Skupina ČEZ Pololetní finanční zpráva za rok 2023

ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. / Název

Představení Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ patří mezi největší ekonomické subjekty v České republice i ve střední Evropě a významně přispívá k rozvoji energetického sektoru celého regionu i k jeho hladké transformaci v souladu s cíli udržitelnosti Evropské unie.

Ve své činnosti klade Skupina ČEZ důraz na naplňování globálních klimatických cílů, dekarbonizaci a na snižování dopadů svého podnikání na životní prostředí obecně. Zaměřuje se na rozvoj jaderných a obnovitelných zdrojů a na inovace a úspory v energetice, aby mohla zákazníkům poskytovat spolehlivé a udržitelné služby. Těžiště hodnoty vytváříme z bezemisní výroby, distribuce a prodeje elektřiny a tepla. Významnými činnostmi jsou dále obchodování s komoditami, distribuce a prodej zemního plynu, těžba a zejména poskytování komplexních energetických a moderních technologických služeb.

Skupina ČEZ dává práci více než 29 tisícům zaměstnanců a dodává energie a moderní energetická řešení milionům zákazníků v České republice, Německu, Polsku a na Slovensku. Dále působí zejména ve Francii, Itálii, Nizozemsku a v Rakousku.

Nejvýznamnějším akcionářem mateřské společnosti ČEZ je Česká republika s podílem na základním kapitálu téměř 70 %.

	%
VÝROBA - Trading	10
VÝROBA - Jaderné zdroje	35
VÝROBA - Obnovitelné zdroje	9
VÝROBA - Emisní zdroje	19
TĚŽBA	9
DISTRIBUCE	14
PRODEJ	5
Celkem	100

Podíl hlavních činností Skupiny ČEZ na EBITDA za I. pololetí 2023 (%)

Vize a společenská odpovědnost

Dlouhodobou vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života. Její strategie "VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka" je zaměřena na dynamickou přeměnu výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení plné klimatické neutrality do roku 2040. Nedílnou součástí je závazek zásadně omezit výrobu tepla a elektřiny z uhlí do roku 2030.

Při svém podnikání se Skupina ČEZ řídí přísnými etickými standardy zahrnujícími odpovědné chování k zaměstnancům, společnosti a životnímu prostředí. Hlásí se k principům trvale udržitelného rozvoje a celá strategie je založena na pilířích ESG (Environmental, Social, Governance). Principy udržitelnosti jsou tak integrální součásti řízení i směřování celé společnosti.

Skupina ČEZ podporuje energetickou úspornost, prosazuje nové technologie a inovace a zaměřuje se na investice do moderních technologií, vědy a výzkumu. Firemní kultura je orientována na bezpečnost, vnitřní efektivitu v zájmu zvyšování hodnoty ČEZ pro akcionáře a vytváření bezpečného a stimulujícího prostředí pro profesní růst zaměstnanců. Firma klade velký důraz na rovné příležitosti pro všechny. Mezi priority patří též úzká spolupráce s komunitami a co nejvstřícnější přístup k zákazníkům. Komplexním cílem je dostat se v hodnocení ESG do roku 2023 mezi 20 % nejlepších.

Vybrané ukazatele 5
Akcie 7
Vybrané události 10
Vývoj na energetických trzích 11
Strategie 13
Přístup k ochraně klimatu 15

Valná hromada 16
Změny v orgánech společnosti ČEZ, a. s 17

Působení Skupiny ČEZ 18
Segment VÝROBA 19
Segment TĚZBA 26
Segment DISTRIBUCE 28
Segment PRODEJ 30
Bilance výroby, distribuce a prodeje 35
Hospodaření Skupiny ČEZ 43
Investice 55
Vliv konfliktu na Ukrajině na podnikání 57

Bezpečnost a ochrana 58
Životní prostředí 60
Výzkum, vývoj a inovace 61
Soudní spory a jiná řízení 64
Vývoj regulace a legislativy odvětví 71
Změny v majetkových účastech 78

Základní organizační schéma společnosti ČEZ k 1. 8. 2023 102
Definice a výpočet ukazatelů nespecifikovaných v rámci IFRS 103

Pojmy a zkratky 105
Kontakty 107

1. Představení Skupiny ČEZ a hlavní události

Vybrané ukazatele

Vybrané ekonomické a technické ukazatele Skupiny ČEZ

	Jednotka	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	Index 2023/2022 (%)
Instalovaný výkon	GW	11,8	11,9	100,1
Výroba elektřiny (brutto)	TWh	26,8	25,0	93,1
z toho: podíl bezemisní 1)	%	61,2	67,4	x
Prodej elektřiny 2)	TWh	11,7	12,4	106,2
Prodej tepla 2)	TWh	3,9	3,7	95,1
Prodej plynu 2)	TWh	4,8	6,5	135,0
Fyzický počet zaměstnanců k 30. 6.	tis. osob	27,3	29,4	107,4
z toho: ženy	tis. osob	5,7	6,2	108,6
Provozní výnosy	mld. Kč	130,5	169,7	130,0
z toho: tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí	mld. Kč	88,6	127,9	144,3
tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	mld. Kč	36,2	39,2	108,4
EBITDA	mld. Kč	59,3	62,4	105,2
z toho: podíl bezemisní 1)	%	81	72	x
Zisk po zdanění	mld. Kč	33,6	22,3	66,3
Zisk po zdanění očištěný 3)	mld. Kč	33,6	22,5	x
Dividenda na akcii 4)	Kč / akcie	48,0	145,0	302,1
Čistý peněžní tok z provozní činnosti	mld. Kč	41,7	134,6	322,8
Kapitálové investice (CAPEX) 5)	mld. Kč	-12,1	-16,9	140,1
Aktiva	mld. Kč	1 107,4 6)	894,7	80,8
Čistý dluh	mld. Kč	155,7 6)	42,7	27,4
Čistý dluh / EBITDA	1	1,18 6)	0,32	x

1) Bez výroby ze zdrojů emitujících CO² .

2) Prodej koncovým zákazníkům mimo Skupinu ČEZ.

3) Zisk po zdanění očištěný = Čistý zisk (Zisk po zdanění) upravený o mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením daného období.

4) V daném roce přiznaná dividenda na akcii před zdaněním. Hodnota vyjadřuje nárok držitele akcie na výplatu podílu na zisku akciové společnosti, který odpovídá vlastnictví jedné akcie.

5) Pořízení hmotných a nehmotných stálých aktiv.

6) Stav k 31. 12. 2022.

Vybrané ekonomické ukazatele nejvýznamnějších regionů působení Skupiny ČEZ

Ukazatel	Jednotka	Česká republika		Německo		Polsko		Slovensko		Další země a eliminace mezi regiony
		I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.	I. pol.
		2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023
Provozní výnosy	mld. Kč	115,4	149,4	8,0	9,0	4,2	6,2	0,8	1,3	2,1	3,8
EBITDA	mld. Kč	58,7	60,8	0,6	0,7	-0,1	0,6	–	0,1	0,1	0,2
Zisk po zdanění	mld. Kč	33,9	21,0	-0,1	–	-0,2	0,3	–	–	–	1,0
Zaměstnanci 1)	tis. osob	22,7	24,3	3,2	3,3	0,9	0,9	0,2	0,3	0,3	0,6

1) Fyzický počet zaměstnanců k 30. 6.

Ratingové hodnocení

Kreditní rating

V I. pololetí 2023 zůstala dlouhodobá hodnocení kreditního ratingu společnosti ČEZ nezměněna.

Dne 23. 6. 2023 ratingová agentura Standard & Poor's pouze aktualizovala dlouhodobé ratingové hodnocení společnosti ČEZ na úrovni A-, stabilní výhled.

Dne 10. 2. 2023 ratingová agentura Moody's pouze aktualizovala dlouhodobé ratingové hodnocení společnosti ČEZ na úrovni Baa1, stabilní výhled.

Obě ratingové agentury jsou uvedeny v seznamu ratingových agentur dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013. Společnost ČEZ při výběru ratingových agentur postupuje v souladu s článkem 8d uvedeného nařízení.

ESG rating

Úsilí Skupiny ČEZ v oblasti udržitelného rozvoje oceňují ESG ratingové společnosti:

1. Rating AA od společnosti MSCI
1. Rizikové skóre od Morningstar Sustainalytics střední míra rizika s hodnocením 29,4 (škála 100-0, kde 100 je nejvyšší míra rizika)

Podle ratingového agregátoru CSRHub se společnost ČEZ v současné době řadí na 88. percentil mezi více než 32 000 globálně hodnocenými společnostmi.

Akcie

Akcie ČEZ jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů, kde jsou součástí burzovních indexů PX a WIG-CEE. Tržní kapitalizace ČEZ k 30. 6. 2023 činila 483 mld. Kč a během své existence odvedla společnost ČEZ na dividendách svým akcionářům přes 446 mld. Kč.

K 30. 6. 2023 byly obchodovány na veřejných trzích akcie tří společností Skupiny ČEZ:

1) ČEZ, a. s.
2) ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.
3) Akenerji Elektrik Üretim A.S.

1) ČEZ, a. s.

K 30. 6. 2023 činila celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., 53 798 975 900 Kč. Základní kapitál společnosti tvořilo 537 989 759 kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. Jejich ISIN je CZ0005112300.

Struktura akcionářů podle typu subjektu (%)

	Podíl na	Podíl na	Podíl na	Podíl na
	základním	hlasovacích	základním	hlasovacích
	kapitálu	právech 1)	kapitálu	právech 1)
		k 21. 6. 2022 2)		k 19. 6. 2023 3)
Právnické osoby celkem	86,66	86,63	86,94	86,91
z toho: Česká republika	69,78	69,94	69,78	69,93
ČEZ, a. s.	0,22	–	0,22	–
Ostatní právnické osoby	16,66	16,69	16,94	16,98
Fyzické osoby celkem	13,34	13,37	13,06	13,09

1) Výpočet výše podílu na hlasovacích právech zohledňuje zákaz výkonu hlasovacích práv spojených s vlastními akciemi drženými ČEZ, a. s., nikoli případná omezení výkonu hlasovacích práv vyplývající z jiných skutečností.

2) Rozhodný den pro účast na 31. řádné valné hromadě.

3) Rozhodný den pro účast na 32. řádné valné hromadě.

Zdroj: Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Subjekty držící alespoň 1 % akcií ČEZ, a. s.

Mezi subjekty s podílem dosahujícím alespoň 1 % základního kapitálu společnosti ČEZ, a. s., evidované ke dni 19. 6. 2023 v Centrálním depozitáři cenných papírů patřily:

Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky, dosahující podílu v celkové výši 69,78 % základního kapitálu, tj. 69,93 % hlasovacích práv,
Belviport Trading Limited, dosahující podílu ve výši 2,23 % základního kapitálu, tj. 2,24 % hlasovacích práv,
PPF banka, a.s., dosahující podílu ve výši 1,95 % základního kapitálu, tj. 1,95 % hlasovacích práv,
Clearstream Banking, S.A., dosahující podílu ve výši 1,52 % základního kapitálu, tj. 1,53 % hlasovacích práv,
Chase Nominees Limited, dosahující podílu ve výši 1,40 % základního kapitálu, tj. 1,41 % hlasovacích práv.

Dne 19. 6. podala společnost BlackRock, Inc., oznámení o podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podíl na hlasovacích právech podle tohoto oznámení činí 1,19 %.

Dne 2. 3. podala společnost ABARETIA HOLDINGS LIMITED oznámení o podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podíl na hlasovacích právech podle tohoto oznámení činí 1,00 %.

Uvedené subjekty k výše uvedenému datu disponovaly právy vyplývajícími z ustanovení § 365 a následujících zákona o obchodních korporacích. Nelze vyloučit, že některé z výše uvedených subjektů obhospodařují podíly ve vlastnictví třetích osob.

Vlastní akcie

Ke dni 1. 1. 2023 bylo na majetkovém účtu ČEZ, a. s., v Centrálním depozitáři cenných papírů evidováno 1 179 512 ks vlastních akcií, tedy 0,22 % základního kapitálu. K 30. 6. 2023 se stav nezměnil, na majetkovém účtu bylo evidováno 1 179 512 ks vlastních akcií.

Vývoj cen akcií ČEZ, a. s., v I. pololetí 2023

Dividendová politika

Od roku 2019 do roku 2022 uplatňovala společnost dočasně zvýšený výplatní poměr 80–100 %. V roce 2022 byla dividendová politika aktualizována, s účinností od 1. 1. 2023 byl výplatní poměr upraven na současnou úroveň 60–80 % konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy obecně nesouvisející s běžným hospodařením daného roku. Průměrný výplatní poměr srovnatelných energetických společností v Evropě se pohybuje na úrovni cca 60 %.

Výplata dividend akcionářům

Řádná valná hromada společnosti rozhodla dne 26. 6. 2023 vyplatit akcionářům společnosti dividendu ve výši 145 Kč před zdaněním na jednu akcii. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu byl 30. červen 2023. Dividenda byla splatná dne 1. srpna 2023.

Představenstvo společnosti navrhlo valné hromadě rozdělit 80 % očištěného konsolidovaného čistého zisku za rok 2022, což by odpovídalo dividendě 117 Kč na akcii. Akcionář Česká republika-Ministerstvo financí předložil protinávrh na výplatu dividendy ve výši 145 Kč na akcii, který byl schválen. Celková vyplacená částka odpovídá hodnotě 99,3 % konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ za rok 2022 očištěného o mimořádné vlivy.

Aktuální likviditní situace a výhled peněžních toků Skupiny ČEZ na následujících 12 měsíců ukazují, že společnost ČEZ je schopna výplatu dividendy finančně pokrýt bez přijetí mimořádných opatření. Současně je zřejmé, že výplata dividendy v této výši negativně ovlivní dostupnou likviditu a sníží rezervy na krytí potenciálních rizik budoucích cash flow.

2) ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.

Společnost ČEZ, a. s., k 30. 6. 2023 držela téměř 99,6% podíl na společnosti, dalším akcionářem byla společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Akcionáři mimo Skupinu ČEZ drželi podíl na základním kapitálu ve výši 0,04 %.

3) Akenerji Elektrik Üretim A.S.

Akcie společnosti jsou volně obchodovány na burze. Část akcií představující 25,3% podíl na základním kapitálu je obchodována od 3. 7. 2000 na burze cenných papírů v İstanbulu. Jejich ISIN je TRAAKENR91L9. Tyto akcie nejsou obchodovány na žádných dalších veřejných trzích. K 30. 6. 2023 držel ČEZ, a. s., téměř 37,4% podíl na základním kapitálu společnosti.

Vybrané události

Vybrané události I. pololetí 2023

Leden

➢ samostatná společnost Elektrárna Dětmarovice, a.s., zanikla v rámci fúze do společnosti ČEZ, a. s., v souladu se strategickým záměrem transformace teplárenství ve Skupině ČEZ,
➢ schválena výstavba nového zdroje v Dětmarovicích.

Únor

➢ Evropská investiční banka se rozhodla poskytnout dalších 50 mil. EUR fondu Inven Capital na investice do klimaticky šetrných start-upů; Skupina ČEZ, která je vlastníkem fondu, poskytla na investiční období fondu 2022–2027 více než 210 mil. EUR; celková velikost venture kapitálového fondu pro inovační start-upy již přesahuje 500 mil. EUR,
➢ zahájena arbitráž společnosti ČEZ vůči ruské společnosti Gazprom Export LLC za účelem vymáhání náhrady škody ve výši cca 1 mld. Kč z titulu neplnění závazku dodávek zemního plynu v roce 2022,
➢ vyhlášen rozsudek Vrchního soudu v Praze, v případě soudního sporu se státní organizací Správa železnic (SŽ) o náhradu škody za neodebrání sjednaného množství elektřiny v roce 2011, potvrzující původní prvostupňový rozsudek znamenající, že SŽ je nucena uhradit škodu 727 mil. Kč a dále příslušenství; celkem se jedná o částku přesahující 1 mld. Kč; SŽ uhradila jistinu dluhu a podala proti rozsudku dovolání; spolu s dovoláním podala rovněž návrh na odklad zaplacení úroku až do doby, než soud rozhodne o tomto dovolání.

Březen

➢ uzavřena dohoda, na jejímž základě bude americká společnost Westinghouse Electric Company s výrobním závodem ve Švédsku dodávat od roku 2024 jaderné palivo i pro jadernou elektrárnu Dukovany; dosavadním dodavatelem byla ruská společnost TVEL.

Duben

➢ v rámci výzvy Modernizačního fondu RES+ č. 2/2022 v ČR rozhodnuto o poskytnutí investiční dotace pro 24 žádostí o podporu FVE projektů Skupiny ČEZ o celkové instalované kapacitě 728 MWp (ze 44 podaných žádostí); celková přidělená dotace 3,1 mld. Kč představuje 56 % z rozdělované částky v rámci výzvy,
➢ uveden do komerčního provozu první větrný park Skupiny ČEZ ve Francii Aschères-le-Marché; jeho 4 turbíny disponují instalovaným výkonem 12 MW.

Květen

➢ vydána Zpráva o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ za rok 2022.

Červen

➢ konala se řádná valná hromada společnosti ČEZ, která mj. schválila dividendu ve výši 145 Kč na akcii; jedná se o nejvyšší hodnotu v historii společnosti,
➢ vedením společnosti byl potvrzen záměr provozovat obě stávající jaderné elektrárny minimálně 60 let,
➢ ČEZ získal první úvěr navázaný na rating ESG; objem úvěrové linky dosahuje 7,5 mld. Kč; podmínkou pro poskytnutí výhodnější úrokové sazby je lepší hodnocení udržitelnosti podnikání společnosti.

Vývoj na energetických trzích

Vývoj cen komodit

Během I. pololetí roku 2023 došlo ke stabilizaci energetických trhů. Ceny elektřiny poklesly z historických maxim zaznamenaných v roce 2022. Cena elektřiny v základním pásmu s dodávkou v Německu na rok 2024 klesla z 214 EUR/MWh na 144 EUR/MWh na konci pololetí. Tento pokles byl způsoben především zklidněním situace na trhu se zemním plynem. Vyšší dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a nižší spotřeba úspěšně nahradily omezení ruských dodávek a umožnily pokles ceny plynu, která se v polovině roku pohybovala na 54 EUR/MWh, tedy o 31 % níže než na počátku roku. Také cena uhlí poklesla na konci června na 123 USD/t, tj. o 30 % oproti počátku ledna. Cena emisních povolenek byla relativně stabilní, obchodovaly se okolo 90 EUR/t.

Velkoobchodní cena elektřiny a zemního plynu THE v roce 2023 (na rok 2024 pro Německo)

Ceny emisních povolenek EUA v roce 2023 (s dodávkou v prosinci 2024)

Určující faktory budoucího vývoje elektroenergetiky

Energetické trhy, resp. jejich účastníci, se zdárně vypořádávají s důsledky konfliktu na Ukrajině. Po prudkém růstu cen energetických komodit v roce 2022 se situace uklidnila a ceny začaly pozvolna klesat. Pokles cen táhla především nižší spotřeba a adekvátní nahrazení dodávek ruských komodit.

Ceny zemního plynu na velkoobchodních trzích postupně klesly z téměř 80 EUR/MWh (THE, Cal24) na začátku roku 2023 až pod 45 EUR/MWh na začátku června. Import plynu ruskými plynovody se po prudkém poklesu v roce 2022 ustálil. V roce 2021 a ještě do května 2022 se obvyklé objemy dovozu pohybovaly mezi 6 až 8 mld. m³ /měsíc, poté následovalo snížení a od září 2022 dovoz dosahoval cca 2 mld. m³ /měsíc. V prvním pololetí 2023 dodávalo Rusko do Evropské unie 2 až 2,5 mld. m³ zemního plynu měsíčně dvěma podobně vytíženými větvemi – přes Ukrajinu a přes Turecko. Pokles ruských dodávek byl kompenzován zvýšeným importem LNG a nižší spotřebou. Flexibilní export, především amerického LNG, se přesměroval za vyšší cenou z Asie do Evropy. Spotřeba zemního plynu v EU se držela pod historickými průměry z předchozích let. Zásobníky zemního plynu byly na začátku roku 2023 naplněny téměř na historické maximum a po celou zimu zůstaly naplněny nadprůměrně. Evropa

zimní období zvládla velmi dobře mimo jiné i díky tomu, že zima 2022/2023 byla druhá nejteplejší ve sledované historii, a na jaře ceny postupně klesaly.

Naopak v průběhu června ceny zemního plynu náhle vzrostly až na hodnoty přes 50 EUR/MWh. Růst poukázal na stále napjatou situaci na trhu se zemním plynem. Nejcitelněji s cenami zahýbalo oznámení o prodloužení odstávky na zařízení pro zpracování těženého plynu v Norsku. O několik dní později potvrdila nizozemská vláda, že k 1. 10. 2023 dojde k ukončení těžby v jednom z největších evropských plynových polí Groningen. Zásobníky se plnily pomalejším tempem. I přesto byly koncem června na hodnotách historických průměrů z druhé poloviny měsíce srpna a při současném tempu budou opět zcela naplněny před začátkem topné sezóny.

Na trhu s černým uhlím se situace po prudkém růstu v roce 2022 uklidnila a ceny postupně klesly ze 175 USD/t (ARA, Cal24) až k hranici 90 USD/t z konce května. Importy z neruských zdrojů vzrostly a nahradily ruské uhlí, které EU zakázala dovážet od srpna 2022. Během června vzrostly ceny uhlí na hodnoty až přes 120 USD/t zejména v reakci na nárůst ceny zemního plynu.

Cena emisní povolenky byla v I. pololetí roku 2023 stabilnější než ceny energetických komodit. Pohybovala se v rozmezí 80–105 EUR/t (dodání v prosinci 2024). Byla formálně schválena revize směrnice o EU ETS. Část povolenek určených původně na pozdější roky se prodá již v období 2023–2026 s cílem získat 20 mld. EUR pro financování REPowerEU. V druhé polovině roku 2023 tak začnou na trh proudit dodatečné povolenky.

Cena elektřiny postupně klesala až pod úroveň 120 EUR/MWh (Německo, Cal24). Zvýšení cen energetických komodit však vedlo k jejímu nárůstu a na konci června cena elektřiny opět překročila hranici 140 EUR/MWh.

EU postupně zcela nahradí import ruského plynu vyšším dovozem LNG. V EU se díky urychlení schvalovacích procesů rychle budují nové FSRU (plovoucí terminály na LNG), zrychluje se výstavba fixních LNG terminálů a dochází k rozšíření stávajících. Německo by už letos mohlo zcela nahradit dodávky ruského plynu díky masivní výstavbě FSRU.

Evropská komise v březnu zveřejnila návrh na reformu uspořádání trhu s elektřinou, jehož cílem je zejména urychlit růst obnovitelných zdrojů a ochránit spotřebitele před budoucími výkyvy cen. Návrh zachovává tvorbu ceny na principu marginální elektrárny. Zároveň posiluje roli dlouhodobých kontraktů pro nové zdroje. Některé členské státy nyní prosazují, aby návrh také částečně uvolnil pravidla pro zavádění kapacitních mechanismů.

Vedlejším efektem dekarbonizace je zlepšení bezpečnosti dodávek energií. EU cílí na více než 500 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných zdrojích. Urychlují se povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Zemní plyn má být postupně nahrazován zeleným vodíkem získaným elektrolýzou při využití elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dlouhodobě se očekává pokles spotřeby uhlí a pomalejší pokles spotřeby zemního plynu.

V krátko- a střednědobém horizontu se EU potýká s důsledky výpadku dodávek plynu z Ruska. V roce 2022 se zvýšila výroba elektřiny z uhlí v Německu i dalších evropských zemích. Německo zároveň do budoucna stále počítá se záložními elektrárenskými kapacitami v podobě plynových elektráren. Vývoj tak bude ovlivněn možností bezpečného zajištění dodávky elektřiny a potenciálním růstem poptávky po elektřině z důvodu rozšiřující se elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu.

Strategie

Evropský energetický sektor prochází významnou transformací směrem k udržitelným řešením. Zároveň je energetický trh stále významně ovlivněn vojenským konfliktem na Ukrajině, který se promítl do vývoje na komoditních trzích růstem cen a celkové nejistoty na trzích, a regulatorními i legislativními zásahy evropských států.

Skupina ČEZ se dlouhodobě hlásí k dekarbonizačním závazkům a k principům udržitelného rozvoje a hodlá hrát v celkové přeměně energetiky v regionu vedoucí roli. V roce 2021 se Skupina ČEZ rozhodla svou dlouholetou strategii přechodu ke klimatické neutralitě dále konkretizovat a celkové snižování emisí významně urychlit. V akcelerované strategii "VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka" se Skupina ČEZ zavazuje do roku 2025 a 2030 naplnit stanovené cíle a veřejné přísliby ve třech oblastech udržitelného podnikání ESG: v oblasti životního prostředí (Environmental), sociálních vztahů (Social) a řízení společnosti (Governance).

Poslání a vize Skupiny ČEZ

Posláním Skupiny ČEZ je zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé společnosti. Vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života. Akcelerovaná strategie "VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka" definuje strategické cíle Skupiny ČEZ do roku 2030 zohledňující dekarbonizační vizi EU a stanovuje konkrétní ambice Skupiny ČEZ v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje s cílem maximalizovat hodnotu pro akcionáře.

Strategická vize do roku 2030 "Čistá Energie Zítřka"

Hlavní strategické priority akcelerované strategie – VIZE 2030:

I. přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040,
II. poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu,
III. rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG.

Základním předpokladem je průběžně přizpůsobovat strukturu Skupiny ČEZ tak, aby odpovídala nárokům investorů, věřitelů a zaměstnanců a umožňovala maximální růst hodnoty pro akcionáře.

Hlavní strategické cíle a závazky definované v rámci jednotlivých strategických priorit:

I. Přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040

Komplexní environmentální cíl – přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní v souladu s Pařížskou dohodou do roku 2030, snížit emisní intenzitu o více než 50 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040.

Jaderné zdroje:

bezpečně navýšíme výrobu ze stávajících jaderných zdrojů nad 32 TWh a dosáhneme 60leté životnosti jaderných bloků,
jsme připraveni postavit nový jaderný blok v Dukovanech,
připravíme výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) s celkovým výkonem přes 1 000 MW s cílem zahájení provozu pilotního projektu do konce roku 2032.

Obnovitelné zdroje:

vybudujeme do roku 2030 celkem 6 GW obnovitelných zdrojů, z toho 1,5 GW do roku 2025,
navýšíme instalovaný výkon pro akumulaci elektřiny do roku 2030 alespoň o 300 MWe.

Klasické zdroje:

dekarbonizujeme teplárenství a přeměníme naše uhelné lokality po odklonu od uhlí na místa připravená pro nové aktivity,
vybudujeme nové plynové kapacity, které budou připraveny i na spalování vodíku,
snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030.

II. Poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu

Distribuce:

investujeme do Smart Grids a decentralizace k dalšímu rozvoji stabilní a digitální distribuční soustavy, včetně rozvoje optických sítí.

Prodej – oblast Retail:

digitalizujeme 100 % klíčových zákaznických procesů do roku 2025,
rostoucí kvalitou služeb udržíme nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny a zvětšíme naši bázi zákazníků,
domácnostem nabídneme produktové portfolio, které jim umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise.

Prodej – oblast ESCO:

rozvineme naši roli hlavního dekarbonizačního lídra umožníme efektivní snižování emisí a doručování energetických úspor i pro naše klienty v průmyslu, municipalitách a státní správě v souladu s cílem EU dosáhnout energetických úspor ve výši 39–40 %,
vybudujeme infrastrukturu pro elektromobilitu zčtyřnásobíme dobíjecí výkon a v roce 2025 budeme provozovat již minimálně 800 dobíjecích stanic.

Nové segmenty:

rozšíříme podnikání do dalších oblastí: výroby baterií, elektromobility a výroby vodíku.

III. Rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG

Komplexním cílem v odpovědném a udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ je dostat se do roku 2023 mezi 20 % nejlepších v ESG ratingu.

Vybrané cíle v oblasti Životní prostředí (Environmental):

snížíme emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou "well below 2 degree Celsius" z 0,38 t CO2e/MWh v roce 2019 na 0,26 t CO2e/MWh v roce 2025 a 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030,
snížíme emise SO² z 21 kt v roce 2019 na 6,5 kt v roce 2025 a 3 kt v roce 2030,
snížíme emise NO^X z 23 kt v roce 2019 na 13 kt v roce 2025 a 7 kt v roce 2030.

Vybrané cíle v oblasti Sociální vztahy (Social):

budeme i nadále dobrým korporátním občanem, který rozvíjí vztahy s komunitami,
udržíme pozici nejatraktivnějšího zaměstnavatele pro budoucí talenty i stávající zaměstnance,
zajistíme spravedlivou transformaci pro všechny zaměstnance dotčené odchodem od uhlí jejich přeškolením, rekvalifikací nebo kompenzací,
udržíme nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny,
provedeme digitalizaci všech klíčových zákaznických procesů do roku 2025.

Vybrané cíle v oblasti Správy a řízení společnosti (Governance):

dosáhneme 30% zastoupení žen v managementu,
zvýšíme četnost školení zaměstnanců v Etickém kodexu počínaje rokem 2022 ročně proškolíme min. 95 % zaměstnanců.

Investiční plán Skupiny ČEZ je plně v souladu s cílem snížení emisní intenzity na 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030 a s cílem dosažení úplné klimatické neutrality v roce 2040. Z toho důvodu jsou investice do uhelných elektráren a dolů omezeny převážně na projekty zajišťující udržení jejich provozuschopnosti a na investice spojené s ukončováním jejich provozu.

Přístup k ochraně klimatu

Snižování dopadů energetiky na životní prostředí a příspěvek k naplňování globálních klimatických cílů je dlouhodobým strategickým cílem Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ se z důvodu ochrany životního prostředí a biodiverzity zavázala k aktivitám určeným ke zmírňování dopadů změny klimatu (mitigace) i k přizpůsobování se této změně (adaptace). Řízení klimatických rizik je v souladu s doporučeními Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem (TCFD – Task Force on Climate-related Financial Disclosures), v únoru 2023 Skupina ČEZ vydala první podrobnou samostatnou zprávu TCFD. Skupina ČEZ využívá publikované nejnovější vědecké poznatky a vyhodnocuje klimatické scénáře s cílem budovat strategickou odolnost v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.

Hlavní prioritou je dekarbonizace, tj. snižování emisi CO2, a dalších skleníkových plynů. Mezi další priority v oblasti životního prostředí patří snižování emisi SO² a NO^x při výrobě elektřiny a tepla. Na snižování emisí a další ekologická opatření vynaložila Skupina ČEZ desítky miliard korun a soustavně s předstihem realizuje kroky, aby naplnila příslušné emisní a ekologické požadavky stanovené legislativou a regulatorními orgány.

Emise při výrobě elektřiny a tepla Skupiny ČEZ

Emise	Jednotka	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	Index 2023/2022 (%)
Oxid siřičitý (SO2)	tuny	3 320	2 555	77,0
Oxidy dusíku (NOx)	tuny	6 570	5 327	81,1

Emise SO² a NO^x vypuštěné do ovzduší při výrobě elektřiny a tepla

Dlouhodobě a systematicky je sledován vliv provozu uhelných elektráren a tepláren na ovzduší. Ve vlastních imisních stanicích situovaných v blízkosti uhelných zdrojů jsou měřeny plynné znečišťující látky (SO2, NOx) a především prachové částice o různých frakcích (PM¹⁰ a PM2,5). O výsledcích imisního monitoringu je veřejnost trvale informována prostřednictvím webových stránek. Emise znečišťujících látek byly za rok 2022 externě ověřeny s omezenou jistotou na základě mezinárodních standardů GRI (Global Reporting Initiative).

Snižování emisí skleníkových plynů při výrobě elektřiny a tepla

Pařížská dohoda z roku 2015 představuje závazek omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2°C oproti předindustriálnímu období a usilovat o omezení nárůstu na 1,5°C. Skupina ČEZ podporuje závěry Pařížské dohody, v roce 2022 se proto rozhodla urychlit dekarbonizaci a zavázala se dosáhnout klimatické neutrality již do konce roku 2040. Skupina ČEZ získala ověření svých klimatických cílů do roku 2030 od iniciativy Science Based Targets (SBTi) jako první v ČR a připravuje se na validaci dlouhodobých cílů klimatické neutrality do roku 2040 v souladu se scénářem 1,5°C.

Ukazatel CO2e odpovídá emisím dle definice Scope 1 protokolu GHG (Greenhouse Gas Protocol, standard pro měření a reportování emisí skleníkových plynů). V podmínkách Skupiny ČEZ se jedná o emise související nejen se spalováním fosilních paliv při výrobě elektřiny a tepla, ale i o emise CO² z dopravy. Kromě emisí CO² je CO² ekvivalent vypočten také z emisí CH⁴ a N2O vznikajících při spalování biomasy, emisí CH⁴ z těžby uhlí a emisí HFC, PFC a SF⁶ z klimatizačních a dalších zařízení. Za rok 2022 byly emise skleníkových plynů externě ověřeny s přiměřenou jistotou.

V budoucnu hodlá Skupina ČEZ v dekarbonizaci svého portfolia aktivně pokračovat a postupně odstavovat uhelné elektrárny, aniž by ohrozila své závazky ve stabilních dodávkách elektřiny i tepla.

