Skupina ČEZ Zpráva o udržitelném rozvoji 2023

Odpovědní v proudu změn

odpovědně s pomocí rozvážně v detailu transparentně

Máme odhodlání, tým, jasnou vizi, a hlavně energii pro naplnění cílů definovaných v rámci strategické VIZE 2030. Vložená energie a trpělivá práce přinášejí výsledky. Bezpečně dodáváme energii našim zákazníkům, rozvíjíme nové technologie, budujeme nové energetické zdroje, investujeme do rozvoje nových produktů a služeb a zavádíme inovace. Realizovaná opatření přispívají k udržitelnému růstu hodnoty Skupiny ČEZ. Do budoucnosti se díváme s optimismem, jenž je základním předpokladem zajištění Čisté Energie Zítřka.

Obsah

	Statutární prohlášení	5
1.	Předmluva	7
1.1.	Slovo generálního ředitele ČEZ, a. s.	7
1.2.	Slovo členky představenstva ČEZ, a. s., odpovědné za udržitelnost (CSO)	10
2.	Úvod	13
2.1. 2.1.1.	Podnikatelské prostředí Skupiny ČEZ Poslání a vize Skupiny ČEZ 2.1.2. Strategická Vize do roku 2030	13 13
2.1.3. 2.1.4.	"Čistá Energie Zítřka" Naplňování VIZE 2030 Konkrétní cíle VIZE 2030	13 14 16
2.2.	Vztahy se stakeholdery a hodnocení významnosti	17
2.2.1. 2.2.2. 2.2.3.	Zapojení stakeholderů Hodnocení významnosti Matice významnosti	17 18 19
3.	Environmentální	22
3.1.	Politika ochrany životního prostředí a systémy managementu	24
3.1.1. 3.1.2.	Systém environmentálního managementu Systém energetického managementu	24 25
3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 3.2.5.	Emise skleníkových plynů Scope 1 Scope 2 Scope 3 Redukce emisní intenzity Uspořené emise	26 26 27 28 29 29
3.2.6. 3.3. 3.3.1. 3.3.2.	Látky poškozující ozonovou vrstvu Znečištění Emise znečišťujících látek do ovzduší Znečištění vod	29 30 30 32

3.3.3. Znečištění půd 32 3.3.4. Prevence závažných havárií 32

3.4. 3.4.1. 3.4.2. 3.4.3.	Vodní hospodářství Spotřeba vody Skladování vody Nakládání s odpadními vodami	33 33 34 35
3.5. 3.5.1. 3.5.2. 3.5.3. 3.5.4. 3.5.5.	Biodiverzita Ochrana a obnova biodiverzity Ochrana ptactva Ochrana chráněných druhů živočichů a rostlin Rekultivace dolů Zajištění ekosystémových funkcí	36 36 37 37 38
3.5.6.	na vodních tocích Ostatní aktivity v oblasti biodiverzity a vzdělávání	39 39
3.6. 3.6.1. 3.6.2. 3.6.3.	Odpady a přírodní zdroje Odpad a přírodní zdroje Použité zdroje/materiály Spotřeba energie a snížení energetické náročnosti	40 40 43 44
4	Sociální	46
4.1. 4.1.1. 4.1.2.	Vztahy s komunitami Korporátní odpovědnost Lidská práva	48 48 51
4.2.	Nadace ČEZ	52
4.3. 4.3.1. 4.3.2.	Lidské zdroje Odpovědný zaměstnavatel Školení a rozvoj zaměstnanců 4.3.3. Bezpečnostní pracovníci vyškolení v oblasti nebo postupů v oblasti lidských práv	53 53 58 60

4.3.4.	Školení dodavatelů a subdodavatelů	60
4.3.5.	Rekvalifikace	61
4.3.6.	Spolupráce se školami	63
4.3.7.	Bezpečnost a zdraví	63

4.4.	Orientace na zákazníky	71
4.4.1.	Přístup k zákazníkům	71
4.4.2.	Net Promoter Score	74
4.4.3.	Digitalizace	74
4.4.4.	Ombudsman	75

5.1. 5.1.1.	Řízení Skupiny ČEZ Řídicí orgány	79 79
5.1.2.	Řízení udržitelnosti ve Skupině ČEZ	80
5.2.	Řízení klimatických rizik a TCFD	83
5.2.1.	Transformační rizika	83
5.2.2.	Fyzická rizika	84
5.2.3.	Milníky související s klimatem a TCFD	85
5.3.	Diverzita a rovné příležitosti	86
5.3.1.	Ženy ve vedoucích pozicích	88
5.3.2.	Rovnost v odměňování	90
5.4.	Obchodní chování	92
5.4.1.	Etika a Etický kodex Skupiny ČEZ	92
5.4.2.	Udržitelný dodavatelský řetězec	96
5.4.3.	Přístup k daním, daňová transparentnost	98
5.4.4.	Kybernetická bezpečnost a ochrana informací	100
5.5.	Řízení aktiv	104
5.5.1.	Řízení aktiv: Klasická a obnovitelná energetika	104
5.5.2.	Řízení aktiv: Jaderná energetika	106
5.5.3.	Distribuční soustava	107

6.	Report klíčových ukazatelů EU Taxonomie	110
6.1.	Obecné principy	111
6.2.	Kontextové informace – metodologie
	a implementace ve Skupině ČEZ	112
6.3.	Způsobilé činnosti dle EU taxonomie	113
6.4.	Hodnocení souladu ekonomických činností
	s EU taxonomií – 2023	114
6.4.1.	Obnovitelné zdroje energie	114
6.4.2.	Přechodně udržitelné zdroje – jaderná
	energie a zemní plyn	115
6.4.3.	Infrastrukturní činnosti a služby	116
6.4.4.	Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	116
6.4.5.	Hodnocení klimatických rizik a adaptace
	na změnu klimatu	117

6.4.6. Minimální sociální záruky 118

Governance 77

6.5.	Ukazatel Provozní výnosy	119
6.5.1.	Ukazatel Provozní výnosy – doplňkové informace	120
6.6.	Ukazatel CAPEXt	121
6.6.1.	Ukazatel CAPEXt – doplňkové informace	122
6.7.	Ukazatel OPEXt	124
6.7.1.	Ukazatel OPEXt – doplňkové informace	125
6.8.	Nezpůsobilé činnosti	126

6.9.	Výkaz podle dodatku
	12 nařízení 2021/2178	127

7 Přílohy 130

7.1.	Vybrané ukazatele	131

7.2. Ostatní ukazatele 147 7.3. Ukazatele biodiverzity 161
7.4. WEF Index 165
7.5. GRI Index 166
7.6. SASB Index 170 7.7. EU Taxonomie – výkazy dle dodatku 12 171
Seznam zkratek 178
Zpráva nezávislého auditora 181
Identifikace akciové společnosti ČEZ 190

Statutární prohlášení

Podle našeho nejlepšího vědomí podává Zpráva o udržitelném rozvoji pravdivý a poctivý přehled nefinančních údajů za rok 2023, udržitelné obchodní strategie a cílů stanovených pro budoucí rozvoj Skupiny ČEZ.

Praha, 22. dubna 2024

Daniel Beneš

předseda představenstva ČEZ, a. s.

Michaela Chaloupková členka představenstva ČEZ, a. s.

1. Předmluva 1.1. Slovo generálního ředitele ČEZ, a. s. GRI 2–22

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

s potěšením Vám představuji Zprávu o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ za rok 2023, v pořadí již osmou. Je to zároveň naposledy, co ji vydáváme jako samostatný dokument, od příštího roku již v souladu s novou legislativou bude integrální součástí Výroční finanční zprávy. Tato změna reflektuje, jak rychle se ukazatele udržitelnosti dostaly významově na stejnou úroveň jako ty finanční. Rád bych Vám v následujícím textu představil ty nejdůležitější události a úspěchy, kterých jsme v oblasti ESG v roce 2023 dosáhli.

Ačkoliv v průběhu roku 2023 došlo k významné stabilizaci cen komodit ve srovnání s extrémním rokem 2022, přesto se cena elektřiny dál pohybovala na výrazně vyšších úrovních, než na které jsme byli zvyklí před krizí. Její výše byla a je významně ovlivňována cenou emisních povolenek, které jsou hlavním ekonomickým nástrojem klimatických ambic Evropské unie. Proto je jednou z klíčových aktivit, na kterou se soustředíme, postupné snižování všech emisí. V souladu s deklarovanými veřejnými závazky Skupiny ČEZ v rámci naší strategické VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka cílíme na ukončení výroby v uhelných elektrárnách a přeměnu výrobního portfolia na bezemisní. V teplárenských lokalitách přestaneme uhlí využívat v roce 2030, provoz uhelných elektráren ukončíme nejpozději v roce 2033. Pravděpodobně k tomu však dojde s ohledem na vývoj tržních podmínek dříve.

Výrobu postupně odstavovaných uhelných zdrojů převezmou zejména stávající a nové jaderné a obnovitelné zdroje. V roce 2023 vyrobily jaderné elektrárny Temelín a Dukovany 30,4 TWh elektřiny (hranici 30 TWh překonaly po osmé v historii), což představuje více než polovinu loňské celkové spotřeby České republiky. Veřejná soutěž na výstavbu nového bloku v Dukovanech se dostala do finální fáze: nabídky na výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech jsme obdrželi 31. 10. 2023 od tří uchazečů (francouzské společnosti EDF, jihokorejské společnosti KHNP a americko– kanadského Westinghouse). V průběhu roku 2023 také došlo k předběžnému vytipování dalších lokalit pro umístění malého modulárního reaktoru, a to konkrétně ve stávajících uhelných lokalitách Tušimice a Dětmarovice. Do roku 2030 máme ambici přidat celkem 6 000 MW obnovitelných, primárně fotovoltaických zdrojů. Loni jsme uspěli v získání investiční podpory ve výši přes 3 mld. Kč na projekty o celkové instalované kapacitě 728 MWp.

Výsledky našich dekarbonizačních aktivit sledujeme prostřednictvím snižování emisní náročnosti. V roce 2023 emisní intenzita Skupiny ČEZ dosáhla úrovně 0,27t CO2 e/ MWh, což představuje meziroční pokles o 8% navzdory pokračující energetické krizi. Všechny naše střednědobé cíle v oblasti omezení výroby z uhlí včetně ambice snížení emisní intenzity v roce 2025 pod 0,26t CO2 e/MWh platí. Naše závazky dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040 byly validovány celosvětovou odbornou iniciativou SBTi. ČEZ se stal první českou firmou s potvrzením, že jeho záměr je dostatečně ambiciózní a je v souladu se scénářem pod 1,5 °C.

S dekarbonizací pomáháme i ostatním. ČEZ Distribuce připojila k síti v loňském roce rekordních 52 109 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 605,5 MW. Z valné většiny se jednalo o střešní instalace na rodinných domech. V roce 2023 společnosti ČEZ Prodej, která se zaměřuje na segment domácností, a ČEZ ESCO, jež se soustředí na firemní instalace, postavily střešní fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 53 MWp. Oproti roku 2022 šlo o nárůst výkonu o 75 procent.

Podobnou důležitost jako enviromentálním aspektům věnujeme také těm sociálním. V loňském roce se ČEZ, a. s., opět stal Zaměstnavatelem roku v kategorii velkých firem nad 5 000 zaměstnanců. Přihlášené firmy jsou hodnoceny na základě speciální metodiky společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika, která zkoumá celkem 14 ukazatelů. První místo obhájil také v anketě TOP Zaměstnavatelé, v níž hlasují čeští vysokoškoláci. Nejžádanějším zaměstnavatelem z pohledu mladých lidí je ČEZ již několik let za sebou.

Společnost ČEZ Prodej se v loňském roce dál angažovala v podpoře energetických úspor svých zákazníků. Spustila rozsáhlý program ČEZ Akademie zaměřený na poskytování odborného poradenství srozumitelnou a přístupnou formou. On–line aktivity doplnil také o akce přímo v regionech pro zákazníky, kteří preferují osobní kontakt. I díky tomu se společnost v roce 2023 poosmé stala nejdůvěryhodnějším dodavatelem v České republice.

V rámci naší strategie udržitelného rozvoje se také zavazujeme k řádné správě a řízení společnosti. Vůči korupci uplatňujeme politiku nulové tolerance a dbáme na to, aby všechny naše operace probíhaly eticky a transparentně. Na konci roku 2023 jsme úspěšně absolvovali druhý dozorový audit a obhájili tak mezinárodní certifikaci systému protikorupčního managementu podle normy ISO 37001:2016. Prioritou jsou pro nás rovněž bezpečnost a spokojenost našich zaměstnanců. V roce 2023 jsme se připojili k iniciativě Women's Empowerment Principles, abychom podpořili rovnost žen v zaměstnání, na trhu a v komunitách, a stali jsme se jedním z prvních signatářů Charty proti domácímu násilí. Spolu s dalšími firmami se tím zavazujeme k pomoci obětem z řad vlastních zaměstnanců. Loni jsme také podpořili vznik zaměstnaneckých skupin.

Díky výraznému pokroku v naplňování našich environmentálních, sociálních a governance závazků jsme splnili jsme náš cíl být mezi 20% nejlepších společností v hodnocení ESG. Uspěli jsme také v řadě prestižních mezinárodních soutěží v oblasti udržitelnosti. Zvítězili jsme např. v soutěži Responsible Business Awards 2023 organizované agenturou Reuters v kategorii Reporting a transparentnost. Odborná porota ocenila zejména on–line datovou knihovnu mapující přehledně téměř 1 800 ESG ukazatelů, která je veřejně přístupná.

Víme, že cesta k udržitelnému podnikání nikdy nekončí. Proto průběžně aktualizujeme náš ESG program a definujeme nové ESG iniciativy. V roce 2024 se zaměříme na implementaci nových evropských standardů pro vykazování udržitelného rozvoje, podrobněji zmapujeme náš dodavatelský řetězec, definujeme nové řízení dialogu se zainteresovanými stranami, zpřesníme řízení klimatických rizik a budeme se soustředit na biodiverzitu. Budeme pokračovat ve spolupráci s našimi zákazníky, dodavateli, komunitami a dalšími zúčastněnými stranami, abychom pochopili jejich potřeby a očekávání a průběžně promítali jejich zpětnou vazbu do strategie udržitelnosti Skupiny ČEZ.

Tato zpráva byla zpracována podle skutečností známých ke dni 15. 4. 2024.

Daniel Beneš předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

1.2. Slovo členky představenstva ČEZ, a. s., odpovědné za udržitelnost (CSO)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

jsem ráda, že Vám mohu představit Zprávu o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ za rok 2023. Udržitelný rozvoj a společenská odpovědnost jsou základem platné korporátní strategie specifikované v rámci VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Rozvoj a pokrok Skupiny ČEZ v oblasti udržitelnosti proto vykazujeme ve všech třech oblastech ESG: environmentální, sociální a oblasti řízení firmy. Hlavní události roku již shrnul generální ředitel v úvodní kapitole, já se proto zaměřím zejména na vymezení standardů a postupů při přípravě celé zprávy.

Zpráva o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ za rok 2023 je vydána v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU o nefinančním výkaznictví a její implementací do české legislativy prostřednictvím novely zákona o účetnictví. Prezentuje nefinanční údaje Skupiny od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023. Zpráva o udržitelném rozvoji je konsolidovaná zpráva o nefinančních informacích za Skupinu ČEZ, kde seznam plně konsolidovaných společností odpovídá seznamu uvedenému na straně 103 ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ za rok 2023.

Zpráva o udržitelném rozvoji je zpracována v souladu s celosvětově uznávanými reportingovými rámci tak, aby splňovala nejvyšší standardy transparentnosti. Používáme základní variantu standardů Global Reporting Initiative (GRI) 2021, standardy Sustainability Accounting Standards Board (SASB) pro energetické podniky a výrobce elektřiny a metriky a zveřejňované informace Světového ekonomického fóra (WEF). U podstatné části Scope 1 vykazujeme emise skleníkových plynů (GHG) v souladu s nezávisle ověřenými emisemi v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Pro zbývající část Scope 1, Scope 2 a Scope 3 používáme GHG protokol.

Podporujeme také všech 17 cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs), ale vybrali jsme 6 z nich, na které se zaměřujeme podrobněji: SDG 5, 7, 8, 10, 13 a 16. Přestože jsou v rámci celé zprávy uvedeny některé odkazy k SDGs a je zde zahrnut i index SDGs, zveřejnili jsme samostatný SDGs report s podrobnějšími informacemi.

Vykazujeme klíčové ukazatele výkonnosti definované taxonomií udržitelných činností EU. Zatímco loňská zpráva obsahovala údaje o udržitelných činnostech přispívající ke klimatickému cíli, letos vykazujeme činnosti a jejich soulad s technickými kritérii z pohledu všech šesti environmentálních cílů.

Tato zpráva je zpracována v českém a anglickém jazyce. V případě rozporů má přednost česká verze. Všechny finanční údaje jsou uváděny v českých korunách (Kč).

Společnost Bureau Veritas (BV) auditovala 3 následující klíčové ukazatele výkonnosti:

GHG emise ve Scopu 1
GHG emise ve Scopu 2
GHG emise ve Scopu 3

Společnost Deloitte auditovala 16 vybraných klíčových ukazatelů výkonnosti na základě standardů GRI:

Zaměstnanci (podle pohlaví, pracovní smlouvy)
Noví zaměstnanci a zaměstnanci, kteří ukončili pracovní poměr
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizaci
Podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje
Stížnosti týkající se porušení soukromí zákazníků a ztráty jejich údajů
Případy diskriminace a přijatá nápravná opatření
Pracovní úrazy (počet smrtelných úrazů, počet pracovních úrazů)
Programy pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců a programy na pomoc při přechodu na jinou pracovní pozici
Rozmanitost řídicích orgánů a zaměstnanců (podle pohlaví, podle věku)
Průměrný počet hodin školení na zaměstnance za rok
Spotřeba energie v rámci organizace (spotřeba paliv z neobnovitelných/obnovitelných zdrojů; prodaná energie)
Odběr vody (se zaměřením na povrchovou vodu)
Vypouštění vody (se zaměřením na povrchovou vodu)
NOX, SOX a tuhé znečišťující látky (TZL)
Vzniklé odpady
Významné úniky

Rozsah auditovaných provozů zahrnuje celou Skupinu ČEZ včetně společností působících v zahraničí.

Prohlášení nezávislého auditora BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ je uvedeno na straně 182 této zprávy a prohlášení nezávislého auditora Deloitte je na straně 187 této zprávy. Zavazujeme se dodržovat nejvyšší standardy transparentnosti, přesnosti a odpovědnosti.

Zpráva má doplňující webové stránky věnované udržitelnosti a etice. Nejnovější údaje a podpůrné dokumenty naleznete v naší veřejně dostupné a bezplatné knihovně dokumentů a v interaktivním datovém nástroji.Interaktivní datový nástroj poskytuje stovky ukazatelů a umožňuje zkoumat historické trendy. Byl také testován z hlediska digitální přístupnosti, aby byl zajištěn snadný přístup i pro uživatele se zdravotním postižením.

Pevně věřím, že tato zpráva a naše webové stránky jsou důkazem našeho nejvyššího závazku k transparentnosti a úplnému zveřejňování informací. Doufám také, že přiblížení naší cesty směrem k udržitelnosti pro Vás bude příjemným zážitkem.

Michaela Chaloupková

Členka představenstva ČEZ, a. s., ředitelka divize správa a Chief Sustainability Officer

	Klimaticky neutrální do roku 2040 Plány Skupiny ČEZ dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040 byly validovány celosvětově uznávanou odbornou iniciativou SBTi v souladu s Pařížskou dohodu o omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 °C.		Největší provozovatel dobíjecích míst v České republice Jsme největším provozovatelem dobíjecích míst v České republice s 660 veřejnými dobíjecími stanicemi o celkovém výkonu téměř 50 MW. V roce 2023 jsme zprovoznili více než 145 dobíjecích stanic pro elektromobily.
Rekordní rok pro připojení fotovoltaických elektráren ČEZ Distribuce připojila do sítě za loňský rok rekordních 52 109 fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 605,5 MW.		Posilování dlouhodobé energetické bezpečnosti České republiky Ve spolupráci s českou vládou si Skupina ČEZ zajistila od roku 2027 kapacitu v nově budovaném LNG terminálu ve Stade (Německo) a získala dlouhodobou roční kapacitu 2 mld. metrů krychlových.
	Dary ve výši 499 miliónů Kč Skupina ČEZ je spolu s Nadací ČEZ jedním z největších firemních dárců v České republice. V roce 2023 dosáhly finanční dary společností Skupiny ČEZ celkem 499 mil. Kč.		Připojení k TNFD Skupina ČEZ se jako první v České republice připojila k hodnocení dopadu svého podnikání na životní prostředí, krajinu, ekosystémy a biologickou rozmanitost podle doporučení a kritérií hodnocení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou.
Vítězství v anketě TOP Zaměstnavatelé roku 2023 Skupina ČEZ se počtvrté za sebou umístila na 1. místě ve 3 kategoriích: v kategorii Energetika, plynárenství a petrochemie, v kategorii Technik a v kategorii Jasná volba.		Uzavření úvěru navázaného na ESG rating Skupina ČEZ uzavřela na konci roku 2023 úvěrovou linku vázanou na ESG rating.
	Ocenění Environmental Finance Awards 2023 Skupina ČEZ vyhrála v kategorii nejlepší reporting udržitelnosti v regionu EMEA a leader udržitelnosti roku 2023.		Připojení k Women´s Empowerment Principles (WEP) Skupina ČEZ se připojila ke globální iniciativě OSN Women´s Empowerment Principles, která podporuje firmy ve vytváření rovných příležitostí a posilování postavení žen.

2. Úvod 2.1. Podnikatelské prostředí Skupiny ČEZ

2.1.1. Poslání a vize Skupiny ČEZ

Posláním Skupiny ČEZ je zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé společnosti. Vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší kvalitě života.

Naše akcelerovaná strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka definuje strategické cíle do roku 2030 v souladu s vizí dekarbonizace v EU. Naše strategie stanovuje konkrétní ambice v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje s cílem maximalizovat hodnotu pro akcionáře.

2.1.2. Strategická Vize do roku 2030 "Čistá Energie Zítřka"

Hlavní strategické priority akcelerované strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka:

I. přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040,
II. poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu,
III. rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG.

Základním předpokladem je průběžně přizpůsobovat strukturu Skupiny ČEZ tak, aby odpovídala nárokům investorů, věřitelů, zaměstnanců a komunit a umožňovala maximální růst hodnoty pro akcionáře.

Hlavní strategické cíle a závazky definované v rámci jednotlivých strategických priorit včetně cílů v oblasti ESG jsou:

I. Přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040

Naším komplexním cílem je přeměnit naše výrobní portfolio na nízkoemisní v souladu s Pařížskou dohodou, snížit intenzitu emisí o více než 50% do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040.

I.1. Jaderné zdroje:

Bezpečně navýšíme výrobu ze stávajících jaderných zdrojů nad 32 TWh a dosáhneme 60leté životnosti jaderných bloků.
Jsme připraveni postavit nový jaderný blok v Dukovanech.
Připravíme výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) s celkovým výkonem 3 000 MW s cílem zahájení provozu pilotního projektu do konce roku 2032.

I.2. Obnovitelné zdroje:

Do roku 2030 vybudujeme celkem 6 GW obnovitelných zdrojů, z toho 1,5 GW do roku 2025.
Navýšíme instalovaný výkon pro akumulaci elektřiny do roku 2030 alespoň o 300 MWe .

I.3. Klasické zdroje:

Dekarbonizujeme teplárenství a přeměníme naše uhelné lokality po odklonu od uhlí na nové aktivity.
Vybudujeme nové plynové kapacity, které budou připraveny i na spalování vodíku.
Snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí na 25% do roku 2025 a na 12,5% do 2030.

II. Poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu

II.1. Distribuce:

Investujeme do Smart Grids a decentralizace k dalšímu rozvoji stabilní a digitální distribuční soustavy, včetně rozvoje optických sítí.

II.2. Prodej – oblast Retail:

Digitalizujeme 100% klíčových zákaznických procesů do roku 2025.
Rostoucí kvalitou služeb udržíme nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny a zvětšíme naši bázi zákazníků.
Domácnostem nabídneme produktové portfolio, které jim umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise.

II.3. Prodej – oblast energetických služeb a veřejné elektromobility:

Rozvineme naši roli hlavního dekarbonizačního lídra – umožníme efektivní snižování emisí a doručování energetických úspor i pro naše klienty v průmyslu, municipalitách a státní správě v souladu s cílem EU dosáhnout energetických úspor ve výši 39–40%.
Vybudujeme infrastrukturu pro elektromobilitu do roku 2025 zčtyřnásobíme dobíjecí výkon na 70 MW a v roce 2025 již budeme provozovat minimálně 800 dobíjecích stanic.

II.4. Nové segmenty:

Rozšíříme podnikání do dalších oblastí: do výroby baterií, elektromobility a výroby vodíku.

III. Rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG

Komplexním cílem v odpovědném a udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ bylo dostat se do roku 2023 mezi 20% nejlepších společností v hodnocení ESG.

Vybrané cíle v oblasti životní prostředí (Environmental):

Snížíme emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou "well below 2 °C" do roku 2030 (z 0,38t CO2 e/ MWh v roce 2019 na na 0,26t CO2 e 2e/MWh v roce 2025 a 0,16t CO2 e/MWh v roce 2030).
Snížíme emise SO2 z 21 kt v roce 2019 na 6,5 kt v roce 2025 a 3 kt v roce 2030.
Snížíme emise NOX z 23 kt v roce 2019 na 13 kt v roce 2025 a 7 kt v roce 2030.

Vybrané cíle v oblasti sociálních vztahů (Social):

Budeme i nadále zodpovědným korporátním občanem, který rozvíjí dobré vztahy s komunitami.
Udržíme pozici nejatraktivnějšího zaměstnavatele pro budoucí talenty i stávající zaměstnance.
Zajistíme spravedlivou transformaci pro všechny zaměstnance dotčené odchodem od uhlí jejich přeškolením, rekvalifikací nebo kompenzací.
Udržíme nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny.
Provedeme digitalizaci všech klíčových zákaznických procesů do roku 2025.

Vybrané cíle v oblasti správy a řízení společnosti (Governance):

Dosáhneme 30% zastoupení žen v managementu.
Zvýšíme četnost školení zaměstnanců v Etickém kodexu – počínaje rokem 2022 ročně proškolíme min. 95% zaměstnanců.

2.1.3. Naplňování VIZE 2030

SDG7, SDG 13

Skupina ČEZ si je vědoma potřeby řešení změn klimatu, která je hlavním důvodem pro přechod od energetiky s převahou fosilních paliv k energetice založené na bezemisních zdrojích energie. Transformace energetického sektoru nabízí příležitosti pro udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, zlepšení zdraví, tvorbu pracovních míst a další společenské výhody. Výroba energie z obnovitelných a jaderných zdrojů je pouze jednou z částí přechodu na nízkoemisní energetiku. Dalším klíčovým faktorem je použití technologií ke zlepšení energetické účinnosti.

Strategická priorita I. VIZE 2030 v oblasti jaderných zdrojů je naplňována prostřednictvím:

Využívání jaderných elektráren jako součásti stabilního a klimaticky neutrálního výrobního portfolia. Skupina ČEZ přijímá opatření ke zvýšení jejich účinnosti, aby zajistila stabilní a spolehlivý provoz.
Akcelerací přípravy výstavby malých jaderných modulárních reaktorů ("SMR").

Strategická priorita I. VIZE 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů je naplňována prostřednictvím:

Zvyšováním kapacity stávajících a budování nových bezemisních obnovitelných zdrojů energie (OZE), především fotovoltaických elektráren. Nová zařízení vzniknou na místech stávajících klasických elektráren, brownfieldů, bývalých důlních výsypek, zastavěných ploch a na pozemcích s nižší kvalitou půdy.
Využitím zájmu o výrobu bezemisní elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo v místech spotřeby, budujeme samosprávné chytré distribuční sítě, podporujeme digitalizaci a automatizaci energetických řešení, snižujeme plýtvání energiemi, a naopak podporujeme jejich efektivní využívání.

Strategická priorita I. VIZE 2030 v oblasti klasických zdrojů je naplňována prostřednictvím:

Efektivního řízení existujících uhelných elektráren v blízkosti uhelných pánví a transformací teplárenství přeměnou výrobního portfolia. Skupina ČEZ plánuje omezit provoz vybraných uhelných elektráren a do budoucna již nebude stavět nové. V oblasti teplárenství plánuje Skupina ČEZ vyřadit uhlí do roku 2030.
Modernizace vodních elektráren Skupiny ČEZ, která byla klíčovou součástí zachování stabilních zdrojů energie a řízení stability soustavy.
Přípravy výstavby paroplynových zdrojů s vysokou účinností, nových biomasových zdrojů pro zachování teplárenských služeb. Do budoucna se počítá také s využitím dalších nízkoemisních technologií, jako jsou kotle na biomasu, plynové motory, tepelná čerpadla nebo zařízení na energetické využití odpadů.
Využívání moderních systémů on–line diagnostiky, která které přispívá přispívají ke zvýšení bezpečnosti provozu, optimalizaci nákladů na údržbu a efektivnějšímu řízení životnosti.

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti distribuce je naplňována prostřednictvím:

Implementace služby obnovy frekvenční rezervy (FRR) a dalších podpůrných služeb pro stabilizaci přenosové soustavy.
Transformace distribučních sítí na inteligentní automatizované sítě.
Rozvoje optické infrastruktury.
Zapojením elektromobilů do pokročilého řízení sítí a chytrého dobíjení.

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti prodeje – oblast retailu je naplňována prostřednictvím:

Zajištění bezpapírových služeb zákazníkům a silnou digitalizaci všude tam, kde je to možné, čímž šetříme další emise CO2 .
Takové nabídky pro domácnosti, které jim umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise.

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti prodeje – energetických služeb a veřejné elektromobility je naplňována prostřednictvím:

Nabízených služeb a produktů především podnikům a veřejnému sektoru (např. koncept Smart City, Bezemisní elektřina, Fotovoltaika za 1Kč, pomoc s vyřízením investičních dotací) společností ČEZ ESCO a jejími dceřinými společnostmi, které snižují uhlíkovou stopu zákazníků a zlepšují energetickou účinnost.
Budujeme infrastrukturu (dobíjecí stanice) pro elektromobilitu a spolupracujeme, jak v rámci privátního sektoru (např. v rámci Platformy e–mobility poskytujeme a otevíráme přístup k naší fyzické dobíjecí infrastruktuře ostatním poskytovatelům služeb e–mobility (EMP) na nediskriminačním základu), tak i státní správou (např. jsme signatářem Memoranda o spolupráci v rozvoji elektromobility v ČR) na produktu, který se snadno používá a umožňuje koncovému uživateli cestovat udržitelně a pohodlně.

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti nové segmenty je naplňována prostřednictvím:

Přípravy pilotního projektu provozu vodíkových autobusů včetně vybudování plnicí stanice a elektrolyzéru pro výrobu zeleného vodíku.
Přípravy projektu těžby lithiové rudy v lokalitě Cínovec.

Příklady realizovaných opatření (dosažené milníky) jsou:

Činnost	Pilíř VIZE
Výběrové řízení na dodavatele stavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany je v závěrečné fázi, obdrželi jsme tři nabídky. Vláda ČR rozhodla, že dva uchazeči o zakázku na nový jaderný blok v Dukovanech (francouzská společnost EDF a jihokorejská KHNP) budou vyzváni k předložení cenově výhodnějších nabídek a současně k předložení závazných nabídek na tři další jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách ČR.	I.1
Rozvoj malých modulárních bloků (SMR): Zpracována dokumentace pro oznámení EIA a pro žádost o povolení k umístění SMR ETE. Zpracována předběžná studie proveditelnosti a podnikatelský záměr pro lokality Tušimice a Dětmarovice a zúžen seznam potenciálních technologických strategických partnerů pro výstavbu SMR.	I.1
Poosmé v historii české jaderné elektrárny v roce 2023 vyrobily přes 30 TWh bezemisní elektřiny, a to i přes náročné odstávky a modernizace, spojené s plánovaným minimálně šedesátiletým provozem. Splnily tím stanovený roční cíl.	I.1
Podepsali jsme dohodu s americkou společností Westinghouse, která bude dodávat od roku 2024 jaderné palivo i pro jadernou elektrárnu Dukovany. Posilujeme tím nezávislost v dodávkách paliva pro naše jaderné elektrárny.	I.1
Vybrali jsme dodavatele obalových souborů (kontejnerů) skladování použitého paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín. ŠKODA JS navazuje na současný kontrakt z roku 2015. Nové kontejnery umožní dlouhodobě skladovat i palivo od nových dodavatelů.	I.1
V roce 2023 začal horkovod z Temelína do Českých Budějovic dodávat teplo. Očekávaná roční dodávka je na úrovni 750 TJ, což odpovídá snížení emisí o 80 000t CO2 oproti výrobě z uhlí.	I.1 a I.3
V roce 2023 zahájil provoz větrný park v lokalitě Aschères–le–Marché ve Francii. Čtyři větrné turbíny disponují celkovým výkonem 12 MW.	I.2
V rámci transformace teplárenství připravujeme nové biomasové a plynové zdroje po celé ČR a uzavřeli jsme smlouvu na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) v elektrárenské lokalitě Mělník.	I.3
Zajistili jsme od roku 2027 kapacitu v nově budovaném LNG terminálu na LNG ve Stade (Německo). Smlouva ČEZ je uzavřena na 15 let (s opcí na dalších 10 let) v rozsahu ¼ spotřeby ČR.	I.1 a I.3
Pokračujeme, v souladu s cílem, aby do roku 2030 bylo 80% trafostanic měřeno dálkově, v jejich modernizaci. Na konci roku 2023 bylo dálkovým měřením osazeno již 25% trafostanic.	II.1
Pokračujeme v rozvoji optických sítí a v naplňování cíle do roku 2030 jich provozovat 11 tis. km. Na konci roku 2023 bylo vybudováno 711km nových optických tras na území ČEZ Distribuce (celkem již 6 034 km).	II.1
Naplněny roční cíle v oblasti digitalizace zákaznických procesů ČEZ Distribuce (např. zkrácení reakce na zákaznické požadavky o 30%, navýšení podílu online komunikace se zákazníky vč. zavedení certifikovaných elektronických podpisů smluv a komunikace se zákazníky přes datové schránky).	II.1
Síť dobíjecích stanic pro elektromobily využívá 100% udržitelnou energií.	I.2 a II.3
V roce 2023 provozovatel distribuční soustavy ČEZ Distribuce vynaložil 16,6 mld. Kč na modernizaci sítě prostřednictvím implementace systémů pro měření, kontrolu a řízení uzlových a smyčkových distribučních stanic.	II.1
Web MŮJ ČEZ využívalo ke konci roku 2023 přibližně 1,4 mil. zákazníků. Naší zásadně vylepšenou online aplikaci pro domácnosti "MŮJ ČEZ" si stáhlo již 300 tisíc zákazníků.	II.2
V oblasti retailu v ČR nainstalováno téměř 4 tisíce fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 28,2 MWp.	II.2
Index zákaznické spokojenosti ČEZ Prodej (CX) dosahuje úrovně 85% a v NPS patří ČEZ Prodej mezi lídry v rámci srovnatelných dodavatelů energií.	II.2
V roce 2023 vybudovala Skupina ČEZ v Česku více než 145 dobíjecích stanic pro elektromobily. Skupina ČEZ na konci roku 2023 provozovala 660 dobíjecích stanic (přes 1 800 dobíjecích bodů) s celkovým výkonem téměř 50 MW.	II.3
Skupina ČEZ podepsala memorandum, které zahajuje úvodní fázi pilotního projektu provozu 10 vodíkových autobusů ve Středočeském kraji. Bude zde také vybudována plnicí stanice na 100% zelený vodík, první v České republice. Elektřinu pro výrobu vodíku budou dodávat vodní elektrárny Skupiny ČEZ.	II.3 a II.4
V roce 2023 ČEZ ESCO dokončilo dekarbonizační strategii pro svou dceřinou společnost EP Rožnov.	II.3
V roce 2023 byly zrealizovány 3 projekty Energy Performance Contracting (EPC), které ušetřily 2 416,1t CO2.	II.3
Výstavba největší střešní fotovoltaické elektrárny v Česku pro Kongresové centrum Praha. Instalace 2 080 solárních modulů ročně uspoří více než 5,5 mil. Kč a přispívá k výrobě čisté energie.	II.3
Modernizace jedné z největších nemocnic v České republice – Thomayerovy nemocnice v Praze. Největší energeticky úsporný projekt v Česku ušetří nemocnici ročně až 7 mil. Kč provozních nákladů a sníží emise CO2 o 2 500t.	II.3
Naše služba dobíjení futurego je plně propojena s ostatními poskytovateli v České republice, dobíjení je poskytováno i u partnerských stanic v Rakousku, Německu a na Slovensku.	II.3

Od roku 2023 ČEZ ESCO ve spolupráci se Škoda X vyrábí a klientům dodává baterie pro energetiku z dosloužilých akumulátorů elektromobilů. II.4

2.1.4. Konkrétní cíle VIZE 2030

Cíl	Plnění VIZE v roce 2023
Komplexním cílem v odpovědném a udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ je dostat se do roku 2023 mezi prvních 20% evropských utilit v ESG ratingu.	V roce 2023 zlepšený rating u Sustainalytics – posun z vysokého do středního rizika. Rating od MSCI udržen na stejné hodnotě jako v roce 2022. Podle ratingového agregátoru CSRHub dosáhla Skupina ČEZ umístění odpovídající 84. percentilu.
Snížíme emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou "well below 2 °C" (z 0,38t CO2e/MWh v roce 2019 na 0,26t CO2e/MWh v roce 2025 a na 0,16t CO2e/MWh v roce 2030).	Cíl pro rok 2030 byl validován SBTi v roce 2022. Emisní intenzita v roce 2023 klesla o 8% oproti předchozímu roku na hodnotu 0,27t CO2e/MWh. Naplňováno v: I.1, I.2, I.3
Dosáhneme klimatické neutrality do roku 2040.	Cíl vyhlášen v roce 2022 a validován SBTi v roce 2023. Naplňováno v: I.1, I.2, I.3
Snížíme emise SO2 z 21 kt v roce 2019 na 6,5 kt v roce 2025 a 3 kt v roce 2030.	Emise SO2 v roce 2023 byly na úrovni 5 381t. Naplňováno v: I.1, I.2, I.3
Snížíme emise NOX z 23 kt v roce 2019 na 13 kt v roce 2025 a 7 kt v roce 2030.	Emise NOX v roce 2023 byly na úrovni 11 619t. Naplňováno v: I.1, I.2, I.3
Budeme i nadále zodpovědným korporátním občanem, který rozvíjí dobré vztahy s komunitami.	V roce 2023 darovaly společnosti Skupiny ČEZ celkem 499 mil. Kč. Zaměstnanci Skupiny ČEZ strávili v roce 2023 strávili 7 620 hodin dobrovolnickou činností.
Udržíme pozici nejatraktivnějšího zaměstnavatele pro budoucí talenty i stávající zaměstnance.	V roce 2023 se mateřská společnost ČEZ, a. s., umístila na 1. místě v soutěži Sodexo Zaměstnavatel roku.
Zajistíme spravedlivou transformaci pro všechny zaměstnance dotčené odchodem od uhlí jejich přeškolením, rekvalifikací nebo kompenzací.	Dokončen přestup zaměstnanců z teplárny Dvůr Králové do elektrárny Poříčí, 10 zaměstnanců využilo rekvalifikační kurz.
Udržíme nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny.	Hodnota NPS roce 2023: 11 V NPS patří ČEZ Prodej mezi lídry v rámci srovnatelných dodavatelů energií.
Provedeme digitalizaci všech klíčových zákaznických procesů do roku 2025.	V roce 2023 byla spuštěna nová mobilní aplikace MŮJ ČEZ.
Dosáhneme 30% zastoupení žen v managementu.	V roce 2023 pracovalo na manažerských pozicích v Skupiny ČEZ 12% žen.
Zvýšíme četnost školení zaměstnanců v Etickém kodexu – počínaje rokem 2022 ročně proškolíme min. 95% zaměstnanců.	V roce 2023 bylo v ČEZ, a. s., a integrovaných dceřiných společnostech proškoleno 98,17% zaměstnanců.

2.2. Vztahy se stakeholdery a matice významnosti

GRI 2–29, 3–1, 3–2 / SDG 17

2.2.1. Zapojení stakeholderů

Vztahy Skupiny ČEZ se zainteresovanými stranami (stakeholdery) se řídí Politikou vztahů s komunitami. Tato politika se vztahuje na všechny obchodní činnosti, aby bylo zajištěno řádné zapojení zainteresovaných stran. Skupina ČEZ chce udržovat dlouhodobé, stabilní a pevné vztahy se zainteresovanými stranami, vztahy založené na důvěře, uznání závazků a oprávněných zájmů a otevřené komunikaci.

Dialog se zainteresovanými stranami (stakeholdery) hraje klíčovou roli v naplnění naší VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Umožňuje nám pochopit různé perspektivy a názory těchto stran a identifikovat relevantní témata a aspekty, která mohou být klíčová pro formování naší strategie a obchodního modelu.

Abychom zajistili smysluplnou konverzaci s našimi zainteresovanými stranami, zavazujeme se k následujícím krokům:

prospívat komunitám, v nichž působíme, a vytvářet společnou udržitelnou společenskou hodnotu,
posuzovat a zohledňovat oprávněné zájmy zúčastněných stran, s nimiž spolupracujeme,
budovat důvěru mezi zúčastněnými stranami s cílem udržovat dlouhodobé, stabilní a pevné vztahy,
přijímat rozmanitost všech našich zúčastněných stran.

Věříme, že úzká spolupráce s našimi zainteresovanými stranami podporuje transparentnost a inkluzi. Skupina ČEZ pravidelně informuje o své strategii, sdílí svůj pokrok, kterého dosáhla, a komunikuje své dopady na životní prostředí a dotčené strany, jako jsou například naši zaměstnanci, zákazníci a komunity. Dialog se zainteresovanými stranami v konečném důsledku zvyšuje odpovědnost a posiluje závazky, které si Skupina ČEZ nastavila v rámci VIZE 2030.

Zapojení zainteresovaných stran je jedním z nejdůležitějších principů podávání zpráv o udržitelnosti a nedílnou součástí vykazování dle standardu GRI 2021.

