Dolů Nástup Tušimice).

Předpokládaná situace v roce 2024

Severočeské doly plánují v roce 2024 vyprodukovat 14,3 mil. tun uhlí, tedy o 1,4 mil. tun méně oproti roku 2023. Vývoj dodávek paliva se odvíjí především od potřeb uhelných elektráren, které vycházejí z poptávky po elektřině a souvisejí též s teplotním průběhem zimy. V současné době souvisejí také s problematikou dodávek zemního plynu a výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Dodávky pro zákazníky ve Skupině ČEZ i pro externí odběratele odpovídají svým trendem postupnému přechodu zákazníků k obnovitelným zdrojům a postupnému odklonu od uhlí jako hlavního energetického zdroje.

Vápenec

Těžbou vápence (vysokoprocentních vápenců využívaných v odsiřovacích zařízeních) se ve Skupině ČEZ zabývá společnost LOMY MOŘINA spol. s r.o. V I. pololetí roku 2024 dodala tato společnost zákazníkům ze Skupiny ČEZ pro potřeby odsíření uhelných elektráren 275 tis. tun vápence, což meziročně představuje cca 23% nárůst. Pro rok 2024 je předpokládán prodej vápence členům Skupiny ČEZ ve výši 550 tis. tun.

Lithiová ruda

Společnost ČEZ se v březnu 2020 rozhodla vstoupit do projektu těžby lithiové rudy na Cínovci. Původní developer projektu, společnost European Metals Holdings Limited (EMH), vlastnil 100% podíl ve společnosti GEOMET s výhradním právem na průzkum těžby nerostu zinnwalditu obsahujícího lithium. Společnost Severočeské doly ze Skupiny ČEZ získala v I. pololetí 2020 ve společnosti GEOMET 51% podíl zvýšením jejího základního kapitálu. Na základě úspěšných výsledků laboratorních a poloprovozních zkoušek byla potvrzena finální metoda zpracování lithia. Ve vazbě na jednání společnosti GEOMET s místními samosprávami a zástupci Ústeckého kraje došlo ke změně cílové lokality zpracovatelského závodu. Nyní je předpokládáno vybudování zpracovatelského závodu v Prunéřově, což vyžaduje aktualizaci finální studie proveditelnosti.

Segment DISTRIBUCE

Distribuce elektřiny

Distribuci elektřiny ve Skupině ČEZ v České republice zajišťuje společnost ČEZ Distribuce. Mezi prioritní oblasti v distribuci patří zejména bezpečné, spolehlivé a zároveň efektivní provozování distribuční soustavy a realizace klíčových investičních opatření souvisejících s integrací decentrálních zdrojů, implementací nových technologií a chytrých prvků sítě včetně prvků podporujících zvyšování spolehlivosti distribuční soustavy. Společnost pokračovala také v rozvoji optické infrastruktury s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj moderních technologií pro řízení distribuční soustavy v synergii s přípravou na vyšší automatizaci sítí.

Cena distribuce elektřiny a dalších služeb je v ČR regulována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Pro společnost ČEZ Distribuce je stěžejní cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2023 pro oblast elektroenergetiky, jehož prostřednictvím se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny s účinností od 1. 1. 2024.

V I. pololetí 2024 zasáhlo distribuční území ČEZ Distribuce celkem 5 mimořádných stavů způsobených nepříznivými klimatickými podmínkami. Při největší poruchovosti, v průběhu těchto stavů, byla zaznamenána omezení dodávek elektřiny pro téměř 160 tisíc odběrných míst, a současně více než 53 tisíc volajících na call centrum a více než 62 tisíc přístupů na webový portál, na němž je možné si ověřit stav distribuce elektřiny na konkrétní adrese. Následky těchto mimořádných stavů se dařilo průběžně odstraňovat v nejkratších možných časech.

V I. pololetí 2024 se dodávka elektřiny zákazníkům v ČR meziročně oproti stejnému období roku 2023 snížila. Z pohledu jednotlivých napěťových hladin došlo k poklesu zejména na hladině nízkého napětí jednak proto, že v I. pololetí 2024 se teplota pohybovala nad dlouhodobým teplotním normálem, ale také vlivem nárůstu instalací fotovoltaických elektráren.

Dne 1. 8. zahájilo činnost Elektroenergetické datové centrum, a.s. (EDC). Zajišťovat bude sběr dat v energetice, jejich standardizaci a sdílení. EDC spustilo možnost registrace, která je nutným prvním krokem ke sdílení elektřiny v rámci nového systému komunitní energetiky. Jedním z akcionářů EDC je i společnost ČEZ Distribuce, která se podílela na vývoji potřebného informačního systému.

Na Slovensku se distribucí elektřiny zabývá společnost ESCO Distribučné sústavy provozující několik lokálních distribučních sítí. Jednu lokální distribuční soustavu provozuje také společnost KLF-Distribúcia. Z důvodu konsolidace ekvivalenční metodou není objem elektřiny distribuované touto společností zahrnut v souhrnných údajích za Skupinu ČEZ. Společnost ESCO Distribučné sústavy se zabývá i prodejem elektřiny koncovým zákazníkům, primárně ve svých sítích.

Investiční výstavba

Investice společnosti ČEZ Distribuce byly směrovány zejména do obnovy a rozvoje distribučních sítí na všech napěťových hladinách, převážně na hladině nn, dále pak do rekonstrukcí transformoven, distribučních trafostanic a elektroměrů. Přibližně stejná část finančních prostředků byla spojena s řešením požadavků zákazníků na připojení k distribuční soustavě. Pokračovaly taktéž investice v oblasti smart technologií, digitalizace a rozvoje optické infrastruktury na hladině vysokého napětí. Hlavním cílem investování je zvyšování kvality, spolehlivosti a bezpečnosti dodávky elektřiny.

Distribuce zemního plynu

Distribuci zemního plynu v České republice zajišťuje společnost ČEZ ESL (do 1. 7. 2024 pod názvem ČEZ Energetické služby). Stejně jako v předchozích letech, provozuje společnost lokální distribuční soustavy v lokalitách Vítkovice, Dětmarovice, Mohelnice a Kdyně.

Ve všech dotčených lokalitách je společnost řádným držitelem licence na distribuci zemního plynu, řídí se platným legislativním rámcem a Cenovým rozhodnutím ERÚ, kdy v rámci cenové politiky přebírá ceny nadřazeného distributora.

Na Slovensku se distribucí plynu zabývá společnost ESCO Distribučné sústavy, která provozuje několik lokálních soustav. Společnost se zabývá prodejem zemního plynu koncovým zákazníkům primárně ve svých sítích a dodává plyn sesterským společnostem SPRAVBYTKOMFORT a ESCO Servis.

Investiční výstavba

Investice v ČR byly vynaloženy především na výměnu vybraných stávajících kotlů v regulačních stanicích.

Na Slovensku byly investice vynaloženy především na údržbu stávajících zařízení.

Předpokládaná situace v roce 2024

V oblasti distribuce elektřiny vychází předpokládaný objem dodávky z očekávaného vývoje spotřeby elektřiny se zohledněním úspor zákazníků a instalací FVE. Opačně bude působit zvýšení spotřeby spojené s odklonem od plynu (z důvodu přechodu na tepelná čerpadla) a rozvoj elektromobility.

V oblasti distribuce zemního plynu předpokládá ČEZ ESL rozvojové aktivity, modernizace zařízení a rozšiřování poskytovaných služeb. Současně Skupina ČEZ předpokládá rozvíjet podnikání nově získané skupiny GasNet.

Segment PRODEJ

Součástí segmentu PRODEJ jsou společnosti realizující prodej elektřiny, zemního plynu, tepla, energetických a telekomunikačních služeb.

Mezi priority společností v segmentu patří efektivní zajištění dodávky elektřiny a zemního plynu pro spotřebitele, poskytování nejvýhodnějších energetických řešení a nejlepší zákaznické zkušenosti na trhu, rozvíjení nových inovativních oblastí s růstovým potenciálem, digitalizace a transformace teplárenství na nízkoemisní. Díky rozvoji ESCO služeb také vytváření nejmodernějších energetických řešení, která mohou umožnit klientům plnění cílů v ochraně klimatu a úsporách energie.

Prodej komodit

Elektřina

Prodej elektřiny

Nejvýznamnější trh, na němž Skupina ČEZ prodávala elektřinu koncovým zákazníkům, představovala v I. pololetí 2024 především Česká republika a dále Maďarsko, za nimiž s velkým odstupem následovalo Německo, Slovensko a Itálie.

Česká republika

Energetický trh v České republice je plně liberalizován a svého dodavatele elektřiny a plynu si mohou zvolit všichni zákazníci včetně domácností. V ČR existuje funkční energetická burza PXE (jež je součástí německé burzy EEX) a operátor trhu zajišťující fungování trhů s elektřinou.

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice elektřinu prostřednictvím společností ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, ENESA, ČEZ Energo, Energetické centrum a rovněž prostřednictvím společností ze segmentu VÝROBA: ČEZ, Energotrans a ÚJV Řež.

Prodej elektřiny všem typům zákazníků meziročně poklesl. Pokles dodávek byl významně ovlivněn teplým počasím v I. pololetí 2024, kdy se průměrná teplota pohybovala o +1,8 °C nad rokem 2023. Mírný pokles počtu zákazníků ČEZ Prodej reflektuje významnou volatilitu cen komodit a konkurenční prostředí v ČR. Meziroční pokles objemu prodeje elektřiny skupiny ČEZ ESCO významně ovlivnila ztráta dodávky pro Správu železnic pro rok 2024.

Dne 31. 12. 2023 byla ukončena regulace obchodních cen zavedená vládním nařízením v roce 2023 jako reakce na skokový růst cen komodit po invazi Ruska na Ukrajinu zahájené v roce 2022. Finální vyúčtování kompenzací dodávky elektřiny za celý rok 2023 bylo vypořádáno v I. pololetí 2024.

K 1. 7. 2024 došlo v energetice k několika změnám. Celý systém obchodování přešel z hodinového intervalu zúčtování na čtvrthodinový, následně bylo k 1. 8. 2024 spuštěno komoditní sdílení umožňující přebytky z FVE nasdílet buď do skupiny zákazníků a domluvit si vlastní cenové podmínky, nebo pokrýt část spotřeby dalších nemovitostí provozovatele FVE z vlastní výroby. ČEZ Prodej bude pro své zákazníky zprostředkovávat vytvoření energetických společenství a následně jejich správu a komunikovat požadavky na Elektroenergetické datové centrum (EDC), které bude sdílení zajišťovat.

V produktovém portfoliu ČEZ ESCO byly zahájeny pilotní projekty obchodního sdílení elektřiny bez nutnosti využívat systém EDC.

Teplo

Výroba a prodej tepla

V ČR, Polsku i na Slovensku byla meziročně zaznamenána snížená dodávka tepla. Vliv na nižší dodávky mělo nejen teplejší zimní období, ale rovněž úsporná opatření na straně zákazníků. Naopak růstově působilo zprovoznění horkovodu ČEZ, a. s., z Temelína do Českých Budějovic v říjnu 2023.

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice teplo prostřednictvím společností ČEZ Teplárenská, Teplo Klášterec, ENESA, ČEZ ESL, ÚJV Řež, ČEZ Energo, Energotrans, Energetické centrum, ČEZ Energetické produkty a ČEZ.

V dubnu nabyla společnost ČEZ Teplárenská, a.s., 100% podíl ve společnosti ACTHERM Distribuce, která se zabývá distribucí tepla v Chomutově, Jirkově a Klášterci nad Ohří.

Transformace teplárenství probíhá v souladu s nastaveným harmonogramem a jejím hlavním cílem zůstává zajištění dlouhodobé a spolehlivé dodávky tepla za příznivou cenu.

ČEZ Teplárenská dokončila strategické koncepce pro lokality Hodonín, Poříčí a Ledvice a tímto krokem zároveň ukončila proces přípravy a specifikace zdrojové základny všech teplárenských lokalit Skupiny ČEZ.

V lokalitách Prunéřov, Tušimice a Trmice pokračuje projekční příprava výstavby nízkoemisních zdrojů s vysokou účinností.

V lokalitě Dětmarovice již byla zahájena výstavba nových zdrojů s předpokládaným postupným uváděním do provozu na konci roku 2026.

V dubnu 2024 byla podepsána dlouhodobá smlouva o odběru tepla z tohoto zdroje se zástupci městských distribučních společností v Orlové a Bohumíně.

Zemní plyn

Prodej zemního plynu

Česká republika

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice zemní plyn prostřednictvím společností ČEZ Prodej, ČEZ ESCO a ČEZ Energo.

Prodej plynu všem typům zákazníků meziročně poklesl. Meziroční pokles dodávek byl významně ovlivněn teplým počasím v I. pololetí 2024, kdy se průměrná teplota pohybovala o +1,8 °C nad stejným obdobím roku 2023. Mírný pokles počtu zákazníků reflektuje významnou volatilitu komodit, konkurenční prostředí v ČR a celkovou stabilizaci portfolia ČEZ Prodej po krachu bývalé společnosti Bohemia Energy.

Energetický trh v České republice je plně liberalizován, dodavatele elektřiny a plynu si mohou zvolit všichni zákazníci včetně domácností. V ČR existuje funkční energetická burza PXE (která je součástí německé burzy EEX) a operátor trhu zajišťující fungování trhů s plynem. Prodej komodit v České republice koncovým zákazníkům z řad domácností a menších firem zajišťuje společnost ČEZ Prodej a zákazníkům z řad firem, obcí a státní správy společnost ČEZ ESCO.

Podobně jako v případě elektřiny i u zemního plynu docházelo v průběhu roku 2023 k postupnému poklesu cen komodity, která se od minim odrazila až koncem I. čtvrtletí 2024. I v případě zemního plynu žádnému zákazníkovi nebude účtována cena nad vládou stanovený strop v rámci jejich již běžícího fixovaného kontraktu a tito zákazníci dostali možnost si prodloužením smlouvy změnit cenové podmínky fixace.

Dne 31. 12. 2023 byla ukončena regulace obchodních cen zavedená vládním nařízením v roce 2023 jako reakce na skokový růst cen komodit po invazi Ruska na Ukrajinu zahájené v roce 2022. Finální vyúčtování kompenzací dodávky plynu za celý rok 2023 bylo vypořádáno v I. pololetí 2024.

Energetické služby

Společnosti ze segmentu PRODEJ zabývající se poskytováním energetických služeb B2B jsou rozděleny do dvou základních skupin. V České republice zastřešuje příslušné aktivity skupina ČEZ ESCO. Ostatní zahraniční trhy zastřešuje především skupina Elevion Group, která působí zejména v Německu, dále pak v Polsku, Itálii, Rumunsku, Rakousku, Izraeli, Nizozemsku, Maďarsku, Dánsku, Číně, Malajsii, ve Velké Británii a nově i ve Španělsku. Na Slovensku poskytuje energetické služby skupina ESCO Slovensko, od 1. 1. 2024 součást skupiny ČEZ Invest Slovensko. Všechny skupiny působí ve třech hlavních oblastech zahrnujících široké spektrum ESCO služeb: energetická řešení budov, zelená energie a energie pro průmysl.

Prodej energetických služeb

Česká republika

V České republice poskytují energetické služby retailovým zákazníkům společnosti ČEZ Prodej, která se rovněž zabývá oblastí realizačního procesu prostřednictvím dceřiné společnosti TENAUR. V I. pololetí proběhly instalace domácích fotovoltaických elektráren u 1 863 klientů s celkovou

kapacitou 15 MWp. Nejoblíbenější variantou je kombinace fotovoltaiky s bateriovým úložištěm. ČEZ Prodej nabízí na českém trhu unikátní hybridní bateriový systém ČEZ Battery Box Queen.

K dalším poskytovaným službám se řadí i servis plynových kotlů – službu ČEZ Servis Vytápění, která zajištuje pravidelnou roční kontrolu plynového kotle a spalinové cesty i případné opravy, využívá více než 26,5 tis. zákazníků. V případě potřeby výměny starého plynového kotle poskytuje ČEZ Prodej i kompletní montáž včetně úprav spalinové cesty.

Pro B2B klienty (obchodní společnosti) a B2G sektor (zejména obce) realizuje dodávky skupina ČEZ ESCO. ČEZ ESCO je lídr v oblasti udržitelné energetiky a poskytuje komplexní a nejmodernější řešení. Skupina ČEZ ESCO je jednou z prvních firem, která poskytuje řešení v oblasti zelené energetiky také formou služby. V roce 2024 je očekávána výstavba FVE o celkovém výkonu cca 30 MWp. Zákazník v tomto modelu nemusí hradit investiční náklady za instalaci FVE, ale tuto investici splácí nákupem elektřiny vyrobené z této FVE. Instalována je špičková technologie zajišťující maximalizaci výroby a maximální bezpečnost a spolehlivost provozu.

Skupina ČEZ ESCO je také aktivně zapojena do modernizace teplárenství, včetně zelené produkce v průmyslových lokalitách. Nabízí řešení pro dodávky zdrojů tepla (teplá voda, parní a teplé vodní kotelny, tepelná čerpadla, solární panely, plynové radiátory, elektrické kotle), distribuci tepla, modernizaci, optimalizaci a decentralizaci centrálního zásobování teplem.

Začátkem roku 2024 Skupina ČEZ ESCO uvedla ve Vítkovicích do provozu největší českou baterii (10 MW/12,4 MWh), na které byl zkušebně proveden provoz pro řízení odchylky portfolia kogeneračních jednotek (KGJ). Kromě BESS Vítkovice bylo úspěšně rozšířeno portfolio zdrojů flexibility. Všechny nové zdroje (zejména kogenerační jednotky) jsou automaticky napojovány na infrastrukturu pro poskytování služeb výkonové rovnováhy a zařazovány do agregačních bloků.

Německo

Na německém trhu v segmentu energetických služeb pro B2B zákazníky působí skupina Elevion Group prostřednictvím svých dceřiných společností ve třech segmentech činností, a to Zelená energetika, Průmyslová energetika, Energetika budov.

Nejvýznamnějším zástupcem segmentu Zelená energetika v oblasti velkých výrobních zdrojů je v Německu skupina BELECTRIC, která realizuje aktivity v rámci celého hodnotového řetězce solárních elektráren a bateriových úložišť od developmentu až po vlastní provoz a údržbu. Na počátku roku skupina BELECTRIC uvedla do provozu přibližně 280 MWp, z toho elektrárny Deubach a Reddehausen byly ponechány v majetku skupiny BELECTRIC, která je bude dále provozovat.

Na počátku roku 2024 byla založena společnost Elevion Green, jejímž cílem je vytvořit vnitroskupinovou platformu pro rozvoj aktivit v oblasti B2B ESCO služeb (především střešní fotovoltaické systémy, bateriová úložiště, nabíjecí wallboxy, tepelná čerpadla, energetický management) a digitalizovat činnosti podél celého hodnotového řetězce decentrální energetiky (marketing, prodej, technické plánování, řízení subdodavatelů, další související služby).

V segmentu Průmyslová energetika realizují aktivity společnosti Entract Energy (komplexní energetické služby pro průmyslové zákazníky a pro development nemovitostí), GWE (plánování komplexních energetických konceptů) a SERCOO Group (komplexní služby v oblasti provozu bioplynových elektráren, kombinované výroby elektřiny a tepla a výroby biometanu).

V oblasti Digitalizace a Automatizace je klíčovou společností skupina HERMOS AG, která se zabývá službami v oblasti automatizace a IT řešení pro různá průmyslová odvětví, včetně energetického managementu, a jejíž součástí je rovněž společnost Hofmockel, specificky doplňující portfolio skupiny o oblast automatizace v segmentu úpravy odpadních vod.

V segmentu Energetika budov je zastoupena zejména dceřinými společnostmi Rudolf Fritz GmbH (nízkonapěťové a řídicí systémy), ETS Efficient Technical Solutions GmbH (technické zařízení budov), EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main (elektrotechnika a technické zařízení budov), D-I-E Elektro AG (elektrotechnika a technické zařízení budov) a Alexander Ochs (ventilace a vzduchotechnika). K významným společnostem se v tomto segmentu se řadí také En.plus GmbH (poradenství a plánování, realizace, servis a provoz zařízení a systémů pro efektivní energetiku budov obzvláště v oblasti chlazení).

Slovensko

Na slovenském trhu působí skupina ČEZ prostřednictvím skupiny ESCO Slovensko. V rámci poskytovaných energetických služeb začala skupina ESCO Slovensko nabízet nové produkty ve formě služby: fotovoltaika, teplo z obnovitelných zdrojů a chlazení.

V I. pololetí 2024 stavební trh evidoval ochlazení, což mělo za následek nižší objem zakázek a vyšší konkurenci v tomto odvětví.

Polsko

V Polsku působí zejména společnosti skupiny Euroklimat a společnost Metrolog. Euroklimat poskytuje služby v oblasti technického zařízení budov, elektroinstalací, telekomunikačních sítí a IT instalací. Také nabízí plánovací služby, realizaci a následnou údržbu, přičemž součástí jejího portfolia jsou společnosti TRIM-TECH a Instal Bud Pecyna, k jejíž akvizici došlo v první polovině roku 2024. Společnost Metrolog patří na polském trhu mezi přední dodavatele komplexních realizací projektů v oblasti teplárenství a výstavby systémů úpravy vody.

Ostatní země: Itálie, Rumunsko, Rakousko, Izrael, Nizozemsko, Maďarsko, Španělsko, Čína, Malajsie a Velká Británie

V ostatních zemích skupina Elevion Group pokračuje v organickém i akvizičním růstu, v souladu se schválenou strategií.

V Nizozemsku působí skupina ZOHD, která byla k 1. 1. 2024 přejmenována na Energy Shift. Společnost poskytuje služby v oblasti střešních fotovoltaických systémů. Po úspěšné pilotní fázi společnost zařadila v roce 2023 do svého portfolia nabízených služeb i realizaci instalací systémů bateriových úložišť.

V Rakousku působí Elevion Group prostřednictvím několika menších společností, které cílí na plánování a instalaci komplexních elektrotechnických zařízení. Jedinečným projektem byla instalace fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm na horní stanici lanovky na Zwölferhorn (1 522 m n.m.), čímž se lanovka stala z velké části energeticky soběstačnou.

V severní Itálii vstoupila skupina Elevion do projektu několika vysoce účinných kogeneračních jednotek. Jednotky se průběžně instalují podél ropovodu TAL spravovaného společností SIOT a v budoucnu mohou být potenciálně poháněny biometanem.

V oblasti fotovoltaiky vstoupila skupina Elevion na španělský trh. Založila společnost BELECTRIC ESPAÑA, S.L. a ta koupila místní developerský podnik Navitacum, který byl plně integrován do této společnosti. Nová společnost plánuje rozsáhlé aktivity v oblasti fotovoltaických elektráren a bateriových uložišť, od realizace projektů a EPC až po provozování na klíč (tzv. O&M) v celém hodnotovém řetězci.

V Rumunsku jsou poskytovány energetické služby zejména v oblasti technického zařízení budov prostřednictvím společnosti High-Tech Clima S.A.

Skupina BELECTRIC je, jako jedna z největších evropských společností provádějících výstavbu velkých fotovoltaických elektráren, významně aktivní i na dalších trzích, především ve Velké Británii, Nizozemsku, Izraeli a také v Dánsku, kde se podílí na projektu výstavby elektrárny o výkonu 135 MWp.

Telekomunikační služby

Kabelové připojení

Společnost Telco Pro Services zajišťuje dodávky telekomunikačních služeb pro potřeby Skupiny ČEZ a i na externí trh. Dceřiná společnost Telco Infrastructure je zřízena s cílem vlastnit, budovat a provozovat optickou komunikační infrastrukturu, na kterou budou napojeny i další společnosti Skupiny ČEZ, dodávající služby koncovým zákazníkům. V dubnu 2024 společnost Telco Pro Services zrealizovala akvizice významných poskytovatelů internetového připojení, a to společnosti EDERA Group a. s. (včetně dceřiných společností) a společnosti WMS s.r.o. Po letošních akvizicích společnost Telco Pro Services a její dceřiné společnosti vlastní celkem 331 tisíc přípojek a poskytuje služby na 120 tisících přípojkách koncovým zákazníkům.

Mobilní telefonie

ČEZ Prodej dlouhodobě působí také v oblasti telekomunikačních služeb. S produktem MOBIL OD ČEZ a více než 100 000 aktivními čísly se řadí mezi tři největší virtuální operátory v ČR. K červenci 2024 obsluhuje přes 158 000 aktivních SIM karet.

Dlouhodobě má produkt MOBIL OD ČEZ také nejvyšší hodnoty v oblasti zákaznické zkušenosti zákazníků a nově získal pětihvězdičkový odznak kvality, díky kterému se zařadil mezi nejlépe hodnocená místa na portálu Mapy.cz.

Elektromobilita

Veřejná infrastruktura

Prioritou Skupiny ČEZ v oblasti elektromobilní infrastruktury je výstavba rozsáhlé dobíjecí sítě s použitím spolehlivé technologie za předpokladu dlouhodobé udržitelnosti tak, aby byl umožněn a podpořen rozvoj tohoto druhu dopravy v České republice. V roce 2024 směřoval rozvoj infrastruktury zejména do ultrarychlých stojanů (HPC) s výkony nad 150 kW soustředěných do dobíjecích parků (hubů).

Ke konci I. pololetí 2024 bylo v provozu 754 (+32 % za rok) dobíjecích stanic o instalovaném výkonu 57,8 MW (+49,7 % za rok). Počet HPC stojanů se meziročně zvýšil z 18 na 66. Tyto stojany představují 9 % z celkového počtu, ale přitom až 26 % instalovaného dobíjecího výkonu. Nejvýznamnější dobíjecí parky s HPC stanicemi se nacházejí u dálnic a rovněž u silnice I/37.