Emisní intenzita CO2e při výrobě elektřiny a tepla

	Jednotka	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	Index 2023/2022 (%)
Emisní intenzita CO2e	t CO2e/MWh	0,28	0,25	88,0

2. Výkaz řízení a správy společnosti

Valná hromada společnosti ČEZ

Dne 26. 6. 2023 se konala řádná valná hromada ČEZ, a. s., která na svém zasedání:

➢ vyslechla zprávy orgánů společnosti,
➢ schválila účetní závěrku ČEZ, a. s., konsolidovanou účetní závěrku Skupiny ČEZ a konečnou účetní závěrku společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s., za rok 2022,
➢ schválila rozdělení zisku ČEZ, a. s., za rok 2022 ve výši 63 821 965 977,45 Kč a části nerozděleného zisku minulých let ve výši 14 186 549 077,55 Kč takto:

podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře (dividenda) .......................................78 008 515 055 Kč,

dividenda činí 145 Kč na jednu akcii před zdaněním a je splatná od 1. 8. 2023, právo na dividendu se nepromlčí před 31. 7. 2027,

částka dividendy je vypočtena z celkového počtu vydaných akcií společnosti; dividenda připadající na vlastní akcie držené společností k rozhodnému dni pro uplatnění práva na dividendu nebude vyplacena a bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let,

➢ schválila objem finančních prostředků pro poskytování darů v roce 2024 ve výši 250 mil. Kč a zvýšení objemu finančních prostředků pro poskytování darů v roce 2023 o 50 mil. Kč, tj. na celkovou výši 200 mil. Kč,
➢ schválila Zprávu o celkových příjmech členů orgánů ČEZ, a. s., za účetní období 2022,
➢ potvrdila (volbou) ve funkci členy dozorčí rady ČEZ, a. s., JUDr. PhDr. Vratislava Košťála, Ph.D. a Mgr. Václava Kučeru, kteří byli jmenováni náhradními členy dozorčí rady dne 24. 11. 2022.

Změny v orgánech společnosti ČEZ

Dozorčí rada

Náhradní členové dozorčí rady, kteří byli na zasedání valné hromady volbou potvrzeni ve funkci:

Vratislav Košťál	náhradní člen dozorčí rady jmenovaný dozorčí radou od 24. 11. 2022, potvrzený ve funkci člena dozorčí rady volbou na valné hromadě dne 26. 6. 2023 (funkční období do 24. 11. 2026)
Václav Kučera	náhradní člen dozorčí rady jmenovaný dozorčí radou od 24. 11. 2022, potvrzený ve funkci člena dozorčí rady volbou na valné hromadě dne 26. 6. 2023 (funkční období do 24. 11. 2026)

Členové dozorčí rady, u kterých došlo ke změně funkce v rámci dozorčí rady:

Milan Wagner	místopředseda dozorčí rady od 29. 6. 2022 do 15. 5. 2023 řadový člen dozorčí rady od 16. 5. 2023 člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022 (funkční období do 24. 1. 2026)
Radek Mucha	místopředseda dozorčí rady od 16. 5. 2023 (do 15. 5. 2023 řadový člen dozorčí rady) člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022 (funkční období do 24. 1. 2026)

3. Podnikání Skupiny ČEZ – segmenty a hospodaření

Působení Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ působí zejména v České republice a na trzích střední Evropy. Mateřská společnost ČEZ, a. s., sídlí v České republice a uplatňuje segmentové řízení v rámci čtyř hlavních segmentů podnikání, jimiž jsou VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

Přehled hlavních aktivit ve vybraných zemích

Česká republika

V České republice podniká Skupina ČEZ v oblasti výroby, prodeje a distribuce elektřiny, těžby nerostných surovin a poskytování energetických služeb. Nejvýznamnější výrobní společností je mateřská společnost ČEZ, a. s., která provozuje jaderné, emisní i obnovitelné výrobní zdroje a obchoduje na evropských velkoobchodních trzích.

Mezi další významné společnosti Skupiny ČEZ v České republice patří ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, Energotrans a Severočeské doly. Sídlo v České republice má též společnost Inven Capital, která spravuje jeden z největších korporátních clean-tech fondů v Evropě.

Německo

V Německu podniká Skupina ČEZ zejména v oboru poskytování komplexních energetických služeb zastřešovaných skupinou Elevion Group. Dále působí v oblasti obnovitelných zdrojů, kde se zaměřuje na provoz a development větrných elektráren a provoz kogeneračních jednotek.

Polsko

V Polsku se společnosti Skupiny ČEZ zabývají výrobou tepla a elektřiny a poskytováním komplexních energetických služeb.

Slovensko

Na Slovensku působí Skupina ČEZ v oblasti poskytování komplexních energetických služeb, distribuce a prodeje komodit a výroby v kogeneračních jednotkách. V rámci společného podniku Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS) připravuje výstavbu jaderné elektrárny.

Francie

Ve Francii se Skupina ČEZ zaměřuje na development pevninských větrných elektráren. Začátkem roku 2023 rozšířila svou působnost i na provoz vlivem dokončení výstavby prvního projektu.

Turecko

V Turecku působí Skupina ČEZ v oblasti výroby, distribuce a prodeje elektřiny. Veškerá aktiva vlastní společně s tureckým partnerem, proto vstupují do konsolidace ekvivalenční metodou.

Další země

V Evropě, konkrétně v Rakousku, podniká Skupina ČEZ zejména v oblasti energetických služeb, v Itálii navíc vyrábí elektřinu a teplo v kogeneračních jednotkách, v Maďarsku prodává elektřinu a poskytuje energetické služby. V Nizozemsku vlastní Skupina ČEZ společnosti, které provádějí holdingové, finanční nebo manažerské aktivity, a dále společnosti poskytující energetické služby. Skupina ČEZ vlastní také několik společností v Asii, zejména v Číně a Malajsii, zaměřených na podporu a rozvoj energetických služeb skupiny Elevion.

Podnikatelské prostředí

Informace o podnikatelském prostředí v jednotlivých zemích jsou součástí kapitoly Vývoj regulace a legislativy odvětví.

Segment VÝROBA

V segmentu VÝROBA Skupina ČEZ sleduje činnosti spojené s produkcí elektřiny. Odděleně jsou v rámci tohoto segmentu sledovány jaderné zdroje, obnovitelné zdroje, emisní zdroje a trading.

Jaderné zdroje

Jaderné zdroje stávající

Skupina ČEZ provozuje jaderné elektrárny pouze v České republice v lokalitách Dukovany a Temelín. Meziročně vyrobily jaderné elektrárny nepatrně více elektřiny, přičemž v jaderné elektrárně Dukovany bylo dosaženo zvýšení výroby a v jaderné elektrárně Temelín byla produkce naopak nižší, v obou případech vlivem odlišného harmonogramu odstávek.

Instalovaný výkon elektráren zůstal nezměněn.

Investiční výstavba

Investiční akce byly v obou jaderných lokalitách zaměřeny na neustálé zvyšování jaderné bezpečnosti, technickou obnovu zařízení a plnění legislativních požadavků daných atomovým zákonem. Jako každý rok pokračují práce na akcích připravovaných a realizovaných i v minulých letech a současně bylo zahajováno několik nových investičních akcí. Celkově se jedná o několik stovek aktivních projektů od malých nákupů až po finančně významné investice.

V elektrárně Dukovany byly realizovány významné akce z pohledu udržení vysoké úrovně bezpečnosti, a to například modernizace podružných rozvaděčů, pokračování obnovy železobetonových plášťů chladicích věží, nebo rekonstrukce střešních plášťů vybraných budov.

Mezi finančně nejvýznamnější investiční akce v lokalitě Temelín pokračující z předchozích let patří především projekt tepleného napaječe z elektrárny Temelín do Českých Budějovic, dále projekt na rekonstrukci odpadních řadů z elektrárny do Kořenska, nebo bezpečnostní akce na dodatečná opatření pro zvládaní těžkých havárií, a to zaplavení aktivní zóny v tlakové nádobě reaktoru a dlouhodobý odvod tepla z kontejnmentu. Byly také čerpány prostředky na finančně velmi významnou akci pro záměnu systémů řízení na platformě WDPF.

Ve II. pololetí 2023 disponibilitu jaderných elektráren ovlivní jednak načasování plánovaných odstávek souvisejících s výměnou paliva a realizací plánované údržby, kontrol a revizí klíčového zařízení, a jednak aktivity zaměřené na průběžnou modernizaci a zvýšení efektivity a spolehlivosti provozu obou zdrojů. V elektrárně Dukovany bude probíhat zejména projekt postupného čištění parogenerátorů s cílem zmírnit trend stárnutí teplosměnných ploch a zvýšit jejich spolehlivost.

Jaderné zdroje v přípravě

Nový jaderný zdroj Dukovany (NJZ EDU)

Vybudování nového jaderného zdroje v Dukovanech má významně přispět ke zvýšení podílu bezemisní elektřiny v rámci výrobního portfolia Skupiny ČEZ. Na základě usnesení vlády České republiky je investorem Elektrárna Dukovany II, a. s.

V první polovině roku 2023 pokračovala příprava projektu v souladu s podnikatelským záměrem a první prováděcí smlouvou o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany uzavřenou mezi společnostmi Elektrárna Dukovany II, a. s., a ČEZ, a. s., a českým státem.

Nadále probíhá územní řízení pro umístění Nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany, které bylo zahájeno v roce 2021 na základě podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, jejíž součástí byla dokumentace pro územní řízení se zapracovanými požadavky dotčených orgánů státní správy a vlastníků infrastruktury.

Na základě vyhodnocení bezpečnostního posouzení všech tří uchazečů o stavbu – americkokanadské společnosti Westinghouse, francouzské EdF a korejské KHNP – udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlas se zahájením výběrového řízení. Dne 17. 3. 2022 tak společnost Elektrárna Dukovany II, a. s., zahájila výběrové řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany a oslovila všechny tři uvedené uchazeče ve věci podání nabídek. Dne 30. 11. 2022 pak podali všichni tři uchazeči úvodní nabídky.

Od prosince 2022 do února 2023 probíhala kontrola a analýza podaných úvodních nabídek a od 28. 2. 2023 do 4. 5. 2023 následovaly vyjasňující schůzky s jednotlivými uchazeči. Následně byli uchazeči vyzváni k podání aktualizovaných nabídek. Termín pro jejich podání byl stanoven na 2. 10. 2023.

Během prvního pololetí 2023 pokračovala intenzivní příprava dokumentů vymezujících financování dalších fází projektu, která vycházela z dříve přijatého modelu financování, na které se podíleli zástupci státu, ČEZ, a. s., Elektrárna Dukovany II, a. s., a konzultanti a poradci jednotlivých účastníků. Probíhala rovněž vyjednávání státu s Evropskou komisí o slučitelnosti státní podpory s pravidly EU.

Nový jaderný zdroj Temelín (NJZ ETE)

Investorem je Elektrárna Temelín II, a. s. V návaznosti na usnesení vlády České republiky o přednostní přípravě projektu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany bylo schválením revize podnikatelského záměru rozhodnuto, že příprava projektu nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín bude omezena na udržování hodnoty projektu včetně zajištění platnosti existujících povolení takovým způsobem, aby byla zachována možnost rychlé aktivace tohoto projektu v případě potřeby.

V první polovině roku 2023 pokračovala příprava projektu v souladu s podnikatelským záměrem společnosti, která spočívá zejména v plnění podmínek vycházejících z vydaného stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), z vydaného rozhodnutí o umístění NJZ ETE a zajištění prodloužení platnosti již vydaných povolení. Současně probíhaly práce na zasmluvnění přípravy dokumentace pro žádost o prodloužení platnosti stanoviska EIA.

Malé modulární reaktory (SMR)

V prvním pololetí 2023 byl definován program výstavby malých modulárních reaktorů v České republice včetně specifikace cílů pro roky 2023 a 2024.

Pokračovaly činnosti specifikované v podnikatelském záměru projektu malých modulárních reaktorů (SMR) ETE, zejména dokončení předběžného geologického průzkumu na výstavbové ploše, zajišťování podkladů pro zasmluvnění zpracování dokumentace pro oznámení záměru (proces EIA) a dokumentace pro žádost o povolení k umístění dle Atomového zákona.

Ve vybraných nejaderných lokalitách pokračovaly analýzy nezbytné pro ověření vhodnosti lokalit pro výstavbu, pro zpracování předběžné studie proveditelnosti a pro zpracování podnikatelského záměru. Současně probíhalo zajišťování podkladů pro zasmluvnění zpracování dokumentace pro oznámení záměru (proces EIA).

Nový jaderný zdroj (NJZ) Jaslovské Bohunice

Výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Jaslovské Bohunice připravuje Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS), ve které společnost Skupiny ČEZ – ČEZ Invest Slovensko, a.s., (dříve ČEZ Bohunice) – vlastní 49% podíl.

V souladu s harmonogramem Projektu byla 15. 2. 2023 odevzdána dokumentace pro umístění NJZ dle atomového zákona na Úřad jaderného dozoru Slovenské republiky (ÚJD SR), který oficiálně 6. 3. 2023 zahájil správní řízení. Ze zákona má ÚJD SR jeden rok na vyjádření a vydání rozhodnutí.

Prioritní činností pro rok 2023 je dále příprava a realizace dokumentace pro získaní rozhodnutí o umístění NJZ dle stavebního zákona. Tato dokumentace by měla být realizována do roku 2025 a připravena pro posouzení dotčenými orgány státní správy a následně pro zahájení správního řízení. Současně probíhají projektové činnosti nezbytné pro udržení hodnoty projektu, zabezpečení a prohloubení informací u lokalitních aspektů (např. vodohospodářství, seizmicita, geologie). Průběžně jsou vedena jednání s dotčenými obcemi z hlediska zanesení nového jaderného zdroje do územně plánovací dokumentace.

Obnovitelné zdroje (OZE)

V této oblasti je sledována výroba ve vodních, fotovoltaických a větrných elektrárnách. Biomasa, která je dle evropské taxonomie klasifikována jako obnovitelný zdroj energie je z důvodu emitování CO² a také z důvodu primárního spalování spolu s uhlím v uhelných elektrárnách sledována v rámci oblasti emisních zdrojů.

Výroba z obnovitelných zdrojů byla meziročně vyšší zejména vlivem nárůstu produkce ve vodních elektrárnách, což souviselo s lepšími hydrologickými podmínkami.

V průběhu srpna 2023 byla zahájena realizace prvních projektů s obdrženou dotací z Modernizačního fondu v rámci programů RES+ nad 1 MWp instalované kapacity.

Průběžně probíhá development projektů za účelem naplnění vyhlášeného cíle Skupiny ČEZ vybudovat do roku 2030 celkem 6 GW obnovitelných zdrojů. Dne 12. 4. 2023 zveřejnil Státní fond životního prostředí výsledky schválených projektů z Modernizačního fondu pro rok 2023. Z celkem podaných 44 žádostí o investiční dotaci na portfolio 1 012 MWp podaných Skupinou ČEZ do výzvy RES+ 2/2022 (nad 1 MWp), získalo dotaci 24 projektů, což představuje portfolio 728 MWp a celkovou dotaci 3,1 mld. Kč. Na začátku srpna 2023 bylo rozhodnuto o přidělení investiční dotace pro 2 projekty ČEZ o celkové kapacitě 1,98 MWp podané do nesoutěžní výzvy RES+ 1/2022 (do 1 MWp). Celková výše přidělené dotace činí 13,7 mil. Kč.

V Polsku od 23. dubna 2023 platí změny zákona o investicích v oblasti větrných elektráren, které liberalizovaly tzv. "pravidlo 10H" zvýšením minimální vzdálenosti investic větrných elektráren od obytných budov na 700 m. V zákoně byly investorům uloženy nové povinnosti, včetně povinnosti nabídnout minimálně 10 % instalovaného výkonu větrné elektrárny obyvatelům obce, ve které se investice realizuje.

Dne 30. června 2023 nabyl účinnosti také zákon o přípravě a realizaci investic v oblasti přečerpávacích elektráren a doprovodných investic.

Voda

Skutečná výše výroby v roce 2023 ve vodních elektrárnách bude záviset zejména na hydrologické situaci Vltavské kaskády a na nasazení přečerpávacích vodních elektráren.

Investiční výstavba

V ČR v první polovině roku 2023 pokračovaly v různých fázích projekty přípravy a realizace modernizací vybraných vodních elektráren. Navýšení účinnosti jednotlivých soustrojí a také snížení ekologické zátěže lokalit, mj. snižováním množství olejových náplní, jsou hlavními cíli modernizačních projektů. Prioritně se připravují opravy a modernizace přečerpávacích elektráren Dlouhé Stráně a Dalešice, které proběhnou v letech 2023–2025. V přípravě je komplexní modernizace vodní elektrárny Orlík s termínem realizace v období let 2024–2030, a dále modernizace vodní elektrárny Střekov.

V Polsku proběhla v malé vodní elektrárně Borek Szlachecki modernizace stejnosměrného napájecího systému a mazací části čistícího systému a v malé vodní elektrárně Skawina modernizace otočného kloubu instalovaného na hydrogenerátoru.

V Turecku směřovaly investiční náklady zejména do stávajících vodních elektráren.

Instalovaný výkon

V České republice se instalovaný výkon vodních elektráren meziročně mírně snížil, v Polsku a Turecku zůstal nezměněn.

Slunce

Investiční výstavba

V České republice byla v červnu 2023 dokončena výstavba projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) Křižany (4,3 MWp). Uvedení do komerčního provozu je předpokládáno koncem III. čtvrtletí 2023. Jde o pilotní projekt, na kterém si Skupina ČEZ ověřuje postupy při projektování, dodávce komponent, vlastní montáži a následně i uvádění do provozu.

Po ročním testování byl výkon první instalované plovoucí fotovoltaické elektrárny v Čechách ve Štěchovicích u Prahy (FVE Štěchovice) navýšen z původních 21,84 kW^p na 87,36 kW^p a elektrárna byla v květnu 2023 připojena do sítě pro komerční výrobu. V rámci nového ocenění Sustainability Star, které se uděluje nejlepším udržitelným projektům, vybrala vědecká rada prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu projekt plovoucí elektrárny jako druhý nejlepší z 36 přihlášených projektů.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon byl meziročně zvýšen o nově postavené fotovoltaické panely společnosti SYNECO tec GmbH v Rakousku, instalovaný výkon se zvýšil také v České republice z důvodu zprovoznění nových fotovoltaických panelů včetně plovoucí FVE Štěchovice.

Vítr

Výroba elektřiny

Ve Francii zahájila Skupina ČEZ v dubnu 2023 výrobu elektřiny v elektrárně Aschères-le-Marché.

Investiční výstavba

V Německu se Skupina ČEZ orientuje na provoz vlastněných větrných elektráren a na co-development stávajícího větrného portfolia složeného z 12 projektů s plánovaným výkonem až 193,5 MW. Nejpokročilejším německým projektem v co-development portfoliu je projekt Datteln (11,4 MW, 2 turbíny), který se nachází ve fázi výstavby, s předpokladem uvedení do provozu v I. čtvrtletí roku 2024. Dalším pokročilým projektem německého portfolia je projekt Nortorf (11,4 MW, 2 turbíny), jenž v březnu 2023 získal stavební povolení, v červnu 2023 mu byla přiznána provozní podpora a jeho předpokládané uvedení do provozu je začátek roku 2025.

Ve Francii Skupina ČEZ rozvíjela 15 projektů pevninských větrných elektráren s plánovanou kapacitou až 207 MW. V dubnu 2023 byl do komerčního provozu spuštěn první z těchto projektů Aschères-le-Marché (12 MW, 4 turbíny). Výstavba druhého nejpokročilejšího projektu francouzského portfolia Neuville-aux-Bois (15 MW, 5 turbín) postupuje dle stanoveného harmonogramu s předpokladem uvedení do komerčního provozu ve III. čtvrtletí 2023. K dalším projektům v pokročilé fázi výstavby patří Nueil-sous-Faye (11,12 MW, 4 turbíny) s očekáváným uvedením do provozu ve III. čtvrtletí 2024 a La Piballe (7,2 MW, 4 turbíny) s předpokladem uvedení do provozu do konce roku 2024.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon Skupiny ČEZ ve větrných zdrojích se zvýšil o 4 turbíny elektrárny Aschères-le-Marché ve Francii.

Ostatní obnovitelné zdroje energie

Skupina ČEZ se soustředí také na výrobu z obnovitelných zdrojů energie a výrobu vodíku v rámci společnosti Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS). O rozšíření předmětu podnikání této společnosti rozhodla vláda SR dne 8. 9. 2021 v souladu se zájmy Slovenské republiky vyrábět v budoucnosti elektřinu z bezemisních zdrojů.

Během roku 2022 proběhly přípravné práce projektu Vodík pro dopravu. Na přelomu let 2022 a 2023 byla realizována výběrová řízení a v I. polovině roku 2023 bylo ukončeno výběrové řízení na dodavatele pro fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 10 MW v lokalitě Jaslovské Bohunice na ploše brownfieldu a elektrolyzéru 1 MW na výrobu zeleného vodíku v lokalitě Trnava. Realizace těchto dvou projektů bude probíhat v druhé polovině roku 2023.

Současně je připravován Projekt další fotovoltaické elektrárny o výkonu 10 MW v lokalitě Jaslovské Bohunice na ploše greenfieldu, který se nachází ve stadiu výběru potenciálního dodavatele.

Emisní zdroje

Výroba v emisních zdrojích – tj. při spalování uhlí, plynu a biomasy byla meziročně nižší zejména vlivem poklesu produkce v hnědouhelných elektrárnách, pro jejichž provoz byly v roce 2022 extrémně příznivé tržní podmínky.

Uhlí

Polsko

Začátkem roku 2020 prošly CEZ Skawina a CEZ Chorzów povinnou certifikací pro zapojení do systému kapacitního trhu. V rámci kapacitního trhu má CEZ Skawina aktuálně podepsanou smlouvu na dodávky v letech 2021–2026, CEZ Chorzów má smlouvu na dodávky pro rok 2024. Ozbrojený konflikt na Ukrajině výrazně negativně ovlivnil ceny uhlí. Obě elektrárny byly nuceny vést cenová jednání se svými dodavateli i přes dříve uzavřené dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí. Zvýšení výrobních nákladů přimělo Ministerstvo klimatu a životního prostředí zavést v prosinci 2022 změny regulace tarifu za teplo, která výrobcům z kogeneračních jednotek umožnila zvýšit sazbu na referenční úroveň a uplatnit příplatek 22 PLN/GJ do konce dubna 2023. Na základě referenční ceny stanovené předsedou Energetického regulačního úřadu v I. čtvrtletí 2023 společnosti Skupiny ČEZ získaly další zvýšení aktuálně uplatňovaných tarifů za teplo.

V Polsku probíhá reforma vyrovnávacího trhu, která jej přizpůsobuje povinnostem vyplývajícím z dohod uzavřených s Evropskou komisí.

V rámci řešení zaměřených na usnadnění investic na polském energetickém trhu vstoupily dne 13. 4. v platnost novely zákona o přípravě a realizaci investic v oblasti jaderných energetických zařízení a doprovodných investic, které mají urychlit především výstavbu první velké jaderné elektrárny v Polsku.

Investiční výstavba

V ČR v první polovině roku 2023 pokračovaly práce na aktualizaci koncepcí budoucího provozování výrobních lokalit, kde je zohledněn rostoucí tlak na dekarbonizaci v rámci EU i ČR a zároveň reaguje na aktuální geopolitická rizika. Strategické cíle spočívají zejména v odklonu výroby tepla z uhlí do roku 2030 a ve vhodném načasování útlumu uhelných zdrojů dle situace na trhu s elektrickou energií a vývoje rizik. Jedná se o aktualizace koncepcí lokalit Ledvice, Poříčí a Hodonín.

V návaznosti na naplňování ESG cílů společnosti pokračuje demolice elektrárny Prunéřov 1. Kompletní dokončení demolice a uvolnění prostoru pro jeho budoucí komerční využití je předpokládáno do konce roku 2023.

Pokračuje realizace ekologizace teplárny Dvůr Králové nad Labem v konfiguraci palivové základny plyn + biomasa. Dokončení kompletní ekologizace a revitalizace teplárny je předpokládáno do poloviny roku 2024.

Probíhají dokončovací práce na výstavbě cirkulačního chladícího okruhu elektrárny Hodonín (chladící věž), která sníží spotřebu chladicí vody a umožní provoz elektrárny i v letním období, kdy je nedostatek vody v řece Moravě.

V polské elektrárně Skawina byly investiční prostředky alokovány zejména na opravy kotlů a v elektrárně Chorzów byly realizovány pouze menší investiční akce.

Instalovaný výkon

V České republice i v Polsku zůstal instalovaný výkon v uhelných elektrárnách meziročně nezměněn.

V roce 2023 v uhelných elektrárnách v České republice zůstává prioritním úkolem pokračování v přípravných činnostech pro přechod lokalit na nízkoemisní zdroje zejména pro zajištění dodávek tepla a realizace dalších ekologických opatření, která umožní provoz klasických zdrojů s plněním nových platných limitů pro vypouštění emisí. Dalším zásadním úkolem je obchodní zajištění nové výrobní technologie na bázi zemního plynu v lokalitě Mělník, která umožní plnění dlouhodobého kontraktu na dodávky tepla pro hlavní město Prahu, Mělník a Neratovice.

Plyn

Investiční výstavba

V České republice pokračovaly přípravné práce pro uvažovanou výstavbu nových paroplynových zdrojů v lokalitě Mělník a Počerady.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do oprav elektrárny v Erzinu.

Instalovaný výkon

V České republice se instalovaný výkon meziročně zvýšil především díky instalacím kogeneračních jednotek společnosti ČEZ Energo.

V Turecku se instalovaný výkon paroplynové elektrárny Erzin meziročně nezměnil.

Do konce roku 2023 budou pokračovat analýzy a přípravné práce pro možné budoucí instalace plynových zdrojů ve stávajících výrobních lokalitách.

Biomasa

Investiční výstavba

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do projektu biomasové elektrárny s instalovaným výkonem 10 MW, kterou společnost Akenerji připravuje k provozu.

Instalovaný výkon

V České republice zůstal instalovaný výkon meziročně nezměněn.

Za I. pololetí 2023 byl v Itálii meziročně vyšší instalovaný výkon vlivem akvizice bioplynové stanice SOCIETA' AGRICOLA B.T.C. S.R.L.

Turecká společnost Akenerji prakticky ovládá společnost, která vlastní 1MW biomasovou elektrárnu. V této elektrárně nebyla v I. pololetí 2023 realizována žádná výroba elektřiny.

Pyrolýza

Výroba elektřiny

Výroba elektřiny za pomoci pyrolýzy probíhá ve Skupině ČEZ pouze v turecké elektrárně AKEL SUNGURLU.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon turecké elektrárny s pyrolytickou technologií na energetické využití starých pneumatik zůstal meziročně nezměněn.

Trading

Činnost tradingu zahrnuje obchodování s komoditami na vlastní účet za účelem dosažení spekulativního zisku, obchodního zabezpečení potřeb výrobních zdrojů včetně zajišťovacích aktivit ve střednědobém horizontu a obchodního zabezpečení potřeb koncových zákazníků, zejména dodávek elektřiny a plynu.

Činnost je vykonávána centrálně z České republiky společností ČEZ. Vlastní obchodování včetně vypořádání obchodů probíhá ve většině zemí Evropy s velkoobchodními partnery a prostřednictvím energetických burz.

Na všechny tradingové aktivity jsou stanoveny rizikové rámce, definující tržní a kreditní limity, povolené obchody a pravidla obchodování, jejichž dodržování je průběžně sledováno Rizikovým výborem Skupiny ČEZ. Aktivity podléhají též regulatorním pravidlům Evropské federace obchodníků s energií (EFET).

Obchodování s komoditami na vlastní účet za účelem dosažení spekulativního zisku

V průběhu I. pololetí 2023 bylo v rámci tradingových aktivit uzavřeno více než 146 tis. transakcí a zobchodováno mimo jiné 142 TWh elektřiny, 571 TWh zemního plynu a 144 mil. tun emisních povolenek.

Segment TĚŽBA

V tomto segmentu působí Skupina ČEZ v České republice, kde těží hnědé uhlí a vápenec. Současně zkoumá možnosti těžby lithiové rudy.

Podnikání v oblasti těžby je významně ovlivněno vývojem regulace a klimatických cílů na úrovni EU i České republiky. V ČR působí Uhelná komise ČR, poradní orgán vlády, která vládě doporučila termín ukončení těžby a spalování uhlí v České republice nejpozději do roku 2038.

Hnědé uhlí

Těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí jsou hlavním předmětem podnikání společnosti Severočeské doly, která je největší českou hnědouhelnou těžařskou společností z hlediska objemu produkce uhlí. Vzhledem k tomu, že většina produkce je směrována do Skupiny ČEZ, patří Severočeské doly na volném trhu s uhlím k menším hráčům.

Těžba a prodej

V I. pololetí 2023 prodaly Severočeské doly 7,4 mil. tun uhlí, z toho 4,6 mil. tun členům Skupiny ČEZ. V meziročním srovnání došlo k poklesu dodávek o 1,1 mil. tun, zejména z důvodu nižšího nasazení uhelných elektráren Skupiny ČEZ.

Prodej uhlí podle odběratelů (mil. tun)

Severočeské doly předpokládají v roce 2023 prodat 15 mil. tun uhlí, tedy cca o 2 až 3 mil. tun méně oproti roku 2022. Snižování dodávek paliva se odvíjí především od postupného snižování výroby v uhelných elektrárnách, která je nahrazována výrobou v jiných typech zdrojů.

Investiční výstavba

Investiční program je zaměřen zejména na projekty k zajištění těžby na Dole Bílina, hlavně na dodávky, rekonstrukce a modernizace těžební technologie, úpravárenských i drtírenských provozů, výstavbu stabilitních opatření a vodohospodářských děl. Investiční akce byly průběžně revidovány tak, aby odpovídaly předpokládané životnosti obou lokalit (Dolu Bílina a Dolů Nástup Tušimice).

Vápenec

Těžbou vápence (vysokoprocentních vápenců využívaných v odsiřovacích zařízeních) se ve Skupině ČEZ zabývá společnost LOMY MOŘINA spol. s r.o. V I. pololetí roku 2023 dodala zákazníkům ze Skupiny ČEZ pro potřeby odsíření uhelných elektráren 223 tis. tun vápence, což představuje meziroční pokles o cca 25 %. Pro rok 2023 je předpokládán prodej vápence členům Skupiny ČEZ ve výši 480 tis. tun.

Prozkoumání možnosti těžby lithiové rudy

Od vstupu Skupiny ČEZ do projektu těžby nerostu zinnwalditu obsahujícího lithium byla provedena aktualizace studie proveditelnosti pro těžební část, která uvažuje s délkou životnosti dolu 25 let a roční produkcí 29 tis. tun hydroxidu lithného monohydrátu (LiOH.H2O). Dále probíhá zejména ověřování postupu zpracování lithia v poloprovozních podmínkách. Finální studie proveditelnosti by měla být hotova do konce roku 2023. V povolovací oblasti pokračovaly přípravné práce na technické dokumentaci a byly již zahájeny vybrané povolovací procesy.

Segment DISTRIBUCE

Distribuce elektřiny

V České republice zajišťují distribuci elektřiny ve Skupině ČEZ společnosti ČEZ Distribuce a ČEZ Energetické služby. Mezi prioritní oblasti v distribuci patří zejména bezpečné, spolehlivé a zároveň efektivní provozování distribuční soustavy a realizace klíčových investičních opatření souvisejících s integrací decentrálních zdrojů, implementací nových technologií a chytrých prvků sítě včetně prvků podporujících zvyšování spolehlivosti distribuční soustavy. Společnost pokračovala v rozvoji optické infrastruktury s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj moderních technologií v oblasti řízení distribuční soustavy v synergii s přípravou na vyšší automatizaci sítí.

Cena distribuce elektřiny a dalších služeb je v ČR regulována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Pro společnost ČEZ Distribuce je stěžejní cenové rozhodnutí ERÚ č. 13/2022 pro oblast elektroenergetiky, jehož prostřednictvím se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny s účinností od 1. 1. 2023.

V I. pololetí 2023 zprostředkovala společnost ČEZ Distribuce dodávku elektřiny zákazníkům v objemu 17,4 TWh, což bylo o 0,8 TWh méně než ve stejném období roku 2022. Z pohledu jednotlivých napěťových hladin došlo k poklesu na hladině velmi vysokého a vysokého napětí celkem o 0,4 TWh a na hladině nízkého napětí o 0,4 TWh. Spotřeba elektřiny v roce 2023 byla negativně ovlivněna dopady energetické krize a s ní souvisejícím nárůstem ceny silové elektřiny a dále pak rozmachem instalací fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel u zákazníků.

V roce 2023 předpokládá společnost ČEZ Distribuce v České republice dodávku elektřiny zákazníkům v objemu téměř 34 TWh. Objem dodávky vychází z očekávaného vývoje spotřeby elektřiny po zohlednění změn na energetickém trhu, zejména růstu ceny elektřiny, rozmachu tepelných čerpadel či instalaci decentrálních zdrojů a mikrozdrojů.

Na Slovensku společnost ESCO Distribučné sústavy se zabývá distribucí elektřiny, kde provozuje několik lokálních distribučních soustav. Touto aktivitou se rovněž zabývá společnost KLF-Distribúcia, která provozuje jednu lokální distribuční soustavu v Kysuckém Novém Městě. Z důvodu konsolidace ekvivalenční metodou není objem elektřiny distribuované touto společností zahrnut v souhrnných údajích za Skupinu ČEZ.