2.2.1.1. Skupiny Stakeholderů

Základním krokem k úspěšnému dialogu se zainteresovanými stranami je jejich identifikace. Skupina ČEZ rozeznává 13 skupin stakeholderů, které byly identifikovány v hodnotovém řetězci našeho podnikání. Jsou uvedeny níže v abecedním pořadí:

akcionáři a investoři,
certifikační orgány,
dodavatelé a smluvní partneři,
média,
místní samosprávy, místní komunity a veřejnost,
neziskové organizace,
odbory,
pojišťovny a banky,
profesní svazy a asociace,
státní správa a regulační orgány,
vzdělávací instituce a výzkumná střediska,
zákazníci,
zaměstnanci.

2.2.1.2. Zásady vztahů se stakeholdery

Politika vztahů s komunitami rovněž uvádí sedm zásad zapojení zúčastněných stran:

Odpovědnost: Jednáme odpovědně a budujeme vztahy založené na etice, integritě, udržitelném rozvoji a respektu k lidským právům a komunitám, kterých se dotýkají podnikatelské aktivity Skupiny ČEZ.
Transparentnost: Ve vztazích a finanční i nefinanční komunikaci jednáme transparentně, sdílíme pravdivé, relevantní, úplné, přehledné a užitečné informace.
Aktivní vnímání: Školíme naše zaměstnance v aktivním naslouchání, podporujeme obousměrnou a efektivní komunikaci a vedeme přímý, bezproblémový, konstruktivní, různorodý, inkluzivní a mezikulturní dialog.
Účast a zapojení: Podporujeme účast a zapojení zainteresovaných stran do všech podnikatelských aktivit Skupiny ČEZ, podporujeme dobrovolné konzultační procesy nebo podobné cesty výměny informací, zejména při plánování, výstavbě, provozu a vyřazování energetických projektů Skupiny ČEZ z provozu.
Konsensus: Usilujeme o dosažení konsensu se zainteresovanými stranami, zejména s místními komunitami a obyvateli, s ohledem na jejich názory a očekávání.
Spolupráce: Podporujeme spolupráci se stakeholdery, abychom přispěli k naplňování cílů a hodnot Skupiny ČEZ a k dosažení cílů udržitelného rozvoje.
Neustálé zlepšování: Neustále usilujeme o zlepšování a pravidelně revidujeme naše mechanismy zapojení zainteresovaných stran, abychom zajistili, že budeme co nejefektivněji reagovat na potřeby zainteresovaných stran.

2.2.2. Hodnocení významnosti

Abychom získali co nejširší spektrum informací a zjistili názory a priority našich zainteresovaných stran, snažíme se v rámci procesu našeho dialogu s nimi reflektovat jejich komunikační preference a zapojujeme se tak do něj skrze různé komunikační kanály.

Na základě analýzy zjištěných podnětů a informací za rok 2023 jsme si potvrdili, že hlavními významnými tématy zůstávají ochrana životního prostředí, včetně změny klimatu a dekarbonizace. Ze sociálních témat je to především sociální dialog, role Skupiny ČEZ jako odpovědného zaměstnavatele, včetně ochrany lidských práv a zdraví zaměstnanců, podpora místních komunit, a také podpora a komunikace se zákazníky. Transparentní komunikace a zveřejňování informací spojených s aktivitami Skupiny ČEZ v oblasti udržitelnosti je také jednou z priorit oslovených zainteresovaných stran.

Skupina stakeholderů	Forma zapojení	Hlavní ESG témata diskutovaná za rok 2023
Zákazníci	Průzkumy	Cena produktů a služeb, řízení environmentálních rizik, podpora komunit, stabilní a bezpečné dodávky elektřiny a tepla, ESG a dodavatelský řetězec, dekarbonizace
Akcionáři a investoři	Dotazníky	Dekarbonizace (validace SBTi, odchod od uhlí, dosažení klimatické neutrality), dluhopisy vázané na udržitelnost, ESG strategie
Odbory	Jednání	Sociální dialog, kolektivní vyjednávání, odměňování
Místní samosprávy, místní komunity a veřejnost	Průzkumy	Ceny produktů a služeb, pomoc místním komunitám, rekultivace, diverzifikace výrobních zdrojů
Pojišťovny a banky	Dotazníky	ESG strategie, řízení ESG rizik vč. klimatických, dekarbonizace (odchod od uhlí, validace SBTi)
Média	Výstupy v médiích	Naplňování ESG strategie a cílů, vývoj ESG ratingů, dekarbonizace a energetické úspory
Vzdělávací instituce a výzkumná střediska	Účast a podpora projektů	Modernizace v energetice, mezinárodní spolupráce, inovace a vývoj
Neziskové organizace	Průzkumy	Podpora místních komunit, ceny produktů a služeb
Dodavatelé a smluvní partneři	Dotazníky	Respektování lidských práv v hodnotovém řetězci, environmentální témata
Certifikační orgány	Audity, kontroly	Témata obsažena v certifikacích ISO (a jiných)
Profesní svazy a asociace	Jednání, konference atd.	Dialog napříč všemi tématy spojenými s udržitelností
Státní správa a regulační orgány	Jednání, konference atd.	Dialog napříč všemi tématy spojenými s udržitelností
Zaměstnanci	Průzkumy, školení, jednání, intranet atd.	Pracovní podmínky (sociální dialog, kolektivní vyjednávání, odměňování)

Skrze průběžný dialog se stakeholdery usiluje Skupina ČEZ o udržení si své pověsti jako odpovědné společnosti na všech územích svého působení.

V rámci neustálého zlepšování Skupina ČEZ nyní reviduje mechanismy zapojení zainteresovaných stran a vytváří plán na pokračování zapojení stakeholderů i v následujících letech, a na budování a sledování konkrétních kroků k zapracování obdržené zpětné vazby. Tímto způsobem budou všechny priority zúčastněných stran vyhodnocovány systematicky v rámci strategie udržitelnosti.

2.2.3 Matice významnosti

Důležitým krokem při přípravě naší zprávy o udržitelném rozvoji je přezkoumání nejdůležitějších environmentálních a sociálních témat a otázek správy a řízení, které zajímají naše zainteresované strany a mají největší dopad nejen na životní prostředí, lidi a společnost, ale také na naše podnikání.

Pro účely letošní zprávy jsme provedli formální posouzení významnosti dopadů v souladu se standardem GRI 2021, abychom se ujistili, že i nadále zohledňujeme širokou škálu perspektiv a cílíme naši pozornost a úsilí na relevantní témata a oblasti.

V rámci tohoto procesu jsme přezkoumali témata a otázky, které mají relativní význam pro environmentální, sociální, správní a ekonomické priority, a jejich dopady (pozitivní i negativní) jak pro naše podnikání, tak pro naše zúčastněné strany. K identifikaci a posouzení priorit udržitelnosti v rámci našeho podnikání a témat pro naši zprávu jsme použili následující interní postupy:

Pomocí ad hoc výzkumu jsme provedli posouzení významných témat a trendů napříč našimi sektory, a to za využití odborných publikací, standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, doporučení ratingových agentur a jiných zdrojů, včetně analýz strategií udržitelnosti srovnatelných společností.
Zohlednili jsme platné předpisy a další povinné požadavky a osvědčené postupy v energetickém odvětví.
Provedli jsme odhad našich dopadů a jejich významu v našem hodnotovém řetězci.
Provedli jsme vzájemné srovnání a přezkum dříve identifikovaných prioritních témat udržitelnosti, včetně datových podkladů.
Hodnotili jsme a prioritizovali témata s ohledem na řadu perspektiv prostřednictvím workshopů a sdílení znalostí s různými interními i externími odborníky.
Zohlednili jsme názory našich hlavních dotčených zainteresovaných stran prostřednictvím analýzy našeho vzájemného průběžného dialogu.

Na základě naší analýzy jsme identifikovali a potvrdili následující témata, která jsou pro naše podnikání nejdůležitější, protože mají značný dopad na životní prostředí, společnost a/nebo hodnotu Skupiny:

Ochrana životního prostředí

Změna klimatu
- Přizpůsobení se změně klimatu
- Zmírňování změny klimatu (úsilí o omezení růstu průměrné globální teploty, emise skleníkových plynů, např. chytrá města, transformace energetiky)
Energie (spotřeba a výroba energie, energetická účinnost, čisté technologie)
Znečištění (emise a prevence znečištění)
- Ovzduší
- Vod
Půdy
Voda (odběr a spotřeba vody)
Biologická rozmanitost a ekosystémy (včetně rekultivace)
Využívání zdrojů a oběhové hospodářství
Příliv zdrojů, včetně využití zdrojů (využití materiálů, výrobků, zařízení)
Odsun zdrojů souvisejících s produkty a službami (soulad se zásadami oběhového hospodářství)

Vlastní pracovní síla

Pracovní podmínky a bezpečný provoz zdrojů (včetně odpovědného zaměstnavatele)
Diverzita a inkluze a rovné zacházení a příležitosti pro všechny (včetně odborné přípravy a rozvoje dovedností)
Investice do společnosti (odpovědný zaměstnavatel, možnost rekvalifikace zaměstnanců zasažených odchodem od uhlí)

Dotčené komunity

Hospodářská, sociální a kulturní práva komunit (spolupráce s místními komunitami)

Spotřebitelé a koncoví uživatelé

Odpovědný prodej
Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele (např. soukromí, přístup k pravdivým a transparentním informacím)
Osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových zákazníků (např. přístup k produktům a službám)

Chování podniku

Dodavatelský řetězec (včetně pracovníků v hodnotovém řetězci a řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů)
Podniková kultura (včetně etiky a transparentnosti)
Kyberbezpečnost

ENVIRONMENTÁLNÍ TÉMATA Přizpůsobení se změně klimatu Zmírňování změny klimatu Energie Znečištění ovzduší Znečištění vod Znečištění půdy Voda Biologická rozmanitost a ekosystémy Příliv zdrojů, včetně využití zdrojů Odsun zdrojů souvisejících s produkty a službami Odpady SOCIÁLNÍ TÉMATA Pracovní podmínky zaměstnanců Rovné zacházení a příležitosti pro všechny zaměstnance Pracovníci v hodnotovém řetězci Hospodářská, sociální a kulturní práva komunit Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele Osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů Sociální začleňování spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů Investice do společnosti TÉMATA SPRÁVY A ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI Podniková kultura Řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů Korupce a úplatkářství Kyberbezpečnost

Nízká významnost dopadu1

Vysoká významnost dopadu2

¹ Nízká významnost dopadu = zanedbatelný dopad na životní prostředí nebo lidi, který je jednoduše napravitelný nebo velmi nepravděpodobný.

² Vysoká významnost dopadu= závažný, těžce napravitelný dopad na životní prostředí nebo lidi, který má dlouhodobé důsledky a je velmi pravděpodobný.

* Jedná se o grafické znázornění vycházející z průměru hodnocení dopadů jednotlivými útvary ve Skupině ČEZ v roce 2023.

Tato témata úzce souvisí s naším obchodním modelem, a proto musí být zahrnuta do strategie a cílů Skupiny ČEZ.

Zaměřujeme se na poskytování informací o našich pozitivních a negativních dopadech na ekonomiku, životní prostředí a lidi. Finanční významnost a tvorba ekonomické hodnoty pro akcionáře je základní perspektivou našich výročních finančních zpráv a je použita ve vybraných kapitolách, např. výkaz KPI dle EU taxonomie.

Skupina ČEZ bude i v roce 2024 pokračovat v iniciativě ESG na zapojení stakeholderů a přizpůsobení hodnocení významnosti pro zajištění souladu s konceptem dvojí významnosti (double materiality), který vyžadují evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS).

Obr. č. 1: Grafické znázornění významnosti dopadů v rámci daných témat*

odpovědně

Skupina ČEZ má ve strategii Vize 2030 – Čistá Energie Zítřka definovány krátkodobé i dlouhodobé strategické cíle pokrývající klíčové oblasti vlivů na životní prostředí. Nejvýznamnější z těchto cílů, dosažení klimatické neutrality v souladu s Pařížskou dohodu o omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 °C, má ověřený iniciativou SBTi. Ukončíme provoz uhelných elektráren, pro všechny dotčené lokality a pracovníky zajistíme spravedlivou transformaci.

3 Environmentální

Mezi dlouhodobé strategické cíle Skupiny ČEZ patří snižování dopadů na životní prostředí, dosažení globálních klimatických cílů, ochrana biodiverzity a splnění všech emisních a environmentálních požadavků stanovených legislativou a regulačními orgány. Posuzování relevantních dopadů na životní prostředí je nedílnou součástí provozních procesů společností Skupiny ČEZ. Proto trvale hodnotíme potenciální dopady na všechny složky životního prostředí v oblasti našeho působení a přijímáme opatření k jejich prevenci a zmírnění.

Meziročně klesla emisní intenzita skleníkových plynů Skupiny ČEZ při výrobě elektřiny a tepla o 8%.	Skupina ČEZ získala od celosvětově uznávané odborné iniciativy SBTi validaci svých dlouhodobých cílů k dosažení klimatické neutrality k roku 2040, které jsou v souladu s Pařížskou dohodu o omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 °C	V roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 došlo ke snížení množství emisí TZL o 12%, SO2 o 15%, NOx o 10% a Hg o 20%.	Skupina ČEZ se jako první v České republice připojila k hodnocení dopadu svého podnikání na životní prostředí, krajinu, ekosystémy a biologickou rozmanitost podle doporučení a kritérií hodnocení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD).
	Skupina ČEZ v roce 2023 zrealizovala 67,3% svých investic (CAPEXt ) do udržitelných činností, které jsou v souladu s EU taxonomií.		Jsme největším provozovatelem dobíjecích míst v České republice s 660 veřejnými dobíjecími stanicemi o celkovém výkonu téměř 50 MW. V roce 2023 jsme zprovoznili více než 145 dobíjecích stanic pro elektromobily.
Na ochranu ptactva bylo v roce 2023 vynaloženo 10,6 milionu korun a 3 693 stávajících podpěrných bodů vedení vysokého napětí bylo vybaveno ochrannými prvky.		V oblasti retailu jsme nainstalovali téměř 4 tisíce střešních fotovoltaických zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 28,2 MWp.
	Zahájili jsme realizaci 7 nových fotovoltaických projektů v ČR a obdrželi rozhodnutí o přidělení investiční podpory ve výši přes 3 mld. Kč na projekty o celkové instalované kapacitě 728 MWp.		Obdrželi jsme územní rozhodnutí pro nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany a zpracovali dokumentaci pro oznámení EIA a pro žádost o povolení k umístění SMR v lokalitě Temelín. Zpracovali jsme i předběžnou studii proveditelnosti pro výstavbu SMR v lokalitách Tušimice a Dětmarovice.

3.1. Politika ochrany životního prostředí a systémy managementu

Ve Skupině ČEZ je za Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí a Energetickou politiku zodpovědné představenstvo ČEZ, a. s. V rámci těchto politik jsou Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 a Systém hospodaření s energií podle normy ISO 50001 základem ochrany životního prostředí.

Systém environmentálního managementu (EMS) se zaměřuje na nastavení, sledování a zlepšování všech činností, které mají vliv na kvalitu životního prostředí, lidské zdraví a bezpečnost. V rámci EMS identifikujeme environmentální rizika, vytváříme podmínky pro jejich prevenci a eliminaci a podáváme zprávy o stavu životního prostředí. Tyto procesy jsou přezkoumávány v rámci pravidelných interních a externích auditů. V EMS jsou zohledněny i zainteresované strany, jejich potřeby a očekávání jsou vyhodnocovány a řešeny. Všichni zaměstnanci absolvují pravidelné školení o EMS a o životním prostředí minimálně jednou za 2 roky.

Většina našich elektráren a tepláren spalujících fosilní paliva má zaveden systém EMS (viz kapitola 3.1.1) – 99,97% instalovaného elektrického výkonu v roce 2023. Systém EMS je zaveden na všech tepelných elektrárnách spalujících uhlí i na obou jaderných elektrárnách. Zároveň je systém EMS zaveden na 97% všech energetických zdrojů Skupiny ČEZ, připravuje se certifikace segmentu obnovitelných zdrojů, která bude provedena v roce 2024.

3.1.1. Systém environmentálního managementu GRI 103 / SDG9, SDG12

Skupina ČEZ považuje ochranu životního prostředí za nedílnou součást svého systému řízení. Systém environmentálního managementu (EMS) Skupiny ČEZ je v souladu s požadavky normy ISO 14001. Skupina ČEZ identifikuje v rámci EMS environmentální rizika, vytváří podmínky pro jejich prevenci a eliminaci a podává zprávy o environmentálním chování a dopadech své činnosti.

Systém environmentálního managementu je zaveden v následujících lokalitách Skupiny ČEZ:

Vodní elektrárny: Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané, Dalešice, Mohelno, Dlouhé Stráně.
Jaderné elektrárny: Dukovany, Temelín.
Klasické elektrárny a teplárny: Dvůr Králové, Trmice, Vítkovice, Ledvice, Tušimice, Prunéřov, Hodonín, Poříčí, Dětmarovice, Mělník, Skawina, Chorzów.
Paroplynové elektrárny: Počerady.
Kogenerační jednotky a tepelná hospodářství: ČEZ Energo, s.r.o.
Nevýrobní lokality: AirPlus, AZ KLIMA, AZ KLIMA SK, Centrum výzkumu Řež, ČEZ Distribuce, ČEZ Energetické produkty, ČEZ ENERGOSERVIS, Domat Control System, e-Dome, ELIMER, ENESA, EP Rožnov, ESCO Servis, HA.EM OSTRAVA, High–tech Clima, Hormen, KART, MARTIA, Metrolog, Sp., PRODECO, SD - Kolejová doprava, SPRAVBYTKOMFORT, ŠKODA JS, ŠKODA PRAHA, ÚJV Řež, Ústav aplikované mechaniky Brno, ČEZ Energetické služby, PV Design and Build, Salleko, MD projekt, Belectric France, Belectric GmbH, Belectric Solar.

V rámci každého výrobního závodu jsou posuzovány a ověřovány podmínky ve vztahu k životnímu prostředí:

emise znečišťujících látek a kvalita ovzduší,
emise skleníkových plynů,
dostupnost přírodních zdrojů,
biologická rozmanitost,
vliv na horninové prostředí a půdy, existence starých ekologických zátěží,
nakládání s odpady a chemickými látkami a směsmi,
spotřeba vody a dopad provozu na kvalitu povrchových a podzemních vod a dostupnost vody,
prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi,
v relevantních případech radiační ochrana.

Součástí EMS je průběžně aktualizovaný registr právních požadavků, které implementujeme do řídicí dokumentace. Povinnosti stanovené platnými právními předpisy, povoleními a řídicí dokumentací jsou sledovány a jsou předmětem každoročních interních auditů v jednotlivých lokalitách. Stejně tak jsou prováděny externí audity nezávislým certifikačním orgánem. Pro každou lokalitu vedeme registry environmentálních aspektů (rizik a příležitostí), u každého aspektu je stanoven jeho význam z hlediska dopadů na životní prostředí. Součástí EMS je také monitorování emisí a hodnocení provozních rizik. Příslušné environmentální ukazatele jsou sledovány v souladu s právními požadavky a oprávněnými požadavky zainteresovaných stran. Rozsah a metody monitorování a měření jsou zahrnuty v pracovní a řídicí dokumentaci.

Environmentální výkonnost je hodnocena v rámci environmentálního profilu, který je stanoven pro všechna výrobní zařízení a který obsahuje vyhodnocení měřitelných indikátorů v jednotlivých oblastech životního prostředí. Pro oblast dodávky a výroby elektřiny a tepla jsou identifikovány následující ukazatele environmentální výkonnosti:

produkce emisí do ovzduší,
množství odebraných povrchových a podzemních vod,
množství odebrané pitné vody,
množství vody pro cirkulační a průtočné chlazení,
produkce odpadních vod,
množství vyprodukovaných odpadů,
množství vytříděných využitelných odpadů,
produkce vedlejších energetických produktů (VEP),
množství využitých VEP,
množství VEP odstraněných jako odpad.

Každoročně je představenstvo ČEZ, a. s., v rámci přezkumu EMS informováno o environmentálním profilu výrobního portfolia: vyhodnocujeme jak ukazatele environmentální výkonnosti uvedené výše, tak plnění environmentálních cílů. Skupina ČEZ sleduje jak absolutní množství, tak konkrétní množství vztažená k objemu vyrobené elektřiny a tepla. Záznamy z monitorování a měření a záznamy o dopadech na životní prostředí jsou rovněž předmětem přezkumu v rámci interních a externích auditů.

Informace k environmentální výkonnosti a výsledky sledovaných indikátorů pro oblast ochrany životního prostředí sdělujeme zainteresovaným stranám ve výročních zprávách a zprávách o udržitelném rozvoji. Další informace jsou veřejně dostupné prostřednictvím zpráv o hodnocení plnění integrovaných povolení (IPPC) a integrovaného registru znečišťování (IRZ). V jednotlivých zemích EU jsou výsledky o sledování emisí a přenosů znečišťujících látek k dispozici ve zprávách E–PRTR (Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek) na portále European Industrial Emissions Portal (EIEP). Výsledky měření a monitorování jsou předávány veřejné správě prostřednictvím Informačního systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Skupina ČEZ má nastaveny kontrolní systémy pro zjišťování úniků nebezpečných látek na svých pracovištích, které jsou pravidelně kontrolovány. Pro případ možných úniků jsou vytvořeny havarijní plány a pracoviště jsou vybavena prostředky pro jejich řešení. Je prováděn monitoring případného výskytu závadných látek v podzemních vodách a horninovém prostředí výrobních lokalit. Pravidelné audity EMS kontrolují dodržování předpisů a cílí na zamezení znečištění životního prostředí.

3.1.2. Systém energetického managementu

Od roku 2015 je klíčovým nástrojem úspor energie ve Skupině ČEZ Systém energetického managementu (EnMS). EnMS je plně v souladu se Systémem environmentálního managementu (EMS) a společně pomáhají naplňovat naši politiku ochrany životního prostředí. Cílem EnMS je zejména:

zlepšit energetickou účinnost,
optimalizovat provoz,
snižovat emise skleníkových plynů.

Systém EnMS se řídí normou ISO 50001:2018 a je zaveden ve většině našich výrobních závodů, přičemž alternativou je provádění pravidelných energetických auditů. Pravidelně probíhají interní a externí audity EnMS, které kontrolují, zda jsou splněny požadavky na energetický management. Každoročně je systém EnMS – jeho nastavené podmínky a stanovené cíle – přezkoumáván vedením společnosti a v případě významné změny (např. nové technologie, vstupy) jsou nastavené podmínky nebo cíle EnMS podrobeny revizi.

V závodech se zavedeným systémem EnMS máme zavedeny cíle a akční plány pro úspory energie a pravidelně monitorujeme toky energie, které jsou rozhodující pro celkovou energetickou náročnost. Každoročně přezkoumáváme spotřebu energie a vyhodnocujeme pokrok v porovnání s energetickými cíli a akčními plány. V roce 2023 se celková spotřeba energie Skupiny ČEZ snížila o 5% oproti roku 2022, ukazatel energetické náročnosti byl snížen téměř o 3%.

Zaměstnanci v závodech se zavedeným systémem EnMS absolvují školení (osobně nebo on–line) nejméně jednou za 2 roky. Zaměstnanci se seznamují s ukazateli spotřeby energie v kancelářských budovách a v různých typech technologií, včetně ukazatelů energetické účinnosti, a zjistí, jak k nim přistupovat zodpovědně. Školení EnMS se účastní také naši dodavatelé, kteří provádějí činnosti na konkrétních pracovištích. V jejich případě se školení zaměřuje především na seznámení s požadavky energetického managementu.

V rámci EnMS v elektrárnách a teplárnách, ve kterých je spalována biomasa/paliva z biomasy jsou prováděny rovněž audity v souladu s požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice RED II) k ověření udržitelnosti biomasy, včetně auditů dodavatelů paliv z biomasy.

3.2. Emise skleníkových plynů

GRI 103, 305–1, 305–2, 305–3; SASB IF–EU–110a.1, IF–EU–110a.2 / SDG13

Pařížská dohoda OSN o změně klimatu z roku 2015 představuje závazek omezit globální oteplování na úroveň "well below 2 °C" oproti předindustriálnímu období a usilovat o omezení nárůstu nejvýše o 1,5 °C. Ve Skupině ČEZ plně podporujeme závazek Pařížské dohody. V roce 2021 jsme posílili náš závazek být klimaticky neutrální společností začleněním strategie udržitelnosti do firemní strategie Skupiny ČEZ, a vytvořili jsme tak sjednocenou akcelerovanou strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. V květnu 2022 jsme posunuli náš cíl dosáhnout klimatické neutrality o deset let, tedy do roku 2040. Toto rozhodnutí bylo motivováno třemi faktory: (1) roční revizí strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, (2) zahájením plánu REPowerEU a (3) návrhem Evropské komise stanovit přísnější cíle v rámci balíčku Fit for 55. V roce 2023 bylo ze strany SBTi potvrzeno, že dekarbonizační strategie Skupiny ČEZ je dostatečně ambiciózní a v souladu s Pařížskou dohodou o omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 °C.

Ve Skupině ČEZ je za Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí a za Energetickou politiku zodpovědné představenstvo ČEZ, a. s. V rámci těchto politik je Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 a Systém hospodaření s energií podle normy ISO 50001 základem ochrany životního prostředí.

Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories. Podle metodiky jsou emise reportovány ve 3 oblastech, a to ve Scope 1, Scope 2 a Scope 3. Ve Skupině ČEZ jsou emise Scope 1 a Scope 2 vykazovány v plném rozsahu, Scope 3 emise jsou vykazovány u vybraných kategorií relevantních pro Skupinu ČEZ. Rozsah reportingu Skupiny ČEZ je dán finanční kontrolou, zahrnuty jsou veškeré společnosti, ve kterých má ČEZ, a. s., finanční účast více než 50% nebo danou společnost ovládá. V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti Skupiny ČEZ a v souvislosti se zachováním sledování trendů ve tříletém horizontu vykazování sledovaných údajů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year).

Emise skleníkových plynů měříme přímo (kontinuální monitorování) nebo jsou tyto emise vypočítávány pomocí emisních faktorů (dále "EF"), jejichž zdroje jsou uvedeny níže. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2 , jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP podle Šesté1 hodnotící zprávy IPCC pro 100letý časový horizont. Do výkazu zahrnujeme skleníkové plyny, které uvádí Kjótský protokol (CO2 , CH4, N2 O, HFC, PFC, SF6; NF3 není v rámci Skupiny ČEZ využíván). Od roku 2021 jsou emise skleníkových plynů Scope 1 a Scope 2 externě auditovány, od roku 2022 jsou auditovány i relevantní kategorie Scope 3.

3.2.1. Scope 1

GRI 305–1; SASB IF–EU–110a.1

Emise skleníkových plynů Scope 1 pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla (CO2 , CH4 a N2 O) a záložních zdrojů energie (diesel generátorů), z pohonných hmot pro vozidla, která vlastníme nebo provozujeme (CO2 ), z fugitivních emisí při těžbě uhlí (CH4), ze spalování biomasy (CH4 a N2 O), ze skládky odpadů (CH4) a malá množství GHG emisí z úniků HFC, PFC a SF6 z chladicích a klimatizačních zařízení a z elektrických spínacích zařízení. Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době nejvýznamnější pro energetický sektor, jejich význam se nicméně v budoucnu sníží s přechodem na nízkoemisní zdroje energie. Celkem 96,25% emisí CO2 z naší výroby energie v roce 2023 spadalo do sféry systému emisních povolenek EU ETS. V roce 2022 jsme upravili rozsah vykazování emisí skleníkových plynů v rámci Scope 1, kdy přímé emise CO2 ze spalování paliv z biomasy a emise z úniků chladiva R22 jsou vykazovány v samostatných kategoriích. Odpovídajícím způsobem jsme tak upravili i celkový přehled emisí skleníkových plynů vykazovaných ve Scope 1 za předchozí roky.

1 Příp. čtvrté, dle požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573

Scope 1 emise (t CO2e)

	2021	2022	2023	Zdroje EF
	18 702 178	17 851 569	15 648 472	Laboratorní stanovení, NIR CZ1
	224	106	163	NIR CZ1
	80 913	75 885	72 641	IPCC2
	119 693	156 730	157 612	IPCC2
	26 700	15 564	12 608	Laboratorní stanovení
	1	13	20	IPCC2
	1 403	2 028	1 548	IPCC2
	1 835	5 220	3 616	IPCC2
	54 613	53 997	57 642	EC3
	18 987 560	18 161 112	15 954 322
t CO2e	1 293 425	1 063 632	1 029 623	Laboratorní stanovení, NIR CZ1
	t CO2 t CO2e t CO2e t CO2e t CO2e t CO2e t CO2e t CO2e t CO2e t CO2e

1 Národní inventarizační zpráva: National Greenhouse Gas Inventory Report of the Czech Republic

2 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories

3 ČSN EN 16258:2012

Scope 1 emise (v t CO2e) Scope 2 emise (v t CO2e)

3.2.2. Scope 2

GRI 305–2

V rámci této skupiny nepřímých emisí jsou vykazovány emise z nakoupené energie, která je ve Skupině ČEZ spotřebovaná. Jedná se o (vypočtené) přímé emise výrobce energie. Ve většině zemí, ve kterých Skupina ČEZ působí, je nakoupená energie dále prodávána a spadá tedy do Scope 3. Pokud se jedná o nákup páry, tepla nebo chladu, jedná se o nulové položky nebo zanedbatelná množství, která jsou oproti

Celkem

elektřině nevýznamná, a emise z těchto druhů nakoupené energie se nevykazují. V rámci této kategorie nepřímých emisí jsou vykazovány pouze nepřímé emise z nakoupené a spotřebované elektřiny dle metodologie location–based. K meziročnímu snížení v roce 2022 došlo z důvodu prodeje distribučních aktiv Skupiny ČEZ v Bulharsku.

Celkem

Scope 2 emise (t CO2e)

		2021	2022	2023	Zdroje EF
Celkem	t CO2e	142 698	0	0	Carbon Footprint1

1 www.carbonfootprint.com/docs/2023\_02\_emissions\_factors\_sources\_for\_2022\_electricity\_v10.pdf – EF zatím dostupné jen pro rok 2022

3.2.3 Scope 3

GRI 305–3; SASB IF–EU–110a.2

Pod Scope 3 jsou zařazeny nepřímé emise skleníkových plynů, které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty pod Scope 1 a Scope 2. GHG Protokol rozděluje emise skleníkových plynů vykazované ve Scope 3 do 15 kategorií, které představují nepřímé emise z různých zdrojů v dodavatelsko–odběratelském řetězci. V roce 2023 proběhl přezkum všech patnácti kategorií, z nichž byly jako významné identifikované ty, které se podílí na celkových emisích Scope 3 alespoň z 1%; dlouhodobě je vykazována i kategorie 1, která byla vykazována již v předchozích letech.

Scope 3 emise (v t CO2e)

Scope 3 emise (v t CO2

Scope 3 emise (v t CO2e)

		2021	2022	2023	Zdroje EF
Kategorie 1 – Nákup zboží a služeb4	t CO2e	40 428	29 977	48 45014	GEMIS1, Winnipeg2, Incopa3, EPA4, Society of chemistry5
Kategorie 2 – Kapitálové statky – NOVÉ	t CO2e	N/A	N/A	228 947	EPA6
Kategorie 3 – Činnosti související s palivy a energiemi	t CO2e	1 265 085	539 640	2 910 43715	GEMIS1 a EC7, AIB8, Carbonfootprint9, North sea10
Kategorie 9 – Doprava a distribuce k odběratelům – NOVÉ	t CO2e	N/A	N/A	213 930	Transport tool11
Kategorie 10 – Zpracování prodaných meziproduktů (vedlejších energetických produktů) – NOVÉ	t CO2e	N/A	N/A	344 188	GEMIS1, EPD12
Kategorie 11 – Využití prodávaných produktů16	t CO2e	7 975 502	9 896 774	9 338 407	IPCC13
Kategorie 15 – Investice	t CO2e	N/A	427 283	448 012	Akenerji
Celkem	t CO2e	9 281 015	10 893 674	13 532 370

¹ GEMIS: https://iinas.org/downloads/gemis-downloads/

² Winnipeg: https://legacy.winnipeg.ca/finance/findata/matmgt/documents/2012/682-2012/682-2012\Appendix\_H-WSTP\_South\_End\_Plant\_Process\ Selection_Report/PSR_rev%20final.pdf

³ Incopa: https://www.incopa.org/wp-content/uploads/2019/02/INCOPA\_LCA\_Executive\_Summary\_web.pdf

4 EPA SEFA: https://cfpub.epa.gov/si/si\_public\_record\_report.cfm?Lab=NRMRL&dirEntryId=335071&subject=Air%20Research&showCriteria=0&searchAll=Air%20 and%20Energy&actType=Product&TIMSType=PUBLISHED+REPORT&sortBy=revisionDate

⁵ The Royal Society of Chemistry: https://www.rsc.org/suppdata/c8/gc/c8gc00868j/c8gc00868j1.pdf

⁶ EPA: https://cfpub.epa.gov/si/si\_public\_record\_report.cfm?Lab=CESER&dirEntryId=349324

⁷ EC: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/welcome-jec-website\_en

⁸ AIB: https://www.aib-net.org/facts/european-residual-mix

9 Carbonfootprint: https://www.carbonfootprint.com/docs/2023\_02\_emissions\_factors\_sources\_for\_2022\_electricity\_v10.pdf

10 The North Sea Transition authority: https://www.nstauthority.co.uk/the-move-to-net-zero/net-zero-benchmarking-and-analysis/natural-gas-carbon-footprintanalysis/

¹¹ GHG Protocol Transport Tool: https://ghgprotocol.org/calculation-tools-and-guidance

¹² EPD Česky cement: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/05/EPD-SVC-2018-11-01.pdf

13 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2006gl/pdf/2\_Volume2/V2\_2\_Ch2\_Stationary\_Combustion.pdf 14 Na základě přezkumu v roce 2023 jsou do této kategorie zahrnuty kromě emisí z nákupu surovin pro výrobu – močoviny, čpavku, čpavkové vody, vápence a vápna nově i emise z výroby kyseliny adipové a dalších chemických látek nakupovaných v množství vyšším než 100tun za rok.

15 Na základě přezkumu v roce 2023 jsou nově započítány emise související s dopravou paliv, distribučními ztrátami nakoupené elektřiny a emise související

s nákupem LNG. V přípravě je výpočet emisí souvisejících s výrobou a dopravou jaderného paliva. (EF z AIB a Carbonfootprint zatím dostupné jen pro rok 2022.) 16 Na základě přezkumu v roce 2023 došlo k přepočtu kategorie s předpokladem, že z prodané elektřiny nevznikají dalším uživatelům žádné emise skleníkových plynů.

3.2.4. Redukce emisní intenzity

GRI 103, 305–4, 305–5; SASB IF–EU–110a.3

V roce 2023 jsme při celkovém snížení výroby elektřiny a tepla oproti roku 2022 snížili emisní intenzitu o 8%; výroba z uhlí se oproti předchozímu roku snížila téměř o 14%, v souvislosti s omezenými dodávkami plynu klesla výroba ze zemního plynu o 18%, v případě výroby z obnovitelných zdrojů došlo k více než 10% nárůstu u vodních zdrojů a k více než 30% nárůstu u zdrojů větrných. Výroba z jaderných zdrojů zůstala téměř stejná, došlo k poklesu o necelá 2%.

Naše klimatické cíle jsou v souladu s iniciativou Science Based Targets (SBTi). V květnu 2022 byly krátkodobé cíle pro rok 2030 validovány. V září 2023 byla dokončena validace krátkodobého cíle pro rok 2033, dlouhodobého cíle pro rok 2040, který je zároveň rokem naplnění klimatické neutrality Skupiny ČEZ.

Pravidelně sledujeme pokrok při plnění cílů a vytváříme nové iniciativy v reakci na nové právní předpisy, požadavky stakeholderů a trhu, tak abychom byli lídrem v transformaci energetického trhu. Společně s dalšími evropskými energetickými skupinami jsme zaregistrovali své závazky ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci Nestátní zóny pro klimatické aktivity (NAZCA), která vznikla před Pařížskou konferencí o klimatu v roce 2015.

3.2.5. Uspořené emise

GRI 305–5

Za tyto emise se považují takové emise skleníkových plynů, které nevzniknou díky tomu, že jsou elektřina nebo teplo namísto z fosilních zdrojů vyrobeny z bezemisních zdrojů (jaderných nebo obnovitelných) nebo s využitím biomasy. Využitím bezemisních zdrojů se předchází vzniku emisí skleníkových plynů, jež by jinak byly vypouštěny mixem stávajícího portfolia spalovacích zdrojů Skupiny ČEZ. Výpočet takto uspořených emisí skleníkových plynů je založen na převodu množství elektrické energie vyrobené v nefosilních nebo bezemisních zdrojích na emisní parametry zdrojů fosilních – tedy množství elektrické energie z jednotlivých kategorií nefosilních zdrojů je vynásobeno emisním faktorem pro uhelné elektrárny Skupiny ČEZ v daném roce. Díky využití nefosilních zdrojů pro výrobu elektřiny nebo tepla bylo v rámci Skupiny ČEZ zamezeno vzniku následujících množství emisí skleníkových plynů.

Uspořené emise (v t CO2e)

	2021	2022	2023
Jaderné zdroje	24 630 558	24 760 477	25 383 391
Obnovitelné zdroje energie	2 605 076	2 014 019	2 390 472
Biomasa	718 944	614 645	598 206

Při srovnání těchto hodnot s GHG emisemi vykazovanými ve Scope 1 je patrné, že díky provozu nefosilních a bezemisních zdrojů energie se zamezí vzniku většího množství emisí skleníkových plynů, než je vyprodukováno při výrobě elektřiny a tepla z fosilních zdrojů Skupiny ČEZ.

Emisní intenzita (v t CO2e/MWh)

a teplo t CO2e/MWh 0,29 0,29 0,27

3.2.6. Látky poškozující ozonovou vrstvu GRI 305–6

Látky poškozující ozonovou vrstvu (v t CO2e)

		2021	2022	2023
Úniky	t CO2e	5,27	0	0
Výroba, import a export	t CFC–11eq	0	0	0

Látky poškozující ozonovou vrstvu jsou chemické látky, které se projevují ve stratosféře. Tyto látky Skupina ČEZ nevyrábí, neimportuje ani neexportuje. Pokud je to možné, vyhýbáme se používání takovýchto látek, minoritní emise pocházejí z úniků z chladicích a klimatizačních zařízení, která byla ve Skupině ČEZ v minulosti instalována. Od roku 2022 jsou úniky těchto látek započítány v rámci CO2 e ve Scope 1.

3.3. Znečištění

3.3.1. Emise znečišťujících látek do ovzduší

GRI 103, 305–7; SASB IF–EU–120a.1 / SDG3, SDG12

Emise do ovzduší z našich výrobních zdrojů sledujeme v souladu se systémem EMS a aktuálními předpisy pro emisní a imisní monitoring. Ve velkých spalovacích zařízeních se emise hlavních znečišťujících látek měří prostřednictvím kontinuálního monitoringu, v menších spalovacích zařízeních (do 50 MW) se provádí měření diskontinuálně v souladu s legislativou, nebo, pokud měření nejsou k dispozici, se emise stanovují na základě výpočtu. Emise do ovzduší snižujeme pomocí technologií v souladu s BAT (nejlepšími dostupnými technikami):

Snižujeme emise SO2 pomocí technologií s vápencem: Ve velkých zařízeních se používá vápencová vypírka spalin, v menších zařízeních polosuchá metoda s absorpcí ve vápenné suspenzi. Emise dále snižujeme náhradou fosilních paliv biomasou.

Emise NOX snižujeme přímo ve spalovacích procesech v rámci primárních opatření nebo redukčními technikami pomocí čpavkové vody nebo močoviny.
Tuhé znečišťující látky (TZL) jsou v našich zařízeních zachycovány pomocí elektrostatických odlučovačů nebo tkaninových filtrů, jejich účinnost je více než 99%.
Od roku 2020 instalujeme technologie na zachycování rtuti v uhelných elektrárnách2 . Od srpna 2021 kontinuálně sledujeme na velkých spalovacích zdrojích emise rtuti (Hg).

Mezi roky 2019 a 2023 jsme snížili emise v tunách SO2 o 74%, emise NOX o 50%, tudíž jsme na dobré cestě k dosažení našich cílů VIZE 2030. Využitím BAT technologií se ve stejném období podařilo o 65% snížit i emise TZL.

Ostatní emise

		2021	2022	2023
TZL	t	823	635	558
TZL na vyrobenou elektřinu a teplo	kg/MWh	0,013	0,010	0,009
SO2	t	7 812	6 323	5 381
SO2 na vyrobenou elektřinu a teplo	kg/MWh	0,121	0,102	0,091
NOX	t	14 306	12 964	11 619
NOX na vyrobenou elektřinu a teplo	kg/MWh	0,222	0,209	0,196
Rtuť1	t	1,110	0,706	0,562
Olovo2	t	0,896	1,177	0,609
Těkavé organické látky (VOC)2, 3	t	17	25	22
Perzistentní organické látky (POPs) 2, 3	kg		32	13

1 Měřeno kontinuálně od roku 2021, dříve diskontinuální měření.

2 Emise stanovení na základě jednorázových měření

3 Nově reportované znečišťující látky.

2 Na výrobních místech, kde plánujeme ukončit výrobu tepla do roku 2030, technologie na zachycování rtuti neinstalujeme.

Tuhé znečišťující látky (v t)

NOx (v t)

TZL

NOX

2021 2022 2023

V případě všech sledovaných znečišťujících látek došlo v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 k jejich snížení. Množství emisí TZL se snížilo o 12%, SO2 o 15%, NOX o 10%, a Hg o 20%.

Monitorujeme polutanty a přijímáme opatření, abychom zabránili jejich emisi z povrchových uhelných dolů. Provádíme aktivní i pasivní opatření ke snížení emisí prachových částic. Mezi aktivní opatření patří skrápěcí nebo mlžicí zařízení, omezení rychlosti v dolech. Příkladem pasivních opatření jsou terénní ochranné valy, lesní pásy a izolační stěny kolem dolů. Vysokou pozornost věnujeme prevenci vzniku ohňů a zápar ve vlastních těžebních provozech. Místa náchylná k samovznícení upravujeme za pomoci těžké mechanizace tak, aby nemohlo docházet k okysličování poloh s obsahem uhelné substance, a tím ke vzniku těchto nebezpečných jevů. Na základě dohody zajišťujeme pravidelný úklid komunikací a ploch pro obyvatele obcí ležících v blízkosti dolů.