Do konce letošního roku plánuje Skupina ČEZ zprovoznit takový počet dobíjecích parků s HPC stanicemi, díky kterému by splnila cíle pro elektromobilitu stanovené v strategii Čistá energie zítřka (800 stanic o výkonu 70 MW) pro rok 2025 již před koncem roku 2024.

Veřejná služba dobíjení

Výrazný pokrok za I. pololetí 2024 zaznamenala i služba dobíjení, která je prodávána pod značkou futurego. Řidiči za toto období odebrali 3,9 MWh elektrické energie, což představuje nárůst o 67 % oproti stejnému období roku 2023. Služba spustila nové webové stránky futurego.cz, kde Skupina ČEZ jako první v ČR představila on-line kalkulačku dobíjení, díky které si zákazníci mohou snadno spočítat svou měsíční spotřebu a ideální nastavení svého tarifu. V dlouhodobém horizontu pravděpodobně nejvýznamnější rozvojovou aktivitou je roamingová služba pro zákazníky futurego. Jejím cílem je umožnit bezproblémové dobíjení u téměř všech dobíjecích bodů nejen v Česku, ale také v zahraničí. Ke konci I. pololetí mohli zákazníci futurego využívat již více než 30 tis. roamingových dobíjecích bodů v blízkých okolních zemích.

Produkty a služby pro firemní klientelu

Elektromobilní produkty a služby pro firemní klientelu určené pro neveřejné použití zabezpečuje ve Skupině ČEZ společnost ČEZ ESCO, které se povedlo vybudovat relevantní interní kompetence včetně servisních zastoupení pro ČR, ke kterým v roce 2024 přibyla Ekoenergetyka Polska.

Předpokládaná situace v roce 2024

Elektřina

V České republice je na konci roku 2024 očekáván meziročně pokles objemu prodané elektřiny retailovým zákazníkům i B2B zákazníkům. Rokem 2023 skončil režim stropovaných cen elektřiny a plynu s regulovanou marží a pro rok 2024 je předpokládána stabilizace trhu. V roce 2024 Skupina ČEZ předpokládá u zákazníků z řad firem výrazné snížení volatility cen.

Maďarská společnost CEZ Magyarország Kft. předpokládá zvýšení objemu dodávek vlivem konsolidace trhu, kde tato společnost zůstává stabilním a důvěryhodným partnerem poskytujícím nadstandardní služby zákazníkům.

Teplo

Skupina ČEZ bude pokračovat v transformaci teplárenství uhelných lokalit v ČR na nízkoemisní za účelem dosažení klimatické neutrality. Na Slovensku byla v Prešově zahájena jedna z největších investic do výměny existujících tepelných potrubí v historii společnosti SPRAVBYTKOMFORT. Investice bude probíhat až do roku 2028 a kromě spolehlivější dodávky tepla umožní jednotlivým bytovým domům vybudování vlastních tepelných zdrojů (OZE).

Předpokládá se dokončení výstavby zbývajících 3 kogeneračních jednotek podél ropovodu TAL v severní Itálii.

Zemní plyn

V České republice je na konci roku 2024 očekáván meziročně pokles objemu prodaného plynu retailovým i B2B zákazníkům. Rokem 2023 skončil režim stropovaných cen elektřiny a plynu s regulovanou marží a pro rok 2024 je i zde předpokládána stabilizace trhu. V roce 2024 Skupina ČEZ předpokládá u zákazníků z řad firem výrazné snížení volatility cen.

Na Slovensku Skupina ČEZ předpokládá meziročně zachování objemu dodaného zemního plynu.

Energetické služby

Pro rok 2024 je předpokládáno zachování obchodních aktivit a posilování pozice Skupiny ČEZ v oblasti energetických služeb. Přetrvávající důraz zákazníků na úspory a jejich snaha zvýšit energetickou nezávislost bude směrovat energetiku k decentralizovaným, ekonomicky úsporným a k přírodě šetrným zdrojům energií. Potenciálním rizikem zůstává situace v oblasti stavebnictví. Na druhou stranu rostoucí zájem spotřebitelů o "ozelenění" a dekarbonizaci představuje jednoznačnou příležitost pro komodity, jakými jsou zelená elektřina, bezemisní elektřina či bezemisní plyn¹ a také pro moderní energetická řešení snižující uhlíkovou stopu. Z doposud postavených FVE formou služby byla spuštěna největší FVE skupiny ČEZ ESCO (1,7 MWp). Do konce roku se předpokládá, že v portfoliu bude 18 FVE formou služby v plném provozu.

Trh na Slovensku očekává další rozdělování prostředků z Plánu obnovy a odolnosti, což by mělo zvýšit poptávku po službách energetických úspor.

Ostatní produkty a služby

Společnost Telco Pro Services včetně dceřiných společností hodlá využít případné nové akviziční příležitosti na trhu, a i nadále poskytovat kvalitní internetové připojení koncovým zákazníkům a služby spojené s internetem jako jsou VoIP a IPTV s vysokou úrovní zabezpečení. I nadále se počítá s pokračováním výstavby optických sítí s možností napojení koncových zákazníků.

¹ uhlík v bezemisním plynu pochází z rostlinné hmoty, která ho absorbovala z atmosférického CO2, proto je produkce bezemisního plynu uhlíkově neutrální

Instalovaný výkon zdrojů a bilance elektřiny, tepla a zemního plynu Skupiny ČEZ

Celkem		6 635	4 290	1 981	196	169	5 332	4 317	1 005	11	11 967	2 356
		6 552	4 290	1 981	128	154	5 299	4 317	973	9	11 851	2 271
Rakousko		4	–	–	4	–	–	–	–	–	4	4
		0	–	–	0	–	–	–	–	–	0	0
		–	–	–	–	–	2	–	2	–	2	–
Slovensko	k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024 k 30.6.2023 k 30.6.2024	–	–	–	–	–	1	–	1	–	1	–
Itále		1	–	–	1	–	31	–	25	5	32	6
		1	–	–	1	–	4	–	1	3	5	4
Polsko		2	–	2	–	–	568	568	–	–	570	2
		2	–	2	–	–	568	568	–	–	570	2
		27	–	–	–	27	–	–	–	–	27	27
Francie		12	–	–	–	12	–	–	–	–	12	12
		190	–	–	56	133	1	–	1	–	190	190
Německo		134	–	–	0	133	1	–	1	–	134	134
Česká republika		6 412	4 290	1 979	135	8	4 731	3 748	977	6	11 143	2 128
		6 403	4 290	1 979	126	8	4 725	3 748	971	6	11 128	2 119
	Typ zdroje	Bezemisní:	Jaderné elektrárny	Vodní elektrárny	Fotovoltaické elektrárny	Větrné elektrárny	Vytvářející emise:	a teplárny (spalující uhlí Uhelné elektrárny a biomasu)	Paroplynové elektrárny, plynové KJ a kotelny	bioplynové stanice a ostatní Biomasové elektrárny, zdroje	Celkem	z toho: obnovitelné zdroje 1)

1) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Instalovaný výkon v jednotlivých zemích k 30. 6. (v MWe)

Instalovaný výkon tureckých výrobních zdrojů je uveden odděleně od zbytku zdrojů Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ totiž nemá nad společnostmi vlastnícími turecká aktiva rozhodující kontrolu, a tudíž jejich hodnoty nevstupují do souhrnných bilancí a údajů za Skupinu ČEZ.

Typ zdroje	k 30.6.2023	k 30.6.2024
Bezemisní:	317	326
Vodní elektrárny	289	289
Fotovoltaické elektrárny	ꟷ	8
Větrné elektrárny	28	28
Vytvářející emise:	907	917
Paroplynové elektrárny, plynové KJ a kotelny	904	904
Biomasové elektrárny a bioplynové stanice a ostatní zdroje	3	13
Celkem	1 224	1 243
z toho: obnovitelné zdroje 1)	318	337

Instalovaný výkon k 30. 6. (v MWe)

1) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Elektřina

Bilance elektřiny

Bilance elektřiny (v GWh)

	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	Index 2024/2023 (%)
Vyrobená elektřina	22 515	21 820	96,9
Výroba elektřiny (brutto)	24 951	24 335	97,5
Vlastní a ostatní spotřeba včetně přečerpávání	-2 436	-2 515	103,2
Saldo velkoobchodu	-9 322	-9 478	101,7
Prodej na velkoobchodním trhu	-43 709	-31 757	72,7
Nákup na velkoobchodním trhu	34 387	22 279	64,8
Ztráty v sítích	-781	-768	98,2
Prodej koncovým zákazníkům	-12 412	-11 574	93,3

		Česká republika	Německo		Polsko		Itálie		Francie		Slovensko		Rakousko		Celkem
Typ zdroje	I. pololetí			I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí
	2023	I. pololetí 2024 I. pololetí	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024
Bezemisní:	16 636	15 998	160	178	5	2	1	1	9	32	–	–	–	–	16 811	16 211
Jádro	15 303	14 602	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15 303	14 602
Voda	1 263	1 318	–	–	5	2	–	–	–	–	–	–	–	–	1 268	1 320
Slunce	66	72	–	30	–	–	1	1	–	–	–	–	–	–	66	103
Vítr	5	6	160	149	–	–	–	–	9	32	–	–	–	–	173	187
Vytvářející emise:	7 294	7 471	–	–	833	565	11	85	–	–	3	4	–	–	8 140	8 124
Uhlí	6 116	6 373	–	–	692	474	–	–	–	–	–	–	–	–	6 808	6 847
Zemní plyn	985	893	–	–	–	–	2	68	–	–	3	4	–	–	989	965
Biomasa	193	205	–	–	141	90	9	17	–	–	–	–	–	–	343	312
Bioplyn	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
Celkem	23 930	23 469	160	178	838	567	11	85	9	32	3	4	–	–	24 951	24 335
z toho: obnovitelné zdroje 1)	1 526	1 601	160	178	146	93	10	17	9	32	–	–	–	–	1 851	1 921

Výroba elektřiny podle zdroje energie v jednotlivých zemích (v GWh)

1 ) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkové výrobě elektřiny Skupiny ČEZ (%)

7,9	7,4	z toho: obnovitelné zdroje 1)
100,0	100,0	Celkem
–	–	Bioplyn
1,3	1,4	Biomasa
4,0	4,0	Zemní plyn
28,1	27,3	Uhlí
33,4	32,6	Vytvářející emise:
0,8	0,7	Vítr
0,4	0,3	Slunce
5,4	5,1	Voda
60,0	61,3	Jádro
66,6	67,4	Bezemisní:
I. pololetí 2024	2023
	I. pololetí
Skupina ČEZ

1 ) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Výroba elektřiny

Celkem	32 777	29 761	2 423	201	391	17 798	14 836	2 271	691	–	50 575	3 707
Rakousko	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
Slovensko	–	–	–	–	–	7	–	7	–	–	7	–
Francie	88	–	–	–	88	–	–	–	–	–	88	88
Itálie	1	–	–	1	–	225	–	186	39	–	226	40
Polsko	8	–	8	–	–	1 330	1 099	–	231	–	1 338	238
Německo	352	–	–	60	292	–	–	–	–	–	352	352
Česká republika	32 329	29 761	2 416	140	12	16 236	13 737	2 077	421	–	48 564	2 989
Typ zdroje	Bezemisní:	Jádro	Voda	Slunce	Vítr	Vytvářející emise:	Uhlí	Zemní plyn	Biomasa	Bioplyn	Celkem	z toho: obnovitelné zdroje 1)

Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2024 (v GWh)

1) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Přehled vyrobené elektřiny v Turecku a předpoklad výroby v roce 2024 je uveden odděleně od výše uvedených přehledů výroby elektřiny Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ totiž nemá nad společnostmi vlastnícími turecká aktiva rozhodující kontrolu, a tudíž jejich hodnoty nevstupují do souhrnných bilancí a údajů za Skupinu ČEZ.

Výroba elektřiny v Turecku (v GWh)

Typ zdroje	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Bezemisní:	493	465
Voda	456	420
Slunce	‒	6
Vítr	37	40
Vytvářející emise:	1 555	1 089
Zemní plyn	1 552	1 065
Biomasa	–	19
Pyrolýza	3	4
Celkem	2 048	1 554
z toho: obnovitelné zdroje 1)	493	485

1) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2024 v Turecku (v GWh)

Typ zdroje	2024
Bezemisní:	789
Voda	687
Slunce	13
Vítr	89
Vytvářející emise:	3 038
Zemní plyn	2 981
Biomasa	53
Pyrolýza	5
Celkem	3 828
z toho: obnovitelné zdroje 1)	842

1) Zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce, vítr nebo biomasa.

	Česká republika		Maďarsko		Slovensko		Itálie		Německo		Celkem
Kategorie spotřeby	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí
	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024	2023	2024
Velkoodběratelé	5 743	4 945	1 150	1 550	13	13	9	83	–	30	6 915	6 622
Podnikatelský maloodběr	1 445	1 287	–	–	–	–	2	2	–	–	1 447	1 289

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům (v GWh)

Předpokládaný prodej elektřiny v roce 2024 koncovým zákazníkům (v GWh)

7 251	– – 3 181	– Slovensko 27 1	– Itálie 218 8	– – Německo 60 60	24 125 Celkem 14 322 2 552 7 252
	Česká republika 10 836 2 543 20 630	Maďarsko 3 181	27	226

V prosinci 2023 prodala společnost ČEZ, a. s., svůj podíl v turecké společnosti Akcez Enerji Yatirimlari Sanayi ve Ticaret A.Ş. a z toho důvodu zanikla i majetková účast v její dceřiné prodejní společnosti SEPAS. Za I. pololetí roku 2023 prodala společnost SEPAS celkem 6 129 GWh elektřiny.

Prodej elektřiny

Distribuce elektřiny

Distribuovaná elektřina (v GWh)

Distribuovaná elektřina koncovým zákazníkům	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Česká republika	17 473	17 127
Slovensko	13	13
Celkem	17 486	17 140

V prosinci 2023 prodala společnost ČEZ, a. s., svůj podíl v turecké společnosti Akcez Enerji Yatirimlari Sanayi ve Ticaret A.Ş. a z toho důvodu zanikla i majetková účast v její dceřiné distribuční společnosti SEDAS. Za I. pololetí roku 2023 distribuovala společnost SEDAS 5 021 GWh elektřiny.

Předpokládaná distribuce elektřiny v roce 2024 (GWh)

Distribuovaná elektřina koncovým zákazníkům	2024
Česká republika	33 805
Slovensko	22
Celkem	33 827

Teplo

Dodávka a prodej tepla

Dodávka a prodej tepla (v TWh)

Země	Dodávka tepla pro teplárenské účely		Externí prodej tepla (mimo Skupinu ČEZ)
	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Česká republika	3,3	3,2	2,7	2,6
Polsko	0,9	0,8	0,9	0,8
Slovensko	0,1	0,1	0,1	0,1
Itálie	–	0,0	–	–
Celkem	4,3	4,1	3,7	3,5

Předpokládaná dodávka a prodej tepla v roce 2024 (v TWh)

Země	Dodávka tepla pro teplárenské účely	Externí prodej tepla (mimo Skupinu ČEZ)
Česká republika	6,0	5,0
Polsko	1,5	1,5
Slovensko	0,2	0,2
Itálie	0,1	–
Celkem	7,8	6,7

Zemní plyn

Bilance zemního plynu

Bilance zemního plynu (v GWh)

			Index 2024/2023
	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	(%)
Nákup	126 704	105 479	83,2
z toho: trading	126 239	105 000	83,2
ostatní	465	479	103,0
Vytěženo ze zásobníku	6 479	3 005	46,4
Prodej	-125 899	-102 744	81,6
z toho: trading	-119 359	-97 433	81,6
velkoodběratelé externí	-2 180	-1 816	83,3
střední odběratelé	-700	-630	89,9
maloodběratelé	-1 295	-940	72,6
domácnosti	-2 305	-1 904	82,6
OTE	-59	-22	36,9
Vtlačeno do zásobníku	-4 837	-3 343	69,1
Vlastní spotřeba	-2 447	-2 396	97,9

Prodej zemního plynu

Prodej zemního plynu koncovým zákazníkům (v GWh)

	Česká republika		Slovensko		Celkem
Kategorie spotřeby	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí
	2023	2024	2023	2024	2023	2024
Velkoodběratelé externí	2 166	1 804	14	12	2 180	1 816
Střední odběratelé	700	630	–		700	630
Maloodběratelé	1 295	940	–		1 295	940
Domácnosti	2 305	1 904	–		2 305	1 904
Celkem	6 467	5 277	14	12	6 481	5 289

Předpokládaný prodej zemního plynu koncovým zákazníkům (v GWh)

	Česká republika	Slovensko	Celkem
Celkem	10 912	24	10 936

Distribuce zemního plynu

Distribuovaný zemní plyn (v GWh)

Distribuovaný zemní plyn koncovým zákazníkům	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Česká republika	415	455
Slovensko	80	71
Celkem	494	525

Předpokládaná distribuce zemního plynu v roce 2024 (v GWh)

Distribuovaný zemní plyn koncovým zákazníkům	2024
Česká republika	817
Slovensko	154
Celkem	971

Hospodaření Skupiny ČEZ

Konsolidační celek Skupiny ČEZ k 30. 6. 2024

Účetní konsolidační celek Skupina ČEZ tvořilo k 30. 6. 2024 celkem 224 společností, z toho 203 bylo konsolidováno plnou metodou a 21 společných a přidružených podniků ekvivalenční metodou.

Společnosti účetního konsolidačního celku Skupina ČEZ se členily do čtyř provozních segmentů: VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

VÝROBA

ČEZ, a. s.	Ferme Eolienne de Thorigny SAS
	Ferme éolienne des Besses SAS
Areál Třeboradice, a.s.	Ferme Eolienne des Breuils SAS
Baltic Green Construction sp. z o.o.	Ferme Eolienne des Grands Clos SAS
BANDRA Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG	Ferme éolienne du Blessonnier SAS
CASANO Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG	Ferme Eolienne du Germancé SAS
CE Insurance Limited	FVE Mydlovary, s.r.o.
Centrum výzkumu Řež s.r.o.	MARTIA a.s.
CEZ Deutschland GmbH	MD projekt s.r.o.
CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs GmbH	Nuclear Property Services, s.r.o.
CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II	OSC, a.s.
GmbH	PV Design and Build s.r.o.
CEZ Erneuerbare Energien Verwaltungs GmbH	SALLEKO, spol. s r.o.
CEZ France SAS	ŠKODA JS a.s.
CEZ Holdings B.V.	ŠKODA PRAHA a.s.
CEZ Chorzów S.A.	ÚJV Řež, a. s.
CEZ Chorzów II sp. z o.o. w likwidacji	Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.
CEZ Magyarország Kft. (CEZ Hungary Ltd.)	Windpark Baben Erweiterung GmbH & Co. KG
CEZ MH B.V.	Windpark Badow GmbH & Co. KG
CEZ Polska sp. z o.o.	Windpark Cheinitz-Zethlingen GmbH & Co. KG
CEZ Produkty Energetyczne Polska sp. z o.o.	Windpark Datteln GmbH & Co. KG
CEZ RES International B.V.	Windpark FOHREN-LINDEN GmbH & Co. KG
CEZ Skawina S.A.	Windpark Frauenmark III GmbH & Co. KG
CEZ Ukraine LLC	Windpark Gremersdorf GmbH & Co. KG
CEZ Windparks Lee GmbH	Windpark Mengeringhausen GmbH & Co. KG
CEZ Windparks Luv GmbH	Windpark Naundorf GmbH & Co. KG
CEZ Windparks Nordwind GmbH	Windpark Nortorf GmbH & Co. KG
ČEZ Energetické produkty, s.r.o.	Windpark Zagelsdorf GmbH & Co. KG
ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.
ČEZ ICT Services, a. s.	5 ER ENERJI TARIM HAYVANCILIK ANONIM
ČEZ Invest Slovensko, a.s.	SIRKETI *)
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.	AK-EL Kemah Elektrik Üretim A.S. *)
ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.	AKEL SUNGURLU ELEKTRİK ÜRETİM
Elektrárna Dukovany II, a. s.	ANONİM SİRKETİ *)
Elektrárna Temelín II, a. s.	Akenerji Dogalgaz Ithalat Ihracat ve Toptan
Energotrans, a.s.	Ticaret A.S. *)
Ferme Eolienne d'Andelaroche SAS
Ferme éolienne de Feuillade et Souffrignac SAS	Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve
Ferme éolienne de Genouillé SAS	Toptan Ticaret A.S *)
Ferme éolienne de la Petite Valade SAS	Akenerji Elektrik Üretim A.S. *)
Ferme Eolienne de la Piballe SAS	ČEZ Recyklace, s.r.o. *)
Ferme Eolienne de Neuville-aux-Bois SAS	GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG *)
Ferme éolienne de Nueil-sous-Faye SAS	GP JOULE PPX Verwaltungs-GmbH *)
Ferme Eolienne de Saint-Laurent-de-Céris SAS	Green Wind Deutschland GmbH *)
Ferme Eolienne de Seigny SAS	Jadrová energetická spoločnosť
	Slovenska, a. s. *)

VÝROBA

juwi Wind Germany 100 GmbH & Co. KG *) Windpark Bad Berleburg GmbH & Co. KG *) Windpark Berka GmbH & Co. KG *)

Windpark Moringen Nord GmbH & Co. KG *) Windpark Prezelle GmbH & Co. KG *)

*) společný nebo přidružený podnik

TĚŽBA

PRODECO, a.s. Revitrans, a.s. SD - Kolejová doprava, a.s. Severočeské doly a.s.

GEOMET s.r.o. *) LOMY MOŘINA spol. s r.o. *)

*) společný nebo přidružený podnik

DISTRIBUCE

ČEZ Distribuce, a. s. Grid Design, s.r.o.

PRODEJ

ACTHERM Distribuce s.r.o. AirPlus, spol. s r.o. Alexander Ochs Wärmetechnik GmbH AMPRO Medientechnik GmbH Ampro Projektmanagement GmbH AxE AGRICOLTURA PER L'ENERGIA SOCIETA' AGRICOLA A R.L. AZ KLIMA a.s. AZ KLIMA SK, s.r.o. Bechem & Post Wärmetechnik Kundendienst GmbH BELECTRIC ESPAÑA, S.L. Belectric France S.A.R.L. BELECTRIC GmbH BELECTRIC Greenvest GmbH Belectric Israel Ltd. Belectric Italia Srl Belectric Solar Ltd. BIOPEL, a. s. Brandt GmbH Bücker & Essing GmbH BUDRIO GFE 312 SOCIETA' AGRICOLA S.R.L. CAPEXUS s.r.o. CAPEXUS SK s. r. o. CERBEROS s.r.o. ČEZ Energo, s.r.o. ČEZ ESCO, a.s. ČEZ ESL, s.r.o. ČEZ Prodej, a.s. ČEZ Teplárenská, a.s.

ČEZNET s.r.o. Deutsche Technik Service GmbH D-I-E Elektro AG Domat Control System s.r.o. E-City Polska sp. z o.o. EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main EDERA Group a.s. EDERA Jičín s.r.o. Elektro-Decker GmbH Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG Elektro Hofmockel Verwaltungsgesellschaft mit beschränkter Haftung Elevion Deutschland Holding GmbH Elevion Energy & Engineering Solutions GmbH Elevion GmbH Elevion Green GmbH Elevion Group B.V. Elevion Holding Italia Srl Elevion Österreich Holding GmbH ELIMER, a.s. Energetické centrum s.r.o. Energy Shift B.V. Energy Shift Installaties B.V. ENESA a.s. En.plus GmbH Entract Energy GmbH ENVEZ, a. s. EP Rožnov, a.s. EPIGON spol. s r.o.

PRODEJ

ESCO Distribučné sústavy a.s. ESCO Servis, s. r. o. ESCO Slovensko, a. s. ETS Efficient Technical Solutions GmbH ETS Efficient Technical Solutions Shanghai Co. Ltd. ETS Engineering Kft. Euroklimat sp. z o.o. GEE - Green Energy Efficiency GmbH GESPA GmbH Green Energy Capital, a.s. GWE Verwaltungs GmbH GWE Wärme- und Energietechnik GmbH HA.EM OSTRAVA, s.r.o. Hermos AG HERMOS International GmbH HERMOS SDN. BHD Hermos Schaltanlagen GmbH Hermos Signaltechnik GmbH Hermos sp. z o.o. Hermos Systems GmbH High-Tech Clima S.A. HORMEN CE a.s. Hybridkraftwerk Culemeyerstraße Projekt GmbH IBP Ingenieure GmbH IBP Verwaltungs GmbH inewa consulting Srl inewa Srl Instal Bud Pecyna Sp. z o.o. INTERNEXT 2000, s.r.o. Inven Capital, SICAV, a.s. KABELOVÁ TELEVIZE CZ s.r.o. KART, spol. s r.o. Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH M&P Real GmbH Magnalink, a.s. Metrolog sp. z o.o. Metropolitní s.r.o. Moser & Partner Ingenieurbüro GmbH

MT Energy Service GmbH MWB Power GmbH NEK Facility Management GmbH OEM Energy sp. z o.o. Optické sítě s.r.o. Pantegra Ingenieure GmbH Peil und Partner Ingenieure GmbH PIPE SYSTEMS s.r.o. Project X S.r.l. Rudolf Fritz GmbH SERCOO ENERGY GmbH SERCOO Group GmbH Shift Energy B.V. SOCIETA' AGRICOLA B.T.C. S.R.L. SOCIETA' AGRICOLA DEF S.R.L. Societa' Agricola Falgas S.r.l. Solarkraftwerk Deubach GmbH & Co. KG Solarkraftwerk Reddehausen GmbH & Co. KG Solární servis, s.r.o. SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov SYNECO PROJECT S.r.l. Syneco tec GmbH SYNECOTEC Deutschland GmbH Telco Infrastructure, s.r.o. Telco Pro Services, a. s. TENAUR, s.r.o. Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o. Teplo Klášterec s.r.o. TRIM-TECH TECHNIKA INSTALACJI sp. z o. o. Wagner Consult GmbH Web4Soft Internet s.r.o. ZOHD Groep B.V.