Společnost ESCO Distribučné sústavy se zabývá i prodejem elektřiny koncovým zákazníkům primárně ve svých sítích.

V Turecku je oblast distribuce elektřiny zajišťována regulovanými regionálními distribučními společnostmi. Jednou z nich je Sakarya Elektrik Dagıtım A.Ş. (SEDAŞ) nepřímo ovládaná společností ČEZ a jejím tureckým partnerem AKKÖK (prostřednictvím společného podniku Akcez Enerji A.Ş.).

Turecko (zejména město Gaziantep) a část Sýrie zasáhlo 6. 2. 2023 velmi silné zemětřesení, při kterém zahynulo přes 50 tisíc lidí a které přineslo výrazné materiální škody i lokálnímu průmyslu. Při tomto zemětřesení nebyla vážně poškozena žádná výrobní ani distribuční zařízení spoluvlastněná Skupinou ČEZ.

V roce 2023 je v Turecku předpoklad objemu distribuované elektřiny koncovým zákazníkům ve výši 10 TWh.

Investiční výstavba

V České republice byly investice směrovány převážně do obnovy a rozvoje distribučních sítí na všech napěťových hladinách, do rekonstrukcí transformoven, distribučních trafostanic a elektroměrů. Přibližně stejná část finančních prostředků je spojena s řešením požadavků zákazníků na připojení k distribuční soustavě. Pokračovaly taktéž investice v oblasti smart technologií, digitalizace a rozvoje optické infrastruktury na hladině vysokého napětí. Hlavním cílem investování je zvyšování kvality, spolehlivosti a bezpečnosti dodávky elektřiny.

V Turecku směřovaly investice v oblasti distribuce v souladu s podnikatelským plánem především do posilování kapacity a naplnění nových požadavků na připojení a dále do modernizace a zvýšení hustoty sítě za účelem zajištění kontinuity a kvality dodávky elektřiny.

Distribuce zemního plynu

Distribuovaný zemní plyn

Distribuci plynu v České republice zajišťuje společnost ČEZ Energetické služby.

Společnost ESCO Distribučné sústavy se zabývá distribucí plynu na Slovensku, kde provozuje několik lokálních soustav. Společnost se zabývá prodejem zemního plynu koncovým zákazníkům primárně ve svých sítích a dodává plyn sesterské společnosti SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov.

Segment PRODEJ

Součástí segmentu PRODEJ jsou společnosti realizující prodej elektřiny, tepla, energetických a telekomunikačních služeb.

Společnosti ze segmentu PRODEJ zabývající se poskytováním energetických služeb B2B jsou rozděleny do dvou základních skupin. Česká společnost ČEZ ESCO zastřešuje příslušné aktivity v České republice a na Slovensku. Ostatní zahraniční trhy zastřešuje skupina Elevion, která působí především v Německu, dále pak v Itálii, Rumunsku, Rakousku, Izraeli, Nizozemsku, Maďarsku, Číně, Malajsii a Velké Británii.

Energetické služby retailovým zákazníkům poskytují společnosti ČEZ Prodej a TENAUR, které působí v České republice

Prodej komodit

Elektřina

Prodej elektřiny

Nejvýznamnější trh, na němž Skupina ČEZ prodávala elektřinu koncovým zákazníkům, představovala v I. pololetí 2023 především Česká republika a dále Maďarsko, za nimiž s velkým odstupem následovala Itálie, Německo a Slovensko. Meziročně vzrostl dodaný objem v České republice především díky nově získaným zákazníkům ČEZ ESCO, v případě domácností byl realizován jen malý nárůst prodaného objemu elektřiny z důvodu úspor spotřeby zákazníků. Nárůst prodeje v Maďarsku byl způsoben konsolidací trhu.

Česká republika

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice elektřinu prostřednictvím společností ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, ENESA, ČEZ Energo, Energetické centrum a rovněž prostřednictvím společností ze segmentu VÝROBA: ČEZ, Elektrárna Dětmarovice (do r. 2022), Energotrans a ÚJV Řež.

Na růst cen komodit po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byl donucen reagovat stát a stanovil maximální ceny pro koncové zákazníky, resp. zavedl stropy cen elektřiny i plynu pro rok 2023. Po zastropování cen bylo 4. 1. 2023 schváleno nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny. Kompenzační schéma stanovuje, jakým způsobem budou kompenzovány náklady obchodníků na pořízení komodity pro zákazníky se zastropovanou cenou elektřiny 5 Kč/kWh (bez DPH).

Již v závěru roku 2022 začaly tržní ceny klesat v důsledku vysoké naplněnosti zásobníků a také relativně teplému počasí. Již koncem I. čtvrtletí 2023 se začaly objevovat první nabídky obchodníků s cenami pod vládním stropem. ČEZ Prodej představil novou nabídku schodových produktů dne 1. 4. 2023 a v polovině května ceny znovu snížil. V červenci ČEZ Prodej nabídl všem zákazníkům možnost přejít na produkt, který umožní ceny od 1. 1. 2024 pod úrovní současného vládního stropu. Zákazníci, kteří si zafixovali víceleté kontrakty nad cenovým stropem, budou moci bez sankcí přejít na běžný víceletý kontrakt pod cenovým stropem.

Společnost ČEZ ESCO v I. pololetí 2023 v souladu s vládními nařízeními zajišťovala fakturaci dotčených zákazníků za zastropované ceny, včetně pravidelného měsíčního vyúčtování kompenzací vůči OTE. V produktovém portfoliu nadále pokračuje preference produktů s potenciálem minimalizace rizik na straně dodavatele (volatilita cen, objemová rizika).

Turecko

V červenci 2022 podepsala společnost ČEZ smlouvu o prodeji svého podílu v Akcez Enerji. Na konci roku 2022 byly podány žádosti o souhlas antimonopolního úřadu a regulátora. Antimonopolní úřad schválil transakci v lednu 2023, regulátor následně v únoru 2023. Noví akcionáři podepsali

akcionářskou smlouvu, která nabude platnosti při vypořádání prodeje. Pro úspěšné dokončení prodeje musí dojít především k refinancování úvěrů společností skupiny Akcez Enerji.

Teplo

Výroba a prodej tepla

Skupina ČEZ se zabývá výrobou a prodejem tepla zejména v České republice, Polsku a na Slovensku. Meziroční pokles prodeje tepla ve všech uvedených zemích byl způsoben růstem cen, který vyústil v úspory tepla u koncových zákazníků, a také meziročně teplejším počasím.

Česká republika

Teplárenství prochází transformací a reaguje na dekarbonizační trendy a cíle stanovené v rámci akcelerované strategie Skupiny ČEZ. Cena dodávaného tepla pro rok 2023, které je vyráběno z hnědého uhlí a biomasy, meziročně vzrostla v průměru o 20 %. Rozhodující vliv měl růst cen vstupů, především cena paliva, materiálů a emisních povolenek CO2.

Hlavním cílem transformace zůstává zajištění dlouhodobé, spolehlivé dodávky tepla za příznivou cenu, a to při vysoké míře komfortu a bezpečnostních a ekologických standardů.

Portfolio zákazníků ČEZ Teplárenské je stabilní a nedochází k jejich nadměrnému odpojování. Naopak byl zaznamenán zájem o přechod na dodávky tepla z centrálního zásobování teplem z jiných energetických komodit.

V průběhu I. pololetí roku 2023 ČEZ Teplárenská pracovala na dokončení strategické koncepce tří lokalit (Hodonín, Poříčí, Ledvice). V lokalitách Dětmarovice, Prunéřov, Tušimice a Trmice pokračují práce v oblasti realizace výstavby nízkoemisních zdrojů s vysokou účinností (projekční příprava, výběrová řízení na zhotovitele).

V I. pololetí roku 2023 dodávala společnost ČEZ Teplárenská teplo vyrobené jak ze svých zdrojů, což jsou především vlastní nebo pronajaté domovní a blokové plynové kotelny, tak teplo nakupované od společnosti ČEZ či jiných dodavatelů.

Zemní plyn

Prodej zemního plynu

Meziročně výrazně vzrostl prodej plynu zejména velkoodběratelům a středním odběratelům v důsledku nárůstu počtu zákazníků. Nevýrazný pokles byl naopak zaznamenán v případě domácností v důsledku úspor spotřeby zákazníků, ale s ohledem na navýšení počtu zákazníků se tento fakt výrazněji nepromítnul do změny celkového prodaného množství.

Česká republika

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice zemní plyn prostřednictvím společností ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, ČEZ a ČEZ Energo. Prodej zemního plynu probíhá rovněž na Slovensku.

Energetický trh v České republice je plně liberalizován a svého dodavatele elektřiny a plynu si mohou zvolit všichni zákazníci včetně domácností. V ČR existuje funkční energetická burza PXE (která je součástí německé burzy EEX) a operátor trhu zajišťující fungování trhů s plynem. Prodej komodit koncovým zákazníkům z řad domácností a menších firem zajišťuje v České republice zejména společnost ČEZ Prodej a zákazníkům z řad firem, obcí a státní správy společnost ČEZ ESCO.

Podobně jako v případě elektřiny, i na zemním plynu byla společnost ČEZ Prodej nucena reagovat na extrémní růst cen v průběhu roku 2022, ale stejně tak přistoupila k jejich snižování, jakmile to situace na trhu dovolila. Pro rok 2023 bylo legislativně stanoveno zastropování ceny pro koncové zákazníky (2,50 Kč/kWh bez DPH) a schváleno kompenzační schéma pro obchodníky. Od konce roku 2022 ceny plynu výrazně klesly. K 1. 4. tak byla představena sada schodových produktů s cenou výrazně pod vládním stropem, jejichž nabídku společnost ještě zatraktivnila v průběhu května.

Stejně tak společnost ČEZ ESCO v souladu s vládními nařízeními zajišťovala fakturaci dotčených zákazníků za zastropované ceny, včetně pravidelného měsíčního vyúčtování kompenzací vůči OTE.

Prodej energetických služeb

Energetické služby

Česká republika

ČEZ Prodej i nadále pokračuje v navyšování kapacity pro instalace moderních technologií jako jsou především fotovoltaické elektrárny. Za první pololetí proběhly instalace domácích fotovoltaických elektráren u 2 507 klientů s celkovou kapacitou 18 MWp, což představuje meziroční růst o více než 55 % instalovaného výkonu. Nejoblíbenější variantou je kombinace fotovoltaiky s bateriovým úložištěm. ČEZ Prodej společně s výrobcem OIG Power představil nový hybridní bateriový systém ČEZ Battery Box Queen. Zákazníci si nyní pořídí fotovoltaickou elektrárnu dříve, s novou baterií a jen s minimální finanční zálohou.

Moderní energetické technologie nabízí ČEZ Prodej zákazníkům již standardně i v síti zákaznických center, kde mohou své dotazy konzultovat s technologickým specialistou. Největší technologický showroom naleznou zákazníci v zákaznickém centru v Plzni.

ČEZ ESCO naplňuje plánovanou realizaci fotovoltaických elektráren pro B2B klienty (obchodní společnosti) v roce 2023 o celkovém výkonu přesahujícím 20 MWp.

Záměrem je výrazně rozvíjet nabídku úsporných technologií pro zákazníky, kteří lokálně topí zemním plynem nebo elektřinou. ČEZ Prodej se rovněž bude zabývat oblastí realizačního procesu v dceřiné společnosti TENAUR tak, aby nadále splňovala nároky na růst počtu instalací v požadované kvalitě.

K dalším poskytovaným službám se řadí i servis plynových kotlů – službu ČEZ Servis Vytápění využívá více než 24,5 tis. zákazníků.

V I. pololetí 2023 byly za ČEZ ESCO úspěšně nabízeny služby výkonové rovnováhy na kogeneračních jednotkách dceřiné společnosti ČEZ Energo, které byly certifikovány na konci roku 2022. Dne 1. 6. 2023 proběhla akvizice společnosti IVITAS, která působí v oblasti projekčních a poradenských služeb pro dodávku technologických celků a průmyslových staveb.

Slovensko

Společnost ESCO Slovensko cílí na pozici lídra na trhu s energetickými službami na Slovensku, podobně jako ČEZ ESCO v České republice. V rámci poskytovaných energetických služeb začala společnost nabízet nové produkty ve formě služby, jedná se o produkt: fotovoltaika, dekarbonizace a energetická efektivnost průmyslu a ekologické vytápění. V návaznosti na uvedení nových produktů byla aktualizována strategie s cílem poskytovat na Slovensku celý value-chain služeb.

Německo

Skupina Elevion působí ve 3 oblastech zahrnujících široké spektrum ESCO služeb: energetická řešení budov, zelená energie, energie pro průmysl. Na německém trhu působí skupina Elevion prostřednictvím dceřiných společností, kterými jsou zejména: Rudolf Fritz GmbH (nízkonapěťové a řídicí systémy), ETS Efficient Technical Solutions GmbH (technické zabezpečení budov), EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main (technická zařízení automatizace budov) nebo D-I-E Elektro AG (elektrotechnika, automatizace a technické zabezpečení budov). K významným společnostem se v tomto segmentu řadí také En.plus GmbH (poradenství a plánování, realizace, servis a provoz zařízení a systémů pro efektivní energetiku budov), Elektro-Decker GmbH (elektrotechnika) a Kofler Energies (inženýrské služby v oblasti technického zařízení budov, zároveň komplexně zastřešuje oblast "energeticky úsporného plánování").

Nejvýznamnějším zástupcem oblasti zelené energie je v Německu společnost BELECTRIC (expert v rozvoji a výstavbě solárních elektráren). Řešení v oblasti energie pro průmysl pak poskytují společnosti skupiny Hermos (mezinárodní skupina nabízející služby v oblasti automatizace a IT řešení pro průmysl, energetiku, technologie životního prostředí a budov). Skupina Elevion dále doplnila hodnotový řetězec o tři nové společnosti Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG a GESPA GmbH. Společnost Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG je spolehlivý partner pro řešení v oblasti technického zařízení budov, který nabízí elektrotechnická řešení v oblasti inženýringu, automatizace a regulační techniky podle nejnovějších standardů. Společnost GESPA GmbH je dodavatelem systémů fotovoltaiky, elektromobility a dobíjecích stanic s příslušnou infrastrukturou.

Polsko

Skupina ČEZ poskytuje ESCO služby prostřednictvím společností Euroklimat, Metrolog a OEM Energy.

Euroklimat je generálním dodavatelem sanitárních a elektroinstalačních prací, telekomunikačních sítí a IT instalací. Euroklimat nabízí realizaci, údržbu a projekční služby. Dodává taktéž systémy HVAC a elektroinstalace.

Metrolog patří na polském trhu k předním dodavatelům komplexních realizací projektů v oblasti tepelné energetiky a výstavby systémů úpravy vody. Společnost Metrolog pokračuje v úspěšné reorganizaci divize energetických smluv, kde s využitím svých kapacit kompenzoval projekty v segmentu energetiky, které jsou stále ovlivněny trvajícím ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, pomocí projektů na úpravu pitné vody a čističek odpadních vod, které polské ministerstvo životního prostředí vzhledem k jeho strategii výrazně podporuje dotačními programy.

Ostatní země

Skupina ČEZ poskytuje ESCO služby také v Itálii, Rumunsku, Rakousku, Izraeli, Nizozemsku, Francii, Maďarsku, Číně, Malajsii a Velké Británii.

V Rakousku působí společnosti Moser & Partner Ingenieurbüro GmbH a Syneco tec GmbH, které cílí na plánování a instalaci komplexních elektrotechnických zařízení. Společnost Wagner Consult je již téměř 50 let jednou z předních inženýrských společností v oblasti čištění odpadních vod a řešení energetické účinnosti v Tyrolsku.

V Itálii v jižním Tyrolsku sídlí skupina inewa, která se zaměřuje na široké spektrum energetických služeb – od plánování, konzultací, přes následný provoz až po údržbu. Skupina se také specializuje na provoz vlastních bioplynových stanic.

V Rumunsku Skupina ČEZ poskytuje ESCO služby prostřednictvím společnosti High-Tech Clima S.A. V roce 2023 společnost pokračuje ve svém organickém rozvoji.

V Nizozemsku působí skupina ZOHD, která poskytuje služby v oblasti střešních fotovoltaických systémů a služby v oblasti bateriových úložišť. V roce 2023 ZOHD pokračuje v růstu jak v případě fotovoltaických, tak i úložných řešení.

Prodej ostatních produktů a služeb

Ostatní produkty a služby

Společnost ČEZ Prodej nabízí zákazníkům i další nekomoditní produkty, je provozovatelem virtuálního operátora Mobil od ČEZ, který poskytuje služby pro více než 145 tis. klientů.

Společnost Telco Pro Services včetně dceřiných společností rozšiřuje telekomunikační infrastrukturu pro potřeby Skupiny ČEZ a externího trhu. Rovněž pokračuje v rozvoji poskytování kvalitního a rychlého internetového připojení koncovým zákazníkům ať už výstavbou dalších optických sítí, nebo využitím případných akvizičních příležitostí (v lednu 2023 proběhla akvizice společnosti Web4Soft Internet).

Předpokládaná situace v roce 2023

Elektřina

V České republice Skupina ČEZ očekává pokles dodávky elektřiny koncovým zákazníkům společnosti ČEZ Prodej oproti roku 2022 z důvodu menší spotřeby domácností v reakci na vysoké ceny komodit a z obav o dostatečné dodávky zemního plynu. Pro rok 2023 je předpokládáno udržení současné struktury a velikosti portfolia. Dodávka elektřiny koncovým zákazníkům společnosti ČEZ ESCO je naopak očekávána na vyšší úrovni oproti roku 2022. Hlavním důvodem je meziroční nárůst počtu koncových zákazníků.

V ostatních zemích se očekává obdobný objem prodeje elektřiny koncovým zákazníkům jako v předchozím roce.

Teplo

Skupina ČEZ bude pokračovat v transformaci teplárenství uhelných lokalit v ČR na nízkoemisní za účelem dosažení klimatické neutrality. Na Slovensku se dodávkou tepla bude zabývat i nově získaná slovenská společnost BIOPEL.

Zemní plyn

Skupina ČEZ očekává meziroční pokles dodávky zemního plynu koncovým zákazníkům společnosti ČEZ Prodej vzhledem k úsporám spotřeby domácností z důvodu vysokých cen komodit a z obav o dostatek zemního plynu. Přitom je předpokládáno udržení stávající struktury a velikosti portfolia.

Dodávka koncovým zákazníkům společnosti ČEZ ESCO je naopak očekávána na vyšší úrovni oproti roku 2022 z důvodu získání velkého počtu nových zákazníků.

Energetické služby

Společnost ČEZ ESCO má záměr dále rozvíjet stávající produkty a vyvíjet nové, poněvadž úspory elektřiny, plynu, tepla a vody, a dále energetická soběstačnost i dekarbonizace se staly ještě větší prioritou než dříve.

ČEZ ESCO očekává další nárůst spolupráce se subjekty zabývajícími se výrobou a dodávkou tepla za účelem "ozelenění" teplárenství v ČR. Pro společnost představuje tato oblast dlouhodobý potenciál uplatnění úsporných řešení, zejména pro produkty související s energetickými úsporami, chytrou optimalizací provozů, a to ideálně s využitím automatizovaného nástroje či softwaru, a dále produkty související s dekarbonizací.

ESCO Slovensko eviduje zájem zákazníků o energetické služby – instalace fotovoltaických elektráren, řešení pro snížení energetické náročnosti nebo úplný odklon od spotřeby plynu. Ve veřejném sektoru očekává zvýšenou aktivitu a poptávku po energetických službách i vzhledem ke snaze měst a krajů řešit výpadky v rozpočtu i vzhledem k nárůstu cen komodit a tepla.

S ohledem na význam a potenciál německého trhu ESCO služeb předpokládá Skupina ČEZ organický i akviziční růst na tomto klíčovém evropském trhu. Očekává kontinuální organický růst, který odráží růst ve všech třech produktových segmentech skupiny Elevion vzhledem k současné strategii Německa a silné podpoře dekarbonizace při přechodu na alternativní zdroje, která má za cíl snížit spotřebu primární energie o 40 % u komerčních a průmyslových subjektů do roku 2030. Očekává také akviziční růst díky pokračujícímu zaměření na Německo v rámci strategie fúzí a akvizic. Skupina Elevion sleduje trh v oblasti akvizic v Německu a připravuje se na budoucí rozvoj střešní fotovoltaiky a posílení pozice v oblasti průmyslové automatizace a automatizace budov.

Na polském trhu Skupina ČEZ předpokládá nárůst v oblasti energie pro průmysl a zelené energie. Pro energii z obnovitelných zdrojů je vyčleněno přibližně 43 % celkového přídělu polského programu pro oživení a odolnost. Výroba energie z obnovitelných zdrojů má být klíčem k dekarbonizaci polské ekonomiky a k dosažení klimatické neutrality. Ačkoli obnovitelné zdroje představují malý podíl skladby zdrojů energie, podpora fotovoltaických zařízení na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU vedla k tomu, že se Polsko stává jedním z nejrychleji rostoucích fotovoltaických trhů v EU. Skupina Elevion sleduje trh v oblasti akvizic z hlediska rozšíření hodnotového řetězce v oblasti elektrotechniky a instalací v Polsku.

Ve všech ostatních zemích působení v oblasti energetických služeb je očekáván organický růst.

Ostatní produkty a služby

K cílům se řadí i další rozvoj zákaznické báze virtuálního operátora "Mobil od ČEZ". Společnost Telco Pro Services včetně dceřiných společností hodlá využít případné nové akviziční příležitosti a nadále pokračovat v poskytování kvalitního internetového připojení koncovým zákazníkům. V rámci postakvizičních kroků je připravováno další zjednodušení organizační struktury i formou fúzí pořízených společností. Bude rovněž pokračovat výstavba optických sítí s možností napojení koncových zákazníků.

Bilance výroby, distribuce a prodeje

Elektřina

Bilance elektřiny (v GWh)

			I. pololetí 2023 Index 2023/2022
	I. pololetí 2022		(%)
Opatřená elektřina	24 170	22 515	93,2
Výroba	26 793	24 951	93,1
Vlastní a ostatní spotřeba včetně přečerpávání	-2 623	-2 436	92,9
Prodej koncovým zákazníkům	-11 682	-12 412	106,2
Saldo velkoobchodu	-11 663	-9 322	79,9
Prodej na velkoobchodním trhu	-79 450	-43 709	55,0
Nákup na velkoobchodním trhu	67 786	34 387	50,7
Ztráty v sítích	-825	-781	94,7

	Česká republika		Německo		Polsko		Itálie		Slovensko		Rakousko		Francie		Celkem
Typ zdroje	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí
	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023
Bezemisní:	16 264	16 636	141	160	6	5	–	1	–	–	0	0	–	9	16 411	16 811
Jádro	15 218	15 303	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	15 218	15 303
Voda	964	1 263	–	–	6	5	–	–	–	–	–	–	–	–	969	1 268
Fotovoltaika	76	66	–	–	–	–	–	1	–	–	0	0	–	–	76	67
Vítr	5	5	141	160	–	–	–	–	–	–	–	–	–	9	146	173
Vytvářející emise:	9 302	7 294	–	–	1 068	833	10	11	3	3	–	–	–	–	10 383	8 140
Uhlí	7 859	6 116	–	–	925	692	–	–	–	–	–	–	–	–	8 785	6 808
Zemní plyn	1 179	985	–	–	–	–	0	2	3	3	–	–	–	–	1 182	989
Biomasa	263	193	–	–	143	141	10	9	–	–	–	–	–	–	416	343
Celkem	25 566	23 930	141	160	1 074	838	10	11	3	3	0	0	–	9	26 793	24 951
z toho: obnovitelné zdroje	1 309	1 526	141	160	149	146	10	10	–	–	0	0	–	9	1 608	1 851

Výroba elektřiny podle zdroje energie v jednotlivých zemích (v GWh)

Očekávaná výroba elektřiny v roce 2023 podle zdroje energie v jednotlivých zemích (v GWh)

Typ zdroje	Česká republika	Německo	Polsko	Itálie	Slovensko	Rakousko	Francie	Celkem
	Czechia	Germany	Poland	Italy	Slovakia	Austria	France	Total
Bezemisní:	32 640	333	10	1	–	1	35	33 020
Jádro	29 971	–	–	–	–	–	–	29 971
Voda	2 532	–	10	–	–	–	–	2 542
Fotovoltaika	127	30	–	1	–	1	–	160
Vítr	9	303	–	–	–	–	35	346
Vytvářející emise:	18 274	–	1 760	32	5	–	–	20 071
Uhlí	14 932	–	1 507	–	–	–	–	16 439
Zemní plyn	2 929	–	–	7	5	–	–	2 941
Biomasa	412	–	253	25	–	–	–	691
Celkem	50 913	333	1 770	33	5	1	35	53 091
z toho: obnovitelné zdroje	3 081	333	263	26	–	1	35	3 739

	Česká republika			Německo	Polsko			Itále	Slovensko		Rakousko		Francie		Celkem
									k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023 k 30.6.2022 k 30.6.2023
	6 404	6 403	134	134	2	2	1	1	–	–	0	0	–	12	6 541	6 552
	4 290	4 290	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	4 290	4 290
	1 980	1 979	–	–	2	2	–	–	–	–	–	–	–	–	1 982	1 981
Fotovoltaické elektrárny	126	126	0	0	–	–	1	1	–	–	0	0	–	–	127	128
	8	8	133	133	–	–	–	–	–	–	–	–	–	12	142	154
	4 723	4 725	1	1	568	568	3	4	1	1	–	–	–	0	5 296	5 299
teplárny (včetně spalování Uhelné elektrárny a	3 748	3 748	–	–	568	568	–	–	–	–	–	–	–	–	4 317	4 317
Paroplynové elektrárny, plynové KJ a kotelny	969	971	1	1	–	–	1	1	1	1	–	–	–	–	971	973
Biomasové elektrárny a bioplynové stanice	6	6	–	–	–	–	2	3	–	–	–	–	–	–	8	9
	11 127	11 128	134	134	570	570	4	5	1	1	0	0	–	12	11 837	11 851
z toho: obnovitelné zdroje	2 120	2 119	134	134	2	2	3	4	–	–	0	0	–	12	2 259	2 271

Instalovaný výkon v členění podle typu výrobních zdrojů v jednotlivých zemích k 30. 6. (v MW)

	Česká republika		Rakousko		Itálie		Maďarsko		Slovensko		Celkem
Kategorie spotřeby	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí	I. pololetí
	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023	2022	2023
Velkoodběratelé	5 229	5 743	–	–	10	9	850	1 150	14	13	6 102	6 915
Podnikatelský maloodběr	1 282	1 445	0	0	–	2	–	–	–	–	1 282	1 447
Domácnosti	4 297	4 049	0	0	–	–	–	–	0	0	4 298	4 050
Celkem	10 808	11 237	0	0	10	11	850	1 150	14	14	11 682	12 412

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům podle kategorie spotřeby v jednotlivých zemích (v GWh)

Očekávaný prodej elektřiny v roce 2023 koncovým zákazníkům podle kategorie spotřeby v jednotlivých zemích (v GWh)

Celkem	14 490	2 133	7 706	24 329
Slovensko	26	–	–	26
	2 417 Maďarsko	–	–	2 417
	25 Itálie	8	–	33
	– Rakousko	1	0	1
Česká republika	12 022	2 123	7 706	21 851
	Kategorie spotřeby Velkoodběratelé	Podnikatelský maloodběr	Domácnosti	Celkem

Distribuovaná elektřina (v GWh)

	1. pololetí 2022	1. pololetí 2023
Distribuovaná elektřina koncovým zákazníkům	H1 2022	H1 2023
Česká republika	18 298	17 473
Slovensko	13	13
Celkem	18 311	17 486

Očekávaná distribuce elektřiny v roce 2023 (v GWh)

Distribuce elektřiny v roce 2023
Česká republika	34 232
Slovensko	25
Celkem	34 257

Teplo

Dodávka a prodej tepla (v TWh)

Země	Dodávka tepla pro teplárenské účely		Externí prodej tepla (mimo Skupinu ČEZ)
	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Česká republika	3,4	3,3	2,9	2,7
Polsko	1,0	0,9	0,9	0,9
Slovensko	0,1	0,1	0,1	0,1
Celkem	4,5	4,3	3,9	3,7

Očekávaná dodávka a prodej tepla v roce 2023 (v TWh)

Země	Dodávka tepla pro teplárenské účely	Externí prodej tepla
Česká republika	6,2	5,2
Polsko	1,6	1,6
Slovensko	0,2	0,2
Celkem	8,0	6,9

Zemní plyn

Bilance zemního plynu (v GWh)

	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	Index 2023/2022 (%)
Nákup	142 914	127 031	88,9
Vytěženo ze zásobníku	5 538	6 479	117,0
Prodej	-139 110	-126 226	90,7
trading	-133 989	-119 359	89,1
velkoodběratelé externí	-938	-2 180	232,5
střední odběratelé	-398	-700	175,7
maloodběratelé	-1 054	-1 295	123,0
domácnosti	-2 409	-2 305	95,7
OTE	-322	-386	119,9
Vtlačeno do zásobníku	-6 572	-4 837	73,6
Vlastní spotřeba	-2 770	-2 447	88,4

Distribuovaný zemní plyn (v GWh)

Distribuovaný zemní plyn koncovým zákazníkům	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Česká republika	392	415
Slovensko	93	80
Celkem	485	494

Prodej zemního plynu koncovým zákazníkům podle kategorie spotřeby v jednotlivých zemích (v GWh)

Kategorie spotřeby	Česká republika		Slovensko		Celkem
				I. pololetí 2022 I. pololetí 2023 I. pololetí 2022 I. pololetí 2023 I. pololetí 2022 I. pololetí 2023
Velkoodběratelé externí	920	2 166	18	14	938	2 180
Střední odběratelé	398	700	–	–	398	700
Maloodběratelé	1 054	1 295	–	–	1 054	1 295
Domácnosti	2 409	2 305	–	–	2 409	2 305
Celkem	4 781	6 467	18	14	4 799	6 481

Očekávaný prodej zemního plynu koncovým zákazníkům v roce 2023 podle kategorie spotřeby v jednotlivých zemích (v GWh)

	Česká republika	Slovensko	Celkem
Prodej zemního plynu koncovým	11 427	27	11 454
zákazníkům

Turecko

Turecké společnosti jsou konsolidované ekvivalenční metodou, a proto jejich hodnoty nejsou zahrnuty v souhrnných údajích za Skupinu ČEZ.

Typ zdroje	I. pololetí 2023	Očekávaná skutečnost 2023
Bezemisní:	493	832
Voda	456	750
Vítr	37	82
Vytvářející emise:	1 555	3 744
Zemní plyn	1 552	3 709
Biomasa	–	23
Pyrolýza	3	12
Celkem	2 048	4 576
z toho: obnovitelné zdroje	493	855

Výroba elektřiny podle zdroje energie (v GWh)

Instalovaný výkon v členění podle typu výrobních zdrojů k 30. 6. (v MW)

Typ zdroje	k 30. 6. 2022	k 30. 6. 2023
Bezemisní:	317	317
Vodní elektrárny	289	289
Větrné elektrárny	28	28
Vytvářející emise:	904	907
Paroplynové elektrárny, plynové KJ a kotelny	904	904
Biomasové elektrárny a bioplynové stanice spalující biomasu	–	1
Pyrolytická elektrárna	–	2
Celkem	1 221	1 224
z toho: obnovitelné zdroje	317	318

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům (v GWh)

	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Prodej elektřiny	5 937	6 129

Očekávaný prodej elektřiny v roce 2023 koncovým zákazníkům (v GWh)

Prodej elektřiny	12 530

Distribuovaná elektřina (v GWh)

	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Distribuovaná elektřina koncovým zákazníkům	4 993	5 021

Očekávaná distribuce elektřiny v roce 2023 (v GWh)

10 248

Hospodaření Skupiny ČEZ

Konsolidační celek Skupiny ČEZ k 30. 6. 2023

Účetní konsolidační celek Skupiny ČEZ tvořilo k 30. 6. 2023 celkem 211 společností, z toho 183 bylo konsolidováno plnou metodou a 28 společných a přidružených podniků ekvivalenční metodou.