SO2 (v t)

3.3.1.1. Monitorování znečištění ovzduší SDG11

Rtuť

SO2

Nad rámec zákonných povinností zajišťuje Skupina ČEZ od roku 1994 akreditovaný monitoring kvality ovzduší v blízkosti velkých spalovacích zařízení, který měří znečištění NOX, SO2 a prachových částic (PM10 a PM2,5). Údaje předává Českému hydrometeorologickému ústavu, který je zveřejňuje v informačním systému o kvalitě ovzduší v ČR. Výsledky monitoringu znečištění ovzduší jsou zveřejňovány na internetových stránkách Skupiny ČEZ.

Nezávislá akreditovaná laboratoř monitoruje znečištění ovzduší a hlukovou zátěž v obcích dotčených provozem hnědouhelných dolů Skupiny ČEZ. Měřicí stanice v těchto lokalitách zajišťují kontinuální měření prachových částic, zejména PM10. Výsledky měření jsou předávány dotčeným obcím a orgánům státní správy.

3.3.2 Znečištění vod

GRI 306–3:2016

Zbytkové teplo je odváděno pomocí systémů průtočného chlazení nebo chladicích věží do chladicí vody a dále do vodního prostředí. Odpadní vody z průtočného chlazení se spotřebou cca 70% všech odebraných vod představují většinu z objemu vypouštěných odpadních vod. Chladicí vody vypouštíme tak, aby nedošlo ke změně podmínek ve vodních tocích, které jsou důležité pro život a vývoj biotických společenstev.

Vody jiné než z průtočného chlazení nebo drenážní vody, jsou před vypouštěním do povrchových vod upraveny tak, aby splňovaly veškeré požadavky stanovené vodoprávními úřady. Odpadní voda na výpustech je monitorována na přítomnost znečišťujících látek, vybrané znečišťující látky jsou sledovány průběžně. Výsledky monitoringu pravidelně hlásíme příslušným orgánům a správcům povodí.

Toky odpadních vod mohou být kontaminovány celou řadou látek znečišťujících vodu, mezi hlavní sledované parametry znečišťování vody z velkých spalovacích zařízení Skupiny ČEZ patří pH, teplota, TSS (nerozpustné tuhé látky), ropné uhlovodíky a RAS (rozpuštěné anorganické soli). V případě monitorování pro E–PRTR jsou sledovány následující parametry: N (celkový), P (celkový), As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, halogenované organické sloučeniny (AOX), PAU, TOC, chloridy (jako celkový Cl) a fluoridy (jako celkový F).

Význam jednotlivých parametrů závisí na kvalitě surové vody, specifické konfiguraci zařízení a použitých procesech.

Jedinými zaznamenanými událostmi s únikem nebezpečných látek do životního prostředí byly v roce 2023 úniky oleje z distribučních transformátorů. Nejčastěji jsou způsobeny netěsností transformátoru nebo povětrnostními vlivy (pád stromů do vedení a stržení transformátoru na zem). Těmto situacím se snažíme předcházet:

Pravidelnou dvouletou kontrolu těsnosti transformátoru, kdy při zjištěných úkapech oleje dochází k výměně transformátorů.
Ořezy a kácením dřevin, které jsou v ochranném pásmu vedení nebo hrozí jejich pád na vedení.
V rizikových oblastech z hlediska ochrany vod se přednostně osazují transformátory s hermetizovanou nádobou.

K úniku ropných látek do vodního toku došlo v souvislosti s pádem stromu na vedení nízkého napětí, kdy cca 100l transformátorového oleje uniklo do místní vodoteče. Sanovat znečištění vody nebylo možné pro nedostupnost distribuční transformační stanice v rozvodněném toku, který odplavil znečištění. Z následného odborného posouzení havárie hydrogeologem vyplývá, že únik ropných látek neměl vliv na kvalitu nejen povrchových, ale ani podzemních vod. Není známo, že by následkem havárie během povodně došlo k úhynu ryb nebo jiných organismů.

V souvislosti s technickou závadou došlo k úniku zhruba 200 litrů topného oleje v teplárně Dvůr Králové nad Labem. Olej byl zachycen v systému areálové a městské kanalizace. Nebyl zjištěn dopad na životní prostředí. Odborným orgánem pověřeným dozorovou činností byla uložena pokuta ve výši 75 000Kč. Na základě vyhodnocení závady byla přijata nápravná opatření, jejichž předmětem bylo kromě odstranění závady a vyčištění kanalizace i prověření stavu rozvodů a nastavení detekce ropných látek pro včasnou indikaci jakýchkoli úniků topného oleje.

V návaznosti na úniky ropných látek v Elektrárně Mělník v předchozích letech byl instalován systém včasné detekce a signalizace úniku ropných látek a tím snížení rizika možné kontaminace povrchových vod (řeky Labe).

3.3.3. Znečištění půd GRI 306–3:2016

V souvislosti s provozem distribuční soustavy uniklo do zemin většinou v souvislosti s pádem stromů do vedení, technických závad či dopravních nehod s poškozením stožáru transformátorů během 12 událostí celkem 1 035l olejů z distribučních transformátorů. Ve všech případech byla provedena okamžitá opatření prostřednictvím Integrovaného záchranného systému, příp. i následná sanační opatření externí odbornou společností.

3.3.4. Prevence závažných havárií

Ve všech výrobních lokalitách protokolárně ověřujeme, že nebyly přesáhnuty limity nebezpečných chemických látek pro zařazení objektu ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek.

3.4. Vodní hospodářství

GRI 103, 303–1, 303–2; 303–3, 303–4, 303–5 SASB IF–EU–140a.1, IF–EU–140a.2, IF–EU–140a.3 / SDG6

Odpovědné hospodaření s vodou a její ochrana je naprosto zásadní jak pro přírodní ekosystémy a místní komunity tak pro naši společnost. Hospodaření s vodami se řídí Politikou bezpečnosti a ochrany životního prostředí v jejichž rámci je Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001:2015. V rámci EMS ve vodním hospodářství, stejně jako v jiných oblastech ochrany životního prostředí, identifikujeme environmentální rizika, vytváříme podmínky pro jejich prevenci a eliminaci.

Velká spalovací zařízení vyžadují značné množství vody pro výrobu procesní vody a technologické vody, chlazení, výrobu energie, čištění odpadních vod a hygienické účely. Největší objemy vod jsou v rámci Skupiny ČEZ využívány v provozu uhelných, paroplynových a jaderných elektráren. Energetický potenciál vody je využíván pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Při provozu energetických zdrojů jsou respektovány potřeby ostatních uživatelů vody – pro zajištění dostatečného průtoku v tocích pro rekreaci a sport, pro zaplavování lužních lesů a dalších funkce vodních toků a na ně vázané ekosystémy. Dopady provozu výrobních jednotek v povodí jsou vyhodnocovány ve spolupráci se správci toků a místní samosprávou a dány rozsahem platných povolení k odběru a vypouštění odpadních vod.

Podmínky povolení jsou stanoveny kombinovaným přístupem, který vychází z:

ukazatelů vyjadřujících stav vod,
norem environmentální kvality s přihlédnutím ke specifikaci nejlepších dostupných technik,

s přihlédnutím k využití povrchových vod ovlivněných odpadními vodami (například ke koupání nebo k výrobě pitné vody) tak, aby odběr vod nebo vypouštění odpadní vody nemělo negativní dopad na stav vod.

V případě odběrů povrchových vod se formou úhrady poplatků správcům povodí za odebranou vodu podílíme na správě vodních toků.

Velká pozornost je věnována zadržování vody v krajině s cílem stabilizovat hladinu podzemních vod a využití přírodě blízkých řešení, příkladem jsou četné poldry v prostorech rekultivací či vsakovací retenční nádrže v jaderné elektrárně Dukovany, kde je hladina podzemních vod doplňována srážkovou vodou, která se pomalu vsakuje v nádržích.

V roce 2023 byly dodrženy všechny podmínky povolení k odběru povrchových a podzemních vod, jakožto i podmínky týkající se vypouštění odpadních a důlních vod.

Zprávy o plnění podmínek stanovených vodoprávními úřady pro nakládání s vodami výrobních jednotek jsou pravidelně zveřejňovány prostřednictvím příslušných úřadů. V rámci těchto zpráv jsou vykazována data o odběrech vod, akumulaci (skladování) a vypouštění odpadních vod. Do této zprávy o udržitelném rozvoji jsou zahrnuty i administrativní budovy, ve kterých je vodní hospodářství zastoupeno pouze spotřebou pitné vody a množstvím odpadních vod předávaných převážně třetím osobám. Množství spotřebovaných a vypuštěných vod z výrobních zařízení je měřeno měřidly jejichž správnost je ověřována dle metrologických pravidel. Jakost vod je stanovena na základě rozborů vzorků vod odebraných a analyzovaných subjekty disponujícími osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.

3.4.1 Spotřeba vody

Ve všech oblastech provozu je voda využívána zodpovědným způsobem s cílem minimalizovat dopad na její kvalitu a množství. Před použitím je voda chemicky a mechanicky upravována tak, aby se zajistila požadovaná kvalita vody nezbytná pro využití v provozu elektrárny. Část využité vody je ve výrobnách podle kvality recyklována tak, aby se minimalizovalo množství odebrané povrchové vody. Podzemní voda se ve Skupině ČEZ využívá pouze v minimálním množství. Je využívána pro výrobu pitné vody, nebo v případech, kdy použití povrchové vody není vhodné.

Spotřeba vody na vyrobenou elektřinu a teplo se udržuje na úrovni 1,40 m3/MWh.

Celkový objem vypouštěných odpadních vod včetně vod pro průtočné chlazení se snížil ze 7,91 m3/MWh na 5,65 m3/MWh. Objem vypouštěných odpadních vod bez vod z průtočného chlazení se zvýšil z 0,71 m3/MWh na 0,74 m3/MWh.

Odpadní vody, pokud je to možné, recyklujeme. Objem znovu využité odpadní vody v provozu elektráren se v roce 2023 pohyboval v úrovni 7,5% spotřeby technologické vody. Jiným způsobem využití odpadních vod je její využití v malých vodních elektrárnách kde například odpadní vodu z jaderné elektrárny Temelín znovu využíváme k produkci energie ve vodní elektrárně Kořensko II, kde bylo v roce 2023 vyrobeno 2 098,56 MWh.

Několik výrobních jednotek se nachází v oblastech s nedostatkem vody, tak jak je definuje Aqueduct – Water Risk Atlas. Voda je spotřebovávána na činnosti související s provozem bioplynových stanic, kancelářských budov a obsluhou fotovoltaických elektráren. V oblastech s vysokým nedostatkem vody bylo odebráno od dodavatelů 2,98 tis. m3, což představuje jen zlomek z celkového objemu odebrané vody 416 869 tis. m3.

Povrchová voda je nepostradatelným zdrojem při výrobě elektřiny pro zařízení Skupiny ČEZ a nepostradatelným médiem používaným k chlazení. Z celkového množství odebrané povrchové vody se necelé tři čtvrtiny používají k průtočnému chlazení. Takto využitá voda se vrací do vodních toků bezprostředně za místem odběru.

Voda z chladicích systémů je znovu využívána na výstupu z elektráren k pohonu vodních turbín, například v malých vodních elektrárnách Mělník, a Kořensko II. Dalším případem vyžití potenciálu vody k výrobě elektrické energie je využití odvalovacích turbín na výpustech odpadní vody v lokalitách Ledvice a Prunéřov.

Odběr povrchových vod z toků má jen malý dopad na jejich vodnost. Maximální odběr povrchové vody pro potřeby elektráren a tepláren s cirkulačním chlazením je v úrovni od 0,02 do 8,3% přirozeného průtoku a můžeme jej proto hodnotit jako zanedbatelný, případně nízký. Velmi významné ovlivnění toku představuje maximální odběr povrchové vody pro jadernou elektrárnu Dukovany – v loňském roce ve výši 30,22% přirozeného průtoku. Odběr povrchové vody je realizován z vodního díla Dalešice na řece Jihlavě, které je zároveň recipientem odpadních vod. Vodní dílo je zároveň využíváno jako přečerpávací vodní elektrárna.

V roce 2023 bylo k technologickým účelům využito asi 29% odebrané povrchové vody. Nebyl zaznamenán žádný negativní vliv odběrů povrchové vody na biodiverzitu v chráněných územích a na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

3.4.2. Skladování vody

Výrobní zdroje odebírají povrchovou a podzemní vodu a zpravidla pro svoji potřebu udržují její malé vyrovnávací zásoby, a to jak vody surové, tak upravené povrchové vody – pohybují se se v objemu maximálně tisíců m3.

Specifickým případem akumulace / skladování zásoby vody jsou nádrže přečerpávacích vodních elektráren. Stálá zásoba vody vyhrazená pro akumulaci energie v době jejího přebytku je udržována ve výši:

Stálá zásoba vody (v tis. m3)

Vodní dílo	Zásoba vody tis. m3 (Ml)	Umístění
Homole	427	49°50'25.99"N, 14°25'04.05"E
Dalešice	16 150	49°08'21.32"N, 16°06'25.62"E
Dlouhé stráně	2 720	50°04'54.98"N, 17°10'22.72"E

Zadržení povrchové vody a její skladování v přehradních nádržích elektráren je možno obecně považovat za antropogenní faktor ovlivňující stav vod změnou morfologie koryt vodních toků. Avšak nádrže elektráren plní i jiné zásadní doplňkové funkce sloužící místním komunitám. Při ochraně před účinky stále výraznějších změn klimatu jsou nádrže využívány k tlumení povodňových vln a k zajištění minimálních hygienických průtoků stanovených manipulačními řády schválenými místními samosprávnými úřady. V době sucha tak budou v tocích zabezpečovat základní podmínky života vodních rostlin a živočichů. Některé nádrže jsou využívány nejen místní veřejností k různým sportovním aktivitám včetně rybolovu; případně je jejich prostřednictvím zajišťována lodní přeprava.

S cílem snížení spotřeby vody je odpadní voda recyklována. Skupina ČEZ opětovně využívá odpadní vody z odluhu chladicích věží, praní pískových filtrů a praní sádrovce, průsakové vody a drenážní vody, pokud je kvalita odpadních vod dostatečná pro nové využití. Pokud to podmínky dovolují, je zachycována srážková voda. V roce 2023 se podařilo opětovně využít odpadní vody a srážkové vody v objemu odpovídajícímu přibližně 7,5% celkového množství povrchové vody odebrané pro technologické účely.

Odběr, vypouštění a spotřeba vody (v tis. m3)

		2021	2022	2023
Celkově odebraná voda	tis. m3	525 431	578 996	416 869
Odebraná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo	m3/MWh	8,15	9,32	7,05
Celkově vypuštěná voda	tis. m3	443 277	491 821	334 126
Vypuštěná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo	m3/MWh	6,88	7,91	5,65
Celková spotřeba vody	tis. m3	82 154	87 175	82 743
Spotřebovaná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo	m3/MWh	1,27	1,40	1,40

Pozn. V objemu vypouštěných vod nejsou zahrnuty objemy vypouštěných důlních vod (7 519 tis. m3), které jsou považovány za vody podzemní, povrchové a srážkové vody.

Významné snížení v hodnotách parametrů odebraná a vypuštěná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo je dáno poklesem výroby na elektrárnách s průtočným chlazením – elektrárnách Mělník a Skawina v souvislosti s nižší výrobou zejména elektřiny a z části také se zprovozněním nové chladící věže v elektrárně Hodonín. Meziročně se odběr vody pro průtočné chlazení snížil o 35%.

3.4.3. Nakládání s odpadními vodami

Odpadní vody ve Skupině ČEZ tvoří převážně vody z průtočného chlazení a další technologické vody vč. vod z cirkulačního chlazení a malého množství splaškových odpadních vod. Průmyslové odpadní vody se před vypouštěním do vodního toku čistí a sleduje se jejich kvalita a množství. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do městské kanalizace, kterou spravují vodohospodářské společnosti, nebo jsou čištěny v podnikových čistírnách odpadních vod a vraceny zpět do vodního toku. Odpadní vody, které jsou nebo by mohly být znečištěny ropnými látkami, se vypouštějí přes odlučovače ropných látek. Odpadní vody z průtočného chlazení parních turbín, srážek, drenáží a jiných podobných odtoků, které nevyžadují čištění jsou vypouštěny přímo do toku. Prioritní, ani prioritní nebezpečné látky ve smyslu rámcové směrnice o vodách nejsou reálně ze zařízení Skupiny ČEZ vypouštěny.

Vypouštění odpadních vod podléhá podmínkám stanoveným příslušnými orgány. V zájmu ochrany podzemních vod se odpadní vody z výroby elektřiny vypouštějí pouze do povrchových vodních toků. Odpadní vody z průtočného chlazení představují většinu objemu vypouštěných odpadních vod a podmínky pro jejich vypouštění jsou pečlivě dodržovány tak, aby byl zajištěn rozvoj biotických společenstev. Skupina ČEZ provádí pravidelný monitoring na vypouštěných odpadních vodách na všech výpustech. U některých ukazatelů znečištění je prováděn nepřetržitý monitoring. Naším cílem je sledovat kvalitu odpadních vod a včas reagovat na případné riziko zhoršení kvality. Výsledky monitorování pravidelně hlásíme příslušným orgánům.

Zpracování vody (v tis. m3)

Celkově vypuštěná voda Celková spotřeba vody Celkově odebraná voda

3.5. Biodiverzita

GRI 103, 304–2 / SDG15

Ve Skupině ČEZ jsme si vědomi důležitosti ochrany a zachování příznivého životního prostředí a s tím spojené podpory biodiverzity a ekosystémů. Požadavky environmentálního managementu a udržitelnost ve všech fázích životního cyklu naší činnosti jsou nedílnou součástí našich procesů a aktivit. Skupina ČEZ používá bezpečné a osvědčené technologie, s cílem minimalizovat dopady svých činností, výrobků a služeb na životní prostředí. Skupina ČEZ vyžaduje od svých dodavatelů stejný přístup k bezpečnosti a ochraně životního prostředí, tyto požadavky definuje v povinnostech dodavatelů Skupiny ČEZ uvedených v Závazku etického chování, část 8: Ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Závazek Skupiny ČEZ k ochraně životního prostředí a související povinnosti jsou vyjádřeny v dokumentu Politika bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

V rámci procesu EIA je prováděno hodnocení vlivu nových výrob, tak i změny stávajících, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí. Dokumentace EIA zahrnuje mimo jiné i mitigační opatření k zamezení, resp. k minimalizaci negativních dopadů či kompenzaci negativních dopadů na ekosystémy / biodiverzitu.

Průběžné monitorování je prováděno jak ve smyslu platných povolení k provozu, tak i v rámci společenské odpovědnosti (imisní monitoring v blízkosti nejvýznamnějších zdrojů emisí). Výsledky jsou předávány jak státní správě, tak vedení místních samospráv.

3.5.1. Ochrana a obnova biodiverzity

Představenstvo ČEZ, a. s., je zodpovědné za ochranu biologické rozmanitosti, více informací v Matici politik na straně 81. Hlavním úkolem při podpoře biodiverzity je omezení spalování fosilních paliv a s tím související omezení těžby hnědého uhlí a rekultivace postiženého území. Ve strategii Skupiny ČEZ VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka patří dekarbonizace mezi hlavní environmentální cíle – podíl výroby elektřiny z uhlí má do roku 2030 klesnout na 12,5%.

Strategie Skupiny ČEZ zahrnuje omezení těžby hnědého uhlí a snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů jako základní předpoklad pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti. Součástí strategie je také obnova území postižených těžbou, kde je v procesu rekultivace podporována biodiverzita stanovišť a jejich směřování k přírodě blízkému stavu. Všechny investiční záměry a změny provozu zařízení, které by mohly mít dopad na biodiverzitu, podléhají posouzení vlivu na životní prostředí. V rámci něj se před zahájením realizace záměru provádí biologický monitoring, který poskytuje podrobné mapování výskytu všech rostlinných a živočišných druhů. V případě potřeby jsou, ve spolupráci s odborníky na životní prostředí, tyto druhy přemístěny do vhodných biotopů, například těch, které jsou vytvořeny na rekultivovaných plochách.

Některé lokality Skupiny ČEZ se historicky nacházejí v blízkosti nebo uvnitř zvláště chráněných území, např. v chráněných krajinných oblastech, přírodních rezervacích a v blízkosti přírodních památek. Některé provozy se nacházejí přímo v evropsky významných lokalitách nebo v ptačích oblastech soustavy Natura 2000. Veškeré činnosti a provozy v těchto lokalitách s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti podléhají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu druhů kompetentními orgány ochrany přírody.

Důležitou součástí aktivit Skupiny ČEZ v oblasti biodiverzity je boj proti nepůvodním invazním druhům. Invazní druhy se řadí mezi hlavní negativní faktory ohrožující stávající biodiverzitu původních ekosystémů.

Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) je nepůvodní druh mlže, který postupně kolonizoval velkou část evropského vodního prostředí. Stejně jako ostatní nepůvodní druhy, nemá v místní přírodě predátora takového rozsahu, že by byla její populace snížena přírodní cestou. Přemnožení způsobuje technické problémy ve vodních elektrárnách a dalších technických zařízeních, která využívají surovou říční vodu. V návaznosti na dlouhodobé monitorování, včasnou predikci a snižování výskytu slávičky mnohotvárné v nádržích vodních elektráren, jsme v roce 2023 připravili preventivní biologický monitoring zaměřený na zjištění aktuálního stavu biologické kontaminace chladicího okruhu a ostatních vodních systémů tepelné elektrárny Ledvice napájené z vodního toku Labe. Monitoring je zaměřen na průnik vajíček škeblí z vnějších vodních zdrojů a vývoj kontaminace škeblemi v průběhu celého roku.

3.5.2. Ochrana ptactva

Ve Skupině ČEZ klademe důraz na ochranu ptáků před úrazem elektrickým proudem a na prevenci zranění a úhynů způsobených jejich dosedáním na podpěrné body elektrických vedení. Jako ochrana se nejčastěji na izolátory umísťují plastové chráničky, které umožňují bezpečné dosednutí. Dalším způsobem ochrany ptáků je instalace bezpečných konzolových konstrukcí s dosedací tyčí. Toto řešení neumožní dosednutí ptáků mezi vodiče, ale umožní jim bezpečné dosednutí na dosedací tyč, která je k tomu určena. Tento způsob ochrany se využívá při rekonstrukcích nebo výstavbě nových vedení vysokého napětí.

V distribuční síti společnosti ČEZ Distribuce bylo v roce 2023 vybaveno ochrannými prvky 3 693 stávajících podpěrných bodů vedení vysokého napětí. ČEZ Distribuce vlastní a spravuje přibližně 475 tisíc podpěrných bodů vysokého napětí, z nichž je nyní pro ptáky bezpečných 71%. V roce 2023 bylo na ochranu ptáků vynaloženo 10,6 mil. Kč.

ČEZ Distribuce monitoruje čapí hnízda umístěná na zařízeních distribuční sítě. Každoročně jsou zaznamenány případy, kdy si čápi staví hnízda na podpěrných bodech vedení nízkého napětí. Hnízda jsou ve spolupráci s krajskými úřady a Českou společností ornitologickou odstraňována a přemísťována na bezpečnější místa. Podpěrný bod je následně opatřen zábranou, která zabrání čápům ve vytvoření nového hnízda na původním místě. Pokud není možné odstranění hnízda, dráty kolem něj jsou izolovány, aby nedošlo ke zranění nebo úhynu čápů elektrickým proudem.

Z podnětu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) byla provedena kontrola dutých betonových sloupů elektrického vedení společnosti ČEZ Distribuce. Bylo zkontrolováno a opraveno krytí sloupů z důvodu ochrany kriticky ohroženého sýčka obecného (Athene noctua). Kontrola sloupů byla doporučena AOPK ČR v oblastech kritických pro hnízdění sýčka obecného. Jde o silně ohrožený druh, jeho ochrana je vzhledem k současnému stavu populace ve střední Evropě prioritou druhové ochrany.

V roce 2023 pokračovala podpora hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v lokalitách Skupiny ČEZ. Na objektech ve vlastnictví členů Skupiny ČEZ bylo v instalovaných budkách vyvedeno celkem 16 mláďat. Od roku 2011, kdy byla na chladicí věži elektrárny Tušimice umístěna první sokolí hnízdní budka v ČR, bylo na výškových stavbách elektráren, komínech a chladicích věžích vyvedeno nejméně 163 mláďat.

3.5.3. Ochrana chráněných druhů živočichů a rostlin

V rámci ochrany životního prostředí a podpory biodiverzity Skupina ČEZ monitoruje druhy uvedené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN či jinak chráněné, které mají svůj biotop v oblasti ovlivněné provozem.

Druhy uvedené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN či národně chráněné druhy s biotopem v oblasti ovlivněné provozem

	Celkový počet Třída
Kriticky ohrožené		32 ptáci, hmyz, rostliny
Ohrožené	48	ptáci, hmyz, obojživelníci, měkkýši, rostliny
Zranitelné	91	ptáci, hmyz, obojživelníci, plazi, měkkýši, korýši, vířníci, ryby, savci, rostliny
Téměř ohrožené	96	ptáci, hmyz, obojživelníci, plazi, měkkýši, pavoukovci, savci, rostliny
Málo dotčené		165 ptáci, hmyz, savci, ryby, rostliny

Biologickými průzkumy v našich lokalitách byly zjištěny různé druhy živočichů a rostlin, v některých případech se jedná o druhy chráněné. Tyto druhy jsou mnohdy vázány na specifické podmínky, které jsou pro danou lokalitu charakteristické. Skupina ČEZ se snaží tato, z pohledu výskytu vzácných biotopů a na ně vázaných chráněných druhů živočichů a rostlin, významná území chránit a podporovat.

Jedním z významných území, kde probíhá monitoring a ochrana ohrožených druhů rostlin a živočichů, je bývalé odkaliště elektrárenských popílků Tušimice. Předmětem ochrany jsou zde populace ohrožených druhů motýlů, ptáků, plazů a rostlin např. okáč metlicový (Hipparchia semele), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ještěrka zelená (Lacerta viridis), smil písečný (Helichrysum arenarium). Cílem ochrany je stabilizace a posílení populací ohrožených druhů a udržení nebo zvýšení potenciálu území pro trvale se vyskytující druhy zastoupené v Červeném seznamu ohrožených druhů. Vzhledem k tomu, že se jedná o z mnoha důvodů ceněné území, byla v roce 2022 připravena smlouva mezi ČEZ, a. s. a Krajským úřadem Ústeckého kraje o ochraně daného území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Smluvním závazkem je tak zajištěna eliminace invazivních druhů rostlin, řízená seč a pastva ovcí a koz s cílem zachování optimálních podmínek pro populaci okáče metlicového a v neposlední řadě také monitoring a hodnocení jednotlivých indikátorů stavu chráněného území.

V rámci elektrárny Ledvice byl vytvořen vhodný prostor pro záchranu kriticky ohroženého karase obecného (Carassius carassius). Tento druh se dříve hojně vyskytoval v návesních rybníčcích, slepých ramenech a tůních okolo řek, mnohdy zůstával jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku a posledním druhem v zanesené nádrži či tůni. V současné době je však vytlačován invazivním druhem – karasem stříbřitým (Carassius auratus). Retenční nádrž čistírny technologických vod elektrárny byla od posledního vyčištění čtyři roky postupně připravována a byly vytvářeny vhodné podmínky pro chov karase obecného. Ve spolupráci s rybářským svazem Duchcov byly zajištěni geneticky čistí jedinci vhodní k chovu vyskytující se v blízkosti elektrárny Ledvice, resp. v tůních okolo Duchcova, tedy nedotčení křížením s invazními druhy. Pro vyhodnocení zdraví populace a její růst je prováděn pravidelný kontrolní výlov. Na základě odborných konzultací poté bude určena vhodná doba pro výlov a návrat karase obecného do přirozeného prostředí.

Skupina ČEZ také spolupracuje se správcem závlahové soustavy Lesy ČR, s.p. a převodem povrchových vod areálem elektrárny Hodonín přispívá k ochraně v České republice unikátního a nenahraditelného biotopu lužních lesů, ohroženého provedenými komplexními vodohospodářskými úpravami. Převáděné povrchové vody kromě toho dotují prameniště Podluží, zdroj pitné vody místní komunity.

Během biologických průzkumů na lokalitách Skupiny ČEZ byl zjištěn výskyt některých chráněných druhů živočichů, jedná se např. o čmeláka skalního, svižníka polního, lišaje pryšcového, otakárka ovocného či žluvy hajní. V případě rostlin je možné zmínit například areál JE Temelín, ve kterém se nacházejí některé druhy rostlin zařazených do Červeného seznamu ČR. Zjištěné druhy se nacházejí v prostoru elektrárny prokazatelně vlivem v minulosti probíhajících stavebních prací, kde manipulací se zeminou a následnou rekultivací vznikly plošky s řídkým vegetačním krytem nebo místa zamokřená, kde tyto rostliny prospívají především díky nízkému konkurenčnímu tlaku z okolí. Jedná se o bělolist rolní (Filago arvensis), zeměžluč okolíkatou (Centaurium erythraea) či mrvku myší ocásek (Vulpia myuros).

Práce v lokalitách jsou vždy prováděny s ohledem na chráněné druhy živočichů a rostlin.

3.5.4. Rekultivace dolů

V roce 2023 pokračovala technická a biologická rekultivace území dotčených důlní činností Skupiny ČEZ. Obnova krajiny a vytvoření ekologické stability jsou zásadní pro minimalizaci a eliminaci dopadů těžby hnědého uhlí na životní prostředí. Vytvoření nové krajiny s obnovou všech základních funkcí rekultivovaných ploch a jejich začlenění do okolní krajiny jsou hlavními a nejdůležitějšími cíli rekultivace. Jednotlivé rekultivační projekty jsou připravovány v souladu se Souhrnnými plány sanace a rekultivace.

Hlavní činností společnosti Severočeské doly, a.s. je těžba nerostných surovin, tedy činnost probíhající pod povrchem terénu. Skupina ČEZ jinou takto rozsáhlou podpovrchovou činnost neprovozuje. Jednou z hlavních managementových priorit Severočeských dolů je podpora biodiverzity jako důležitého nástroje ochrany přírody a krajiny. Ochrana a zvyšování biodiverzity podléhají podmínkám stanoveným v povoleních těžby podle Plánů otvírky, přípravy a dobývání, které upravují těžbu hnědého uhlí v Dole Bílina a Dolech Nástup Tušimice. Ve městech a obcích dotčených těžbou jsou zavedena ochranná opatření, jako je vytváření protihlukových bariér, stěn a lesních pásů, která snižují negativní účinky těžby.

Severočeské doly dokončily v roce 2023 rekultivaci krajiny na ploše 119,48 ha a zahájily novou rekultivaci na ploše 50,91 ha. V roce 2023 nebyly na Dole Bílina ani na Dolech Nástup Tušimice provedeny zábory pozemků pro postupy 1. skrývkového řezu. V prostoru předpolí obou dolů je před zahájením těžby prováděn průběžný biologický monitoring dotčených pozemků. Jeho účelem je zmapovat výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin z předpolí lomu. V případě jejich výskytu se provádí transfer do postupně vznikajících náhradních biotopů vytvořených na rekultivovaných plochách.

Proces rekultivace je pravidelně kontrolován pracovníky odboru rekultivací a v kontrolních dnech také zástupci státní správy a zástupci obcí a měst, v jejichž katastrech jsou rekultivační práce prováděny.

Souhrnná tabulka jednotlivých typů rekultivací (v ha) včetně procentuálního vyjádření

	Probíhající		Dokončené		Celkem
Druhy a výměry rekultivovaných pozemků	Doly Nástup Tušimice	Důl Bílina	Doly Nástup Tušimice	Důl Bílina	Severočeské doly	%
Rekultivace celkem	711,68	675,49	2 668,66	3 676,68	7 732,51	100
Zemědělská půda	174,43	150,93	1 522,57	1 338,52	3 186,45	41,21
Lesy	507,36	402,50	937,95	1 706,44	3 554,25	45,96
Voda	4,09	18,13	54,13	160,12	236,47	3,06
Ostatní	25,80	103,93	154,01	471,60	755,34	9,77

V zájmovém území Severočeských dolů, a.s. byly úřední autoritou zaregistrovány následující významné krajinné prvky:

Sukcesní plocha Pokrok na výsypce Pokrok –o rozloze 3,6 ha, technicky nerekultivovaná plocha ponechaná přirozené obnově za účelem posílení ekologických funkcí krajiny.

Sukcesní plochy na Radovesické výsypce o rozloze 54,3 ha se zachováním stanovištní diverzity v podobě vyvýšenin a sníženin jako charakteristického pozůstatku po zakladačovém sypání výsypky. Výsledná pestrá členitost mikroreliéfu vytvořila celou řadu různých ekotypů pro osídlení různými rostlinnými a živočišnými druhy.

Sukcesní plocha Jarmila na Radovesické výsypce –o rozloze 12,4 ha, výjimečná členitostí terénu a stupňovitostí etáží, které společně vytváří velmi přitažlivé přirozené stanoviště zvěře a hnízdiště ptactva. Lokalita je rovněž vyhledávaným útočištěm hmyzu.

Sukcesní plochy na výsypce Merkur o rozloze 32,4 ha se zachováním členitosti terénu, které jsou hnízdištěm celé řady ohrožených druhů ptáků, další ohrožené druhy zde loví či sbírají potravu. Rovněž z botanického hlediska je vhodné lokalitu ponechat v současném stavu bez rekultivace.

Uvedené plochy jsou součástí kategorie "dokončené" a "ostatní" rekultivované pozemky.

3.5.5. Zajištění ekosystémových funkcí na vodních tocích

Dodržování povolení, spolupráce se státními orgány ochrany vod a podniky pověřenými správou povodí a toků vede k optimální manipulaci a nakládání s vodami, které zajistí maximální zajištění ekosystémových funkcí, zachování a prosperitu ekosystému.

3.5.6. Ostatní aktivity v oblasti biodiverzity a vzdělávání

Nadace ČEZ vypisuje 2x za rok, na jaře a na podzim, grantové řízení "Stromy". Toto grantové řízení je zaměřeno na zlepšení životního prostředí pomocí podpory výsadby stromů. V grantovém řízení je podporována výsadba dřevin především v urbanizovaném prostředí nebo v jeho těsné blízkosti, která povede ke kultivaci a zmírnění projevů změny klimatu na lokální úrovni. Jedná se zejména o výsadbu, či obnovu dřevin u veřejných budov, liniových dřevin, ve veřejně přístupných zahradách, parcích, dřevin podél vodotečí a návesních nádrží, remízků, sadů, zelených bariér proti větru a prachu, alejí, stromořadí a dalších přírodně, či kulturně hodnotných lokalit. Výsadba zahrnuje pro stanovištně původní druhy dřevin a jejich odrůd. V roce 2023 jsme podpořili 138 žádostí částkou 13 329 463Kč. Od roku 2011 bylo podpořeno 803 projektů za 84,5 mil. Kč. Celkem jsme pomohli vysadit 127 047 stromů.

Nadace ČEZ je dlouholetým partnerem Safari Park Dvůr Králové a finančně podporuje projekt, který přispívá k záchraně ohrožených druhů nosorožců. Za posledních sedm let jsme přispěli celkovou částkou 8 mil. Kč.

V rámci firemního dobrovolnictví je možné prací podpořit i společnosti z oblasti ekologie a životního prostředí. Během již tradiční akce energetiků z Dukovan bylo v roce 2023 vysazeno 1 480 nových stromů v lokalitě Heraltice na Vysočině. Cílem této dobrovolnické akce je tvorba smíšených porostů se zastoupením širokého spektra dřevin plnících očekávané funkce lesa. Pracovníci Skupiny ČEZ v roce 2023 dále podpořili svou prací např. Zoologickou zahradu hl. m. Prahy nebo Botanickou zahradu hl. m. Prahy.

Více informací o firemním dobrovolnictví naleznete v kapitole 4.1.1.4 Firemní dobrovolnictví.

3.6. Odpady a přírodní zdroje

3.6.1. Odpad a přírodní zdroje

GRI 103, 306–1, 306–2; SASB IF–EU–150a.1 / SDG12

Skupina ČEZ si je vědoma rostoucí důležitosti správného nakládání s odpady a ochrany přírodních zdrojů. Na odpad proto nahlížíme jako na nový zdroj a materiál, ve všech krocích nakládání s odpady uplatňujeme principy oběhového hospodářství.

Nakládání s odpady je založeno na Systému environmentálního managementu (EMS), který stanovuje hierarchii způsobů nakládání s odpady v pořadí důležitosti od prevence, přípravy k opětovnému využití, recyklace a energetického využití odpadu až po likvidaci. Nakládání s odpady se ve Skupině ČEZ věnují odborně vyškolení pracovníci. Zavádíme konkrétní iniciativy, které odrážejí naši environmentální politiku a předcházejí vzniku odpadů.

Obr. č. 2: Hierarchie způsobů nakládání s odpady

Oběhové hospodářství je model udržitelné výroby a spotřeby, který optimalizuje využití zdrojů, prodlužuje životní cyklus jednotlivých výrobků a snižuje množství odpadu na minimum. Ve Skupině ČEZ jsme zavedli principy oběhového hospodářství do naší firemní kultury, strategie a procesů našich obchodních aktivit. Za nakládání s odpady a oběhové hospodářství odpovídá představenstvo ČEZ, a. s., prostřednictvím Politiky ochrany životního prostředí a bezpečnosti.

Hierarchie nakládání s odpady je dodržována ve všech našich činnostech, v roce 2023 jsme předali k recyklaci či k jinému využití 58% vyprodukovaných odpadů, bylo odstraněno 34% odpadů, z toho 28% bylo uloženo na skládku, 8% odpadů, převážně železného šrotu z demolic zůstalo skladováno a bylo předáno k dalšímu využití v následujícím roce.

Více než dvojnásobné navýšení produkce odpadů souvisí s prováděním demolice 4 bloků uhelné elektrárny Prunéřov. V rámci vyřazování uhelných elektráren z provozu se demontují technologie a bourají již nepoužitelné budovy, čímž vzniká velké množství odpadu. Před demolicí provádíme screening odpadu cílený na identifikaci opětovně využitelných odpadů a nebezpečného odpadu. Demolice řídíme tak, abychom maximalizovali využití odpadu. Většinu našich odpadů proto tvoří stavební a demoliční odpady pocházející z demolice staveb, kovové odpady, kaly z čištění odpadních vod a komunální odpad.

Dceřiná společnost ČEZ Recyklace uplatňuje principy oběhového hospodářství při zpětném odběru vyřazených fotovoltaických panelů a do budoucna i baterií. V roce 2023 společnost ČEZ Recyklace převzala od společností Skupiny ČEZ v režimu zpětného odběru 2368 kusů fotovoltaických panelů, což bylo 40,251 tun.

Produkty spalování a odsíření (4 566 554t) jsou v rámci předcházení vzniku odpadů podrobovány pravidelnému testování a certifikaci a v režimu výrobků dále využívány, v 99,7% se tak nestanou odpadem. Odpadem se nestávají ani výrobky s ukončenou životností vytříděné a předané k recyklaci v režimu zpětného odběru (baterie, akumulátory, pneumatiky, zářivky, vyřazená elektrozařízení) v množství 316t.

Data o odpadech a způsobu nakládání s nimi jsou vykazována ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 a Rozhodnutí Komise 2014/955/EU o seznamu odpadů podle katalogových čísel odpadů a kódů jejich využití/ odstranění na základě vážení hmotnosti při předávce odpadů do zařízení k využití/odstranění odpadů. Data jsou založena na sběru dat v rámci celé korporace a dat o nakládání s odpady odpadových společností, jimž byly odpady předány. Data nezahrnují odpadní vody ani hmoty z těžby, které jsou využívány pro sanační a rekultivační práce. Pro reporting dat byl využit standard GRI 306: Waste 2020.

GRI 306–3

Vyprodukované odpady (t)	2021	2022	2023
Ostatní odpad	59 235	47 738	119 822
Nebezpečný odpad	2 994	1 733	8 695
Radioaktivní odpad	337	428	238
Celková produkce odpadů	62 566	49 889	128 755

GRI 306–4

Využité nebezpečné odpady (t)	2021	2021 Off–site	2022	2022 On–site	2022 Off–site	2023	2023 Off–site
Příprava pro opětovné použití	188	188	1	0	1	9	9
Recyklace	584	584	271	178	93	352	352
Ostatní využití	603	603	65	0	65	289	289
Celkově využito nebezpečných odpadů	1 375	1 375	337	178	159	650	650

Využité ostatní odpady (t)	2021	2021 On–site	2021 Off–site	2022	2022 On–site	2022 Off–site	2023	2023 On–site	2023 Off–site
Příprava pro opětovné použití	17 378	0	17 378	6 128	0	6 128	14 829	0	14 829
Recyklace	14 532	0	14 532	17 152	0	17 152	58 080	0	58 080
Kompostování	20 556	17 005	3 551	15 727	14 882	845	846	0	846
Ostatní využití	12 019	7 360	4 659	9 783	9 159	624	269	0	269
Celkově využito ostatních odpadů	64 485	24 365	40 120	48 790	24 041	24 749	74 023	0	74 023

Celkové množství využitých odpadů	65 860	24 365	41 495	49 127	24 219	24 908	74 673	0	74 673

GRI 306–5

Odstraněné nebezpečné odpady (t)	2021	2021 Off–site	2022	2022 Off–site	2023	2023 Off–site
Energetické využití odpadů	154	154	296	296	88	88
Spalování	26	26	36	36	48	48
Skládkování	589	589	193	193	6 706	6 706
Ostatní využití	849	849	1 051	1 051	1 203	1 203
Celkově odstraněno nebezpečných odpadů	1 618	1 618	1 576	1 576	8 045	8 045

Odstraněné ostatní odpady (t)	2021	2021 On–site	2021 Off–site	2022	2022 On–site	2022 Off–site	2023	2023 On–site	2023 Off–site
Energetické využití odpadů	95	0	95	76	0	76	496	0	496
Spalování	14	0	14	117	0	117	62	0	62
Skládkování	10 636	4 683	5 954	16 638	1 498	15 140	29 526	1 150	28 376
Ostatní využití	8 708	4 188	4 520	6 587	3 316	3 271	6 012	2 584	3 428
Celkově odstraněno ostatních odpadů	19 453	8 871	10 583	23 418	4 814	18 604	36 096	3 734	32 362

Celkové množství odstraněných odpadů	21 071	8 871	12 201	24 994	4 814	20 180	44 141	3 734	40 407

Pozn. V položce "on site" jsou zahrnuty rovněž radioaktivní odpady na úložišti radioaktivních odpadů Dukovany v množství 238t v roce 2023.