Bytkomfort, s.r.o. *) Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG *) KLF-Distribúcia, s.r.o. *)

*) společný nebo přidružený podnik

Vývoj výnosů, nákladů a zisku Skupiny ČEZ

Tvorba zisku

Tvorba zisku Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Čistý zisk (zisk po zdanění) za I. pololetí 2024 dosáhl hodnoty 21,1 mld. Kč, meziročně o 1,2 mld. Kč méně.

Provozní výnosy meziročně klesly o 8,0 mld. Kč na úroveň 161,7 mld. Kč zejména v důsledku poklesu tržeb z prodeje plynu (-8,8 mld. Kč) a poklesu tržeb z prodeje elektřiny (-4,3 mld. Kč). K nárůstu došlo naopak zejména u tržeb za distribuční služby (+4,9 mld. Kč).

Provozní náklady meziročně klesly o 16,5 mld. Kč na 113,8 mld. Kč. Snížily se náklady na nákup elektřiny, plynu a ostatních energií (+11,7 mld. Kč). Klesly ostatní provozní náklady (+11,6 mld. Kč), zejména v důsledku ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v ČR, které náklady I. pololetí roku 2023 zatížily částkou 11,1 mld. Kč. Vzrostly náklady na služby (-1,9 mld. Kč), osobní náklady (-2,6 mld. Kč), náklady na materiál (-1,4 mld. Kč) a odpisy (-0,9 mld. Kč). Meziročně poklesly náklady na palivo a emisní povolenky (+0,3 mld. Kč).

Položka Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami byla meziročně nižší o 2,5 mld. Kč z důvodu nižšího zisku ze spekulativního obchodování s komoditami a dočasného přeceňování derivátových obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice budoucích období.

Ostatní náklady a výnosy meziročně snížily čistý zisk o 3,3 mld. Kč. Saldo nákladových a výnosových úroků ovlivnilo zisk negativně (-1,2 mld. Kč), což byl důsledek především dočasně nižších volných prostředků a nižších úrokových sazeb v roce 2024. Dále negativně působily kurzové vlivy a přecenění finančních derivátů (-0,9 mld. Kč), zisky a ztráty z přidružených a společných podniků (-0,5 mld. Kč) zejména v důsledku kurzových vlivů z titulu vlastnictví společností v Turecku v roce 2023, přecenění portfolia Inven Capital (-0,5 mld. Kč) a vyšších úroků z jaderných a ostatních rezerv (-0,4 mld. Kč).

Daň z příjmů vzrostla o 3,9 mld. Kč na 25,7 mld. Kč.

Peněžní toky

Peněžní toky Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti meziročně poklesl o 65,2 mld. Kč na hodnotu +69,5 mld. Kč. Zásadní vliv na vysoce negativní meziroční srovnání provozního cash flow měl specifický příjem v I. pololetí 2023 z titulu vrácení dočasných maržových vkladů na komoditních burzách a u obchodních protistran, které souvisely s předprodeji výroby (tento příjem způsobil více než 80 % celkové meziroční změny čistého peněžního toku z provozní činnosti). Tyto vklady vznikly zejména v roce 2022 a v roce 2023 byly vráceny v důsledku postupné realizace dodávek z výroby za historicky nižší kontrahované ceny a také významného poklesu forwardových cen elektřiny na dodávky výroby v dalších obdobích. Další významný vliv mělo zvýšení záloh a úhrad daní z příjmů.

Zisk před zdaněním upravený o nepeněžní operace klesl o 16,5 mld. Kč, z toho zisk před zdaněním vzrostl (+2,7 mld. Kč) a úpravy o nepeněžní operace poklesly (-19,2 mld. Kč) zejména v důsledku odúčtování zajištění peněžních toků z vlastního kapitálu do výsledku hospodaření. Saldo přijatých a placených (s výjimkou kapitalizovaných) úroků bylo nižší (-0,9 mld. Kč). Zaplacená daň z příjmů meziročně vzrostla (-22,7 mld. Kč) především vlivem placených záloh na daň z neočekávaných zisků (-15,0 mld. Kč) a z titulu vyšší běžné daně z příjmů právnických osob (-7,7 mld. Kč).

Meziroční rozdíly ve vývoji pracovního kapitálu dosáhly celkem (-25,0 mld. Kč). Negativní rozdíl byl způsoben zejména změnou obchodních a jiných pohledávek a závazků (-41,9 mld. Kč) především v důsledku významného poklesu cen v I. pololetí 2023 a s tím souvisejícím snížením maržových vkladů na energetické burze a u obchodníků s komoditami v roce 2023. Změna stavu pohledávek a závazků z derivátových obchodů působila pozitivně (+24,6 mld. Kč). Naopak působily změna stavu zásob materiálu a fosilních paliv (-4,1 mld. Kč), změna stavu krátkodobých dluhových cenných papírů a termínovaných vkladů (-2,4 mld. Kč) a změna stavu ostatních položek pracovního kapitálu (-1,2 mld. Kč).

Čistý peněžní tok z investiční činnosti činil -25,9 mld. Kč a meziročně narostl (-5,3 mld. Kč). Na růstu se nejvíce podílelo vyšší nabytí stálých aktiv (-3,6 mld. Kč), zejména dlouhodobého hmotného majetku. Vzrostl stav finančních aktiv s omezenou disponibilitou (-1,1 mld. Kč) a také pořízení dceřiných, přidružených a společných podniků (-0,8 mld. Kč).

Čistý peněžní tok z finanční činnosti činil -13,0 mld. Kč a meziročně se snížil (+11,8 mld. Kč). Pokles byl způsoben změnou salda čerpání a splátek úvěrů a půjček (+10,4 mld. Kč) a ostatních dlouhodobých závazků (+1,5 mld. Kč).

Pozitivně působil vliv kurzových rozdílů a opravných položek na výši peněžních prostředků (+0,8 mld. Kč).

Struktura aktiv a pasiv

Hodnota konsolidovaných aktiv a pasiv Skupiny ČEZ v I. pololetí 2024 poklesla o 56,6 mld. Kč na 769,1 mld. Kč.

Struktura aktiv Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Stálá aktiva narostla o 1,3 mld. Kč na hodnotu 541,9 mld. Kč.

Hodnota dlouhodobého hmotného majetku, netto, poklesla o 6,0 mld. Kč na hodnotu 403,3 mld. Kč, přičemž brutto hodnota vzrostla o 9,2 mld. Kč a oprávky a opravné položky snížily celkovou hodnotu o 15,1 mld. Kč.

Vzrostl stav nedokončených hmotných investic (+7,2 mld. Kč) a jaderného paliva (+0,6 mld. Kč).

Ostatní stálá aktiva poklesla o 0,5 mld. Kč na hodnotu 88,0 mld. Kč. K tomu přispělo především snížení dlouhodobých pohledávek z derivátových operací (-3,3 mld. Kč), pokles dluhových cenných papírů (-0,3 mld. Kč) a dlouhodobých finančních pohledávek (-0,3 mld. Kč). Naopak působily finanční aktiva s omezeným disponováním (+1,8 mld. Kč) a dlouhodobý nehmotný majetek (+1,5 mld. Kč), především vlivem nově koupených dceřiných společností.

Oběžná aktiva poklesla o 57,9 mld. Kč na hodnotu 227,2 mld. Kč. Pokles byl způsoben snížením krátkodobých pohledávek z derivátových operací (-37,9 mld. Kč) zejména vlivem změn reálné hodnoty komoditních obchodů v důsledku snížení cen komodit. Klesl stav emisních povolenek (-26,4 mld. Kč) zejména z důvodu ročního zúčtování jejich spotřeby při výrobě s registrem a poklesly obchodní a jiné pohledávky (-23,4 mld. Kč). Došlo ke snížení krátkodobých smluvních aktiv a poskytnutých záloh (-1,8 mld. Kč), pohledávek z daní a poplatků včetně daně z příjmů (-1,0 mld. Kč), zásob fosilních paliv (-0,8 mld. Kč) a krátkodobých dluhových cenných papírů (-0,3 mld. Kč). Vzrostly naopak peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (+30,7 mld. Kč) a zásoby materiálu (+2,8 mld. Kč).

Struktura pasiv Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Vlastní kapitál poklesl o 8,3 mld. Kč na hodnotu 237,3 mld. Kč. Zisk po zdanění vytvořený v roce 2024 přispěl do vlastního kapitálu pozitivně (+21,1 mld. Kč). Celkový pokles byl způsoben především přiznanými dividendami akcionářům (-27,9 mld. Kč) a ostatním úplným výsledkem (-1,4 mld. Kč).

Dlouhodobé závazky poklesly o 20,7 mld. Kč na hodnotu 325,8 mld. Kč. Na snížení se nejvíce podílel pokles odloženého daňového závazku (-12,1 mld. Kč) a snížení dlouhodobých dluhů (-11,7 mld. Kč). Dlouhodobé rezervy, zejména jaderné, vzrostly (+3,3 mld. Kč).

Krátkodobé závazky poklesly o 27,6 mld. Kč na hodnotu 206,0 mld. Kč. Snížily se krátkodobé závazky z derivátů (-34,6 mld. Kč). Dále se snížily obchodní závazky (-20,2 mld. Kč) a krátkodobé rezervy (-10,8 mld. Kč) především důsledkem rozpouštění rezerv na spotřebu emisních povolenek ve výrobě. Naopak narostly závazky ke společníkům při rozdělování zisku (+27,7 mld. Kč), což souviselo s dividendami přiznanými akcionářům. Vzrostly závazky z titulu daně z příjmů (+8,6 mld. Kč) a krátkodobá část dlouhodobých dluhů a krátkodobé úvěry (+2,0 mld. Kč). Ostatní změny krátkodobých závazků (-0,3 mld. Kč).

Úplný výsledek

Úplný výsledek po zdanění poklesl o 22,8 mld. Kč na hodnotu 19,6 mld. Kč. Meziročně poklesl čistý zisk (-1,2 mld. Kč) i ostatní úplný výsledek (-21,6 mld. Kč).

Pokles ostatního úplného výsledku byl způsoben zejména změnou reálné hodnoty finančních nástrojů zajišťujících peněžní toky (-49,0 mld. Kč), odúčtováním zajištění peněžních toků z vlastního kapitálu do výsledku hospodaření (-25,1 mld. Kč) a změnou reálné hodnoty dluhových nástrojů účtovaných do vlastního kapitálu (-1,6 mld. Kč). Změna v odložené dani související s ostatním úplným výsledkem (+53,4 mld. Kč) a rozdíly z kurzových přepočtů dceřiných, přidružených a společných podniků (+0,8 mld. Kč) působily pozitivně.

Čistý dluh

Čistý dluh Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

	k 31. 12. 2023	k 30. 6. 2024
Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části	131,0	119,4
Krátkodobá část dlouhodobých dluhů	30,6	32,2
Krátkodobé úvěry	7,3	7,6
Celkový dluh	168,9	159,3
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	10,9	41,6
Vysoce likvidní finanční aktiva	6,7	6,5
Čistý dluh	151,3	111,1
EBITDA (za předchozích 12 měsíců)	124,8	131,6
Čistý dluh / EBITDA	1,21	0,84

Výsledky hospodaření segmentů Skupiny ČEZ

Společnosti konsolidačního celku Skupina ČEZ se člení do čtyř segmentů: VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

				Počet
	Provozní	EBITDA	Čistý zisk	zaměstnanců
	výnosy			k 30. 6.
	(mld. Kč)	(mld. Kč)	(mld. Kč)	(tis. osob)
VÝROBA
I. pololetí 2023	125,8	45,5	21,4	12,0
I. pololetí 2024	104,0	50,8	19,0	12,8
TĚŽBA
I. pololetí 2023	9,9	5,6	3,7	4,3
I. pololetí 2024	7,5	4,1	2,5	4,3
DISTRIBUCE
I. pololetí 2023	18,0	9,0	4,5	4,6
I. pololetí 2024	23,0	10,4	4,8	4,7
PRODEJ
I. pololetí 2023	114,3	3,2	2,6	8,5
I. pololetí 2024	87,8	3,8	1,9	9,3
Eliminace mezi segmenty
I. pololetí 2023	-98,3	-0,9	-9,8	–
I. pololetí 2024	-60,5	-0,0	-7,2	–
Skupina ČEZ celkem
I. pololetí 2023	169,7	62,4	22,3	29,4
I. pololetí 2024	161,7	69,2	21,1	31,1

Přehled příspěvků jednotlivých segmentů do hospodaření Skupiny ČEZ

Čistý zisk nejvýznamnějšího segmentu VÝROBA meziročně klesl o 2,5 mld. Kč na úroveň 19,0 mld. Kč. V České republice klesl čistý zisk segmentu o 2,4 mld. Kč. Pozitivně působil vyšší ukazatel EBITDA (+5,1 mld. Kč), negativně naopak nižší přijaté dividendy (-2,4 mld. Kč), úrokové náklady a výnosy včetně úroků z jaderných a ostatních rezerv (-1,5 mld. Kč), vyšší odpisy (-0,2 mld. Kč) a vyšší daň z příjmů (-3,6 mld. Kč).

Segmentu TĚŽBA poklesl čistý zisk o 1,1 mld. Kč vlivem nižší EBITDA (-1,5 mld. Kč), pozitivně působily nižší opravné položky k dlouhodobému majetku (+0,2 mld. Kč) a nižší daň z příjmů (+0,2 mld. Kč).

Čistý zisk segmentu DISTRIBUCE meziročně vzrostl o 0,4 mld. Kč, z toho v ČR o 0,6 mld. Kč. Růst ukazatele EBITDA v ČR (+1,4 mld. Kč) byl tlumen vyššími odpisy (-0,3 mld. Kč), úrokovými náklady a výnosy (-0,1 mld. Kč) a vyššími daněmi z příjmů (-0,3 mld. Kč). Vliv vlastnictví prodaných tureckých aktiv v roce 2023 ovlivnil meziroční srovnání čistého zisku segmentu negativně (-0,2 mld. Kč).

Čistý zisk segmentu PRODEJ klesl o 0,6 mld. Kč. V ČR byl nižší o 0,2 z důvodu přecenění portfolia Inven Capital (-0,5 mld. Kč), pozitivně působil nárůst EBITDA (+0,4 mld. Kč). Vliv vlastnictví prodaných tureckých aktiv v roce 2023 ovlivnil meziroční srovnání čistého zisku segmentu negativně (-0,4 mld. Kč).

V rámci jednotlivých segmentů uvedených v tabulce je níže komentován meziroční vývoj ukazatele EBITDA, který je nejčastěji používaným ukazatelem provozní výkonnosti firem obchodovaných na světových burzách a je sledován mezinárodními analytiky, věřiteli, investory a akcionáři.

U největšího segmentu VÝROBA vzrostl ukazatel o 5,3 mld. Kč na 50,8 mld. Kč. V ČR vzrostl o 5,1 mld. Kč, především v důsledku ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v roce 2023 (+11,1 mld. Kč). Negativně působila nižší disponibilita jaderných zdrojů zejména vlivem plánovaných odstávek (-2,0 mld. Kč), nižší zisk ze spekulativního obchodování s komoditami

(-1,3 mld. Kč) a ostatní vlivy (-2,7 mld. Kč), zejména dočasné přecenění derivátových obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice budoucích období. V ostatních zemích ukazatel vzrostl (+0,2 mld. Kč) zásluhou obchodních aktivit v Maďarsku.

V segmentu TĚŽBA ukazatel klesl o 1,5 mld. Kč na 4,1 mld. Kč z důvodu nižších externích tržeb, především vlivem nižších dodávek uhlí (-1,8 mld. Kč) a dále v důsledku nižších tržeb z dodávek uhlí do Skupiny ČEZ, což bylo téměř kompenzováno snížením nákladů na energie v důsledku poklesu ceny elektřiny.

V segmentu DISTRIBUCE vzrostl ukazatel o 1,4 mld. Kč na 10,4 mld. Kč vlivem negativního korekčního faktoru v I. pololetí 2023, který vznikl eliminací části výnosů z roku 2021 v souvislosti s vyšším objemem distribuované elektřiny domácnostem v době pandemie covidu-19 (+1,0 mld. Kč). Ostatní vlivy pak celkově zvýšily ukazatel (+0,4 mld. Kč), zejména z důvodu vyšších povolených výnosů reflektujících vyšší investice do distribučního majetku.

Segment PRODEJ vykázal ukazatel EBITDA ve výši 3,8 mld. Kč, tj. meziročně o 0,6 mld. Kč více. V České republice ukazatel vzrostl o 0,4 mld. Kč. Pozitivně působil prodej elektřiny (+1,5 mld. Kč) a plynu (+1,0 mld. Kč) společností ČEZ Prodej, především vlivem významných dočasných sezónních faktorů na náklady pořízení komodit v roce 2023. Negativně naopak působil výkup elektřiny z OZE (-0,8 mld. Kč) v důsledku mimořádně vysokého zisku v I. pololetí 2023 a zejména výnos ČEZ Prodej v roce 2023 ze soudního sporu se Správou železnic ohledně dodávek elektřiny v roce 2011 (-1,4 mld. Kč). V ostatních zemích ukazatel vzrostl (+0,2 mld. Kč), zejména vyšším objemem zakázek Elevion a Belectric v Německu a přínosem akvizic německých společností SERCOO a Ochs Gruppe.

Spřízněné osoby

	Pohledávky		Závazky
	k 31. 12. 2023	k 30. 6. 2024	k 31. 12. 2023	k 30. 6. 2024
ČEZ Recyklace, s.r.o.	144	147	–	–
Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG	–	–	68	70
GEOMET s.r.o.	126	127	–	–
GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG	56	–	–	–
In PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o.	16	–	16	16
Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s.	2	2	–	45
LOMY MOŘINA spol. s r.o.	52	42	40	28
Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o.	8	4	18	9
Windpark Berka GmbH & Co. KG	11	13	–	–
Ostatní	44	29	22	23
Celkem	459	364	164	191

Přehled pohledávek a závazků vůči spřízněným osobám (v mil. Kč)

Prodeje spřízněným osobám a nákupy od spřízněných osob (v mil. Kč)

	Prodeje spřízněným osobám		Nákupy od spřízněných osob
	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve Toptan	15	5	21	93
Ticaret A.S.
Bytkomfort, s.r.o.	–	45	–	–
In PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o.	18	–	11	22
LOMY MOŘINA spol. s r.o.	76	106	158	204
Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o.	240	–	1	–
Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o.	5	6	18	27
Ostatní	31	40	18	33
Celkem	385	202	227	379

Úroky, ostatní finanční výnosy a výnosy z přijatých podílů na zisku od spřízněných osob (v mil. Kč)

	Úroky a ostatní finanční náklady		Úroky a ostatní finanční výnosy		Výnosy z přijatých podílů na zisku
	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí
	2023	2024	2023	2024	2023	2024
Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG	2	–	–	–	–	–
GEOMET s.r.o.	–	–	1	6	–	–
KLF-Distribúcia, s.r.o.	–	–	–	4	–	–
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.	–	–	–	–	8	3
Ostatní	–	–	7	1	5	2
Celkem	2	–	8	11	13	5

Předpokládaná hospodářská a finanční situace v roce 2024

Ke dni 8. 8. 2024 očekávala Skupina ČEZ dosažení konsolidovaného ukazatele EBITDA za celý rok 2024 ve výši 118 až 122 mld. Kč a konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy ve výši 25 až 30 mld. Kč. Oproti skutečnosti roku 2023 se jedná o pokles EBITDA 3 až 7 mld. Kč a čistého zisku očištěného o 5 až 10 mld. Kč.

Pro přiblížení předpokládané ekonomické situace Skupiny ČEZ v roce 2024 jsou níže uvedeny hlavní příčiny meziroční změny provozních hospodářských výsledků v jednotlivých segmentech podnikání.

V segmentu VÝROBA je očekáván celkový meziroční pokles o 1 až 9 mld. Kč. Důvodem je zejména nižší příspěvek v oblasti tradingu, kde byl v roce 2023 dosažen historicky druhý nejvyšší zisk z obchodování s komoditami. Dále je předpokládán růst stálých nákladů a pokles tržeb za podpůrné služby výroby. Pozitivně na meziroční srovnání působí zejména ukončení povinnosti odvádět nadměrné tržby z výroby v ČR k 31. 12. 2023.

V segmentu TĚŽBA je očekáván meziroční pokles o 3 až 5 mld. Kč. Negativně působí především nižší tržby z prodeje uhlí vlivem snížení realizačních cen. Nižší náklady na energie naopak působí pozitivně.

V segmentu DISTRIBUCE je očekáváno meziroční navýšení o 2 až 4 mld. Kč, přičemž pozitivně působí záporný vliv korekčních faktorů v roce 2023 a vyšší povolené výnosy reflektující vyšší investice, negativně naopak vyšší stálé náklady.

V segmentu PRODEJ je předpokládána meziroční změna v intervalu 0 až +2 mld. Kč, přičemž pozitivně působí prodej komodit v oblasti retailu a dále organický i akviziční růst v oblasti energetických služeb. Naopak negativně působí mimořádně vysoký zisk z výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů v I. pololetí 2023 a zejména výnos roku 2023 ze soudního sporu se Správou železnic ohledně dodávek elektřiny v roce 2011.

Eliminace vztahů mezi segmenty meziročně přispěje pozitivně ve výši 0 až 2 mld. Kč. Jedná se zejména o nižší hodnotu eliminace efektu zajištění měnových rizik společnosti ČEZ ESCO (segment PRODEJ) prostřednictvím ČEZ, a. s. (segment VÝROBA), kde je tento efekt vykazován v rámci ostatních nákladů a výnosů (tedy mimo EBITDA).

Mezi vybraná rizika a příležitosti predikce patří: disponibilita výrobních zdrojů, realizační ceny vyrobené elektřiny, nejistá výše zisku z obchodování s komoditami a přecenění derivátů, a mimo EBITDA dále zejména výše daně z neočekávaných zisků a výše odložených daní.

Investice do dlouhodobého majetku Skupiny ČEZ jsou v roce 2024 předpokládány ve výši téměř 55 mld. Kč, většina z nich je plánována do výrobních a distribučních aktiv v ČR.

Čistý zisk mateřské společnosti ČEZ, a. s., je očekáván v roce 2024 ve výši 12 až 18 mld. Kč.

Pozn. Uvedené predikce a předpoklady nezahrnují příspěvek pořízení majoritního podílu ve společnosti Czech GasNetworks S.à r.l. Převzetí kontroly nad společností a zahájení konsolidace hospodaření pořízených aktiv do Skupiny ČEZ se předpokládá na přelomu srpna / září 2024.

Investice Skupiny ČEZ

Celkové investiční výdaje (mld. Kč)

Investiční výdaje	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	Index 2024/2023 (%)
Nabytí stálých aktiv, včetně kapitalizovaných úroků	19,0	22,6	119,2
Nabytí dlouhodobého hmotného majetku	16,1	19,4	120,5
z toho: nabytí jaderného paliva	3,4	4,2	123,7
Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku	0,8	1,1	134,6
Nabytí dlouhodobého finančního majetku	0,4	0,2	47,6
Změna stavu závazků z pořízení stálých aktiv	1,7	2,0	115,9
Finanční investice 1)	0,5	1,3	256,1
Investiční výdaje celkem	19,5	24,0	122,8

1) Pořízení dceřiných, společných a přidružených podniků, bez nakoupených peněžních prostředků.

Nabytí dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle typu zdroje (mld. Kč)

	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Segment VÝROBA	8,0	9,8
z toho: jaderné palivo	3,4	4,2
jaderné zdroje	2,2	2,5
obnovitelné zdroje	0,4	1,2
plynové zdroje	0,2	0,1
uhelné zdroje	0,6	0,3
Segment TĚŽBA	0,8	0,7
Segment DISTRIBUCE	7,2	8,8
Segment PRODEJ	1,1	1,5
z toho: obnovitelné zdroje	0,1	0,2
plynové zdroje	0,1	0,2
Eliminace	-0,1	-0,2
Celkem	16,9	20,5

mld. Kč)
mentů (
mí a seg
majetku podle ze
motného
motného a neh
Nabytí dlouhodobého h

				Segment					Eli		Celkem
	VÝROBA		TĚŽBA		DISTRIBUCE		PRODEJ			minace
Země	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Česká republika	7,2	9,4	1,3	0,4	7,2	8,8	0,5	0,7	–	–	16,2	19,3
z toho: jaderné palivo	3,4	4,2	–	–	–	–	–	–	–	–	3,4	4,2
Německo	-0,0	0,1	–	–	–	–	0,1	0,3	–	–	0,1	0,4
Polsko	0,1	0,0	–	–	–	–	0,0	0,0	–	–	0,1	0,1
Francie	0,3	0,3	–	–	–	–	0,0	–	–	–	0,3	0,3
Slovensko	–	–	–	–	–	–	0,0	0,0	–	–	0,0	0,0
Itálie	–	–	–	–	–	–	0,0	0,1	–	–	0,0	0,1
Další země	0,0	0,0	–	–	–	–	0,0	0,0	–	–	0,0	0,0
minace Eli	0,4	-0,0	-0,5	0,3	0,0	-0,0	0,3	0,3	-0,1	-0,2	0,2	0,2
m Celke	8,0	9,8	0,8	0,7	7,2	8,8	1,1	1,5	-0,1	-0,2	16,9	20,5

4. Podnikání Skupiny ČEZ – ostatní oblasti

Bezpečnost a ochrana

Bezpečnost

Pro Skupinu ČEZ je bezpečnost nejvyšší prioritou. Zásady řízení a zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí jsou definovány v Politice bezpečnosti a ochrany životního prostředí, která je navázána na strategické priority Skupiny ČEZ. V rámci systému řízení bezpečnosti je uplatňován princip neustálého zlepšování, který zahrnuje systém hodnocení a průběžné sledování a vyhodnocování vybraných indikátorů. Na základě těchto informací jsou realizována cílená opatření směřující ke zvyšování výkonnosti systému řízení a úrovně bezpečnosti. Nastavení a udržování systémového přístupu k řízení bezpečnosti přispívají k naplnění požadavků právních předpisů a dalších požadavků vycházejících z mezinárodních standardů ISO na systémy managementu v oblastech požární ochrany, havarijní připravenosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V souladu s očekáváními zainteresovaných stran a v návaznosti na vyhlášený koncernový zájem "jednotný systém řízení Skupiny ČEZ" jsou pro podporu řízení bezpečnosti ve společnostech Skupiny ČEZ zaváděny systémy managementu podle programu Bezpečný podnik, případně podle normy ISO 45001. Tyto společnosti jsou certifikovány akreditovanými certifikačními orgány, popřípadě ověřovány nezávislými orgány. Systémový přístup k řízení bezpečnosti vycházející z mezinárodních standardů pro systémy managementu přispívá k plnění požadavků právních předpisů a dalších požadavků v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární ochrany a havarijní připravenosti.