Společnosti účetního konsolidačního celku Skupiny ČEZ se člení do čtyř provozních segmentů: VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

VÝROBA

ČEZ, a. s.	Ferme éolienne de la Petite Valade SAS
	Ferme Eolienne de la Piballe SAS
A.E. Wind S.A. w likwidacji	Ferme Eolienne de Neuville-aux-Bois SAS
Areál Třeboradice, a.s.	Ferme éolienne de Nueil-sous-Faye SAS
Baltic Green Construction sp. z o.o.	Ferme Eolienne de Saint-Laurent-de-Céris SAS
Baltic Green III sp. z o.o. w likwidacji	Ferme Eolienne de Seigny SAS
Baltic Green IX sp. z o.o. w likwidacji	Ferme Eolienne de Thorigny SAS
BANDRA Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG	Ferme éolienne des Besses SAS
CASANO Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG	Ferme Eolienne des Breuils SAS
CE Insurance Limited	Ferme Eolienne des Grands Clos SAS
Centrum výzkumu Řež s.r.o.	Ferme éolienne du Blessonnier SAS
CEZ Bulgarian Investments B.V.	Ferme Eolienne du Germancé SAS
CEZ Deutschland GmbH	MARTIA a.s.
CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs GmbH	Nuclear Property Services, s.r.o.
CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II	OSC, a.s.
GmbH	PV Design and Build s.r.o.
CEZ Erneuerbare Energien Verwaltungs GmbH	ŠKODA JS a.s.
CEZ Finance B.V.	ŠKODA PRAHA a.s.
CEZ France SAS	ÚJV Řež, a. s.
CEZ Holdings B.V.	Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.
CEZ Chorzów S.A.	Windpark Baben Erweiterung GmbH & Co. KG
CEZ Chorzów II sp. z o.o.	Windpark Badow GmbH & Co. KG
CEZ Magyarország Kft. (CEZ Hungary Ltd.)	Windpark Cheinitz-Zethlingen GmbH & Co. KG
CEZ MH B.V.	Windpark FOHREN-LINDEN GmbH & Co. KG
CEZ Polska sp. z o.o.	Windpark Frauenmark III GmbH & Co. KG
CEZ Produkty Energetyczne Polska sp. z o.o.	Windpark Gremersdorf GmbH & Co. KG
CEZ RES International B.V.	Windpark Mengeringhausen GmbH & Co. KG
CEZ Skawina S.A.	Windpark Naundorf GmbH & Co. KG
CEZ Srbija d.o.o. – u likvidaciji	Windpark Zagelsdorf GmbH & Co. KG
CEZ Ukraine LLC
CEZ Windparks Lee GmbH
CEZ Windparks Luv GmbH	5 ER ENERJI TARIM HAYVANCILIK ANONIM
CEZ Windparks Nordwind GmbH	SIRKETI *)
ČEZ Energetické produkty, s.r.o.	AK-EL Kemah Elektrik Üretim A.S. *)
ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.	AKEL SUNGURLU ELEKTRİK ÜRETİM
ČEZ ICT Services, a. s.	ANONİM SİRKETİ *)
ČEZ Invest Slovensko, a.s.	Akenerji Dogalgaz Ithalat Ihracat ve Toptan
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.	Ticaret A.S. *)
ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.	Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve
Elektrárna Dukovany II, a. s.	Toptan Ticaret A.S *)
Elektrárna Temelín II, a. s.	Akenerji Elektrik Üretim A.S. *)
Energotrans, a.s.	ČEZ Recyklace, s.r.o. *)
Ferme Eolienne d'Andelaroche SAS	GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG *)
Ferme éolienne de Feuillade et Souffrignac	GP JOULE PPX Verwaltungs-GmbH *)
	Green Wind Deutschland GmbH *)
SAS
Ferme éolienne de Genouillé SAS

VÝROBA

Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s. *) juwi Wind Germany 100 GmbH & Co. KG *) Windpark Bad Berleburg GmbH & Co. KG *) Windpark Berka GmbH & Co. KG *)

Windpark Datteln GmbH & Co. KG *) Windpark Moringen Nord GmbH & Co. KG *) Windpark Nortorf GmbH & Co. KG *) Windpark Prezelle GmbH & Co. KG *)

*) společný nebo přidružený podnik

TĚŽBA

PRODECO, a.s. Revitrans, a.s. SD - Kolejová doprava, a.s. Severočeské doly a.s.

GEOMET s.r.o. *) LOMY MOŘINA spol. s r.o. *)

*) společný nebo přidružený podnik

DISTRIBUCE

ČEZ Distribuce, a. s. Akcez Enerji Yatirimlari Sanayi ve Ticaret A.S. *) Sakarya Elektrik Dagitim A.S.*)

*) společný nebo přidružený podnik

PRODEJ

ADAPTIVITY s.r.o.
AirPlus, spol. s r.o.
AMPRO Medientechnik GmbH
Ampro Projektmanagement GmbH
AxE AGRICOLTURA PER L'ENERGIA
SOCIETA' AGRICOLA A R.L.
AZ KLIMA a.s.
AZ KLIMA SK, s.r.o.
Belectric France S.A.R.L.
BELECTRIC GmbH
Belectric Israel Ltd.
Belectric Italia S.r.l.
Belectric Solar Ltd.
BIOPEL, a. s.
BUDRIO GFE 312 SOCIETA' AGRICOLA S.R.L.
CAPEXUS s.r.o.
CAPEXUS SK s. r. o.
CERBEROS s.r.o.
ČEZ Energetické služby, s.r.o.
ČEZ Energo, s.r.o.
ČEZ ESCO, a.s.
ČEZ Prodej, a.s.
ČEZ Teplárenská, a.s.
ČEZNET s.r.o.
D-I-E Elektro AG

Domat Control System s.r.o. E-City Polska sp. z o.o. e-Dome a. s. EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main Elektro-Decker GmbH Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG Elevion Deutschland Holding GmbH Elevion Energy & Engineering Solutions GmbH Elevion GmbH Elevion Group B.V. Elevion Holding Italia Srl Elevion Österreich Holding GmbH Elevion Vorrats GmbH ELIMER, a.s. Energetické centrum s.r.o. Energy Shift B.V. ENESA a.s. En.plus GmbH ENVEZ, a. s. EP Rožnov, a.s. EPIGON spol. s r.o. ESCO Distribučné sústavy a.s. ESCO Servis, s. r. o. ESCO Slovensko, a. s.

PRODEJ

ETS Efficient Technical Solutions GmbH ETS Efficient Technical Solutions Shanghai Co. Ltd. ETS Engineering Kft. Euroklimat sp. z o.o. FDLnet.CZ, s.r.o. GESPA GmbH Green energy capital, a.s. GWE Verwaltungs GmbH GWE Wärme- und Energietechnik GmbH HA.EM OSTRAVA, s.r.o. Hermos AG HERMOS International GmbH HERMOS SDN. BHD Hermos Schaltanlagen GmbH Hermos Signaltechnik GmbH Hermos sp. z o.o. Hermos Systems GmbH High-Tech Clima S.A. Hofmockel Verwaltungsgesellschaft mit beschränkter Haftung HORMEN CE a.s. Hybridkraftwerk Culemeyerstraße Projekt GmbH IBP Ingenieure GmbH IBP Verwaltungs GmbH inewa consulting Srl inewa Srl INTERNEXT 2000, s.r.o. Inven Capital, SICAV, a.s. KABELOVÁ TELEVIZE CZ s.r.o. KART, spol. s r.o. Kofler Energies Energieeffizienz GmbH Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH Kofler Energies Systems GmbH M&P Real GmbH Magnalink, a.s.

Metrolog sp. z o.o. Moser & Partner Ingenieurbüro GmbH NEK Facility Management GmbH OEM Energy sp. z o.o. Optické sítě s.r.o. Peil und Partner Ingenieure GmbH PIPE SYSTEMS s.r.o. Rudolf Fritz GmbH SOCIETA' AGRICOLA B.T.C. S.R.L. SOCIETA' AGRICOLA DEF S.R.L. Solární servis, s.r.o. SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov SYNECO PROJECT S.r.l. Syneco tec GmbH SYNECOTEC Deutschland GmbH Telco Infrastructure, s.r.o. Telco Pro Services, a. s. TENAUR, s.r.o. Teplo Klášterec s.r.o. Wagner Consult GmbH Web4Soft Internet s.r.o. ZOHD Groep B.V. Zonnepanelen op het Dak B.V. Zonnepanelen op het Dak Installaties B.V. Bytkomfort, s.r.o. *) Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG *) KLF-Distribúcia, s.r.o. *) Sakarya Elektrik Perakende Satis A.S. *) Sepas Akıllı Cözümler A.S. *) Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o. *)

*) společný nebo přidružený podnik

Vývoj výnosů, nákladů a zisku

Tvorba zisku Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Čistý zisk (zisk po zdanění) za I. pololetí 2023 dosáhl hodnoty 22,3 mld. Kč, meziročně o 11,3 mld. Kč méně. Pokles byl způsoben především nově zavedenou daní z neočekávaných zisků v ČR ve výši 60 % od 1. 1. 2023, která zatížila náklady částkou přesahující 13 mld. Kč.

Provozní výnosy meziročně stouply o 39,2 mld. Kč na úroveň 169,7 mld. Kč vlivem vyšších tržeb z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí zejména v důsledku růstu prodejních cen elektřiny a plynu.

Položka Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami byla meziročně nižší o 9,9 mld. Kč vlivem rekordního zisku ze spekulativního obchodování s komoditami v I. pololetí 2022 a vlivem přeceňování derivátových obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice na další období (zejména kontraktů na pořízení plynu v roce 2022).

Provozní náklady meziročně vzrostly o 28,2 mld. Kč na 130,3 mld. Kč. Jejich součástí jsou i nově zavedené odvody z nadměrných příjmů výroby v ČR, které v I. pololetí 2023 činily 11,1 mld. Kč. Dále vzrostly náklady na nákup elektřiny, plynu a ostatních energií (-10,0 mld. Kč), náklady na služby (-2,8 mld. Kč), osobní náklady (-2,0 mld. Kč), materiál (-1,8 mld. Kč) a odpisy (-1,9 mld. Kč). Náklady na palivo a emisní povolenky meziročně poklesly o 1,2 mld. Kč.

Nižší ostatní náklady a výnosy meziročně zvýšily čistý zisk o 1,3 mld. Kč. Daň z příjmů vzrostla o 13,7 mld. Kč zejména vlivem nově zavedené daně z neočekávaných zisků v ČR od roku 2023.

Peněžní toky

Peněžní toky Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Peněžní prostředky získané z provozní činnosti meziročně vzrostly (+92,9 mld. Kč) na hodnotu 134,6 mld. Kč. V meziročním srovnání se snížil zisk před zdaněním po očištění o nepeněžní operace (-26,9 mld. Kč). Vzrostly placené úroky (-2,4 mld. Kč), zvýšila se zaplacená daň z příjmů (-0,9 mld. Kč) a naopak vyšší byly přijaté úroky (+3,0 mld. Kč). Zásadní vliv na peněžní toky I. pololetí však měla změna stavu aktiv a pasiv, která se meziročně projevila vysoce pozitivně (+120,0 mld. Kč) v souvislosti se stabilizací energetických trhů. Zde byla nejvýznamnější položkou změna stavu maržových vkladů na komoditních burzách a u obchodníků s komoditami (+58,0 mld. Kč) a výrazné pozitivní změny zaznamenaly i další položky: změna stavu pohledávek a závazků z derivátů (+21,6 mld. Kč), změna stavu obchodních pohledávek a závazků (+14,3 mld. Kč), změna stavu emisních povolenek (+14,0 mld. Kč) a nižší změna stavu zásob materiálu a fosilních paliv (+12,0 mld. Kč), především plynu.

Peněžní prostředky použité na investiční činnost se zvýšily (-3,6 mld. Kč) na hodnotu -20,6 mld. Kč. Hlavním důvodem bylo vyšší nabytí stálých aktiv (-4,4 mld. Kč), především vyšší pořízení hmotného a nehmotného majetku (CAPEX). Klesly příjmy z prodeje stálých aktiv (-0,6 mld. Kč) i splátky poskytnutých půjček (-0,3 mld. Kč) a zvýšily se poskytnuté půjčky (-0,1 mld. Kč). Opačně zde působilo nižší pořízení dceřiných, přidružených a společných podniků (+1,5 mld. Kč) a změna stavu finančních aktiv s omezeným disponováním (+0,2 mld. Kč).

Čistý peněžní tok z finanční činnosti meziročně poklesl o 19,0 mld. Kč na hodnotu -24,7 mld. Kč. Hlavním důvodem byl meziroční rozdíl čerpání a splácení úvěrů a půjček (-16,5 mld. Kč). Úhrada ostatních dlouhodobých závazků byla vyšší (-2,4 mld. Kč).

Vliv kurzových rozdílů a opravných položek na výši peněžních prostředků působil negativně (-0,6 mld. Kč).

Struktura aktiv a pasiv

Hodnota konsolidovaných aktiv a pasiv Skupiny ČEZ za I. pololetí roku 2023 poklesla o 212,7 mld. Kč na hodnotu 894,7 mld. Kč.

Struktura aktiv Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Stálá aktiva klesla o 40,4 mld. Kč na hodnotu 511,6 mld. Kč.

Hodnota dlouhodobého hmotného majetku, jaderného paliva a nedokončených hmotných investic poklesla o 1,9 mld. Kč na hodnotu 433,2 mld. Kč. Dlouhodobý hmotný majetek, brutto a nedokončené hmotné investice se zvýšily (+11,7 mld. Kč) a oprávky a opravné položky vzrostly (-13,5 mld. Kč). Jaderné palivo pokleslo (-0,1 mld. Kč).

Ostatní stálá aktiva klesla o 38,5 mld. Kč na hodnotu 78,4 mld. Kč. V I. pololetí 2023 se snížila odložená daňová pohledávka (-49,5 mld. Kč) a zvýšila se ostatní dlouhodobá finanční aktiva (+9,0 mld. Kč), z toho vzrostly dlouhodobé pohledávky z derivátových operací (+5,1 mld. Kč), zvýšily se dlouhodobé pohledávky (+3,1 mld. Kč) a zvýšily se majetkové cenné papíry pořízené společností Inven Capital (+0,4 mld. Kč). Stálá aktiva dále vzrostla z titulu navýšení finančních aktiv s omezeným disponováním (+1,9 mld. Kč) a navýšení nehmotných aktiv (+0,1 mld. Kč).

Oběžná aktiva poklesla o 172,2 mld. Kč na hodnotu 383,2 mld. Kč. Na poklesu oběžných aktiv se nejvíce podílely pohledávky z derivátů včetně opcí (-145,0 mld. Kč) zejména vlivem dočasných změn reálné hodnoty komoditních obchodů v důsledku vysoké volatility cen komodit v roce 2022. Snížily se rovněž pohledávky z titulu maržových vkladů na energetické burze a u obchodníků s komoditami (-53,6 mld. Kč), klesly obchodní pohledávky (-38,5 mld. Kč), stav emisních povolenek (-22,8 mld. Kč), především povolenek určených pro spotřebu, zásoby materiálu (-2,9 mld. Kč) a krátkodobé dluhové cenné papíry (-2,7 mld. Kč). Naopak vzrostly peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (+88,7 mld. Kč), ostatní oběžná aktiva (+2,7 mld. Kč), zásoby fosilních paliv (+0,8 mld. Kč), pohledávky z titulu daně z příjmů (+0,8 mld. Kč) a ostatní položky oběžných aktiv (+0,3 mld. Kč).

Struktura pasiv Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Vlastní kapitál včetně nekontrolních podílů poklesl v I. pololetí 2023 o 35,4 mld. Kč na hodnotu 224,8 mld. Kč. Pokles způsobily přiznané dividendy k výplatě akcionářům (-77,8 mld. Kč). Naproti tomu čistý zisk vytvořený v I. pololetí 2023 zvýšil vlastní kapitál (+22,3 mld. Kč) a pozitivně působil i ostatní úplný výsledek (+20,2 mld. Kč).

Dlouhodobé závazky poklesly o 20,3 mld. Kč na hodnotu 319,5 mld. Kč. Na poklesu se podílely zejména nižší dlouhodobé závazky z derivátů (-24,8 mld. Kč) a nižší dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části (-19,3 mld. Kč). Vzrostly dlouhodobé rezervy (+2,9 mld. Kč) a odložený daňový závazek (+21,5 mld. Kč). Ostatní položky se snížily (-0,6 mld. Kč).

Krátkodobé závazky poklesly o 157,0 mld. Kč na hodnotu 350,4 mld. Kč. Pokles byl způsoben především snížením krátkodobých závazků z derivátů (-178,1 mld. Kč) zejména vlivem dočasných změn reálné hodnoty komoditních obchodů v důsledku vysoké volatility cen komodit v roce 2022. Klesly rovněž obchodní závazky (-37,3 mld. Kč), krátkodobé úvěry (-26,2 mld. Kč) a krátkodobé rezervy (-12,7 mld. Kč), především rezerva na emise skleníkových plynů. Vzrostl naproti tomu závazek ke společníkům při rozdělování zisku (+77,7 mld. Kč) z titulu přiznaných dividend, krátkodobá část dlouhodobých dluhů (+18,7 mld. Kč) a přijaté zálohy (+1,5 mld. Kč). Ostatní položky klesly (-0,6 mld. Kč).

Úplný výsledek

Úplný výsledek po zdanění za I. pololetí 2023 dosáhl výše 42,4 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 74,0 mld. Kč.

Čistý zisk ve výši 22,3 mld. Kč meziročně poklesl o 11,3 mld. Kč a ostatní úplný výsledek ve výši 20,2 mld. Kč vzrostl o 85,3 mld. Kč. Ostatní úplný výsledek byl meziročně pozitivně ovlivněn především změnou reálné hodnoty finančních nástrojů zajišťujících peněžní toky (+163,7 mld. Kč) a změnou reálné hodnoty dluhových nástrojů (+2,8 mld. Kč). Negativně působila změna odložené daně související s ostatním úplným výsledkem (-64,8 mld. Kč), odúčtování zajištění peněžních toků do výsledku hospodaření (-15,9 mld. Kč) a rozdíly z kurzových přepočtů dceřiných, přidružených a společných podniků (-0,4 mld. Kč).

Čistý dluh

Čistý dluh Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

	k 31. 12. 2022	k 30. 6. 2023
Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části	140,2	120,9
Krátkodobá část dlouhodobých dluhů	8,9	27,6
Krátkodobé úvěry	53,1	26,8
Celkový dluh	202,1	175,4
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	36,6	125,3
Vysoce likvidní finanční aktiva	9,9	7,4
Čistý dluh	155,7	42,7
EBITDA (za předchozích 12 měsíců)	131,6	134,7
Čistý dluh / EBITDA	1,18	0,32

Pozn. V období od července do srpna byly následně uhrazeny tři významné platby v celkové výši 117 mld. Kč: dividendy (~78 mld. Kč), doplatek daně z příjmů společnosti ČEZ za rok 2022 (~15 mld. Kč) a splátka 1 mld. EUR z půjčky od českého státu (~24 mld. Kč).

Výsledky hospodaření Skupiny ČEZ podle segmentů

Společnosti účetního konsolidačního celku Skupina ČEZ se člení do čtyř provozních segmentů: VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

				Počet
	Provozní	EBITDA	Čistý zisk	zaměstnanců
	výnosy			k 30. 6.
	(mld. Kč)	(mld. Kč)	(mld. Kč)	(tis. osob)
VÝROBA
I. pololetí 2022	95,5	46,0	33,2	10,6
I. pololetí 2023	125,8	45,5	21,4	12,0
TĚŽBA
I. pololetí 2022	6,2	3,1	1,9	4,3
I. pololetí 2023	9,9	5,6	3,7	4,3
DISTRIBUCE
I. pololetí 2022	18,0	9,5	4,9	4,6
I. pololetí 2023	18,0	9,0	4,5	4,6
PRODEJ
I. pololetí 2022	66,9	0,7	-0,0	7,9
I. pololetí 2023	114,3	3,2	2,6	8,4
Eliminace mezi segmenty
I. pololetí 2022	-56,1	-0,1	-6,5	–
I. pololetí 2023	-98,3	-0,9	-9,8	–
Skupina ČEZ
I. pololetí 2022	130,5	59,3	33,6	27,3
I. pololetí 2023	169,7	62,4	22,3	29,4

Přehled příspěvků jednotlivých segmentů do hospodaření Skupiny ČEZ

Čistý zisk segmentu VÝROBA meziročně klesl o 11,8 mld. Kč. V České republice meziročně klesl čistý zisk segmentu o 12,4 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména nárůstem daně z příjmů (-13,2 mld. Kč) z důvodu nově zavedené 60% daně z neočekávaných zisků. Negativně dále působily EBITDA (-1,2 mld. Kč), vyšší odpisy (-1,3 mld. Kč) a vyšší úroky z jaderných a ostatních rezerv (-2,1 mld. Kč). Pozitivně naopak působily vyšší přijaté dividendy (+3,6 mld. Kč) a kurzové vlivy a přecenění finančních derivátů (+1,7 mld. Kč). V Polsku čistý zisk segmentu vzrostl o 0,3 mld. Kč zejména z důvodu vyšší EBITDA (+0,5 mld. Kč). V ostatních zemích segmentu vzrostl čistý zisk o 0,3 mld. Kč vlivem nárůstu zisku společnosti CEZ Hungary.

Segmentu TĚŽBA vzrostl čistý zisk o 1,7 mld. Kč zejména vlivem vyšší EBITDA (+2,5 mld. Kč). Negativně působily vyšší odpisy (-0,2 mld. Kč), opravné položky k dlouhodobému majetku (-0,2 mld. Kč) a vyšší daň z příjmů (-0,4 mld. Kč).

Čistý zisk segmentu DISTRIBUCE se meziročně snížil o 0,5 mld. Kč, z toho v ČR o 0,7 mld. Kč vlivem nižší EBITDA (-0,5 mld. Kč) a vyšších odpisů (-0,3 mld. Kč). V Turecku čistý zisk vzrostl o 0,3 mld. Kč.

Čistý zisk segmentu PRODEJ vzrostl o 2,6 mld. Kč, z toho v ČR o 1,9 mld. Kč vlivem nárůstu EBITDA (+2,2 mld. Kč) a s tím související vyšší daní z příjmů (-0,3 mld. Kč). V zahraničí čistý zisk celkově vzrostl o 0,7 mld. Kč, z toho v Polsku (+0,1 mld. Kč), v Německu (+0,2 mld. Kč), v Turecku (+0,3 mld. Kč) a v dalších zemích (+0,1 mld. Kč).

Z dalších ukazatelů jednotlivých segmentů uvedených v tabulce je níže komentován meziroční vývoj ukazatele EBITDA, který je nejčastěji používaným ukazatelem provozní výkonnosti firem obchodovaných na světových burzách a je sledován mezinárodními analytiky, věřiteli, investory a akcionáři.

U největšího segmentu VÝROBA klesl ukazatel o 0,5 mld. Kč na 45,5 mld. Kč. V ČR klesl ukazatel o 1,2 mld. Kč. Vyšší hrubá marže z výroby v důsledku růstu realizačních cen elektřiny a změny pořizovacích cen emisních povolenek a plynu (+13,0 mld. Kč) byla téměř eliminována nově zavedenými odvody z nadměrných příjmů výroby v ČR (-11,1 mld. Kč). Meziroční pokles byl způsoben zejména nižším příspěvkem sub-segmentu Trading (-2,4 mld. Kč) zejména s ohledem na rekordní zisk z obchodování s komoditami v roce 2022 a vliv přeceňování derivátových obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice na další období. Ostatní vlivy snížily ukazatel o 0,7 mld. Kč, zejména vlivem nárůstu stálých nákladů výroby. V Polsku ukazatel vzrostl (+0,5 mld. Kč) především z důvodu vyšších tržeb z prodeje tepla a elektřiny. V ostatních zemích ukazatel vzrostl (+0,3 mld. Kč) zásluhou společnosti CEZ Hungary.

V segmentu TĚŽBA ukazatel vzrostl o 2,5 mld. Kč na 5,6 mld. Kč. Vzrostly tržby z dodávek uhlí pro Skupinu ČEZ (+2,2 mld. Kč) a také externí tržby (+1,5 mld. Kč), v obou případech zejména vlivem růstu ceny uhlí. Zároveň vzrostly stálé provozní náklady (-1,0 mld. Kč) zejména v důsledku nárůstu cen energií.

V segmentu DISTRIBUCE poklesl ukazatel o 0,5 mld. Kč na 9,0 mld. Kč. Meziročně nižší hrubá marže z distribuce elektřiny (-0,2 mld. Kč) je důsledkem nižšího objemu distribuované elektřiny (reflektujícího omezení spotřeby zákazníků v důsledku vysokých cen komodit). Vyšší byly stálé provozní náklady (-0,4 mld. Kč), ale také výnosy ze zajištění příkonu a připojení (+0,1 mld. Kč).

Segment PRODEJ vykázal ukazatel EBITDA ve výši 3,2 mld. Kč, tj. o 2,4 mld. Kč meziročně více. Z toho v České republice ukazatel vzrostl (+2,2 mld. Kč). Hlavním důvodem byl zde výnos ze soudních sporů se Správou železnic ohledně dodávek elektřiny v letech 2010 a 2011 (+1,2 mld. Kč), vyšší marže z výkupu elektřiny z OZE zdrojů v důsledku dlouhodobých smluv a vývoje tržních cen elektřiny (+0,8 mld. Kč) a vyšší marže z nekomoditních produktů především instalací fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel (+0,2 mld. Kč). V Polsku ukazatel vzrostl (+0,1 mld. Kč) z důvodu vyšší ziskovosti zakázek v oblasti energetických služeb. Ze stejného důvodu vzrostl ukazatel i v Německu (+0,1 mld. Kč).

Spřízněné osoby

Přehled pohledávek a závazků vůči spřízněným osobám (v mil. Kč)

	Pohledávky		Závazky
	k 31. 12. 2022	k 30. 6. 2023	k 31. 12. 2022	k 30. 6. 2023
Bytkomfort, s.r.o.	–	23	–	–
ČEZ Recyklace, s.r.o.	125	155	3	–
Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG	–	–	65	67
GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG	34	51	–	–
In PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o.	–	11	15	7
LOMY MOŘINA spol. s r.o.	24	17	40	7
Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o.	69	19	–	–
Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o.	4	21	8	12
Windpark Berka GmbH & Co. KG	10	10	–	–
GEOMET s.r.o.	2	127	–	–
Ostatní	19	23	24	9
Celkem	287	457	155	102

Prodeje spřízněným osobám a nákupy od spřízněných osob (v mil. Kč)

	Prodeje spřízněným osobám		Nákupy od spřízněných osob
	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve Toptan
Ticaret A.S.	–	15	190	21
In PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o.	24	18	12	11
Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s.	9	7	–	–
LOMY MOŘINA spol. s r.o.	72	76	157	158
Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o.	195	240	1	1
VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s.	14	17	–	–
Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o.	1	5	3	18
Ostatní	3	7	11	18
Celkem	318	385	374	227

Úroky, ostatní finanční výnosy a výnosy z přijatých podílů na zisku od spřízněných osob (v mil. Kč)

			Úroky a ostatní finanční náklady Úroky a ostatní finanční výnosy		Výnosy z přijatých podílů na zisku
			I. pololetí 2022 I. pololetí 2023 I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Akcez Enerji Yatirimlari Sanayi ve Ticaret A.Ş.	–	–	5	4	–	–
Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve Toptan
Ticaret A.S.	–	–	171	–	–	–
Bytkomfort, s.r.o.	–	–	–	–	8	23
Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o.	–	–	–	–	8	3
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.	–	–	–	–	2	8
Ostatní	1	2	3	4	5	2
Celkem	1	2	179	8	23	36

Očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2023

Ke dni 10. 8. 2023 očekávala Skupina ČEZ dosažení konsolidovaného ukazatele EBITDA za celý rok 2023 ve výši 105 až 115 mld. Kč a konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy ve výši 33 až 37 mld. Kč. Oproti skutečnosti roku 2022 se jedná o pokles EBITDA o 17 až 27 mld. Kč a o pokles čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy o 41 až 45 mld. Kč.

Vyšší hrubá marže z výroby v ČR v důsledku růstu realizačních cen elektřiny a změny pořizovacích cen emisních povolenek a plynu bude téměř eliminována vyššími odvody státu z nadměrných příjmů výroby v ČR. Hlavním důvodem předpokládaného meziročního poklesu EBITDA je bezprecedentní rekordní zisk z obchodování s komoditami v roce 2022 (-20 mld. Kč). Na úrovni čistého zisku navíc na meziroční srovnání negativně působí nově zavedená daň z neočekávaných zisků v ČR v roce 2023 (-22 až -30 mld. Kč).

Pro přiblížení očekávané ekonomické situace Skupiny ČEZ v roce 2023 jsou níže uvedeny hlavní příčiny meziroční změny provozních hospodářských výsledků v jednotlivých segmentech podnikání.

V segmentu VÝROBA je očekáván celkový meziroční pokles o 20 až 30 mld. Kč. V oblasti výrobních zdrojů (-12 až -2 mld. Kč) pozitivně působí zejména vyšší realizační ceny elektřiny vč. zajištění, negativně naopak vyšší odvody z nadměrných příjmů výroby v ČR, nižší nasazení emisních zdrojů, nižší disponibilita jaderných zdrojů a vyšší stálé provozní náklady. V oblasti tradingu (-20 až -15 mld. Kč) je očekávaný pokles způsoben zejména bezprecedentním ziskem z obchodování v roce 2022, dále bude meziroční vývoj ovlivněn nejistou výší zisku z obchodování v roce 2023 a přeceněním derivátů.

V segmentu TĚŽBA je očekáváno meziroční navýšení o 3 až 6 mld. Kč. Pozitivně působí vyšší tržby za uhlí, zejména vlivem vyšších realizačních cen, negativně naopak vyšší stálé provozní náklady, především na energie.

V segmentu DISTRIBUCE je očekávána meziroční změna v intervalu -2 mld. Kč až 0 mld. Kč, přičemž negativně působí vyšší stálé provozní náklady a vliv korekčních faktorů, pozitivně naopak vyšší povolené výnosy.

V segmentu PRODEJ je předpokládána meziroční změna v intervalu 0 až +2 mld. Kč, přičemž pozitivně působí akviziční a organický růst v oblasti energetických služeb a vyšší marže z výkupu elektřiny z OZE zdrojů. Naopak působí vyšší pořizovací náklady elektřiny i plynu pro zákazníky.

Eliminace vztahů mezi segmenty meziročně sníží EBITDA o 1 až 2 mld. Kč. Jedná se zejména o eliminaci efektu zajištění měnových rizik společnosti ČEZ ESCO (segment PRODEJ) prostřednictvím ČEZ (segment VÝROBA) způsobený výrazným posílením koruny oproti EUR. V rámci společnosti ČEZ je tento efekt vykazován jako součást kurzových zisků a ztrát (tedy mimo EBITDA).

Mezi vybraná rizika a příležitosti predikce patří: disponibilita výrobních zdrojů, nejistá výše zisku z obchodování s komoditami a přecenění derivátů, realizační ceny vyrobené elektřiny a výše daně z neočekávaných zisků.

Investice do dlouhodobého majetku Skupiny ČEZ jsou v roce 2023 předpokládány ve výši 48 mld. Kč, většina z nich je plánována do výrobních a distribučních aktiv v ČR.

Čistý zisk mateřské společnosti ČEZ, a. s., je očekáván v roce 2023 ve výši 23 až 27 mld. Kč, meziroční pokles je způsoben především nově zavedenou daní z neočekávaných zisků ve výši 60 %.

Investice

Celkové investiční výdaje (v mld. Kč)

	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Nabytí stálých aktiv, vč. kapitalizovaných úroků	14,6	19,0
Nabytí dlouhodobého hmotného majetku	11,5	16,1
z toho: nabytí jaderného paliva	0,8	3,4
Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku	0,6	0,8
Nabytí dlouhodobého finančního majetku	1,4	0,4
Změna stavu závazků z pořízení stálých aktiv	1,1	1,7
Finanční investice 1)	2,0	0,5
Investiční výdaje celkem	16,7	19,5

1) Pořízení dceřiných, společných a přidružených podniků, bez nakoupených peněžních prostředků.

Nabytí dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle zemí a segmentů (mil. Kč)

					Segment
		VÝROBA			TĚŽBA		DISTRIBUCE		PRODEJ
Země			segmentu VÝROBA: z toho v rámci								Eliminace		Celkem
			pořízení jaderného paliva
	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023	I. pololetí 2022	I. pololetí 2023
Česká republika	3 622,5	7 601,1	777,4	3 433,5	739,0	820,0	6 613,0	7 178,0	335,3	535,8	–	–	11 309,7	16 134,8
Německo	5,4	2,5	–	–	–	–	–	–	98,1	132,1	–	–	103,6	134,6
Polsko	54,1	74,7	–	–	–	–	–	–	15,1	6,3	–	–	69,2	80,9
Francie	197,4	299,9	–	–	–	–	–	–	0,2	0,2	–	–	197,7	300,1
Slovensko	–	–	–	–	–	–	–	–	28,2	47,1	–	–	28,2	47,1
Rumunsko	–	–	–	–	–	–	–	–	1,6	2,9	–	–	1,6	2,9
Rakousko	–	–	–	–	–	–	–	–	32,5	22,6	–	–	32,5	22,6
Itálie	–	–	–	–	–	–	–	–	72,7	26,7	–	–	72,7	26,7
Nizozemsko	–	–	–	–	–	–	–	–	0,5	1,7	–	–	0,5	1,7
Maďarsko	1,5	0,7	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	1,5	0,7
Izrael	–	–	–	–	–	–	–	–	9,5	4,9	–	–	9,5	4,9
Velká Británie	–	–							0,4	0,9			0,4	0,9
Eliminace	–	-3,8	–	–	–	–	–	–	332,8	291,8	-78,0	-118,0	254,8	170,0
Celkem	3 881,0	7 975,0	777,4	3 433,5	739,0	820,0	6 613,0	7 178,0	927,0	1 073,0	-78,0	-118,0	12 082,0	16 928,0

Vliv konfliktu na Ukrajině na podnikání

Dopad probíhajícího vojenského konfliktu na Ukrajině a návazných sankcí a opatření v Evropě a ve světě na podnikání Skupiny ČEZ je významný, protože má zásadní vliv na velkoobchodní trhy s elektřinou a zemním plynem, na dodavatelské vztahy, platby, na makroekonomický vývoj, na regulatorní opatření států a zejména na růst inflace v Evropě.