Odpad vyprodukovaný na výrobu elektřiny a tepla v (kg/MWh)	2021	2022	2023
Ostatní odpad	0,92	0,77	2,02
Nebezpečný odpad	0,05	0,03	0,15

V souvislosti s demolicí uhelné elektrárny Prunéřov 1 byla v roce 2023 významně zvýšena produkce ostatních i nebezpečných odpadů na MWh elektřiny a tepla. V rámci demolice bylo vyprodukováno téměř 80 tis. tun odpadů. Kromě produkce odpadů z demolice zůstala produkce odpadů na úrovni předchozího roku. Množství nebezpečných odpadů tvořilo v roce 2023 přibližně 6,8% všech odpadů, nárůst produkce nebezpečných odpadů opět souvisí s demolicí uhelné elektrárny, převážně se jedná o odpady kontaminované ropnými látkami.

		Hlavní toky odpadů, které tvoří majoritní podíly v ostatních a nebezpečných odpadech z hlavních výrobních činností:

Tok odpadů	Složení odpadů	Vznik odpadu v roce 2023 (t)	Basilejská úmluva příloha III, seznam nebezpečných vlastností
Ostatní odpad/Stavební a demoliční odpady	Izolace, stavební dřevo, odpady plastů, minerálních vláken, cihly, beton, železobeton z demolic a rekonstrukcí staveb, včetně vytěžené zeminy v rámci stavebních prací.	20 045	N/A
Nebezpečný odpad/Stavební a demoliční odpady	Kontaminované odpady z demolic, odpady obsahující azbest	6 423	HP 14 HP 3 HP 7
Ostatní odpad /Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení, které nejsou certifikovány v režimu výrobků	Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 není popílek klasifikován jako nebezpečná látka. Látka se skládá z fází skelného/amorfního materiálu a minerálů. Její chemické složení se přednostně analyzuje jakožto prvkové a udává se jako hmotnostní zlomek každého ekvivalentního oxidu, např. SiO2, Al2O3, Fe2O3, CaO.	15 725	N/A
Ostatní odpad/Odpadní kovy (včetně jejich slitin)	Složení závisí na materiálu použitém v technologie. Jedná se především o železo a ocel, hliník, měď, kabely atd.	58 561	N/A
Ostatní odpad/ Odpady z čistíren odpadních vod a kaly z čiření	Kaly jsou suspenzí pevných a koloidních částic organických a anorganických látek ve vodě. Kal obsahuje: organické látky a dále sloučeniny dusíku a fosforu těžké kovy: (Zn, Pb, Cu, Cr, Ni, Cd, Hg, As) v konc.1 až 1000 mg/kg sušiny; organické látky, anorganické sloučeniny na bázi Si, Al, Ca, Mg aj.	2 157	N/A
Nebezpečné odpady/Odpadní motorové, převodové a mazací oleje a odpady z odlučovačů oleje	Odpadní oleje tříděné do jednotlivých kategorií z hlediska jejich užití k regeneraci, přepracování či energetickému využití.	118	HP 3

Naši zaměstnanci vzniklý odpad třídí s cílem separovat využitelné složky. Odpady shromažďujeme v odpovídajících sběrných nádobách, jejich počet a rozmístění je průběžně optimalizováno podle skutečných potřeb. Kromě využitelných složek komunálních odpadů – papíru, plastů, skla, bioodpadu – předáváme k recyklaci také upotřebené oleje, kovové materiály a další využitelné odpady. Součástí systému je zpětný odběr elektrozařízení a baterií. Elektroodpad zpracovávají chráněné dílny zaměstnávající tělesně postižené.

V rámci předcházení vzniku odpadů ve Skupině ČEZ regenerujeme na místě transformátorové oleje, v roce 2023 přesáhlo množství regenerovaného transformátorového oleje určeného k opětovnému použití 452t.

Ve vazbě na vyřazení nepotřebného majetku a nepotřebných skladových zásob jsou ustanoveny likvidační komise s cílem maximalizovat využití nepotřebného majetku a skladových zásob v rámci Skupiny ČEZ, případně odprodat na externím trhu, tak aby byla zařízení využita v rámci celého životního cyklu.

3.6.1.1. Radioaktivní odpad (RAO)

S radioaktivními odpady z jaderných elektráren nakládáme v souladu s atomovým zákonem (zákon č. 263/2016 Sb.).

V JE Dukovany i v JE Temelín je kapalný RAO (radioaktivní koncentrát) fixován do bitumenu, tedy do formy vhodné pro uložení. Hlavním technologickým zařízením je filmová rotorová odparka, kde dochází ke smísení koncentrátu s bitumenem za současného odpaření vody. Zpracování semikapalného radioaktivního odpadu (ionexů a kalů) probíhá metodou jeho fixace do geopolymerní matrice a plnění výsledného produktu do 200l sudů. Pevný RAO je nízkotlace lisován do sudů nebo spalován, taven a vysokotlace lisován v zahraničí.

V roce 2023 se uskutečnilo 29 sledovaných vnitrostátních přeprav radioaktivního odpadu z jaderné elektrárny Temelín do areálu jaderné elektrárny Dukovany. Proběhla jedna mezinárodní přeprava radioaktivních odpadů z ČEZ, a. s., JE Dukovany do firmy JAVYS EBO ke snížení jejich objemu vysokotlakým lisováním a jedna zpětná přeprava RAO po úpravě VT lisováním ze společnosti JAVYS EBO do ČEZ, a. s., JE Dukovany. Dále bylo provedeno 5 mezinárodních přeprav RAO z JE Dukovany do spalovny Studsvik Sweden AB za účelem snížení jejich objemu spálením.

3.6.1.2. Vedlejší energetické produkty (VEP)

Technologické procesy spalování uhlí a biomasy jsou ve Skupině ČEZ nastaveny s cílem využít produkty, např. popílek, strusku a produkty odsíření (energosádrovec), dále ve stavebnictví. Naším cílem bylo do konce roku 2023 znovu použít alespoň 98% těchto produktů. V roce 2023 bylo 83,1% námi vyrobených VEP použito na krajinotvorbu a tvarování terénu, 16,6% VEP bylo prodáno pro jiné využití ve stavebnictví. Celkem jsme prodali 402 435t energetického sádrovce na výrobu sádrokartonu a cementu. Celkově bylo využito, resp. předáno k využití, jak v režimu certifikovaných výrobků, tak v režimu odpadů – 99,95% VEP.

3.6.1.3. Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO)

Využití odpadu podle zásad oběhového hospodářství přináší nové příležitosti v energetickém sektoru. Skupina ČEZ disponuje technickým, technologickým i personálním know–how potřebným k využití těchto příležitostí, a tak i ke zlepšení životního prostředí nahrazením primárních zdrojů (zejména uhlí).

V areálu lokality Energotrans (Mělník) se připravuje projekt zařízení na energetické využití odpadů. Cílem zařízení je tepelně využít nerecyklovatelný odpad k výrobě tepla a elektřiny, a nahradit tak spotřebu až 3 000 vagónů uhlí ročně. ZEVO jako takové je důležitou součástí oběhového hospodářství. Předpokladem je zahájení provozu na přelomu let 2027 a 2028.

3.6.2. Použité zdroje/materiály

GRI 301–1

Pro Skupinu ČEZ jsou klíčovými vstupy paliva a materiály pro výrobu a rozvod elektřiny a tepla. Preferujeme uhlí, biomasu a materiály pro čištění spalin z lokálních zdrojů. V roce 2023 tvořilo 31% paliv pro výrobu energie hnědé a černé uhlí. V našich dvou jaderných elektrárnách jsme v roce 2023 použili 81 tun jaderného paliva na výrobu 30,41 TWh bezemisní elektřiny. Jaderné zdroje vyrobily v rámci Skupiny ČEZ nejvíce energie.

Sorbenty a reagenty pro čištění spalin v uhelných elektrárnách Skupiny ČEZ jsou dodávány na základě dlouhodobých kupních smluv. V roce 2023 činily dodávky sorbentů 697 tisíc tun.

Zdroje používané ve výrobních procesech podle hmotnosti/objemu/energetického obsahu

Neobnovitelné suroviny – paliva	Množství [pevné látky (kt), plyny (mil. m3)]			Energie (PJ)
	2021	2022	2023	2021	2022	2023
Černé uhlí	1 864	1 744	1 298	36	33	26
Hnědé uhlí a lignit	12 434	12 469	11 340	143	143	131
Zemní plyn	696	541	477	24	19	17
Diesel, lehký topný olej	3,07	2,63	3,72	0,13	0,11	0,14
Těžký topný olej, mazut	2,36	2,94	1,74	0,10	0,13	0,07
Uran	0,07	0,07	0,08	289	287	317

Obnovitelné suroviny– paliva		Množství [pevné látky (kt), plyny (mil. m3)]			Energie (PJ)
	2021	2022	2023	2021	2022	2023
Pevná biopaliva	1 115	912	896	12,4	10,4	9,9
Kapalná biopaliva	0,23	0	0	0,008	0	0
Bioplyn	1,13	0	18	0,039	0	0,4

Neobnovitelné suroviny – ostatní	2021	2022	2023
Vápenec (kt)	720	757	661
Vápno (kt)	41	28	34
Močovina (kt)	1,1	0,03	0,005
Čpavková voda (kt)	0,5	1,5	2,05
Kyselina adipová (kt) – NOVÉ	N/A	N/A	0,19

Při výběru a používání materiálů a surovin respektujeme požadavky, případně zákazy jejich využití dle konkrétních evropských nařízení a směrnic (např. nařízení REACH, nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách, směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních nebo nařízení k F–plynům). V případě látek, u kterých je zákaz předběžně diskutován v souvislosti s přípravou nové legislativy, analyzujeme situaci a hledáme náhrady (např. aktuálně silikonové tmely a mazadla, PFAS).

3.6.3. Spotřeba energie a snížení energetické náročnosti

GRI 103, 302–1, 302–3; SASB IF–EU–000.D / SDG7

Spotřeba energie v rámci Skupiny ČEZ zahrnuje veškerou spotřebu energií v rámci Skupiny ČEZ, včetně primární energie (chemicky vázané v palivech) spotřebované k výrobě ušlechtilých forem energie (elektrické energie a teplárenského tepla).

Celková spotřeba energie3 odpovídá rozdílu energie na vstupu a energie na výstupu:

a) Energie na vstupu b) Energie na výstupu + spotřeba energie z neobnovitelných (fosilních) paliv (uhlí, zemní plyn, kapalná paliva) – prodej energie (elektřina, teplo, chlad, technologická pára)

- spotřeba energie z obnovitelných paliv (biomasa, bioplyn, kapalná biopaliva)
- teplo vyrobené v parogenerátorech z jaderného paliva
- výroba energie z nepalivových
zdrojů (vítr, voda, fotovoltaika)
- nákup energie (elektřina, teplo) pro vlastní spotřebu

Nejvýznamnější položkou celkové spotřeby energie je energie chemicky vázaná v palivech spotřebovaná k výrobě elektrické energie a teplárenského tepla. Dále zahrnuje vlastní spotřebu elektřiny na výrobu elektřiny, spotřebu elektřiny na dodávku tepla pro teplárenské účely, spotřebu elektřiny pro ostatní účely (budovy, osvětlení atd.), vlastní spotřebu a ztráty technologického tepla, vlastní spotřebu teplárenského tepla (otop, teplá užitková voda atd.).

Ukazatel energetické náročnosti při výrobě elektřiny a tepla je v rámci Skupiny ČEZ vyjádřen jako podíl spotřebované energie z obnovitelných paliv, neobnovitelných paliv (i jaderného paliva) a prodané energie (elektřiny, tepla, chladu, technologické páry).

Podíl zdrojů v energetickém mixu v roce 2023 (v %)

Jádro	59,1
Voda	4,6
Fotovoltaika	0,3
Vítr	0,7
Uhlí	30,0
Zemní plyn	3,9
Biomasa	1,4
Bioplyn	0,0

Naše závazky v oblasti úspor energie, které jsou popsány v Energetické politice Skupiny ČEZ a schváleny představenstvem, stanovují rámec pro řízení a efektivní využívání energie. Plnění těchto závazků nám také pomůže dosáhnout našeho cíle snížit intenzitu emisí skleníkových plynů.

V souladu s Národním akčním plánem energetické účinnosti ČR realizujeme u našich zákazníků iniciativy zaměřené na energetickou účinnost. V praxi instalujeme moderní technologie, chytré výrobky a systémy, které inteligentně řídí spotřebu energie.

Prostřednictvím informačních kampaní také zvyšujeme povědomí zákazníků o úsporách energie.

Níže uvádíme hlavní projekty úspor energie, které jsme realizovali u našich zákazníků v roce 2023:

vysoce účinná kogenerační výroba elektřiny a tepla,
tepelná čerpadla v obytných budovách,
energetické služby se zaručenou finanční úsporou,
energeticky účinné osvětlení v nebytových budovách,
energeticky účinné venkovní osvětlení v průmyslových objektech.

V příštích letech se zaměříme především na digitální transformaci a decentralizovanou výrobu energie. Digitalizaci vnímáme jako hnací sílu nižší spotřeby energie, a proto jsme si stanovili cíl pokrýt do roku 2030 pokrýt 80% spotřeby inteligentními měřiči.

Energetická bilance (v TJ)

Energetická bilance (spotřeba energie v palivu na dodanou energii)	Jednotka	2021	2022	2023
A) Spotřeba energie v palivu pro výrobu elektřiny a tepla	TJ	535 991	523 519	495 341
– z toho neobnovitelná paliva	TJ	523 583	513 851	486 165
– z toho obnovitelná paliva	TJ	12 408	9 668	9 176
B) Energie vyrobená z nepalivových zdrojů	TJ	7 351	6 936	6 366
C) Dodaná energie	TJ	199 166	194 061	188 910
z toho elektřina	TJ	172 773	170 543	161 103
z toho teplo	TJ	26 393	23 412	27 793
z toho chlad*	TJ	N/A	53	14
z toho technologická pára*	TJ	N/A	0	0
Celková spotřeba energie, včetně primární energie k výrobě elektřiny a tepla (A+B–C)	TJ	344 176	336 393	312 796
Ukazatel energetické náročnosti (A/C)		2,691	2,698	2,622

* Ukazatel je sledován od roku 2022.

³ Spotřeba paliv v energetických jednotkách (zpravidla v TJ) je stanovena součinem množství jednotlivých paliv (kg, t, m3) zjištěných ověřenými měřidly a výhřevnosti paliv zjištěných laboratorními rozbory paliv v akreditovaných laboratořích, případně deklarovaných dodavatelem (zemní plyn, případně kapalná paliva).

s pomocí

Skupina ČEZ se zavazuje respektovat a dodržovat lidská práva při všech svých činnostech a podnikatelských aktivitách. Naším cílem je být zodpovědným korporátním občanem a dobrým sousedem, který se aktivně a důsledně podílí na podpoře a rozvoji komunitního života. V praxi prosazujeme rovné příležitosti, spravedlivé zacházení, otevřenou komunikaci, rozmanitost, flexibilitu práce včetně sladění pracovního a soukromého života.

	Ve spolupráci s českou vládou si Skupina ČEZ zajistila kapacitu v pozemním terminálu LNG, který je ve výstavbě v Německu a získala dlouhodobou roční kapacitu 2 mld. metrů krychlových.		Skupina ČEZ provozuje 9 informačních center, která nabízejí širokou škálu exkurzí a interaktivních aktivit. Návštěvnost v roce 2023 byla rekordní a činila téměř 281 tis. osob.
ČEZ Distribuce v roce 2023 připojila k síti rekordních 52 109 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 605,5 MW.		Skupina ČEZ je spolu s Nadací ČEZ jedním z největších firemních dárců v České republice. V roce 2023 dosáhly finanční dary společností Skupiny ČEZ celkem 499 mil. Kč.
	V roce 2023 byl již poosmé v řadě vyhlášen ČEZ Prodej nejdůvěryhodnějším dodavatelem energií.		Skupina ČEZ byla oceněna jako TOP Odpovědná velká firma 2023.
Skupina ČEZ byla počtvrté za sebou oceněna jako TOP Zaměstnavatel 2023.		V roce 2023 nastoupilo do Skupiny ČEZ 3 775 nových zaměstnanců.
	V roce 2023 jsme digitálně obsluhovali většinu zákazníků ve všech segmentech, podíl digitálních interakcí se zákazníky přesáhl 62%. Významně rostlo i využití mobilní aplikace a distribučního portálu.		Naší aktualizovanou online aplikaci pro domácnosti "MŮJ ČEZ" si stáhlo již více než 300 tisíc zákazníků.

4.1. Vztahy s komunitami

GRI 3–3, 203–1, 203–2, 413–1, 413–2 / SDG 17

4.1.1. Korporátní odpovědnost

Skupina ČEZ si uvědomuje svou sociální, environmentální a finanční odpovědnost spojenou se svými provozy a obchodními aktivitami na evropském trhu. Naším cílem je být zodpovědným korporátním občanem a dobrým sousedem, který se aktivně a důsledně podílí na podpoře a rozvoji komunitního života. Skupina ČEZ podporuje projekty v různých oblastech – sociální péče, vzdělávání, kultury, sportu, ochrany životního prostředí, rozvoji místní infrastruktury a zdravotní péče. Máme významný ekonomický dopad na rozvoj místních komunit a regionů ČR. Jsme významným zaměstnavatelem a vytváříme pracovní příležitosti i v dodavatelském řetězci.

4.1.1.1. Vztahy s komunitami

Monitorujeme sociální a environmentální dopady naší činnosti v lokalitách, kde působíme. Dopady naší činnosti zveřejňujeme dle platné legislativy. Sociální dopady transparentně komunikujeme s místními stakeholdery ve všech oblastech našeho podnikání. V lokalitách, kde působíme, zakládáme pracovní skupiny s místními stakeholdery ze všech oblastí k diskuzi dopadů naší činnosti. Pro komunikaci s komunitami máme veřejně dostupnou Politiku vztahů s komunitami, za jejíž plnění zodpovídá ředitel útvaru Public Affairs Skupiny ČEZ, podřízený přímo generálnímu řediteli společnosti. Je postavena na těchto principech: vztahy s komunitami jsou součástí odpovědného podnikání; vztahy s komunitami považujeme za nástroj získávání zpětné vazby; usilujeme o oboustranně přínosné soužití komunit se Skupinou ČEZ v území na základě otevřené komunikace; s komunitami jednáme transparentně, komunity mají k dispozici soubor komunikačních kanálů s garantovanou dobou reakce.

4.1.1.2. Komunikace

Skupina ČEZ prosazuje transparentní a otevřenou komunikaci o svých aktivitách a činnostech, stavu distribuční sítě a investicích s dopadem na místní komunity. V průběhu roku jsou organizována setkání zástupců Skupiny ČEZ se členy místních samospráv, nevládních a neziskových organizací, obcí a místních komunit s cílem poskytnout komplexní informace a řešit s tím související otázky a vznesené podněty.

Vedení Skupiny ČEZ také pravidelně komunikuje se zaměstnanci a informuje je o činnosti, vývoji a směřování společnosti. Zaměstnanci mají přístup k informacím on–line, v newsletterech, prostřednictvím on–line rozhovorů s vedením společnosti, ve firemním časopisu a v dalších kanálech.

Vedení Skupiny ČEZ také otevřeně komunikuje s odborovými organizacemi o svých záměrech, finančních výsledcích a dalších záležitostech týkajících se zaměstnanců. Hlavní společnosti Skupiny ČEZ mají uzavřené kolektivní smlouvy, které upravují vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem.

4.1.1.3. Dary

Skupina ČEZ je spolu s Nadací ČEZ jedním z největších firemních dárců v České republice. Jejich komplexní přístup k dárcovským aktivitám je pravidelně oceňován nezávislou porotou (žebříček TOP Odpovědná firma, Fórum dárců). V roce 2023 dosáhly finanční dary společností Skupiny ČEZ celkem 499,0 mil. Kč, z toho 358,8 mil. Kč bylo věnováno Nadaci ČEZ a 140,2 mil. Kč bylo darováno přímo. Kromě přímých finančních darů podporuje Skupina ČEZ obce, místní komunity a neziskové organizace i prostřednictvím nefinančních darů.

Do firemního dárcovství se zapojují i zaměstnanci. V roce 2023 se uskutečnily dvě zaměstnanecké sbírky.

V únoru proběhla mimořádná sbírka na pomoc obětem ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii. Zaměstnanci přispěli částkou 1,4 mil. Kč, které Nadace ČEZ zdvojnásobila na 2,75 mil. Kč a navýšila o 8 tis. Kč nevyčerpaných z minulých let. Nadace ČEZ také ihned po zemětřesení ve zrychleném schvalovacím řízení uvolnila jeden milion korun pro organizaci ADRA, které byly využity na pomoc lidem na místě – dodání dek, spacáků, zimního oblečení, jídla, pitné vody a zajištění náhradního přechodného ubytování.

V tradiční podzimní sbírkové kampani Plníme přání – myslíme na druhé, která se zaměřila na pomoc 131 dětem a dospělým, kterým osud nepřál, darovali zaměstnanci rekordních 4,7 mil. Kč. Nadace ČEZ tuto částku zdvojnásobila na 9,4 mil. Kč a navýšila o 45 816Kč nevyčerpaných z minulého roku. Specifikem této sbírky je, že příjemce nominují sami zaměstnanci.

V roce 2023 probíhala sbírková kampaň Plníme přání již posedmnácté a celková částka vybraná v kampani a mimořádných sbírkách od jejího založení překročila 82 mil. Kč.

Nadace ČEZ rovněž dlouhodobě podporuje zaměstnance Skupiny ČEZ, kteří se zapojují do místních komunitních organizací a do aktivit, jež řeší místní potřeby: každý zaměstnanec může žádat jednou za dva roky o částku až 50 tis. Kč pro organizaci, ve které dobrovolně pomáhá. Nadace ČEZ v roce 2023 v rámci Zaměstnaneckých grantů podpořila 207 organizací nominovaných zaměstnanci, tzn. dvojnásobek oproti předchozímu roku, a rozdělila mezi ně částku 10 014 838Kč. Od roku 2013 bylo podpořeno již 1 240 projektů částkou převyšující 40 mil. Kč.

Nadace ČEZ provozuje také mobilní aplikaci EPP – Pomáhej pohybem, která funguje jako sportovní tracker a zároveň jako charitativní aplikace. Motivuje tak širokou veřejnost k pohybovým aktivitám (na výběr jsou aktivity pro všechny věkové skupiny i pro handicapované) a také ji přímo zapojuje do výběru projektů, které mohou být finančně podpořeny. Za více než osm let existence si aplikace získala přes 653 tis. uživatelů. Díky jejich sportovním aktivitám mohla Nadace ČEZ v roce 2023 rozdělit 31,5 mil. Kč mezi 384 neziskových organizací.

4.1.1.4. Firemní dobrovolnictví

Program firemního dobrovolnictví Čas pro dobrou věc je každoročně vyhlašován ve všech krajích České republiky. Kolektivní smlouva zaručuje, že každý zaměstnanec může na dobrovolnickou činnost využít dva pracovní dny placeného volna v kalendářním roce. Za 16 let od zahájení dobrovolnického programu se více než 9 600 zaměstnanců zúčastnilo přibližně 1 345 akcí. Dobrovolnické aktivity lze vykonávat jak individuálně, tak ve větší skupině. Společnost podporuje také teambuildingy formou dobrovolnické činnosti. Všechny neziskové organizace zapojené do dobrovolnického programu mají možnost získat od Skupiny ČEZ příspěvek na pokrytí nákladů na zajištění pracovních pomůcek a občerstvení pro dobrovolníky.

Přehled oblastí v dobrovolnickém programu za rok 2023 s příslušnými počty dobrovolníků

Ekologie, zvířata a životní prostředí	595
Sociální a zdravotní	182
Rozvoj lokalit a komunit, kulturní dědictví	156
Děti a mládež	43
Starší osoby	25
Vzdělání a výzkum	16

V roce 2023 věnovali zaměstnanci celkem 7 620 hodin na dobrovolnickou činnost v rámci firemního dobrovolnictví.

4.1.1.5. Charitativní akce

Mezi dalšími filantropickými aktivitami Skupiny ČEZ mají dlouhodobé zastoupení zaměstnanecké granty, snídaně a trhy chráněných dílen pořádané pro zaměstnance, charitativní sbírka oblečení a recyklace mobilních telefonů na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením.

Snídaně pro zaměstnance, velikonoční i vánoční trhy zahrnují prodej výrobků a občerstvení ze sociálních podniků, které zaměstnávají osoby se znevýhodněním a dále z chráněných dílen. V roce 2023 zaměstnanci přispěli na těchto akcích částkou více než 1,3 mil. Kč.

Od roku 2017 pořádá Skupina ČEZ pravidelně na několika místech ve svých provozech v České republice charitativní sbírku oblečení, obuvi a doplňků s názvem Průvan v šatníku. V roce 2023 zaměstnanci darovali rekordních téměř 3 214kg oblečení a obuvi, které byly následně rozděleny regionálním charitám a oděvním bankám. Od roku 2017 se celkem nasbíralo přes 14 440kg oblečení. V květnu 2023 se zaměstnanci v Praze mohli nově zapojit do SWAP—výměnné akce oblečení a věcí do domácnosti. V rámci akce zároveň proběhla edukativní přednáška na téma cirkulární ekonomiky a odpovědného nakupování s názvem Jak spotřebovávat chytře.

Společnost ČEZ věnovala v listopadu 2023 ukrajinským školám v Chersonské, Čerkaské, Černihivské a Černivecké oblasti 127 pracovních notebooků, které nastřádala v rámci pravidelné obměny zařízení. Všechny notebooky prošly důkladnou kontrolou a jsou schopné dobře sloužit dalších několik let. Notebooky převzal na ambasádě ukrajinský chargé d'affaires Vitalij Usatyj, do škol je dopraví zástupci Nadačního fondu Pomoc Ukrajině.

Zaměstnanci v Praze se nově zapojili do sbírky Český den proti rakovině, kdy zakoupením květu žlutého měsíčku lékařského mohli podpořit boj proti rakovině.

Zaměstnanci v elektrárnách Temelín a Dukovany se opět zapojili do Tříkrálové sbírky, jejíž finanční výtěžek putuje lidem v těžké životní situaci.

Podporujeme zdravotnická zařízení: ČEZ Distribuce věnovala Fakultní Thomayerově nemocnici dva užitkové vozy; ÚJV Řež poskytuje prostory konferenčního centra pro akce pořádané místními komunitami a municipalitami a zároveň sama pořádá osvětové a kulturní akce pro veřejnost.

Od roku 2019 mohou zaměstnanci v Praze darovat krev přímo na pracovišti. Spolupracujeme s výjezdovým týmem Ústřední vojenské nemocnice a ročně realizujeme 3–4 termíny odběrů krve. Od roku 2019 si již zdravotníci Ústřední vojenské nemocnice odvezli přes 230 litrů krve.

4.1.1.6. Informační centra

Skupina ČEZ provozuje 9 informačních center, která nabízejí širokou škálu exkurzí a interaktivních aktivit. Návštěvnost v roce 2023 činila téměř 281 tis. osob. Jednou z nejzajímavějších částí exkurzí je vždy pohled na technologie našich elektráren zblízka. Proto pro zájemce o energetiku připravujeme kromě standardní nabídky i speciální prohlídky našich provozů, které jsou běžně nepřístupné. Mezi ně se v tomto roce dostaly například vodní elektrárny Lipno, Les Království nebo Střekov. Kromě nich se mohli návštěvníci zúčastnit také velmi oblíbených prázdninových prohlídek areálem našich jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

Jaderné elektrárny si však zblízka může prohlédnout kdokoli, kdo navštíví naše "jaderná" infocentra. Tam návštěvníky pomocí brýlí pro virtuální realitu přeneseme do nejstřeženějších prostor v České republice, a to i přímo k reaktoru – ReakTour. Tuto zkušenost v infocentrech vyzkoušelo téměř 90 tisíc lidí a další tisíce na tematických veletrzích a konferencích.

Kromě různorodých tematických akcí, jako jsou např. noční prohlídky nebo den dětí, jsme opět zopakovali letní kampaň pro děti nazvanou "Výlet jako malovaný", která dětem kromě zábavy a edukace přinesla také atraktivní cenu: EDUkativní blok – zápisník s informacemi o jaderné energetice.

Pro velkou oblibu v roce 2023 pokračovaly i další on–line exkurze s názvem Virtuálně v elektrárně. Prohlídky jsou zdarma a probíhají prostřednictvím MS Teams. Cílovou skupinu tvoří zejména školy, které je absolvují jako doplněk výuky přírodovědných předmětů, ale přihlásit se může i široká veřejnost. Projekt byl zahájen již v roce 2020 v době pandemických omezení. Popularita projektu předčila původní očekávání – do prosince 2023 se ho zúčastnilo více než 120 tis. žáků a studentů středních škol, ČEZ jej proto školám nabízí i nadále. Účastníci se virtuálně projdou po českých jaderných elektrárnách a vnitřních strukturách vodních, větrných či fotovoltaických elektráren a mohou se dozvědět více také o distribuci elektřiny. V roce 2023 přibyla do programu nová exkurze zaměřená na vodní elektrárnu Dlouhé stráně a další rozšíření oblíbeného projektu jsou již nyní v přípravě.

4.1.1.7. Ocenění

V roce 2023 byly společnosti Skupiny ČEZ oceněny za udržitelné podnikání, společenskou odpovědnost a řízení zaměstnanců v následujících vybraných soutěžích v ČR i v zahraničí.

Česká ocenění:

ESG rating 2023 (v kategorii Velká firma): 1. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje Asociace společenské odpovědnosti, která sestavuje žebříček ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze).
TOP Odpovědná firma (v kategorii Reporting): 1. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje platforma Byznys pro společnost).
TOP Odpovědná firma (v kategorii Velká firma): Zařazení mateřské společnosti ČEZ, a. s., mezi lídry (ocenění uděluje platforma Byznys pro společnost).
TOP Odpovědná firma (v projektové kategorii Inovace): 3. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje platforma Byznys pro společnost).
TOP Odpovědná firma (v projektové kategorii Diverzita a inkluze): Speciální ocenění poroty pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje Byznys pro společnost).
Národní cena kvality ČR 2023: 2. místo pro ČEZ, a. s. (divize Jaderná energetika), v kategorii Soukromý sektor (ocenění uděluje Rada kvality ČR).
Žebříček udržitelnosti 2023 (v kategorii Strategie): 2. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje Svaz průmyslu a dopravy ČR a Týdeník Ekonom).
Sustainability star 2023 (v kategorii Udržitelné projekty roku): 2. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje vědecká rada a organizátoři Czech & Slovak Sustainability Summit 2023).
Cena diverzity 2023 Severské obchodní komory bodoval projekt Počítáme s Vámi útvaru Diverzita a inkluze.
TOP Zaměstnavatelé 2023, průzkum probíhal mezi studenty vysokých škol. Skupina ČEZ se počtvrté za sebou umístila na 1. místě ve 3 kategoriích: v kategorii Energetika, plynárenství a petrochemie, v kategorii Technik a v kategorii Jasná volba.
Sodexo Zaměstnavatel roku 2023 (v kategorii Velká firma s více než 5 tis. zaměstnanci): 1. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s.
Sodexo Zaměstnavatel roku 2023 (v kategorii Velká firma do 5 tis. zaměstnanců): 5. místo pro dceřinou společnost ČEZ Distribuce, a. s.
Nejdůvěryhodnější dodavatel energií 2023 v soutěži Nejdůvěryhodnější značky ČR (Skupina ČEZ drží titul od roku 2016).
Summit dárců 2023 pořádaný Fórem dárců: 2. místo pro Nadaci ČEZ v kategorii Výroční zpráva.
Českých 100 nejlepších 2023 pořádaných společností Comenius: 1. místo pro ČEZ, a. s.
Podnik podporující zdraví (ocenění pro podniky podporující zdraví na pracovišti a nad rámec zákona nadstandardně pečující o zdraví svých zaměstnanců, uděluje Státní zdravotní ústav).
Internet Effectiveness Award 2023: 2. místo za projekt Data knihovna.
Česko budoucnosti 2023: 1. místo ve 2 kategoriích: CEO roku a HR ředitel/ka roku.

Zahraniční ocenění:

Reuters Responsible Business Awards 2023 (v kategorii Reporting a transparentnost): Vítězství pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje agentura Reuters).
Environmental Finance Company Awards 2023 (v kategorii Nejlepší reporting udržitelnosti v regionu EMEA): 1. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje odborný portál Environmental Finance).
Environmental Finance Company Awards 2023 (v kategorii Lídr udržitelnosti roku): 1. místo pro mateřskou společnost ČEZ, a. s. (ocenění uděluje odborný portál Environmental Finance).
Women in Governance, Risk and Compliance Awards 2023 (v kategorii Chief Sustainability Officer of the year): vítězství (ocenění uděluje Světové fórum GRC).

4.1.2. Lidská práva

GRI 2–27, 3–3, 406–1, 408–1, 409–1, 411–1

Skupina ČEZ se zavazuje respektovat a dodržovat lidská práva při všech svých činnostech a podnikatelských aktivitách. Skupina ČEZ dodržuje všechny příslušné právní požadavky a povinnosti a v rámci svých činností přísně zakazuje jakoukoli formu zneužívání, tělesných trestů, obchodování s lidmi, otroctví, nucené a dětské práce. Závazek Skupiny ČEZ ke korporátní odpovědnosti a etickému chování odráží platnou a účinnou národní i EU legislativu, předpisy EU, mezinárodní smlouvy a regulační pravidla. Kromě toho jsou do podnikové kultury a chování začleněna doporučení a postupy organizací sdružujících odborníky, včetně osvědčených postupů.

Stejný respekt k lidským právům je vyžadován i v dodavatelském řetězci – dodavatelé Skupiny ČEZ jsou povinni zachovávat stejnou úroveň integrity, jakou Skupina ČEZ vyžaduje od vlastních společností a zaměstnanců, a to i ve vztahu ke třetím stranám. Dodavatelé Skupiny ČEZ jsou povinni podepsat a dodržovat závazek etického chování, který zahrnuje zásady chování týkající se lidských práv, pracovních postupů, ochrany osob a životního prostředí, boje proti korupci a praní špinavých peněz. Skupina ČEZ si vyhrazuje právo sledovat a ověřovat, zda dodavatelé dodržují pravidla stanovená ve výše uvedeném závazku. Za tímto účelem Skupina ČEZ pravidelně provádí audity ve svém dodavatelském řetězci.

Skupina ČEZ vnímá systém náležité péče v oblasti lidských práv jako průběžný proces, jehož cílem je identifikovat a řídit rizika a dopady spojené s prováděním všech fází její činnosti (plánování, výstavba, provoz, údržba a ukončení provozu zařízení v odvětví elektřiny a energetiky) s ohledem na geografický a sociální kontext a charakteristiky jejího dodavatelského řetězce.

Skupina ČEZ se účastní iniciativy UN Global Compact a dodržuje a respektuje Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu OSN o právech dítěte a základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP). První informace o pokroku Skupiny ČEZ v rámci iniciativy UN Global Compact bude představena v roce 2024.

Česká republika nikdy nebyla koloniální mocností a nedobývala ani neosidlovala oblasti obývané původními obyvateli. Ačkoli neexistuje žádná oficiální definice pojmu "domorodé obyvatelstvo", Skupina ČEZ uznává přístup OSN, který je založen na základním kritériu sebeidentifikace. Tento přístup zohledňuje i několik dalších faktorů, jako je silná vazba na území a okolní přírodní zdroje, odlišný sociální, ekonomický nebo politický systém, odlišný jazyk, kultura a víra a nedominantní postavení ve společnosti. Vzhledem k tomu, že Skupina ČEZ nepůsobí na územích s původním obyvatelstvem, nemá politiku pro původní obyvatelstvo. Skupina ČEZ však uznává práva autochtonních etnik, jako jsou například Kašubové, Mazuři a Slezané.

Jakékoli porušení lidských práv lze nahlásit prostřednictvím veřejně přístupné etické linky. Podrobnější informace o oznamování viz oddíl 5.4.1.9.

4.2. Nadace ČEZ

SDG 17

Nadace ČEZ byla založena v roce 2002 jako jedna z prvních firemních nadací v České republice. Nadace působí po celé republice a za dobu svého působení poskytla 17 045 příspěvků v celkové výši téměř 3,6 mld. Kč.

V roce 2023 Nadace ČEZ podpořila 1725 veřejně prospěšných projektů částkou 270,97 mil. Kč v programech, které reagovaly na aktuální potřeby společnosti. Šlo o pravidelné grantové programy, mimořádnou pomoc lidem zasaženým ničivým zemětřesením v Turecku a Sýrii a další aktivity.

4.3. Lidské zdroje

SDG 8

4.3.1. Odpovědný zaměstnavatel

GRI 2–7, 2–30, 3–3, 401–1, 401–2, 401–3, 405–1, G4–EU15

Energetický sektor je závislý na vysoce kvalifikované pracovní síle. Vzhledem k současným dopadům ESG prochází celý energetický průmysl bezprecedentní transformací, která jen podtrhuje potřebu rozvoje lidského kapitálu a řízení talentů. Bez kompetentních, odhodlaných a loajálních zaměstnanců nemůžeme našim zákazníkům poskytovat stabilní a bezpečné dodávky elektřiny, tepla, plynu a inovativních řešení. Zaměstnanci jsou klíčoví pro náš úspěch.

Abychom naplnili naši vizi, vytváříme pracovní podmínky, které podporují loajalitu a vysokou spokojenost zaměstnanců a přitahují vhodné kandidáty se správnými dovednostmi. V praxi prosazujeme rovné příležitosti, spravedlivé zacházení, otevřenou komunikaci, rozmanitost, flexibilitu práce a v řadě případů umožňujeme sladění pracovního a soukromého života. Základní principy sociální politiky Skupiny ČEZ uplatňujeme v České republice i v zahraničí. Abychom jasně demonstrovali náš závazek, zakotvili jsme náš přístup do kolektivních smluv, politik (např. Politika diverzity a inkluze), interních směrnic atd. Například v ČEZ, a. s., máme podepsanou kolektivní smlouvu až do roku 2027, což je vzhledem k naší zemi, v podmínkách České republiky i v prostředí standardu energetického odvětví, výjimečné. Tímto způsobem poskytujeme zaměstnancům dlouhodobou jistotu ohledně jejich práv, odměňování a benefitů.

Implementace strategie v souladu s ESG vyžaduje, abychom se intenzivně zabývali dopady, které to bude mít na zaměstnance z lokalit dotčených odklonem od uhlí. I nadále se připravujeme na postupné ukončování a související uzavírání nebo transformaci našich uhelných výrobních lokalit, které budou mít řadu sociálních dopadů. Veřejně se zavazujeme poskytnout přeřazení na jiné pozice, rekvalifikaci, přeškolení nebo kompenzace všem zaměstnancům, kterých se odklon od uhlí dotkne.

Od roku 2021 řídíme z úrovně HR paritní pracovní skupinu, která se pravidelně zabývá dopady ukončovaných uhelných provozů na zaměstnance. Tato platforma sdružuje zástupce managementu a zaměstnanců, např. předsedy odborových organizací z postižených lokalit. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců jednají o konkrétních plánech pro budoucnost zaměstnanců postižených odklonem od uhlí na základě těchto priorit:

zachovat potřebnou zaměstnanost v postižených lokalitách až do jejich uzavření,
zaměstnávat stávající zaměstnance na pracovních místech vzniklých transformací lokalit, a to jak během výstavby, tak při následném provozu,
zaměstnávat stávající zaměstnance na vnitřním trhu práce Skupiny ČEZ,
zajistit nadstandardní sociální program pro propouštěné zaměstnance.

Abychom tyto priority splnili, uplatňujeme následující:

opatření jsou stanovena v kolektivní smlouvě (nadstandardní odstupné),
specifické motivační prvky (bonusy, cílové bonusy),
rekvalifikaci zaměstnanců,
specifické nástroje v procesu náboru a výběru (aplikace podporující vnitřní trh práce a interní kariérní dny, podpora mobility),
outplacement program,
spolupráci s institucemi v regionu.

V rámci naší snahy zůstat preferovaným zaměstnavatelem věnujeme pozornost také zaměstnávání osob se zdravotním postižením a rodičů vracejících se z rodičovské dovolené. Kromě toho aktivně pracujeme s potřebami zaměstnanců v různých věkových skupinách. V souladu s evropským právem (GDPR) neevidujeme rasovou a etnickou příslušnost zaměstnanců. Chceme vytvářet inkluzivní prostředí, kde každý zaměstnanec může plně rozvinout svůj potenciál a profesně růst.

Poskytujeme konkurenceschopné odměňování s ohledem na genderovou neutralitu a zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. V závislosti na výkonnosti společnosti, týmu i jednotlivců každoročně odpovídajícím způsobem upravujeme mzdy. Kromě toho nabízíme našim zaměstnancům širokou škálu finančních i nefinančních výhod a pobídek souvisejících se:

sociálním zabezpečením (např. 37,5hodinový pracovní týden, 1 týden dovolené nad rámec daný právním předpisem, životní pojištění, doplňkové penzijní spoření, půjčky a leasing, příspěvek na stravování, odměna při životním výročí),
zdravotní péčí (např. sick days, nadstandardní zdravotní prohlídky, dny zdraví, službu on–line lékařské poradny),
péčí o duševní zdraví psychologická linka, webináře, individuální konzultace, první psychologická pomoc, koučink, mentoring,
sociální péčí (např. odchodné při odchodu do důchodu, navýšené odstupné, sociální výpomoc v mimořádných případech),
ostatní péčí (např. konto příspěvků na benefity, péče o děti, příměstské tábory, akce pro zaměstnance, příspěvek na rekvalifikaci, kluby důchodců).

Kromě zákonem stanovených povinných odvodů na sociální zabezpečení zaměstnanců přispívá většina společností Skupiny ČEZ svým zaměstnancům na dobrovolné programy doplňkového penzijního spoření (tento závazek bývá obvykle součástí kolektivních smluv). Podmínkou pro příspěvek zaměstnavatele (většinou 3% z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné a sociální zabezpečení; výše maximálního příspěvku bývá omezena) je minimální pravidelný příspěvek zaměstnance z vlastních prostředků. Dobrovolných programů doplňkového penzijního spoření se účastní přes 60% zaměstnanců Skupiny ČEZ.