V roce 2024 pokračuje rozsáhlá informační kampaň zaměřená na zvýšení povědomí zaměstnanců o možných rizicích v oblasti bezpečnosti a o způsobech, jak se jim vyhnout. Hlavní motto kampaně zní: "O bezpečnosti přemýšlím." Propaguje snahu odhalovat, eliminovat, popř. minimalizovat rizika, a to zejména identifikací nebezpečných situací (skoronehod) s potenciálem způsobit zranění.

Bezpečnost provozovaných jaderných elektráren

V první polovině roku 2024 byly jaderné elektrárny společnosti ČEZ provozovány v souladu s právními předpisy a standardy pro oblast využívání jaderné energie. Podmínky platných povolení k provozu jsou plněny. V dubnu byly vyhodnoceny a aktualizovány Plány zvyšování bezpečnosti. Společnost ČEZ usiluje o neustálé zlepšování a inovace v oblasti bezpečnosti jaderných zařízení v souladu s mezinárodními standardy a doporučeními.

V obou jaderných lokalitách proběhla plánovaná prověřování připravenosti k odezvě na mimořádné události dle harmonogramu (havarijní cvičení).

Hasiči obou jaderných elektráren jsou nově vybaveni speciálními kontejnery pro hašení elektromobilů.

Pokračuje modernizace obou jaderných elektráren pro zajištění zvyšování efektivity a bezpečného provozu po dobu nejméně 60 let. Tento program je zahrnut v projektu nazvaném Bezpečně 32 terawatthodin (B32T), který odkazuje na plán zvýšení průměrné produkce českých jaderných elektráren do roku 2030, a proto jsou v obou elektrárnách realizovány modernizační akce – obě elektrárny přecházejí z ročních cyklů na provoz v 16měsíčním palivovém cyklu v Dukovanech a 18měsíční cyklus v Temelíně. Probíhá též zajištění diverzifikace dodavatelů palivových souborů.

Pokračuje digitalizace procesů, která přispívá k vyšší efektivitě a k eliminaci rizik.

Jaderná elektrárna Dukovany

V březnu proběhla předtermínová návštěva (previsit) za účasti expertů MAAE. Hlavní část mise OSART proběhne za účasti silného týmu expertů na podzim. Vedle zjištění, v čem by se měl ČEZ zlepšit, bylo jedním z nejcennějších přínosů seznámení se s metodami práce mezinárodní agentury, které usnadní přípravu na samotnou misi na podzim 2024.

V dubnu proběhl v prostorách 1. bloku kurs pro nové inspektory MAAE v rámci Programu podpory pro MAAE, jehož je Česká republika pod záštitou SÚJB dlouhodobě součástí. Aktivně tak Skupina ČEZ přispívá organizaci MAAE v úsilí chránit jaderné materiály proti zneužití a pro rozvoj jejich mírového využití ve světě.

V květnu u JE Dukovany proběhlo cvičení Safeguard 2024, při kterém vojáci reagovali na různé varianty simulovaného útoku. Cílem cvičení bylo prověřit připravenost k zajištění vnější ochrany objektu. Cvičení proběhlo v souladu s doporučením Evropské komise a programem zvyšování bezpečnosti jaderných zařízení. V JE Temelín se podobné cvičení konalo v červnu 2023.

Jaderná elektrárna Temelín

Dne 7. března 2024 byla lokalita Temelína zasažena zemětřesením o síle 3,4 stupně Richterovy stupnice. Epicentrum otřesu bylo zaznamenáno přibližně 32 kilometrů od elektrárny. Přestože zemětřesení bylo obyvateli okolních oblastí silně pocítěno, nezpůsobilo žádné škody na elektrárně ani nijak neohrozilo její bezpečný provoz. Seismická odolnost klíčových budov elektrárny Temelín je navržena tak, aby odolaly mnohem silnějším otřesům, než jaké byly zaznamenány. V reakci na zemětřesení byla provedena kontrola bezpečnostních systémů a infrastruktury elektrárny, jež potvrdila jejich plnou funkčnost a odolnost.

V souladu s bezpečnostními protokoly a preventivními opatřeními došlo v březnu k vložené odstávce 1. bloku, během níž byla vyměněna klapka na jednom ze systémů technické vody. Systém je klíčový pro chlazení různých částí elektrárny, včetně tepelných výměníků a vzduchotechniky.

Ochrana

Fyzická ochrana

Cílem fyzické ochrany je zajištění přiměřené a akceptovatelné úrovně ochrany objektů Skupiny ČEZ, která odpovídá aktuálním bezpečnostním rizikům na území České republiky. Fyzická ochrana jaderných zařízení a jaderných materiálů plně odráží hrozby, které jsou definovány v rámci projektové základní hrozby stanovené rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Za první polovinu roku 2024 nebyly v rámci Skupiny ČEZ, včetně obou jaderných elektráren, evidovány žádné bezpečnostně významné odchylky od standardní úrovně zajištění fyzické ochrany. Provedené kontroly státního dozoru, a stejně tak provedený interní audit v první polovině roku 2024, konstatovaly, že způsob zajištění fyzické ochrany jaderných materiálů a jaderných zařízení na obou jaderných elektrárnách je prováděn v souladu s požadavky českých právních norem a respektuje mezinárodní doporučení pro tuto oblast.

Uskutečněné cvičení Safeguard potvrdilo připravenost Armády České republiky k zajištění vnější ochrany JE Dukovany.

Informační a kybernetická bezpečnost (IKB)

Vybrané společnosti Skupiny ČEZ jsou správci kritické informační infrastruktury a informačních systémů základní služby (zejména výrobny elektřiny a tepla, distribuce elektrické energie a energetických služeb) ve smyslu zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti.

V I. pololetí roku 2024 nebyly zaznamenány žádné případy nedodržení norem a předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Stav kybernetické bezpečnosti byl, stejně jako v předchozích letech, nezávisle ověřen interním auditem.

Skupina ČEZ zahájila v roce 2023 víceletý Program implementace NIS2, tj. aktualizované verze směrnice NIS (Network and Information Security), který zahrnuje v rovině organizace a řízení, personálu i techniky veškerou nutnou přípravu pro splnění nových legislativních požadavků.

V roce 2024 proběhne ve společnostech ČEZ, a. s., a ČEZ Distribuce, a. s., recertifikační audit na systém řízení informační bezpečnosti dle ISO/IEC 27001:2023. V obou společnostech je, stejně jako v minulých letech, externí certifikační autoritou TÜV SÜD.

Integrované bezpečnostní dohledové centrum – ISOC

V I. pololetí roku 2024 pokračovalo kontinuální vzdělávání nejen personálu ISOC, ale i dalších zaměstnanců odpovědných za bezpečný provoz aktiv Skupiny ČEZ, a to například formou workshopů a praktických cvičení různého rozsahu a zaměření. Nadále také probíhá oboustranná komunikace a koordinace se státními bezpečnostními orgány.

Proběhla aktualizace technického vybavení zásadních bezpečnostních dohledových systémů, což vedlo k zvýšení odolnosti těchto systémů a otevření možnosti dalšího rozvoje portfolia dohledových systémů a aplikací. Konkrétní příklad tohoto rozvoje představoval projekt centralizace systémů technické ochrany, kdy jsou do centrálního bezpečnostního dohledu postupně připojovány jednotlivé lokality, v nichž společnosti Skupiny ČEZ působí.

Řízení kontinuity podnikání a krizové řízení

Pokračovala efektivní spolupráce s pracovníky ústředních správních úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je gestorem za krizové řízení. Pro zajištění této spolupráce zavedla Skupina ČEZ pravidelnou komunikační platformu, na které jsou řešeny otázky týkající se krizového řízení a odolnosti subjektů kritické infrastruktury. Zástupci společnosti ČEZ měli možnost připomínkovat návrh nové legislativy v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Ta by měla vstoupit do legislativního procesu v průběhu roku 2024, předpokládaným termínem účinnosti je 1. 1. 2025.

Na certifikaci je nyní připraven systém řízení kontinuity podnikání, což potvrzuje schopnost Skupiny ČEZ efektivně reagovat na nečekané události a minimalizovat jejich dopad na své podnikání.

Životní prostředí

Snižování dopadů provozu výrobních zdrojů do životního prostředí patří k dlouhodobým strategickým cílům Skupiny ČEZ.

Vybrané události a opatření v I. pololetí 2024

Výrobní zdroje Skupiny ČEZ byly provozovány bez významnějších výkyvů a incidentů; nebyly zaznamenány ani žádné vnější vlivy na provoz zdrojů, resp. jejich dopady do životního prostředí.

K 31. květnu 2024 byl ukončen provoz posledního uhelného kotle v teplárně Dvůr Králové nad Labem. Výroba tepla a elektřiny z tohoto zdroje je zajišťována plynovým a biomasovým zdrojem. Dochází tak k výraznému snížení emisí v lokalitě.

Systémy řízení Environmental management system (EMS) a Energy management system (EnMS), zavedené a certifikované na všech zdrojích klasické a jaderné energetiky, byly rozšířeny i na provozy obnovitelných zdrojů (fotovoltaické, větrné i vodní elektrárny). Atributy těchto systémů jsou předpokladem pro minimalizaci dopadů provozu zdrojů do životního prostředí a hospodárné využití energií.

Výzkum, vývoj a inovace

Výzkum a vývoj

V portfoliu řešených výzkumně-vývojových projektů Skupiny ČEZ jsou jak projekty financované zcela ČEZ, tak projekty spolufinancované z veřejných zdrojů, hlavně prostřednictvím Technologické agentury ČR, v nichž ČEZ zastává pozici průmyslového partnera.

Projekty financované zcela ČEZ pokrývají mnoho oblastí v jaderné (jaderné palivo a jeho pokrytí, opravárenské technologie atd.) a nejaderné energetice (pokročilé diagnostické metody, akumulace energie, obnovitelné zdroje atd.). Cílem pilotního projektu vodíkového hospodářství v Mníšku pod Brdy je výstavba a provoz výrobny vodíku z obnovitelné elektřiny elektrolýzou, se skladovací kapacitou a plnicí stanicí pro regionální autobusovou dopravu.

Druhým rokem pokračovalo řešení dvou komplexních projektů podpořených Technologickou agenturou ČR v programu Národní centra kompetence II. Prvním projektem je Národní centrum pro energetiku II (koordinované VŠB-TU v Ostravě) zaměřené na širokou paletu témat – dekarbonizaci, vysokoteplotní akumulaci energie, nové termodynamické cykly, alternativní paliva, vodíkové technologie či přenos a distribuci elektrické energie. Druhý projekt je zcela cílen na jadernou energetiku (Centrum pokročilých jaderných technologií II koordinované Západočeskou univerzitou v Plzni) a zabývá se jaderným palivem, novými materiály, řídicími systémy, radioaktívními odpady či pokročilými jadernými systémy. ČEZ se účastní i dalších výzkumně-vývojových projektů podporovaných Technologickou agenturou ČR, zejména v programu THÉTA.

Investice do nových technologií

Inven Capital, SICAV

Inven Capital, SICAV, a.s., je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která spravuje čtyři podfondy (Inven Capital – Podfond A, Inven Capital – Podfond B, Inven Capital – Podfond C a Inven Capital – Podfond D). Vlastníkem zakladatelských akcií Inven Capital, SICAV, a.s., je ČEZ, a. s. Investiční akcie Podfondů A a C vlastní Skupina ČEZ, investiční akcie Podfondů B a D vlastní Evropská investiční banka. Inven Capital se zaměřuje na investice do start-upů (začínajících společností) v oblasti čistých technologií a inovativních technologií přispívajících k dekarbonizaci. Tyto start-upy se nachází již v pokročilejší fázi rozvoje, jejich obchodní modely jsou prokázány prodeji a mají výrazný růstový potenciál. Podfondům A a B skončilo k 31. 12. 2022 investiční období a mohou investovat pouze do stávajících portfoliových společností. Do nových společností investují Podfondy C a D. Od svého založení Inven Capital investoval do podílů v devatenácti společnostech (sedmi německých, čtyř izraelských, dvou francouzských, dvou českých, dvou britských, jedné švédské a jedné rakouské) a britského fondu Environmental Technologies Fund 2. Své podíly Inven Capital prodal ve čtyřech společnostech zcela a v jedné společnosti částečně.

V I. pololetí roku 2024 byla z Podfondu C realizována nová investice do britské společnosti Ember, která buduje a provozuje dobíjecí infrastrukturu a síť elektrických autobusů. Ember má na technologiích založeno komplexní řešení pro provoz a infrastrukturu. Jejich platforma řídí celou síť, od jízdních řádů a jízdenek až po nabíjení, využití a údržbu. Z podfondu A pak v I. pololetí roku 2024 proběhly dodatečné investice do stávajících portfoliových společností Vulog, Woltair a Zolar. Cílem uvedených investic bylo přispět k následnému výhodnějšímu prodeji jmenovaných společností.

Podpora inovací

Podpora inovací přirozeně koresponduje s akcelerovanou strategií "VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka". Dekarbonizace hraje klíčovou roli v oblasti komerčních inovací, přičemž příkladem úspěšné implementace dekarbonizačního projektu do nabídky Skupiny ČEZ je produkt Bezemisní elektřina z jaderného zdroje či certifikace dekarbonizační kalkulačky, které byly vyvinuty v rámci Skupiny ČEZ.

Významnými oblastmi inovací pro pilotní projekty jsou úspory primárních energií, posilování role aktivních zákazníků a využití vodíku v hromadné dopravě. Příkladem je projekt sdílení přebytků elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie mezi komunitou zákazníků a obecními budovami. Dalším je projekt agregace flexibility, která vzniká kombinací poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy od mnoha poskytovatelů elektřiny používajících různé typy výrobních technologií.

Již zmíněný projekt zaměřený na využití vodíku v hromadné dopravě se týká vybudování infrastruktury pro provoz 10 vodíkových autobusů v okolí města Mníšek pod Brdy, jehož zahájení se předpokládá na konci roku 2025. Elektrolyzér o příkonu 540 kW na výrobu vodíku, vodíkovou čerpací stanici a zásobníky dodá firma ČEZ ESCO, elektřinu k jeho bezemisní výrobě poskytne vodní elektrárna ČEZ ve Vraném nad Vltavou.

Na platformě I2US sdílí společnost ČEZ v rámci principu otevřených inovací informace s inovativními a nekonkurenčními utilitami v celé Evropě. Hlavním nástrojem této spolupráce je sdílení inovačních příležitostí a zkušeností z implementace nových služeb, produktů, obchodních modelů a způsobů spolupráce s partnery.

Využití umělé inteligence

V I. pololetí roku 2024 Skupina ČEZ úspěšně pokračovala v implementaci umělé inteligence do svých procesů. Zaměřila se především na oblast generativní umělé inteligence. Do rutinního provozu byl nasazen AI asistent pro zpracování reklamací, který přináší významnou úsporu času referentům odboru Reklamace a stížnosti ČEZ Prodej, a podstatně tak přispívá ke snižování počtu reklamací čekajících na vyřízení. V procesech obsluhy zákazníků AI pomáhá automatizovat zakládání následných operací na call centru, což zvyšuje kvalitu a rychlost zákaznického servisu. Ve společnosti Energotrans je AI využívána na regulaci ohřevu vody v horkovodu. V oblasti interních procesů se do závěrečné fáze ladění prototypu dostala AI řešení pro vyhledávání v řídicí dokumentaci, kategorizaci záznamů ze systému nápravy a prevence a vyhodnocování zpětné vazby ze školení.

Společnost ČEZ si kromě zřejmých přínosů uvědomuje rovněž rizika spojená s využíváním AI. Spustila proto projekt zaměřený na definování pravidel pro využívání umělé inteligence ve Skupině ČEZ. Tato pravidla budou plně v souladu s nadcházející EU legislativou a zajistí, že umělá inteligence bude ve Skupině ČEZ využívána bezpečným, důvěryhodným a etickým způsobem.

Soudní spory a jiná řízení

Soudní spory

Česká republika

ČEZ, a. s. (dále též ČEZ)

• 1. Minoritní akcionáři vedou spor se společnostmi ČEZ a Severočeské doly na určení přiměřenosti protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů na základě žaloby podané v roce 2006. V lednu 2024 vydal Krajský soud v Ústí nad Labem tzv. mezitímní rozhodnutí (prvostupňové, nepravomocné), podle kterého se přiměřená výše protiplnění spíše přibližuje znaleckým posudkům předloženým uvedenými společnostmi Skupiny ČEZ. Navrhovatelé i společnosti ČEZ a Severočeské doly podali odvolání.
• 1. Na základě žaloby podané společností ČEZ v roce 2016 vede ČEZ spor se společností ŠKODA JS a.s. (ve 100% vlastnictví ČEZ, a. s., až od roku 2022). Předmětem sporu je náhrada škody odpovídající ušlému zisku v důsledku vadně prováděných radiografických kontrol svarových spojů v jaderné elektrárně Dukovany a jaderné elektrárně Temelín. V roce 2016 žalovaná částka činila původně 611 mil. Kč s příslušenstvím, v roce 2020 byl podán návrh na rozšíření žaloby na celkovou částku 2 759 mil. Kč, tudíž částku zahrnující náhradu celé uplatněné škody odpovídající výši ušlého zisku. Řízení se nachází u soudu prvního stupně a na základě návrhu obou účastníků bylo v roce 2023 přerušeno.
• 1. V insolvenčním řízení vedeném vůči společnosti TENZA, a.s., byly společností ČEZ v březnu 2021 uplatněny pohledávky v celkové výši přes 1 327 mil. Kč a následně další pohledávky v celkové výši téměř 203 mil. Kč v důsledku porušení smluv o dílo, jejichž předmětem byla výstavba tepelného napaječe jaderné elektrárny Temelín (ETE) a rekonstrukce blokové výměníkové stanice ETE. Společnost TENZA, a.s., nedokončila a nepředala dílo řádně a včas. V rámci dohody o narovnání mezi společností ČEZ, insolvenčním správcem společnosti TENZA, a.s., a jejími subdodavateli uznal insolvenční správce všechny přihlášené pohledávky ČEZ jako přihlášené po právu, přičemž z většiny těchto pohledávek ČEZ se staly tzv. pohledávky podřízené. Insolvenční řízení nadále probíhá a k jeho ukončení chybí zejména vypořádání pohledávek dlužníka, které se nacházejí v majetkové podstatě, a prodej ještě některých položek zapsaných v majetkové podstatě. Není možné přesně určit, kdy dojde k ukončení insolvenčního řízení.
• 1. ČEZ podal v červenci 2024 žalobu proti společnostem ELTE Holding a.s. a Energie stavební a báňská a.s. o společné a nerozdílné zaplacení částky ve výši 287 mil. Kč s příslušenstvím. Spor vyplývá ze smlouvy o dílo na dostavbu tepelného napaječe pro elektrárnu Temelín, kdy ČEZ požaduje zaplatit smluvní pokuty specifikované smlouvou o dílo s ohledem na prodlení žalovaných společností provést dílo ve stanovených termínech.

ČEZ Distribuce, a. s. (dále též ČEZ Distribuce)

• 1. Společnost SPR a.s. vede spor se společností ČEZ Distribuce o zaplacení 213 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v květnu 2013. Podstatou sporu je žalobcem tvrzená existence škody, která měla vzniknout z důvodu údajného porušení povinností ze strany společnosti ČEZ Distribuce v souvislosti s připojením FVE Dubí k distribuční soustavě – tvrzený nerovný přístup k žadatelům o připojení v roce 2010. Žalobce se domáhá uložení ediční povinnosti, což soud prvního stupně opakovaně odmítl. Proti tomu se žalobce znovu odvolal. Odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, a zamítnutí ediční povinnosti je tak pravomocné. Řízení ve věci samé se nachází u soudu prvního stupně, aktuálně stále ve fázi dokazování.
• 1. Čtyři výrobci elektřiny resp. provozovatelé lokální distribuční soustavy, vedou se společností ČEZ Distribuce významné soudní spory na základě žalob podaných v letech 2015, 2016 a 2017. Podstatou sporů je požadavek na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v údajně nesprávně fakturované a ze strany žalobců hrazené složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů ve vztahu k vlastní spotřebě elektřiny v období od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013. Celkově je po společnosti ČEZ Distribuce požadováno zaplatit částku přes 1 mld. Kč s příslušenstvím. U všech soudních sporů v návaznosti na rozhodnutí zvláštního senátu ve věcech kompetenčních sporů bylo v roce 2019 rozhodnuto o zastavení řízení před soudem a o postoupení věci k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen ERÚ). ERÚ již pravomocně rozhodl o zamítnutí návrhu na vydání bezdůvodného obohacení prozatím ve všech čtyřech případech. Ve čtyřech případech byla zamítnuta i následně podaná

žaloba podle části V. občanského soudního řádu. Ve všech případech bylo podáno odvolání, přičemž ve třech případech již soud rozhodl a potvrdil zamítnutí žaloby jako správné. Lze očekávat podání dovolání.

• 1. Společnost ČEZ Distribuce vede 2 spory se společností OTE, a.s., v nichž po společnosti OTE požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7,6 mld. Kč s příslušenstvím spočívajícího v nesprávně fakturované a ze strany společnosti ČEZ Distribuce řádně hrazené složce ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů (POZE) v roce 2013, a to na základě žalob podaných v letech 2016 a 2017. Oba návrhy o nároky za období od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013 a za období od 2. 10. 2013 do 31. 12. 2013 byly zamítnuty ERÚ i Radou ERÚ. Žaloby podle části V občanského soudního řádu byly v obou případech zamítnuty a v odvolacím řízení bylo zamítnutí žaloby potvrzeno. V obou řízeních bylo podáno dovolání. V souladu se závěry Nejvyššího soudu ČR ve věci ŠKO-ENERGO, s.r.o. (viz dále) ve věci ČEZ Distribuce vs. OTE za období 1.–3. čtvrtletí 2013 Nejvyšší soud ČR rozhodnutí soudů I. a II. stupně zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně s tím, že je třeba prověřit existenci soukromoprávního titulu pro výběr příspěvku na POZE v rozhodném období u jednotlivých subjektů, kterým byl příspěvek na POZE účtován a následně za ně odváděn ve prospěch OTE. Soud prvního stupně již ve věci nařídil jednání a žádá o doložení soukromoprávního titulu a tuto povinnost ukládá společnosti ČEZ Distribuce.
• 1. Společnost ČEZ Distribuce vede spor se společností ŠKO-ENERGO, s.r.o., v němž požaduje zaplacení 113 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2016. Předmětem sporu je doplacení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny za období 1. 4. 2013 až 1. 10. 2013. ERÚ v prvním stupni nárok společnosti ČEZ Distribuce zamítl. Prvostupňové rozhodnutí bylo Radou ERÚ v lednu 2020 na základě rozkladu podaného společností ČEZ Distribuce zrušeno a věc byla vrácena před první stupeň. V květnu 2020 ERÚ opětovně rozhodl tak, že návrh společnosti ČEZ Distribuce zamítl. Proti rozhodnutí byl podán rozklad a následně rovněž žaloba podle části V. občanského soudního řádu, která byla soudem zamítnuta. Společnost ČEZ Distribuce podala odvolání, na jehož základě odvolací soud předchozí rozhodnutí zrušil a nahradil jej novým rozhodnutím, kterým nároku ČEZ Distribuce v celém rozsahu vyhověl a uložil společnosti ŠKO-ENERGO zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství. Společnost ŠKO-ENERGO podala dovolání, kterému bylo vyhověno, Nejvyšší soud ČR zrušil předchozí rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání. Jako klíčové pro zrušovací rozhodnutí považoval otázku existence soukromoprávního titulu pro výběr platby – tedy prokázání existence "jakékoli" smlouvy, ze které by vyplývalo, že ČEZ Distribuce byla oprávněna po ŠKO-ENERGO tuto platbu požadovat. Dne 1. 8. 2024 Krajský soud v Praze znovu rozhodl ve prospěch ČEZ Distribuce. Písemné vyhotovení rozhodnutí prozatím nemá společnost ČEZ Distribuce k dispozici.
• 1. Společnost ČEZ Distribuce vede spory se společností Liberty Ostrava a.s. (dříve ArcelorMittal Ostrava a.s.) o 395 mil. Kč s příslušenstvím na základě dvou žalob podaných v letech 2019 a 2022. Předmětem sporů jsou neobdržené platby za systémové služby za období únor 2016 až prosinec 2021, které společnost ČEZ Distribuce vyfakturovala společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. (tj. žaloba SYS II a SYS III). Výsledek sporů závisí na rozhodnutí v jiném řízení za leden 2016 (tj. žaloba SYS I), které bylo již pravomocně ukončeno ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce. Dovolání společnosti Liberty Ostrava a.s. bylo zamítnuto a Ústavní soud správnost rozhodnutí obecných soudů potvrdil. Dne 21. 6. 2024 byl v insolvenčním řízení zjištěn úpadek společnosti Liberty Ostrava. Pohledávka za platby za systémové platby za období únor 2016 až prosinec 2021 v celkové výši cca 584 mil. Kč (v tom jistina cca 395 mil. Kč a příslušenství kapitalizované ke dni zjištění úpadku ve výši cca 189 mil. Kč) byla uplatněna přihláškou do insolvenčního řízení.
• 1. Společnost ČEZ Distribuce vedla spor se společností ORLEN Unipetrol RPA s.r.o. (dále jen "ORLEN") o 159 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané k rozhodčímu soudu v roce 2022. Předmětem sporu byly neuhrazené platby za systémové služby za období leden 2019 až červen 2021, resp. prosinec 2021, které společnost ČEZ Distribuce průběžně fakturovala společnosti ORLEN. Dne 21. 12. 2023 rozhodčí soud vydal rozhodčí nález, kterým potvrdil povinnost ORLEN hradit platby za systémové služby za sporované období, avšak úrok z prodlení jednotlivých pohledávek přiznal za prodlení v délce nejvýše tři roky. ORLEN celou uloženou povinnost uhradil řádně a včas platbou dne 29. 12. 2023. Následně byl ORLEN vyzván k úhradě zbývajících plateb za SYS za období leden 2016 až prosinec 2018, které uhradil v dubnu 2024.
• 1. V insolvenčním řízení vedeném vůči společnosti Česká energie, a.s., byla společností ČEZ Distribuce přihlášena nezajištěná pohledávka ve výši 138 mil. Kč spolu s příslušenstvím, která

vznikla nezaplacením služeb distribuční soustavy dle smlouvy. Insolvenční řízení bylo zahájeno v prosinci 2016 a stále probíhá. Od roku 2022 je insolvenční správce vyzýván k předložení zprávy o průběhu řízení, avšak prozatím neúspěšně.