Základní příčina extrémního růstu cen elektřiny spojená s nedostatkem a nejistotou dodávek zemního plynu z Ruska byla již převážně eliminována. Navíc omezování dodávek z Ruska mělo na ČEZ vliv zejména prostřednictvím dopadů na trh s elektřinou. Dodávky zemního plynu přepravovaného plynovody z Ruska byly nahrazovány dodávkami LNG námořní dopravou a byla přijata úsporná opatření na úrovni spotřeby. Nedostatečné kapacity evropských LNG terminálů byly a jsou průběžně rozšiřovány, čímž se riziko závislosti na ruských dodávkách postupně snižuje.

Škoda, která ČEZ, a. s., vyplynula z krácení dodávek plynu v roce 2022 od společnosti Gazprom Export se sídlem v Ruské federaci, je v současné době předmětem arbitráže. Tyto kontrakty byly uzavřeny před uvalením sankcí, zejména v roce 2021.

Mezi rizika predikce výsledků hospodaření a obecně zdroje rizik i příležitostí pro podnikání Skupiny ČEZ v kontextu konfliktu na Ukrajině patří:

1) Výrazné a nepředvídatelné pohyby cen na velkoobchodním trhu s elektřinou, a to oběma směry. Jejich přímým důsledkem je zvýšené likviditní riziko pro ČEZ jakožto prodejce vyrobené elektřiny, který byl v době extrémně vysokých cen nucen skládat velmi vysoké kauce (maržové vklady) na burzách a vůči obchodním protistranám z titulu průběžných předprodejů očekávané výroby.
2) Omezení ekonomického vývoje v Evropě a vliv na politické změny spočívající ve vyšší regulaci či specifickém zdanění vybraných oblastí podnikání. Ztížené možnosti a dostupnost zajištění údržby výrobních zařízení a dodávek jaderného paliva s ohledem na dopad sankcí a opatření omezující dodávky služeb a materiálu z vybraných zemí a regionů.
3) Možnost nepředvídatelného jednání cizích států ve vztahu k nasmlouvaným kapacitám, skladovaným zásobám a přepravním cestám zemního plynu a ropy ze zahraničí do České republiky.
4) Riziko eskalace vojenského konfliktu či vnitřní nestability z Ukrajiny do dalších zemí v Evropě a s tím spojený nárůst nejistoty, přijímání restriktivních opatření k posílení vnitřní bezpečnosti a omezení na trzích včetně uvalení dalších sankcí a opatření ze strany států Evropské unie nebo Ruska, které mohou ještě více omezit vzájemný obchod, dodávky komodit, přepravní cesty a způsob přeshraničních plateb.

Mezinárodní sankce

Skupina ČEZ dlouhodobě systematicky a pravidelně kontroluje vybrané dodavatele na mezinárodní sankční seznamy EU a dále také na seznamy USA (OFAC) a Velké Británie (HMT). V průběhu roku 2022 v souvislosti se zpřísněním mezinárodních sankčních seznamů EU byly ze strany společnosti ČEZ, a. s., a vybraných dceřiných společností dočasně pozastaveny platby na účty potenciálních sankcionovaných subjektů a byly nastaveny robustní kontrolní mechanismy k zajištění dodržování mezinárodních sankcí. Celkem bylo v rámci nastavených kontrol prověřeno přes 155 tisíc obchodních partnerů Skupiny ČEZ.

V případě klíčových nenahraditelných dodavatelů a v rámci plnění několika veřejných zakázek požádala Skupina ČEZ u Finančního analytického úřadu (FAÚ) o udělení výjimky. Ve všech těchto žádostech bylo ze strany FAÚ vyhověno.

4. Podnikání Skupiny ČEZ – ostatní oblasti

Bezpečnost a ochrana

Pro Skupinu ČEZ je bezpečnost nejvyšší prioritou. Zásady řízení a zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí jsou definovány v Politice bezpečnosti a ochrany životního prostředí, která je navázána na strategické priority Skupiny ČEZ.

Ochrana Skupiny ČEZ se zaměřuje na eliminaci nebo snižování rizik spojených s hrozbami, jejichž nositelem může být zejména člověk (zloděj, defraudant, sabotér, extremista, terorista, hacker apod.).

Vrcholovým dokumentem systému řízení ochrany Skupiny ČEZ je Politika ochrany Skupiny ČEZ, která mj. definuje vize, cíle a rozsah systému řízení ochrany Skupiny ČEZ v souladu s požadavky nařízení, zákonů a mezinárodních standardů a doporučení, zejména nařízení (EU) 2016/679, o ochraně osobních údajů (GDPR), atomového zákona, zákonů o kybernetické bezpečnosti, o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, norem řady ISO 27000, ISO 22301 a doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

V souladu s očekáváním zainteresovaných stran a v návaznosti na vyhlášený koncernový zájem Jednotný systém řízení Skupiny ČEZ jsou zaváděny systémy managementu podle programu Bezpečný podnik, případně podle normy ČSN ISO 45001 pro podporu řízení bezpečnosti ve společnostech Skupiny ČEZ. Tyto společnosti jsou certifikovány akreditovanými certifikačními orgány, popřípadě ověřovány nezávislými orgány. Systémový přístup řízení bezpečnosti přispívá k efektivnímu naplňování požadavků právních předpisů a dalších požadavků vycházejících z mezinárodních standardů na systémy managementu v oblastech požární ochrany, havarijní připravenosti a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

Bezpečnost

Bezpečnost provozovaných jaderných elektráren

Jaderné elektrárny společnosti ČEZ byly v první polovině roku 2023 provozovány v souladu s právními předpisy pro oblast využívání jaderné energie a byly plněny podmínky platných povolení. V dubnu byly v návaznosti na Politiku bezpečnosti v jaderných aktivitách vyhodnoceny a aktualizovány Plány zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren.

V obou jaderných lokalitách je v souladu s definovanými postupy průběžně vyhodnocován a aplikován adekvátní režim fyzické i kybernetické ochrany.

Pokračuje příprava na WANO Corporate Peer Review 2023 (WCPR), je zpracován Advanced Information Package a harmonogram mise. Obě elektrárny byly od 1. 1. 2023 převedeny od moskevského centra pod pařížské centrum WANO. Nové začlenění přináší i nový způsob interakcí mezi jadernými elektrárnami a regionálním centrem WANO (pracovní versus výkonná úroveň), včetně přípravy a průběhu misí (expertní mise, asistenční návštěva nebo benchmarking).

V obou jaderných lokalitách probíhají plánovaná prověřování připravenosti (havarijní cvičení) k odezvě na mimořádné události.

Na obou elektrárnách byl v březnu 2023 proveden vnitřní audit Systému řízení BOZP na téma Zajištění bezpečného provádění prací ve výškách. Tým auditorů konstatoval, že systém managementu bezpečnosti je nastaven a realizován v souladu s požadavky programu Bezpečný podnik.

Ve všech útvarech jaderné elektrárny Dukovany probíhá periodické hodnocení bezpečnosti po 10 letech provozu, tzv. PSR EDU 40. Významné bezpečnostní odchylky nebyly dosud identifikovány.

V šetření Policie ČR a Oblastního inspektorátu bezpečnosti práce je smrtelný úraz dvou osob, ke kterému došlo při zkouškách horkovodu z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. S provozem elektrárny tato událost nesouvisí.

Ochrana

Fyzická ochrana

Zajišťuje stanovenou úroveň ochrany objektů Skupiny ČEZ, jaderných materiálů a jaderných zařízení, osob a majetku adekvátně rizikům vyplývajícím z aktuální bezpečnostní situace a definované projektové základní hrozby pro jaderné materiály a jaderná zařízení na území České republiky.

Za první pololetí roku 2023 nebyly v rámci Skupiny ČEZ, včetně obou jaderných elektráren, registrovány žádné bezpečnostně významné odchylky od běžného stavu zajišťování fyzické ochrany. Závěry provedených kontrol Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) konstatovaly, že způsob zajištění fyzické ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů v JE Temelín a JE Dukovany odpovídá a je prováděn v souladu s legislativními požadavky pro tuto oblast. Ve spolupráci s Armádou České republiky proběhlo v červnu 2023 plánované cvičení SAFEGUARD Temelín 2023, které komplexně prověřilo připravenost Armády České republiky, Policie České republiky a ČEZ, a. s., k zajištění vnější ochrany jaderné elektrárny Temelín.

Informační a kybernetická bezpečnost

Vybrané společnosti Skupiny ČEZ jsou správci kritické informační infrastruktury a informačních systémů základní služby (zejména výrobny elektřiny a tepla) ve smyslu zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti.

V roce 2023 společnosti Skupiny ČEZ průběžně reagovaly na aktuální kybernetické hrozby a řešily bezpečnostní události a incidenty vedené na jimi spravovaná aktiva.

V reakci na kontrolu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v roce 2022 v JE Temelín a výstupy interních a externích auditů, společnost ČEZ, a. s., realizuje nápravná opatření dle jednotlivých zjištění a doporučení.

Společnost ČEZ, a. s., zahájila v roce 2023 pro celou Skupinu ČEZ víceletý Program implementace NIS2, tj. aktualizované verze směrnice NIS (Network and Information Security), ve Skupině ČEZ, reagující na revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (NIS), a očekávaného nového českého zákona o kybernetické bezpečnosti. Program zahrnuje veškerou nutnou přípravu jak v rovině organizace a řízení, personálu, tak i techniky, pro splnění nových legislativních požadavků.

Řízení kontinuity podnikání a krizové řízení

Oblast řízení kontinuity podnikání a krizového řízení byla v prvním pololetí roku 2023 zajištěna v souladu s legislativními požadavky a interní řídicí dokumentací.

Skupina ČEZ realizovala v tomto termínu interní přípravné kroky reagující na revizi Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů (Critical Entities Resilience – CER) a zástupci Skupiny ČEZ se aktivně zapojili do přípravy transpozice Směrnice CER do českého právního řádu.

Zástupci společností ČEZ a ČEZ Distribuce se pod řízením Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR podíleli na přípravách zadání zátěžových testů kritické infrastruktury sloužící k ověření odolnosti elektrizační soustavy ČR proti možným scénářům hrozeb vyplývajících z aktuální geopolitické situace v Evropě. Realizace vlastních zátěžových testů je plánována na září 2023.

Životní prostředí

Snižování dopadů provozu výrobních zdrojů do životního prostředí patří k dlouhodobým strategickým cílům Skupiny ČEZ.

Vybrané události a opatření v I. pololetí 2023

Pokračovala rozsáhlá demolice uhelné elektrárny Prunéřov I, které předcházel předdemoliční screening zaměřený na identifikaci nebezpečných a využitelných odpadů. Demolice bude ukončena ve II. pololetí 2023. Připravují se další demolice odstavených uhelných bloků.

Výrobní zdroje Skupiny ČEZ byly provozovány bez významnějších výkyvů a incidentů; nebyly zaznamenány ani žádné vnější vlivy na provoz zdrojů, resp. jejich dopady do životního prostředí.

Zaznamenaným incidentem byl únik cca 200 l topného oleje v teplárně Dvůr Králové nad Labem dne 17. 7. 2023 v souvislosti s technickou závadou na rozvodech oleje. Olej byl zachycen v kanalizaci teplárny, část unikla do městské kanalizace, kde byla zachycena v městské čistírně odpadních vod, aniž by byl významně dotčen její provoz. K úniku oleje do vodního toku nedošlo.

Výzkum, vývoj a inovace

Výzkum a vývoj

V I. pololetí 2023 byly za účasti ČEZ úspěšně zahájeny dva komplexní šestileté projekty podpořené Technologickou agenturou ČR v programu Národní centra kompetence II. Prvním projektem je Národní centrum pro energetiku II (koordinované VŠB-TU v Ostravě), které je zaměřeno na širokou paletu témat – dekarbonizace, vysokoteplotní akumulace energie, nové termodynamické cykly, alternativní paliva, vodíkové technologie či přenos a distribuce elektrické energie. Druhý projekt je zcela cílen na jadernou energetiku (Centrum pokročilých jaderných technologií II, koordinované Západočeskou univerzitou v Plzni) a zabývá se jaderným palivem, novými materiály, řídícími systémy, radioaktívními odpady či pokročilými jadernými systémy.

ČEZ, a. s., se účastní i řady dalších výzkumně-vývojových projektů podporovaných Technologickou agenturou ČR, zejména v programu THÉTA. V I. pololetí 2023 byl zahájen projekt zaměřený na funkční povlaky nanášené mobilními technologiemi žárového nástřiku, jehož cílem je vývoj a ověření technologie depozice a přípravy optimálního složení povlaků pro zvýšení odolnosti a životnosti komponent energetických zařízení. Dále pokračovalo řešení dalších projektů v jaderné (opravárenské technologie, pokrytí jaderného paliva, atd.) a nejaderné energetice (pokročilé diagnostické metody, akumulace energie, obnovitelné zdroje, atd.). Významným projektem v oblasti výzkumu a vývoje je pilotní realizace vodíkového hospodářství v Mníšku pod Brdy. Cílem je výstavba a provoz výrobny vodíku (vyrobeného z obnovitelné elektřiny elektrolýzou) se skladovací kapacitou a plnicí stanicí pro regionální autobusovou dopravu.

Investice do nových technologií

Inven Capital, SICAV

Inven Capital, SICAV, a.s., je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která spravuje čtyři podfondy: Inven Capital – Podfond A, Inven Capital – Podfond B, Inven Capital – Podfond C a Inven Capital – Podfond D, který vznikl 1. 1. 2023. Vlastníkem zakladatelských akcií Inven Capital, SICAV, a.s., je ČEZ, a. s. Investiční akcie Podfondů A a C vlastní Skupina ČEZ, investiční akcie Podfondů B a D vlastní Evropská investiční banka.

Inven Capital se zaměřuje na investice do start-upů (začínajících společností) v oblasti čistých technologií a inovativních technologií přispívajících k dekarbonizaci. Společnosti jsou v pokročilejší fázi rozvoje, jejich obchodní modely jsou prokázány prodeji a mají výrazný růstový potenciál. Od svého založení Inven Capital investoval do šestnácti společností (šesti německých, dvou francouzských, čtyřech izraelských, dvou českých, jedné švédské a jedné britské) a britského fondu Environmental Technologies Fund 2.

V I. pololetí 2023 byla realizována nová investice do izraelské společnosti Wint, která vyvíjí software pro včasnou detekci úniku vody v budovách, čímž výrazně omezuje škody v těchto stavbách a zároveň přináší úsporu spotřeby vody. Investice proběhla pouze z Podfondu C. Podfondům A a B skončilo k 31. 12. 2022 investiční období a mohou investovat pouze do stávajících portfoliových společností a Podfond D investuje pouze v zemích EU.

Podpora inovací

Podpora inovací koresponduje s naplňováním cílů v rámci strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka.

Významnými oblastmi inovací jsou témata dekarbonizace, úspory primárních energií a posílení role aktivních zákazníků. Jako příklad úspěšné implementace dekarbonizačního projektu do produktové nabídky Skupiny ČEZ lze uvést produkt Certifikát snížení uhlíkové stopy. Tento produkt vznikl díky úzké spolupráci mezi společnostmi ČEZ a ČEZ ESCO a byl oficiálně ověřen certifikační službou Bureau Veritas.

Elektromobilita

Infrastruktura

ČEZ se zaměřuje na kvalitní výběr lokalit pro rozšiřování dobíjecí infrastruktury – zejména rychlonabíjecích stanic koncentrovaných do větších dobíjecích hubů. Kvalitní příprava a zvyšující se tempo výstavby uzavírá I. pololetí 2023 s celkovým počtem 571 instalovaných dobíjecích stanic o celkovém instalovaném výkonu 38,6 MW.

Infrastruktura roste rychlým tempem díky prostředkům přidělovaným Operačním programem Doprava (OPD), evropskému grantu z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF) i z vlastních zdrojů Skupiny ČEZ. Byly ukončeny dva dotační projekty z programu OPD II:

➢ k 31. 12. 2022 "Doplňková síť dobíjecích stanic ČEZ" s 63 veřejnými AC stanicemi o celkovém výkonu 1,4 MW,
➢ k 31. 3. 2023 "Doplňková síť dobíjecích stanic ČEZ II" s 51 DC stanicemi o celkovém výkonu 3,7 MW.

Velkého pokroku ve zvýšení kvality a rychlosti dobíjení bylo dosaženo zejména díky nevídaně rychlému růstu počtu ultrarychlých dobíjecích stanic (HPC) s výkony od 150 do 360 kW. Ke konci I. pololetí 2023 měla Skupina ČEZ v provozu 18 HPC stanic, což znamenalo o 50 % více než na začátku roku a až o 200 % více než na konci června 2022. Zprovozněn byl rovněž zatím nejvýkonnější dobíjecí stojan pro elektrická auta v České republice – nachází se v Mladé Boleslavi a pyšní se výkonem 360 kW.

Služba dobíjení

Řidiči za I. pololetí odebrali od ČEZ rekordních 2,3 mil. kWh zelené bezemisní elektřiny, což představovalo meziroční nárůst o 12 %. Nárůst objemů dobíjení, který byl nižší než tempo výstavby infrastruktury, poukazuje na fakt, že Skupina ČEZ svými rozvojovými aktivitami v elektromobilitě předbíhá rozvoj samotného elektromobilního trhu, a tím vytváří ideální podmínky pro koncové uživatele.

Národní roaming, tj. obousměrné propojení dobíjecí infrastruktury s jinými provozovateli dobíjecích stanic v České republice, zprovoznil ČEZ svým zákazníkům letos v únoru. Zároveň probíhají práce na registracích k DPH v zahraničí, poté bude umožněno i dobíjení v okolních zemích.

ČEZ nově nabízí službu "správa dobíjecích stanic", která obsahuje klientský nástroj / rozhraní pro správu vlastních (tj. neveřejných) dobíjecích bodů, např. ve vlastních garážích u kanceláří nebo v rezidenčních objektech zaměstnanců, kteří využívají firemní elektromobil. Jedinečnost služby spočívá v integraci veřejného a privátního dobíjení do jednoho výpisu nebo jedné faktury za celý vozový park.

Interní strategie elektromobility

Skupina ČEZ se rozhodla vytvořit novou interní strategii elektromobility, jež bude znamenat zásadní proměnu její vozové flotily. Od 1. 1. 2024 budou všechna nově pořizovaná vozidla určená jako benefit pro zaměstnance a manažery, a rovněž některá osobní vozidla určená pro sdílené využívání (tzv. referentská), elektrická. Výjimku bude tvořit pouze menší skupina vozidel přímo zajišťujících provoz kritické infrastruktury. Elektrifikována bude také část užitkových vozidel.

Inovace v elektromobilitě

Společnost ČEZ ESCO se zaměřuje na rozvoj komplexního řešení pro firemní flotily, které zahrnuje dobíjení na centrálách firem, na jejich pobočkách, na veřejných stanicích i v místě bydliště zaměstnanců. Příklady těchto inovativních řešení jsou:

➢ výstavba privátní infrastruktury na míru pro flotily elektrických aut,
➢ vývoj hardware, jako například chytrý dobíjecí kabel pro domácí dobíjení, který je automaticky propojen s reportingovými systémy klienta a je vhodný pro řízení flotilového dobíjení,
➢ vývoj a výstavba speciální infrastruktury, jako například dobíjecí infrastruktura pro elektrobusy v Kladně o celkovém výkonu 1,35 MW.

Skupina ČEZ pracuje na propojení dobíjecích stanic s bateriovými úložišti, fotovoltaickými elektrárnami a řízením výkonu. Skvělým příkladem je spolupráce se společností Škoda Auto při uplatnění opotřebených baterií z elektroaut pro energetiku nebo využití elektromobilů jako baterie pro stabilizaci distribuční sítě.

Soudní spory a jiná řízení

Soudní spory

Česká republika

ČEZ, a. s.

1. Minoritní akcionáři vedou spor se společností ČEZ a Severočeskými doly a.s. na určení přiměřenosti protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů na základě žaloby podané v roce 2006. V případě úspěchu žalobců by celkový doplatek mohl spočívat v řádu stovek mil. Kč. Řízení se nachází u soudu prvního stupně. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ vede spor se společností ŠKODA JS a.s. na základě žaloby podané společností ČEZ v roce 2016. Předmětem sporu je náhrada škody ve formě ušlého zisku v důsledku vadně prováděných radiografických kontrol svarových spojů v jaderné elektrárně Dukovany a jaderné elektrárně Temelín. V roce 2016 žalovaná částka činila původně 611 mil. Kč s příslušenstvím, avšak po neúspěšných jednáních o mimosoudním řešení sporu byl v únoru 2020 podán návrh na rozšíření žaloby na celkovou částku 2 759 mil. Kč. Nyní žalovaná částka již zahrnuje náhradu celé uplatněné škody ve formě ušlého zisku. Řízení se nachází u soudu prvního stupně a bylo v říjnu 2022 přerušeno na základě návrhu obou účastníků řízení. S ohledem na to, že v roce 2022 došlo k akvizici společnosti ŠKODA JS a.s. ze strany ČEZ, a. s., je tento spor předmětem dalšího jednání mezi stranami.
1. V insolvenčním řízení vedeném vůči společnosti TENZA, a.s., byly společností ČEZ v březnu 2021 uplatněny pohledávky v celkové výši přes 1 327 mil. Kč a následně v dubnu 2021 další pohledávky v celkové výši téměř 203 mil. Kč. Převážná většina pohledávek byla uplatněna z titulu nároku na zaplacení smluvních pokut a náhrady škody, jakož i souvisejících nákladů spojených s porušením smluv o dílo, jejichž předmětem byla výstavba tepelného napáječe jaderné elektrárny Temelín (ETE) a rekonstrukce blokové výměníkové stanice ETE. Společnost TENZA, a.s., porušila smluvní povinnost dílo dokončit a předat ho řádně a včas. Většina pohledávek v rámci obou přihlášek byla insolvenčním správcem i dlužníkem popřena co do pravosti a omezeně i co do výše. Z tohoto důvodu společnost ČEZ v červnu 2021 podala 6 incidenčních žalob. V návaznosti na podané žaloby probíhala incidenční řízení. Společnost ČEZ vzala část své dílčí pohledávky uplatněné přihláškou v rámci insolvenčního řízení zpět, a to ve výši 30 mil. Kč a ve výši 144 mil. Kč, když do uvedených výší byla pohledávka uhrazena z bankovních záruk sjednaných společností TENZA, a.s. Zároveň byla vedena jednání mezi společností ČEZ, insolvenčním správcem společnosti TENZA, a.s., a jejími subdodavateli, na jejichž základě byla uzavřena (po schválení soudem na konci března 2022) mezi těmito subjekty dohoda o narovnání. V návaznosti na tuto dohodu došlo k ukončení sporů mezi insolvenčním správcem a ČEZ, jakož i mezi dalšími věřiteli – bývalými poddodavateli společnosti TENZA, a.s. Na základě smlouvy o narovnání insolvenční správce uznal všechny přihlášené pohledávky ČEZ jako přihlášené po právu, přičemž z většiny těchto pohledávek ČEZ se staly tzv. pohledávky podřízené. Insolvenční řízení nadále probíhá. Dochází k uspokojování zajištěných věřitelů a zpeněžování majetkové podstaty TENZA, a.s. Insolvenční soud svým usnesením ze dne 27. 12. 2022 vyslovil souhlas, aby insolvenční správce prodal prodejem mimo dražbu část majetku TENZA, a.s., společnosti ČEZ (s ohledem na specifičnost využití). Nadále dochází k průběžnému zpeněžování majetkové podstaty. Poslední rozhodnutí v této věci je z 3. 5. 2023, kdy příslušný insolvenční soud vyslovil souhlas s dohodou o narovnání uzavřenou mezi insolvenčních správcem a společnostmi TENZA a MH Teplárenský holding, a.s. a MORAVA, s.r.o., TENZA Slovakia, spol. s r.o. "v konkurze".

ČEZ Distribuce, a. s. (dále též ČEZ Distribuce)

Společnost SPR a.s. vede spor se společností ČEZ Distribuce o zaplacení 213 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v květnu 2013. Podstatou sporu je žalobcem tvrzená existence škody, která měla vzniknout z důvodu údajného porušení povinností ze strany společnosti ČEZ Distribuce v souvislosti s připojením FVE Dubí k distribuční soustavě – tvrzený nerovný přístup k žadatelům o připojení v roce 2010. Žalobce se domáhá uložení ediční povinnosti, což soud prvního stupně opakovaně odmítl, proti čemuž se žalobce znovu odvolal. Řízení ve věci samé se nachází u soudu prvního stupně. Aktuálně se řízení nachází stále ve fázi dokazování. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Čtyři výrobci elektřiny, resp. provozovatelé lokální distribuční soustavy, vedou se společností ČEZ Distribuce významné soudní spory na základě žalob podaných v letech 2015, 2016 a 2017. Podstatou sporů je požadavek na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v údajně nesprávně fakturované a ze strany žalobců hrazené složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů ve vztahu k vlastní spotřebě elektřiny v období od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013. Celkově je po společnosti ČEZ Distribuce požadováno zaplatit částku přes 1 mld. Kč s příslušenstvím. U všech soudních sporů v návaznosti na rozhodnutí zvláštního senátu ve věcech kompetenčních sporů bylo v roce 2019 rozhodnuto o zastavení řízení před soudem a o postoupení věci k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen "ERÚ"). ERÚ již pravomocně rozhodl o zamítnutí návrhu na vydání bezdůvodného obohacení prozatím ve všech čtyřech případech. Ve třech případech byla zamítnuta i následně podaná žaloba podle části V. občanského soudního řádu a podáno odvolání. Výsledky řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Distribuce vede 2 spory se společností OTE, a.s., v nichž po společnosti OTE požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7,6 mld. Kč s příslušenstvím spočívajícího v nesprávně fakturované a ze strany společnosti ČEZ Distribuce řádně hrazené složce ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů v období 1. 1. 2013 až 31. 12. 2013, a to na základě žalob podaných v letech 2016 a 2017. Oba návrhy o nároky za období od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013 i nároky za období od 2. 10. 2013 do 31. 12. 2013 byly zamítnuty ERÚ i Radou ERÚ a v obou případech byly již podány žaloby podle části V. občanského soudního řádu. Ve věci nároku za období od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013 soud žalobu v celém rozsahu zamítl a odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil jako správné. Bylo podáno dovolání. Ve věci nároku za období od 2. 10. 2013 do 31. 12. 2013 soud žalobu v celém rozsahu rovněž zamítl. Bylo podáno odvolání. Výsledky řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Distribuce vede spor se společností ŠKO-ENERGO, s.r.o., v němž požaduje zaplacení 113 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2016. Předmětem sporu je doplacení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny za období 1. 4. 2013 až 1. 10. 2013. ERÚ v prvním stupni nárok společnosti ČEZ Distribuce zamítl. Prvostupňové rozhodnutí bylo radou ERÚ v lednu 2020 na základě rozkladu podaného společností ČEZ Distribuce zrušeno a věc byla vrácena před první stupeň. V květnu 2020 ERÚ opětovně rozhodl tak, že návrh společnosti ČEZ Distribuce zamítl. Proti rozhodnutí byl podán rozklad a následně rovněž žaloba podle části V. občanského soudního řádu, která byla soudem zamítnuta. Společnost ČEZ Distribuce podala odvolání, na jehož základě odvolací soud předchozí rozhodnutí zrušil a nahradil jej novým rozhodnutím, kterým nároku ČEZ Distribuce v celém rozsahu vyhověl, a uložil společnosti ŠKO-ENERGO zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství. Společnost ŠKO-ENERGO podala dovolání. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Distribuce vede spor se společností Liberty Ostrava a.s. (dříve ArcelorMittal Ostrava a.s.) o 225 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2019. Předmětem sporu jsou neobdržené platby za systémové služby za období únor 2016 až listopad 2018, které společnost ČEZ Distribuce vyfakturovala společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. (tj. žaloba SYS II). Řízení se nachází u soudu prvního stupně a je přerušeno. Výsledek sporu závisí na rozhodnutí v jiném řízení za leden 2016 (tj. žaloba SYS I), které bylo již pravomocně ukončeno ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce. O dovolání společnosti Liberty Ostrava a.s. bylo rozhodnuto ve prospěch ČEZ Distribuce (bylo zamítnuto). Společnost Liberty Ostrava a.s. podala Ústavní stížnost, na jejíž výsledek se čeká. V listopadu 2021 byla podána ve skutkově stejné věci z obavy z hrozícího promlčení žaloba proti společnosti Liberty Ostrava a.s. o 132 mil. Kč s příslušenstvím, resp. po rozšíření žaloby jde o částku 169 mil Kč s příslušenstvím. Předmětem nově zahájeného sporu jsou platby za systémové služby za prosinec 2018 až prosinec 2021 (tj. žaloba SYS III). Výsledky řízení nelze předjímat.
1. ČEZ Distribuce, a. s., vede spor se společností ORLEN Unipetrol RPA s.r.o. o 159 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané k rozhodčímu soudu v roce 2022. Předmětem sporu jsou neuhrazené platby za systémové služby za období leden 2019 až červen 2021, které společnost ČEZ Distribuce, a. s., vyfakturovala společnosti ORLEN Unipetrol RPA s.r.o. Řízení je přerušeno. Výsledek řízení nelze předjímat. Platby za předchozí období, leden 2016 až prosinec 2018, jsou kryty memorandem, kterým je mimo jiné prodloužena promlčecí lhůta jednotlivých pohledávek nad rámec zákonné promlčecí lhůty, aby nemuselo být prozatím žalováno.
1. V insolvenčním řízení vedeném vůči společnosti Česká energie, a.s., byla společností ČEZ Distribuce přihlášena nezajištěná pohledávka ve výši 138 mil. Kč spolu s příslušenstvím, která vznikla nezaplacením služeb distribuční soustavy dle smlouvy. Insolvenční řízení bylo zahájeno v prosinci 2016 a stále probíhá. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Distribuce podala vůči společnosti SCP first payment of receivables s.r.o. (dříve ENWOX ENERGY s.r.o.) insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu v prosinci 2017 a zároveň do uvedeného řízení přihlásila svoji splatnou nezajištěnou pohledávku ve výši 115 mil. Kč s příslušenstvím. Pohledávka vznikla neuhrazením služeb distribuční soustavy ve smyslu smlouvy. Insolvenční řízení probíhá. Výsledek řízení nelze předjímat.