Jako výzvu vnímáme využití AI v oblasti vzdělávání a rozvoje. Věnujeme se edukaci zaměstnanců v této oblasti a zároveň testujeme konkrétní využití v souvislosti s rozbory zpětné vazby a dalších vzdělávacích obsahů.

Na konci roku 2023 získala společnost ČEZ, a. s. v rámci Corporate peer review mise pořádané mezinárodní asociací WANO (World Association of Nuclear Operators) klasifikaci "Strength – silná stránka" v oblasti řízení znalostí, konkrétně za nástroj Odborně technické skupiny. Toto ocenění potvrzuje dlouhodobé zaměření Skupiny ČEZ do oblasti knowledge managementu, tedy systematického řízení a rozvoje znalostí a dovedností zaměstnanců.

Skupina ČEZ potvrdila svou pověst nejžádanějšího zaměstnavatele nejen mezi studenty vysokých škol, ale i středních škol a gymnázií. Počtvrté v řadě se Skupina ČEZ, stala absolutním vítězem ankety TOP Zaměstnavatelé, které se zúčastnilo téměř 12 tis. mladých lidí. Skupina ČEZ kromě prestižního hlavního ocenění ovládla i další 2 kategorie.

Skupina ČEZ uspěla také v soutěži Sodexo Zaměstnavatel roku 2023, která využívá metodiku zaměřenou na ukazatele v oblasti lidských zdrojů. V kategorii velkých firem (nad 5 tis. zaměstnanců) společnost ČEZ, a. s., obsadila 1. místo v České republice a regionálně v Praze. A také získala 3. místo v kategorii Nejžádanější zaměstnavatel mezi studenty v Praze.

Skupina ČEZ pravidelně ověřuje atraktivitu zaměstnavatele a úroveň firemní kultury prostřednictvím zpětné vazby od svých zaměstnanců. Průzkum mezi zaměstnanci provedla v roce 2023 externí výzkumná agentura Ipsos. Ve sledovaných základních metrikách angažovanosti zaměstnanců a míry doporučení ČEZ, a. s., jako zaměstnavatele se pohybujeme výrazně nad průměrnými tržními hodnotami i hodnotami vzorku velkých společností (nad 500 zaměstnanců) v České republice.

V průzkumu spokojenosti zaměstnanců měříme hodnotu tzv. Engagement indexu, který zohledňuje míru spokojenosti v rámci 3 základních oblastí:

Loajalita, v níž se projeví zejména hrdost na práci ve firmě, plán v ní i nadále zůstat a ochota tuto práci doporučit dál (tzv. NPS – Net Promoter Score, které za rok 2023 mělo hodnotu 28 při response rate 67 %).
Soulad reflektuje podporu strategie a plánů firmy a oceňování firemní kultury.
Nadšení pak ukazuje celkovou spokojenost se zaměstnáním, motivaci k práci a pocit naplnění.

Engagement index tvoří průměr procentuálně vyjádřené spokojenosti s těmito 3 oblastmi. Sledujeme nejen vývoj indexu v čase, ale i porovnání s jinými společnostmi nebo se situací na trhu. Díky tomu jsme schopni včas odhalit nedostatky a adekvátně na ně reagovat či naopak vědomě posílit naše silné stránky.

Diverzita zaměstnanců

				2021	2022	2023
Celkový počet				28 043	28 727	30 552
Podle pohlaví	Ženy			5 751	6 049	6 452
	Muži			22 292	22 678	24 100
Podle země	Česká republika			22 729	23 929	24 910
	Německo			3 862	3 171	3 853
	Polsko			873	890	888
	Ostatní země			579	737	901
Podle věku	18–29 let			3 920	3 511	3 692
	30–49 let			13 375	13 932	14 635
	50 let a více			10 748	11 284	12 225
Podle vzdělání	Základní			1 273	1 240	1 646
	Střední			18 843	19 068	20 003
	Vysokoškolské			7 927	8 419	8 903
Podle typu pracovní smlouvy	Doba určitá	Ženy		899	861	938
		Muži		1 959	1 729	2 095
	Doba neurčitá	Ženy		4 834	5 188	5 507
		Muži		20 203	20 949	22 012
		N/A*		148	N/A	N/A
Podle typu pracovní smlouvy	Doba určitá	Česká republika		2 022	2 298	2 653
		Zahraničí	Celkem	833	292	380
			Německo	N/A	169	188
			Polsko	N/A	82	118
			Ostatní země	N/A	41	74
	Doba neurčitá	Česká republika		20 696	21 631	22 257
		Zahraničí	Celkem	4 344	4 506	5 262
			Německo	N/A	3 002	3 665
			Polsko	N/A	808	770
			Ostatní země	N/A	696	827
	N/A*			148	N/A	N/A
Podle typu pracovního poměru	Plný úvazek	Ženy		5 343	5 633	5 935
		Muži		21 811	22 329	23 643
	Zkrácený úvazek	Ženy		388	432	501
		Muži		353	333	473
	N/A*			148	N/A	N/A
Podle typu pracovního poměru	Plný úvazek	Česká republika		N/A	23 558	24 473
		Německo		N/A	2 833	3 385
		Polsko		N/A	875	874
		Ostatní země		N/A	696	846
	Zkrácený úvazek	Česká republika		N/A	371	437
		Německo		N/A	338	468
		Polsko		N/A	15	14
		Ostatní země		N/A	41	55

* N/A = osoby pobírající důchod ve společnostech Elevion GmbH, En.plus GmbH a Hermos AG.

Diverzita zaměstnanců podle pohlaví (%) Diverzita změstnanců podle věku (%)

18–29 let	12
30–49 let	48
50 a více let	40

Diverzita změstnanců podle vzdělání (%)

základní	5,4
středoškolské	65,5
vysokoškolské	29,1

Diverzita řídicích orgánů

		2021	2022	2023
Celkový počet		556	525	531
Podle pohlaví	Ženy	68	79	77
	Muži	488	446	454
Podle věku	18–29 let	2	0	3
	30–49 let	285	261	252
	50 let a více	269	264	276

Diverzita manažerských pozic

		2021	2022	2023
Celkový počet		3 038	4 066	4 231
Podle pohlaví	Ženy	410	488	523
	Muži	2 628	3 578	3 708
Podle věku	18–29 let	N/A	136	154
	30–49 let	N/A	2 157	2 203
	50 let a více	N/A	1 773	1 874

Pozn.: Všichni zaměstnanci, kteří mají alespoň 1 podřízeného, jsou považováni za manažery.

V roce 2023 nastoupilo do Skupiny ČEZ 3 775 nových kolegů, z nichž přibližně 25% tvořily ženy. V České republice rostl zájem o práci pro mateřskou společnost ČEZ, a. s., již pátým rokem po sobě. Celkem společnost ČEZ, a. s., přijala 578 nových zaměstnanců, z toho přibližně jedna třetina byli zaměstnanci do 29 let věku.

Nové nástupy zaměstnanců

			2021	2022	2023
Celkový počet			2 935	2 889	3 775
Podle pohlaví		Ženy	846	800	940
		Muži	2 089	2 089	2835
Podle věku		18–29 let	1 138	973	1230
		30–49 let	1 336	1 366	1893
		50 let a více	461	550	652
Podle regionu	Česká republika		1 991	2 198	2735
	Zahraničí	Celkem	944	691	1040
		Německo	N/A	364	656
		Polsko	N/A	127	117
		Ostatní země	N/A	200	267

Fluktuace zaměstnanců

			2021	2022	2023
Celkový počet			2 883	2 748	2 850
Podle pohlaví		Ženy	721	739	707
		Muži	2 162	2 009	2 143
Podle věku		18–29 let	647	579	633
		30–49 let	1 122	1 103	1 209
		50 let a více	1 114	1 066	1 008
Podle regionu	Česká republika		1 939	2 172	2 025
	Zahraničí	Celkem	944	576	825
		Německo	N/A	347	576
		Polsko	N/A	110	120
		Ostatní země	N/A	119	129

Rodičovská dovolená

		2021	2022	2023
Zaměstnanci na rodičovské dovolené	Ženy	602	573	568
	Muži	30	25	24
Zaměstnanci, kteří se vrátili do práce z rodičovské dovolené	Ženy	75	106	124
	Muži	24	37	33

Nově přijatí zaměstnanci podle pohlaví (%) Nově přijatí zaměstnanci podle věku (%) Nově přijatí zaměstnanci podle regionu (%)

Německo	17,4
Polsko	3,1
Ostatní země	7,1

Osoby se zdravotním postižením tvořily v roce 2023 přibližně 2% zaměstnanců Skupiny ČEZ a jejich celkový počet dosáhl 583.

V České republice některé společnosti s více než 25 zaměstnanci nesplnily zákonnou povinnost a nezaměstnávaly osoby se zdravotním postižením (alespoň 4% z celkového počtu zaměstnanců). Tyto společnosti však svou zákonnou povinnost splnily formou náhradního plnění:

odběr výrobků a služeb od firem zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením nebo od osob samostatně výdělečně činných se zdravotním postižením (celková náhrada od vybraných dceřiných společností 105,3 mil. Kč),
odvod do státního rozpočtu (celkový odvod 10,9 mil. Kč).

Osoby se zdravotním postižením

		2021	2022	2023
Celkový počet		557	569	583
Podle pohlaví	Ženy	N/A	124	129
	Muži	N/A	445	454
Podle věku	18–29 let	N/A	21	14
	30–49 let	N/A	180	180
	50 let a více	N/A	368	389

Ve Skupině ČEZ působí desítky odborových organizací, s nimiž vedení otevřeně a průběžně komunikuje o svých záměrech a výsledcích. Zastoupení odborů ve velkých společnostech Skupiny ČEZ se v České republice pohybuje kolem 33% a v Polsku přesahuje 50%. V roce 2023 bylo ve vybraných společnostech Skupiny ČEZ 57 odborových organizací a uzavřené kolektivní smlouvy se vztahovaly na 24 716 (81%) zaměstnanců Skupiny ČEZ. Vedení některých společností Skupiny ČEZ se pravidelně účastní jednání s odborovými organizacemi. Více informací o vztazích s odbory ve Skupině ČEZ naleznete ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ za rok 2023.

Ve Skupině ČEZ působí od roku 2007 Evropská rada zaměstnanců (ERZ). V roce 2023 proběhly volby členů ERZ ČEZ pro její již páté funkční období. Zároveň počet členů meziročně vzrostl o 1 zástupce z Rumunska, které již jednou v ERZ ČEZ zastoupeno bylo. Ke konci roku 2023 měla Evropská rada zaměstnanců celkem 22 členů, přičemž 14 členů pocházelo z České republiky, 2 z Polska, 4 z Německa, 1 ze Slovenska a 1 z Rumunska. V témže roce proběhla dvě jednání ERZ ČEZ, která se uskutečnila v Praze. Předmětem jednání byla témata týkající se zejména strategie, výsledků hospodaření, působení na zahraničních trzích a dále klasická energetika, rozvoj obnovitelných zdrojů a nové jaderné zdroje v ČR.

Naše náborová strategie do značné míry sází na osobní kontakt a předávání zkušeností přímo od našich odborníků z oboru. Tento přístup se zaměřuje především na žáky a studenty od základních škol až po univerzity. Abychom si udrželi konkurenční výhodu a využili zkušeností našich kolegů, vytvořili jsme databázi vzdělávacích podcastů a videí, která jsou k dispozici na webových stránkách kdejinde.cz v sekci Virtuální svět Skupiny ČEZ. Spolu s webovým portálem svetenergie.cz, profily na Facebooku, Instagramu a LinkedIn a dalšími kanály vytváříme on–line prostor pro aktivní kontakt se studenty a uchazeči o zaměstnání.

4.3.2. Školení a rozvoj zaměstnanců

GRI 3–3, 404–1, 404–2, 404–3, ESRS G1–3

Školení a rozvoj jsou v našich společnostech vnímány jako investice do budoucnosti. Klíčovým faktorem úspěchu Skupiny ČEZ je profesionální výkon našich zaměstnanců. Školení a rozvoj přispívají k trvalému a systematickému rozvoji zaměstnanců společností Skupiny ČEZ, který je nezbytný pro dlouhodobě bezpečný a efektivní výkon jejich současných i potenciálních (zvýšení produktivity) pracovních činností. Školení a rozvoj jsou definovány jako jeden z podstatných nástrojů, jak systematicky rozvíjet firemní kulturu.

Očekávané pracovní chování zaměstnanců, vedení a strategického managementu je definováno interní řídicí dokumentací. Pravidla a postupy jsou definovány pracovní dokumentací. Školení a rozvoj poskytujeme našim zaměstnancům na plném i částečném úvazku.

Neustálý vývoj podnikání určuje potřebu nových technických a odborných znalostí a dovedností. V této souvislosti jsou hlavními pilíři naší strategie školení a rozvoje:

povinná školení legislativní požadavky na školení a odborné znalosti pro každou pozici,
podpora kultury sdílení znalostí a zkušeností s dlouhodobým cílem zajistit bezpečnost, zvýšení produktivity zaměstnanců a mezigenerační obměnu,
rekvalifikační programy zaměřené na nové dovednosti potřebné pro obsazení pozic nebo rolí odlišných od těch předchozích,
iniciativy zaměřené na zvyšování kvalifikace s cílem optimalizovat výkon, aby splňoval nové požadavky,
celoživotní vzdělávání pro zajištění neustálé aktualizace a konkurenceschopnosti zaměstnanců a dosahování principů učící se organizace.

Naše strategie v oblasti školení a rozvoje zahrnuje strategické cíle, analýzu potřeb, hodnocení a sledování pokroku/ výkonnosti (ke zvýšení produktivity). Tyto vstupy využíváme k analýze rozvojových potřeb, které podporují stanovení optimálních priorit školení a rozvoje:

strategické cíle a priority (VIZE 2030 Čistá Energie Zítřka) pro Skupinu ČEZ a dceřiné společnosti,
výsledky průzkumu angažovanosti zaměstnanců,
výsledky pravidelného ročního hodnocení výkonu zaměstnanců,
legislativní požadavky,
potřeby obchodních jednotek,
výsledky rozvojové diagnostiky.

Máme zavedený systematický přístup k plnění legislativních požadavků na školení zaměstnanců a jejich odborné znalosti, přičemž bezpečnost je naší nejvyšší prioritou. Každý zaměstnanec má individuální povinný plán školení, stanovený pro danou pozici.

Kromě povinného školení daného legislativou nabízíme širokou škálu volitelných aktivit, které mohou zaměstnanci využít pro svůj osobní rozvoj. Školení a rozvoj zaměstnanců jsou k dispozici ve třech kategoriích: pro manažery, pro týmy a pro jednotlivce. Naším cílem je pokrýt každou část procesu talent managementu.

Na základě výsledků hodnocení zaměstnanců nebo rozvojové diagnostiky sledují zaměstnanci své individuální rozvojové cíle/ plány. V individuálních případech mohou zaměstnanci studovat, pokud potřebují prohloubit své znalosti (např. MBA), nebo si zvýšit kvalifikaci pro svou budoucí pozici (např. SŠ, VŠ).

Povinná školení pro všechny zaměstnance Skupiny ČEZ zahrnují témata, která vyplývají z:

legislativy (např. bezpečnost práce, požární ochrana, informační a kybernetická bezpečnost, GDPR),
certifikace ISO (např. ochrana životního prostředí, hospodaření s energií),
interní řídicí dokumentace (např. Etický kodex, boj proti korupci).
noví zaměstnanci absolvují počáteční povinné školení v první den nástupu do zaměstnání a poté, stejně jako stávající zaměstnanci, pravidelně po 12–36 měsících, podle podmínek na pracovišti. Následně zaměstnanci absolvují další povinná školení v závislosti na kvalifikačních požadavcích pro konkrétní pozici a činnosti, které zaměstnanec vykonává. Příkladem takového školení je např. práce ve výškách, práce s elektrickým zařízením, svařování.

Pokud jde o volitelná školení, nabídka se skládá z následujících programů:

osobní zaměřené na osobní a profesní dovednosti,
individualizované jednorázové nebo dlouhodobé; pro týmy nebo jednotlivce,
podnikové pro vybrané skupiny zaměstnanců, např. talenty, nástupce, ženy, absolventy,
leadership zaměřený na manažery a žádoucí firemní kulturu.

V rámci adaptačního procesu se noví zaměstnanci účastní úvodního jednodenního školení s názvem Vítejte ve Skupině ČEZ. Během školení se noví zaměstnanci dozvědí klíčové informace o základních procesech a blíže se seznámí se strategií Skupiny ČEZ a jejím fungováním. Noví zaměstnanci pak postupují podle adaptačního plánu definovaného jejich nadřízeným, který se zaměřuje na školení potřebná pro jejich práci (např. školení specifická pro danou pracovní pozici, měkké nebo tvrdé dovednosti).

Noví manažeři se účastní programu Nový manažer, který se skládá minimálně ze dvou kurzů zaměřených na strategické řízení a pracovněprávní minimum a školení klíčových kompetencí manažera.

V případě programů pro vedoucí zaměstnance věnujeme zvláštní pozornost manažerům nastupujícím na novou pozici. Podporujeme manažery v jejich nové roli a seznamujeme je s jejich právy a povinnostmi, jež taková kariérní změna přináší. V souladu s naším dlouhodobým závazkem mít 30% žen ve vedoucích pozicích podporujeme specifické programy s tématy pro rozvoj žen ve vedení.

Mezi další strategicky důležité rozvojové aktivity patří:

obecná rekvalifikace nebo rekvalifikace zaměstnanců postižených ukončením těžby uhlí,
témata diverzity a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem,
programy pro absolventy a stážisty.

Hodnocení zaměstnanci (v %)

Zaměstnanci, kteří podstoupili pravidelné hodnocení cílů a kariérního rozvoje (%)		2021	2022	2023
PODLE POHLAVÍ	Ženy	100	81	79
	Muži	100	73	64
PODLE KATEGORIE ZAMĚSTNANCŮ	Vedoucí	100	88	73
	Řadoví zaměstnanci	100	71	67

Při plánování školení a rozvoje zaměstnanců uplatňujeme zpravidla model 70:20:10. Snažíme se poskytovat vzdělávací obsah ve formě, která odpovídá preferovaným stylům učení, a zároveň se řídíme jedním z hlavních trendů – zpřístupnit jej tady a teď nebo kdykoli a kdekoli.

Plán školení a rozvoje zaměstnanců

Model	Forma školení/ rozvoje	Činnosti
70	Rozvoj při práci	Plnění náročnějších úkolů
		Účast na projektech
		Učení se z chyb
		Zastupování/rotace
20	Seberozvoj	Hodnoticí pohovor/práce se zpětnou vazbou
		Sdílení řešení obtížných úkolů s druhými Spolupráce s druhými

	10	Formální vzdělání	Prezenční kurzy/e–kurzy
		Workshopy
		Semináře/konference
		Literatura

Počet hodin školení a rozvoje ročně

	2021	2022	2023
Celkový počet	879 870	1 208 721	1 326 866
Průměrný počet hodin školení na zaměstnance	31,4	42,1	43,4

Náklady na školení a rozvoj

	2021	2022	2023
Celkové náklady (v mil. Kč)	111,2	169,3	264,2
Průměrné náklady na zaměstnance (v Kč)	3 965	5 894	8 648

Hodnocení školení a rozvoje a měření efektivity patří do našeho standardu. Vzdělávací aktivity zahrnují strukturované žádosti o zpětnou vazbu, která je prováděna po vzdělávacích akcích s cílem sledovat a vyhodnocovat účinnost, úspěch a indikuje potřebu potenciálních opatření ke zlepšení. Dalšími nástroji pro hodnocení efektivity vzdělávání, které využíváme, jsou např.: manažerská zpětná vazba (manažer hodnotí vybrané kurzy pro své podřízené), zpětná vazba 360°, development centra, hodnocení jednotlivých rozvojových plánů a diagnostika v případě dlouhodobých rozvojových programů a pravidelné hodnoticí workshopy za účasti managementu. Na základě zpětné vazby upravujeme či doplňujeme nabídku vzdělávacích aktivit a připravujeme obsah navazujících aktivit.

Již několik let máme stabilní poměr přibližně jedné pětiny zaměstnanců, kteří mají nárok na odchod do důchodu do deseti let. Vzhledem k povaze energetického průmyslu víme, že deset let není dlouhá doba, zejména u technických pozic. Proto musíme pečlivě řídit generační obměnu zaměstnanců s důrazem na řízení znalostí – talentové programy, plánování nástupnictví, odborné komunity expertů atd.

Prostřednictvím systému řízení znalostí zajišťujeme, aby byly zachovány důležité odborné znalosti a zkušenosti. Vytvářením příležitostí pro efektivní sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů a vytvářením znalostních bází (příruček, znalostních portálů atd.) se snažíme o hladké zvládnutí generační výměny.

V posledních čtyřech letech jsme výrazně zvýšili počet odborných komunit. Klíčovým prvkem, na němž je práce těchto expertních skupin založena, je profesní uznání zaměstnanců, kteří se na práci komunit podílejí. Odborné komunity se zabývají našimi klíčovými odbornými tématy. Tyto aktivity prohlubují naše odborné vztahy s dodavateli, regulačními orgány, dalšími provozovateli, školami a odborníky. Významnou součástí je sdílení získaných zkušeností a opatření přijatých v oblastech specifických pro naši práci. Na konci roku 2023 během mise Corporate peer review, kterou realizuje WANO (Světová asociace provozovatelů jaderných zařízení), získala společnost klasifikaci "Strength" vydanou pro tuto strategii v oblasti knowledge managementu.

Nový vzdělávací systém (LMS)

Pod interní značkou Profík jsme úspěšně implementovali systém SuccessFactors LMS, který nahradil několik zastaralých systémů. Tato centralizace zefektivnila naše vzdělávací procesy a umožnila:

Jednotné školení pro širší veřejnost včetně dodavatelů
Zajištění konzistence a kvality.
Nové nástroje a digitalizace: využití technologií pro efektivní a poutavé školení.

Naším dalším cílem je rozšířit systém SuccessFactors o další moduly, rozšířit naše možnosti v oblasti školení a rozvoje a udržet si náskok ve využívání technologií pro rozvoj našich zaměstnanců.

4.3.3. Bezpečnostní pracovníci vyškolení v oblasti politik nebo postupů v oblasti lidských práv GRI 410–1

Pracovníci zajišťující fyzickou ostrahu prostor a objektů Skupiny ČEZ na základě uzavřených smluv, které jsou v gesci společnosti ČEZ, absolvují několik povinných (pravidelně se opakujících) školení v oblasti ESG a lidských práv, která jsou dokumentována. Etický kodex společností zajišťujících fyzickou ostrahu je součástí dokumentace fyzické ochrany v prostorách Skupiny ČEZ. Smluvní bezpečnostní služby mají určeny kontaktní místa ESG a zřízeny pozice koordinátorů shody IMS/ESG.

Školení bezpečnostních pracovníků zajišťujících fyzickou ostrahu objektů Skupiny ČEZ (včetně obou jaderných elektráren) probíhá na několika úrovních. Obecná část školení o etickém chování je součástí vstupního e–learningového školení a vysvětluje pracovníkovi mimo jiné, kde najít všechny potřebné informace, včetně kontaktů, na které se v případě potřeby obrátit.

V jaderných elektrárnách absolvují pracovníci ostrahy školicí modul IMAGE, který je primárně zaměřený na etické a profesionální chování při kontrolách prováděných v rámci fyzické ostrahy. Povinné školení klade důraz na odstranění jakéhokoli diskriminačního chování a použití síly při výkonu bezpečnostních služeb. Všichni pracovníci fyzické ostrahy jaderných elektráren absolvují školení jednou ročně.

Ověření dodržování etického chování pracovníků zajišťujících fyzickou ostrahu objektů Skupiny ČEZ podléhá auditu.

4.3.4. Školení dodavatelů a subdodavatelů

Naše školicí programy zahrnují také školení pro dodavatele a subdodavatele. Systém těchto školení je popsán v řídicí dokumentaci (např. v pravidlech chování), kterou stanovujeme základní požadavky pro provádění činností smluvních partnerů v areálech našich jaderných, klasických a vodních elektráren, příp. ve vybraných mimovýrobních (nevýrobních) lokalitách.

Zaměstnanci dodavatelů a subdodavatelů ve výrobních lokalitách a vybraných mimovýrobních (nevýrobních) lokalitách absolvují školení zaměřená na různá bezpečnostní témata (např. bezpečnost práce, požární ochrana, ochrana životního prostředí, havarijní připravenost, fyzická ochrana, jaderná bezpečnost atd.). Stejně důležité je školení zaměstnanců dodavatelů a subdodavatelů v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti.

Školení probíhají převážně prezenční formou a v oblasti školení pro vstup do kontrolovaného pásma využíváme blended formu (tj. podmínkou pro účast na návazné prezenční části je e– learningový kurz).

Všechna školení jsou zakončena ověřením znalostí (např. závěrečným testem v PC učebně). Podmínkou pro výkon některých činností nebo pro vstup do určitých zón (např. jaderné elektrárny) je zároveň psychodiagnostika.

Školení musí zaměstnanci dodavatelů a subdodavatelů absolvovat na jaderných elektrárnách jednou za rok a na klasických elektrárnách a mimovýrobních (nevýrobních) lokalitách jednou za dva roky.

Na jaderných elektrárnách školíme 100% zaměstnanců dodavatelů a subdodavatelů, kteří vstupují do střeženého prostoru, a na klasických elektrárnách školíme vedoucí zaměstnance a odpovědné osoby dodavatelů a subdodavatelů (u mimovýrobních lokalit pouze odpovědné osoby), kteří mají poté povinnost proškolit všechny ostatní zaměstnance před zahájením jejich činností.

Zaměstnanci, kteří se podílí na nedestruktivních kontrolách a svařování jsou důležitou součástí systému zajištění bezpečnosti a spolehlivosti jaderných zařízení v České republice. Za účelem zvýšení kvality lidského výkonu při realizaci zvláštních procesů bylo v areálu JE Temelín vybudováno Tréninkové a realizační centrum, které má za hlavní úkol zajištění vzdělávání a prověřování schopností nižšího (svářečů) a vyššího svářečského personálu (svářečských inženýrů/technologů) a personálu provádějícího nedestruktivní kontroly pro lokalitu Temelín a Dukovany.

V roce 2023 došlo k zásadní změně, která dodavatelům zpřístupnila vzdělávací obsah ve větší míře. Byl nasazen nový systém pro řízení vzdělávání – LMS Profík. Díky tomuto systému mohou naši dodavatelé přistupovat ke vzdělávacímu obsahu z internetu a v dalším období se dočkají většího podílu e–learningových kurzů především v povinně absolvovaných tématech.

Školení o bezpečnosti práce pro zaměstnance dodavatelů a subdodavatelů vnímáme jako klíčový prvek pro zvýšení bezpečnosti na pracovištích Skupiny ČEZ.

4.3.5. Rekvalifikace

Implementace naší ESG strategie vyžaduje, abychom se zabývali důsledky pro zaměstnance dotčené odklonem od uhlí. Ve strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka jsme se zavázali, že budeme odpovědným zaměstnavatelem. Proto poskytneme přeřazení na jinou pozici, rekvalifikaci, přeškolení nebo kompenzaci všem zaměstnancům, kterých se odklon od uhlí dotkne.

4.3.5.1. Přechod, rekvalifikace, přeškolení, kompenzace GRI 404–2

V souladu se strategií VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka budeme postupně ukončovat těžbu uhlí. V uplynulém období jsme zaznamenali řadu významných vlivů na energetickém trhu, které se výrazně promítají do koncepce provozu jednotlivých lokalit a stálosti jejich platnosti. Proměnlivé prostředí klade vysoké nároky na flexibilitu uplatňovaných personálních nástrojů a opatření.

V důsledku probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině došlo k výraznému zintenzivnění činností naplňujících cíle VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů – vybudujeme do roku 2030 celkem 6 GW obnovitelných zdrojů, z toho 1,5 GW do roku 2025.

Na plnění cíle přípravy a realizace OZE se podílejí organizační subjekty napříč segmenty. Integrace napříč segmenty zvyšuje odbornou kvalitu přípravy projektů od etapy developmentu (vyhledávání příležitostí a příprava projektů do udělení stavebního povolení) po etapu provozu a údržby.

Development zajišťuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Následná realizace, tzn. zajištění výstavby včetně uvedení do provozu, spadá do kompetence útvaru řízení techniky OZE a KE. Vlastní provoz a údržba nově vybudovaných OZE budou zajišťovány pracovními místy nově zřizované organizační jednotky Obnovitelné zdroje v Divizi obnovitelná a klasická energetika. Naplnění stanovených cílů si postupně vyžádá navýšené personální kapacity ve všech participujících útvarech.

K 1. 10. 2022 byla v divizi obnovitelná a klasická energetika zřízena organizační jednotka Obnovitelné zdroje. Zřízení bylo nezbytné již v době výstavby OZE z důvodu její nezastupitelné role zejména při technické specifikaci projektů, budování provozního dispečinku OZE a nastavení údržby nově vzniklých OZE.

Cílově bude organizační jednotka tvořena cca 100 pracovními místy napříč územím České republiky. Ta jsou zřizována a obsazována postupně. Uplatnění v ní nacházejí mimo jiné i stávající zaměstnanci uhelných lokalit s vysokým potenciálem, schopní využívat dosavadní pracovní zkušenosti, odhodlaní učit se novým dovednostem.

I nadále se připravujeme na postupné ukončování a související uzavírání nebo transformaci našich uhelných výrobních závodů, které budou mít řadu sociálních dopadů. Veřejně se zavazujeme poskytnout přeřazení na jiné pozice, rekvalifikaci, přeškolení nebo kompenzace všem zaměstnancům, kterých se odklon od uhlí dotkne.

V roce 2023 jsme zaměřili pozornost zejména na dvě lokality. Nejbližší ukončení uhelného provozu se týká Teplárny Dvůr Králové nad Labem, a sice po ukončení topné sezony 2023/2024, resp. k 30. 6. 2024. Lokalita bude i nadále dodávat teplo svým odběratelům díky dokončovaným novým zdrojům (2 plynové kotle a 1 kotel na biomasu). Nová organizační struktura od 1. 7. 2024 předpokládá 22 pracovních míst z původních 41 pracovních míst. Odklon od uhlí je v lokalitě dlouhodobě znám a od roku 2015 jsou postupně aktivována opatření, aby se minimalizovaly dopady na zaměstnance.

Byly realizovány přestupy zaměstnanců na uvolňovaná pracovní místa v Elektrárně Poříčí. Zaměstnanost do termínu finální změny obsluh se nám daří udržet díky provedeným individuálním motivačním rozhovorům se zaměstnanci s nárokem na starobní důchod, pokrytí potřeb provozu bývalými zaměstnanci na dohodu o provedení práce, realizovanému školení pro vedoucí zaměstnance na zvládání procesu změn a udržení motivace spojené se setkáním s vedením organizační jednotky. Věnujeme se individuálně každému zaměstnanci, zmapovali jsme jejich další profesní plány a očekávání. V roce 2023 jsme pro zaměstnance zajistili program profesních kurzů, který využilo 10 zaměstnanců. V důsledku těchto opatření pouze 4 zaměstnanci odejdou na externí trh práce. Bude se jich týkat možnost rekvalifikace dle kolektivní smlouvy a nadstandardní odstupné.

V Elektrárně Dětmarovice se plánuje odstavení provozu uhelných bloků po ukončení topné sezony 2024/2025. I v Dětmarovicích se daří udržet zaměstnanost na potřebných kapacitách zejména díky spolupráci s úřadem práce, vykrývání bývalými zaměstnanci a prvky finanční motivace. V lokalitě dlouhodobě spolupracujeme s Moravskoslezským paktem zaměstnanosti. Propojená platforma významných zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji si klade za cíl podle popisu profesí nalézt průnik nabídky volných pracovních míst a uvolňovaných zaměstnanců. I v Dětmarovicích jsme realizovali školení pro vedoucí zaměstnance na zvládání procesu změn a udržení potřebné motivace u zaměstnanců. Velký důraz je v lokalitě kladen na otevřenou a správně načasovanou komunikaci k zaměstnancům.

V rámci projektu ASTRA (transformace teplárenství ve Skupině ČEZ), streamu HR, hledáme cesty k maximální synergii při zajištění provozu původních a nových zdrojů s cílem maximálního uplatnění zaměstnanců z uhelných provozů.

I v Elektrárně Dětmarovice budeme zajišťovat program profesních kurzů. V roce 2023 jsme se věnovali předložení nabídky kurzů zaměstnancům a následnému sběru požadavků. Věnujeme se individuálně každému zaměstnanci, zmapovali jsme jejich další profesní plány a očekávání. Profesní kurzy předpokládáme zrealizovat za podpory Operačního programu spravedlivá transformace 2021–2027 Vzdělávání ve firmách, což nám umožní získat podporu až ve výši 50% způsobilých výdajů. Do nabídky vzdělávacích aktivit jsme zapojili též naše dceřiné společnosti ČEZ Energetické produkty, s.r.o. a MARTIA, a. s.

Pro lokalitu Dětmarovice jsme zpracovali Plán transformace podniku. Ukončení uhelného provozu představuje ohrožení téměř 200 pracovních míst. I po odstavení uhelných bloků bude Skupina ČEZ pokračovat v dodávce tepla do oblastí Bohumína a Orlové a elektřiny do sítě, a to v nové konfiguraci podporující plnění klimatických cílů. Nové nízkoemisní teplárenské zdroje bude v lokalitě budovat a následně provozovat společnost ČEZ Teplárenská, a.s. Na území severní Moravy se plánuje výstavba nových obnovitelných zdrojů o instalovaném výkonu přibližně 1 000 MWp.

Nejpozději od ledna 2025 by měl být účinný nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který transponuje evropskou směrnici NIS2 do české legislativy. Pracovní místa mohou vznikat napříč lokalitami Skupiny ČEZ. Ve společnosti ČEZ Distribuce, a. s. má do konce roku 2030 projít 108 pracovních míst generační obměnou a od roku 2024 bude společnost realizovat projekt chytrého měření, který přinese další nová pracovní místa. Celkový počet uvolněných nebo nově vzniklých pracovních míst do roku 2030 v Moravskoslezském kraji v rámci Skupiny ČEZ dosahuje také cca 200.

Našim cílem je, aby průnik zaměstnanců na ohrožených pracovních místech a obsazovaných pozicích byl co největší. Základní předpoklad, který podpoří tento cíl je, že zaměstnanci získají nové kvalifikace. K programu profesních kurzů se v Elektrárně Dětmarovice přihlásilo celkem 113 zaměstnanců. Mezi nejžádanější kurzy patří:

řidič skupiny C
roční kurz elektrotechniky
revizní technik plynových zařízení
specialista řízení rizik
specialista IKB
revizní technik elektrických zařízení

Rozšířená kvalifikace zaměstnanců z uhelných lokalit posílí jejich konkurenceschopnost na interním i externím trhu práce.

Následně budeme zavádět i další personální nástroje k maximálnímu uplatnění zaměstnanců na interním trhu práce. Předpokládáme aktivní práci s kandidáty, kteří o to projeví zájem.

V případě rušení pracovních míst pak v závislosti na povaze organizační změny projednáme podrobnosti změn a času potřebného k jejich realizaci nebo o nich informujeme zástupce odborů. Při rozhodování o ukončení smlouvy zohledňujeme výkonnost zaměstnance, kvalifikaci a možnosti rekvalifikace. Při odchodu zaměstnance nabízíme outplacementové služby (např. workshopy, individuální následné konzultace, linku pomoci), které pomáhají dotčeným zaměstnancům najít nové zaměstnání.

Při ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů postupujeme plně v souladu s kolektivní smlouvou. Odstupné poskytujeme v závislosti na délce zaměstnání až do desetinásobku průměrného měsíčního výdělku. V tomto ohledu jdeme daleko nad rámec odstupného stanoveného zákoníkem práce. V případě dohod o ukončení pracovního poměru zvyšujeme odstupné podle počtu měsíců, které zbývají do vzniku nároku zaměstnance na starobní důchod. Při kombinaci obou odstupných kompenzujeme až 19násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Všichni dotčení zaměstnanci se mohou přihlásit na rekvalifikační kurz v souladu s platnou kolektivní smlouvou. Cílem je podpořit nové kariérní dráhy zaměstnanců, kteří si tak rozšiřují nebo prohlubují odbornou kvalifikaci a dovednosti potřebné k nalezení nového zaměstnání na trhu práce, přičemž náklady až do výše 40 tis. Kč hradí zaměstnavatel. Zaměstnanci musí požádat o rekvalifikaci před ukončením pracovního poměru. Dojde–li k rekvalifikaci v průběhu pracovního poměru, může si zaměstnanec vzít pracovní volno s náhradou mzdy rovnající se průměrnému výdělku.

4.3.6. Spolupráce se školami

Generační obměnu a dlouhodobé náborové požadavky řešíme systematickou podporou technického vzdělávání. Úzce spolupracujeme se školami a univerzitami, jsme jejich partnery a pořádáme různé akce (např. studentské programy, stáže) pro žáky, studenty i učitele. V rámci podpory strategického náboru specializovaných pracovníků do jaderných provozů byla navázána úzká spolupráce se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm v Hněvkovicích, kde byl otevřen učební obor svářeč a potrubář pro jadernou energetiku. Pro studenty technických vysokých škol pořádáme dvoutýdenní odbornou stáž Letní univerzita, během které se detailně seznámí s provozem jaderné elektrárny. K účasti povzbuzujeme také ženy, které v roce 2023 tvořily 15% účastníků.

Zároveň myslíme i na žáky základních a středních škol. Od roku 2015 pro ně pořádáme soutěž Vím proč. Vycházíme z myšlenky, kdy děti učí děti a dáváme jim příležitost předvést fyziku v praxi prostřednictvím krátkých videí a těm nejlépe hodnoceným vyhrát hodnotné ceny pro sebe i své školy.

Od roku 2022 pořádáme pro studenty partnerských středních škol dvakrát ročně akci Green Energy Tour, zaměřenou na detailní seznámení s bezemisními zdroji Skupiny ČEZ v České republice.

Pro středoškoláky a vysokoškoláky dále pořádáme tyto pravidelné akce:

Jaderná maturita,
Distribuční maturita,
Energetická maturita,
ESCO maturita,
Šance pro technika,
ČEZ Experience.

Provozujeme vzdělávací webový portál Svět energie (www. svetenergie.cz), který slouží jako zdroj informací o energetice pro děti od mateřských škol až po vysokoškolské studenty a pedagogy.

Včasný nábor a zaškolení nových kolegů jsou v některých případech rozhodující pro úspěšné zvládnutí generační obměny. Například školení operátorů jaderných elektráren trvá déle než dva roky od nástupu zaměstnance. V posledních letech jsou nejcennějším zdrojem nových operátorů čerství absolventi vysokých škol, kteří představují více než 80% všech nových operátorů.

4.3.7. Bezpečnost a zdraví

4.3.7.1. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

(GRI 3–3, 403–1, 403–2, 403–8; SASB IF–EU–320a.1)

Všechny společnosti Skupiny ČEZ mají zavedený systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na základě požadavků národní legislativy pro tuto oblast. Vybrané společnosti na základě počtu zaměstnanců, jejich zařazení dle kategorie práce (vliv práce a pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců) a závažnosti vyhodnocených rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají zavedený a certifikovaný systém řízení podle ISO 45001, případně národní program Bezpečný podnik (osvědčení vydává Státní úřad inspekce práce na základě provedeného auditu) nebo jsou pod komplexním dozorem Státní báňské správy. Jaderná elektrárna Dukovany je držitelem osvědčení Bezpečný podnik. Jaderné elektrárně Temelín nebylo osvědčení i přes splnění požadavků prověrky systému řízení BOZP ze strany oblastního inspektorátu práce v roce 2023 vydáno, a to z legitimního důvodu stále probíhajícího šetření smrtelného pracovního úrazu dvou zaměstnanců ze dne 26. 5. 2023.

Systém managementu BOZP je tedy ve společnostech Skupiny ČEZ implementován podle:

požadavků národní legislativy včetně předpisů pro důlní činnosti,
normy ISO 45001, nebo
národního programu Bezpečný podnik (vychází z normy ISO 45001, ze zásad stanovených národní příručkou k zavedení systému řízení BOZP, příručky ILO OSH–2001, ze zásad a pravidel uplatňovaných normami systému řízení kvality ISO 9001 a odpovídá i požadavkům strategického rámce EU pro BOZP).

Program Bezpečný podnik vyhlásil Státní úřad inspekce práce, který zároveň provádí prověřování a vydává osvědčení pro podniky, které v rámci auditu prokázaly splnění požadavků tohoto programu.

Ve Skupině ČEZ jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) součástí 5 základních principů (více v kapitole 5.4.1.1), a proto hrají významnou roli v celkovém řízení společnosti.

Zaměstnanci s nárokem na starobní důchod v následujících 10 letech

			2021	2022	2023
Celkový počet			6 304	6 513	7 184
Podle pracovní pozice	Manažeři		749	797	875
	Řadoví zaměstnanci		5 555	5 716	6 309
Podle regionu*	Česká republika		5 581	5 766	6 059
	Zahraničí	Celkem	723	747	1 125
		Německo	N/A	201	766
		Polsko	N/A	242	243
		Ostatní země	N/A	104	116

* Podrobné členění pro zahraničí vykázáno poprvé v roce 2023.

Mezi strategickými prioritami Skupiny ČEZ je každoročně na prvním místě bezpečnost. Hlavní zásady a priority v oblasti bezpečnosti jsou:

Trvale naplňovat Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí.
Naplňovat požadavky zvyšování bezpečnosti provozu jaderných elektráren.
Dlouhodobě zvyšovat bezpečnost nejaderné oblasti činností Skupiny ČEZ.
Realizovat opatření vyplývající ze zvoleného Bezpečnostního tématu roku pro jednotlivé divize ČEZ, a. s., a společnosti Skupiny ČEZ. *)
*) Zvolené Bezpečnostní téma roku navazuje na klíčové ukazatele výkonnosti a priority a vychází z pravidelného hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti.

Bezpečnost a ochrana zdraví jsou součástí našich ročních ukazatelů výkonnosti. Četnost pracovních úrazů zaměstnanců (včetně smrtelných) je zahrnuta do KPI našeho managementu.