1. Společnost ČEZ Distribuce podala vůči společnosti SCP first payment of receivables s.r.o. (dříve ENWOX ENERGY s.r.o.) insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu v prosinci 2017 a zároveň do uvedeného řízení přihlásila svoji splatnou nezajištěnou pohledávku ve výši 115 mil. Kč s příslušenstvím. Pohledávka vznikla neuhrazením služeb distribuční soustavy ve smyslu smlouvy. V průběhu insolvenčního řízení prozatím došlo k uspokojení pohledávky v rozsahu cca 2,2 mil. Kč. Insolvenční řízení stále probíhá.

ČEZ Prodej, a.s. (dále též ČEZ Prodej)

• 1. Společnost ČEZ Prodej vede spor se státní organizací Správa železnic (dále jen SŽ; dříve Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zkratkou SŽDC) o náhradu škody ve výši 805 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2010. Předmětem sporu je tvrzené porušení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany SŽ spočívající v neodebrání sjednaného množství elektřiny v roce 2010 a z toho vzniklé škody. Po komplikovaném procesním vývoji v předcházejících letech se v září 2022 uskutečnilo jednání, při kterém soud žalobě ČEZ Prodej ve výši 765 mil. Kč vyhověl a ve výši 40 mil. Kč žalobu zamítl. Obě strany se proti rozsudku odvolaly. Odvolací soud vyhlásil dne 25. 10. 2023 rozsudek, kterým žalobě co do 700 mil. Kč vyhověl a co do 105 mil. Kč žalobu zamítl. SŽ uhradila jistinu i příslušenství dle rozhodnutí. Oba účastníci podali dovolání. SŽ, která žalovanou částku uhradila již jednou v roce 2015 na základě rozsudku, který byl později zrušen, podala na společnost ČEZ Prodej žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené částky 1 116 mil. Kč s příslušenstvím (detail řízení v bodě 14).
• 1. SŽ, která žalovanou částku v souvislosti s řízením uvedeným v bodě 13 uhradila (na základě rozsudku, který byl později zrušen), podala v roce 2017 žalobu, kterou se domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Společnost ČEZ Prodej po nabytí právní moci rozhodnutí žalovanou částku včetně příslušenství uhradila a podala ve věci dovolání. Nejvyšší soud ČR rozhodl tak, že rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. SŽ byla vyzvána k vrácení uhrazené částky, kterou uhradit odmítla a uhradila pouze úroky. Následně odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V roce 2022 byl uplatněn vzájemný návrh ČEZ Prodej na vydání částky (bezdůvodného obohacení), kterou SŽ odmítla vrátit. Aktuálně je řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení o dovolání uvedeného v bodě 13.
• 1. Společnost ČEZ Prodej vede spor se SŽ o náhradu škody ve výši 858 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2013. Předmětem sporu je tvrzené porušení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany SŽ spočívající v neodebrání sjednaného množství elektřiny v roce 2011 a z toho vzniklé škody. Na jednání v lednu 2022 soud prvního stupně podané žalobě vyhověl v plném rozsahu. Proti rozhodnutí podala SŽ odvolání. V únoru 2023 odvolací soud (Vrchní soud v Praze) potvrdil původní prvostupňový rozsudek co do částky 727 mil. Kč, ale v rozsahu 131 mil. Kč žalobu zamítl. SŽ uhradila jistinu dluhu a podala dovolání. Následně SŽ uhradila úroky, které dosahují téměř hodnoty přisouzené částky jistiny. Dovolání v rozsahu 131 mil. Kč (zamítnuté částky) podal i ČEZ Prodej.
• 1. Společnost ČEZ Prodej vede spor se společností ACTHERM, spol. s r.o., (provozovatel distribuční soustavy) o náhradu škody ve výši přesahující 185 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2016 (124 mil. Kč) a jejího rozšíření v roce 2017 za škodu vzniklou v navazujícím období (61 mil. Kč). Předmětem sporu je škoda způsobená postupem společnosti ACTHERM, spol. s r.o., při registraci tří fotovoltaických výrobců v systému operátora trhu a při předání údajů této registrace společnosti ČEZ Prodej. V květnu 2021 obdržela společnost ČEZ Prodej usnesení o zastavení řízení a postoupení věci ERÚ. Proti usnesení podala společnost ČEZ Prodej odvolání, kterému odvolací soud vyhověl. Soud prvního stupně následně žalobě podané společností ČEZ Prodej rozsudkem z listopadu 2021 vyhověl. Proti tomuto rozsudku bylo protistranou podáno odvolání. Odvolací soud rozsudek změnil a žalobu společnosti ČEZ Prodej zamítl. ČEZ Prodej podal proti zamítavému rozhodnutí dovolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto.
• 1. Společnost ČEZ Prodej vede tři spory s fotovoltaickými výrobci o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 160 mil. Kč na základě žalob podaných v březnu 2017. Bezdůvodné obohacení spočívá v inkasu vyšších výkupních cen, než které byly společnosti ČEZ Prodej propláceny ze strany společnosti OTE, a.s. U všech tří sporů soud prvního stupně řízení zastavil a postoupil je k dalšímu projednání ERÚ. Ve všech případech ERÚ vydal rozhodnutí, kterým výrobcům uložil

zaplatit dlužnou částku s příslušenstvím. Rada ERÚ rozklady výrobců zamítla a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí. Všichni výrobci podali žalobu podle části V. občanského soudního řádu. Řízení jsou v různé procesní fázi - jedno se stále nachází před soudem prvního stupně, ve dvou řízeních soud žaloby zamítl a výrobci se odvolali, z nichž v jednom z nich odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

• 1. Společnost OTE, a.s., vede spor se společností ČEZ Prodej o zaplacení 104 mil. Kč s příslušenstvím, a to na základě žaloby podané v roce 2018. Právním titulem žalované částky je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období od ledna 2013 do dubna 2018. Soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení a o postoupení věci ERÚ. Rozhodnutím ERÚ byl požadavek společnosti OTE, a.s., zamítnut. Proti zamítavému rozhodnutí byl ze strany společnosti OTE, a.s., podán rozklad, který byl rozhodnutím Rady ERÚ zamítnut a rozhodnutí potvrzeno. OTE, a.s., podal žalobu podle části V. občanského soudního řádu, o níž je vedeno řízení Obvodním soudem pro Prahu 4, toto řízení soud spojil s řízením ve věci jiného výrobce o 52 mil. Kč. Rozsudkem z 3. 5. 2023 soud žalobu OTE, a.s., zamítl. Proti zamítavému rozsudku bylo podáno odvolání. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. OTE, a.s., podal dovolání.
• 1. Společnost OTE, a.s., vede dvě správní řízení proti společnosti ČEZ Prodej o vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 327 mil. Kč před ERÚ na základě návrhů podaných v červenci 2019. Právním titulem uplatněné částky je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej jako povinně vykupujícímu za období od ledna 2013 do května 2018. Rozhodnutími ERÚ byly návrhy společnosti OTE, a.s., zamítnuty. Proti zamítavým rozhodnutím byly ze strany společnosti OTE, a.s., podány rozklady, které byly rozhodnutími Rady ERÚ zamítnuty a původní rozhodnutí potvrzena. OTE, a.s., podal žaloby podle části V. občanského soudního řádu. Soudy žaloby OTE, a.s., zamítly. OTE, a.s., podal proti zamítavým rozsudkům odvolání. Odvolací soud při jednáních rozsudky soudu prvního stupně potvrdil. OTE, a.s. podal dovolání.
• 1. Od roku 2020 byla proti společnosti ČEZ Prodej vedena správní řízení třemi fotovoltaickými výrobci, ve kterých se domáhali zaplacení celkové částky 475 mil. Kč s příslušenstvím. Uplatněné částky dle názoru výrobců představovaly dlužnou podporu ve formě výkupních cen za elektřinu vyrobenou v období od zhruba poloviny roku 2018 do listopadu 2020. Ve všech řízeních byl návrh výrobců zamítnut a proti zamítavým rozhodnutím byly podány rozklady. Rozhodnutími Rady ERÚ byly všechny rozklady zamítnuty a rozhodnutí ERÚ potvrzena. Výrobci podali žaloby podle části V. občanského soudního řádu. V jednom řízení (v hodnotě 182 mil. Kč) žaloba podána nebyla, a tudíž je toto řízení pravomocně skončeno. Pokračují tak dvě řízení v souhrnné hodnotě 292 mil. Kč (resp. 266 mil. Kč, když v jednom z řízení byla podána žaloba jen na část nároku). V jednom z řízení soud prvního stupně rozhodl o zamítnutí žaloby a výrobce podal odvolání.
• 1. Společnost OTE, a.s., vede řízení se společností ČEZ Prodej o zaplacení zhruba 129,5 mil. Kč. Právním důvodem je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období od roku 2013 do roku 2018. Řízení bylo zahájeno v prosinci 2022 a je vedeno Obvodním soudem pro Prahu 4. Soud usnesením rozhodl o zastavení řízení a postoupení věci ERÚ. OTE, a.s., podal proti usnesení o zastavení řízení odvolání. Ze strany ERÚ byl podán návrh na zahájení kompetenčního sporu, kdy zvláštní kompetenční senát soud rozhodl, že pravomoc rozhodnout spor má soud.
• 1. Společnost OTE, a.s., vede řízení se společností ČEZ Prodej o zaplacení zhruba 130,8 mil. Kč. Právním důvodem je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období od roku 2013 do roku 2019. Řízení bylo zahájeno v říjnu 2023 u ERÚ. ERÚ usnesením rozhodl o odložení věci (z důvodu věcné nepříslušnosti), proti kterému OTE, a.s., podal rozklad, o kterém zatím nebylo rozhodnuto. Současně OTE, a.s., podal také Obvodnímu soudu pro Prahu 4 žalobu v samostatném řízení, kdy soud usnesením rozhodl o zastavení řízení a postoupení věci ERÚ. ERÚ tedy zahájil kompetenční spor.

ŠKODA JS a.s. (dále též ŠKODA JS)

• 1. V roce 2016 byla společnost ŠKODA JS a.s. žalována společností ČEZ detaily výše u sporu pod číslem 2 v sekci ČEZ, a. s.
• 1. ŠKODA JS v souvislosti s kauzou specifikovanou v bodech 2 a 23 z opatrnosti a z důvodů hrozícího promlčení nároků podala žalobu proti svému dodavateli části prováděných

radiografických kontrol svarových spojů v JE Dukovany, společnosti TEDIKO, s.r.o., na náhradu škody 611 mil. Kč. Jedná se o potenciální regresní uplatnění nároku u dodavatele, které je přerušeno do doby skončení sporu mezi ŠKODA JS a ČEZ, a. s. (viz body 2 a 23).

1. Na bývalé manažery ŠKODA JS byla státním zástupcem podána obžaloba pro spáchání hospodářských trestných činů. V březnu 2024 byl vynesen nepravomocný zprošťující rozsudek. S ohledem na běh promlčecích lhůt podala ŠKODA JS na tyto bývalé manažery civilní žaloby z titulu porušení povinnosti žalovaných jednat s péčí řádného hospodáře při výkonu jejich předchozích funkcí v představenstvu žalobkyně, a to v celkové výši převyšující 400 mil. Kč.

ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (dále též ČOZ)

• 1. V důsledku výsledku trestních řízení ve věci uvedení FVE Čekanice do provozu nařídil ERÚ z moci úřední obnovu řízení o žádosti společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o., z roku 2009 o změně rozhodnutí o udělení licence ve vztahu k FVE Čekanice. Dne 15. 10. 2020 vydal ERÚ v obnoveném řízení nové rozhodnutí o udělení licenčního oprávnění pro FVE Čekanice s účinky ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I) a současně zrušil původní rozhodnutí o udělení licenčního oprávnění pro FVE Čekanice se zpětnými účinky k 30. 12. 2009 (výrok II). Rada ERÚ na základě rozkladu podaného ČOZ rozhodla v květnu 2021 tak, že výrok II zrušila a vrátila k novému rozhodnutí. V návaznosti na uvedené rozhodnutí Rady ERÚ o rozkladu nabyl výrok I právní moci a v FVE Čekanice byla v květnu 2021 obnovena výroba elektrické energie bez podpory OZE. V říjnu 2021 rozhodl ERÚ o výroku dříve zrušeném Radou ERÚ tak, že původní rozhodnutí o udělení licenčního oprávnění pro FVE Čekanice opět zrušil zpětně ke dni 30. 12. 2009. Proti tomuto rozhodnutí podala ČOZ rozklad, který Rada ERÚ v červnu 2022 zamítla. Poté podal ČOZ dne 31. 8. 2022 jako mimořádný opravný prostředek správní žalobu, které byl přiznán odkladný účinek a tato byla v květnu 2024 zamítnuta. Proti zamítavému rozsudku podal ČOZ v červnu 2024 kasační stížnost, o stížnosti nebylo dosud rozhodnuto.
• 1. ČOZ podal v listopadu 2023 správní žalobu proti rozhodnutí Státní energetické inspekce ČR (SEI), kterým byla zamítnuta žádost ČOZ o stanovení individuálních podmínek podpory elektřiny vyrobené na FVE Ralsko, podaná podle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud žalobě vyhověl a v dubnu 2024 zrušil rozhodnutí SEI a věc jí vrátil k dalšímu řízení. SEI podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud v červnu 2024 zamítl. SEI tak bude o žádosti ČOZ o stanovení individuálních podmínek podpory elektřiny vyrobené na FVE Ralsko rozhodovat znovu. Případný úspěch ve sporu by pro společnost ČOZ mohl znamenat finanční přínos spočívající v prospektivním nastavení sníženého solárního odvodu, resp. upuštění od placení solárního odvodu. Plynutím času se však uvažovaný finanční přínos snižuje.
• 1. ČOZ podal v listopadu 2023 správní žalobu proti rozhodnutí Státní energetické inspekce ČR (SEI), kterým byla zamítnuta žádost ČOZ o stanovení individuálních podmínek podpory elektřiny vyrobené na FVE Žabčice, podaná podle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. O žalobě nebylo dosud rozhodnuto. Případný úspěch ve sporu by pro společnost ČOZ mohl znamenat finanční přínos spočívající v prospektivním nastavení sníženého solárního odvodu za FVE Žabčice, resp. upuštění od placení solárního odvodu.
• 1. ČOZ podal dne 15. 3. 2024 proti Ministerstvu spravedlnosti žalobu na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení při zajišťování finančních prostředků v souvislosti s řízením ve věci FVE Vranovská Ves. O žalobě nebylo dosud rozhodnuto.

Německo

1. Společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH společně se společností CEZ MH B.V. a s dalšími zainteresovanými společnostmi Skupiny ČEZ uplatňují nároky vůči skupině osob (a s nimi spojených společností), proti kterým je vedeno trestní řízení na základě důvodného podezření, že se tito obvinění v organizované skupině dopustili podvodů, padělání dokumentů a úplatkářství v souvislosti s prodejem projektů větrných farem institucionálním a jiným investorům napříč Evropou (tzv. kauza Holt Holding). Celková částka uplatňovaná společnostmi ze Skupiny ČEZ činila 5,7 mil. EUR bez příslušenství. V roce 2020 se již podařilo vymoci zaplacení více než 1 mil. EUR. Soudní proces s obžalovanými začal v srpnu 2021 a rozsudky byly vyhlášeny v květnu 2022. Obžalovaní byli pravomocně odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozpětí od 3 do 7,5 roku. Společnosti Skupiny ČEZ přihlásily v konkurzních řízeních na majetek pachatelů své pohledávky, přičemž pohledávky za dvěma hlavními pachateli byly soudem již uznány.

2. V prosinci 2020 podala společnost GMH Gebäudemanagement Hamburg GmbH (dceřiná společnost Svobodného a hanzovního města Hamburk) žalobu proti společnosti Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH (člen Skupiny ČEZ, dále jen "Kofler"). V žalobě je požadováno vydání mezitímního rozsudku, jímž bude rozhodnuto pouze o základu věci, tedy určena opodstatněnost odpovědnosti žalované společnosti za škody způsobené při dodávce projekčních prací při výstavbě budov Hamburské univerzity v letech 2013–2017 (tj. před akvizicí žalované společnosti Skupinou ČEZ). Ačkoliv není prozatím žalována konkrétní částka, je zřejmé, že spor bude v řádech desítek milionů EUR. V případě úspěchu žalobce v rozsahu, v jakém by nebyla přisouzená částka kryta pojištěním odpovědnosti, bude suma uplatňována Skupinou ČEZ vůči prodávajícím, jak to předjímá transakční dokumentace, na jejímž základě se žalovaná společnost stala součástí Skupiny ČEZ. Společnost Kofler podala vyjádření k žalobě. Žalobkyně mezitím žalobu rozšířila i na další subjekty zúčastněné na plánování budov Hamburské univerzity. Společnost Kofler se má vyjádřit do konce března 2025 a ústní jednání se předpokládá nejdříve během roku 2025.

Polsko

• 1. V roce 2009 společnost Agrowind Kończewo sp. z o.o. (AWK) zahájila soudní řízení proti sedmi společnostem, žalovaným společně a nerozdílně, z nichž jednou je Eco-Wind Construction S.A. (člen Skupiny ČEZ, později Eco-Wind Construction Sp. z o.o. w likwidacji). Domáhá se zaplacení kompenzace ve výši 22,7 mil. PLN (cca 122 mil. Kč) s příslušenstvím za to, že znemožnily instalaci větrných turbín a transformačních stanic na pozemcích, které podle žalobního nároku byly v držení AWK. V roce 2012 byl žalobní nárok rozšířen na celkovou výši 112,7 mil. PLN s příslušenstvím. Následně bylo řízení vůči Eco-Wind Construction S.A. pozastaveno z důvodu konkurzu na majetek této společnosti. Vůči ostatním žalovaným osobám (mimo Skupinu ČEZ) řízení pokračovalo a skončilo pravomocným rozhodnutím, jež bylo povinnými osobami splněno. Protože na konci roku 2021 došlo k ukončení konkurzního řízení vůči společnosti Eco-Wind Construction S.A. (která změnila právní formu na sp. z o.o. a vstoupila do likvidace), soud řízení vůči této společnosti obnovil. V návaznosti na výmaz společnosti Eco-Wind Construction sp. z o.o. w likwidacji z obchodního rejstříku (v červenci 2023) došlo v lednu 2024 k zastavení výše uvedeného sporného řízení soudem.
• 1. Společnost CEZ Skawina S.A. (člen Skupiny ČEZ) podala v listopadu 2021 žalobu proti polskému státu – ministrovi klimatu a životního prostředí (Skarb Państwa – Minister Klimatu i Środowiska), jejímž předmětem je požadavek na zaplacení částky ve výši 47 mil. PLN, popř. jiného odškodnění, z důvodu kompenzace za nevydání 176 197 t povolenek na emise skleníkových plynů, které měla obdržet v důsledku splnění investičního úkolu zahrnutého v Národním investičním plánu. Nárok společnosti CEZ Skawina S.A. na bezplatné vydání emisních povolenek vyplývá z polského národního práva. V důsledku údajného nesouladu polského národního práva se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. 10. 2003, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (směrnice EU ETS), však ministr klimatu a životního prostředí s odkazem na příslušné stanovisko Evropské komise odmítl emisní povolenky vydat. Aktuálně se řízení nachází u soudu prvního stupně. V žalobní odpovědi bylo namítnuto, že nárok CEZ Skawina je nedůvodný především vzhledem k otázce souladu zákona s legislativou EU, kde by náhrada škody znamenala nepovolenou veřejnou podporu. Žádost CEZ Skawina o připuštění vyjádření k žalobní odpovědi nebyla dosud projednána. Proběhla zatím dvě ústní líčení – v srpnu 2023 a v červnu 2024. Termín dalšího jednání nebyl naplánován.

Itálie

• 1. Společnost ENERGYKA ELECTROSYSTEM SRL uplatňuje žalobou z května 2020 vůči společnosti Belectric Italia Srl (člen Skupiny ČEZ) nároky na odměnu ze smlouvy o zprostředkování investiční příležitosti uzavřené mezi těmito společnostmi v roce 2016, a to ve výši 11 mil. EUR. Předmětem této smlouvy byl zejména závazek zprostředkování investičních příležitostí ze strany společnosti ENERGYKA ELECTROSYSTEM SRL v oblasti fotovoltaických projektů v Itálii. Společnost Belectric Italia Srl byla v prosinci 2021 vlastnicky ovládnuta společností CEZ ESCO II GmbH (člen Skupiny ČEZ). Proběhlo již několik ústních jednání. Soud svolal jednání k přednesu závěrečných řečí na 20. 5. 2025.
• 1. Společnost E&E Srl žaluje společnost inewa Consulting Srl (dříve Syneco Energy Service Srl) (člen Skupiny ČEZ) na náhradu škody a ušlého zisku ve výši 10,2 mil. EUR. Společnost E&E Srl zakoupila po konzultaci se Syneco Energy Service Srl společnost Lucania Energia spolu s projektem na výstavbu pěti větrných elektráren. Na uvedenou výstavbu měla být poskytnuta

dotace. Po napojení na elektrickou síť bylo společnosti Lucania Energy sděleno, že jí dotace nebudou poskytnuty z důvodu nesplnění všech podmínek. Jedná se o spor, který byl zahájen před akvizicí žalované společnosti Skupinou ČEZ, přičemž transakční dokumentace obsahovala záruky (indemnity) týkající se tohoto sporu. V případě úspěchu žalobkyně bude tedy suma uplatňována Skupinou ČEZ vůči prodávajícím. Další soudní jednání je naplánováno na září 2024.

Jiná řízení

• 1. V červenci 2016 společnost ČEZ podala u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) rozhodčí žalobu, tzv. Request for Arbitration, proti Bulharské republice, čímž oficiálně zahájila mezinárodní investiční arbitráž dle smlouvy o Energetické chartě z důvodu neochránění investice. Místem vedení sporu je Washington, D.C., USA, v souladu s pravidly Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ICSID. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů EUR. Na prvním místě byla řešena jurisdikční námitka Bulharské republiky, tedy otázka pravomoci rozhodčího tribunálu spor rozhodovat, přičemž rozhodčí tribunál tuto námitku zamítl svým nálezem ze dne 2. 3. 2021. Rozhodčí řízení se tak posunulo do meritorní fáze. Poté, co strany předložily tribunálu svá písemná podání ve věci samé, proběhla v roce 2023 dvě ústní jednání.
• 1. V rozhodčím řízení zahájeném v únoru 2023, které je vedeno v Ženevě ve Švýcarsku podle pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC), se společnost ČEZ domáhá, aby jí společnost Gazprom Export LLC (dále jen "Gazprom") nahradila škodu přesahující 1 mld. Kč vzniklou krácením dodávek zemního plynu v roce 2022. Po skončení písemné části řízení proběhlo v červnu 2024 ústní jednání v Ženevě. Ve smlouvě na dodávky zemního plynu se společnosti ČEZ a Gazprom dohodly, že případné spory budou řešeny výhradně shora uvedeným způsobem, tj. v rozhodčím řízení ICC. Přesto se společnost Gazprom v dubnu 2024 obrátila na státní soud v ruském Petrohradu s návrhem, aby zakázal společnosti ČEZ pokračovat v rozhodčím řízení, a to pod hrozbou pokuty rovnající se částce, kterou ČEZ nárokuje v rozhodčím řízení. Tribunál ICC předběžným opatřením zakázal společnosti Gazprom vést toto soudní řízení, ona však zákaz nerespektovala a petrohradský soud jejímu návrhu vyhověl rozhodnutím z května 2024. Společnost ČEZ pokládá toto rozhodnutí za protiprávní.
• 1. Společnost ČEZ, a. s., podala v listopadu 2023 správní žalobu proti rumunskému státu k Odvolacímu soudu v Bukurešti, jejímž účelem je zpochybnit oprávněnost "příspěvku do Fondu energetické transformace", který Rumunsko uvalilo i na obchodníky s energiemi, ač nejsou daňovými rezidenty, a který je podle přesvědčení společnosti ČEZ prohibitivně vysoký a iracionálně konstruovaný. Cílem žaloby je dosáhnout vrácení částek odvedených na tomto příspěvku dosahujících v přepočtu stovek milionů Kč. Řízení se nachází u soudu prvního stupně a v dubnu 2024 se konalo první ústní jednání ve věci. Další jednání soudu je naplánováno na září 2024.