ČEZ Prodej, a.s. (dále též ČEZ Prodej)

1. Společnost ČEZ Prodej vede spor se státní organizací Správa železnic (dále jen SŽ; dříve Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zkratkou SŽDC) o náhradu škody ve výši 805 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2010. Předmětem sporu je tvrzené porušení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany SŽ spočívající v neodebrání sjednaného množství elektřiny v roce 2010 a z toho vzniklé škody. Po komplikovaném procesním vývoji v předcházejících letech se v září 2022 uskutečnilo jednání, při kterém soud žalobě ČEZ Prodej ve výši 765 mil. Kč vyhověl a ve výši 40 mil. Kč žalobu zamítl. Obě strany se proti rozsudku odvolaly. Výsledek řízení nelze předjímat. SŽ, která žalovanou částku uhradila v roce 2017 na základě rozsudku, který byl později zrušen, podala na společnost ČEZ Prodej žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené částky 1 116 mil. Kč s příslušenstvím (detail řízení v bodě 13).
1. SŽ, která žalovanou částku v souvislosti s řízením uvedeným v bodě 12 uhradila (na základě rozsukdu, který byl pozdějin zrušen), podala v roce 2017 žalobu, kterou se domáhá bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Společnost ČEZ Prodej po nabytí právní moci rozhodnutí žalovanou částku včetně příslušenství uhradila a podala ve věci dovolání. Nejvyšší soud ČR rozhodl tak, že rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. SŽ byla vyzvána k vrácení uhrazené částky, kterou uhradit odmítla. Následně odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vzájemný návrh ČEZ Prodej na vydání částky (bezdůvodného obohacení), kterou SŽ odmítla vrátit, byl podán v říjnu 2022. ČEZ Prodej dále podal návrh na přerušení řízení do doby pravomocného skončení řízení sporu uvedeného v bodě 12. Tomuto návrhu soud vyhověl a řízení přerušil. Proti rozhodnutí o přerušení řízení podala SŽ odvolání. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Prodej vede spor se SŽ o náhradu škody ve výši 858 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2013. Předmětem sporu je tvrzené porušení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany SŽ spočívající v neodebrání sjednaného množství elektřiny v roce 2011 a z toho vzniklé škody. Na jednání v lednu 2022 soud prvního stupně podané žalobě vyhověl v plném rozsahu. Proti rozhodnutí podala SŽ odvolání. V únoru 2023 proběhlo jednání odvolacího soudu (Vrchní soud v Praze), na kterém byl vyhlášen rozsudek, který původní prvostupňový rozsudek potvrdil co do částky 727 mil. Kč ale v rozsahu 131 mil. Kč žalobu zamítl. SŽ uhradila jistinu dluhu a spolu s dovoláním podala návrh na odklad vykonatelnosti výroku o úhradě úroku (dosahuje téměř hodnoty přisouzené částky jistiny) do doby rozhodnutí o dovolání. Dovolání v rozsahu 131 mil. Kč (proti zamítavému výroku) podal i ČEZ Prodej. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Prodej vede spor se společností ACTHERM, spol. s r.o., (provozovatel distribuční soustavy) o náhradu škody ve výši přesahující 185 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2016 (124 mil. Kč) a jejího rozšíření v roce 2017 za škodu vzniklou v navazujícím období (61 mil. Kč). Předmětem sporu je škoda způsobená postupem společnosti ACTHERM, spol. s r.o., při registraci tří fotovoltaických výrobců v systému operátora trhu a při předání údajů této registrace společnosti ČEZ Prodej. V květnu 2021 obdržela společnost ČEZ Prodej usnesení o zastavení řízení a postoupení věci ERÚ. Proti usnesení podala společnost ČEZ Prodej odvolání, kterému odvolací soud vyhověl. Soud prvního stupně následně žalobě podané společností ČEZ Prodej rozsudkem z listopadu 2021 vyhověl. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání. Odvolací soud rozsudek změnil a žalobu společnosti ČEZ Prodej zamítl. ČEZ Prodej podal proti zamítavému rozhodnutí dovolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost ČEZ Prodej vede tři spory s fotovoltaickými výrobci o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 160 mil. Kč na základě žalob podaných v březnu 2017. Bezdůvodné obohacení spočívá v inkasu vyšších výkupních cen, než které byly společnosti ČEZ Prodej propláceny ze strany společnosti OTE, a.s. U všech tří sporů soud prvního stupně řízení zastavil a postoupil je k dalšímu projednání ERÚ Ve všech případech ERÚ vydal rozhodnutí, kterým výrobcům uložil zaplatit dlužnou částku s příslušenstvím. Rada ERÚ rozklady výrobců zamítla a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí. Všichni výrobci podali žalobu podle části V. občanského soudního řádu. Výsledky řízení nelze předjímat.
1. Společnost OTE, a.s., vede spor se společností ČEZ Prodej o zaplacení 104 mil. Kč s příslušenstvím, a to na základě žaloby podané v roce 2018. Právním titulem žalované částky je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2018. Soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení a o postoupení věci ERÚ. Rozhodnutím ERÚ byl požadavek společnosti OTE, a.s., zamítnut. Proti zamítavému rozhodnutí byl ze strany společnosti OTE, a.s., podán rozklad, který byl rozhodnutím Rady ERÚ zamítnut a rozhodnutí potvrzeno. OTE, a.s., podal žalobu podle části V. občanského soudního řádu, o níž je vedeno řízení Obvodním soudem pro Prahu 4, toto řízení soud spojil s řízením ve věci jiného výrobce o 52 mil. Kč. Rozsudkem z 3. 5. 2023 soud žalobu OTE, a.s., zamítl. Proti zamítavému rozsudku bylo podáno odvolání. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Společnost OTE, a.s., vede dvě správní řízení proti společnosti ČEZ Prodej o vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 327 mil. Kč před ERÚ na základě návrhů podaných v červenci 2019. Právním titulem uplatněné částky je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej jako povinně vykupujícímu za období od 1. 1. 2013 do 31. 5. 2018. Rozhodnutími ERÚ byly návrhy společnosti OTE, a.s., zamítnuty. Proti zamítavým rozhodnutím byly ze strany společnosti OTE, a.s., podány rozklady, které byly rozhodnutími Rady ERÚ zamítnuty a původní rozhodnutí potvrzena. OTE, a.s., podal žaloby podle části V. občanského soudního řádu. Soudy žaloby OTE, a.s., zamítly. Výsledek řízení nelze předjímat.
1. Tři fotovoltaičtí výrobci zahájili v prosinci 2020 tři správní řízení proti společnosti ČEZ Prodej, ve kterých se domáhají zaplacení 475 mil. Kč s příslušenstvím. Uplatněná částka dle názoru výrobců představuje dlužnou podporu ve formě výkupních cen platných pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 (resp. rozdílu mezi lety 2010 a 2011) za elektřinu vyrobenou v období od 1. 5. 2018, resp. 1. 6. 2018, do 30. 11. 2020. Za období od 1. 5. 2018 do 28. 2. 2019 se výrobci domáhají pouze rozdílu mezi výkupními cenami platnými pro výrobny uvedené do provozu v letech 2010 a 2011, za období od 1. 3. 2019 do 30. 11. 2020 se domáhají výkupní ceny platné pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 v plném rozsahu. S těmito řízeními souvisejí rovněž tři samostatná správní řízení, v nichž se stejní výrobci domáhají podpory v souhrnné výši 70 mil. Kč s příslušenstvím. Uplatněná částka v rámci těchto řízení dle názoru výrobců představuje dlužnou podporu ve formě výkupních cen platných pro výrobny uvedené do provozu v roce 2011, a to za elektřinu vyrobenou v období od 1. 5. 2018, resp. 1. 6. 2018, do 28. 2. 2019. Ve všech řízeních byl návrh výrobců zamítnut a proti zamítavým rozhodnutím byly podány rozklady. Rozhodnutími Rady ERÚ byly všechny rozklady zamítnuty a rozhodnutí ERÚ potvrzena. Výrobci podávají žaloby podle části V. občanského soudního řádu. Výsledky řízení nelze předjímat.
1. Společnost OTE, a.s., vede řízení se společností ČEZ Prodej o zaplacení cca 129,5 mil. Kč. Právním důvodem je vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE, a.s., společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2018. Řízení bylo zahájeno v prosinci 2022 a je vedeno Obvodním soudem pro Prahu 4. Soud usnesením rozhodl o zastavení řízení a postoupení věci ERÚ. Výsledek řízení nelze předjímat.

ŠKODA JS a.s.

1. V listopadu 2016 podal ČEZ, a. s. žalobu na náhradu škody, která společnosti ČEZ vznikla ve formě ušlého zisku v důsledku vadně prováděných radiografických kontrol svarových spojů v jaderné elektrárně Dukovany. ŠKODA JS a.s. v rámci vyjádření k žalobě nárok ČEZ, a. s., odmítla. V roce 2016 žalovaná částka činila původně 611 mil. Kč s příslušenstvím, avšak po neúspěšných jednáních o mimosoudním řešení sporu byl společností ČEZ, a. s. v únoru 2020 podán návrh na rozšíření žaloby na celkovou částku 2 759 mil. Kč. Nyní žalovaná částka již zahrnuje náhradu celé škody ve formě ušlého zisku. Řízení se nachází u soudu prvního stupně a bylo v říjnu 2022 přerušeno na základě návrhu obou účastníků řízení. S ohledem na to, že v roce 2022 došlo k akvizici společnosti ŠKODA JS a.s. ze strany ČEZ, a. s., je tento spor předmětem dalšího jednání mezi stranami.
1. ŠKODA JS a.s. v souvislosti s kauzou uvedenou v bodě 2 a 21 z opatrnosti a z důvodů hrozícího promlčení nároků podala žalobu proti svému dodavateli části prováděných radiografických kontrol svarových spojů v JE Dukovany, společnosti Tediko , s.r.o., na náhradu škody 611 mil. Kč. Jedná se o potenciální regresní uplatnění nároku u dodavatele, které je přerušeno do doby skončení sporu mezi ŠKODA JS a.s. a ČEZ, a. s. ve shora uvedeném sporu (viz bod 2 a 21).
1. Na bývalé manažery ŠKODA JS a.s. byla státním zástupcem podána obžaloba pro spáchání hospodářských trestných činů. Toto řízení je ve fázi hlavního líčení. S ohledem na běh promlčecích lhůt podala ŠKODA JS a.s. na tyto bývalé manažery (z opatrnosti a z důvodů péče řádného hospodáře) civilní žaloby z titulu porušení povinnosti žalovaných jednat s péčí řádného hospodáře při výkonu jejich předchozích funkcí v představenstvu žalobkyně, a to v celkové výši převyšující 400 mil. Kč.

ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.

V důsledku trestních řízení ve věci uvedení FVE Čekanice do provozu, která byla pravomocně ukončena odsouzením obžalovaných, nařídil ERÚ z moci úřední obnovu řízení o žádosti společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. ("ČOZ") z roku 2009 o změně rozhodnutí o udělení licence ve vztahu k FVE Čekanice. Dne 15. 10. 2020 vydal ERÚ v obnoveném řízení nové rozhodnutí o udělení licenčního oprávnění pro FVE Čekanice s účinky ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I.), a současně zrušil původní rozhodnutí o udělení licenčního oprávnění pro FVE Čekanice se zpětnými účinky k 30. 12. 2009 (výrok II.). Rada ERÚ na základě rozkladu podaném ČOZ rozhodla v květnu 2021 tak, že výrok II. zrušila a vrátila k novému rozhodnutí. V návaznosti na uvedené rozhodnutí rady ERÚ o rozkladu nabyl výrok I. právní moci a na FVE Čekanice byla v květnu 2021 obnovena výroba elektrické energie bez podpory OZE. V říjnu 2021 rozhodl ERÚ o výroku dříve zrušeném Radou ERÚ tak, že původní rozhodnutí o udělení licenčního oprávnění pro FVE Čekanice opět zrušil zpětně ke dni 30. 12. 2009. Proti tomuto rozhodnutí podala ČOZ rozklad, který Rada ERÚ v červnu 2022 zamítla. Poté podala ČOZ dne 31. 8. 2022 jako mimořádný opravný prostředek správní žalobu, které byl přiznán odkladný účinek. Řízení nebylo zatím ukončeno.

Německo

1. Společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH společně se společností CEZ MH B.V. a s dalšími zainteresovanými společnostmi Skupiny ČEZ uplatňují nároky vůči skupině osob (a s nimi spojených společností), proti kterým je vedeno trestní řízení na základě důvodného podezření, že se tito obvinění v organizované skupině dopustili podvodů, padělání dokumentů a úplatkářství v souvislosti s prodejem projektů větrných farem institucionálním a jiným investorům napříč Evropou (tzv. kauza Holt Holding). Celková částka, uplatňovaná společnostmi ze Skupiny ČEZ, činila 5,7 mil. EUR bez příslušenství. V roce 2020 se již podařilo vymoci zaplacení více než 1 mil. EUR. Soudní proces s obžalovanými začal v srpnu 2021 a rozsudky byly vyhlášeny v květnu 2022. Obžalovaní byli pravomocně odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozpětí od 3 do 7,5 roku. Společnosti Skupiny ČEZ přihlásily v konkurzních řízeních na majetek pachatelů své pohledávky. Výsledky těchto řízení nelze předjímat.
1. V prosinci 2020 podala společnost GMH Gebäudemanagement Hamburg GmbH (dceřiná společnost Svobodného a hanzovního města Hamburk) žalobu proti společnosti Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH. V žalobě je požadováno vydání mezitímního rozsudku, jímž bude rozhodnuto pouze o základu věci, tedy určena opodstatněnost odpovědnosti žalované společnosti za škody způsobené při dodávce projekčních prací při výstavbě budov Hamburské univerzity v letech 2013–2017 (tj. před akvizicí žalované společnosti Skupinou ČEZ). Ačkoliv není prozatím žalována konkrétní částka, je zřejmé, že spor bude v řádech desítek milionů EUR. V případě

úspěchu žalobce v rozsahu, v jakém by nebyla přisouzená částka kryta pojištěním odpovědnosti žalované společnosti, bude suma uplatňována Skupinou ČEZ vůči prodávajícím, jak to předjímá transakční dokumentace, na jejímž základě se žalovaná společnost stala součástí Skupiny ČEZ. Společnost Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH podala vyjádření k žalobě. Žalobkyně mezitím žalobu rozšířila i na další subjekty zúčastněné na plánování budov Hamburské univerzity. Lze očekávat, že ústní jednání (jakožto povinná podmínka pro vydání rozsudku) se bude konat až v roce 2024. Výsledek soudního sporu prozatím nelze předjímat.

Polsko

1. V roce 2009 společnost Agrowind Kończewo sp. z o.o. (AWK) zahájila soudní řízení proti sedmi společnostem, žalovaným společně a nerozdílně, z nichž jednou je Eco-Wind Construction S. A. (člen Skupiny ČEZ, nyní Eco-Wind Construction Sp. z o.o. w likwidacji). Domáhá se zaplacení kompenzace ve výši 22,7 mil. PLN (cca 122 mil. Kč) s příslušenstvím za to, že znemožnily instalaci větrných turbín a transformačních stanic na pozemcích, které podle žalobního nároku byly v držení AWK. V prosinci 2012 byl žalobní nárok rozšířen na celkovou výši 112,7 mil. PLN s příslušenstvím . Následně bylo řízení vůči Eco-Wind Construction S. A. pozastaveno z důvodu konkurzu na majetek této společnosti. Vůči ostatním žalovaným osobám (mimo Skupinu ČEZ) řízení pokračovalo a skončilo pravomocným rozhodnutím, jež bylo povinnými osobami splněno. Protože na konci roku 2021 došlo k ukončení konkurzního řízení vůči společnosti Eco-Wind Construction S. A. (která změnila právní formu na sp. z o.o. a vstoupila do likvidace), soud řízení vůči této společnosti obnovil. Výsledek řízení nelze předjímat. Aktuálně rejstříkový soud dne 5. 7. 2023 rozhodl o výmazu společnosti Eco-Wind Construction sp. z o.o. w likwidacji z obchodního rejstříku.
1. Společnost CEZ Skawina S.A. (člen Skupiny ČEZ) podala v listopadu 2021 žalobu proti polskému státu – ministrovi klimatu a životního prostředí (Skarb Państwa – Minister Klimatu i Środowiska), jejímž předmětem je požadavek na zaplacení částky ve výši 47 mil. PLN, popř. jiného odškodnění, z důvodu kompenzace za nevydání 176 197 t povolenek na emise skleníkových plynů, které měla obdržet v důsledku splnění investičního úkolu zahrnutého v Národním investičním plánu. Nárok společnosti CEZ Skawina S.A. na bezplatné vydání emisních povolenek vyplývá z polského národního práva. V důsledku údajného nesouladu polského národního práva se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. 10. 2003, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (směrnice EU ETS), však ministr klimatu a životního prostředí s odkazem na příslušné stanovisko Evropské komise odmítl emisní povolenky vydat. Aktuálně se řízení nachází u soudu prvního stupně. V žalobní odpovědi bylo namítnuto, že nárok CEZ Skawina je nedůvodný především vzhledem k otázce souladu zákona s legislativou EU, kde by náhrada škody znamenala nepovolenou veřejnou podporu. V souvislosti s nutností vyjádřit se k tvrzením žalovaného podal právní zástupce CEZ Skawina žádost o připuštění vyjádření k žalobní odpovědi. Tento návrh dosud nebyl projednán. Při líčení dne 9. 8. 2023 byli vyslechnuti svědci, zaměstnanci CEZ Skawina a CEZ Chorzów. Datum dalšího líčení bylo stanoveno na 13. 6. 2024. Výsledek řízení nelze předjímat.

Turecko

Společnost Yılmaz Elektrik A.S. byla jedním z největších dodavatelů společnosti SEDAS (člen Skupiny ČEZ), která prováděla investiční práce v oblasti distribuce. Z důvodu neplnění smluvních závazků však společnost SEDAS v březnu 2022 stávající smlouvy se společností Yılmaz Elektrik vypověděla. Společnost Yılmaz Elektrik však poté nevrátila různé druhy materiálů (např. betonové sloupy, transformátory, kabely), poskytnuté na investiční práce z majetku společnosti SEDAS. Společnost SEDAS proto u obchodního soudu pro oblast Sakarya získala předběžné opatření a část těchto materiálů vyzvedla ze stavenišť a skladů společnosti Yılmaz Elektrik. Následně byla v souladu se zákonem do dvou týdnů po vydání předběžného opatření podána žaloba na společnost Yılmaz Elektrik o vrácení zbylých materiálů, a pokud vrácení není možné, o jejich plnou úhradu. Současná tržní hodnota dotčených materiálů činí 120 mil. TRY. Ve vztahu ke společnosti Yılmaz Elektrik bylo v témže roce zahájeno insolvenční řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že doba pro použití příslušných materiálů je omezena, byla v rámci předběžného opatření podána žádost o možnost jejich užití. Soud žádosti vyhověl pod podmínkou, že společnost SEDAS poskytne záruku ve výši 35 mil. TRY ve formě tzv. Letter of Guarantee.

Itálie

Společnost ENERGYKA ELECTROSYSTEM SRL uplatňuje žalobou z května 2020 vůči společnosti Belectric Italia S.r.l. (člen Skupiny ČEZ) nároky na odměnu ze smlouvy o zprostředkování investiční příležitosti uzavřené mezi těmito společnostmi v roce 2016, a to ve výši 11 mil. EUR. Předmětem této smlouvy byl zejména závazek zprostředkování investičních příležitostí ze strany společnosti ENERGYKA ELECTROSYSTEM SRL v oblasti fotovoltaických projektů v Itálii. Společnost Belectric Italia S.r.l. byla v prosinci 2021 vlastnicky ovládnuta společností CEZ ESCO II GmbH (člen Skupiny ČEZ). Proběhlo již několik ústních jednání, například ve dnech 26. 9. a 5. 12. 2022, na kterých vyslyšení svědkové potvrdili skutečnosti tvrzené společností Belectric Italia. Dne 3. 7. 2023 se uskutečnilo další jednání, na které byl společností ENERGYKA ELECTROSYSTEM SRL předvolán bývalý zaměstnanec společnosti Belectric Italia. Tento svědek však nemohl být přítomen, proto bylo další jednání odročeno na 25. 9. 2023.

Jiná řízení

Bulharsko

V červenci 2016 společnost ČEZ podala u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) rozhodčí žalobu, tzv. Request for Arbitration, proti Bulharské republice, čímž oficiálně zahájila mezinárodní investiční arbitráž dle smlouvy o Energetické chartě z důvodu neochránění investice. Místem vedení sporu je Washington, D.C., USA, v souladu s pravidly Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ICSID. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů EUR. Na prvním místě byla řešena jurisdikční námitka Bulharské republiky, tedy otázka pravomoci rozhodčího tribunálu spor rozhodovat, přičemž rozhodčí tribunál tuto námitku zamítl svým nálezem ze dne 2. 3. 2021. Rozhodčí řízení se tak posunulo do meritorní fáze. Poté, co strany předložily tribunálu svá písemná podání ve věci samé, proběhlo na přelomu dubna a května 2023 ústní jednání. Lze očekávat, že se uskuteční další ústní jednání, a to pravděpodobně ještě v roce 2023. Výsledek řízení nelze předjímat.

Rusko

V období od června do prosince 2022 společnost Gazprom Export LLC (GPE) významně krátila dodávky zemního plynu, který si od ní společnost ČEZ, a. s. dříve objednala. Společnost GPE odůvodnila svůj postup tím, že jí v dodání většího množství údajně brání překážka vyšší moci. Společnost ČEZ tuto argumentaci opakovaně odmítla a požadovala, aby společnost GPE nahradila škodu, která vznikla společnosti ČEZ nedodáním plynu, což ovšem GPE odmítla. Společnost ČEZ se tedy domáhá zaplacení škody – vyčíslené přibližně na 1 mld. Kč – prostřednictvím rozhodčí žaloby podané proti společnosti GPE v únoru 2023. Rozhodčí řízení je vedeno v Ženevě ve Švýcarsku podle pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC), v současné době se nachází ve fázi ustanovování tribunálu a jeho výsledek nelze předjímat.

Vývoj regulace a legislativy odvětví

Podnikatelské prostředí Skupiny ČEZ je významně ovlivněno regulací a legislativou na úrovni Evropské unie a v jednotlivých zemích působení. Níže uvedená kapitola není výčtem všech relevantních změn v této oblasti, ale přibližuje hlavní události, dokumenty a legislativu na úrovni Evropské unie a v České republice.

Evropská unie

Balík Fit for 55

V roce 2023 pokračovala projednávání stěžejních legislativních aktů z balíku Fit for 55, který byl představen v roce 2021. Zejména se jednalo o úpravu směrnic o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o energetické účinnosti.

Revize směrnice EU ETS

Na konci roku 2022 byla ukončena vyjednávání k revizi směrnice EU ETS, přičemž právní finalizace textu probíhala v prvních týdnech roku 2023. Dohoda počítá mj. se vznikem paralelního systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů pro budovy a dopravu, zvýšení lineárního redukčního faktoru na 4,3 % pro období let 2024–2027 a 4,4 % pro léta 2028–2030, úpravy tržního stabilizačního mechanismu či pravidel Inovačního a Modernizačního fondu. Příjmy z povolenek by měly být používány na energeticko-klimatické účely. S ohledem na stávající uhelná aktiva Skupiny ČEZ bude mít nová směrnice dopad z pohledu očekávaného navýšení hodnoty emisních povolenek a změnu podmínek pro využití Modernizačního fondu.

Balíček k podpoře udržitelného financování

V červnu 2023 vydala Evropská komise balíček k podpoře udržitelného financování s cílem stimulovat příliv investic do aktivit přispívajících k nízkouhlíkové tranzici. Balíček obsahuje nové akty týkající se těchto 4 environmentálních cílů:

udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
přechod na oběhové hospodářství,
prevenci a omezování znečištění,
ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Součástí balíčku je návrh nařízení o poskytovatelích ratingu pro oblast životního prostředí, sociálních záležitostí a správy (ESG) pro zajištění větší transparentnosti v této oblasti, což bude rovněž dopadat i na Skupinu ČEZ jakožto povinný subjekt vykazující naplnění cílů ESG.

Plynový balíček

Návrh směrnice 2021/0425(COD) a nařízení 2021/0424(COD), které mají nahradit obdobné dokumenty z roku 2009, si kladou za cíl dekarbonizovat trh s plynem v EU a usnadnit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů včetně vodíku. Další linii úprav plynového balíčku představuje reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, jejichž cílem je zejména zaručení bezpečnosti a omezení závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Pro Skupinu ČEZ může být nová legislativa v oblasti nízkouhlíkových a obnovitelných plynů příležitostí v oblasti většího zapojení skupiny do vodíkového dodavatelského řetězce.

Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (F-plyny)

V dubnu 2022 zveřejnila Evropská komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014. Primárním cílem tohoto nařízení je dále zpřísnit kontrolu a různými omezeními a zákazy postupně vytlačit z trhu zařízení obsahující fluorované uhlovodíky (HFC) a zejména fluorované skleníkové plyny (F-plyny). Toto nařízení dopadá na technologická zařízení obsahující F-plyny, které využívá Skupina ČEZ v odvětví výroby elektřiny a její distribuce.

Nařízení o snížení emisí metanu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942 zveřejnila Evropská komise v prosinci 2021. Zavádí nové požadavky pro odvětví ropy, zemního plynu a uhlí na měření, vykazování a ověřování emisí metanu.

Revize směrnice o průmyslových emisích

Evropská komise předložila v dubnu 2022 návrh revize směrnice o průmyslových emisích (IED), která se zabývá prevencí a kontrolou znečištění u velkých průmyslových zařízení. Jejím cílem je motivovat investice v průmyslu k transformaci ke klimaticky neutrální ekonomice. Navrhuje změny v integrovaném povolování (místo automatického povolování horní hranice intervalu limitu nejlepších dostupných technologií, má být u každého zařízení posuzována možnost dosažení dolní hranice limitu) a zpřísnění pravidel pro udělování výjimek. Pro dosažení ambic EU v oblastech nulového znečištění do roku 2050, oběhového hospodářství a dekarbonizace budou muset do roku 2030, resp. 2034, provozovatelé vypracovat pro své provozy transformační plány. Obdobně jako u směrnice EU ETS jde v případě IED o klíčovou legislativu EU pro výrobny Skupiny ČEZ, které vyžadují integrované povolení (konvenční uhelné elektrárny a teplárny).

Regulace velkoobchodního trhu s elektřinou, zemním plynem a komoditními deriváty

Od prosince 2011 platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, (dále jen "nařízení REMIT") z října 2011, kterým se účastníkům trhu ukládá povinnost zveřejňovat účinně a včas některé vnitřní informace o podniku účastníka, zákaz používat nekalé praktiky při obchodování, povinnost registrovat podnik do registru účastníků a oznamovat transakce uskutečněné na velkoobchodním trhu s energií. Toto nařízení REMIT prochází od března revizí s cílem zabránit manipulacím na trhu a zvýšit transparentnost.

Návrh nařízení o změně pravidel trhu s elektřinou (market design)

Dne 14. 3. 2023 představila Evropská komise návrh nařízení s úpravami pravidel pro fungování trhu s elektřinou v EU (dle nařízení 2019/943 a směrnice 2019/944/EU). Potřeba změny nedávno přijatých pravidel trhu s elektřinou byla vyvolána vysokými cenami elektřiny a plynu na trzích na podzim roku 2022. Návrh usiluje o zajištění dostatečné likvidity na dlouhodobých trzích, podporuje nové investice zavedením smluv o dlouhodobém nákupu elektřiny (PPAs) a rozdílových smluv (CfD). Posiluje rovněž ochranu spotřebitelů ve formě možnosti Komise vyhlásit cenovou krizovou situaci a v neposlední řadě podporuje zajištění dodavatelů elektřiny před výkyvy cen na dlouhodobých trzích. Tato legislativní úprava bude mít vliv zejména na obchodní aktivity Skupiny ČEZ na velkoobchodních trzích včetně prodeje elektřiny koncovým zákazníkům.

Směrnice o due diligence

Evropská komise představila v únoru 2022 návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která stanovuje pravidla o povinnostech společností týkajících se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci (tedy i přímých dodavatelů a i odběratelů). Uvedená směrnice bude dopadat na ESG aktivity Skupiny ČEZ.

Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA)

Návrh nového nařízení, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin (a mění nařízení EU č. 168/2013, 2018/858, 2018/1724 a 2019/1020), zveřejnila Evropská komise dne 16. 3. 2023. Předpis zavádí komplexní soubor činností, který má zajistit přístup EU k bezpečným, diverzifikovaným, cenově dostupným a udržitelným dodávkám kritických surovin nepostradatelných pro strategická odvětví. Mezi strategické suroviny je zařazeno mj. i lithium, proto předpokládáme že se bude vztahovat i na projekty těžby lithia v EU.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero Industry Act, NZIA)

Dne 16. 3. 2023 byl zveřejněn i související návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise. Cílem je dosáhnout do roku 2030 celkové strategické kapacity pro výrobu minimálně 40 % potřebných technologií s nulovými čistými emisemi v Unii, nebo se alespoň tomuto cíli přiblížit. V původním návrhu textu nařízení byly mezi "technologie pro nulové čisté emise" zahrnuty mj. také pokročilé technologie pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu, malé modulární reaktory a související paliva nejvyšší třídy. Širší zahrnutí jaderných technologií v rámci tohoto nařízení by mohlo v budoucnu přispět k podpoře jaderného průmyslu v EU.

Síťový kodex k interoperabilitě

V první polovině roku 2023 došlo k přijetí prováděcího nařízení Komise k požadavkům na interoperabilitu a k nediskriminačnímu a transparentnímu přístupu pro data z měření a o spotřebě. Nařízení navazuje na směrnici 2019/944 a Skupina ČEZ bude povinna implementovat některé procesy uvedené v nařízení, zejména co se týče souhlasu pro použití dat zákazníků.

Česká republika

Legislativa v České republice

V první polovině roku 2023 byly přijaty či nabyly účinnosti následující zákony:

Dne 24. 1. 2023 nabyla účinnosti novelizace energetického zákona, tzv. Lex OZE I, která byla provedena zákonem č. 19/2023 Sb. Touto novelizací došlo zejména k úpravě institutu dodávky poslední instance umožňující dohodu mezi více držiteli licence v rámci jednoho podnikatelského seskupení o plnění povinností dodavatele poslední instance, byla navýšena hodnota výkonu výroben z obnovitelných zdrojů, pro jejichž provoz není požadována licence, byly doplněny nástroje vlády k poskytnutí finanční pomoci v průběhu mimořádné tržní situace apod. Zákon č. 19/2023 Sb., novelizoval i příslušná ustanovení stavebního zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a některých dalších zákonů, vždy s cílem zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Dne 1. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 366/2022 Sb., kterým byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zavedena daň z neočekávaných zisků ve výši 60 % jako daňová přirážka na nadměrný zisk, a to pro období let 2023 až 2025. Tato nová daňová povinnost se v energetickém sektoru bude týkat výrobců elektřiny, plynu a provozovatelů soustav pro přenos a rozvod elektřiny a potrubní dopravy plynovodem a rozvodu plynu, kteří mají rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč.
Dne 30. 6. 2023 nabyl platnosti zákon č. 202/2023 Sb., kterým se mj. novelizuje zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Novelizovaný zákon zavádí institut osoby se zvláštními sociálními potřebami (zdravotně postižená osoba či osoba s nízkými příjmy), které podnikatel v elektronických komunikacích poskytuje speciální nebo cenové zvýhodnění v rámci poskytování univerzální služby. Účinnost tohoto zákona je částečně již od 1. 7. 2023.
Dne 23. 6. 2023 vstoupil v platnost zákon č. 179/2023 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Novelizovaný zákon zavádí nová opatření při dovozu, vývozu a nakládání s výbušninami a větší dozor státních orgánů (celní správa). Účinnost tohoto zákona je od 1. 7. 2023.
Dne 5. 6. 2023 vyšly ve Sbírce zákonů velká věcná novela stavebního zákona (152/2023 Sb.), zákon o jednotném environmentálním stanovisku (148/2023 Sb.) a doprovodný zákon (149/2023 Sb.). Novela v souladu s politickým zadání zrušila vyčlenění stavební správy do samostatného úřadu, který tedy nevznikne. Zároveň nedojde k integraci úředníků vydávajících závazná stanoviska do stavebních úřadů. Úřad (obec s rozšířenou působností nebo krajský úřad) však musí zajistit jejich spojení takto vydávaných stanovisek do jediného koordinovaného závazného stanoviska, tedy i koordinaci případných protichůdných stanovisek. Zachování pravidla fikce souhlasu při nevydání stanoviska zvyšuje tlak na včasnost postupu úředníků. Z původní státní stavební správy zůstane pouze Dopravní a energetický stavební úřad ("DESÚ"), který bude rozhodovat v o vyhrazených stavbách (typicky dálnice, velké elektrárny atd.). Jednotné environmentální stanovisko (JES) by mělo představovat jednotný podklad pro řízení podle stavebního zákona k vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí. Příslušným k vydání JES má být obecný orgán ochrany životního prostředí (nejčastěji obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad), který bude povinen si vyžádat odborné vyjádření příslušného dotčeného orgánu státní správy (pokud bude pro vydání JES zapotřebí). Aplikace nové zákonné úpravy je pro vyhrazené stavby stanovena na 1. 1. 2024, v případě ostatních staveb se uplatní od 1. 7. 2024.

V první polovině roku 2023 byly dále přijaty či byly novelizovány následující prováděcí právní předpisy:

Dne 1. 1. 2023 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, jež bylo platné od 7. 10. 2022 (účinnost jedné části § 12 tohoto nařízení vlády nastala již dne 1. 11. 2022). Uvedeným nařízením vlády byly zavedeny maximální ceny (stropování cen) elektřiny a plynu pro různé kategorie zákazníků a v jeho průběžných novelizacích stanoven i strop nejvyššího přípustného majetkového prospěchu. Vzhledem k závažnosti, celospolečenskému dopadu a turbulentním změnám na trhu bylo toto nařízení vlády opakovaně novelizováno (nařízeními vlády č. 343/2022 Sb., č. 442/2022 Sb., č. 28/2023 Sb. a č. 77/2023 Sb.).

Dne 12. 1. 2023 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny. V souladu s novelizovaným energetickým zákonem zde byly zavedeny kompenzace za prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu v mimořádné tržní situaci formou kompenzačního mechanismu pro účastníky trhu (obchodníky s elektřinou, plynem či výrobce) podle druhu smluv uzavřených se zákazníky. Také toto nařízení vlády bylo v průběhu první poloviny roku 2023 opakovaně novelizováno (nařízením vlády č. 65/2023 Sb., a č. 77/2023 Sb.).
Dne 11. 2. 2023 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 36/2023 Sb., o formátu a vzoru formulářového podání pro odvod z nadměrných příjmů.
Dne 14. 2. 2023 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 37/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace rozšiřuje kategorie odběrových stupňů v plynárenství, nově zavádí postupy při poskytování a přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a upravuje povinnosti provozovatelů soustav při stavech nouze a předcházení stavů nouze.
Dne 28. 4. 2023 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW. Tato vyhláška stanoví požadavky materiálové a technické požadavky na instalaci výroben elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie.
Dne 15. 6. 2023 nabyla platnosti vyhláška Českého báňského úřadu č. 161/2023 Sb., o poplatkovém přiznání k poplatku za ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur.
Dne 23. 6. 2023 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 193/2023 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu, která nahradila původní vyhlášku č. 80/2010 Sb.
Dne 23. 6. 2023 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění vyhlášky č. 388/2012 Sb. Touto vyhláškou bylo dosaženo souladu s požadavky evropské legislativy.

Další významné nelegislativní dokumenty ovlivňující energetický trh v České republice:

Mezi další významné nelegislativní dokumenty ovlivňující energetický trh v České republice patří cenová rozhodnutí schválená Energetickým regulačním úřadem, která stanovují regulované ceny v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství a podpoře podporovaných zdrojů energie.