Obecné cíle a zásady vyhlášené představenstvem ČEZ, a. s., jako Politika bezpečnosti a ochrany životního prostředí, které používá společnost při řízení, jsou následující:

Bezpečnost, ochranu života a zdraví lidí nadřazujeme ostatním zájmům.
Bezpečnost a ochranu životního prostředí považujeme za integrální součást systému řízení.
Bezpečnost a ochrana životního prostředí jsou nedílnou součástí myšlení, chování a pracovních návyků všech zaměstnanců i dodavatelů.
Na ochranu životního prostředí, včetně prevence znečištění, klademe v rámci svých činností velký důraz.
Plnění závazných povinností je pro nás samozřejmou součástí našich činností.
Neustále zlepšujeme systémy environmentálního managementu a managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Od dodavatelů vyžadujeme stejný přístup k bezpečnosti a ochraně životního prostředí.

Tato politika je vrcholným dokumentem systémů managementu BOZP a EMS. Tuto politiku dále rozvíjí interní dokumentace.

Každý rok vyhlašujeme bezpečnostní téma roku v souladu s pravidly a cíli skupiny. Jednotlivé společnosti Skupiny ČEZ si stanovují bezpečnostní téma roku, které navazuje na jejich klíčové ukazatele výkonnosti a priority a je podloženo pravidelným hodnocením rizik v oblasti bezpečnosti.

Každoročně připravujeme zprávu o stavu bezpečnosti, která je předkládána představenstvu společnosti. Na jejím základě jsou realizována opatření a projekty ke zlepšení úrovně bezpečnosti ve Skupině ČEZ.

Průběžně prověřujeme naše slabé a silné stránky v oblasti bezpečnosti, revidujeme havarijní plány, nacvičujeme akce a školíme havarijní týmy, zaměstnance a další zainteresované strany. V rámci BOZP dodržujeme příslušné právní předpisy a určené útvary provádějí každoroční interní audity a analýzu rizik systému BOZP. Pravidelně informujeme zainteresované strany o ukazatelích výkonnosti v oblasti bezpečnosti. Přijímáme preventivní opatření a aktualizujeme bezpečnostní směrnice a postupy na základě výsledků auditů, změn v legislativě a periodického vyhodnocování rizik. Rovněž zlepšujeme pracovní standardy.

Za zavedený systém považujeme systém řízení BOZP, který splňuje požadavky národní legislativy.

Pokrytí zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP:

Údaje vykazujeme za zaměstnance a na základě informací poskytnutých společnostmi Skupiny ČEZ.

Žádní zaměstnanci nebyli při vykazování vyloučeni.

Změny v portfoliu společností patřících do konsolidovaného celku Skupiny ČEZ ovlivňují meziroční odchylky v celkovém pokrytí systémem řízení BOZP a současně systémem auditovaným nebo certifikovaným externí stranou.

Za zavedený systém považujeme systém řízení BOZP, který splňuje požadavky národní legislativy. Počet zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP je tedy shodný s celkovým počtem zaměstnanců, protože všechny společnosti Skupiny ČEZ mají zaveden systém BOZP v souladu s právními a ostatními předpisy platnými v České republice nebo dle národní legislativy v místě podnikání.

Pokrytí systému řízení BOZP, který byl podroben internímu

auditu, vychází v České republice především z tzv. prověrek bezpečnosti, které jsou dány legislativními požadavky (zejména § 108 Zákoníku práce), tudíž na všechny zaměstnance Skupiny ČEZ působící na území České republiky se vztahuje systém řízení BOZP. U společností Skupiny ČEZ působící mimo území České republiky záleží posouzení pokrytí systému řízení BOZP na příslušné národní legislativě.

Toto pokrytí může být doplněno z interních auditů v rámci certifikovaného systému třetí stranou, ale existuje i část společností (firem), které podléhají tzv. nezávislému internímu hodnocení (interní audit, hodnocení útvarem systém řízení ve Skupině ČEZ, nezávislé prověrky v rámci korporátní struktury apod.).

Počet zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP, který byl auditován nebo certifikován externí stranou zahrnuje tyto standardy:

ISO 45001, certifikace prováděna akreditovanými certifikačními orgány,
národní program Bezpečný podnik 2017, certifikace (osvědčení) vydává Státní úřad inspekce práce na základě provedeného auditu,
národní legislativa v oblasti důlních činností

V roce 2023 jsme prostřednictvím systému řízení BOZP dosáhli následujícího pokrytí zaměstnanců:

Počet zaměstnanců, na něž se vztahuje auditovaný nebo certifikovaný systém řízení BOZP

z toho počet zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP	31 023 100%
z toho počet zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP, který byl podroben internímu auditu	27 038 87,2%
z toho počet zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP, který byl auditován nebo certifikován externí stranou	21 624 69,7%

Navýšení pokrytí zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP, je důsledkem upřesnění výkladu požadavků norem GRI a SASB.

Navýšení pokrytí zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP, který byl podroben internímu auditu, je důsledkem upřesnění výkladu požadavků norem GRI a SASB.

Navýšení pokrytí zaměstnanců, na něž se vztahuje systém řízení BOZP, který byl auditován nebo certifikován externí stranou, je důsledkem zařazení zaměstnanců z oblasti důlní činnosti, která je pravidelně hodnocena v oblasti BOZP ze strany Českého báňského úřadu (ČBÚ).

Udržujeme registry rizik BOZP a průběžně vyhodnocujeme všechna potenciální nebezpečí. K identifikaci potenciálních nebezpečí využíváme všechny možné zdroje informací, jako jsou například konzultace se zaměstnanci. V případě pracovních úrazů provádíme ad hoc analýzu rizik BOZP a její závěry zapracováváme do praxe. Rizika identifikují odborně způsobilé osoby, které mají kvalifikaci vyplývající ze zákonných požadavků.

Jednotlivá pracovní místa jsou zařazena do kategorií, které vyjadřují celkovou úroveň zátěže (podle národní legislativy se hodnotí faktory, jež z hlediska zdraví ovlivňují kvalitu pracovních podmínek). Jedním z druhů zátěže je i práce s ionizujícím zářením.

Zaměstnanec je dle pracovního řádu společnosti a dalších předpisů oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zároveň je povinen dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požadavky a zásady jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (prioritně zaměstnanci zajišťující činnosti v procesech jaderných aktivit společností) a ostatní právní předpisy, technické normy, předpisy o požární ochraně, ochraně majetku, ochraně životního prostředí a vnitřní předpisy zaměstnavatele, s nimiž byl řádně seznámen.

Za neúmyslné chyby netrestáme a uplatňujeme politiku netrestání (blame free culture), ale za úmyslné porušení pravidel omezujeme činnosti a udělujeme sankce.

Šetření událostí a neshod spolu s kulturou neobviňování podporují prevenci před nežádoucím jednáním a zajišťují podmínky pro bezpečný a efektivní výkon našich procesů a činností.

Identifikace událostí BOZP vychází z:

(1) oznámení zaměstnanců případně dalších osob nacházejících se v objektech Skupiny ČEZ, anebo v blízkosti zařízení či objektů Skupiny ČEZ,
(2) informací o událostech získaných prostřednictvím dispečerského řízení, popř.
(3 sledování technologických parametrů.

V rámci řešení událostí je stanoven postup pro oznámení úrazu a jsou vytvořeny nástroje pro jednotnou evidenci. V případě potřeby jsou zainteresované strany informovány tzv. spěšným hlášením. Na základě národní legislativy jsou ve stanovených případech úrazy ohlášeny na policii a inspekci práce.

Po ohlášení pracovního úrazu musí být zjištěny příčiny, příčinné souvislosti a další okolnosti vzniku pracovního úrazu. K šetření a objasňování úrazu jsou bez zbytečného odkladu přizváni zástupci odborové organizace. K šetření a objasňování úrazu příčin úrazu jsou operativně zváni další odborníci (revizní technik, soudní znalec, další vedoucí zaměstnanci apod.).

Pro účely náhrady škody musí být určena míra zavinění ze strany postiženého, přičemž se postupuje v souladu se Zákoníkem práce. Záznam o určení míry zavinění a projednání je součástí podkladů k náhradě škody a musí být předán k likvidaci škody u příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti.

Skoronehody jsou soustavně identifikovány a sledovány. Jsme si vědomi, že v této oblasti je potenciál získávat více podnětů pro zlepšování systému managementu BOZP. V roce 2023 byla zahájena intenzivní informační kampaň a vývoj nových funkcí informačního systému pro snadnější možnost zaznamenávat skoronehody. Cílem kampaně bylo připomenout zaměstnancům, aby přemýšleli o nebezpečných situacích, uměli jim předcházet a tyto informace sdíleli s ostatními prostřednictvím jejich hlášení svému vedoucímu nebo prostřednictvím stanovených aplikací.

Průvodcem celou kampaní jsou zpracované komiksy končící poučením. Během kampaně byly publikovány edukativními články, pravidelnými rozbory skoronehod/úrazů, rozhovory s odborníky v oblasti BOZP. V rámci kampaně je neustále připomínáno, že pravidla bezpečnosti práce neplatí jen v práci, ale je správné je dodržovat i při soukromých aktivitách.

Kampaň v roce 2023 zatím zpracovala 6 témat ve formě článku a doplňujícího komiksu. Tyto komiksy v tištěné podobě jsou také vyvěšeny na pracovištích Skupiny ČEZ. V roce 2024 proběhne druhá část kampaně o skoronehodách, opět v rozsahu šest článků a šesti souvisejících komiksů.

Kampaň měla sledovanost v průměru 2 500 shlédnutí každého článku a komiksu. Absolutní počet záznamů skoronehod se zvedl o 22%, zvětšil se zájem o konzultace se zástupci útvaru hodnocení a rozvoj systému řízení, záznamy jsou předmětem dalších odborných diskuzí mezi bezpečnostními manažery a odborně způsobilými osobami.

S interní komunikací je předjednáno, že zhruba v polovině roku 2024 bude spuštěna další kampaň, a to na téma požívání alkoholu a zneužívání návykových látek. Problematika bude komunikována jak v souvislostech pracovně právních, tak i z pohledu osobního či rodinného.

4.3.7.2. Bezpečnost a zdraví zaměstnanců

(GRI 403–3, 403–4, 403–5, 403–6)

Z hlediska školení BOZP musí noví zaměstnanci absolvovat povinné vstupní školení první pracovní den na pracovišti, stávající zaměstnanci ho absolvují každé 2 roky a vedoucí každé 3 roky. Během školení se zaměstnanci seznamují se systémem řízení BOZP, povinnostmi zaměstnanců a zaměstnavatele, dalšími podmínkami zajištění BOZP a praktickými příklady událostí, které vedly k pracovním úrazům. Všichni zaměstnanci jsou proškoleni v poskytnutí první pomoci.

U zaměstnanců dodavatelů navazuje naše školení v oblasti BOZP na školení, které je ze zákona povinen zajistit zaměstnancům jejich zaměstnavatel. V jaderných elektrárnách jsou v oblasti BOZP školeni zaměstnanci dodavatelů před přidělením vstupu do jaderné elektrárny nebo před přidělením role vedoucího práce / přípraváře. Pro prodloužení vstupu nebo role vedoucího práce jsou periodicky školeni vždy jednou ročně. Během školení se seznamují se specifiky práce v jaderných elektrárnách, očekávaným chováním, podmínkami BOZP na pracovišti a systémem řízení prací. V klasických a vodních elektrárnách jsou zaměstnanci dodavatelů školeni pro roli odpovědných osob a vedoucích práce před zahájením práce a poté každé dva roky.

Pravidla pro školení BOZP a rámcovou osnovu definují garanti z odborných útvarů BOZP v tzv. výcvikových programech. Lektoři těchto školení jsou interní zaměstnanci, kteří mají pro tuto činnost příslušnou odbornost (např. jsou odborně způsobilí v BOZP). U školení je zajištěna jazyková srozumitelnost formou tlumočení nebo různých jazykových verzí školicích materiálů či e–learningů. Interním zaměstnancům i zaměstnancům dodavatelů je školení BOZP poskytováno zdarma v rámci pracovní doby.

Ze školení sbíráme zpětnou vazbu ohledně jeho obsahu, využitelnosti získaných poznatků v praxi, výkonu lektora a organizace školení a s výstupy následně pracujeme v rámci procesu neustálého zlepšování.

Každý zaměstnanec absolvuje pracovnělékařskou prohlídku, jejíž rozsah a četnost závisí na charakteru práce a na požadavcích legislativních předpisů. Máme smluvně zajištěnou síť poskytovatelů pracovnělékařských služeb napříč Českou republikou. Na základě zpětné vazby získané od zaměstnanců monitorujeme a vyhodnocujeme kvalitu poskytovaných služeb. U klíčových poskytovatelů se nám daří zlepšovat kvalitu poskytovaných služeb. Výstupem z pracovnělékařských prohlídek je posudkový závěr lékaře v podobě rozhodnutí o zdravotní způsobilosti či nezpůsobilosti zaměstnance k výkonu práce, kterou máme jako zaměstnavatel povinnost zjišťovat ze zákona. Důvěrnými informacemi o zdravotním stavu zaměstnance nedisponujeme.

Zaměstnanci pracující ve směnném režimu jsou zařazeni do programu nadstandardní zdravotní péče. V rámci programu absolvují speciální lékařské prohlídky zaměřené na prevenci civilizačních chorob, současně s tím získávají příspěvek na rekondiční péči ve formě dodatečného příspěvku na benefitní účet Cafeterie, který je určen na zdravotní péči (lázně, wellness, dovolená, sportovní aktivity nebo může být použit na nákup léků apod.). Tento program jako zaměstnavatel plně hradíme. V případě speciálních lékařských prohlídek v rámci tohoto programu dostává výstupy z vyšetření pouze zaměstnanec, a to výlučně pro své potřeby. V rámci vyhodnocení efektivity programu obdržíme od poskytovatelů každoroční zprávu v podobě statistiky, a to bez osobních údajů zaměstnanců. Zabezpečení osobních údajů při předání lékaři probíhá ve speciální zabezpečené zóně na straně zdravotnického zařízení, kam jsou data vkládána. Citlivá data po lékařském vyšetření nám jako zaměstnavateli nejsou vůbec sdělována.

Zaměstnanci mohou být vzhledem ke zvýšenému riziku, které vyplývá z výkonu jejich pracovní činnosti, očkováni např. proti klíšťové encefalitidě, vzteklině, hepatitidě apod. Všem zaměstnancům je nabízeno očkování proti sezonní chřipce. Veškerá očkování jsou pro zaměstnance dobrovolná a bezplatná. Jako zaměstnavatel hradíme náklady a když je to možné, zajišťujeme očkování na pracovišti. Lékařské prohlídky a očkování může zaměstnanec absolvovat v době výkonu práce. Pro rychlé sjednání lékařské prohlídky mohou zaměstnanci využít on–line formulář na intranetu.

Zaměstnanci mohou využívat speciálně zřízenou telefonní linku, na kterou se mohou obracet s dotazy ke covidu–19. Pro zaměstnance je zajišťována anonymní psychologická linka, která byla zřízena v roce 2020 a je stále v provozu. Na intranetu jsou k dispozici různé on–line prezentace na téma podpory zdraví, první pomoci, duševní pohody, antistresové techniky a zdravého životního stylu.

Velmi oblíbenou akcí mezi zaměstnanci jsou Dny zdraví. Konají se v prezenční i on–line formě a pořádáme je ve spolupráci s Oborovou zdravotní pojišťovnou v rámci programů prevence. Během Dnů zdraví nabízíme zaměstnancům prohlídky mateřských znamének, fyzioterapeutické konzultace, masáže prováděné nevidomými maséry, kontrolu zraku, měření složení těla a další služby související se zdravím. Zaměřujeme se i na webináře na téma zdravé výživy a zdravého životního stylu.

Pro zaměstnance Skupiny ČEZ a jejich rodinné příslušníky nabízíme neomezený bezplatný přístup ke zdravotní péči prostřednictvím on–line lékařské poradny a objednání k lékaři prostřednictvím služby www.ulekare.cz. Služba je přístupná z webového portálu nebo z mobilní aplikace.

Všichni zaměstnanci mohou čerpat dva dny placeného zdravotního volna ročně (tzv. sick days), vypláceno je 65% mzdy. Vyjma povinných zákonem stanovených lékařských prohlídek jsou všechny ostatní služby pro zaměstnance dobrovolné. Rozhodnutí, zda zaměstnanec využije nabídky zaměstnavatele, nemá pochopitelně žádný vliv na další kariéru zaměstnance, či jakékoli zvýhodnění/znevýhodnění při výkonu pracovní činnosti a plnění pracovních úkolů.

Účast zaměstnanců, jejich konzultace a komunikace otázek v oblasti BOZP jsou zajištěny v rámci procesů monitorování, měření a hodnocení. Zaměstnanci zde plní role hodnotitelů nebo hodnocených, mají možnost poskytnout zpětnou vazbu a zároveň přispět ke zlepšení procesů nebo činností, popř. mohou potvrdit schopnost dosahovat stanovených výsledků.

Nejčastěji používané metody jsou:

monitorování (reporting),
měření (kontroly),
sebehodnocení,
benchmarking,
interní nezávislé hodnocení,
externí hodnocení.

Výsledkem jsou výstupy kategorie neshoda nebo námět na zlepšení. Zaměstnanci a dodavatelé mohou podávat návrhy k otázkám BOZP, např. prostřednictvím schránky pro dotazy zaměstnanců nebo během školení BOZP.

K tématům BOZP se vyjadřují také odbory. S odbory se například projednávají příslušné vnitřní dokumenty společností Skupiny ČEZ týkající se BOZP, účastní se debat o otázkách BOZP a vyšetřování pracovních úrazů atd. Současně se odbory účastní pravidelných prověrek BOZP na všech pracovištích Skupiny ČEZ. Jsou prováděny prověrkovými komisemi složenými ze zaměstnanců společností Skupiny ČEZ v návaznosti na jejich působnost na příslušných pracovištích nebo zařízeních. Výsledky prověrek se předkládají k projednání na poradách vedení příslušných společností za účasti pověřeného zástupce odborové organizace.

4.3.7.3. Pracovní úrazy a nemoci z povolání

(GRI 403–9, 403–10; SASB IF–EU–320a.1)

Sledujeme příslušné ukazatele a míry pracovní úrazovosti. Na základě získaných výsledků aktualizujeme metodiku evidence pracovních úrazů zaměstnanců a pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, ale jejichž pracoviště nebo práce je řízena společností, tj. převážně dodavatelů (dále označovaných jako pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci) a BOZP zdokonalujeme.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu, útvar BOZP událost prošetří přímo na místě. Po ukončení šetření jsou přijata nápravná opatření, jejichž účinnost plnění je následně kontrolována.

Pro možnost lepšího srovnávání bylo zavedeno vykazování parametru úrazové četnosti LTIFR (Lost Time Injury Frequency Rate). Byla vydána interní metodika pro sběr dat a vykazování tohoto parametru včetně softwarové podpory, proběhly workshopy pro pracovníky zajišťující sběr dat a vykazování.

Sledujeme pracoviště a činnosti s vysokým výskytem úrazů a onemocnění nebo s vysokým rizikem specifických úrazů a onemocnění. Zaměřujeme se zejména na pracovní místa s rizikovými faktory souvisejícími s vibracemi, hlukem, zářením, prachem aj.

Za rok 2023 evidujeme následující statistiky pracovních úrazů:

Pracovní úrazy

			2021	2022	2023
Odpracované hodiny	Zaměstnanci		44 940 976	44 601 279	49 620 534
Smrtelné úrazy	Zaměstnanci	počet	1	0	3
		četnost1	0,02	0,00	0,06
	Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	počet	1	0	1
Úrazy s těžkou újmou na zdraví3	Zaměstnanci	počet	N/A	7	13
		četnost1	N/A	0,16	0,26
	Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	Počet	N/A	5	7
Nahlášené úrazy	Zaměstnanci3	počet	N/A	580	771
		četnost1	N/A	13,00	14,83
	Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	počet	25	60	103
Úrazy s absencí 1 den a více2	Zaměstnanci	počet	N/A	134	2574
		četnost1 (LTIFR)	2,89	3,00	5,184
Úrazy s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny	Zaměstnanci	počet	130	130	199

1 Četnost počítána na 1 mil. odpracovaných hodin.

2 Ukazatel sledujeme od roku 2022. Ukazatel byl za rok 2021 počítán pilotně na základě počtu nahlášených úrazů s absencí více než 3 dny.

3 V roce 2021 sledovány pracovní úrazy s absencí delší než 3 kalendářní dny.

4 Ke zvýšení počtu úrazů s absencí 1 den a více a potažmo i četnosti (LTIFR) došlo v důsledku zpřesnění definic vykazování pro zahraniční společnosti Skupiny ČEZ.

V roce 2023 došlo ve Skupině ČEZ ke třem smrtelným úrazům zaměstnanců a jednomu smrtelnému úrazu dodavatele. Jednalo se o práce při výstavbě fotovoltaické elektrárny, práce při výstavbě horkovodu a práce v rámci rekonstrukce zařízení rozvodny. Všechny úrazy byly ze strany dotčené společnosti náležitě šetřeny a objasněny a byla přijata odpovídající opatření. Účinnost přijatých opatření bude následně ověřována. Zvýšení počtu smrtelných pracovních úrazů oproti minulým rokům ve Skupině ČEZ velmi silně rezonuje a zmíněná opatření z dotčených společností jsou komunikována všem relevantním společnostem Skupiny ČEZ jako prevence proti opakování podobných úrazů v budoucnu.

Hlavní druhy pracovních úrazů

	2021	2022	2023
Zaměstnanci	Elektrický proud, pád na rovině, poranění nohou a rukou, zakopnutí, uklouznutí	Poranění končetin, pohmožděniny, tržné rány, řezné rány, podvrtnutí, pády, elektrický proud, zakopnutí, popáleniny	Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení)
Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	Elektrický proud, podvrtnutí kotníku, tržná rána na hlavě, pády	Poranění končetin, pohmožděniny, řezné rány, podvrtnutí, elektrický proud, pády	Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí, elektrická energie

Mezi nejčastější zdroje úrazů (rizika) patří:

pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí – 41%

materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení) – 18%

nástroj, přístroj, nářadí – 10%

elektrická energie – 10%

Nemoci z povolání

		2023
Nemoci z povolání s následkem smrti	Zaměstnanci	0
	Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	0
Nahlášené nemoci z povolání	Zaměstnanci	7
	Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	1

4.3.7.4. Jaderná bezpečnost a havarijní připravenost

GRI G4–DMA; SASB IF–EU–540a.1, IF–EU–540a.2

Provozujeme 2 jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, které jsou základem našeho výrobního portfolia. Jaderná bezpečnost je jednou z nejpřísněji regulovaných a mezinárodně sledovaných oblastí, proto:

sledujeme vliv provozu jaderných zdrojů na životní prostředí a lidské zdraví,
bezpečně nakládáme s radioaktivním odpadem a využíváme moderní technologie při jeho úpravě a zpracování,
zlepšujeme naše bezpečnostní systémy, zavádíme osvědčené postupy a doporučení jaderných úřadů a institucí.

Obě jaderné elektrárny splňují mezinárodní požadavky na bezpečný provoz a podléhají pravidelné kontrole bezpečnosti a pravidelnému mezinárodnímu hodnocení ze strany jaderných institucí.

Obě jaderné elektrárny jsou držiteli osvědčení Bezpečný podnik, které vydává Státní úřad inspekce práce na základě provedeného auditu. V případě jaderné elektrárny Temelín bylo ověřování shody zavedeného systému řízení BOZP Bezpečný podnik ČEZ, a. s. – Jaderná elektrárna Temelín přerušeno z důvodu mimořádné události ze dne 26.5.2023, jejíž důsledkem byl vznik smrtelných pracovních úrazů dvou zaměstnanců ČEZ, a. s.

Z hlediska havarijní připravenosti se jaderné elektrárny řídí vnitřním havarijním plánem jaderných elektráren schváleným Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Kromě toho se obě jaderné elektrárny řídí vnějším havarijním plánem pro zónu havarijního plánování, který zpracovává hasičský záchranný sbor (HZS) kraje ve spolupráci s elektrárnami a dalšími organizacemi.

Každá jaderná elektrárna má vlastní Havarijní řídicí středisko, jehož součástí je Havarijní štáb elektrárny a Technické podpůrné středisko, jež zajišťují nepřetržitou technickou pohotovost v případě mimořádné události.

Každoročně testujeme systém havarijní připravenosti formou neohlášených cvičení a pro cvičení využíváme různé scénáře – porucha technologie, radiační událost, ekologická událost atd. Do cvičení zapojujeme všechny osoby, které jsou v době cvičení přítomny v areálu elektrárny, včetně dodavatelů a jejich pracovníků. Při cvičeních spolupracujeme s orgány státní správy (SÚJB, Hasičským záchranným sborem ČR, krajskými a obecními úřady atd.) a s mezinárodními organizacemi.

V oblasti požární ochrany má každá elektrárna vlastní hasičský záchranný sbor (HZSp), jenž je součástí integrovaného záchranného systému (IZS). V případě potřeby může HZSp zasahovat i mimo areál elektrárny v rámci poplachového plánu kraje. Nejvýznamnější činností HZSp je prevence v oblasti požární ochrany.

V rámci jaderné bezpečnosti sledujeme vliv provozu jaderných zdrojů na životní prostředí a lidské zdraví. Dlouhodobé programy sledování vlivu jaderných elektráren na životní prostředí potvrdily, že jejich provoz nemá negativní vliv na životní prostředí.

Aplikujeme také princip ALARA (As Low As Reasonably Achievable), který sleduje, aby ozáření nebo radioaktivní kontaminace zaměstnanců byly co nejnižší. Hodnota kolektivní efektivní dávky je trvale pod mediánem Světové asociace provozovatelů jaderných zařízení.

Skupina ČEZ každé dva roky poskytuje obyvatelstvu v zónách jaderných elektráren základní informace o tom, co dělat v případě radiační havárie. Tyto informace a pokyny jsou například součástí zdarma distribuovaného praktického stolního kalendáře.

Výjezdy hasičů z jaderných elektráren ve spolupráci s IZS

	2021	2022	2023
Celkový počet	77	84	121

Počet požárů v jaderných elektrárnách

	2021	2022	2023
Celkový počet	0	0	1

4.3.7.5. Krizová komunikace

V případě krizové komunikace postupuje management podle platné legislativy, krizových a havarijních plánů. Ve Skupině ČEZ jsou hlavní role v oblasti krizové komunikace svěřeny útvaru komunikace a marketing a útvaru požární ochrany a havarijní připravenosti.

Útvar komunikace a marketing zajišťuje:

spolupráci s médii,
vnitřní komunikaci,
komunikaci s orgány státní správy a samosprávy a vnějšími subjekty integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba).

Ředitel útvaru komunikace a marketing je členem Krizového štábu ČEZ, a. s., a pravidelně mu podává zprávy.

V případě události na jaderném zařízení je aktivován Havarijní štáb jaderné elektrárny (HŠ JE) včetně určeného mluvčího HŠ JE, který zajišťuje komunikaci mezi Skupinou ČEZ a vnějšími složkami krizového řízení. Do doby aktivace HŠ JE odpovídá za včasné varování obyvatelstva v zónách havarijního plánování a za informování místní samosprávy a státní správy směnový inženýr. Po aktivaci HŠ JE tyto činnosti v plném rozsahu přebírá a vykonává HŠ JE.

Řízení komunikace jaderných událostí vychází ze:

směrnice krizového řízení,
metodiky krizové komunikace,
zásahových instrukcí.

Prostředky jaderné krizové komunikace (např. metodiky, instrukce, plány, databáze) podléhají pravidelným čtvrtletním revizím a používané technologie jsou testovány průběžně, nejméně jednou týdně.

Obyvatelům v havarijních zónách jaderných elektráren distribuujeme havarijní příručku. Chceme tím zajistit, aby měli obyvatelé základní informace pro případ mimořádných událostí.

Podrobnosti týkající se krizového řízení lze nalézt v Manuálu pro řízení mimořádných stavů v distribuční soustavě. Manuál slouží jako vodítko pro krizové štáby a obce. Obsahuje informace o krizových linkách, postupech při mimořádných událostech a tipy, jak se připravit a co dělat v případě výpadku proudu. Veřejná verze Manuálu je k dispozici na našich webových stránkách. Před plánovanými odstávkami a při mimořádných událostech v distribuční soustavě informujeme zainteresované strany prostřednictvím různých komunikačních kanálů (např. tiskových mluvčích, webových stránek, infolinek, on–line portálu bezstavy.cz, zasíláním upozornění SMS/e–mailem). Další rozvoj digitalizace vnímáme jako důležitý prvek v rámci krizové komunikace a informování veřejnosti o plánovaných odstávkách.

4.3.7.6. Bezpečnost klasických elektráren

V souladu s právními předpisy mají všechny naše elektrárny a teplárny z divize obnovitelné a klasické energetiky (tj. uhelné, plynové, vodní) vypracovaný havarijní plán. V havarijním plánu je popsáno, jak jsou připraveny na havárie a mimořádné události. Na havarijní plány navazuje plán havarijní připravenosti (PHP), který pro konkrétní lokalitu stanovuje postup komunikace a řešení nastalé mimořádné události.

V souladu se zákonem o požární ochraně je v divizi obnovitelné a klasické energetiky zřízena jednotka hasičského sboru podniku (HZSp), která je dislokována na stanicích v určených elektrárnách. Jednotka HZSp je složkou Integrovaného záchranného systému ČR (IZS). Organizace, odborná způsobilost a akceschopnost jednotky HZSp jsou organizovány, metodicky řízeny a kontrolovány ze strany Hasičského záchranného sboru ČR (HZS).

Odborná příprava jednotky HZSp probíhá v souladu s právními předpisy. Všichni zaměstnanci zařazení do jednotky HZSp musí každých 5 let obhájit odbornou způsobilost před komisí MV HZS ČR.

Všechny elektrárny a teplárny absolvují každý rok alespoň 1 havarijní cvičení, při kterém se prověřují postupy v plánech havarijní připravenosti, činnost havarijního štábu a personálu elektrárny či teplárny. Spolu s tím slouží havarijní cvičení k prověření spolupráce s vnějšími složkami (např. s HZS ČR, Policií ČR, Zdravotnickou záchrannou službou, příslušnými orgány státní správy a samosprávy). Při havarijních cvičeních se elektrárny zaměřují na situace, jako jsou požár, výbuchy, výskyt toxických nebo hořlavých plynů, technologické poruchy, záchrana osob, únik nebezpečných látek nebo narušení fyzické ochrany.

Každé 2 roky absolvují zaměstnanci klasických elektráren a tepláren e–learningový kurz havarijní připravenosti. Členové havarijního štábu musí školení absolvovat každoročně formou prezenčního školení.

Výjezdy hasičů z klasických elektráren / tepláren ve spolupráci s IZS

	2021	2022	2023
Celkový počet	18	22	21

Pozn.: Údaje zahrnují elektrárny a teplárny z divize obnovitelné a klasické energetiky ČEZ, a. s.

Počet požárů v klasických elektrárnách / teplárnách

	2021	2022	2023
Celkový počet	1	4	2

Pozn.: Údaje zahrnují elektrárny a teplárny z divize obnovitelné a klasické energetiky ČEZ, a. s.

4.4. Orientace na zákazníky

GRI 103, 416–2, 2–25

4.4.1. Přístup k zákazníkům

Skupina ČEZ poskytuje komplexní energetické poradenství a služby, které přizpůsobujeme na míru potřebám zákazníků. Nabízíme energetická řešení širokému spektru jednotlivců a institucí: domácnostem, průmyslovým podnikům, malým a středním firmám, obcím, veřejným i soukromým organizacím, nemocnicím, školám, sportovištím a společnostem, které spravují budovy a areály všeho druhu. Naše energetická řešení přispívají ke snižování spotřeby energie a zlepšují kvalitu života našich zákazníků díky využití moderních technologií.

Skupina ČEZ se aktivně zapojuje do diskuzí o transformaci energetického trhu a pomáhá hledat nejlepší možná řešení pro zákazníky. Skupina podporuje kultivaci trhu a osvětu v boji proti nekalým praktikám neseriózních prodejců elektřiny a plynu. Podporujeme přísnější legislativu a pomáháme zákazníkům bránit se proti nekalým postupům na trhu. Vyhodnocujeme svoje prodejní a marketingové praktiky podle těch nejvyšších standardů, a proto jsme již mnoho let vnímáni jako nejdůvěryhodnější značka na trhu. V roce 2023 ČEZ Prodej již po osmé získal ocenění Nejdůvěryhodnější dodavatel energií. Máme stanovená kritéria týkající se smluv a smluvních podmínek tak, aby byly pro zákazníky co nejtransparentnější a nejférovější. Naši zaměstnanci se pravidelně vzdělávají, aby mohli zákazníkům nabízet řešení na míru při zachování nejvyšší úrovně služeb.

Skupina ČEZ investuje miliardy korun do zařízení distribuční soustavy, aby zajistila bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny. Nové moderní prvky nám umožňují v případě nouze rychleji lokalizovat místo poruchy a dříve obnovit dodávku. Spolehlivost dodávky elektřiny a rychlost jejího obnovení v případě poruchy jsou klíčovými ukazateli spokojenosti našich zákazníků.

V polovině roku 2021 zahájila společnost ČEZ Distribuce program Spolupracující partneři, který navazuje spolupráci mezi revizními techniky a energetickými společnostmi. Cílem programu je pomoci zákazníkům zjednodušit a zrychlit celou administrativu spojenou s revizními zprávami a snížit chybovost v těchto zprávách. Revizní technici mají přístup k distribučnímu portálu, kde mohou ověřovat technické údaje odběrného místa a potvrzovat revizní zprávy on–line. Zájem o program je značný, ČEZ Distribuce v současné době spolupracuje s více než 830 revizními techniky.

4.4.1.1. Dostupnost služeb a programy pro znevýhodněné zákazníky

GRI G4–EU4, G4–EU12; SASB IF–EU–000.C, IF–EU–240a.1, IF– EU–240a.2, IF–EU–240a.3, IF–EU–240a.4 / SDG 7, SDG 10

ČEZ Distribuce je největší provozovatel elektrické distribuční soustavy v České republice. Provozuje soustavu na zhruba 2/3 území celé země, na němž žije cca 61,5% obyvatel (hustota osídlení cca 127 osob/km2). Následující tabulka ukazuje rozvinutou délku nadzemního a kabelového vedení distribuční soustavy ČEZ Distribuce.

Nadzemní a kabelová vedení (km)

	2021	2022	2023
Celková délka vedení	167 628	168 533	169 665
z toho VVN	10 002	9 998	10 020
z toho VN	51 295	51 462	51 590
z toho NN	106 331	107 073	108 055

Počty žádostí o připojení

	2021	2022	2023
Žádosti o připojení k odběru energie	144 688	130 478	108 020
Žádosti o připojení výroben a mikrozdrojů	16 191	70 212	63 069

Masivní podpora obnovitelných zdrojů energie a zejména fotovoltaik s sebou přináší i větší nároky na kapacitu energetické soustavy a s tím spojené investice. K 31. 12. 2023 evidovala ČEZ Distribuce v žádostech o připojení výroben celkový požadovaný výkon cca 19,8 GW, z toho 68% je již pokryto podepsanými smlouvami o budoucích smlouvách o připojení.

Jako významné oblasti dalšího rozvoje s potenciálem připojení nových zákazníků vnímáme především:

průmyslové oblasti v okolí dálničních tahů,
městské zóny,
oblasti připravované pro výstavbu továrny na baterie pro elektromobily,
oblíbené turistické lokality.

V rámci rozvoje distribuční soustavy a zajištění přístupu k základním službám spolupracujeme rovněž se státní správou a místními samosprávami. Agendu spolupráce s tímto sektorem má na starosti 11 reprezentantů specializovaného oddělení ČEZ Distribuce Péče o veřejný sektor. Celkově se na distribučním území ČEZ Distribuce nachází 4 063 obcí a každý reprezentant specializovaného oddělení ročně absolvuje v průměru 130 setkání se zástupci státní správy a místních samospráv.

V důsledku deregulovaného trhu s elektřinou v EU společnost ČEZ Distribuce odpojuje a znovu připojuje zákazníky na základě žádostí společností prodávajících energii. Odpojení a připojení zákazníků se řídí platnými legislativními pravidly a všeobecnými obchodními podmínkami:

vyhláška č. 540/2005 Sb. Vyhláška o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

Odpojení je až krajním opatřením, předtím je zákazník opakovaně kontaktován a hledají se možná alternativní řešení (např. splátkový kalendář).

Ukazatel	Jednotka	2021	2022	2023
Průměrná cena elektřiny pro:	Kč/kWh (bez DPH)
(1) domácnosti		1,98	3,02	4,45
(2) komerční zákazníky		1,82	2,99	4,13
(3) průmyslové zákazníky		N/A	N/A	4,12
Obvyklý měsíční účet za elektřinu pro domácnosti za:	Kč (včetně DPH)
(1) 500 kWh		2 650	3 550	4 430
(2) 1 000 kWh		3 760	5 070	7 000
dodané elektřiny za měsíc
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení	počet	7 282	4 231	4 768
z toho odpojení:	počet
(1) 0–2 dny		1 300	1 384	2036
(2) 3–7 dní		1 766	1 503	1 255
(3) 8–30 dní		2 426	982	1 141
(4) 31–365 dní		1 790	362	336
(5) více než 1 rok		0	0	0
Procento opětovného připojení zákazníků do 30 dnů, ČEZ Distribuce	%	75	91	93

Na základě VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka se snažíme poskytovat nejlepší energetická řešení a nejvyšší kvalitu služeb zákazníkům. V našem podnikání nezapomínáme na zranitelné zákazníky, jako jsou osoby se zdravotním postižením a starší osoby.

V rámci produktového portfolia nabízíme speciální elektrický i plynový produkt pro osoby ZTP. Kromě nižší ceny zajišťuje tento produkt také přednostní odbavení v centrech péče o zákazníky i na infolince. Pro přihlášení k tomuto produktu musí zákazník předložit průkaz osoby se zdravotním postižením, a to buď svůj nebo osoby, se kterou sdílí domácnost v daném odběrném místě. V roce 2023 jsme sjednali přes 1 500 smluv pro elektřinu a téměř 500 smluv pro plyn pro znevýhodněné zákazníky. K 26. 1. 2024 je produkt pro ZTP sjednán u více něž 10 000 odběrných místech elektřiny a téměř 3 000 odběrných místech plynu. Zákazník může přejít na produkt pro ZTP kdykoliv, i v průběhu fixace.

Od března 2021 provozujeme speciální infolinku s přepisem textových hovorů, která usnadňuje komunikaci seniorům a osobám se sluchovým postižením.

V případě, že se zákazníci dostanou do problémů s platbami za energie, mohou využít splátkové kalendáře. Poskytujeme je bez úroků a zákazník si může sjednat splátkový kalendář on–line, z pohodlí domova. V roce 2023 využilo splátkový kalendář 43 tis. zákazníků. Celkem 45% z nich využilo možnosti sjednat si splátkový kalendář on–line.

V loňském roce jsme spustili vzdělávací program ČEZ Akademie. Cílem ČEZ Akademie je pomoci našim zákazníkům i široké veřejnosti realizovat energetické úspory a aktivně řídit svoji spotřebu energií. Poradenství probíhá formou edukativních videí, článků na internetu a sociálních sítích. Nedílnou součástí jsou roadshow, kde se potkáváme osobně se zákazníky a řešíme jejich dotazy, energetickou situaci a spotřebu. Podle výzkumu využilo ČEZ Akademii 705 tis. osob (zákazníci i nezákazníci ČEZ Prodej). Celkem máme natočeno 39 edukativních videí a vydali jsme 47 článků. ČEZ Akademie pokračuje i v letošním roce.

Další aktivitou je on–line portál www.setrim.cz. Je v provozu od roku 2022. Každý uživatel se podle definovaných parametrů domácnosti může dozvědět, jaká opatření jsou pro něj nejvhodnější. Každé opatření poskytuje uživatelům informaci, jaký je jeho roční finanční efekt. Tento portál dosáhl během roku 2023 téměř 600 tis. návštěv.

Výraznou pomoc v úspoře energií představují technologie z oblasti fotovoltaiky a tepelná čerpadla. Zákazníkům poskytujeme v této oblasti poradenství a připravíme řešení na klíč jejich potřebám. V roce 2023 jsme nainstalovali celkem 3 953 fotovoltaických elektráren a 800 tepelných čerpadel.

Společnost ČEZ Prodej v roce 2023 úspěšně implementovala legislativní změny s dopadem na energetické možnosti zákazníků, zejména v oblasti sdílení vyrobené elektřiny v rámci bytového domu. V průběhu roku se zaměstnanci společnosti zapojili do diskuzí o transformaci energetického trhu, která trh čeká v blízké budoucnosti, a také do diskuzí o potřebě speciálního přístupu ke zranitelným zákazníkům.

Společnost zůstává nadále aktivní v oblasti ochrany spotřebitele před nekalými praktikami na trhu s energiemi. Úsilí se věnuje především odhalování nezákonných praktik, se kterými se trh potýká, a kultivaci trhu. O častých praktikách ČEZ Prodej informuje na webových stránkách ČEZ Nedejte se (www.cez.cz/ cs/nedejte–se), kde spotřebitelé najdou i možnosti, jak se bránit.

ČEZ Prodej má platný Etický kodex, který stanovuje transparentní a čestné podmínky pro jednání vůči zákazníkům, zaměstnancům a obchodním partnerům. Zaměstnanci prochází školením o těchto zásadách. Kodex vychází ze vzorů etického kodexu od Energetického regulačního úřadu a je souborem pravidel a postupů pro etické a profesionální chování a jednání. Cílem je zvýšená informovanost a ochrana zaměstnanců i zákazníků a zvýšení úrovně poskytovaných služeb.

4.4.1.2. Reklamace a spokojenost zákazníků

V rámci společnosti ČEZ Prodej řeší stížnosti a reklamace zákazníků k tomu určený odbor Reklamace a speciální činnosti. Veškeré reklamace a stížnosti jsou objektivně prošetřeny a zákazníkovi je zasláno písemné vyjádření. V případě zjištění nedostatků jsou zajištěna nápravná opatření. Probíhají pravidelné schůzky řešitelů reklamací a stížností s vlastníky jednotlivých procesů s cílem odhalit kořenové příčiny reklamací a snížit jejich počet. Na všech úrovních řízení existuje pravidelný reporting procesu řešení reklamací a stížností, včetně sledování opakovaných reklamací, a probíhá pravidelný průzkum zákaznické spokojenosti (CX) s vyřízením reklamace.