Vývoj regulace a legislativy odvětví

Podnikatelské prostředí Skupiny ČEZ je významně ovlivněno regulací a legislativou na úrovni Evropské unie a v jednotlivých zemích působení. Níže uvedená kapitola není výčtem všech relevantních změn v této oblasti, ale přibližuje hlavní události, dokumenty a legislativu na úrovni Evropské unie, České republiky, Německa, Francie, Polska a Turecka.

Evropská unie

Nařízení o změně pravidel trhu s elektřinou (Electricity Market Design)

Dne 26. 6. 2024 bylo v Úředním věstníku zveřejněno finální znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747, kterým se mění nařízení (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinou. Nové nařízení, které bude mít vliv na obchodní aktivity Skupiny ČEZ na velkoobchodních trzích včetně prodeje elektřiny koncovým zákazníkům, mj. zavádí nové instituty pro dlouhodobou podporu výroby čisté a nízkouhlíkové elektřiny ve formě rozdílových smluv (angl. contract for difference) a smluv o nákupu elektřiny (angl. power purchase agreement, zkr. PPA), podpory flexibility a zajištění stability cen pro koncové zákazníky.

Směrnice o due diligence

V červenci 2024 vyšlo v Úředním věstníku finální znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (tzv. due diligence), která stanovuje pravidla o povinnostech společností týkajících se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci. Uvedená směrnice bude dopadat na ESG i nákupní aktivity Skupiny ČEZ.

Nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce

Na jaře 2024 bylo schváleno nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Toto nařízení stanoví pravidla, která zakazují hospodářským subjektům uvádět a dodávat na trh Evropské unie nebo z něj vyvážet produkty vyrobené nucenou prací. Uvedené nařízení bude dopadat na ESG i nákupní aktivity Skupiny ČEZ.

Revize Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)

V květnu 2024 vyšlo v Úředním věstníku finální znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Tato směrnice přináší, mimo jiné, nové požadavky na energetickou náročnost budov, národní plán renovace budov, používání fotovoltaiky na budovách či vybavení budov infrastrukturou pro dobíjení elektromobilů.

Nařízení o transparentnosti a integritě ratingových činností ESG

Na jaře 2024 bylo schváleno Nařízení o transparentnosti a integritě ratingových činností ESG. Nařízení si klade za cíl zvyšování transparentnosti v činnosti ESG ratingových agentur.

Plynový balíček

V roce 2024 byl již po formální stránce dokončen legislativní proces k návrhu směrnice a nařízení týkajících se dekarbonizace trhu s plynem v EU. Oba předpisy nahrazují původní legislativu EU z roku 2009 a mají za cíl usnadnit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů včetně vodíku. Pro Skupinu ČEZ může být nová legislativa v oblasti nízkouhlíkových a obnovitelných plynů příležitostí pro její větší zapojení do vodíkového dodavatelského řetězce. Stejně tak byl v roce 2024 dokončen schvalovací proces k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942. Toto nařízení zavádí nové požadavky pro odvětví ropy, zemního plynu a uhlí na měření, vykazování a ověřování emisí metanu.

Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (tzv. F-plynech)

Dne 11. 3. 2024 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014. Primárním cílem tohoto nařízení je dále zpřísnit kontrolu a různými omezeními a zákazy postupně vytlačit z trhu zařízení obsahující fluorované uhlovodíky (HFC) a zejména fluorované skleníkové plyny (F-plyny). Toto nařízení dopadá na technologická zařízení obsahující F-plyny, které využívá Skupina ČEZ v odvětví výroby elektřiny a její distribuce. Zároveň byl v únoru 2024 rovněž dokončen schvalovací proces nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009, které stanoví pravidla pro výrobu, dovoz, vývoz, prodej, používání, znovuzískávání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování látek, které poškozují ozonovou vrstvu. Toto nařízení bude mít dopad zejména v podobě požadavků pro podávání informací a opatření u výrobků a zařízení, které tyto látky používají.

Revize směrnice o průmyslových emisích (Industrial Emissions Directive, IED)

V dubnu 2024 byla schválena Radou finální verze revize směrnice o průmyslových emisích (IED), která se zabývá prevencí a kontrolou znečištění u velkých průmyslových zařízení. Nově zahrnuje např. velkovýrobu baterií (tzv. gigafactory) nebo chov hospodářských zvířat. Současně mění proces vystavení integrovaného povolení a zpřísňuje pravidla pro udělování výjimek. Cílem úpravy je postupný přechod na klimaticky neutrální EU. Z pohledu Skupiny ČEZ se jedná o jednu z klíčových legislativ, a to nejen kvůli provozu stacionárních zdrojů, ale i novým záměrům v oblasti těžby a zpracování lithiové rudy a navazujících aktivit.

Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. 4. 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020, se stalo účinným 23. 5. 2024. Předpis zavádí komplexní soubor činností, který má zajistit přístup EU k bezpečným, diverzifikovaným, cenově dostupným a udržitelným dodávkám kritických surovin nepostradatelných pro strategická odvětví. Mezi strategické suroviny je zařazeno mj. i lithium, tudíž se předpokládá, že se bude vztahovat i na projekty těžby lithia v EU. K významným opatřením, která tento předpis přináší, patří například zkrácení lhůt povolovacích řízení u projektů strategického významu.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero Industry Act, NZIA)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. 6. 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724, má za cíl dosáhnout do roku 2030 celkové strategické kapacity pro výrobu minimálně 40 % potřebných technologií s nulovými čistými emisemi v Evropské unii, nebo se alespoň tomuto cíli přiblížit. Nařízení řadí mezi technologie s nulovými čistými emisemi mj. také jaderné technologie. Širší zahrnutí jaderných technologií v rámci tohoto nařízení by tak mohlo v budoucnu přispět k podpoře jaderného průmyslu v EU.

Rozšíření systému emisních povolenek EU ETS

Od ledna 2024 spadá do systému EU ETS námořní doprava vykonávaná loděmi s brutto tonáží 5 000 t a vyšší. V praxi to znamená, že rejdařské společnosti musí nakupovat emisní povolenky podle množství tun vypuštěných emisí CO2e, a to při plavbách do EU a uvnitř EU. Od roku 2026 se bude EU ETS týkat i emisí methanu a oxidu dusného. Povinnost dopadá i na lodě importující LNG.

Česká republika

Legislativa v České republice

V první polovině roku 2024 byly mj. přijaty či byly novelizovány následující prováděcí právní předpisy v oblasti energetiky:

• Dne 16. 1. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 5/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. Novelizace zavádí službu přeshraničního využití zásobníku plynu, aby byl jednoznačně legislativně upraven postup a náležitosti uskladňování plynu v zásobnících, které jsou přímo propojeny s přepravní soustavou sousedního státu. Novela dále precizuje rozsah a formát předávání a zveřejňování údajů účastníky trhu s plynem. Pro Skupinu ČEZ přinese novela zjednodušení a zpřehlednění pravidel uskladňování plynu v zásobnících.
• Dne 16. 1. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 6/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace zavedla zejména harmonizaci systému zúčtování odchylek, prvky inovující tarifní strukturu nebo úpravu pravidel pro registraci předávacích míst výroben elektřiny a předávání údajů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou. Novela dále reaguje na zavedení měření s pokročilými funkcemi měření a zpracování dat (tzv. AMM)

a kategorizaci měření typu C v rámci vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Z pohledu Skupiny ČEZ dopadají tyto úpravy do širokého spektra činností (výroby elektřiny, distribuce elektřiny i obchodu s elektřinou).

• Dne 1. 2. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 17/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb. Nařízení upravuje nejzazší možný termín pro podání řádné, opravné i nové žádosti o úhradu kompenzace operátorovi trhu.
• Dne 2. 2. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 18/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 36/2023 Sb., o formátu a vzoru formulářového podání pro odvod z nadměrných příjmů. Nařízení vlády stanovilo okruh údajů, u kterých se ověřuje jejich správnost a úplnost auditorem, rozsah tohoto ověření, vzor vyúčtování odvodu z nadměrného příjmu za druhé odvodové období a pokyny k jeho vyplnění. Novela umožní provedení vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za druhé odvodové období.
• Dne 5. 3. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 47/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 147/2022 Sb. Úprava rozšiřuje výčet druhů licencí o Elektroenergetické datové centrum a reaguje též na zavedení vodíku jako nové kategorie plynu úpravou vzorů formulářů. Změny tak přinášejí určitá procesní zjednodušení při udělování a změnách licencí pro energetický sektor, tedy i pro společnosti Skupiny ČEZ.
• Dne 25. 4. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 78/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu. Novelizace vyhlášky navazuje na novelu energetického zákona č. 469/2023 Sb. (označovanou jako Lex OZE II) a implementuje obsahové náležitosti Řádu datového centra.
• Dne 23. 5. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 127/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Novelizací došlo k částečnému rozšíření rozsahu regulace v oblasti metrologie, a naopak ke zrušení regulace u některých druhů měřidel. Dále došlo k odstranění nevhodné terminologie.
• Dne 28. 5. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 134/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády upravuje okruh údajů v žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období ověřovaných auditorem a rozsah ověření těchto údajů. Z pohledu Úprava tím přispívá k uzavření kompenzací ve vazbě na mimořádnou tržní situaci.
• Dne 30. 5. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 138/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb. Novela upravuje především osazování míst pro sdílení elektřiny průběhovým měřením, metodiku stanovení náhradních údajů z inteligentních měřicích zařízení a některá obecná pravidla pro jejich osazování. Vyhláška dále zkracuje lhůty pro komunikaci dat z průběhového měření ze strany provozovatelů soustav a rovněž reaguje v oblasti náhrad za neoprávněný odběr nebo distribuci na zaváděnou novou tarifní strukturu. Nová pravidla tak ovlivňují především činnost distribuce elektřiny.
• Dne 4. 6. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 139/2024 Sb., o podmínkách uplatnění zvláštních práv zranitelného zákazníka. Pravidla zavedena nařízením vlády se dotknou činnosti Skupiny ČEZ, která bude povinna implementovat některé procesy týkající se zranitelných zákazníků.
• Dne 17. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 156/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou. Novelizace navazuje na novelu energetického zákona s názvem Lex OZE II a upravuje zejména oblasti sdílení elektřiny, energetických společenství, inteligentních elektroměrů (předávání dat, lhůty),

systému zúčtování odchylek apod. Tato právní úprava přináší potřebu adaptace procesů a systémů Skupiny ČEZ na změny ve fungování trhu.

• Dne 20. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 171/ 2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů. Novela upravila především vymezení odběrových stupňů a skupin zákazníků, podmínky zařazení zákazníků do skupin, postupy při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a pravidla stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu. Skupina ČEZ bude povinna implementovat některé nové postupy.
• Dne 20. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 172/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů. Novela reagovala na Lex OZE II a upravila především pravidla dispečerského řízení výroben připojených s tzv. negarantovaným výkonem a rozsah omezovaného výkonu bez náhrady. Tato úprava představuje důležitý nástroj pro ekonomicky efektivnější řízení distribuční soustavy a umožnění dalšího připojování výroben elektřiny k distribuční soustavě v místech s omezenou kapacitou.
• Dne 26. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 192/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění vyhlášky č. 277/2022 Sb., vyhláška č. 410/2023 Sb., o stanovení elektronické komunikace pro účely humanitární dávky, a vyhláška č. 411/2023 Sb., o stanovení elektronické komunikace v oblasti státní sociální podpory. Novela stanovila specifikaci komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny (tj. formát, obsah a strukturu datových zpráv).

Další významné nelegislativní dokumenty ovlivňující energetický trh v České republice:

Mezi další významné nelegislativní dokumenty ovlivňující energetický trh v České republice patří cenová rozhodnutí schválená Energetickým regulačním úřadem, která stanovují regulované ceny v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství a oblasti podpory podporovaných zdrojů energie.

Plynárenství:

• Dne 31. 5. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2024 o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu. Toto cenové rozhodnutí, které stanoví ceny služby přepravy plynu, nahradí s účinností od 1. 1. 2025 cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 01/2023 ze dne 2. června 2023 o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu.
• Dne 25. 6. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2024, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 01/2023 ze dne 2. června 2023 o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu. Tím se na období od 1. 7. 2024 do konce roku 2024 mění roční cena za rezervovanou pevnou přepravní kapacitu pro výstupní hraniční bod Český Těšín.

Elektroenergetika:

Dne 25. 6. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí č. 3/2024, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 5/2023, a dále cenové rozhodnutí č. 4/2024, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 6/2023. Obě cenová rozhodnutí reagují na zavedení Elektroenergetického datového centra novelou energetického zákona Lex OZE II a stanovují regulovanou cenu za jeho činnost, a tedy i cenu za tzv. nesíťovou infrastrukturu zahrnující kromě ceny za činnost datového centra i cenu za činnosti operátora trhu a dále poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu.

Podporované zdroje energie:

Dne 27. 5. 2024 Evropská komise schválila v rámci pravidel EU pro státní podporu český program na podporu výroby elektřiny z nových a modernizovaných vysoce účinných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve výši 3,2 mld. EUR (cca 75 mld. Kč). Program bude fungovat do 31. 12. 2025, přičemž opatření přispěje k realizaci českého národního plánu v oblasti energetiky a klimatu, Zelené dohody pro Evropu a cílů EU v oblasti energetické účinnosti. Způsobilé jsou všechny technologie a projekty, které umožňují výrobu elektřiny z vysoce účinných zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla, s výjimkou zařízení na tuhá fosilní paliva, naftu a olej. Projekty zahrnující zemní plyn budou muset buď uzavřít podporovaná zařízení, nebo umožnit přechod na obnovitelné a nízkouhlíkové plyny do roku 2050, aby se zabránilo závislosti na zemním plynu. Aktuálně tak je možné čerpat zelené bonusy pro výrobny s instalovaným výkonem do 1 MW včetně a rovněž vyhlašovat aukce pro získání aukčního bonusu pro zařízení s instalovaným výkonem nad 1 MW.

Německo

Německo si nadále zachovává status evropského leadera v energetické transformaci nazývané "Energiewende". Energiewende představuje ambiciózní cíl přechodu od energie z fosilních a jaderných paliv na obnovitelné zdroje energie (OZE). Hlavním cílem této transformace do roku 2050 je mimo přechod na OZE také snížení emisí skleníkových plynů a celková redukce spotřeby energie.

Dne 15. 4. 2024 již uplynul rok od odstavení všech německých jaderných elektráren. Hromadné odstavení jaderných elektráren započalo v roce 2011, kdy Německo produkovalo z jádra přibližně 25 % elektřiny. V roce 2023 se jaderné elektrárny podílely na výrobě již pouze 5 %. Německo postupně odstavuje rovněž uhelné elektrárny. Na konci března roku 2024 bylo odstaveno 15 uhelných elektráren o výkonu 4,4 GW. Odstavení všech uhelných elektráren bylo původně plánováno do roku 2038, upravené cíle však počítají s jejich kompletním odstavením již do roku 2030.

Dne 1. 1. 2024 vstoupil v platnost energetický zákon o vytápění budov (GEG), který požaduje, aby všechny topné systémy instalované v nových budovách na nově zastavěných plochách byly z nejméně 65 % napájeny obnovitelnou energií. Pro starší budovy pak platí prodloužené lhůty a výběr technologií, které umožňují vytápění z obnovitelných zdrojů. Ve městech a obcích s více než 100 000 obyvateli bude instalace topných systémů s 65% podílem obnovitelné energie povinná nejpozději od 1. 7. 2026. Pro menší města a obce se lhůta posouvá na rok 2028.

V prvních šesti měsících roku 2024 bylo v Německu vyrobeno téměř 252 TWh elektřiny, z toho 150 TWh z obnovitelných zdrojů, jedná se tak o 60% podíl (na hrubé spotřebě elektřiny činil 58 %). Na výsledku se nejvíce podílela především výroba elektřiny z pevninské větrné energie. Výroba konvenčních zdrojů energie meziročně klesla o více než 15 %.

V prvním pololetí roku 2024 se konaly 2 aukce na určení podpory pro výrobu elektřiny z pevninských větrných zdrojů. Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur – BNetzA) vypsala v obou aukcích celkem 5 282 MW výkonu. Podpora byla udělena 129 a 189 projektům o celkovém výkonu 1 795 a 2 379 MW. Průměrná hodnota udělené podpory činila v prvním aukčním kole 7,34 ct/kWh a ve druhém pak 7,33 ct/kWh. Provozní podpora je projektům poskytována na 20 let.

Francie

Francouzské energetická transformace je definována v rámci víceletých energetických programů, tzv. "Programmation Pluriannuelle de l'énergie" (PPE). Tyto programy se opírají o podobné cíle, jako německá Energiewende. Důraz je kladen na rozvoj obnovitelných zdrojů, redukci spotřeby energie, snižování emisí skleníkových plynů a odklon od fosilních paliv. Na rozdíl od Německa však Francie stále spoléhá na jaderné elektrárny, jejichž podíl na energetickém mixu se pohybuje kolem 70 %. Pro zajištění vyváženého energetického mixu je plánováno postupné snižování podílů jaderných elektráren, do roku 2035 na 50 % (původní plán do roku 2025). Vzhledem k ukončení životnosti některých jaderných reaktorů se plánuje ale také výstavba nových jaderných reaktorů.

V prvních šesti měsících roku 2024 bylo ve Francii vyrobeno přibližně 261 TWh elektřiny, z toho 73 TWh z obnovitelných zdrojů energie, podíl na hrubé výrobě elektřiny z OZE tak činil 28 %.

V první polovině roku 2024 byly vyhlášeny výsledky 2 aukcí z roku 2023. V rámci aukce pro onshore větrné elektrárny byla vypsána podpora pro celkem 925 MW. V aukci bylo podáno 89 vyhovujících žádostí s celkovým výkonem 1 723,1 MW. Podpora byla přidělena 57 nabídkám o výkonu 1 007 MW. Průměrná cena v aukci se pohybovala na úrovni 8,72 ct/kWh, jednalo se tak o nejvyšší cenu od roku 2017. Provozní podpora je projektům poskytována na 20 let.

Polsko

Aktualizace strategických sektorových dokumentů:

V první polovině roku 2024 nadále probíhaly vládní práce na přípravě aktualizací strategických sektorových dokumentů, tzn. Národního energetického a klimatického plánu, Polské energetické politiky do roku 2040 a nové strategie pro teplárenství. Byl uvolněn první fond prostředků z Národního plánu obnovy (KPO). Po uvolnění prostředků z 2. a 3. fondu bude provedena třetí revize KPO, s největší pravděpodobností se tak stane v první polovině roku 2025.

Přijaté předpisy:

V první polovině roku 2024 byly přijaty změny významných sektorových předpisů, z nichž nejvýznamnější bylo přijetí zákona ze dne 23. 5. 2024 o energetickém poukazu a o změně některých zákonů za účelem omezení cen elektřiny, zemního plynu a dálkového vytápění (Sbírka zákonů 2024.859). Zákon stanoví pravidla pro postupné uvolňování cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění. Podpora v roce 2024 pro zákazníky z řad domácností formou energetického poukazu se bude pohybovat od 300 PLN do 600 PLN jednorázově v závislosti na přijatém kritériu příjmu a bude zdvojnásobena v případě vytápění elektřinou. Zákon neobnovil povinnost výrobců elektřiny a společností obchodujících s elektřinou zaplatit odvod do Fondu plateb cenových rozdílů (FWRC). V současné době se provádějí pouze konečná vyúčtování plnění této povinnosti v letech 2022 a 2023.

S účinností od 14. 6. 2024 byla zavedena reforma vyrovnávacího trhu. Proces vytváření Centrálního informačního systému o trhu s energií (CSIRE) pokračuje a má být zprovozněn od 1. 7. 2025.

Turecko

Turecká měna se od března roku 2024 pohybuje na úrovni 32‒33 TRY/USD, zejména vlivem zavedených opatření ze strany centrální banky. V první polovině roku 2024 se růst inflace opět mírně zvýšil a celoroční inflace dosahuje 71,6 % (v červnu 2024).

Změny v majetkových účastech

Česká republika

• ➢ 9. 4. nabyla společnost Telco Pro Services, a. s., 100% podíl ve společnosti WMS s.r.o.
• ➢ 29. 4. vznikla na základě zakladatelské listiny ze dne 12. 4. 2024 nová společnost FVE Mydlovary, s.r.o., jejímž jediným společníkem je ČEZ, a. s.
• ➢ 30. 4. nabyla společnost Telco Pro Services, a. s., 100% podíl ve společnosti EDERA Group a.s. a jejím prostřednictvím (nepřímo) také 100% podíl ve společnostech EDERA Jičín s.r.o. a Metropolitní s.r.o. a prostřednictvím posledně uvedené společnosti (nepřímo) také 100% podíl ve společnostech Metropolitní Chotěboř s.r.o. a Metropolitní Havlíčkův Brod s.r.o.
• ➢ 30. 4. nabyla společnost ČEZ Teplárenská, a.s., 100% podíl ve společnosti ACTHERM Distribuce s.r.o.
• ➢ 20. 5. zanikla majetková účast ve společnosti Quadruple, a.s., a to v důsledku prodeje 5,24% akciového podílu v této společnosti ze společnosti KABELOVÁ TELEVIZE CZ s.r.o. na společnost COMVERGA a.s. (současného majoritního vlastníka Quadruple, a.s.).
• ➢ 1. 7. zanikly společnosti ACTHERM Distribuce s.r.o. a Teplo Klášterec s.r.o. fúzí sloučením se svou mateřskou společností ČEZ Teplárenská, a.s.
• ➢ 1. 7. změněn název (obchodní firmy) společnosti ČEZ Energetické služby, s.r.o., na ČEZ ESL, s.r.o.

Itálie

➢ 26. 6. nabyla společnost inewa Srl zbývající 30% podíl ve společnosti BUDRIO GFE 312 SOCIETA' AGRICOLA S.R.L., a stala se tak jejím jediným společníkem.

Německo

• ➢ 23. 1. změněn název společnosti SP Solarprojekte 17 Verwaltungs-GmbH na Elevion Green GmbH.
• ➢ 31. 1. nabyla společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs GmbH 100% komanditní podíl ve společnosti Windpark Datteln GmbH & Co. KG (ve které původně vlastnila 50% nepřímý podíl společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH, a to prostřednictvím společnosti GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG).
• ➢ 23. 2. prodán 1% komanditní podíl ve společnosti Solarkraftwerk Herleshof GmbH & Co. KG ze společnosti BELECTRIC Greenvest GmbH fyzické osobě (p. Paul Anton Graf von Schönborn – Wiesentheid, jakožto majitele pozemku, na kterém se solární farma nachází).
• ➢ 27. 2. zanikla společnosti WPG Projekt GmbH v důsledku zrušení konkursu (po splnění rozvrhového usnesení), kdy společnost byla k výše uvedenému dni vymazána z obchodního rejstříku.
• ➢ 1. 3. změněn název společnosti Belectric SP Solarprojekte 101 GmbH & Co. KG na Solarkraftwerk Deubach GmbH & Co. KG.

Nizozemsko

➢ 24. 4. 2024 zanikla společnost CEZ Bulgarian Investments B.V. v důsledku ukončení likvidace (1. 12. 2023 byla společnost zrušena a vstoupila do likvidace).

Polsko

• ➢ 18. 1. zanikla společnost A.E. Wind S.A. w likwidacji v důsledku ukončení likvidace.
• ➢ 29. 2. zanikla společnost Baltic Green III sp. z o.o. w likwidacji v důsledku ukončení likvidace.
• ➢ 5. 4. nabyla společnost Euroklimat sp. z o.o. 100% podíl ve společnosti Instal Bud Pecyna Sp. z o.o.

➢ 17. 4. 2024 vstoupila společnost CEZ Chorzów II sp. z o.o. do likvidace a zároveň byla uskutečněna změna názvu na CEZ Chorzów II sp. z o.o. w likwidacji.

Slovensko

• ➢ 1. 1. zanikla společnost e-Dome, a. s., v důsledku fúze s mateřskou společností ESCO Slovensko, a. s.
• ➢ 1. 1. byl v rámci Skupiny ČEZ v důsledku přeměny (rozdělení odštěpením sloučením) uskutečněn přechod vlastnického práva ke všem, tj. 50 %, akcií společnosti ESCO Slovensko, a. s., (tedy včetně podílů v jejích dceřiných společnostech ESCO Distribučné sústavy a.s., AZ KLIMA SK, s.r.o., SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov, ESCO Servis, s. r. o., CAPEXUS SK s. r. o., ELIMER, a.s., BIOPEL, a. s., KLF-Distribúcia, s.r.o.) vlastněným českou společností ČEZ ESCO, a.s., na českou společnost ČEZ Invest Slovensko, a.s.
• ➢ 13. 5. zvýšila společnost ESCO Slovensko, a. s., podíl ve společnosti BIOPEL, a. s., z 55,43 % na 57,72 %.