Plynárenství:

Dne 2. 6. 2023 bylo vydáno Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2023 o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu. Toto cenové rozhodnutí podstatně zvýšilo ceny za rezervovanou kapacitu na výstupních bodech ze soustavy. Ceny na vstupních bodech do soustavy zvýšilo jen mírně.

Německo

Energetická politika v Německu se dlouhodobě opírá o základní principy transformace německé energetiky, tzv. Energiewende, která směřuje k zajištění čisté, cenově dostupné a bezpečné výroby elektřiny prostřednictvím odklonu od uhelné a jaderné výroby k obnovitelným zdrojům energie. Výstavba solárních a větrných zdrojů proto nepřestává hrát klíčovou roli při proměně německé energetiky.

K 1. 1. 2023 vstoupily v účinnost zbývající části komplexní novely EEG (Erneuerbare Energien Gesetz) z července 2022, která je jednou z největších změn německé energetické politiky za poslední desetiletí. Na základě tohoto zákona má v roce 2030 nejméně 80 % elektřiny spotřebované v Německu pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Tzv. EEG 2023 k tomuto procesu vytváří nezbytné rámcové podmínky, které pomohou urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Zákon mj. ukotvuje princip rozvoje obnovitelných zdrojů ve veřejném zájmu a bezpečnosti a upřednostňuje tento zájem před ostatními zvažovanými zájmy v plánovacích procesech.

K 3. 3. 2023 Spolkový sněm a Spolková rada přijaly prováděcí pravidla k nařízení EU o mimořádných opatřeních (nařízení EU 2022/2577). Jejich zavedením se dále urychlí postupy pro rozšíření obnovitelných zdrojů energie a elektrických sítí. Současně s novelou zákona o územním plánování byla příslušná pravidla implementována do zákona o potřebě lokalit pro větrnou energii, zákona o offshore větrné energii, zákona o energetice a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

V Německu bylo v prvních šesti měsících roku 2023 vyrobeno 225 TWh elektřiny, z toho 130 TWh v obnovitelných zdrojích energie, jejichž podíl na výrobě činil 57,7 %. Na výsledku se nejvíce podílela především výroba elektřiny z větrné a solární energie. Poslední tři německé jaderné elektrárny, jejichž provoz byl ukončen 15. 4. 2023, vyrobily 6,7 TWh. Výroba v hnědouhelných i černouhelných elektrárnách meziročně klesla o více než 20 %, výroba ze zemního plynu o 4 %.

V prvním pololetí se konaly 2 aukce na určení podpory pro výrobu elektřiny z pevninských větrných zdrojů. Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur – BNetzA) nabídla k soutěžení celkem 6 076 MW výkonu. Podpora byla udělena 239 projektům o celkovém výkonu 2 977 MW. Průměrná hodnota udělené podpory činila v obou aukčních kolech 7,34 ct/kWh.

Dále se konala 1 aukce na výstavbu solárních zdrojů. BNetzA nabídla k soutěžení celkem 1 950 MW výkonu. Podpora byla udělena 245 projektům o celkovém výkonu 1 952 MW. Průměrná hodnota udělené podpory dosáhla 7,03 ct/kWh oproti předchozímu roku došlo k navýšení maximální hodnoty podpory na 7,37 ct/kWh s cílem zohlednit zvýšené výrobní náklady. Další kolo aukce proběhlo v červenci 2023. Termín pro dodání nabídek byl do 3. července 2023. Soutěží se celkem o 1 611 MW. Výsledky zatím nejsou známy.

Francie

Vzhledem k naléhavé potřebě přijmout opatření v oblasti energetiky se francouzská vláda snaží o zrychlení procesu rozvoje OZE. V únoru 2023 parlament přijal zákon pro zrychlení výroby z obnovitelných zdrojů energie. Zákon by měl napomoci ke splnění milníků stanovených prezidentem republiky Emmanuelem Macronem, tzn. aby se v zemi do roku 2050 zdesetinásobila výrobní kapacita solární energie (s cílem překročit instalovaný výkon 100 GW), zdvojnásobila kapacita onshore větrných elektráren (na 40 MW) a bylo zprovozněno 50 offshore větrných farem (za účelem dosažení výkonu 40 GW). Zákon k tomuto účelu zjednodušuje povolovací proces výstavby OZE (s cílem zkrátit procesy na polovinu), dává zásadní pravomoci při plánování projektů místním samosprávám, cílí na využití fotovoltaických elektráren na industriálně upravených plochách a vylepšuje podmínky pro regionální podporu oblastí, které budou podporovat výstavbu OZE.

V první polovině roku 2023 byly vyhlášeny výsledky 1 aukce pro onshore větrné elektrárny. V rámci aukce byla vypsána podpora pro celkem 925 MW. Z celkem 60 nabídek však byla podpora udělena pouze 4 projektům o celkovém výkonu 54 MW. Průměrná cena v aukci se pohybovala na úrovni 76,4 EUR/MWh.

Polsko

Probíhají vládní práce na aktualizaci "Polské energetické politiky 2040" a "Národního energetického a klimatického plánu" – oba dokumenty jsou momentálně ve veřejném konzultačním procesu.

Ve fázi parlamentních prací je:

velká novela energetického zákona, která má vést k implementaci tržní směrnice 2019/944,
novela zákona o mimořádných opatřeních, který zavedl povinnost uhradit odpis do Fondu plateb cenových rozdílů (FWRC),
změna zákona o obnovitelných zdrojích energie, která má vést k implementaci tzv. Směrnice RED II (směrnice 2018/2001),
novela zákona o biosložkách a kapalných biopalivech,
novela zákona o přípravě a realizaci strategických investic v oblasti přenosových sítí (účelem usnadnění investic do přenosové soustavy a rozšíření na investice do distribučních sítí).

Ministerstvo klimatu a životního prostředí plánuje další úpravy tarifního nařízení pro teplo, jejichž definitivní ukončení se očekává v červenci 2023.

Po zrušení povinnosti prodávat veškerou energii vyrobenou domácími elektrárnami prostřednictvím polské energetické burzy TGE je pozorován výrazný nárůst objemu obchodů na trhu SPOT a pokles termínových obchodů na polské energetické burze. Regulovány jsou tarify elektřiny pro domácnosti a distribuční poplatky. Na trhu s teplem ceny vycházejí z tarifního systému.

Zákony o mimořádných opatřeních a cenových intervencích pro elektřinu, teplo a plyn měly významný dopad na fungování polského trhu s energií a teplem. Tato opatření mají být uplatňována do konce roku 2023.

Podle zákona ze dne 7. října 2022 o zvláštních řešeních ochrany spotřebitelů elektřiny v roce 2023 z důvodu situace na trhu s elektřinou byly ceny elektřiny pro oprávněné spotřebitele (zejména domácnosti) zmrazeny na úrovni tarifních cen z roku 2022.

Zákon ze dne 27. října 2022 o mimořádných opatřeních zaměřených na omezení cen elektřiny a podporu pro některé odběratele v roce 2023 zavedl maximální ceny elektřiny pro chráněné spotřebitele (včetně malých a středních podniků). Prodejci, kteří uplatní maximální cenu, mají nárok na kompenzaci. Výrobci elektřiny a obchodní společnosti byli navíc povinni zaplatit odpis do Fondu plateb cenových rozdílů (FWRC) – tzv. windfall tax.

Intervence na trhu s teplem je realizována na základě mnohokrát novelizovaného zákona ze dne 15. září 2022 o mimořádných činnostech pro vybrané zdroje tepla v souvislosti se situací na trhu s palivy. Zákon stanoví maximální cenu tepla pro oprávněné zákazníky, která má platit do konce roku 2023. Prodejci, kteří oprávněným subjektům (včetně domácností) uplatní maximální cenu, mají nárok na kompenzaci.

Turecko

Turecko (zejména město Gaziantep) a část Sýrie zasáhlo 6. 2. 2023 velmi silné zemětřesení, které přineslo výrazné materiální škody i lokálnímu průmyslu. Při tomto zemětřesení nebyla vážně poškozena žádná výrobní ani distribuční zařízení spoluvlastněná Skupinou ČEZ.

V květnu 2023 proběhly parlamentní a prezidentské volby, kdy parlamentní většinu obhájila vládnoucí strana AKP a prezidentský post obhájil ve druhém kole dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan. V prvním pololetí se inflace CPI v Turecku postupně snižovala z lednových 58 % až na 38 % na konci června. Turecká měna byla v prvním pololetí zpočátku stabilní na úrovních 19-20 TRY/USD, zejména vlivem zavedených opatření ze strany centrální banky (prodej devizových rezerv). Po květnových volbách došlo k postupnému útlumu těchto prodejů a následně lira v červnu prudce devalvovala na úroveň 26 TRY/USD. Celkem za první pololetí 2023 oslabila turecká lira vůči dolaru o 39 %, což vysoce negativně působilo na společnosti, které jsou financovány úvěry denominovanými v amerických dolarech. Referenční úroková sazba turecké centrální banky se v I. pololetí roku 2023 snížila o 0,5 % na hodnotu 8,5 %, ale po jmenování nové guvernérky centrální banky došlo ke konci června ke zvýšení sazby na 15 %. Turecko v rámci své hospodářské politiky dává přednost růstu HDP před cenovou stabilitou, ale nová vláda by mohla přinést návrat tradičních nástrojů měnové politiky.

Ratingové agentury shodně zařazují úvěrovou spolehlivost Turecka do spekulativní oblasti. Agentura Moody's B3 se stabilním výhledem a agentura Standard & Poor's B se stabilním výhledem.

Změny v majetkových účastech

Česká republika

➢ 1. 1. zanikla společnost ČEZ LDS s.r.o. (dceřiná spol. ČEZ ESCO, a.s.) fúzí sloučením se svou sesterskou společností ČEZ Energetické služby, s.r.o.,
➢ 1. 1. změnila společnosti ČEZ Bohunice a.s. název na ČEZ Invest Slovensko, a.s.,
➢ 1. 1. zanikla společnost Elektrárna Dětmarovice, a.s., fúzí sloučením se svou mateřskou společností ČEZ, a. s.,
➢ 31. 1. nabyla společnost Telco Pro Services, a. s. 100% podíl ve společnosti Web4Soft Internet s.r.o.,
➢ 1. 2. nabyla společnost ČEZ, a. s., akciový podíl o velikosti 17,39 % ve společnosti ÚJV Řež, a. s., od společnosti ŠKODA JS a.s. (podíl ČEZ, a. s., po transakci 69,85 %),
➢ 28. 2. nabyla společnost ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o. 100% podíl ve společnosti SALLEKO, spol. s r.o.,
➢ 31. 3. nabyla společnost ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o. 100% podíl ve společnosti MD projekt s.r.o.,
➢ 11. 5. vznikla na základě společenské smlouvy ze dne 27. 4. nová společnost Grid design, s.r.o., ve které má společnost ČEZ Distribuce, a. s., 51% podíl (druhým společníkem je společnost ENERGON Grid, s.r.o., s 49% podílem),
➢ 15. 5. nabyla společnost ÚJV Řež, a. s., 100% podíl ve společnosti RadioMedic s.r.o.,
➢ 1. 6. nabyla společnost ČEZ Energetické služby, s.r.o. (dceřiná společnost ČEZ ESCO, a.s.) 100% podíl ve společnosti IVITAS, a.s.,
➢ 30. 6. nabyla společnost EP Rožnov, a.s., 10% podíl ve společnosti PIPE SYSTEMS s.r.o., a stala se tímto krokem jejím jediným společníkem,
➢ 1. 7. zanikla společnost FDLnet.CZ, s.r.o. (dceřiná společnost Telco Pro Services, a. s.), a to rozdělením odštěpením sloučením do sesterských společností ČEZNET s.r.o. a Telco Infrastructure, s.r.o.,
➢ 1. 7. zanikla společnost ADAPTIVITY s.r.o. (100% dceřiná společnost Telco Pro Services, a. s.) v důsledku fúze sloučením se společností INTERNEXT 2000, s.r.o. (po fúzi 100% dceřiná společnost Telco Pro Services, a. s.).

Itálie

➢ 10. 1. nabyla společnost Belectric Italia S.r.l. 100% podíl ve společnosti CDR MP S.r.l.,
➢ 6. 4. nabyla společnost Belectric Italia S.r.l. 100% podíl ve společnosti MP SOLAR 4 S.r.l.,
➢ 1. 6. nabyla společnost Belectric Italia S.r.l. 100% podíl ve společnostech UNISOLAR S.R.L., MP SOLAR 5 S.R.L., MP SOLAR 2 S.R.L.,
➢ 4. 7. vznikla na základě zakladatelské listiny ze dne 19. 6. nová společnost SOCIETA' AGRICOLA FALGAS S.R.L., jejímž 100% společníkem je inewa S.r.l.,
➢ 13. 7. vznikly na základě zakladatelské listiny ze dne 3. 7. nové společnosti Bainsizza Solare 1 S.r.l. a Bainsizza Solare 2 S.r.l., jejichž 100% společníkem je Belectric Italia S.r.l.

Izrael

➢ 14. 3. nabyla společnost Inven Capital, SICAV, a.s., resp. její Podfond C, minoritní podíl ve společnosti Wint - Wi Ltd.

Maďarsko

➢ 27. 2. byl v rámci Skupiny ČEZ uskutečněn převod 100% podílu ve společnosti ETS Engineering Kft. z Elevion Group B.V. na společnost ETS Efficient Technical Solutions GmbH.

Německo

➢ 2. 1. došlo v důsledku převodu podílů ve výši 1,847 % a 1,478 % ke snížení komanditního podílu Elevion Group B.V. na Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG z 37,5 % na 34,175 %,
➢ 27. 2. byl v rámci Skupiny ČEZ uskutečněn převod 100% podílu ve společnosti ETS Engineering Kft. z Elevion Group B.V. na společnost ETS Efficient Technical Solutions GmbH,
➢ 28. 3. nabyla společnost Elevion Energy & Engineering Solutions GmbH 75,1% podíl ve společnosti GESPA GmbH,
➢ 19. 4. byl v rámci Skupiny ČEZ uskutečněn převod 100% podílu ve společnosti Elevion Vorrats GmbH z Elevion GmbH na společnost Elevion Energy & Engineering Solutions GmbH,
➢ 20. 4. nabyla společnost Hermos AG (100% dceřiná společnost Elevion GmbH) 100% komanditní podíl ve společnosti Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG,
➢ 20. 4. nabyla společnost Hermos AG (100% dceřiná společnost Elevion GmbH) 100% podíl ve společnosti Elektro Hofmockel Verwaltungsgesellschaft mbH,
➢ 22. 5. nabyla společnost BELECTRIC GmbH 100% podíl ve společnostech Belectric SP 105 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP 106 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP 107 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP 108 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP 109 Verwaltungs-GmbH,
➢ 22. 5. nabyla společnost BELECTRIC GmbH 100% komanditní podíl v komanditních společnostech Belectric SP 106 GmbH & Co. KG, Belectric SP 107 GmbH & Co. KG a Belectric SP 108 GmbH & Co. KG; jejich jediným komplementářem jsou společnosti Belectric SP 106 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP 107 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP 108 Verwaltungs-GmbH,
➢ 31. 5. nabyla společnost BELECTRIC GmbH 100% komanditní podíl v komanditních společnostech Belectric SP 105 GmbH & Co. KG a Belectric SP 109 GmbH & Co. KG; jejich jediným komplementářem jsou společnosti Belectric SP 105 Verwaltungs-GmbH a Belectric SP 109 Verwaltungs-GmbH,
➢ 7. 7. nabyla společnost Elevion GmbH 100% podíl ve společnosti Alexander Ochs Wärmetechnik GmbH a jejím prostřednictvím také 100% podíl ve společnosti Bechem & Post Wärmetechnik Kundendienst GmbH.

Nizozemsko

➢ 1. 5. byla zrušena a vstoupila do likvidace společnost CEZ Finance B.V.

Polsko

➢ 22. 6. zanikla společnost Baltic Green VI sp. z o.o. w likwidacji v důsledku ukončení likvidace,
➢ 29. 6. zanikla společnost Baltic Green II sp. z o.o. w likwidacji v důsledku ukončení likvidace.

Slovensko

➢ 12. 11. 2022 vznikla nová společnost JESS OZE s.r.o., ve které drží společnost Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS) 100% podíl,
➢ 29. 12. 2022 vznikla nová společnost JESS Projects s.r.o., ve které drží společnost Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS) 100% podíl,
➢ 19. 6. 2023 nabyla společnost ESCO Slovensko, a.s. 49% podíl ve společnosti e-Dome a. s., a stala se tak jejím jediným akcionářem.

5. Finanční část

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka

SKUPINA ČEZ

MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ K 30. 6. 2023

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA K 30. 6. 2023

	Bod	K 30. 6. 2023	K 31. 12. 2022
AKTIVA:
Dlouhodobý hmotný majetek, brutto Oprávky a opravné položky		910 054 -519 093	903 545 -505 564
Dlouhodobý hmotný majetek, netto		390 961	397 981
Jaderné palivo, netto Nedokončené hmotné investice, netto		11 914 30 348	11 993 25 145
Dlouhodobý hmotný majetek, jaderné palivo a investice celkem		433 223	435 119
Investice v přidružených a společných podnicích Finanční aktiva s omezeným disponováním, netto Ostatní dlouhodobá finanční aktiva, netto Dlouhodobý nehmotný majetek, netto Odložená daňová pohledávka	5	3 690 23 507 25 704 24 543 912	3 743 21 561 16 715 24 423 50 432
Ostatní stálá aktiva celkem		78 356	116 874
Stálá aktiva celkem		511 579	551 993
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, netto Obchodní pohledávky, netto Pohledávka z titulu daně z příjmů Zásoby materiálu, netto Zásoby fosilních paliv, netto Emisní povolenky Ostatní krátkodobá finanční aktiva, netto Ostatní oběžná aktiva, netto	6 5	125 290 75 252 1 697 20 934 2 328 6 835 131 048 19 767	36 609 167 346 896 23 790 1 551 29 668 278 509 17 018
Oběžná aktiva celkem		383 151	555 387
Aktiva celkem		894 730	1 107 380

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA K 30. 6. 2023

pokračování

	Bod	K 30. 6. 2023	K 31. 12. 2022
PASIVA:
Základní kapitál Vlastní akcie Nerozdělené zisky a kapitálové fondy		53 799 -1 334 170 975	53 799 -1 334 206 421
Vlastní kapitál přiřaditelný akcionářům mateřského podniku celkem		223 440	258 886
Nekontrolní podíly		1 382	1 375
Vlastní kapitál celkem		224 822	260 261
Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části Rezervy	8	120 948 149 007	140 234 146 094
Ostatní dlouhodobé finanční závazky Odložený daňový závazek Ostatní dlouhodobé závazky	9	14 282 35 229 29	39 618 13 768 31
Dlouhodobé závazky celkem		319 495	339 745
Krátkodobé úvěry Krátkodobá část dlouhodobých dluhů Obchodní závazky Závazek z titulu daně z příjmů Rezervy Ostatní krátkodobé finanční závazky	10 8 9	26 833 27 589 47 417 15 247 18 243 193 295	53 056 8 856 84 713 16 525 30 923 294 631
Ostatní krátkodobé závazky		21 789	18 670
Krátkodobé závazky celkem		350 413	507 374
Pasiva celkem		894 730	1 107 380

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY K 30. 6. 2023

	Bod	1-6/2023	1-6/2022	4-6/2023	4-6/2022
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby Ostatní provozní výnosy		127 858 39 185 2 654	88 578 36 163 5 779	54 686 19 580 2 051	35 946 17 865 712
Provozní výnosy celkem	11	169 697	130 520	76 317	54 523
Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami Nákup elektřiny, plynu a ostatních	12	5 931	15 787	5 194	2 696
energií Palivo a emisní povolenky Služby Osobní náklady Materiál		-41 167 -19 608 -16 539 -16 984 -8 322	-31 185 -20 853 -13 783 -14 957 -6 572	-20 515 -7 978 -9 102 -9 037 -4 379	-13 552 -9 327 -7 170 -7 849 -3 709
Aktivace a změna stavu zásob vlastní činnosti Odpisy Opravné položky k dlouhodobému		3 033 -17 014	2 607 -15 163	1 617 -8 657	1 091 -7 594
hmotnému a nehmotnému majetku Opravné položky k obchodním a jiným pohledávkám Ostatní provozní náklady	13	-221 -47 -13 441	-28 235 -2 379	-235 -188 -2 017	-28 12 -1 032
Zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy		45 318	44 229	21 020	8 061
Nákladové úroky z dluhů Nákladové úroky z rezerv Výnosové úroky Zisky a ztráty z přidružených a společných podniků Opravné položky k finančním aktivům Ostatní finanční náklady Ostatní finanční výnosy		-3 758 -3 647 4 021 493 34 -676 2 286	-1 752 -1 289 994 596 -547 -1 753 1 213	-1 767 -1 823 2 370 108 269 -121 -378	-903 -645 688 68 -25 734 320
Ostatní náklady a výnosy celkem		-1 247	-2 538	-1 342	237
Zisk před zdaněním		44 071	41 691	19 678	8 298
Daň z příjmů		-21 790	-8 089	-8 218	-1 403
Zisk po zdanění		22 281	33 602	11 460	6 895
Zisk po zdanění přiřaditelný na:
Podíly akcionářů mateřského podniku Nekontrolní podíly		22 230 51	33 634 -32	11 458 2	6 925 -30
Čistý zisk na akcii přiřaditelný na podíly akcionářů mateřského podniku (Kč na akcii):
Základní Zředěný		41,4 41,4	62,7 62,7	21,3 21,3	12,9 12,9

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU K 30. 6. 2023

	Bod	1-6/2023	1-6/2022	4-6/2023	4-6/2022
Zisk po zdanění		22 281	33 602	11 460	6 895
Změna reálné hodnoty finančních nástrojů zajišťujících peněžní
toky Odúčtování zajištění peněžních toků do výsledku hospodaření		53 830 15 312	-109 900 31 260	6 306 4 623	-68 190 16 591
Změna reálné hodnoty dluhových nástrojů		1 060	-1 703	560	-919
Odúčtování dluhových nástrojů Rozdíly z kurzových přepočtů		24	-1	1	-
dceřiných podniků Rozdíly z kurzových přepočtů přidružených a společných		-122	-74	255	165
podniků Odúčtování rozdílů z kurzových		-327	-10	-202	44
přepočtů Podíl na ostatních změnách		-15	-17	-15	2
vlastního kapitálu přidružených a společných podniků		-60	-10	1	-6
Odložená daň z příjmů související s ostatním úplným výsledkem	14	-49 548	15 267	-7 586	9 979
Ostatní úplný výsledek po zdanění – položky, které mohou být v budoucnu přeúčtovány do výsledku hospodaření nebo do aktiv		20 154	-65 188	3 943	-42 334
Změna reálné hodnoty kapitálových nástrojů		-	1	-	-
Ostatní úplný výsledek po zdanění – položky, které nebudou přeúčtovány z vlastního kapitálu		-	1	-	-
Ostatní úplný výsledek po zdanění celkem		20 154	-65 187	3 943	-42 334
Úplný výsledek po zdanění celkem		42 435	-31 585	15 403	-35 439
Úplný výsledek celkem přiřaditelný na:
Podíly akcionářů mateřského podniku Nekontrolní podíly		42 399 36	-31 545 -40	15 388 15	-35 422 -17

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU K 30. 6. 2023

	Podíl přiřaditelný akcionářům mateřského podniku
	Základní kapitál	Vlastní akcie	Rozdíly z kurzo vých přepočtů	Zajištění peněžních toků	Dluhové nástroje	Kapitá lové nástroje a ostatní fondy	Neroz dělené zisky	Celkem	Nekon trolní podíly	Vlastní kapitál celkem
Stav k 1. 1. 2022	53 799	-1 423	-4 637	-67 212	-647	-1 721	182 939	161 098	1 742	162 840
Zisk po zdanění Ostatní úplný výsledek	- -	- -	- -93	- -63 698	- -1 379	- 1	33 634 -10	33 634 -65 179	-32 -8	33 602 -65 187
Úplný výsledek celkem	-	-	-93	-63 698	-1 379	1	33 624	-31 545	-40	-31 585
Dividendy Prodej vlastních akcií Uplatněná a zaniklá opční	- -	- 69	- -	- -	- -	- -	-25 767 -37	-25 767 32	-14 -	-25 781 32
práva Akvizice nekontrolních podílů	- -	- -	- -	- -	- -	-3 -	3 -115	- -115	- -4	- -119
Opce na nákup nekontrolních podílů	-	-	-2	-	-	-	64	62	37	99
Stav k 30. 6. 2022	53 799	-1 354	-4 732	-130 910	-2 026	-1 723	190 711	103 765	1 721	105 486

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU K 30. 6. 2023

pokračování

	Bod	Podíl přiřaditelný akcionářům mateřského podniku
		Základní kapitál	Vlastní akcie	Rozdíly z kurzo vých přepočtů	Zajištění peněžních toků	Dluhové nástroje	Kapitá lové nástroje a ostatní fondy	Neroz dělené zisky	Celkem	Nekon trolní podíly	Vlastní kapitál celkem
Stav k 1. 1. 2023		53 799	-1 334	-5 177	-22 258	-1 675	-2 020	237 551	258 886	1 375	260 261
Zisk po zdanění Ostatní úplný výsledek		- -	- -	- -448	- 19 794	- 884	- -	22 230 -61	22 230 20 169	51 -15	22 281 20 154
Úplný výsledek celkem		-	-	-448	19 794	884	-	22 169	42 399	36	42 435
Dividendy Akvizice dceřiných	7	-	-	-	-	-	-	-77 838	-77 838	-9	-77 847
podniků		-	-	-	-	-	-	-	-	-3	-3
Akvizice nekontrolních podílů		-	-	-	-	-	-	-3	-3	-23	-26
Prodej nekontrolních podílů		-	-	1	-	-	-	-11	-10	11	1
Opce na nákup nekontrolních podílů		-	-	-1	-	-	-	7	6	-5	1
Stav k 30. 6. 2023		53 799	-1 334	-5 625	-2 464	-791	-2 020	181 875	223 440	1 382	224 822

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH K 30. 6. 2023

	Bod	1-6/2023	1-6/2022
PROVOZNÍ ČINNOST:
Zisk před zdaněním		44 071	41 691
Úpravy zisku před zdaněním na peněžní prostředky vytvořené provozní činností:
Odpisy		17 014	15 163
Amortizace jaderného paliva		1 861	1 949
Zisky a ztráty z prodeje stálých aktiv		22	-122
Zisk / ztráta z kurzových rozdílů		195	1 652
Nákladové a výnosové úroky, přijaté dividendy		-274	748
Změna stavu rezerv Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a		-9 872	1 621
nehmotnému majetku		221	28
Ostatní nepeněžní náklady a výnosy		14 621	32 093
Zisky a ztráty z přidružených a společných podniků		-493	-596
Změna stavu aktiv a pasiv:
Pohledávky a smluvní aktiva		83 666	114
Zásoby materiálu a fosilních paliv		2 245	-9 761
Pohledávky a závazky z derivátů Ostatní aktiva		-10 865 28 116	-32 469 9 974
Obchodní závazky		-35 865	-21 853
Ostatní závazky		3 023	4 332
Peněžní prostředky z provozní činnosti		137 686	44 564
Zaplacená daň z příjmů		-2 468	-1 607
Placené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků		-4 629	-2 242
Přijaté úroky		4 010	980
Přijaté dividendy		31	7
Čistý peněžní tok z provozní činnosti		134 630	41 702
INVESTIČNÍ ČINNOST:
Pořízení dceřiných, přidružených a společných
podniků, bez nakoupených peněžních prostředků	4	-513	-2 029
Prodej dceřiných, přidružených a společných podniků,
bez pozbytých peněžních prostředků Nabytí stálých aktiv, včetně kapitalizovaných úroků		11 -18 993	-8 -14 634
Příjmy z prodeje stálých aktiv		222	772
Poskytnuté půjčky		-153	-13
Splátky poskytnutých půjček		20	280
Změna stavu finančních aktiv s omezeným
disponováním		-1 168	-1 381
Peněžní prostředky použité na investiční činnost		-20 574	-17 013

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH K 30. 6. 2023

pokračování

	1-6/2023	1-6/2022
FINANČNÍ ČINNOST:
Čerpání úvěrů a půjček	66 366	102 438
Splátky úvěrů a půjček	-88 144	-107 716
Splátky leasingů	-362	-335
Přírůstky ostatních dlouhodobých závazků	38	58
Úhrady ostatních dlouhodobých závazků	-2 444	-7
Dividendy zaplacené akcionářům společnosti	-133	-71
Dividendy zaplacené akcionářům nekontrolních podílů	-7	-13
Prodej vlastních akcií	-	32
Nákup a prodej nekontrolních podílů, netto	-25	-119
Čistý peněžní tok z finanční činnosti	-24 711	-5 733
Vliv kurzových rozdílů a opravných položek na výši peněžních prostředků	-664	-77
Čistý přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	88 681	18 879
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku období	36 609	26 640
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci období	125 290	45 519
Dodatečné informace k výkazu o peněžních tocích
Celkové zaplacené úroky	4 914	2 415

SKUPINA ČEZ PŘÍLOHA MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY K 30. 6. 2023

1. Popis společnosti

ČEZ, a. s., (dále rovněž "ČEZ" nebo "společnost") je česká akciová společnost, v níž k 30. 6. 2023 vlastnila Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky 69,8 % základního kapitálu (69,9% podíl na hlasovacích právech). Zbývající akcie jsou ve vlastnictví právnických a fyzických osob a jsou obchodovány na pražské a varšavské burze. Společnost sídlí na adrese Duhová 2/1444, Praha 4, 140 53, Česká republika.

Společnost je mateřskou společností Skupiny ČEZ (dále rovněž "Skupina"). Skupina ČEZ je vertikálně integrovaná energetická skupina, která patří mezi největší ekonomické subjekty v České republice i ve střední Evropě. Hlavním předmětem podnikání Skupiny je výroba, distribuce, obchod a prodej v oblasti elektřiny a tepla, těžba uhlí, obchodování s komoditami a dále poskytování komplexních energetických služeb, distribuce, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a poskytování služeb elektronických komunikací.

2. Přehled nejdůležitějších účetních zásad

2.1. Účetní závěrka

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka k 30. 6. 2023 byla zpracována v souladu s mezinárodním standardem IAS 34 a nebyla ověřena nezávislým auditorem. Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny informace požadované v roční účetní závěrce a měla by být čtena v úzké návaznosti na konsolidovanou účetní závěrku k 31. 12. 2022.

2.2. Změny účetních metod

2.2.1. Aplikace nových účetních standardů IFRS v roce 2023

Mezitímní konsolidovaná účetní závěrka byla sestavena za použití stejných účetních zásad, které byly uplatněny v konsolidované účetní závěrce k 31. 12. 2022.

K 1. 1. 2023 Skupina nepřijala žádný nový Mezinárodní standard účetního výkaznictví, který by měl významný dopad na mezitímní konsolidovanou účetní závěrku Skupiny.

3. Sezónnost

Sezónnost v rámci segmentů Výroba, Distribuce a Prodej se obvykle projevuje tak, že výnosy a provozní zisky těchto segmentů za I. a IV. čtvrtletí kalendářního roku jsou mírně vyšší než výnosy a provozní zisky dosažené ve zbývajícím období.

4. Změny ve struktuře Skupiny

Následující tabulka shrnuje peněžní toky související s akvizicemi v I. pololetí roku 2023 (v mil. Kč):

Peněžní prostředky použité na nákup dceřiných podniků	305
Peněžní výdaje na investice do dceřiných společností, které nebyly zahrnuty do konsolidace	105
Peněžité vklady do společných podniků	85
Úhrada závazků z akvizic z minulých období	52
Minus:
Nabyté peněžní prostředky při akvizici dceřiného podniku	-34
Celkem peněžní prostředky použité na akvizice	513

4.1. Akvizice dceřiných podniků v I. pololetí roku 2023

Dne 31. 1. 2023 Skupina nabyla 100% podíl ve společnosti Web4Soft Internet s.r.o., která se zaměřuje na poskytování vysokorychlostního internetového připojení.

Dne 28. 3. 2023 Skupina nabyla 75% podíl v německé společnosti GESPA GmbH. Společnost se specializuje na služby v oblastech instalace střešní fotovoltaiky, elektromobility a infrastruktury dobíjecích stanic.

Dne 20. 4. 2023 získala Skupina 100% podíl v německých společnostech Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG a Elektro Hofmockel Verwaltungsgesellschaft mbH (správcovská společnost). Společnosti se zaměřují na služby automatizace v segmentu úpravy odpadních vod. Zákazníky jsou především společnosti v průmyslu a municipality.

Stanovení reálných hodnot nabytých identifikovatelných aktiv, závazků a pořizovacích cen k datu akvizice nebylo ještě dokončeno, a proto je možné, že částky budou ještě upraveny. Následující tabulka uvádí nejlepší současný odhad reálných hodnot nabytých identifikovatelných aktiv a závazků, které jsou součástí podnikové kombinace, k datu akvizice (v mil. Kč):

Web4Soft Internet	GESPA	Společnosti Hofmockel	Celkem
100 %	75 %	100 %
17 -	2 28	23 112	42 140
9	13	12	34
3	9	132	144
1	2	3	10 6

-	-8	-34	-7 -42
			-48
- -1	-39 -1	-8 -137	-47 -139
28	-12	77	93
28	-9	77	96
36	78	198	312
64	69	275	408
-1	-68	-34	-103
63	1	241	305
-9	-13	-12	-34
54	-12	229	271
	- - -1	5 - -23	5 -7 -24

Kdyby k těmto akvizicím došlo na začátku roku 2023, zisk po zdanění Skupiny ČEZ k 30. 6. 2023 by činil 22 279 mil. Kč a provozní výnosy by byly 169 808 mil. Kč. Goodwilly uznané na základě zaúčtování podnikových kombinací se skládají z reálné hodnoty synergií vyplývajících z akvizic.