V ČEZ Distribuce pravidelně, nejen na základě výsledků reklamací, hledáme příležitosti ke zlepšení zákaznického zážitku. Oddělení Kvalita obsluhy a reklamace, které v sobě propojuje jak řešitele reklamací a stížností, tak i procesní metodiky, umožňuje svým spojením ve velmi krátkém čase podněty zákazníků a jejich nespokojenost aplikovat do procesů a spokojenost tak rychleji zlepšit. Tomu pomáhá také pravidelně prováděný průzkum spokojenosti zákazníků nad vybranými procesy. Vlastníci jednotlivých zákaznických cest také identifikují zranitelná místa, ve kterých se zákazníci mohou nacházet a tyto odstraňují.

V průběhu roku 2023 mj. pravidelně společnost ČEZ Distribuce nabízí svým zákazníkům si pro vyúčtování spotřeby elektřiny provést samoodečet a ten následně nahlásit. Zároveň zákazníky i v různých životních situacích (např. změna dodavatele, změna regulované ceny) vyzýváme k nahlášení odečtu. Tato změna je plošně zákazníky kvitována, protože mají svou spotřebu pod kontrolou a zároveň jim to v současné době pomůže optimalizovat spotřebu, hledat příležitosti k úsporným opatřením a mít energie pod dohledem. Mimo digitální formy komunikace je pro zákazníky k dispozici i hlasová asistentka EMA, kterou využívají zákazníci hlásící samoodečet telefonicky. Pokud zákazník této možnosti nevyužije, jsou údaje z měření stanoveny náhradním způsobem, odhadem. Jestliže zákazník dodatečně nahlásí odečet formou reklamace měření, vyhovíme opravě spotřeby. Až 35% těchto reklamací vyřešíme do 1 pracovního dne tak, aby následně dodavatel elektřiny mohl provést opravu faktury. I při řešení reklamací ukazujeme zákazníkovi, že nám na něm záleží.

Měření zákaznické spokojenosti probíhá pravidelně u většiny zákaznických procesů a také na jednotlivých kanálech (zákaznická centra, call centrum, MŮJ ČEZ). V případě negativní zpětné vazby jsou také přijímána opatření (úpravy procesů), která mají za cíl snížit nespokojenost zákazníků a tím předcházet případným reklamacím.

4.4.1.3. Zavedení vládních opatření ke snížení dopadu vysokých cen energií na zákazníky

V roce 2023 bylo v rámci vládních opatření zavedeno zastropování cen energií, tedy cena pro koncové zákazníky ve výši 5 000Kč bez DPH na elektřinu a 2 500Kč bez DPH na zemní plyn. Vzhledem ke stabilizaci cen na burze společnost ČEZ Prodej připravila již v červnu zcela unikátní nabídku pro zákazníky s cenami zafixovanými nad úrovní vládního stropu. Zákazníkům, kteří měli cenu fixovanou nad úroveň vládou stanoveného stropu na delší období a od 1. 1. 2024 by tak platili vysoké ceny, umožnila přejít na levnější produkt. Zákazníci byli opakovaně kontaktováni různými kanály a tato možnost jim byla aktivně nabízena. Celkem fixaci pod vládním stropem do konce roku 2023 využilo asi 120 000 zákazníků z celkového počtu 155 000. Zbývajícím zákazníkům, kteří tuto možnost nevyužili, byla od 1. 1. 2024 jednostrannou aktivitou společnosti ČEZ Prodej cena komodit zastropována na ceně vládního stopu, tedy 5 000Kč bez DPH na elektřinu a 2 500Kč bez DPH na zemní plyn tak, aby neplatili vysoké ceny za komoditní složku energií.

4.4.2. Net Promoter Score

Skupina ČEZ se dlouhodobě zaměřuje na dobrý vztah se zákazníky. V rámci VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka si klademe za cíl dosáhnout nejvyšší Net Promoter Score mezi velkými dodavateli energií.

Jedním ze základů vztahu se zákazníky je důvěryhodnost společnosti, na kterou Skupina ČEZ klade velký důraz. V roce 2023 byla již poosmé v řadě vyhlášena nejdůvěryhodnějším dodavatelem mezi všemi dodavateli energií v ČR. V průzkumu hodnotilo 4 tis. respondentů 700 značek v různých oblastech a kategoriích.

4.4.2.1. Zákaznická zkušenost

Zákaznickou zkušenost měříme pomocí parametru CX, který je založen na metodice CSAT (hodnocení spokojenosti zákazníků) a CES (hodnocení úsilí zákazníků). Jedná se o složený ukazatel, který obsahuje spokojenost s vyřízením požadavku, spokojenost s personálem a úsilí potřebné k vyřízení požadavku. Započítává se pouze nejlepší známka na pětibodové škále od velmi spokojen až po velmi nespokojen. Dlouhodobě chceme udržet úroveň ukazatele CX nad 85%.

Ze tří složek ukazatele se nejvíce soustředíme na minimalizaci úsilí, které zákazník musí vynaložit na vyřešení svého požadavku. Cílem je, aby vyřešení požadavků bylo pro zákazníky co nejjednodušší.

4.4.3. Digitalizace

SDG 9

Mezi strategické priority Skupiny ČEZ patří průběžná modernizace a digitalizace distribuční sítě a digitalizace klíčových zákaznických služeb. Tyto priority byly vyhlášeny v rámci VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Transformace distribuční sítě zahrnuje 3 cíle do roku 2030:

využívání inteligentních měřičů (cílem je, aby 80% spotřeby elektřiny bylo pokryto inteligentními měřiči), zahájení instalací na hladině nízkého napětí proběhne v roce 2024, do 7/2027 osazení proběhne u všech zákazníků se spotřebou nad 6 MWh,
dálkově měřené trafostanice (cílem je, aby 80% trafostanic bylo měřeno dálkově), na konci roku 2023 bylo dálkovým měřením osazeno již 25% trafostanic,
instalace optických sítí (cílem je 11 tis. km oproti 6 034km instalovaných sítí v současnosti).

Cíle společnosti byly stanoveny a jsou vyhodnocovány pomocí benchmarkingu vůči obdobným společnostem v Evropě.

Cílem digitalizace distribuční sítě je vytvoření inteligentní automatizované sítě se zvýšenou spolehlivostí. Rozvoj inteligentní sítě zahrnuje implementační projekty zaměřené na nasazení inteligentních měřičů, dálkově ovládaných prvků, systémů měření v trafostanicích a automatizaci sítě. Realizovány budou také ověřovací projekty s cílem dalšího zlepšení provozní bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. Nová inteligentní síť umožní připojení decentralizované výroby a nabíjecí infrastruktury pro elektromobilitu. Prioritou je efektivní řízení sítě a následné snížení nákladů, proto implementujeme pokročilé analytické nástroje nad daty z inteligentních prvků sítí. Vybudování optických sítí zajistí provoz, bezpečnost a další rozvoj digitalizace distribuční sítě a umožní využít volné kapacity pro telekomunikační služby.

Druhou strategickou prioritou je transformace a digitalizace klíčových zákaznických služeb. Cílem je zefektivnění procesů, a především služeb pro zákazníky a partnery. Chceme, aby do roku 2025 bylo 100% klíčových zákaznických procesů možno realizovat online a podíl digitálních zákaznických interakcí dosáhl 80%. Jsou plánovány významné projekty – přechod na SAP 4HANA a napojení na Energetické datové centrum, které umožní rozvoj sdílení elektrické energie, podporu aktivních zákazníků a nové obchodní modely v oblasti agregace. Ambicí těchto projektů je aplikace nových postupů a moderních IT služeb podporující dosažení ambiciózních cílů společnosti.

Digitalizace a automatizace je oblast, do které společnost systematicky investuje. Zaměřujeme se na nové digitální kanály a zjednodušení zákaznických cest. Ukázkou je implementace mobilní aplikace Proud. Zákaznickou zkušenost pravidelně vyhodnocujeme benchmarky, zaměřujeme se na monitoring pokroku a růst počtu zákazníků s digitální interakcí. V roce 2023 obsluhujeme digitálně většinu zákazníků ve všech segmentech, podíl digitálních interakcí se zákazníky přesahuje 62%. Významně roste využití mobilní aplikace a distribučního portálu.

ČEZ Prodej taktéž digitalizuje interní a zákaznické procesy.

V roce 2023 překročil počet zákazníků s online účtem hranici 60%. Podíl vybraných zákaznických požadavků vyřešených v online dosáhl 40%. V červnu jsme úspěšně spustili novou mobilní aplikaci MŮJ ČEZ, kterou již využívá 300 tisíc našich zákazníků. Nasadili jsme do online nové funkce, např, změnu a prolongaci produktu, interaktivní vyúčtování elektřiny a plynu nebo vylepšenou službu ČEZ Servis vytápění. Soustředíme se na digitalizaci a redesign akvizičních procesů. Rozšiřujeme možnosti online správy nekomoditních služeb a technologií v portálu a aplikaci.

4.4.4. Ombudsman

GRI 2–25

Skupina ČEZ zřídila pozici ombudsmana v říjnu 2009 jako jedna z prvních energetických společností v Evropě a první v České republice. Ombudsman je podřízen přímo představenstvu Skupiny ČEZ a je zcela nezávislý na dceřiných společnostech. Mezi jeho úkoly patří šetření podnětů zákazníků, posuzování námětů zákazníků na zlepšení služeb poskytovaných společnostmi Skupiny ČEZ a předkládání návrhů na systémové změny jednotlivým společnostem Skupiny ČEZ. Od vzniku kanceláře bylo vyřízeno 10 317 podnětů.

Ombudsman šetří podněty zákazníků, kteří nejsou spokojeni s vyřízením své stížnosti či reklamace dříve podané u některé ze společností Skupiny ČEZ. Tento podnět se může týkat například fakturace spotřeby elektřiny nebo plynu, fakturace mobilních či finančních služeb, měření spotřeby elektřiny, poskytovaných služeb, distribučního zařízení, kvality dodávané elektřiny, chování a přístupu zaměstnanců apod. Tyto jednotlivé činnosti zajišťují společnosti Skupiny ČEZ, případně jejich dodavatelé.

V případě, že záležitost nebyla nejprve řešena jako stížnost nebo reklamace v rámci standardních postupů společností Skupiny ČEZ, ombudsman takové podání nešetří. Předá je příslušné společnosti, do jejíž kompetence případ patří, a podatele o takovém kroku informuje.

Podání ombudsman šetří nezávisle na předchozích závěrech a důsledně zachovává neutralitu vůči zákazníkům na straně jedné a společnostem Skupiny ČEZ na straně druhé. Zásadně při šetření podání vychází z nezpochybnitelných skutečností, které se k danému případu vztahují, protokolů, záznamů, smluvních vztahů, dikcí zákonů, dokumentace společností Skupiny ČEZ a souvisejících okolností.

Ombudsman předkládá dotčeným společnostem Skupiny ČEZ návrhy na systémová opatření, která by měla zlepšit činnost daných společností vůči svým zákazníkům. Návrhy jsou předkládány průběžně a příslušné společnosti informují Ombudsmana ČEZ o jejich přijetí či nepřijetí.

Bližší informace o ombudsmanovi, včetně výročních zpráv, naleznete na webových stránkách: https://www.cez.cz/cs/o–cez/ odpovedna–firma/energie–pro–budoucnost/prinaset–uzitecna– reseni–zakaznikum/ombudsman

Za zmínku také stojí, že v roce 2023 obdržel ombudsman 815 podnětů: 804 podání a 11 námětů. Ombudsman vyhodnotil 46 podnětů jako oprávněných. Ve 28 případech se jednalo o pochybení na straně společností Skupiny ČEZ. V 18 případech ombudsman uplatnil tzv. specifický přístup ve prospěch zákazníka, tedy uplatnění práva požádat o výjimku v případě zákazníka v tíživé životní situaci, i když nárok není oprávněný. V říjnu 2024 uběhne 15 let od okamžiku, kdy ČEZ jako první v České republice institut ochránce práv zákazníků zavedl.

rozvážně

Skupina ČEZ se řídí přísnými etickými standardy, které zahrnují odpovědné chování k zaměstnancům, společnosti a životnímu prostředí. Závazek k odpovědnému chování je pro nás klíčový. Věříme, že poskytování rovných příležitostí a podpora rozmanitosti a inkluze jsou přirozeným způsobem inovativního a udržitelného podnikání. Přistupujeme ke všem zaměstnancům stejně, bez ohledu na pozici, pokud jde o jejich práva a důstojnost.

Governance

	Skupina ČEZ se stala podporovatelem iniciativy Women´s Empowerment Principles. Členstvím v této iniciativě se zavazuje posilovat diverzitu, rovné příležitosti a férové zacházení se ženami podle principů stanovených OSN.		Skupina ČEZ splnila svůj závazek pro rok 2023 patřit mezi 20% nejlépe hodnocených energetik v ESG ratingu.
Skupina ČEZ uzavřela jako první v České republice úvěrovou linku vázanou na ESG rating.		Skupina ČEZ obdržela nabídky od uchazečů na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech.
	Ve Skupině ČEZ nebyl zaznamenán žádný potvrzený případ úplatkářství nebo korupce.		Skupina ČEZ obdržela speciální ocenění poroty Byznys pro společnost, největší platformy pro udržitelné podnikání v ČR, a to za oblast Diverzity a inkluze.
Skupina ČEZ obdržela od Státního zdravotního ústavu ocenění Podnik podporující zdraví (ocenění pro podniky podporující zdraví na pracovišti a nad rámec zákona nadstandardně pečující o zdraví svých zaměstnanců).		ČEZ, a. s., provedl v roce 2023 více než 1 000 kontrol u dodavatelů a obchodních partnerů. Due diligence je povinnou součástí procesu nákupu, akvizic a divestic v případě potenciálně vysoce rizikových obchodních případů.
	Skupina ČEZ uspěla v mezinárodní soutěži Environmental Finance Awards 2023, a to v kategorii nejlepší reporting udržitelnosti v regionu EMEA a leader udržitelnosti roku 2023.		Skupina ČEZ jako první společnost v České republice vyhrála v mezinárodní soutěži Reuters – Responsible Business Awards 2023, a to v kategorii Reporting & Transparency za projekt Interaktivní datové knihovny.

5.1. Řízení Skupiny ČEZ

5.1.1. Řídicí orgány

GRI 2–14, 2–16 / SDG 16

ČEZ, a. s., využívá dvoustupňový systém řízení. Dozorčí dozorčí rada je kontrolním orgánem, který dohlíží na výkon působnosti představenstva, které je odpovědné za řízení společnosti. Následující schéma popisuje tok informací mezi řídicími orgány.

Obr. č. 3: Tok informací mezi řídicími orgány

Dozorčí rada pravidelně přezkoumává výkonnost představenstva a schvaluje odměny na základě hodnocení klíčových ukazatelů výkonnosti, včetně klíčových ukazatelů výkonnosti souvisejících s životním prostředím a klimatem. Každý člen představenstva má mezi svých 5 nejvýznamnějších KPI začleněn konkrétní ukazatel související s ESG a tyto ukazatele jsou každoročně vyhodnocovány. Dozorčí rada rovněž stanovuje a vyhodnocuje ukazatele výkonnosti související s pohyblivou složkou odměňování členů představenstva. Dozorčí rada tak plní roli výboru pro odměňování.

Představenstvo nese společnou odpovědnost za otázky udržitelnosti a v této souvislosti zaštiťuje oblast ESG včetně otázek souvisejících s klimatem. Představenstvo ČEZ, a. s., schvaluje Strategii udržitelného rozvoje Skupiny ČEZ i Zprávu o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ. Generální ředitel a předseda představenstva informuje dozorčí radu o agendě ESG, která zahrnuje i rizika související s klimatem, na měsíční bázi. Představenstvo a výbory představenstva jsou konkrétně informovány o rizicích souvisejících s klimatem minimálně čtvrtletně a představenstvo je pravidelně informováno o environmentální výkonnosti výrobního portfolia.

Každoročně je představenstvo v rámci přezkumu systému environmentálního řízení informováno o environmentálním profilu výrobního portfolia. Vyhodnocujeme jak ukazatele environmentální výkonnosti, tak dosažené environmentální cíle. Skupina ČEZ sleduje jak absolutní množství, tak množství vztažené k objemu vyrobené elektřiny a tepla. Záznamy z monitorování a měření a záznamy o dopadech na životní prostředí a klima jsou rovněž předmětem přezkoumání v rámci interních a externích auditů a jsou předkládány Výboru pro audit.

Skupina ČEZ vykazuje klíčové ukazatele výkonnosti podle EU taxonomie v souladu s nařízením 2020/852 o taxonomii a souvisejícími akty v přenesené pravomoci. Vykazujeme způsobilost a soulad s EU taxonomií u ekonomických činností a významných investic s příspěvkem ke zmírnění změny klimatu. Vykazujeme klíčové ukazatele provozních výnosů, CAPEXt a OPEXt .

Řídicí orgány ČEZ, a. s., jsou podrobně popsány ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ 2023.

5.1.1.1. Nezávislost řídicích orgánů

Akcie společnosti ČEZ, a. s., jsou kotovány také na Varšavské burze cenných papírů (GPW). Proto se řídí kodexem správy a řízení společností pro její emitenty, v podobě tzv. Best Practice for GPW Listed Companies 2021 (kodex GPW). Ten definuje zásady správy a řízení společností kotovaných na GPW. Podle článku 2.3. je dozorčí rada považována za nezávislou, pokud alespoň dva členové dozorčí rady splňují kritéria nezávislosti a nemají skutečné a významné vztahy s akcionáři, kteří drží alespoň 5% všech hlasů ve společnosti.

Všichni členové dozorčí rady podepisují čestné prohlášení o splnění kritérií nezávislosti člena dozorčí rady. Obsah čestného prohlášení je v souladu s doporučením Komise 2005/162/ES ze dne 15. února 2005. Buď potvrdí svou úplnou nezávislost, nebo uvedou, proč nemohou být považováni za nezávislé. Ke 31. prosinci 2023 bylo šest z jedenácti členů dozorčí rady nezávislých, včetně předsedy dozorčí rady Radima Jirouta. Čtyři členové nebyli nezávislí, protože byli zaměstnanci společnosti ČEZ, a. s. Jeden člen byl zaměstnancem majoritního akcionáře. Dozorčí rada každoročně předkládá řádné valné hromadě zprávu, která obsahuje informace o nezávislosti členů dozorčí rady.

Aktuální složení dozorčí rady naleznete na našich webových stránkách: Řízení Skupiny ČEZ | Udržitelnost ve Skupině ČEZ (cez.cz).

5.1.2. Řízení udržitelnosti ve Skupině ČEZ

GRI 2–9, 2–12, 2–13, 2–17, 2–18, 2–19, 2–20

Skupina ČEZ se zavázala k transparentnímu a efektivnímu řízení udržitelnosti a ESG. Útvar ESG je vedený Chief Sustainability Officer (CSO), paní Michaelou Chaloupkovou, členkou představenstva a ředitelkou divize správa. CSO a generální ředitel Daniel Beneš jsou vedoucími pracovníky v oblasti udržitelnosti ve Skupině ČEZ. Útvar ESG je zodpovědný za každodenní agendu udržitelnosti, nefinanční reporting, koordinaci ESG iniciativ a řízení pracovních skupin ESG.

Řízení ESG využívá model centralizovaná – koordinace – decentralizovaná – implementace.

Strategický řídicí výbor ESG Představenstvo ČEZ, a. s., CSO, vybraní ředitelé

Řídicí výbor ESG CSO, zástupci divizí, manažeři ESG iniciativ a vedoucí ESG pracovních skupin

Obr. č. 4: Model řízení ESG

Na konci října 2023 došlo k organizační změně, na jejímž základě se útvar ESG přesunul z divize generálního ředitele do divize správa. Kromě tohoto přesunu dojde v roce 2024 i ke změně řízení ESG ve Skupině ČEZ a aktualizaci jednotlivých výborů a řídící dokumentace.

5.1.2.1. Strategický řídicí výbor ESG (SŘV)

SŘV představuje nejvyšší úroveň řízení ESG. Práva a povinnosti SŘV jsou stanoveny ve Statutu strategického řídicího výboru ESG. SŘV určuje strategii udržitelnosti Skupiny ČEZ a monitoruje průběh realizace iniciativ a pracovních skupin ESG. SŘV rovněž sleduje plnění cílů stanovených ve VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Sponzorem ESG a předsedou SŘV je generální ředitel a předseda představenstva, Daniel Beneš. Výkonným sponzorem ESG a místopředsedkyní SŘV je CSO, Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa. Dalšími členy SŘV jsou členové představenstva, ředitel pro strategii, ředitel pro komunikaci a marketing, ředitel legal affairs a ředitel pro audit a compliance.

5.1.2.2. Řídicí výbor ESG

ŘV představuje manažerskou a operativní úroveň řízení a koordinace agendy ESG. Předsedkyní ŘV je CSO, Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa. Jeho členy jsou zástupci všech divizí a klíčových oddělení z hlediska řízení ESG.

5.1.2.3. Iniciativy ESG

Iniciativy ESG jsou projekty vedené týmy řízenými v rámci jedné divize, jejichž cílem je realizace cílů ESG schválených SŘV v rámci celé Skupiny ČEZ. V čele ESG iniciativ stojí manažeři jmenovaní sponzory iniciativ.

5.1.2.4. Pracovní skupiny ESG

Pracovní skupiny ESG jsou řídicí týmy napříč divizemi, které realizují cíle ESG schválené SŘV v rámci celé Skupiny ČEZ. V čele pracovních skupin ESG stojí vedoucí jmenovaní předsedou ŘV.

5.1.2.5. Vzdělávání v oblasti ESG

Skupina ČEZ usiluje o nejvyšší kvalitu udržitelného řízení. Každý člen představenstva, CSO a další členové vrcholového vedení získali certifikáty ze vzdělávacích programů souvisejících s ESG. Tyto programy nabízejí vysokoškolské instituce ve Spojených státech amerických a v České republice:

Berkeley Law: ESG: Navigating the Board's Role,
Berkeley Law: Sustainable Capitalism & ESG,
Diligent Institute: Diligent Climate Leadership Certification,
Vysoká škola ekonomická v Praze: Akademie managementu udržitelnosti pro firmy.

5.1.2.6. Matice politik

Skupina ČEZ vypracovala matici politik, která má posílit manažerskou odpovědnost za otázky ESG. Matice znázorňuje jak dohled na úrovni představenstva, tak výkonnou manažerskou odpovědnost za jednotlivé oblasti. Odpovědnosti jsou spojeny s určenými pozicemi bez ohledu na osoby, které je zastávají. V současné době systematicky revidujeme všechny politiky v rámci iniciativy ESG matice politik, abychom matici rozšířili o konkrétní opatření a cíle.

Dohled představenstva

Dohled nad strategií	Dohled nad pilíři ESG	Politika	Dohled nad politikou
	E ředitel divize obnovitelná a klasická energetika	Emise a odpady	ředitel divize obnovitelná a klasická energetika, ředitel divize jaderná energetika
		Vodní stres a využití vody	ředitel divize obnovitelná a klasická energetika, ředitel divize jaderná energetika
		Ochrana klimatu	ředitel divize obnovitelná a klasická energetika, ředitel divize jaderná energetika, generální ředitel ČEZ, a. s.
		Ochrana klimatu v dodavatelském řetězci	ředitel divize obnovitelná a klasická energetika, ředitel divize správa*
		Řízení rizik – životní prostředí	ředitel divize finance
		Biodiverzita	ředitel divize obnovitelná a klasická energetika
		Uzavírání lokalit	ředitel divize obchod a strategie
		Obnovitelné zdroje	ředitel divize obnovitelná a klasická energetika
	S ředitel divize správa	Vztahy s komunitami	generální ředitel ČEZ, a. s.
		Zdraví a bezpečnost	generální ředitel ČEZ, a. s.
generální		Lidské zdroje	ředitel divize správa
ředitel		Lidská práva	ředitel divize správa
ČEZ, a. s.		Diverzita a inkluze	ředitel divize správa
		Přístup k zákazníkům	ředitel divize obchod a strategie
		Nákup	ředitel divize správa*
	G generální ředitel	Veřejné záležitosti a lobbing	generální ředitel ČEZ, a. s.
		Odměňování, zpětné vymáhání a malus	ředitel divize správa
		Etické chování	generální ředitel ČEZ, a. s.
		Whistleblower	generální ředitel ČEZ, a. s.
		Protikorupční chování	generální ředitel ČEZ, a. s., ředitel divize správa*
		Protikorupční chování: dodavatelé	ředitel divize správa*
		Boj proti praní špinavých peněz	ředitel divize finance
		Kybernetická bezpečnost	generální ředitel ČEZ, a. s.
		Pracovní cesty	ředitel divize správa

* Politika spadá do gesce generálního ředitele ČEZ, a. s., dohledem nad ní je však pověřen ředitel divize Správa

Manažerský dohled

Politika	Divize	Manažer	Koordinace (útvar ESG Skupiny ČEZ)	ESG dohled
Emise a odpady	obnovitelná a klasická energetika	ředitel útvaru řízení výroby a provozu OZE a KE
	jaderná energetika	ředitel útvaru bezpečnost
Vodní stres a využití vody	obnovitelná a klasická energetika	ředitel útvaru řízení výroby a provozu OZE a KE
	jaderná energetika	ředitel útvaru bezpečnost
Ochrana klimatu	obnovitelná a klasická energetika	ředitel útvaru řízení výroby a provozu OZE a KE
	jaderná energetika	ředitel útvaru bezpečnost	S environmentálních
Ochrana klimatu	obnovitelná a klasická energetika	ředitel útvaru řízení techniky OZE a KE	programů
v dodavatelském řetězci	divize generálního ředitele	ředitel útvaru nákup pro výrobu a těžbu
Řízení rizik – životní prostředí	finance	ředitel útvaru řízení rizik
Biodiverzita	obnovitelná a klasická energetika	předseda představenstva Severočeské doly, a.s.
Uzavírání lokalit	obchod a strategie	ředitel strategie
Obnovitelné zdroje	obnovitelná a klasická energetika	generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.
Vztahy s komunitami	divize generálního ředitele	ředitel útvaru public affairs Skupiny ČEZ
Zdraví a bezpečnost	divize generálního ředitele	ředitel útvaru systém řízení Skupiny ČEZ
Lidské zdroje	správa	ředitel útvaru personalistika	S
Lidská práva	správa	ředitel útvaru personalistika	sociálních a governance	CSO
Diverzita a inkluze	správa	manažer útvaru diverzita a inkluze	programů
Přístup k zákazníkům	obchod a strategie	generální ředitel ČEZ Prodej, a.s.
Nákup	divize generálního ředitele	ředitel nákupu
Veřejné záležitosti a lobbing	divize generálního ředitele	ředitel útvaru public affairs Skupiny ČEZ
Odměňování, zpětné vymáhání a Malus	správa	ředitel útvaru personalistika
Etické chování	divize generálního ředitele	ředitel útvaru audit a compliance
Whistleblower	divize generálního ředitele	ředitel útvaru audit a compliance
Protikorupční chování	divize generálního ředitele	ředitel útvaru nákup pro výrobu a těžbu	S
	divize generálního ředitele	ředitel nákupu	sociálních
	divize generálního ředitele	ředitel útvaru audit a compliance	a governance
Protikorupční chování: dodavatelé	divize generálního ředitele	ředitel útvaru nákup pro výrobu a těžbu	programů
	divize generálního ředitele	ředitel nákupu
Boj proti praní špinavých peněz	finance	ředitel útvaru účetnictví
Kybernetická bezpečnost	divize generálního ředitele	ředitel útvaru ochrana Skupiny ČEZ
Pracovní cesty	správa	ředitel útvaru personalistika

5.1.2.7. Politika odměňování

Politika odměňování jasně a transparentně definuje všechny pevné a pohyblivé složky odměn členů představenstva a dozorčí rady. Odměňování je založeno na principu Say–on–Pay: akcionáři se mohou k politice odměňování vyjádřit prostřednictvím hlasování na valné hromadě. Politika odměňování specifikuje veškeré bonusy, další výhody, malusy, ustanovení o zpětném vymáhání, podmínky ukončení funkce, odstupné a konkurenční doložku. Definuje také klíčové finanční a nefinanční ukazatele výkonnosti. Představenstvo každoročně předkládá valné hromadě ke schválení veřejnou zprávu o odměňování ve společnosti ČEZ, a. s.

Dozorčí rada definuje a vyhodnocuje výkonnostní ukazatele související s případnou pohyblivou složkou odměny členů představenstva. Každý člen představenstva má pravidelně stanoven konkrétní ESG úkol, který je zahrnut mezi 5 nejvýznamnějších ročních KPI, jež jsou vyhodnocovány dozorčí radou. Na rok 2023 mají všichni členové představenstva stanoven jednotný ESG úkol s váhou 15%. Tento úkol vyžaduje růst mezinárodního ratingového hodnocení ESG ČEZ, a. s., v souladu s veřejnými závazky VIZE 2030, realizaci iniciativ ESG a přijetí opatření v souladu s ambicemi definovanými v rámci platné strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Dozorčí rada tak plní úlohu výboru pro odměňování.

5.2. Řízení klimatických rizik a TCFD

GRI 3–3, 201–2; SASB IF–EU–110a.3 / SDG 13

Skupina ČEZ si uvědomuje, že změna klimatu představuje závažná rizika pro podnikání a společnost. Zavázali jsme se ke zmírňování dopadů změny klimatu a k adaptaci na tuto změnu. Abychom mohli fungovat udržitelně, eticky a transparentně, musíme se v rámci naší strategie zabývat riziky a příležitostmi souvisejícími s klimatem.

V souladu s TCFD uplatňujeme u klimatických rizik princip dvojí materiality – sledujeme: (1) dopad fyzických rizik souvisejících s klimatem (tj. povodně, požáry, zemětřesení, sesuvy půdy, údery blesku, bouře a tornáda) na naše zařízení a (2) dopady našeho podnikání na životní prostředí a klima. Tyto vlivy jsou rozděleny do následujících kategorií:

kritický: podstatný a nevratný dopad na životní prostředí a klima,
vysoký: podstatný dopad s dlouhodobým návratem do původního stavu,
střední: dopad se střednědobým návratem do původního stavu,
nízký: nehmotný dopad s nenákladným krátkodobým návratem do původního stavu.

Uvědomujeme si, že rizika související s klimatem mohou vyvolat další typy rizik (reputační, provozní, finanční) a mohou také ohrozit vztahy se zainteresovanými stranami. Sledujeme vývoj legislativy, iniciativ a trendů a minimalizujeme transformační rizika.

Na jaře 2023 jsme zveřejnili první samostatný TCFD report, který je k dispozici zde a vychází z doporučení TCFD a dodržuje doporučenou strukturu.

5.2.1. Transformační rizika

Právní a politická

Skupina ČEZ provozuje emisní zdroje a je předmětem právních a regulatorních rizik. Skupina ČEZ toto riziko dlouhodobě snižuje a má již nyní ve svém výrobním portfoliu významný podíl bezemisních zdrojů a tento podíl se bude s rozvojem nových obnovitelných zdrojů nadále zvyšovat. Na úrovni Skupiny ČEZ nám naše bezemisní výrobní kapacity umožňují vyvažovat negativní vliv cen uhlíku na provozované uhelné zdroje, a to díky provázání ceny povolenky a ceny elektrické energie na trhu. Dlouhodobé cenové riziko by se mělo kolem roku 2035 snížit v návaznosti na úspěšnou realizaci strategie VIZE 2030 — Čistá Energie Zítřka. Z politického a právního hlediska jsou uhelná aktiva také vystavena vyššímu riziku přímých regulačních zásahů (např. nařízené vyřazení z provozu) a mohou být spojena s možným rizikem poškození reputace. Tato rizika jsou aktivně řízena a zmírňována: budoucí vyřazení uhlí a nahrazení stávajících uhelných lokalit obnovitelnými nebo nízkouhlíkovými aktivy jsou již zahrnuty ve strategii Skupiny ČEZ VIZE 2030 — Čistá Energie Zítřka.

Technologické riziko

Pro Skupinu ČEZ je technologické riziko spojeno s přechodem na nízkouhlíkové technologie. Jeho potenciální dopad je považován za mírný, vlivem již plánovaného odstavování uhelných zdrojů a přípravy projektů nových plynových zdrojů pro budoucí přechod na nízkouhlíková paliva. Skupina ČEZ významně investuje do technologií, které jsou dle taxonomie EU považovány za neutrální nebo environmentálně pozitivní. Tedy do obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí a jaderné energie. V roce 2023 dosáhl podíl udržitelných investic 67,3%. Investice do těžby uhlí a uhelné energetiky zaujímaly v roce 2023 jen 12,9% celkových investic a jedná se pouze údržbové investice pro zajištění provozu do doby odstavení těchto provozů.

Tržní rizika

Mezi krátkodobé faktory ovlivňující ceny a objemy elektřiny patří větrné podmínky na pevnině a na moři, teplota, ceny emisních povolenek, ceny paliv, ekonomický vývoj a situace v oblasti dovozu a vývozu. Ty definují potenciální rizika spojená s trhem. Tržní rizika jsou vyhodnocována v rámci celopodnikového procesu hodnocení rizik Skupiny ČEZ.

Reputační rizika

V zájmu řízení a zmírnění reputačního rizika Skupina ČEZ aktivně zveřejňuje firemní ESG údaje a zvyšuje kvalitu i rozsah nefinančního reportingu. Skupina je pravidelně hodnocena vybranými poskytovateli podnikového ratingu a otevřeně a transparentně komunikuje s interními i externími zainteresovanými stranami. Dekarbonizační ambice byly validovány v souladu s SBTi a to jak u krátkodobých tak dlouhodobých cílů.

Finanční vyjádření transformačních rizik za rok 2023

V roce 2023 došlo v rámci testů na znehodnocení účetních hodnoty aktiv ke snížení hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na uhelných dolech o cca 5 mld. Kč z důvodu vývoje tržních předpokladů (zejm. pokles clean spreadu a snížení ceny zemního plynu) vedoucí ke snížení očekávané poptávky po hnědém uhlí. Projekce a test zohledňuje předpokládanou životnost aktiva do roku 2030.

Účetní hodnota emisních povolenek pro spotřebu použitých pro vypořádání s registrem EU ETS byla 20,1 mld. Kč (9,55 mld. Kč v roce 2022). V roce 2023 to odpovídá 7,9% provozních nákladů Skupiny ČEZ.

Vliv finančních rizik spojených s cenou emisních povolenek a dalšími aspekty naleznete ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ za rok 2023 – příloha konsolidované účetní závěrky.

5.2.2. Fyzická rizika

V souladu s osvědčenými postupy používáme analýzu scénářů a výsledky nejmodernějšího modelování klimatu založené na vědeckých poznatcích a dostupném vědeckém konsenzu o změně klimatu. Uplatňujeme nejnovější vědecké poznatky a vyhodnocujeme klimatické scénáře s cílem budovat naši strategickou odolnost v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

V roce 2022 Skupina ČEZ analyzovala nejvýznamnější energetické provozy ve Skupině ČEZ pokrývající 98% emisí Scope 1 a 2 a to ve 3 variantních scénářích změny klimatu RCP2.6–RCP8.5, a to na hlavních typech fyzických rizik. Hodnocení Skupina ČEZ realizovala s agenturou S&P Global a bylo založeno na globálních klimatických modelech. Na základě tohoto posouzení Skupina ČEZ zjistila, že do horizontu roku 2050 nedochází při posuzování rizik k významným odlišnostem napříč emisními scénáři.

Hodnocení klimatických fyzických rizik dle scénářů RCP2.6/RCP4.5/ RCP8.5:

		Souhrnný dopad klimatických rizik	na Skupinu ČEZ
Scénář:	RCP2.6	RCP4.5	RCP8.5
Celkové riziko*	52/100	53/100	49/100
Celkové riziko bez vln chladu	30/100	32/100	29/100

* Posouzena byla rizika: vodní stres, záplavy, vlny horka, vlny chladu, hurikán, lesní požáry, zvyšování hladiny moří. Jako významná rizika byla identifikována vodní stres, vlny horka.

4 65 evidovaných kategorií ekonomických činností napříč 31 kategorií NACE

Na základě těchto znalostí a zkušeností jsme pro analýzu provedenou v roce 2023 použili podrobné hodnocení více než 1000 lokací Skupiny ČEZ vůči scénáři RCP4.5 (pravděpodobný a realistický scénář vývoje klimatu s průměrným oteplením 2,5–3° C k roku 2100).

Skupina ČEZ realizovala toto hodnocení ve spolupráci s platformou CRIF napříč ekonomickými činnostmi s cílem pokrýt celé portfolio společností a škálu byznysových činností ve Skupině ČEZ4. Hodnocení obsahovalo 17 typů fyzických rizik akutních i chronických a plně tak integrovalo očekávání hodnocení zranitelnosti dle EU taxonomie. Významným hodnoceným rizikem je pouze riziko povodní.

Syntetické hodnocení klimatických rizik lokací Skupiny ČEZ dle RCP4.5

Kategorie lokalit	Syntetické riziko	Chronická rizika	Akutní rizika
Bez rizika/ nízké riziko	90,3%	99,8%	88,2%
V riziku*	9,7%	0,2%	11,9%
Řízené riziko	9,5%
Neřízené riziko	0,2%

* ESRS definuje v rámci klimatických rizik kategorie hrubé riziko (kategorie V riziku), čisté riziko (kategorie Neřízené riziko)

Za významné z pohledu expozice na klimatická fyzická rizika dle hodnocení v letech 2022 a 2023 považujeme povodně, dále vichřice, vlny veder a vlny chladu. Na základě regionálního klimatického modelování, posouzení expozice, kontextu dotčených provozů, typu byznysových činností, a procesů řízení rizik v daných lokacích je čisté klimatické riziko (neřízené riziko) pro Skupinu ČEZ nízké.

Na úrovni konkrétní technologie výroby jsou konkrétní rizika nejhůře střední, a to v případě, kdy jde o odchylky ve výrobě, které jsou standardně řízeny v rámci provozních rizik (souvisí například s proměnou hydrologických podmínek do provozu vodních elektráren). Lokality jaderných zdrojů na základě výsledků modelování nepodléhají významným klimatickým rizikům a jsou projektovány i řízeny pro zajištění nejvyšší možné míry ochrany a je posilována jejich odolnost v souladu s nejlepšími postupy. V případě identifikovaného rizika povodní na vybraných prvcích distribuční sítě je realizováno zvýšení odolnosti a rozšíření povodňových plánů.

V souvislosti s požadavky dle CSRD–ESRS a finančního vyjádření potenciálního klimatického rizika uvádíme za rok 2023 odhadní metriku – tržby u společností a činností, které jsou zahrnuty v kategoriích "V riziku" a "Neřízené riziko".

Podíl tržeb ovlivněných potenciálním klimatickým rizikem v roce 2023

Kategorie	% tržeb Skupiny ČEZ
V riziku	3,8%
Neřízené riziko*	1,7%

* Poznámka: V kategorii Neřízené riziko jsou zahrnuty činnosti, pro které za rok 2023 v rámci hodnocení nebyly doloženy dostatečné informace. Uvádíme je zde z důvodu opatrnosti.

5.2.3. Milníky související s klimatem a TCFD

2021

Skupina ČEZ přijímá zrychlenou strategii dekarbonizace VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka a ESG se stává nedílnou součástí podnikání.
Skupina ČEZ si stanovuje ambiciózní cíle pro zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie.
Skupina ČEZ přiděluje odpovědnost za rizika spojená s klimatem na úrovni představenstva a řídicích pracovníků.
Skupina ČEZ se v listopadu stává oficiálním podporovatelem TCFD.
Uhelná lokalita Energotrans III (500 MW) v Mělníku ukončuje výrobu.

2022

ČEZ, a. s., vydává první dluhopisy vázané na udržitelnost se závazkem dosáhnout v roce 2025 cíle intenzity emisí skleníkových plynů 0,26t CO2 e/MWh.
SBTi potvrzuje náš střednědobý cíl pro rok 2030 v souladu s cílem "well below 2° C".
Zpráva o udržitelném rozvoji obsahuje samostatnou kapitolu s informacemi o klimatu v souladu s TCFD.
Skupina ČEZ vydává výkaz způsobilosti svých činností dle EU taxonomie.
Skupina ČEZ a Ministerstvo životního prostředí podepisují Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany klimatu, energetiky a některých souvisejících oblastech.
Skupina ČEZ se zavazuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2040 a předkládá tento cíl ke schválení SBTi. Datum validace je stanoveno na červen 2023.

2023

Skupina ČEZ zveřejňuje podrobnou samostatnou zprávu TCFD a posoudila rizika nejvýznamnějších energetických provozů dle variantních emisních scénářů.
Skupina ČEZ zahajuje iniciativu ESG pro řízení klimatických rizik, aby tuto agendu dále rozvíjela.
Skupina ČEZ vydává výkaz souladu svých činností dle EU taxonomie.
Skupina ČEZ na podzim 2023 obdržela validaci dekarbonizačních cílů pro roky 2033 a 2040 (dosažení klimatické neutrality) od SBTi.
Skupina ČEZ dokončila demolici uhelné lokality Prunéřov.

2024

Skupina ČEZ posoudila portfolio více než 1000 lokací dle scénáře RCP4.5 a horizontu 2040.

5.3. Diverzita a rovné příležitosti

GRI 3–3, 405–1 / SDG 5, SDG 10

Ve Skupině ČEZ vnímáme rozmanitost jako princip, který umožňuje lidem naplnit jejich potenciál bez ohledu na individuální odlišnosti. Věříme, že poskytování rovných příležitostí a podpora rozmanitosti a inkluze jsou přirozeným způsobem inovativního a udržitelného podnikání. Přistupujeme ke všem zaměstnancům stejně, bez ohledu na pozici, pokud jde o jejich práva a důstojnost. Odmítáme jakoukoli diskriminaci. Všechny naše aktivity a činnosti jsou pravidelně monitorovány, vyhodnocovány a transparentně komunikovány. K danému tématu existuje samostatný útvar Diverzita a inkluze, který se věnuje osvětě v tématu diverzity a inkluzivního prostředí, stereotypů, předsudků nebo slaďování pracovního a soukromého života v různých životních situacích (např. rodičovství, neformální péče…) a co v dané situaci zaměstnancům můžeme nabídnout.

Skupina ČEZ dlouhodobě podporuje rozmanitost. V roce 2014 jsme byli jedním z prvních signatářů Evropské charty diverzity v České republice. V souladu s Chartou diverzity se zavazujeme udržovat pracovní prostředí otevřené všem bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, barvu pleti, národnost, etnický původ, náboženství, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci, genderovou identitu, politickou příslušnost, kulturní původ nebo členství v odborech.