Španělsko

➢ 23. 2. vznikla španělská společnost BELECTRIC ESPAÑA, S.L., jejímž jediným společníkem je společnost BELECTRIC GmbH.

Ukrajina

➢ 10. 7. zanikla společnost CEZ Ukraine LLC v důsledku ukončení likvidace.

Velká Británie

➢ 8. 1. nabyla společnost Inven Capital, SICAV, a.s., minoritní podíl ve společnosti Ember Core Ltd.

5. Finanční část

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka Skupiny ČEZ zpracovaná v souladu s účetními standardy IFRS ve znění přijatém Evropskou unií k 30. 6. 2024

SKUPINA ČEZ

MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ZPRACOVANÁ V SOULADU S ÚČETNÍMI STANDARDY IFRS VE ZNĚNÍ PŘIJATÉM EVROPSKOU UNIÍ K 30. 6. 2024

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA K 30. 6. 2024

V mil. Kč

	Bod	K 30. 6. 2024	K 31. 12. 2023
AKTIVA:
Dlouhodobý hmotný majetek, brutto Oprávky a opravné položky		956 895 -553 615	947 745 -538 500
Dlouhodobý hmotný majetek, netto		403 280	409 245
Jaderné palivo Nedokončené hmotné investice		16 794 33 845	16 228 26 659
Dlouhodobý hmotný majetek, jaderné palivo a investice celkem		453 919	452 132
Investice v přidružených a společných podnicích Finanční aktiva s omezeným disponováním Ostatní dlouhodobá finanční aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Odložená daňová pohledávka	5	3 781 26 990 26 679 29 345 1 221	3 737 25 229 30 379 27 801 1 380
Ostatní stálá aktiva celkem		88 016	88 526
Stálá aktiva celkem		541 935	540 658
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Obchodní a jiné pohledávky Pohledávka z titulu daně z příjmů Zásoby materiálu Zásoby fosilních paliv Emisní povolenky Deriváty a ostatní krátkodobá finanční aktiva Ostatní oběžná aktiva	6 5	41 622 61 368 804 23 048 2 066 4 403 73 638 20 257	10 892 84 759 942 20 255 2 857 30 819 111 714 22 869
Oběžná aktiva celkem		227 206	285 107
Aktiva celkem		769 141	825 765

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA K 30. 6. 2024

pokračování

	Bod	K 30. 6. 2024	K 31. 12. 2023
PASIVA:
Základní kapitál		53 799	53 799
Vlastní akcie		-1 334	-1 334
Nerozdělené zisky a kapitálové fondy		183 298	191 587
Vlastní kapitál přiřaditelný akcionářům
mateřského podniku celkem		235 763	244 052
Nekontrolní podíly		1 542	1 549
Vlastní kapitál celkem		237 305	245 601
Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části	8	119 378	131 042
Rezervy		168 750	165 440
Ostatní dlouhodobé finanční závazky	9	5 834	6 104
Odložený daňový závazek		31 821	43 888
Ostatní dlouhodobé závazky		31	31
Dlouhodobé závazky celkem		325 814	346 505
Krátkodobé úvěry	10	7 650	7 314
Krátkodobá část dlouhodobých dluhů	8	32 223	30 554
Obchodní závazky		39 708	59 869
Závazek z titulu daně z příjmů		10 863	2 268
Rezervy		20 300	31 113
Deriváty a ostatní krátkodobé finanční závazky	9	75 923	82 540
Ostatní krátkodobé závazky		19 355	20 001
Krátkodobé závazky celkem		206 022	233 659
Pasiva celkem		769 141	825 765

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY K 30. 6. 2024

V mil. Kč

	Bod	1-6/2024	1-6/2023	4-6/2024	4-6/2023
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby Ostatní provozní výnosy		113 714 46 774 1 229	127 858 39 185 2 654	50 042 23 604 676	54 686 19 580 2 051
Provozní výnosy celkem	11	161 717	169 697	74 322	76 317
Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami Nákup elektřiny, plynu a ostatních	12	3 447	5 931	2 139	5 194
energií Palivo a emisní povolenky Služby Osobní náklady		-29 507 -19 283 -18 462 -19 573 -9 768	-41 167 -19 608 -16 539 -16 984 -8 322	-14 241 -8 180 -9 809 -10 100 -5 710	-20 515 -7 978 -9 102 -9 037 -4 379
Materiál Aktivace a změna stavu zásob vlastní činnosti Odpisy Opravné položky k dlouhodobému		2 493 -17 916	3 033 -17 014	1 587 -9 174	1 617 -8 657
hmotnému a nehmotnému majetku Opravné položky k obchodním a jiným		-28	-221	-26	-235
pohledávkám Ostatní provozní náklady	13	65 -1 852	-47 -13 441	-78 -1 045	-188 -2 017
Zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy		51 333	45 318	19 685	21 020
Nákladové úroky z dluhů Nákladové úroky z rezerv Výnosové úroky Zisky a ztráty z přidružených a		-2 713 -4 035 1 742	-3 758 -3 647 4 021	-1 319 -2 017 897	-1 767 -1 823 2 370
společných podniků Opravné položky k finančním aktivům Ostatní finanční náklady Ostatní finanční výnosy		-31 -6 -1 187 1 680	493 34 -676 2 286	-34 -1 -113 691	108 269 -121 -378
Ostatní náklady a výnosy celkem		-4 550	-1 247	-1 896	-1 342
Zisk před zdaněním		46 783	44 071	17 789	19 678
Daň z příjmů		-25 726	-21 790	-10 286	-8 218
Zisk po zdanění		21 057	22 281	7 503	11 460
Zisk po zdanění přiřaditelný na:
Podíly akcionářů mateřského podniku Nekontrolní podíly		21 093 -36	22 230 51	7 559 -56	11 458 2
Čistý zisk na akcii přiřaditelný na podíly akcionářů mateřského podniku (Kč na akcii):
Základní Zředěný		39,3 39,3	41,4 41,4	14,1 14,1	21,3 21,3

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU K 30. 6. 2024

V mil. Kč

	Bod	1-6/2024	1-6/2023	4-6/2024	4-6/2023
Zisk po zdanění		21 057	22 281	7 503	11 460
Změna reálné hodnoty finančních nástrojů zajišťujících peněžní
toky Odúčtování zajištění peněžních		4 799	53 830	-8 671	6 306
toků do výsledku hospodaření Změna reálné hodnoty dluhových		-9 815	15 312	-4 197	4 623
nástrojů		-561	1 060	-385	560
Odúčtování dluhových nástrojů Rozdíly z kurzových přepočtů		5	24	1	1
dceřiných podniků Rozdíly z kurzových přepočtů přidružených a společných		293	-122	-242	255
podniků Odúčtování rozdílů z kurzových		37	-327	-35	-202
přepočtů Podíl na ostatních změnách vlastního kapitálu přidružených		-28	-15	-19	-15
a společných podniků		-2	-60	-18	1
Odložená daň z příjmů související s ostatním úplným výsledkem	14	3 829	-49 548	8 160	-7 586
Ostatní úplný výsledek po zdanění – položky, které mohou být v budoucnu přeúčtovány do výsledku hospodaření nebo do
aktiv		-1 443	20 154	-5 406	3 943
Úplný výsledek po zdanění celkem		19 614	42 435	2 097	15 403
Úplný výsledek celkem přiřaditelný na:
Podíly akcionářů mateřského podniku		19 635	42 399	2 167	15 388
Nekontrolní podíly		-21	36	-70	15

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU K 30. 6. 2024

V mil. Kč

Bod Podíl přiřaditelný akcionářům mateřského podniku

						Kapitá
			Rozdíly kurzo z	Zajištění		nástroje lové	Neroz		Nekon	Vlastní
	Základní kapitál	Vlastní akcie	přepočtů vých	peněžních toků	Dluhové nástroje	ostatní fondy a	dělené zisky	Celkem	trolní podíly	kapitál celkem
1. 1. 2023 Stav k	53 799	-1 334	-5 177	-22 258	-1 675	-2 020	237 551	258 886	1 375	260 261
Ostatní úplný výsledek Zisk po zdanění	- -	- -	- -448	- 19 794	- 884	- -	22 230 -61	22 230 20 169	51 -15	22 281 20 154
Úplný výsledek celkem	-	-	-448	19 794	884	-	22 169	42 399	36	42 435
Dividendy	-	-	-	-	-	-	-77 838	-77 838	-9	-77 847
Akvizice dceřiných podniků	-	-	-	-	-	-	-	-	-3	-3
Změna nekontrolních podílů bez ztráty
kontroly	-	-	1	-	-	-	-14	-13	-12	-25
nekontrolních podílů Opce na nákup	-	-	-1	-	-	-	7	6	-5	1
2023 30. 6. Stav k	53 799	-1 334	-5 625	-2 464	-791	-2 020	181 875	223 440	1 382	224 822

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU K 30. 6. 2024

pokračování

	Bod				Podíl přiřaditelný akcionářům mateřského podniku
							Kapitá
				Rozdíly			lové
				kurzo z	Zajištění		nástroje	Neroz		Nekon	Vlastní
		Základní	Vlastní	vých	peněžních	Dluhové	ostatní a	dělené		trolní	kapitál
		kapitál	akcie	přepočtů	toků	nástroje	fondy	zisky	Celkem	podíly	celkem
1. 1. 2024 Stav k		53 799	-1 334	-3 468	8 382	284	-2 324	188 713	244 052	1 549	245 601
Zisk po zdanění		-	-	-	-	-	-	21 093	21 093	-36	21 057
Ostatní úplný výsledek		-	-	287	237 -1	-507	-	-1	-1 458	15	-1 443
Úplný výsledek celkem		-	-	287	237 -1	-507	-	21 092	19 635	-21	19 614
Dividendy	7	-	-	-	-	-	-	-27 914	-27 914	-11	-27 925
Vklad vlastníků
nekontrolních podílů		-	-	-	-	-	-	-	-	8
Akvizice dceřiných podílů		-	-	-	-	-	-	-	-	9
Změna nekontrolních podílů bez ztráty
kontroly		-	-	-	-	-	-	-6	-6	4	-2
Opce na nákup
nekontrolních podílů		-	-	4	-	-	-	-8	-4	4
2024 30. 6. Stav k		53 799	-1 334	177 -3	145 7	-223	324 -2	877 181	763 235	1 542	237 305

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH K 30. 6. 2024

V mil. Kč

	Bod	1-6/2024	1-6/2023
PROVOZNÍ ČINNOST:
Zisk před zdaněním		46 783	44 071
Úpravy zisku před zdaněním na peněžní prostředky vytvořené provozní činností:
Odpisy		17 916	17 014
Amortizace jaderného paliva		1 734	1 861
Zisky a ztráty z prodeje stálých aktiv		-85	22
Zisk / ztráta z kurzových rozdílů		-1 099	195
Nákladové a výnosové úroky, přijaté dividendy		888	-274
Změna stavu rezerv Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a		-7 956	-9 872
nehmotnému majetku		28	221
Ostatní nepeněžní náklady a výnosy		-7 373	14 621
Zisky a ztráty z přidružených a společných podniků		31	-493
Změna stavu aktiv a pasiv:
Pohledávky a smluvní aktiva		28 042	83 666
Zásoby materiálu a fosilních paliv		-1 851	2 245
Pohledávky a závazky z derivátů		13 759	-10 865
Ostatní aktiva		24 470	28 116
Obchodní závazky		-18 269	-35 865
Ostatní závazky		-874	3 023
Peněžní prostředky z provozní činnosti		96 144	137 686
Zaplacená daň z příjmů		-25 129	-2 468
Placené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků		-3 290	-4 629
Přijaté úroky		1 744	4 010
Přijaté dividendy		10	31
Čistý peněžní tok z provozní činnosti		69 479	134 630
INVESTIČNÍ ČINNOST:
Pořízení dceřiných, přidružených a společných
podniků, bez nakoupených peněžních prostředků	4	-1 314	-513
Prodej dceřiných, přidružených a společných podniků,
bez pozbytých peněžních prostředků		32	11
Nabytí stálých aktiv, včetně kapitalizovaných úroků		-22 637	-18 993
Příjmy z prodeje stálých aktiv		246	222
Poskytnuté půjčky		-8	-153
Splátky poskytnutých půjček		79	20
Změna stavu finančních aktiv s omezeným disponováním		-2 301	-1 168
Čistý peněžní tok z investiční činnosti		-25 903	-20 574

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH K 30. 6. 2024

pokračování

	Bod	1-6/2024	1-6/2023
FINANČNÍ ČINNOST:
Čerpání úvěrů a půjček		164 346	66 366
Splátky úvěrů a půjček		-175 756	-88 144
Splátky leasingů		-482	-362
Přírůstky ostatních dlouhodobých závazků		104	38
Úhrady ostatních dlouhodobých závazků		-972	-2 444
Dividendy zaplacené akcionářům společnosti		-195	-133
Dividendy zaplacené / přijaté kapitálové vklady –
akcionáři nekontrolních podílů, netto		-1	-7
Nákup nekontrolních podílů		-2	-25
Čistý peněžní tok z finanční činnosti		-12 958	-24 711
Vliv kurzových rozdílů a opravných položek na výši peněžních prostředků		112	-664
Čistý přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů		30 730	88 681
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku období		10 892	36 609
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci období		41 622	125 290
Dodatečné informace k výkazu o peněžních tocích
Celkové zaplacené úroky		3 576	4 914

SKUPINA ČEZ PŘÍLOHA MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY K 30. 6. 2024

1. Popis společnosti

ČEZ, a. s., (dále rovněž "ČEZ" nebo "společnost") je česká akciová společnost, v níž k 30. 6. 2024 vlastnila Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky 69,8 % základního kapitálu (69,9% podíl na hlasovacích právech). Zbývající akcie jsou ve vlastnictví právnických a fyzických osob a jsou obchodovány na pražské a varšavské burze. Společnost sídlí na adrese Duhová 2/1444, Praha 4, 140 53, Česká republika.

Společnost je mateřskou společností Skupiny ČEZ (dále rovněž "Skupina"). Skupina ČEZ je vertikálně integrovaná energetická skupina, která patří mezi největší ekonomické subjekty v České republice i ve střední Evropě. Hlavním předmětem podnikání Skupiny je výroba, distribuce, obchod a prodej v oblasti elektřiny a tepla, těžba uhlí, obchodování s komoditami a dále poskytování komplexních energetických služeb, distribuce, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a poskytování telekomunikačních služeb.

Strategie "VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka" je zaměřena na dynamickou přeměnu výrobního portfolia na nízkoemisní a na dosažení plné klimatické neutrality již do roku 2040. Součástí strategie je závazek ukončit výrobu tepla z uhlí a zásadně omezit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030. V oblasti distribuce a prodeje je základním cílem poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu.

2. Přehled nejdůležitějších účetních pravidel

2.1. Účetní závěrka

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka k 30. 6. 2024 byla zpracována v souladu s mezinárodním standardem IAS 34 a nebyla ověřena nezávislým auditorem. Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny informace požadované v roční účetní závěrce a měla by být čtena v úzké návaznosti na konsolidovanou účetní závěrku k 31. 12. 2023.

2.2. Změny účetních metod

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka byla sestavena za použití stejných účetních pravidel, která byla uplatněna v konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2023.

K 1. 1. 2024 Skupina nepřijala žádný nový či novelizovaný účetní standard IFRS, který by měl významný dopad na mezitímní konsolidovanou účetní závěrku Skupiny.

3. Sezónnost

Sezónnost v rámci segmentů Výroba, Distribuce a Prodej se obvykle projevuje tak, že výnosy a provozní zisky těchto segmentů za I. a IV. čtvrtletí kalendářního roku jsou mírně vyšší než výnosy a provozní zisky dosažené ve zbývajícím období.

4. Změny ve struktuře Skupiny

Následující tabulka shrnuje peněžní toky související s akvizicemi v I.-II. čtvrtletí roku 2024 (v mil. Kč):

1 426 47 93
-242
-10
1 314

4.1. Akvizice dceřiných podniků v I.-II. čtvrtletí roku 2024

Dne 5. 4. 2024 Skupina nabyla 100% podíl v polské společnosti Instal Bud Pecyna Sp. z o.o., která se zaměřuje na realizace průmyslových TZB instalací a na projekty čištění odpadních vod.

Dne 30. 4. 2024 Skupina nabyla 100% podíl ve společnosti ACTHERM Distribuce s.r.o., která se zabývá rozvodem tepla.

Dne 30. 4. 2024 Skupina nabyla 100% podíl ve společnostech EDERA Group a.s., EDERA Jičín s.r.o. a Metropolitní s.r.o., které se zabývají poskytováním služeb v oblasti elektronických komunikací, výrobou, instalací, opravami elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.

Stanovení reálných hodnot nabytých identifikovatelných aktiv, závazků a pořizovacích cen k datu akvizice nebylo ještě dokončeno, a proto je možné, že částky budou ještě upraveny. Následující tabulka uvádí nejlepší současný odhad reálných hodnot nabytých identifikovatelných aktiv a závazků, které jsou součástí podnikové kombinace, k datu akvizice (v mil. Kč):

	Instal Bud Pecyna	ACTHERM Distribuce	Skupina společností EDERA	Ostatní	Celkem
Nabývaný podíl	100 %	100 %	100 %
Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Ostatní dlouhodobá finanční aktiva Jiná stálá aktiva	11 131 24 5	153 - - -	85 4 6 -	- - - -	249 135 30 5
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Ostatní krátkodobá finanční aktiva Zásoby materiálu Obchodní pohledávky Smluvní aktiva	77 - - 70 31	150 - 1 - -	5 46 10 5 -	20 - - - -	252 46 11 75 31
Jiná oběžná aktiva Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části	1 -1	3 -147	1 -41	- -	5 -189
Dlouhodobé rezervy Ostatní dlouhodobé finanční	-11	-	-	-	-11
závazky Odložený daňový závazek Obchodní závazky Krátkodobé rezervy	-14 -25 -50 -14	- -12 -54 -1	- - -7 -	- - -	-14 -37 -111 -15
Ostatní krátkodobé finanční závazky Jiné krátkodobé závazky	- -27	- -41	-46 -17	- -2	-46 -87
Celkem čistá aktiva	208	52	51	18	329
Podíl nakoupených čistých aktiv	208	52	51	9	320
Goodwill	243	460	584	1	1 288
Celková pořizovací cena podílu	451	512	635	10	1 608
Závazky z akvizice dceřiného podniku	-73	-25	-84	-	-182
Peněžní výdaj na akvizici v roce 2024	378	487	551	10	1 426
Minus: Peněžní prostředky zaplacené v minulých letech Minus: Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	-	-	-	-10	-10
v nakoupeném dceřiném podniku	-77	-150	-5	-10	-242
Čistý peněžní výdaj v roce 2024	301	337	546	-10	1 174

Kdyby k těmto akvizicím došlo na začátku roku 2024, zisk po zdanění Skupiny ČEZ k 30. 6. 2024 by činil 21 091 mil. Kč a provozní výnosy by byly 162 047 mil. Kč. Goodwilly uznané na základě zaúčtování podnikových kombinací se skládají z reálné hodnoty synergií vyplývajících z akvizic.

Nově nabyté společnosti přispěly od data akvizice do skupinových výsledků těmito hodnotami (v mil. Kč):

	Instal Bud Pecyna	ACTHERM Distribuce	Skupina společností EDERA	Ostatní	Celkem
Provozní výnosy Zisk / ztráta před zdaněním a	60	39	28	3	130
ostatními náklady a výnosy	2	12	6	-23	-3
Zisk / ztráta po zdanění	-2	10	6	-24	-10
Zisk / ztráta po zdanění přiřaditelný na: Podíly akcionářů mateřského
podniku	-2	10	6	-21	-7
Nekontrolní podíly	-	-	-	-3	-3

2024 30. 6. Přehled derivátů a ostatních finančních aktiv k	a 31. 12. 2023	2024 (v mil. Kč): 30. 6.
	Stálá aktiva	Oběžná aktiva	Celkem	Stálá aktiva
Ostatní finanční pohledávky Termínované vklady	67 4 651	26 192	93 4 843	66 4 912
prodeje dceřiných, přidružených Investice do finančního leasingu společných podniků Pohledávky z	- 209	- 47	- 256	- 213
naběhlé hodnotě celkem Finanční aktiva v	4 927	265	5 192	5 191
Inven investice v Capital, SICAV, a.s., podfondy ČEZ Komoditní a ostatní deriváty Kapitálová finanční aktiva –	3 480 -	- 46 722	3 480 46 722	3 746 62
reálné hodnotě přeceňovaná výsledku hospodaření celkem Finanční aktiva v do	3 480	46 722	50 202	3 808
Ostatní kapitálová aktiva Veolia Energie ČR, a.s.	403 353	7 -	403 360	403 271
Kapitálová finanční aktiva celkem	756	7	763	674
Deriváty zajišťující peněžní toky Dluhová finanční aktiva	17 516 -	246 6 398 20	37 762 6 398	20 706 -
reálné hodnotě přeceňovaná ostatního úplného výsledku celkem Finanční aktiva v	18 272	26 651	44 923	21 380
Celkem	26 679	73 638	100 317	30 379

5. Deriváty a ostatní finanční aktiva

Pokles krátkodobých komoditních derivátů v I.-II. čtvrtletí roku 2024 je způsoben realizací fyzické dodávky komodity nebo finančním vypořádáním. Pokles v I.-II. čtvrtletí roku 2024 je také ovlivněn volatilitou tržních cen elektřiny, plynu, emisních povolenek a ostatních komodit. S tímto poklesem souvisí pokles závazků z komoditních a ostatních derivátů, který je uveden v bodu 9.

6. Emisní povolenky

Přehled stavu emisních povolenek a zelených a obdobných certifikátů k 30. 6. 2024 a 31. 12. 2023 (v mil. Kč):

	30. 6. 2024
Dlouho dobé	Krátko dobé	Celkem	Dlouho dobé	Krátko dobé	Celkem
					25 123
					5 589
-	6	6	-	112	112
3	4 403	4 406	5	30 819	30 824
	3 -	3 843 554	3 846 554	5 -	31. 12. 2023 25 118 5 589

Dlouhodobé emisní povolenky pro spotřebu jsou součástí dlouhodobého nehmotného majetku.

7. Dividendy

Valná hromada společnosti ČEZ, a. s., konaná dne 24. 6. 2024 schválila dividendu 52 Kč na akcii před zdaněním. Celková výše schválených dividend k rozdělení akcionářům po zohlednění vlivu vlastních akcií činí 27 914 mil. Kč.

8. Dlouhodobé dluhy

Přehled dlouhodobých dluhů k 30. 6. 2024 a k 31. 12. 2023 (v mil. Kč):

	30. 6. 2024	31. 12. 2023
3,005% euroobligace splatné v roce 2038 (12 000 mil. JPY) 2,845% euroobligace splatné v roce 2039 (8 000 mil. JPY) 4,875% euroobligace splatné v roce 2025 (750 mil. EUR) 4,375% euroobligace splatné v roce 2042 (50 mil. EUR) 4,500% euroobligace splatné v roce 2047 (50 mil. EUR) 4,383% euroobligace splatné v roce 2047 (80 mil. EUR) 3,000% euroobligace splatné v roce 2028 (725 mil. EUR) 0,875% euroobligace splatné v roce 2026 (750 mil. EUR) 2,375% euroobligace splatné v roce 2027 (600 mil. EUR) 4,25% euroobligace splatné v roce 2032 (750 mil. EUR) 5,625% U.S. obligace splatné v roce 2042 (300 mil. USD) 4,500% registrované obligace splatné v roce 2030 (40 mil. EUR) 4,700% registrované obligace splatné v roce 2032 (40 mil. EUR) 4,270% registrované obligace splatné v roce 2047 (61 mil. EUR) 3,550% registrované obligace splatné v roce 2038 (30 mil. EUR)	1 758 1 173 18 954 1 284 1 282 2 075 18 364 18 790 15 037 18 742 7 061 1 019 1 010 1 544 756	1 910 1 274 19 173 1 241 1 238 2 006 18 433 18 464 15 020 - 6 754 984 1 021 1 493 760
Dluhopisy celkem Minus: Krátkodobá část	108 849 -19 582	89 771 -1 469
Dluhopisy bez krátkodobé části	89 267	88 302
Dlouhodobé bankovní a jiné úvěry, závazky z leasingů celkem Minus: Krátkodobá část	42 752 -12 641	71 825 -29 085
Dlouhodobé bankovní a jiné úvěry, závazky z leasingů bez krátkodobé části	30 111	42 740
Dlouhodobé dluhy celkem Minus: Krátkodobá část	151 601 -32 223	161 596 -30 554
Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části	119 378	131 042

9. Deriváty a ostatní finanční závazky

Přehled derivátů a ostatních finančních závazků k 30. 6. 2024 a 31. 12. 2023 (v mil. Kč):

		30. 6. 2024
	Dlouhodobé závazky	Krátkodobé závazky	Celkem
Závazky z titulu pořízení stálých aktiv Závazky ke společníkům při rozdělování zisku Ostatní	320 - 818	- 28 627 1 295	320 28 627 2 113
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	1 138	29 922	31 060
Deriváty zajišťující peněžní toky Komoditní a ostatní deriváty Závazky z opcí na nákup nekontrolních podílů Podmíněná protihodnota z pořízení dceřiných podniků	3 262 - 941 493	3 455 42 001 205 340	6 717 42 001 1 146 833
Finanční závazky v reálné hodnotě	4 696	46 001	50 697
Celkem	5 834	75 923	81 757

	31. 12. 2023
	Dlouhodobé závazky	Krátkodobé závazky	Celkem
Závazky z titulu pořízení stálých aktiv Závazky ke společníkům při rozdělování zisku Ostatní	318 - 1 381	- 904 1 162	318 904 2 543
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	1 699	2 066	3 765
Deriváty zajišťující peněžní toky Komoditní a ostatní deriváty Závazky z opcí na nákup nekontrolních podílů Podmíněná protihodnota z pořízení dceřiných podniků	2 579 430 933 463	8 455 71 613 203 203	11 034 72 043 1 136 666
Finanční závazky v reálné hodnotě	4 405	80 474	84 879
Celkem	6 104	82 540	88 644

Pokles krátkodobých komoditních derivátů v I.-II. čtvrtletí roku 2024 je způsoben realizací fyzické dodávky komodity nebo finančním vypořádáním. Pokles v I.-II. čtvrtletí roku 2024 je také ovlivněn volatilitou tržních cen elektřiny, plynu, emisních povolenek a ostatních komodit. S tímto poklesem souvisí pokles pohledávek z komoditních a ostatních derivátů, který je uveden v bodu 5.