Nově nabyté společnosti přispěly od data akvizice do skupinových výsledků těmito hodnotami (v mil. Kč):

	Web4Soft Internet	GESPA	Společnosti Hofmockel
Provozní výnosy Zisk před zdaněním a ostatními náklady	13	23	43
a výnosy	3	-6	6
Zisk po zdanění	3	-6	5
Zisk po zdanění přiřaditelný na: Podíly akcionářů mateřského podniku
	3	-4	4
Nekontrolní podíly	-	-2	1

5. Ostatní finanční aktiva, netto

Přehled ostatních finančních aktiv, netto, k 30. 6. 2023 a 31. 12. 2022 (v mil. Kč):

	30. 6. 2023			31. 12. 2022
	Stálá aktiva	Oběžná aktiva	Celkem	Stálá aktiva	Oběžná aktiva	Celkem
Termínované vklady	3	353	356	-	100	100
Ostatní finanční pohledávky Pohledávky z prodeje dceřiných, přidružených	5 973	39	6 012	2 728	31	2 759
a společných podniků	-	2 478	2 478	-	2 450	2 450
Investice do finančního leasingu	194	46	240	200	46	246
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě celkem	6 170	2 916	9 086	2 928	2 627	5 555
Kapitálová finanční aktiva – investice v Inven
Capital, SICAV, a.s., podfondy ČEZ	4 255	-	4 255	3 840	-	3 840
Komoditní a ostatní deriváty	277	112 786	113 063	446	262 159	262 605
Finanční aktiva v reálné hodnotě přeceňovaná
do výsledku hospodaření celkem	4 532	112 786	117 318	4 286	262 159	266 445
Veolia Energie ČR, a.s.	709	-	709	709	-	709
Ostatní kapitálová aktiva	396	-	396	178	-	178
Kapitálová finanční aktiva celkem	1 105	-	1 105	887	-	887
Deriváty zajišťující peněžní toky	13 894	8 320	22 214	8 612	3 971	12 583
Nedokončené investice	3	-	3	2	-	2
Dluhová finanční aktiva	-	7 026	7 026	-	9 752	9 752
Finanční aktiva v reálné hodnotě přeceňovaná
do ostatního úplného výsledku celkem	15 002	15 346	30 348	9 501	13 723	23 224
Celkem	25 704	131 048	156 752	16 715	278 509	295 224

Pokles krátkodobých komoditních derivátů v I. pololetí roku 2023 je způsoben realizací fyzické dodávky komodity nebo finančním vypořádáním. Pokles v I. pololetí roku 2023 je také ovlivněn volatilitou tržních cen elektřiny, plynu, emisních povolenek a ostatních komodit. S tímto poklesem souvisí pokles závazků z komoditních a ostatních derivátů, který je uveden v bodu 9.

6. Emisní povolenky

Přehled stavu emisních povolenek a zelených a obdobných certifikátů k 30. 6. 2023 a 31. 12. 2022 (v mil. Kč):

	30. 6. 2023			31. 12. 2022
	Dlouho dobé	Krátko dobé	Celkem	Dlouho dobé	Krátko dobé	Celkem
Emisní povolenky pro spotřebu	5	3 029	3 034	-	23 093	23 093
Emisní povolenky k obchodování	-	3 651	3 651	-	6 408	6 408
Zelené a obdobné certifikáty	-	155	155	-	167	167
Celkem	5	6 835	6 840	-	29 668	29 668

Dlouhodobé emisní povolenky pro spotřebu jsou součástí dlouhodobého nehmotného majetku.

7. Vlastní kapitál

Valná hromada společnosti ČEZ, a. s., konaná dne 26. 6. 2023 schválila dividendu 145 Kč na akcii před zdaněním. Celková výše schválených dividend k rozdělení akcionářům po zohlednění vlivu vlastních akcií činí 77 837 mil. Kč.

8. Dlouhodobé dluhy

Přehled dlouhodobých dluhů k 30. 6. 2023 a k 31. 12. 2022 (v mil. Kč):

	30. 6. 2023	31. 12. 2022
3,005% euroobligace splatné v roce 2038 (12 000 mil. JPY)	1 823	2 071
2,845% euroobligace splatné v roce 2039 (8 000 mil. JPY)	1 216	1 382
4,875% euroobligace splatné v roce 2025 (750 mil. EUR)	17 962	18 694
2,160% euroobligace splatné v roce 2023 (11 500 mil. JPY)	-	1 988
4,600% euroobligace splatné v roce 2023 (1 250 mil. Kč)	-	1 288
4,375% euroobligace splatné v roce 2042 (50 mil. EUR)	1 217	1 209
4,500% euroobligace splatné v roce 2047 (50 mil. EUR)	1 215	1 207
4,383% euroobligace splatné v roce 2047 (80 mil. EUR)	1 967	1 957
3,000% euroobligace splatné v roce 2028 (725 mil. EUR)	17 454	18 024
0,875% euroobligace splatné v roce 2026 (750 mil. EUR)	17 783	17 978
2,375% euroobligace splatné v roce 2027 (600 mil. EUR)	14 234	14 628
5,625% U.S. obligace splatné v roce 2042 (300 mil. USD)	6 589	6 824
4,500% registrované obligace splatné v roce 2030 (40 mil. EUR)	965	958
4,750% registrované obligace splatné v roce 2023 (40 mil. EUR)	-	1 006
4,700% registrované obligace splatné v roce 2032 (40 mil. EUR)	957	995
4,270% registrované obligace splatné v roce 2047 (61 mil. EUR)	1 463	1 456
3,550% registrované obligace splatné v roce 2038 (30 mil. EUR)	716	741
Dluhopisy celkem	85 561	92 406
Minus: Krátkodobá část	-734	-5 725
Dluhopisy bez krátkodobé části	84 827	86 681
Dlouhodobé bankovní a jiné úvěry, závazky z leasingů celkem	62 976	56 684
Minus: Krátkodobá část	-26 855	-3 131
Dlouhodobé bankovní a jiné úvěry, závazky z leasingů bez krátkodobé části	36 121	53 553
Dlouhodobé dluhy celkem	148 537	149 090
Minus: Krátkodobá část	-27 589	-8 856
Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části	120 948	140 234

9. Ostatní finanční závazky

Přehled ostatních finančních závazků k 30. 6. 2023 a 31. 12. 2022 (v mil. Kč):

	30. 6. 2023
	Dlouhodobé závazky	Krátkodobé závazky	Celkem
Závazky z titulu pořízení stálých aktiv Závazky ke společníkům při rozdělování zisku Ostatní	314 - 953	- 78 192 1 584	314 78 192 2 537
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	1 267	79 776	81 043
Deriváty zajišťující peněžní toky Komoditní a ostatní deriváty Závazky z opcí na nákup nekontrolních podílů Podmíněná protihodnota z pořízení dceřiných podniků	11 822 284 499 410	15 857 97 393 - 269	27 679 97 677 499 679
Finanční závazky v reálné hodnotě	13 015	113 519	126 534
Celkem	14 282	193 295	207 577

	31. 12. 2022
	Dlouhodobé závazky	Krátkodobé závazky	Celkem
Závazky z titulu pořízení stálých aktiv Ostatní	366 1 484	- 3 009	366 4 493
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	1 850	3 009	4 859
Deriváty zajišťující peněžní toky Komoditní a ostatní deriváty Závazky z opcí na nákup nekontrolních podílů Podmíněná protihodnota z pořízení dceřiných podniků	36 757 161 509 341	45 714 245 658 - 250	82 471 245 819 509 591
Finanční závazky v reálné hodnotě	37 768	291 622	329 390
Celkem	39 618	294 631	334 249

10. Krátkodobé úvěry

Přehled krátkodobých úvěrů k 30. 6. 2023 a k 31. 12. 2022 (v mil. Kč):

30. 6. 2023	31. 12. 2022
2 896	4 805
23 802	48 230
135	21
26 833	53 056

11. Provozní výnosy

Přehled provozních výnosů k 30. 6. 2023 a 2022 (v mil. Kč):

	1-6/2023	1-6/2022
Prodej elektřiny:
Prodej silové elektřiny koncovým zákazníkům Prodej prostřednictvím energetické burzy a na jiných	61 424	36 213
organizovaných trzích	26 992	43 488
Prodej obchodníkům	19 704	18 171
Prodej distribučním a přenosovým společnostem	91	253
Ostatní prodej elektřiny	6 305	5 555
Vliv zajištění – předprodej elektřiny Vliv zajištění – riziko změny kurzu	-15 894 919	-31 205 -410
Tržby z prodeje elektřiny celkem	99 541	72 065
Prodej plynu, uhlí a tepla:
Prodej plynu	17 407	8 704
Prodej uhlí	3 798	2 323
Prodej tepla	7 112	5 486
Tržby z prodeje plynu, uhlí a tepla celkem	28 317	16 513
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí celkem	127 858	88 578
Prodej služeb a ostatní tržby:
Distribuční služby	17 944	17 786
Ostatní služby	18 694	16 685
Tržby z pronájmu	90	86
Tržby z prodeje zboží	559	656
Ostatní tržby	1 898	950
Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	39 185	36 163
Ostatní provozní výnosy:
Zisk z prodeje emisních povolenek	-	4 292
Výnosy z přidělených zelených a obdobných certifikátů	64	81
Smluvní pokuty a úroky z prodlení	759	284
Zisk z prodeje dlouhodobého hmotného majetku	186	142
Zisk z prodeje materiálu	181	92
Ostatní	1 464	888
Ostatní provozní výnosy celkem	2 654	5 779
Provozní výnosy celkem	169 697	130 520

	1-6/2023	1-6/2022
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	127 858 39 185	88 578 36 163
Tržby celkem	167 043	124 741
Úpravy: Vliv zajištění – předprodej elektřiny Vliv zajištění – riziko změny kurzu Tržby z pronájmu	15 894 -919 -90	31 205 410 -86
Výnosy ze smluv se zákazníky	181 928	156 270

Výnosy ze smluv se zákazníky činily k 30. 6. 2023, resp. 2022, 181 928 mil. Kč, resp. 156 270 mil. Kč, a lze je navázat na výše uvedené hodnoty takto:

12. Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami

Přehled zisků a ztrát z derivátových obchodů s komoditami k 30. 6. 2023 a 2022 (v mil. Kč):

	1-6/2023	1-6/2022
Zisk / ztráta z derivátových obchodů s elektřinou	5 178	-1 319
Zisk / ztráta z derivátových obchodů s plynem	-307	13 356
Zisk / ztráta z derivátových obchodů s ropou	-7	2
Zisk / ztráta z derivátových obchodů s uhlím	21	-1
Zisk z derivátových obchodů s emisními povolenkami	1 046	3 749
Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami celkem	5 931	15 787

Vykázané zisky a ztráty z derivátových obchodů tvoří jednak obchody s komoditami za účelem spekulativního obchodování, ale také obchody uzavřené za účelem zajištění hrubé marže z výroby elektřiny, u kterých změny reálné hodnoty nevstupují do režimu zajišťovacího účetnictví zejména z důvodu nejistoty zajišťovaných dodávek elektřiny z výrobních zdrojů (kde předpokládané dodávky elektřiny nakonec nemusí být vyrobeny, ale dojde k obchodnímu uzavření pozic na elektřině a souvisejících pozic u emisních povolenek a paliv, např. u dodávek z paroplynové elektrárny Počerady). S ohledem na vysokou volatilitu tržních cen komodit mají tyto obchody významný dopad na vykázané zisky a ztráty z derivátových obchodů.

13. Ostatní provozní náklady

Přehled ostatních provozních nákladů k 30. 6. 2023 a 2022 (v mil. Kč):

	1-6/2023	1-6/2022
Změna stavu rezerv	1 597	1 073
Odvod z nadměrných příjmů	-11 149	-
Ostatní daně a poplatky	-1 459	-1 456
Ostatní	-2 430	-1 996
Ostatní provozní náklady celkem	-13 441	-2 379

14. Daň z příjmů

Daňový dopad týkající se jednotlivých položek ostatního úplného výsledku je následující (v mil. Kč):

	1-6/2023			1-6/2022
	Částka		Částka	Částka		Částka
	před	Daňový	po	před	Daňový	po
	zdaněním	dopad	zdanění	zdaněním	dopad	zdanění
Změna reálné hodnoty finančních
nástrojů zajišťujících peněžní toky	53 830	-39 424	14 406	-109 900	20 873	-89 027
Odúčtování zajištění peněžních
toků do výsledku hospodaření	15 312	-9 923	5 389	31 260	-5 931	25 329
Změna reálné hodnoty dluhových
nástrojů	1 060	-191	869	-1 703	325	-1 378
Odúčtování dluhových nástrojů	24	-10	14	-1	-	-1
Rozdíly z kurzových přepočtů
dceřiných podniků	-122	-	-122	-74	-	-74
Rozdíly z kurzových přepočtů
přidružených a společných
podniků	-327	-	-327	-10	-	-10
Odúčtování rozdílů z kurzových
přepočtů	-15	-	-15	-17	-	-17
Podíl na ostatních změnách
vlastního kapitálu přidružených
a společných podniků	-60	-	-60	-10	-	-10
Změna reálné hodnoty kapitálových
nástrojů	-	-	-	1	-	1
Celkem	69 702	-49 548	20 154	-80 454	15 267	-65 187

15. Informace o segmentech

Skupina vykazuje své výsledky v členění na čtyři hlavní provozní segmenty podnikání:

Výroba
Distribuce
Prodej
Těžba

Segmenty jsou stanoveny napříč jednotlivými státy, ve kterých Skupina ČEZ působí. Segment je funkčně samostatná část Skupiny ČEZ, která tvoří dílčí procesní část hodnotového řetězce Skupiny.

Skupina účtuje o výnosech a transakcích mezi segmenty, jako by se jednalo o výnosy a transakce se třetími stranami, tj. v tržních nebo regulovaných cenách, pokud se jedná o regulovanou oblast.

V segmentovém výkaznictví je účetní standard IFRS 16 aplikován na externí leasingy z pohledu Skupiny, ale není aplikován na leasingy mezi jednotlivými provozními segmenty, přestože je v některých případech aktivum pronajímáno formou interní leasingové smlouvy do jiného segmentu.

Skupina hodnotí výsledky jednotlivých segmentů podle provozního zisku před odpisy (EBITDA). Způsob výpočtu ukazatele EBITDA ze zisku před zdaněním a ostatními náklady a výnosy shrnuje následující tabulka (v mil. Kč):

	1-6/2023	1-6/2022
Zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy (EBIT)	45 318	44 229
Odpisy	17 014	15 163
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému
a nehmotnému majetku	221	28
Zisky a ztráty z prodeje dlouhodobého hmotného
majetku, netto *	-185	-140
EBITDA	62 368	59 280

* Zisky z prodeje dlouhodobého hmotného majetku jsou ve výkazu zisku a ztráty zahrnuty na řádku Ostatní provozní výnosy. Ztráty z prodeje dlouhodobého hmotného majetku jsou ve výkazu zisku a ztráty zahrnuty na řádku Ostatní provozní náklady.

Skupina sleduje a vyhodnocuje výsledky jednotlivých segmentů také podle ukazatele Hrubá marže, který definuje následujícím způsobem (v mil. Kč):

	1-6/2023	1-6/2022
Provozní výnosy	169 697	130 520
Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami	5 931	15 787
Nákup elektřiny, plynu a ostatních energií	-41 167	-31 185
Palivo a emisní povolenky	-19 608	-20 853
Služby	-16 539	-13 783
Aktivace a změna stavu zásob vlastní činnosti	3 033	2 607
Odvod z nadměrných příjmů 1)	-11 149	-
Ostatní 2)	-2 034	-734
Hrubá marže	88 164	82 359

1) Odvod z nadměrných příjmů je součástí řádku Ostatní provozní náklady výkazu zisku a ztráty (bod 13).

2) Položka Ostatní zahrnuje příslušnou část nákladů na materiál (část řádku výkazu zisku a ztráty Materiál) a vyloučení části hodnoty zahrnutého řádku Služby, která se týká služeb na opravy a údržbu a dalších služeb, které mají spíše režijní charakter.

Následující tabulky shrnují informace o provozních segmentech k 30. 6. 2023 a 2022, resp. k 31. 12. 2022 (v mil. Kč):

K 30. 6. 2023:

K 30. 6. 2023:	Výroba	Distribuce	Prodej	Těžba	Součet za segmenty	Eliminace	Konsoli dované údaje
Provozní výnosy kromě výnosů mezi segmenty Provozní výnosy mezi segmenty	47 537 78 245	17 890 131	100 161 14 104	4 109 5 788	169 697 98 268	- -98 268	169 697 -
Provozní výnosy celkem z toho:	125 782	18 021	114 265	9 897	267 965	-98 268	169 697
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí	118 169	-	95 177	9 225	222 571	-94 713	127 858
Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	6 846	17 872	17 262	637	42 617	-3 432	39 185
Ostatní provozní výnosy	767	149	1 826	35	2 777	-123	2 654
Provozní výnosy včetně výsledku obchodování
s komoditami	131 976	18 021	114 616	9 897	274 510	-98 882	175 628
Tržby z prodeje elektřiny včetně výsledku
elektřinou 1) obchodování s	101 678	-	72 819	-	174 497	-69 778	104 719
Hrubá marže	57 707	14 047	11 302	9 679	92 735	-4 571	88 164
EBITDA	45 489	9 004	3 164	5 649	63 306	-938	62 368
Odpisy	-11 398	-3 568	-1 070	-978	-17 014	-	-17 014
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému
a nehmotnému majetku	-1	-7	-	-213	-221	-	-221
EBIT	34 213	5 462	2 103	4 478	46 256	-938	45 318
Nákladové úroky z dluhů a rezerv	-6 838	-613	-206	-329	-7 986	581	-7 405
Výnosové úroky	3 242	366	657	337	4 602	-581	4 021
Zisky a ztráty z přidružených a společných podniků	-27	177	390	-47	493	-	493
Daň z příjmů	-19 592	-991	-294	-875	-21 752	-38	-21 790
Zisk po zdanění	21 428	4 467	2 565	3 661	32 121	-9 840	22 281
Identifikovatelná aktiva	275 934	129 594	11 809	16 085	433 422	-199	433 223
Investice v přidružených a společných podnicích Nealokovaná aktiva	2 563	-	427	700	3 690	-	3 690 457 817
Aktiva celkem							894 730
Pořízení stálých aktiv	7 975	7 178	1 073	820	17 046	-118	16 928

1) Položka obsahuje řádek Tržby z prodeje elektřiny celkem (bod 11) a řádek Zisk / ztráta z derivátových obchodů s elektřinou (bod 12).

K 30. 6. 2022:	Výroba	Distribuce	Prodej	Těžba	Součet za segmenty	Eliminace	Konsolido vané údaje
Provozní výnosy kromě výnosů mezi segmenty Provozní výnosy mezi segmenty	50 489 45 033	17 783 173	59 626 7 301	2 622 3 594	130 520 56 101	- -56 101	130 520 -
Provozní výnosy celkem z toho:	95 522	17 956	66 927	6 216	186 621	-56 101	130 520
Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí	83 330	-	52 490	5 534	141 354	-52 776	88 578
Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby	6 991	17 800	13 782	615	39 188	-3 025	36 163
Ostatní provozní výnosy	5 201	156	655	67	6 079	-300	5 779
Provozní výnosy včetně výsledku obchodování
s komoditami	111 272	17 956	66 965	6 215	202 408	-56 101	146 307
Tržby z prodeje elektřiny včetně výsledku
obchodování s elektřinou 1)	67 005	-	41 809	-	108 814	-38 068	70 746
Hrubá marže	57 097	13 995	8 049	6 205	85 346	-2 987	82 359
EBITDA	45 962	9 542	729	3 113	59 346	-66	59 280
Odpisy	-10 096	-3 282	-1 020	-765	-15 163	-	-15 163
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému
a nehmotnému majetku	-10	-10	-16	8	-28	-	-28
EBIT	35 932	6 296	-303	2 370	44 295	-66	44 229
Nákladové úroky z dluhů a rezerv	-2 770	-383	-146	-143	-3 442	401	-3 041
Výnosové úroky	803	170	310	112	1 395	-401	994
Zisky a ztráty z přidružených a společných podniků	-12	549	94	-35	596	-	596
Daň z příjmů	-6 335	-1 145	-165	-444	-8 089	-	-8 089
Zisk po zdanění	33 234	4 923	-17	1 934	40 074	-6 472	33 602
Pořízení stálých aktiv	3 881	6 613	927	739	12 160	-78	12 082
					Součet za		Konsolido
K 31. 12. 2022:	Výroba	Distribuce	Prodej	Těžba	segmenty	Eliminace	vané údaje
Identifikovatelná aktiva	281 176	125 898	11 751	16 458	435 283	-164	435 119
Investice v přidružených a společných podnicích	2 630	-	451	662	3 743	-	3 743
Nealokovaná aktiva							668 518
Aktiva celkem							1 107 380

1) Položka obsahuje řádek Tržby z prodeje elektřiny celkem (bod 11) a řádek Zisk / ztráta z derivátových obchodů s elektřinou (bod 12).

Základní organizační schéma společnosti ČEZ k 1. 8. 2023

Definice a výpočet ukazatelů nespecifikovaných v rámci IFRS

V souladu s pokyny ESMA informuje společnost ČEZ podrobněji o ukazatelích, které standardně nejsou vykazovány v rámci IFRS výkaznictví či jejichž složky nejsou přímo dostupné z účetních výkazů a přílohy účetní závěrky. Tyto ukazatele představují doplňkovou informaci k účetním údajům, a poskytují tak uživatelům reportů dodatečnou informaci pro jejich posouzení ekonomické situace a výkonnosti Skupiny ČEZ či společnosti ČEZ. Jedná se zpravidla o ukazatele běžně používané i v ostatních obchodních společnostech nejen v rámci oblasti energetiky.

Název ukazatele
Čistý zisk očištěný (Zisk po zdanění očištěný)	Účel: Jedná se o pomocný ukazatel zejména pro investory, věřitele a akcionáře, který umožňuje interpretovat dosažené výsledky hospodaření s vyloučením mimořádných, zpravidla jednorázových, vlivů, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením a tvorbou hodnoty v daném období.
	Definice: Čistý zisk (Zisk po zdanění) +/- tvorba a zúčtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku (včetně snížení hodnoty goodwillu) +/- tvorba a zúčtování opravných položek k developovaným projektům +/- jiné mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí s běžným hospodařením a tvorbou hodnoty za dané období +/- dopady výše uvedených vlivů na daň z příjmů.
Čistý dluh	Účel: Ukazatel vyjadřuje reálný stav finančního dluhu firmy, tj. účetní hodnotu dluhů sníženou o peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a vysoce likvidní finanční aktiva. Využití ukazatele je primárně při posuzování celkové přiměřenosti zadlužení, tj. např. při porovnání s vybranými ziskovými či bilančními ukazateli.
	Definice: Dlouhodobé dluhy bez krátkodobé části + Krátkodobá část dlouhodobých dluhů + Krátkodobé úvěry – (Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty + Vysoce likvidní finanční aktiva).
	Uvedené složky ukazatele s výjimkou položky Vysoce likvidní finanční aktiva jsou samostatně vykázány v rozvaze, přičemž položky vztahující se k aktivům drženým k prodeji jsou vykázány v rozvaze odděleně.
Čistý dluh / EBITDA	Účel: Vyjadřuje schopnost firmy splácet svůj dluh a také její možnosti přijímat další dluh pro rozvoj podnikání. Skupina ČEZ pomocí tohoto ukazatele zejména vyhodnocuje přiměřenost své kapitálové struktury struktuře a stabilitě očekávaných peněžních toků.
	Definice: Čistý dluh / EBITDA, přičemž u Čistého dluhu jde o stav ke konci reportovaného období a u EBITDA se jedná o klouzavou hodnotu za posledních 12 měsíců. Hodnota ke dni 30. 6. tak obsahuje Čistý dluh k 30. 6. a výši EBITDA dosaženého za období od 1. 7. předchozího roku do 30. 6. aktuálního roku.

Většina složek výpočtů jednotlivých ukazatelů je přímo součástí účetní závěrky. Části výpočtů, které nejsou součástí účetní závěrky, jsou zpravidla přímou součástí účetnictví společnosti a jsou vyčísleny následovně:

Vysoce likvidní finanční aktiva – součást ukazatele Čistý dluh (v mld. Kč):

	k 31. 12. 2022	k 30. 6. 2023
Krátkodobá dluhová finanční aktiva	9,8	7,0
Dlouhodobá dluhová finanční aktiva	-	-
Krátkodobé termínované vklady	0,1	0,3
Dlouhodobé termínované vklady	-	-
Krátkodobé majetkové cenné papíry	0,0	0,0
Celkem vysoce likvidní finanční aktiva	9,9	7,4

Ukazatel Čistý zisk očištěný – výpočet za sledovaná období:

Čistý zisk očištěný (Zisk po zdanění očištěný)	Jednotka	I. – II. čtvrtletí 2022	I. – II. čtvrtletí 2023
Zisk po zdanění	mld. Kč	33,6	22,3
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku (včetně snížení hodnoty goodwillu)1)	mld. Kč	0,0	0,2
Opravné položky k developovaným projektům2)	mld. Kč	-	-
Dopad příslušné tvorby či zúčtování opravných položek na daň z příjmů3)	mld. Kč	-0,0	-0,0
Ostatní mimořádné vlivy	mld. Kč	-	-
Zisk po zdanění očištěný	mld. Kč	33,6	22,5

1) v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty odpovídá celkové hodnotě vykázané na řádku Opravné položky k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

2) v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty součástí řádku Ostatní provozní náklady

3) v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty součástí řádku Daň z příjmů

Celkové součty a mezisoučty nemusí odpovídat součtu dílčích hodnot z důvodu zaokrouhlování.

Pojmy a zkratky

Pojem	Komentář
AC stanice	Nabíjecí stanice pro elektrická auta, kde nabíjení probíhá střídavým proudem.
CPI	Index spotřebitelských cen
	(Consumer price index)
DC stanice	Nabíjecí stanice pro elektrická auta, v níž nabíjení probíhá stejnosměrným proudem a která je s to přenášet během krátké doby vysoký výkon.
dobíjecí hub	Veřejné stanoviště určené pro nabíjení elektrických aut. Může obsahovat jeden nebo více dobíjecích bodů (stojanů).
	(anglicky: Electric Vehicle Charging Hub)
EdF	Electricité de France, Société Anonyme
EDU	Elektrárna Dukovany (jaderná)
ESG	ESG představuje soubor nefinančních kritérií, která používají investoři při posuzování a hodnocení podnikání subjektu, do kterého investují.
	E (Environmental) značí environmentální kritéria, tedy chování subjektu k životnímu prostředí,
	S (Social) značí sociální kritéria, tedy chování k zaměstnancům, dodavatelům či komunitám v místě podnikání,
	G (Governance) značí řízení společnosti, tudíž způsob jejího vedení, vnitřních kontrol či práv akcionářů.
ETE	Elektrárna Temelín (jaderná)
HVAC	Topení, vzduchotechnika a klimatizace. Znamená použití různých technologií k řízení teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu v uzavřeném prostoru.
	(Heating, Ventilation and Air Conditioning)
JE	Jaderná elektrárna
Net Promoter Score	Net Promoter Score, registrovaná obchodní známka.
	Marketingová metodika, která u respondenta zjišťuje pravděpodobnost, že doporučí výrobek nebo službu dalším osobám.
offshore	Na moři; výraz v angličtině, používá se pro popis umístění větrných elektráren.
onshore	Na pevnině; výraz v angličtině, používá se pro popis umístění větrných elektráren.

Pojem	Komentář
plovoucí FVE Štěchovice	Solární panely s celkovým instalovaným výkonem 87,36 kWp plovoucí na vodní hladině, kde je drží vzduchem plněné plováky. Proti neustálému pohybu hladiny nádrže, kterou určuje provoz přečerpávací elektrárny, je celá konstrukce fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže.
SŽ	Správa železnic, státní organizace
	Státní organizace v České republice zajišťující provozování železniční dopravní cesty a její provozuschopnosti včetně údržby a modernizace. V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí České republiky stát zastoupený touto organizací.
	(dříve Správa železniční dopravní cesty, státní organizace)

Kontakty

	E-mail / internetová adresa	Telefon
Internetové stránky:
v češtině:	www.cez.cz
	www.facebook.com/SkupinaCEZ
	www.twitter.com/SkupinaCEZ
	www.linkedin.com/company/cez
	www.instagram.com/cez_group
	www.youtube.com/skupinacez
auf Deutsch:	www.cezdeutschland.de
en français:	www.cezfrance.fr
in English:	www.cez.cz/en/home
	https://twitter.com/cez_group
Tiskoví mluvčí Skupiny ČEZ:
Ladislav Kříž	[email protected]	+420 211 042 383
Roman Gazdík	[email protected]	+420 211 042 456
Alice Horáková	[email protected]	+420 211 042 460
Vztahy s investory:
Barbara Seidlová	[email protected]	+420 211 042 529
Zdeněk Zábojník	[email protected]	+420 211 042 524
Nadace ČEZ:
	www.nadacecez.cz	+420 211 046 720
	www.twitter.com/NadaceCEZ
Povinně zveřejňované nefinanční informace jsou publikovány mimo výroční finanční zprávu ve Zprávě o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ:
Kateřina Bohuslavová	[email protected]
	https://www.cez.cz/cs/o-cez/odpovedna firma/energie-pro-budoucnost/zpravy-o udrzitelnem-rozvoji
Ombudsman Skupiny ČEZ:
Josef Sedlák poštou na adrese: Ombudsman ČEZ Jemnická 1138/1 140 00 Praha 4	www.cez.cz/ombudsman

Identifikace akciové společnosti ČEZ

Obr. Výstavba nové transformovny v lokalitě Dětmarovice, Česká republika

ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 140 53 Praha 4 Česká republika

Zápis v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581

Rok založení:	1992
Právní forma:	akciová společnost
IČO:	452 74 649
LEI:	529900S5R9YHJHYKKG94
Bankovní spojení:	KB Praha 1, č. účtu 71504011/0100

Telefon:	+420 211 041 111
ID datové schránky:	yqkcds6
Internet:	www.cez.cz
E-mail:	[email protected]

Uzávěrka obsahu Pololetní finanční zprávy Skupiny ČEZ 2023: 21. 8. 2023

AI Terminal

CEZ A.S.

1042_rns_2023-08-31_f2ccdb5f-ff8b-4e4f-807a-57dbc0db120f.pdf

Skupina ČEZ Pololetní finanční zpráva za rok 2023

Představení Skupiny ČEZ

Vize a společenská odpovědnost

1. Představení Skupiny ČEZ a hlavní události

Vybrané ukazatele

Ratingové hodnocení

Kreditní rating

ESG rating

Akcie

1) ČEZ, a. s.

Subjekty držící alespoň 1 % akcií ČEZ, a. s.

Vlastní akcie

Dividendová politika

Výplata dividend akcionářům

2) ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.

3) Akenerji Elektrik Üretim A.S.

Vybrané události

Vybrané události I. pololetí 2023

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Vývoj na energetických trzích

Vývoj cen komodit

Určující faktory budoucího vývoje elektroenergetiky

Strategie

Poslání a vize Skupiny ČEZ

Strategická vize do roku 2030 "Čistá Energie Zítřka"

I. Přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040

Jaderné zdroje:

Obnovitelné zdroje:

Klasické zdroje:

II. Poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu

Distribuce:

Prodej – oblast Retail:

Prodej – oblast ESCO:

Nové segmenty:

III. Rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG

Vybrané cíle v oblasti Životní prostředí (Environmental):

Vybrané cíle v oblasti Sociální vztahy (Social):

Vybrané cíle v oblasti Správy a řízení společnosti (Governance):

Přístup k ochraně klimatu

Emise při výrobě elektřiny a tepla Skupiny ČEZ

Snižování emisí skleníkových plynů při výrobě elektřiny a tepla

2. Výkaz řízení a správy společnosti

Valná hromada společnosti ČEZ

Změny v orgánech společnosti ČEZ

Dozorčí rada

Členové dozorčí rady, u kterých došlo ke změně funkce v rámci dozorčí rady:

3. Podnikání Skupiny ČEZ – segmenty a hospodaření

Působení Skupiny ČEZ

Přehled hlavních aktivit ve vybraných zemích

Česká republika

Německo

Polsko

Slovensko

Francie

Turecko

Další země

Podnikatelské prostředí

Segment VÝROBA

Jaderné zdroje

Jaderné zdroje stávající

Investiční výstavba

Jaderné zdroje v přípravě

Nový jaderný zdroj Dukovany (NJZ EDU)

Nový jaderný zdroj Temelín (NJZ ETE)

Malé modulární reaktory (SMR)

Nový jaderný zdroj (NJZ) Jaslovské Bohunice

Obnovitelné zdroje (OZE)

Voda

Investiční výstavba

Instalovaný výkon

Slunce

Investiční výstavba