10. Krátkodobé úvěry

Přehled krátkodobých úvěrů k 30. 6. 2024 a k 31. 12. 2023 (v mil. Kč):

	30. 6. 2024	31. 12. 2023
Bankovní úvěry Kontokorentní účty	6 927 723	7 214 100
Celkem	7 650	7 314

11. Provozní výnosy

Přehled provozních výnosů k 30. 6. 2024 a 2023 (v mil. Kč):

	1-6/2024	1-6/2023
Prodej elektřiny:
Prodej silové elektřiny koncovým zákazníkům Prodej prostřednictvím energetické burzy a na jiných	37 737	61 424
organizovaných trzích	18 400	26 992
Prodej obchodníkům	14 486	19 704
Prodej distribučním a přenosovým společnostem	232	91
Ostatní prodej elektřiny	14 847	6 305
Vliv zajištění – předprodej elektřiny	8 836	-15 894
Vliv zajištění – riziko změny kurzu	726	919
Tržby z prodeje elektřiny celkem	95 264	99 541
Prodej plynu, uhlí a tepla:
Prodej plynu	8 644	17 407
Prodej uhlí	2 010	3 798
Prodej tepla	7 796	7 112
Tržby z prodeje plynu, uhlí a tepla celkem	18 450	28 317
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí celkem	113 714	127 858
Prodej služeb a ostatní tržby:
Distribuční služby	22 872	17 944
Ostatní služby	22 535	18 694
Tržby z pronájmu	112	90
Tržby z prodeje zboží	415	559
Ostatní tržby	840	1 898
Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	46 774	39 185
Ostatní provozní výnosy:
Výnosy z přidělených zelených a obdobných certifikátů	-	64
Smluvní pokuty a úroky z prodlení	179	759
Zisk z prodeje dlouhodobého hmotného majetku	114	186
Zisk z prodeje materiálu	113	181
Ostatní	823	1 464
Ostatní provozní výnosy celkem	1 229	2 654
Provozní výnosy celkem	161 717	169 697

	1-6/2024	1-6/2023
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	113 714 46 774	127 858 39 185
Tržby celkem	160 488	167 043
Úpravy: Vliv zajištění – předprodej elektřiny Vliv zajištění – riziko změny kurzu Tržby z pronájmu	-8 836 -726 -112	15 894 -919 -90
Výnosy ze smluv se zákazníky	150 814	181 928

Výnosy ze smluv se zákazníky činily k 30. 6. 2024, resp. 2023, 150 814 mil. Kč, resp. 181 928 mil. Kč, a lze je navázat na výše uvedené hodnoty takto:

12. Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami

Přehled zisků a ztrát z derivátových obchodů s komoditami k 30. 6. 2024 a 2023 (v mil. Kč):

	1-6/2024	1-6/2023
Zisk z derivátových obchodů s elektřinou	4 481	5 178
Ztráta z derivátových obchodů s plynem Ztráta z derivátových obchodů s ropou	-361 -14	-307 -7
Zisk z derivátových obchodů s uhlím Zisk / ztráta z derivátových obchodů s emisními	7	21
povolenkami	-666	1 046
Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami celkem	3 447	5 931

Vykázané zisky a ztráty z derivátových obchodů tvoří jednak obchody s komoditami za účelem spekulativního obchodování, ale také obchody uzavřené za účelem zajištění hrubé marže z výroby elektřiny, u kterých změny reálné hodnoty nevstupují do režimu zajišťovacího účetnictví zejména z důvodu nejistoty zajišťovaných dodávek elektřiny z výrobních zdrojů (kde předpokládané dodávky elektřiny nakonec nemusí být vyrobeny, ale dojde k obchodnímu uzavření pozic na elektřině a souvisejících pozic u emisních povolenek a paliv, např. u dodávek z paroplynové elektrárny Počerady). S ohledem na vysokou volatilitu tržních cen komodit mají tyto obchody významný dopad na vykázané zisky a ztráty z derivátových obchodů.

13. Ostatní provozní náklady

Přehled ostatních provozních nákladů k 30. 6. 2024 a 2023 (v mil. Kč):

	1-6/2024	1-6/2023
Změna stavu rezerv	2 045	1 597
Odvod z nadměrných příjmů	46	-11 149
Ostatní daně a poplatky	-1 565	-1 459
Pojistné	-629	-534
Náklady související s obchodováním s komoditami	-384	-467
Prodané zboží	-215	-353
Ztráta z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného
majetku	-1	-1
Ostatní	-1 149	-1 075
Ostatní provozní náklady celkem	-1 852	-13 441

14. Daň z příjmů

Daňový dopad týkající se jednotlivých položek ostatního úplného výsledku je následující (v mil. Kč):

		1-6/2024			1-6/2023
	Částka před zdaněním	Daňový dopad	Částka po zdanění	Částka před zdaněním	Daňový dopad	Částka po zdanění
Změna reálné hodnoty finančních nástrojů
zajišťujících peněžní toky Odúčtování zajištění peněžních toků do výsledku	4 799	-3 276	1 523	53 830	-39 424	14 406
hospodaření	-9 815	7 056	-2 759	15 312	-9 923	5 389
Změna reálné hodnoty
dluhových nástrojů	-561	50	-511	1 060	-191	869
Odúčtování dluhových nástrojů	5	-1	4	24	-10	14
Rozdíly z kurzových přepočtů
dceřiných podniků	293	-	293	-122	-	-122
Rozdíly z kurzových přepočtů
přidružených a společných podniků	37	-	37	-327	-	-327
Odúčtování rozdílů z kurzových
přepočtů	-28	-	-28	-15	-	-15
Podíl na ostatních změnách vlastního kapitálu
přidružených a společných podniků	-2	-	-2	-60	-	-60
Celkem	-5 272	3 829	-1 443	69 702	-49 548	20 154

15. Informace o segmentech

Skupina vykazuje své výsledky v členění na čtyři hlavní provozní segmenty podnikání:

• Výroba
• Distribuce
• Prodej
• Těžba

Segmenty jsou stanoveny napříč jednotlivými státy, ve kterých Skupina ČEZ působí. Segment je funkčně samostatná část Skupiny ČEZ, která tvoří dílčí procesní část hodnotového řetězce Skupiny.

Skupina účtuje o výnosech a transakcích mezi segmenty, jako by se jednalo o výnosy a transakce se třetími stranami, tj. v tržních nebo regulovaných cenách, pokud se jedná o regulovanou oblast.

V segmentovém výkaznictví je účetní standard IFRS 16 aplikován na externí leasingy z pohledu Skupiny, ale není aplikován na leasingy mezi jednotlivými provozními segmenty, přestože je v některých případech aktivum pronajímáno formou interní leasingové smlouvy do jiného segmentu.

Skupina hodnotí výsledky jednotlivých segmentů podle provozního zisku před odpisy (EBITDA). Způsob výpočtu ukazatele EBITDA ze zisku před zdaněním a ostatními náklady a výnosy shrnuje následující tabulka (v mil. Kč):

	1-6/2024	1-6/2023
Zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy	51 333	45 318
Odpisy	17 916	17 014
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku	28	221
Zisky a ztráty z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, netto1)	-113	-185
EBITDA	69 164	62 368

1) Zisky z prodeje dlouhodobého hmotného majetku jsou ve výkazu zisku a ztráty zahrnuty na řádku Ostatní provozní výnosy (bod 11). Ztráty z prodeje dlouhodobého hmotného majetku jsou ve výkazu zisku a ztráty zahrnuty na řádku Ostatní provozní náklady (bod 13).

Skupina sleduje a vyhodnocuje výsledky jednotlivých segmentů také podle ukazatele Hrubá marže, který definuje následujícím způsobem (v mil. Kč):

	1-6/2024	1-6/2023
Provozní výnosy	161 717	169 697
Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami	3 447	5 931
Nákup elektřiny, plynu a ostatních energií	-29 507	-41 167
Palivo a emisní povolenky	-19 283	-19 608
Služby	-18 462	-16 539
Aktivace a změna stavu zásob vlastní činnosti	2 493	3 033
Odvod z nadměrných příjmů1)	46	-11 149
Ostatní2)	-2 471	-2 034
Hrubá marže	97 980	88 164

1) Odvod z nadměrných příjmů je součástí řádku Ostatní provozní náklady výkazu zisku a ztráty (bod 13).

2) Položka Ostatní zahrnuje příslušnou část nákladů na materiál (část řádku výkazu zisku a ztráty Materiál) a vyloučení části hodnoty zahrnutého řádku Služby, která se týká služeb na opravy a údržbu a dalších služeb, které mají spíše režijní charakter.

Následující tabulky shrnují informace o provozních segmentech k 30. 6.		2024	31. a 2023, resp. k	(v 2023 12.	Kč): mil.
2024: K 30. 6.	Výroba	Distribuce	Prodej	Těžba	Součet za segmenty	Eliminace	vané údaje Konsolido
Provozní výnosy kromě výnosů mezi segmenty Provozní výnosy mezi segmenty	56 971 47 012	22 753 209	79 651 8 159	2 342 5 163	161 717 60 543	- -60 543	161 717 -
Provozní výnosy celkem	103 983	22 962	87 810	7 505	222 260	-60 543	161 717
prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí prodeje služeb a ostatní tržby Ostatní provozní výnosy Tržby z Tržby z z toho:	96 507 6 660 816	- 22 800 162	66 651 20 707 452	6 756 660 89	169 914 50 827 1 519	-56 200 -4 053 -290	113 714 46 774 1 229
Provozní výnosy včetně výsledku obchodování komoditami s	107 442	22 962	87 798	7 505	225 707	-60 543	165 164
Tržby z prodeje elektřiny včetně výsledku 1) elektřinou obchodování s	87 397	-	54 722	-	142 119	-42 374	99 745
Hrubá marže EBITDA	64 775 50 808	15 905 10 436	13 177 3 783	7 457 4 145	101 314 69 172	-3 334 -8	97 980 69 164
Odpisy	-11 674	-3 896	-1 293	-1 053	-17 916	-	-17 916
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému nehmotnému majetku a	-4	-24	-	-	-28	-	-28
Zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy	39 203	6 529	2 507	3 102	51 341	-8	51 333
Nákladové úroky z dluhů a rezerv	-6 130	-638	-197	-367	-7 332	584	-6 748
společných podniků přidružených a Výnosové úroky Zisky a ztráty z	1 115 -17	237 -	598 22	-36 376	2 326 -31	-584 -	1 742 -31
příjmů Daň z	-23 173	-1 300	-587	-677	-25 737	11	-25 726
Zisk po zdanění	18 977	4 827	1 946	2 526	28 276	-7 219	21 057
společných podnicích přidružených a Identifikovatelná aktiva Nealokovaná aktiva Investice v	286 002 2 837	140 336 -	15 298 304	12 597 640	454 233 3 781	-314 -	453 919 3 781 311 441
Aktiva celkem							769 141
Pořízení stálých aktiv 1)	9 787	8 777	1 476	671	20 711	-208	503 20
Položka obsahuje řádek Tržby z prodeje elektřiny celkem (bod 11) a řádek Zisk z derivátových obchodů s elektřinou (bod 12).

2023: 30. 6. K					Součet za		Konsolido
	Výroba	Distribuce	Prodej	Těžba	segmenty	Eliminace	vané údaje
Provozní výnosy kromě výnosů mezi segmenty Provozní výnosy mezi segmenty	47 537 78 245	17 890 131	100 161 14 104	4 109 5 788	169 697 98 268	- -98 268	169 697 -
Provozní výnosy celkem z toho:	125 782	18 021	114 265	9 897	267 965	-98 268	169 697
prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí prodeje služeb a ostatní tržby Ostatní provozní výnosy Tržby z Tržby z	118 169 6 846 767	- 17 872 149	95 177 17 262 1 826	9 225 637 35	222 571 42 617 2 777	-94 713 -3 432 -123	127 858 39 185 2 654
Provozní výnosy včetně výsledku obchodování komoditami s	131 976	18 021	114 616	9 897	274 510	-98 882	175 628
Tržby z prodeje elektřiny včetně výsledku 1) elektřinou obchodování s	101 678	-	72 819	-	174 497	-69 778	104 719
Hrubá marže	57 707	14 047	11 302	9 679	92 735	-4 571	88 164
EBITDA	45 489	9 004	3 164	5 649	63 306	-938	62 368
Odpisy	-11 398	-3 568	-1 070	-978	-17 014	-	-17 014
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému
nehmotnému majetku a	-1	-7	-	-213	-221	-	-221
Zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy	34 213	5 462	2 103	4 478	46 256	-938	45 318
Nákladové úroky z dluhů a rezerv	-6 838	-613	-206	-329	-7 986	581	-7 405
Výnosové úroky	3 242	366	657	337	4 602	-581	4 021
společných podniků přidružených a Zisky a ztráty z	-27	177	390	-47	493	-	493
příjmů Daň z	-19 592	-991	-294	-875	-21 752	-38	-21 790
Zisk po zdanění	21 428	4 467	2 565	3 661	32 121	-9 840	22 281
Pořízení stálých aktiv	7 975	7 178	073 1	820	17 046	-118	16 928
31. 12. 2023: K	Výroba	Distribuce	Prodej	Těžba	Součet za segmenty	Eliminace	vané údaje Konsolido
Identifikovatelná aktiva	288 800	135 516	15 104	12 977	452 397	-265	452 132
společných podnicích přidružených a Nealokovaná aktiva Investice v	2 773	-	284	680	3 737	-	3 737 369 896

1) Položka obsahuje řádek Tržby z prodeje elektřiny celkem (bod 11) a řádek Zisk z derivátových obchodů s elektřinou (bod 12).

Aktiva celkem 825 765

6. Ostatní informace

Základní organizační schéma společnosti ČEZ k 1. 8. 2024

Definice a výpočet ukazatelů nespecifikovaných v rámci IFRS

V souladu s pokyny ESMA informuje společnost ČEZ podrobněji o ukazatelích, které standardně nejsou součástí účetních výkazů a účetních závěrek zpracovaných v souladu s IFRS. Tyto ukazatele představují doplňkovou informaci k účetním údajům, a poskytují tak uživatelům reportů dodatečnou informaci pro jejich posouzení ekonomické situace a výkonnosti Skupiny ČEZ. Jedná se zpravidla o ukazatele běžně používané i v ostatních obchodních společnostech nejen v rámci oblasti energetiky.

Níže jsou uvedeny definice jednotlivých ukazatelů včetně specifikace složek, které nejsou přímo dostupné z účetních výkazů nebo z přílohy ke konsolidované účetní závěrce.

Název ukazatele
EBITDA	Účel: Je základním ukazatelem provozní výkonnosti veřejně obchodovaných společností, který je sledován mezinárodními analytiky, věřiteli, investory a akcionáři. Hodnota EBITDA indikuje základní vygenerované cash flow z provozní činnosti za uplynulé období, tj jde o základní zdroj pro investiční a finanční výdaje.
	Definice: Je součástí přílohy ke konsolidované účetní závěrce, bodu "Informace o segmentech".
Čistý zisk očištěný (Zisk po zdanění očištěný)	Účel: Jedná se o pomocný ukazatel zejména pro investory, věřitele a akcionáře, který umožňuje interpretovat dosažené výsledky hospodaření s vyloučením mimořádných, zpravidla jednorázových, vlivů, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením a tvorbou hodnoty v daném období.
	Definice: Čistý zisk (Zisk po zdanění) +/- tvorba a zúčtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku (včetně snížení hodnoty goodwillu) +/- tvorba a zúčtování opravných položek k developovaným projektům +/- jiné mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením a tvorbou hodnoty za dané období +/- dopady výše uvedených vlivů na daň z příjmů.
Čistý dluh	Účel: Ukazatel vyjadřuje reálný stav finančního dluhu firmy, tj. účetní hodnotu dluhů sníženou o peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a vysoce likvidní finanční aktiva. Využití ukazatele je primárně při posuzování celkové přiměřenosti zadlužení, tj. např. při porovnání s vybranými ziskovými či bilančními ukazateli.
	Definice: Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části + Krátkodobá část dlouhodobých dluhů + Krátkodobé úvěry – (Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty + Vysoce likvidní finanční aktiva).
	Uvedené složky ukazatele s výjimkou položky Vysoce likvidní finanční aktiva jsou samostatně vykázány v rozvaze, přičemž položky vztahující se k aktivům drženým k prodeji jsou vykázány v rozvaze odděleně.

Název ukazatele
Čistý dluh / EBITDA	Účel: Vyjadřuje schopnost firmy splácet svůj dluh a také její možnosti přijímat další dluh pro rozvoj podnikání. Skupina ČEZ pomocí tohoto ukazatele zejména vyhodnocuje přiměřenost své kapitálové struktury struktuře a stabilitě očekávaných peněžních toků.
	Definice: Čistý dluh / EBITDA, přičemž u Čistého dluhu jde o stav ke konci reportovaného období a u EBITDA se jedná o klouzavou hodnotu za posledních 12 měsíců. Hodnota ke dni 30. 6. tak obsahuje Čistý dluh k 30. 6. a výši EBITDA dosaženého za období od 1. 7. předchozího roku do 30. 6. aktuálního roku.

Většina složek ukazatelů je přímo vyčíslena v konsolidované účetní závěrce Skupiny. Položky, které nejsou přímou součástí účetní závěrky, se týkají ukazatelů Čistý zisk očištěný a Čistý dluh (včetně odvozeného ukazatele Čistý dluh / EBITDA) a jsou vyčísleny následovně:

Ukazatel Čistý zisk očištěný – výpočet za sledovaná období:

Čistý zisk očištěný (Zisk po zdanění očištěný)	Jednotka	I. pololetí 2023	I. pololetí 2024
Zisk po zdanění	mld. Kč	22,3	21,1
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku (včetně snížení hodnoty goodwillu) 1)	mld. Kč	0,2	0,0
Opravné položky k developovaným projektům 2)	mld. Kč	–	–
Dopad příslušné tvorby či zúčtování opravných položek na daň z příjmů 3)	mld. Kč	-0,0	-0,0
Ostatní mimořádné vlivy	mld. Kč	–	–
Zisk po zdanění očištěný	mld. Kč	22,5	21,1

1) v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty odpovídá celkové hodnotě vykázané na řádku Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

2) v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty součástí řádku Ostatní provozní náklady

3) v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty součástí řádku Daň z příjmů

Vysoce likvidní finanční aktiva – součást ukazatele Čistý dluh (v mld. Kč):

	k 31. 12. 2023	k 30. 6. 2024
Krátkodobá dluhová finanční aktiva	6,7	6,4
Dlouhodobá dluhová finanční aktiva	-	-
Krátkodobé termínované vklady	-	0,0
Dlouhodobé termínované vklady	0,1	0,1
Krátkodobé majetkové cenné papíry	0,0	-
Celkem vysoce likvidní finanční aktiva	6,7	6,5

Celkové součty a mezisoučty nemusí odpovídat součtu dílčích hodnot z důvodu zaokrouhlování.

Výklad vybraných pojmů a zkratek

Pojem	Komentář
AI	Umělá inteligence (Artificial intelligence) znamená schopnost strojů napodobovat uvažování lidského mozku, učit se a porozumět kontextu.
B2B	Vztah mezi obchodními společnostmi; zkratka v angličtině, používá se pro popis komerčních transakcí, kde smluvní stranou není konečný zákazník. (Business-to-business)
B2G	Vztah mezi obchodní společností jako dodavatelem a veřejným sektorem jako odběratelem; zkratka v angličtině. (Business-to-government)
BESS	Bateriové úložiště elektřiny. Obsahuje bateriové články a dále mj. zařízení kontrolující činnost baterií či měření toku elektřiny. (Battery Energy Storage System)
Critical Raw Materials Act	Zákon o kritických surovinách, jehož prostřednictvím chce EU zajistit bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin pro evropský průmysl a výrazně snížit závislost EU na dovozu od dodavatelů z jedné země.
EPC	Energetické služby se zárukou. Efektivní nástroj realizace úsporných opatření. Metodu EPC lze charakterizovat jako zaručení předpokládaného snížení spotřeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů, použitých na splácení původní investice. (Energy Performance Contracting)
ESG	ESG představuje soubor nefinančních kritérií, která používají investoři při posuzování a hodnocení podnikání subjektu, do kterého investují.
	E (Environmental) značí environmentální kritéria, tedy chování subjektu k životnímu prostředí,
	S (Social) značí sociální kritéria, tedy chování k zaměstnancům, dodavatelům či komunitám v místě podnikání,
	G (Governance) značí správu a řízení společnosti, tudíž způsob jejího vedení, vnitřních kontrol či práv akcionářů.
EU ETS	Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi. (EU Emissions Trading System)
FVE	Výrobna elektřiny využívající k její produkci fotoelektrického jevu. (fotovoltaická elektrárna)
JE	Jaderná elektrárna
MPO	Ministerstvo průmyslu a obchodu (České republiky)

Pojem	Komentář
Net Promoter Score (NPS)	Net Promoter Score, registrovaná obchodní známka Marketingová metodika, která u respondenta zjišťuje pravděpodobnost, že doporučí výrobek nebo službu dalším osobám. Následně porovná podíl loajálních a neloajálních odpovědí.
Net Zero Industry Act	Zákon o průmyslu s nulovými čistými emisemi, který vytváří regulační rámec pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu a technologií EU se zásadním významem pro dekarbonizaci.
nn	Nízké napětí
onshore	Na pevnině; výraz v angličtině, používá se pro popis umístění větrných elektráren.
OZE	Obnovitelné zdroje energie Zdroje energie, které mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Patří mezi ně zejména sluneční, větrná nebo vodní energie, biomasa a bioplyn.
POZE	Podporované zdroje energie Jedná se o systém podpory výroby energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a na výrobu elektřiny z decentrálních zdrojů a z vysoce účinné kombinované výroby.
REPower EU	Plán Evropské komise na ukončení závislosti Evropské unie na ruských fosilních palivech zrychlením přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Smart Grids	Inteligentní/chytré sítě Elektrické sítě, které jsou schopny efektivně propojit chování a akce všech uživatelů k nim připojených – výrobce, spotřebitele, spotřebitele s vlastní výrobou – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné energetické soustavy provozované s malými ztrátami a vysokou spolehlivostí dodávky a bezpečnosti.
SÚJB	Státní úřad pro jadernou bezpečnost (v České republice)
utilita	Společnost spravující infrastrukturu určenou pro veřejnou službu, jako je např. elektřina nebo voda; zpravidla daná společnost na příslušné infrastruktuře zajišťuje i dodávku. (public utility company; utility)

Kontakty

	E-mail / internetová adresa	Telefon
Internetové stránky:
v češtině:	www.cez.cz
	www.facebook.com/SkupinaCEZ
	www.twitter.com/SkupinaCEZ
	https://cz.linkedin.com/company/cez
	https://x.com/cez_group
	www.instagram.com/cez_group
	www.youtube.com/skupinacez
auf Deutsch:	www.cezdeutschland.de
en français:	www.cezfrance.fr
in English:	www.cez.cz/en/home
e-mail:	cez@cez.cz
ID datové schránky	yqkcds6
Tiskoví mluvčí Skupiny ČEZ:
Ladislav Kříž (komunikace)	ladislav.kriz@cez.cz	+420 211 042 383
Roman Gazdík (strategická komunikace)	roman.gazdik@cez.cz	+420 211 042 456
Petr Šuleř (jaderná komunikace)	petr.suler@cez.cz	+420 381 102 076
Vztahy s investory:
Barbara Seidlová	barbara.seidlova@cez.cz	+420 211 042 529
Zdeněk Zábojník	zdenek.zabojnik@cez.cz	+420 211 042 524
Nadace ČEZ:
	www.nadacecez.cz	+420 211 046 730
	https://x.com/NadaceCEZ
e-mail:	info@nadacecez.cz
ID datové schránky	a6k5sp6
Ombudsman Skupiny ČEZ:
Josef Sedlák poštou na adrese: Ombudsman ČEZ Jemnická 1138/1 140 00 Praha 4	www.cez.cz/ombudsman

Identifikace akciové společnosti ČEZ

ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 140 53 Praha 4 Česká republika

Zápis v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581

Rok založení:	1992
Právní forma:	akciová společnost
IČO:	452 74 649
LEI:	529900S5R9YHJHYKKG94
Bankovní spojení:	KB Praha 1, č. účtu 71504011/0100

Telefon:	+420 211 041 111
ID datové schránky:	yqkcds6
Internet:	www.cez.cz
E-mail:	cez@cez.cz

Uzávěrka obsahu Pololetní finanční zprávy 2024: 19. 8. 2024