Rovněž se aktivně podílíme na realizaci cíle udržitelného rozvoje č. 5, v němž jde o dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek. Podporujeme rovné příležitosti pro ženy a jejich plnou a účinnou účast na rozhodování na všech úrovních soukromého i veřejného života.

V květnu 2021 schválilo představenstvo ČEZ, a. s., strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Strategie odráží naše ambice a cíle v oblasti ESG: pokud jde o diverzitu, stanovili jsme si dlouhodobý cíl dosáhnout 30% podílu žen v manažerských pozicích společnosti.

Následně představenstvo ČEZ, a. s., přijalo Politiku diverzity a inkluze, která je závazná pro všechny společnosti Skupiny ČEZ. Politika deklaruje kulturu rozmanitosti, inkluze, respektu, důvěry, rovných příležitostí a důstojnosti na pracovišti. Politika nastiňuje komplexní přístup k cílům společnosti v oblasti diverzity, začleňuje diverzitu a inkluzi do činností společnosti a zahrnuje nábor, řízení a odměňování, rozvoj potenciálu zaměstnanců, flexibilní formy práce a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Politika slouží k ochraně zranitelných skupin zaměstnanců a poskytuje jim rovné příležitosti. Zahrnuje opatření ke zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance starší 50 let, zaměstnance se zdravotním postižením, rodiče malých dětí, LGBTQ+ a neformálně pečující osoby.

Politika diverzity a inkluze má dopad také na obsah kolektivních smluv. Jedním z výsledků je úprava práv registrovaných partnerů na úroveň manželských párů nad rámec českého práva k prosazování rovnosti LGBTQ+ na pracovišti. Registrovaní partneři mají nyní možnost čerpat placené i neplacené volno ve stejných případech jako manželé. Další praktický výsledek se zaměřuje na zaměstnance se zdravotním postižením. Jejich osobní konto benefitů je navýšeno o 3 tis. Kč a mohou si vzít až 2 dny placeného volna, aby mohli získat svůj status osoby se zdravotním postižením. Kolektivní smlouva rovněž obsahuje zásadu nediskriminace a rovného odměňování.

V roce 2023 jsme spolupracovali s organizací Společnost E, která se zaměřuje na téma život s epilepsií. Zaměstnancům jsme nabídli vzdělávací webinář na téma epilepsie v pracovním prostředí a prezenční kurz první pomoci. Dále nabízíme on–line informační brožuru "I s epilepsií to jde".

Umístili jsme se na předních příčkách soutěže Stejná šance – zaměstnavatel roku 2023. Tato soutěž hodnotí, jaké pracovní podmínky společnosti vytváří pro zaměstnance se zdravotním postižením.

Našim zaměstnancům z ČEZ, a. s., kteří odešli do důchodu, poskytujeme možnost zapojit se do Klubů důchodců, které se specializují na společenský život seniorů. Zaměstnanci vybraných dceřiných společností se mohou stát beneficienty Nadačního fondu SENIOŘI SKUPINY ČEZ. Jeho účelem je podpora a zlepšování kvality života bývalých zaměstnanců společností Skupiny ČEZ jako například pořádání kulturních akcí nebo setkávání seniorů.

Během roku 2023 jsme pro zaměstnance uspořádali pásmo vzdělávacích webinářů na téma neformální peče. V rámci tohoto celoročního projektu zaměstnanci mohli získat informace týkající se neformální péče a diskutovat své zkušenosti v roli neformálně pečujících. Zároveň jsme pro tyto zaměstnance zpracovali praktickou příručku Průvodce neformální péčí, ve které jsme shrnuli všechny relevantní informace. Dále jsme formou dotazníku uspořádali anonymní šetření, ve kterém jsme zjišťovali jejich potřeby. Výstupy z průzkumu budeme postupně implementovat. V kolektivní smlouvě nabízíme všem zaměstnancům nad rámec zákoníku práce více dnů volna při úmrtí blízké osoby.

Připojením k Memorandu Pride Business Forum 2017+ v dubnu 2022 jsme se zavázali vytvářet otevřené prostředí pro zaměstnance LGBTQ+. V roce 2023 jsme pokračovali ve zvyšování informovanosti našich zaměstnanců prostřednictvím promítání dokumentu Zákon lásky o nerovném postavení stejnopohlavních svazků s následnou diskusí s představiteli organizace Pride Business Forum či webináře na téma sexuality a genderové identity adolescentů. Pozvali jsme naše zaměstnance na akce v rámci lidskoprávního festivalu Prague Pride 2023 a nabídli jim vstupenky na charitativní běh Fun and Run, akce proti homofobii, transfobii a bifobii. Stále také připomínáme možnost bezplatného využití poradny S barvou ven, která se specializuje na poradenství v otázkách sexuální orientace, genderové identity nebo coming outu. Získali jsme ocenění LGBT+ Friendly Employer Award 2023 v kategorii Big Step Forward za výrazný pokrok zejména v oblasti interních pravidel a rovných benefitů, které jsme přijali v kolektivní smlouvě.

V roce 2023 Nadace ČEZ finančně podpořila LGBT+ komunitní centrum provozované neziskovou organizací Prague Pride, jakožto místo přijetí a podpory všech, kdo to potřebují, bez ohledu na věk, orientaci či identitu.

V květnu, v rámci Evropského měsíce diverzity, který se nesl ve jménu Budujeme mosty, jsme pro naše zaměstnance již tradičně připravili přednášky, workshopy, diskuze, setkání a akce v prezenčním i online prostředí, kterými jsme přiblížili, jak významný pozitivní dopad může mít rozmanitost a inkluzivní pracovní prostředí na každého z nás.

Průběžně aktualizujeme specializované interaktivní příručky shrnující všechny relevantní informace podporující inkluzivní pracoviště (Průvodce flexibilními formami práce, Průvodce pro rodiče vč. informace o tom, že zaměstnanci dle zákoníku práce na mateřské dovolené mohou čerpat placené volno v délce až 28 týdnů, otcovské dovolené v délce 2 týdnů a rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte), příručky pro zaměstnance odcházející na mateřskou a rodičovskou dovolenou a souhrnné informace pro vedoucí zaměstnance, jejichž podřízený odchází na MD/RD). Komunikujeme témata diverzity a inkluze a podporu poskytovanou našim zaměstnancům na speciálně tematicky zaměřených interních webových stránkách. Diverzitu a inkluzivní pracoviště aktivně propagujeme prostřednictvím naší živé knihovny Energie příběhů – sdílením výpovědí našich ambasadorů D&I. Upravili jsme pravidla pro umožnění práce na dálku a jejich schvalování s cílem upevnit osobní interakci na pracovišti, ale zároveň umožnit flexibilitu práce za stanovených podmínek.

V roce 2023 zahrnovaly naše aktivity na podporu diverzity a inkluze různé plány a veřejné závazky. Zahájili jsme on–line školení zaměřené na zvyšování povědomí o diverzitě a inkluzi pro všechny zaměstnance ČEZ, a. s., a vybraných dceřiných společností. V roce 2023 strávili zaměstnanci ČEZ, a. s., a vybraných dceřiných společností 5 324 hodin školením o rozmanitosti a inkluzi.

Pokračujeme v podpoře našich zaměstnanců při zakládání zaměstnaneckých skupin (Employee Resource Groups – ERG). Cílem ERG je zastupovat společné zájmy na podporu různých oblastí diverzity ve Skupině ČEZ. V roce 2023 vznikly zaměstnanecké skupiny na podporu LGBTQ+ zaměstnanců a zaměstnanců se zdravotním postižením. Aktuálně evidujeme iniciativu pro založení zaměstnanecké skupiny sdružující rodiče a neformálně pečující.

Podporujeme organizace zabývající se genderovou rovností, podporou žen ve společnosti a LGBT+ lidí (např. OPIM, Byznys pro společnost, Nadační fond Pride Business Forum). Zároveň aktivně vystupujeme na akcích pořádaných těmito organizacemi, zapojujeme se do veřejných diskuzí a sdílíme dobrou praxi.

Prostřednictvím Nadace ČEZ podporujeme charitativní organizace podporující rasovou a etnickou rovnost a pomoc ve vyloučených lokalitách (např. Člověk v tísni, Adra).

V roce 2022 jsme se stali signatáři iniciativy UN Global Compact, jejímž cílem je rozvíjet a podporovat adekvátní metody v podnikatelské sféře a sdílení nových zkušeností v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí.

5.3.1. Ženy ve vedoucích pozicích

Energetické odvětví bylo historicky převážně mužskou oblastí. Dosažení genderové rovnosti tedy vyžaduje významné kroky a proaktivitu. Největší důraz je kladen na inkluzivní firemní kulturu, náborové praktiky a procesy, kariérní rozvoj, vzdělávání k leadershipu, mentoring, podporu setrvání a zapojení zaměstnanců a paritu v odměňování. Skupina ČEZ podporuje ženy v práci a jejich kariérní postup mnoha způsoby.

V rámci VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka jsme si stanovili dlouhodobý cíl dosáhnout 30% podílu žen v managementu společnosti. V souladu s naší zásadou rovných příležitostí je realizována genderově neutrální inzerce pracovních míst a do procesu náboru je začleněn princip vyváženého zastoupení žen a mužů. Kdykoli je to prakticky možné, jsou muži i ženy při náboru zastoupeni a vyváženi rovnoměrně na obou stranách: ve skupině uchazečů o danou pozici i v hodnoticí komisi ve všech kolech výběrového řízení. Naším cílem je povzbudit ženy k zahájení kariéry v energetickém průmyslu. Vyvážené zastoupení žen a mužů v náborovém procesu dává spravedlivou šanci všem vhodným kandidátům. V naší společnosti si ceníme diverzity a rovných příležitostí pro všechny zaměstnance. V rámci našich náborových kampaní a dalších podpůrných iniciativ se snažíme poukazovat na to, že ženy v energetice jsou běžnou a přirozenou součástí našich týmů. V roce 2023 jsme spustili náborovou kampaň zaměřenou na přivedení žen do energetiky. V náborové kampani prezentujeme úspěšné příběhy našich kolegyň, které pracují na různých pozicích a projektech. Tímto způsobem chceme motivovat a inspirovat další ženy, které mají zájem o kariéru v energetice, a zároveň podpořit inkluzivní a respektující pracovní prostředí.

Podíl žen mezi uchazeči o práci ve Skupině ČEZ se meziročně zvýšil.

Muži 63,0

Postup do 1. kola (pohovor) (ČEZ, a. s., a vybrané dceřiné společnosti) 2023

Postup do 1. kola (pohovor) (ČEZ, a. s., a vybrané dceřiné společnosti)

Nabízíme flexibilní pracovní dobu, firemní školky a ve vybraných lokalitách i příměstské tábory pro děti.

Myslíme i na naše zaměstnance–rodiče, kteří pečují o děti. Pro zaměstnance pečující o děti jsme uspořádali pásmo vzdělávacích webinářů se zaměřením na jejich rodičovskou roli, semináře o informační a kybernetické bezpečnosti dětí na internetu nebo vedení dětí k finanční gramotnosti. V rámci prorodinných benefitů poskytujeme slevu na službu na hlídání dětí či péči o domácnost.

Speciální pozornost věnujeme zaměstnancům, kteří jsou na mateřské či rodičovské dovolené. Zrevidovali jsme přístup k těmto zaměstnancům–rodičům malých dětí v rámci projektu Počítáme s vámi. Tento projekt má 3 hlavní pilíře: 1. Komunikace a digitalizace – vytvořili jsme příručky zaměřené na rodičovství a flexibilitu práce, zpřístupnili firemní síť a pracovní e-mail zaměstnancům na mateřské a rodičovské dovolené. 2. Rozvoj a vzdělávání – pořádáme pravidelné rozvojové webináře a přednášky, rodiče mají také možnost při návratu zpět do zaměstnání účastnit se školení Vítejte (Induction day), kde se dozví aktuální klíčové informace o strategii a projektech Skupiny ČEZ. Jako novinku jsme v roce 2023 nabídli našim navracejícím se rodičům účast v adaptačním programu Akademie pro rodiče, což je série rozvojových aktivit usnadňujících hladký a efektivní návrat zpět do práce. 3. Pracovní podmínky – do vnitřního předpisu byla doplněna zásada, podle které je mzda zaměstnanců vracejících se z mateřské nebo rodičovské dovolené stanovena v souladu s pravidly pro rovné odměňování. Za projekt Počítáme s vámi jsme v rámci soutěže TOP Odpovědná firma získali zvláštní ocenění vědecké poroty v projektové kategorii Top odpovědná firma v diverzitě. Projekt také zaujal odbornou porotu v konkurenci dalších 17 přihlášených a zvítězil v Ceně diverzity 2023 vyhlášené Severskou obchodní komorou na konci října 2023.

Skupina ČEZ realizuje řadu programů pro ženy zaměřených na rozvoj jejich manažerských dovedností. Women in Focus je rozvojový program pro ženy na manažerských pozicích, který se zaměřuje na jejich osobní a profesní růst. Program je založen na workshopech s inspirativními mentorkami a vzory a umožňuje ženám vzájemně sdílet své zkušenosti. V roce 2023 byl realizován program pro ženy ze Skupiny ČEZ se schopnostmi, ambicemi a energií vést lidi – Women Hub. Cílem iniciativy Women network je postupně propojit manažerky na všech úrovních řízení ve Skupině ČEZ. Slouží k navazování kontaktů a nabízí inspiraci, podporu a možnost vzájemného sdílení. Všechny tyto rozvojové aktivity zaměřené na ženy, jejichž cílem je podpora žen a příležitostí pro jejich profesní růst, zaštiťuje Michaela Chaloupková, členka představenstva, CSO a ředitelka divize správa.

Pro podporu žen v naší společnosti jsme založili komunikační platformu Women Power. Tato platforma je určena všem ženám ve Skupině ČEZ, které se chtějí nechat inspirovat příspěvky, jejichž společným jmenovatelem je postavení žen ve společnosti a rovné příležitosti žen a mužů.

Do prestižního programu Mezinárodní agentury pro atomovou energii "The Lise Meitner Programme" se mezi třináctku nejlepších z celého světa prosadila jedna z našich expertek z Jaderné elektrárny Temelín. Program má za cíl posílit roli žen v jaderné energetice, zlepšit jejich komunikační a manažerské dovednosti, vyměnit si odborné zkušenosti a navázat nové kontakty.

V našem úsilí o rovnost pro všechny pokračujeme a v září 2023 jsme se stali signatářem globální iniciativy OSN Women´s Empowerment Principles (WEPs), která podporuje firmy ve vytváření rovných příležitostí a posilování postavení žen. Veřejně jsme se tak zavázali posilovat diverzitu, rovné příležitosti a férové zacházení s ženami a muži podle principů stanovených Organizací spojených národů. Jsme partnery organizace Business & Professional Women CR, která je ambasadorem iniciativy WEPs. Navazujeme tak přirozeně na své aktivity v této oblasti vycházející z mezinárodní Charty diverzity.

Naše zaměstnankyně se angažují v české části celosvětové profesní ženské organizace Women in Nuclear, která sdružuje ženy pracující v jaderné oblasti a všude tam, kde se k mírovým účelům využívá energie z jádra a ionizujícího záření, nebo které se o tyto obory zajímají. Smyslem jejich aktivit je přispívat k objektivnímu informování veřejnosti o jaderné energetice a využití ionizujícího záření a také prohlubovat vlastní znalosti a zkušenosti z různých jaderných oborů.

V prosinci 2023 jsme se stali signatářem Charty proti domácímu násilí. Domácí násilí má vážné dopady na duševní a fyzické zdraví obětí, jejich lidskou důstojnost a mnohdy přímo ohrožuje jejich život. Průzkumy potvrzují, že narušuje také pracovní život obětí a může negativně ovlivňovat pracovní docházku, výkonnost i vztahy na pracovišti, případně vést až ke ztrátě zaměstnání. Společně s dalšími firmami jsme se připojili jako jeden z prvních signatářů a zavázali jsme se tak k dodržování stanovených standardů tak, aby maximálně pomohly obětem z řad vlastních zaměstnanců, k vytváření bezpečného prostředí, zmírnění negativních dopadů násilí na pracovní život a v neposlední řadě nabídnout oběti účinnou pomoc.

Prostřednictvím Nadace ČEZ podporujeme neziskové organizace nabízející pomoc obětem domácího násilí, jež jsou především ženy (např. ROSA, PROFEM).

V roce 2023 Nadace ČEZ finančně podpořila i neziskovou organizaci Beat Sexism zabývající se prevencí sexismu a sexualizovaného násilí ve společnosti.

Diverzita řídicích orgánů podle pohlaví

Diverzita řídicích orgánů podle věku

18–29 let	0,60
30–49 let	47,50
50 a více let	52,00

Diverzita manažerských pozic podle pohlaví

Diverzita manažerských pozic podle věku

5.3.2. Rovnost v odměňování

GRI 405–2

Ve Skupině ČEZ si uvědomujeme, že spravedlivá odměna a konkurenceschopné odměňování jsou zásadní pro přilákání a udržení talentovaných lidí. Naším hlavním cílem je oceňovat a podporovat vysoký výkon, profesní rozvoj a chování, které odpovídají naší strategii a hodnotám. Odměňování určujeme nediskriminačně s ohledem na objektivní a genderově neutrální kritéria. Respektujeme soulad se zásadou stejných pracovních podmínek a stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, a snažíme se jej dosáhnout.

Zásady rovného odměňování, které tvoří nedílnou součást politiky diverzity a inkluze, byly začleněny do kolektivní smlouvy a vnitřních předpisů týkajících se odměňování. V roce 2022 byla doplněna zásada stanovení mezd zaměstnankyň a zaměstnanců, vracejících se po mateřské a rodičovské dovolené. Zásada zaručuje, že mzda vracejících se zaměstnankyň a zaměstnanců je stanovena v souladu s pravidly pro rovné odměňování.

Společnost získala certifikaci od Ministerstva práce a sociálních věcí jako odborné uznání účasti společnosti v projektu 22% k rovnosti. V rámci tohoto projektu byla provedena analýza spravedlivého odměňování pomocí LOGIB (mezinárodní analytický nástroj pro spravedlivé odměňování mužů a žen).

5.3.2.1. Poměr mezi příjmy žen a mužů

V roce 2023 byly celkové příjmy žen ve Skupině ČEZ ve výši 83 %5 celkového příjmu mužů. Poměr mezi příjmy je stanoven z průměrných hrubých ročních příjmů mužů a žen včetně všech variabilních složek a příplatků. V případě zkrácených úvazků a kratší odpracované doby v průběhu roku, je příjem přepočten na ekvivalent plného úvazku a celého roku.

5.3.2.2. Poměr v odměňování mezi muži a ženami na jednotlivých pozicích

V roce 2023 byly celkové příjmy žen na vedoucích pozicích ve Skupině ČEZ ve výši 91% 5 celkového příjmu mužů. Na ostatních (nevedoucích) pozicích byly celkové příjmy žen ve výši 85% 5 celkového příjmu mužů. Vedoucí pozicí se rozumí pozice, na které má zaměstnanec přímé podřízené a je oprávněn jim ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci.

5.3.2.3. Dostupnost bonusů pro všechny zaměstnance bez ohledu na pozici

Podmínky a kritéria stanovení bonusů pro zaměstnance jsou stanoveny v Kolektivních smlouvách nebo vnitřních předpisech společností Skupiny ČEZ. Bonusy jsou stanovené pro zaměstnance na základě kolektivních i individuálních ukazatelů výkonnosti. Zaměstnanci jsou zainteresováni také na hospodářském výsledku společnosti prostřednictvím ukazatele výkonnosti (EBITDA). Jeho naplnění ovlivňuje bonusy všech zaměstnanců5.

5 Platí pro integrované společnosti Skupiny ČEZ, což jsou ČEZ, a. s.; ČEZ Distribuce, a. s., ČEZ ESCO, a.s., ČEZ Prodej, a. s., ČEZ ICT, a. s., Telco Pro Services, a. s., Elektrárna Dukovany II, a. s., Elektrárna Temelín II, a. s., Elevion Group, o.z., Energotrans, a. s., ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o

5.4. Obchodní chování

SDG 8, SDG 16

5.4.1. Etika a etický kodex Skupiny ČEZ

GRI 2–23, 2–24, 2–27, 3–3, 205–1, 205–2, 409–1

Jsme si vědomi své role ve společnosti a odpovědnosti, kterou tato role nevyhnutelně přináší. Proto vedení Skupiny ČEZ klade důraz na etické zásady při veškerém jednání našich zaměstnanců a dodavatelského řetězce. Prostřednictvím zdravé obchodní etiky a vztahů se snažíme připravit půdu pro důvěru akcionářů i zainteresovaných stran.

5.4.1.1. Skupinové hodnoty

Hodnoty Skupiny ČEZ jsou základem podnikové kultury, na které jsme v průběhu let vyrostli. Představují sdílené přesvědčení a žádoucí chování, které se očekává od všech našich zaměstnanců. Tyto hodnoty jsou zakotveny v klíčových řídicích principech a jsou přirozeně integrovány do společnosti. V důsledku toho hodnoty pozitivně ovlivňují vnitřní atmosféru, vnější vnímání podniku, spokojenost zákazníků i hospodářské výsledky Skupiny ČEZ.

Následující principy představují naše podnikové hodnoty:

Bezpečnost
Výkonnost
Inovace
Odbornost
Spolupráce

Podporujeme zaměstnance, aby tyto zásady stavěli do popředí svého každodenního pracovního života. Zaměstnanci tak vytvářejí synergie, které jsou Skupině ČEZ vlastní, a pomáhají realizovat naši strategii a vizi. V souladu s tím se snažíme nastavit správné hodnoty a zásady, abychom vytvořili správné pracovní prostředí a vybudovali silný tým.

5.4.1.2. Etický kodex Skupiny ČEZ

Vedení Skupiny ČEZ prosazuje etické hodnoty ve všech obchodních činnostech a jednáních. Vedení svůj cíl jasně formuluje ve dvou hlavních dokumentech: Politice etického chování (Etický kodex) a Politice compliance management systému.

Etický kodex stanovuje etická pravidla pro zaměstnance a členy statutárních orgánů Skupiny ČEZ. Politika compliance management systému pak stanovuje odpovědnosti, podmínky a nástroje k zajištění souladu s právními předpisy a etickými normami ve Skupině ČEZ. Podrobnosti o praktických opatřeních (např. školení, prevence střetu zájmů, whistleblowing, vyšetřování) jsou součástí navazujících interních směrnic.

Představenstvo ČEZ, a. s., přijímá plnou odpovědnost za dodržování přijatých etických norem. Tato odpovědnost zahrnuje mimo jiné vytvoření vhodných podmínek, odpovídajících zdrojů, účinných řídicích struktur a kontrolních mechanismů.

Etický kodex, poprvé zveřejněný v roce 2015, existuje ve dvou veřejně dostupných verzích. Základní verze, Desatero etického kodexu, je souhrnem nejdůležitějších zásad týkajících se vztahů se zainteresovanými stranami. Rozšířená verze, Abeceda, doplňuje Desatero etického kodexu o pravidla pro dodržování Etického kodexu. Oba dokumenty procházejí pravidelnou revizí, aby odrážely legislativní požadavky a osvědčené postupy.

Etický kodex je závazný pro všechny zaměstnance. Zaměstnanci se s kodexem povinně seznámí při nástupu do zaměstnání. Od roku 2022 probíhá následné školení každý rok (dříve jednou za dva roky) a má za cíl účast nejméně 95% zaměstnanců. V roce 2023 absolvovalo školení k Etickému kodexu 98,17% zaměstnanců společností Skupiny ČEZ, jejichž školení zajišťuje útvar rozvoj lidských zdrojů ČEZ, a. s.

5.4.1.3. Compliance management systém

Politika Compliance management systému (CMS), schválená v roce 2019, zahrnuje témata podnikové etiky, prevence korupce, trestněprávních rizik, pravidel hospodářské soutěže atd. Vzhledem ke svému širokému záběru vytváří Politika CMS jednotný a účinný nástroj pro řízení rizik porušování předpisů a pravidel chování. Jedním ze základních pilířů našeho CMS je pravidelné a průběžné vyhodnocování rizik souvisejících s dodržováním předpisů, a to jak napříč podnikovými procesy, tak v rámci hlavních činností Skupiny ČEZ. Současný compliance management systém, postavený na politice CMS, je navržen v souladu s legislativními požadavky a splňuje osvědčené postupy zakotvené v následujících mezinárodních standardech:

ISO 37001:2016 Systém protikorupčního managementu,
ISO 37301:2021 Systémy managementu shody.

Na podporu praktického řízení cílů CMS ustanovilo představenstvo ČEZ, a. s., jako svůj poradní orgán Výbor pro corporate compliance. Výbor, který má delegovanou pravomoc v oblasti korporátní compliance, vyhodnocuje aktuální a potenciální compliance rizika, posuzuje jejich dopady a řízení. Kromě toho výbor pravidelně podává představenstvu zprávy o své činnosti, hlavních událostech, výkonnosti a výsledcích CMS, které představenstvo ČEZ, a. s., schvaluje.

Náš CMS prochází pravidelným nezávislým externím hodnocením. Při posledním hodnocení dospěla společnost Deloitte k závěru, že CMS je na úrovni normy ISO 37301:2021 – Systém managementu shody. Auditorská společnost přitom potvrdila, že CMS zahrnuje zásadní compliance prvky – prevenci, detekci a reakci.

5.4.1.4. Dodavatelé a obchodní partneři

Naše etická pravidla zahrnují i spolupráci s dodavateli a obchodními partnery. Tato pravidla promítají konkrétní požadavky do Závazku etického chování (Kodex chování dodavatele), který je součástí smluv s dodavateli a je veřejně dostupný na webových stránkách společnosti. Dodržování pravidel uvedených v Závazku etického chování ověřujeme prostřednictvím tzv. compliance kontrol. Porušení pravidel může vést k ukončení obchodního vztahu.

Pro snížení rizika korupce, střetu zájmů a nedodržování mezinárodních sankčních předpisů a nařízení hraje v systému ověřování třetích stran klíčovou roli due diligence obchodních partnerů. Due diligence je povinnou součástí procesu nákupu, akvizic a divestic v případě potenciálně vysoce rizikových obchodních případů. V roce 2023 se due dilligence v podobě různých typů compliance prověrek týkala více než 1 000 protistran.

Kromě etických pravidel zohledňujeme celkový odpovědný přístup dodavatele a jeho aktivity v oblasti udržitelnosti. Cílem je podporovat dodavatele s odpovědným chováním z hlediska dopadů na životní prostředí a chování zaměstnavatele.

Společnost ČEZ, a. s., k 31. 12. 2023 neeviduje závazky po lhůtě splatnosti. Platby probíhají v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami a vzorovými smlouvami. Standardní platební podmínka je 30 dnů od doručení faktury. Délka splatnosti v tomto smyslu kopíruje / vychází z Občanského zákoníku.

Zároveň ČEZ, a. s., nefiguruje v žádném soudním řízení, kde by ČEZ, a. s., byl žalován z důvodu zpožděné platby.

5.4.1.5. Prevence úplatkářství a korupce

GRI 3–3, 205–3

Prosazujeme nulovou toleranci vůči úplatkářství, korupci a podvodům. Od roku 2021 je náš systém protikorupčního managementu v útvarech nákupu a compliance certifikován podle normy ISO 37001:2016 – Anti–bribery management systems. Byli jsme první společností kotovanou na pražské burze a první energetickou společností ve střední Evropě, která tuto mezinárodní normu splnila.

V roce 2023 jsme jako součást certifikace úspěšně dokončili již druhý dozorový audit. Znovu se tak potvrdilo, že ČEZ, a. s., má v daných procesech nastavený a udržuje komplexní a funkční systém protikorupčního managementu v souladu s požadavky tohoto standardu.

Certifikace ISO je dalším krokem v naší snaze přispívat k etickému a transparentnímu prostředí. Certifikace završuje dlouhodobé budování robustního compliance management systému založeného na nulové toleranci korupce. Mezinárodně uznávaný certifikát je navíc zárukou pro všechny zainteresované strany, že trvale přijímáme systémová opatření k dodržování zákonného i etického jednání. Mezi tato systémová opatření patří například zásada čtyř očí, oddělení rolí a odpovědností, omezení hodnoty darů, due dilligence třetích stran, zákaz usnadňujících plateb či pravidla pro sjednávání zprostředkovatelských smluv.

V roce 2023 nebyl v celé Skupině ČEZ zaznamenán žádný potvrzený případ úplatkářství nebo korupce.

5.4.1.6. Politická činnost

GRI 3–3, 415–1

Skupina ČEZ dodržuje nejvyšší standardy transparentnosti a plně se řídí Etickým kodexem Skupiny ČEZ. Zachováváme přísně apolitický postoj: neangažujeme se ve veřejné politice, nebudujeme žádný politický vliv, neposkytujeme žádné politické příspěvky a nepodporujeme žádné politické strany, politické akce ani iniciativy s politickým programem. Neposkytujeme žádné dary, dotace ani finanční příspěvky politickým stranám, politickým hnutím, nebo politickým organizacím, nadacím či sdružením. Neposkytujeme žádné finanční příspěvky organizacím nebo osobám v situacích, které by mohly vést ke střetu zájmů nebo k získání neoprávněného prospěchu či výhody.

V Evropské unii prosazuje Skupina ČEZ své zájmy prostřednictvím kanceláře Public Affairs v Bruselu, která má dva zaměstnance. Jsme zapsáni v Rejstříku transparentnosti EU pod číslem ČEZ 429600710582–32. Dodržujeme stanovená pravidla lobbingu – standardního způsobu prosazování zájmů v demokratickém právním prostředí. Všechna naše jednání řádně evidujeme s příslušnými doklady vůči unijním institucím tak, jak pravidla rejstříku předpokládají. Záznamy lze nalézt na příslušné webové stránce unijního rejstříku.

Za dohled nad oblastí lobbyingu je zodpovědná ředitelka útvaru Public Affairs, přímo podřízená generálnímu řediteli společnosti. V ČR sleduje problematiku návrhu zákona o lobbingu tak, aby společnost plnila všechny z něj vyplývající povinnosti, až bude tento zákon přijat. Ředitelka útvaru Public Affairs nikdy nepůsobila ve veřejné správě.

Své vize a politiky transparentně a otevřeně komunikujeme navenek. Své postoje k legislativním návrhům uplatňujeme primárně ve sdruženích, ve kterých jsme členem. Jedná se především o Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komoru ČR v České republice a o Eurelectric a NuclearEurope v Bruselu.

Za naše zainteresované strany považujeme regulační a legislativní orgány a orgány veřejné správy. Naše spolupráce s úřady je založena na korektnosti, transparentnosti a vzájemném respektu. Jakákoli občanská či politická angažovanost našich zaměstnanců nesmí poškodit dobré jméno Skupiny ČEZ. Naši zaměstnanci jsou povinni se zdržet jakéhokoli střetu zájmů nebo aktivit, které jsou v rozporu s jejich prací a činnostmi vykonávanými pro Skupinu ČEZ.

Od našich dodavatelů vyžadujeme dodržování právně závazného Závazku etického jednání, který mimo jiné zakazuje úplatkářství a korupci a vyžaduje nejvyšší možnou míru korektnosti a transparentnosti při jednání s orgány veřejné správy.

Informace o skutečných majitelích a vlastnické struktuře kontroly naleznete ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ 2023.

5.4.1.7. Diskriminace a lidská práva

GRI 3–3, 406–1, 408–1, 409–1

Přímá či nepřímá diskriminace nebo obtěžování nemají v naší firemní podnikové kultuře místo. Zásady nediskriminace jsou uvedeny v Etickém kodexu a v Politice etického chování. K zajištění dodržování těchto zásad jsou zavedena praktická antidiskriminační opatření, postupy a pokyny. Cílem těchto zásad je vytvořit kulturu spolupráce založenou na diverzitě, vzájemném respektu a ochraně zranitelných skupin. Pokud mají zaměstnanci podezření nebo vědí o protiprávním či neetickém jednání v rozporu s Etickým kodexem Skupiny ČEZ, své oznámení mohou podat prostřednictvím Etické linky, a to bez obav z jakéhokoliv postihu. Etická linka (whistleblowing hotline) je součástí vnitřního oznamovacího systému a je nástrojem, který je k dispozici zaměstnancům a třetím stranám pro nahlášení protiprávního nebo neetického jednání v rozporu s Etickým kodexem Skupiny ČEZ, ke kterému došlo nebo k němuž může dojít. Linka je dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Podáním oznámení prostřednictvím Etické linky je zajištěna ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními v souladu s příslušnou legislativou.

Důrazně prosazujeme diverzitu, rovné příležitosti a respektující pracovní prostředí. Tento svůj postoj stvrzujeme i v Politice diverzity a inkluze, přijaté představenstvem ČEZ a. s., v r. 2021. V rámci tohoto přístupu vytváříme zaměstnancům žádoucí podmínky pro rozvoj jejich plného potenciálu a kariérní růst. Pokud jde o nové zaměstnance, rozhodujícími faktory pro přijetí kandidáta jsou vzdělání, odborné znalosti, kvalifikace a dovednosti.

Zaměstnanci mohou využít etickou linku v případě neetického či nelegálního chování v rozporu s Etickým kodexem. V roce 2023 bylo nahlášeno 7 případů obtěžování a diskriminace. Všechny případy byly přezkoumány a žádný z případů nebyl potvrzen.

Respektujeme lidská práva a svůj postoj jasně deklarujeme v Etickém kodexu. Jako účastník iniciativy UN Global Compact se řádně hlásíme k jejím zásadám, což zahrnuje odmítání nucené nebo povinné práce a zákaz dětské práce.

Jako zaměstnavatel usilujeme o zachování sociálního smíru. Uznáváme význam práva na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky. Proto sledujeme spokojenost zaměstnanců a vycházíme vstříc jejich potřebám. Zároveň, kde je to možné, spolupracujeme pouze s dodavateli, kteří se k těmto zásadám také hlásí.

5.4.1.8. Školení a komunikace

GRI 205–2

Školení a komunikace jsou dva klíčové prvky našeho CMS, jejichž cílem je zajistit, aby všichni naši zaměstnanci znali a dodržovali pravidla a zásady stanovené našimi interními předpisy. Školení o etice (Etický kodex) a protikorupčních pravidlech je povinné pro všechny zaměstnance při nástupu a dále pak jednou ročně. Školení se věnuje prevenci korupce a střetu zájmů a trvá 45 minut, což odráží jeho komplexnost. Kromě toho jsou příslušné osoby pravidelně školeny v zásadách a postupech zaměřených na řešení dalších témat, např. praní špinavých peněz, pravidla hospodářské soutěže, problematiku whistleblowingu a dodržování dalších právních předpisů.

Kromě toho útvar audit a compliance informuje o otázkách souvisejících s dodržováním předpisů v podnikovém časopise a na intranetu podle ročního komunikačního plánu. Útvar audit a compliance využívá tyto komunikační kanály ke zvýšení informovanosti, prevenci neetického jednání, k představení klíčových témat v oblasti compliance a vysvětlení jejich významu pro Skupinu ČEZ.

5.4.1.9. Etická linka

GRI 2–25, 2–26

Etická linka Skupiny ČEZ je jedním z mnoha detekčních mechanismů, které jsme zavedli s cílem snížit riziko neetického nebo nezákonného jednání.

Etická linka Skupiny ČEZ je účinným nástrojem, který je k dispozici zaměstnancům a třetím stranám pro nahlášení podnětů či oznámení protiprávního jednání nebo jednání, které je v rozporu s Etickým kodexem Skupiny ČEZ nebo jinými interními a externími předpisy. Etická linka Skupiny ČEZ je řešena tak, aby zajistila anonymitu oznamovatele a jeho ochranu před postihem či diskriminací. V roce 2023 navíc vybrané společnosti Skupiny ČEZ zřídily vnitřní oznamovací systém, který plně odpovídá požadavkům zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Etická linka Skupiny ČEZ je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu prostřednictvím různých nástrojů, které jsou uvedeny v našem Etickém kodexu, na internetu a intranetu. Podněty či oznámení lze podávat prostřednictvím webových stránek Skupiny ČEZ, intranetu, e– mailem nebo telefonicky.

Po obdržení podnětu či oznámení prostřednictvím etické linky provede útvar audit a compliance objektivní a nezávislé šetření. Na základě příslušných zjištění přijímáme nápravná opatření. Útvar audit a compliance takto každoročně prověřuje desítky oznámení.

Zaměstnanci se navíc o problematice související s Etickou linkou Skupiny ČEZ dozvídají na povinných školeních (vstupních a pravidelných), v článcích na intranetu a v podnikovém časopise.

5.4.1.10. Protisoutěžní chování

GRI 206–1

Konkurence vytváří zdravé hospodářské prostředí a podporuje udržitelný růst. Dodržování pravidel ochrany hospodářské soutěže (podle zákona o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb. a článků 101–109 Smlouvy o fungování Evropské unie) je pro nás jako největší energetickou skupinu v České republice v rámci našeho podnikání zásadní. Proto má prevence porušování těchto pravidel v agendě CMS prioritu.

V praxi se všichni zaměstnanci musí v obchodních vztazích chovat korektně a chránit pověst společnosti jako férového hráče na trhu. Zaměstnanci se musí nejen vyhýbat protisoutěžnímu jednání, ale také mu předcházet. To se týká i dodržování pravidel unbundlingu. Aby zaměstnanci jednali správně, dozvídají se o tomto tématu a o tom, co se od nich vyžaduje, na školeních o etice a prostřednictvím interních komunikačních kanálů.

Skupina soutěžní compliance útvaru právní služby ČEZ, a. s., poskytuje pravidelná školení odpovědných zaměstnanců zaměřená na specifická rizika protisoutěžního chování společností Skupiny ČEZ a konzultace ke stále rostoucímu počtu relevantních obchodních záměrů z hlediska souladu se soutěžním právem. Uvedená skupina také připravila e– learningový modul soutěžní compliance určený pro širokou skupinu zaměstnanců zabývajících se příslušnými transakcemi, který byl implementován v roce 2023, a absolvovalo jej více než 2000 zaměstnanců Skupiny ČEZ.

V roce 2023 nedošlo ze strany Skupiny ČEZ k žádnému nedovolenému protisoutěžnímu jednání ani jinému porušení pravidel ochrany hospodářské soutěže. V současné době probíhá jeden soutěžně–právní soudní spor mezi společností Skupiny ČEZ (Severočeské doly) a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Zakázky Skupiny ČEZ podléhají povinné právní kontrole zaměřené mimo jiné též na soulad s pravidly ochrany hospodářské soutěže (např. zákaz dohod o účasti ve výběrových řízeních na veřejné zakázky – bid rigging). Případná zjištění vedou k adekvátním opatřením.

5.4.1.11. Audity a princip předběžné opatrnosti GRI 2–23, 3–3

Pravidelné a systematické interní audity a kontroly dodržování předpisů, které ověřují dodržování všech výše specifikovaných pravidel, poskytují řídícím orgánům ujištění, že řídicí a kontrolní systémy jsou funkční, a že jsou pokryta významná rizika. Interní audity provádí útvar interní audit ČEZ, a. s., jehož nezávislost a efektivnost podléhá dohledu ze strany výboru pro audit ČEZ, a. s.

Interní audit ČEZ, a. s., pravidelně podstupuje komplexní externí hodnocení kvality s cílem vyhodnotit dodržování mezinárodních standardů interního auditu a etického kodexu pro interní auditory, které vydává Institut interních auditorů. Toto hodnocení opakovaně potvrzuje plný soulad činností našeho interního auditu se standardy a etickým kodexem a vysokou efektivitu interního auditu ČEZ, a. s.

Interní audit ČEZ, a. s., systematicky prověřuje všechny klíčové procesy, segmenty a rizika Skupiny ČEZ. Představenstvo ČEZ, a. s., a výbor pro audit ČEZ, a. s., pravidelně dostávají souhrn výsledků auditů a přijatých nápravných opatření.

V roce 2023 bylo provedeno 35 auditních šetření, z toho 10 ve společnosti ČEZ, a. s., a 25 v dceřiných společnostech (včetně 4 auditů zahraničních majetkových účastí).

Kromě interních auditů uplatňujeme rovněž preventivní přístup. Neprovádíme tedy činnosti s nejistými nebo potenciálně nebezpečnými dopady. Preventivní přístup uplatňujeme na 4 úrovních:

ověřování vybraných informací poskytnutých novým zaměstnancem/žadatelem o zaměstnání (kontrola před nástupem do zaměstnání),
prověřování podnikatelského subjektu před potenciální akvizicí společnosti (due diligence),
prověřování dodavatelů před uzavřením smluvního vztahu,
kontrola dodržování předpisů u vybraných dodavatelů v průběhu obchodního vztahu.

5.4.2. Udržitelný dodavatelský řetězec

Udržitelnost již nemůže být pouze soukromou záležitostí jednotlivých společností. Více než kdy jindy se udržitelnost musí stát ústředním bodem celého hodnotového řetězce. Péči o vstupy je třeba věnovat stejnou pozornost jako péči o vnitřní procesy a výstupy. Protože máme odpovědnost za kritickou infrastrukturu, intenzivně se zaměřujeme na udržování vysoce spolehlivého, a přitom udržitelného dodavatelského řetězce. Skupina ČEZ se soustředí na rozvoj politik a procesů pro zajištění zodpovědného zadávání a nákupu, se zvýšeným důrazem na rizikové části dodavatelského řetězce. Dodavatelský řetězec vnímáme jako extrémně důležité téma a díky stejnojmenné skupinové iniciativě se snažíme, abychom v budoucnu disponovali stejnou kvalitou ESG dat a informací za dodavatelský řetězec jako za vlastní činnosti.

5.4.2.1. Zadávání zakázek a podmínky výběru dodavatelů GRI 2–6, 3–3, 308–1, 414–1

Každoročně pořádáme tisíce výběrových řízení na investiční a údržbové projekty, technické inženýrské práce, dodávky materiálů a náhradních dílů atd. Z hlediska zadávání zakázek rozdělujeme dodavatele do 4 hlavních skupin: palivo, investiční výdaje, služby a materiál.

Náš proces zadávání veřejných zakázek a výběrových řízení je z velké části centralizovaný. Stará se o něj útvar nákup ČEZ, a. s., který zajišťuje související služby v plném rozsahu pro 23 společností Skupiny ČEZ.

Podle povahy jsou výběrová řízení buď veřejná (podléhají zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění), nebo neveřejná (podléhají interním směrnicím). Výběrová řízení se řídí platnými právními předpisy a interní řídicí dokumentací. Transparentní realizace výběrových řízení při zajištění nestrannosti, efektivity a optimálních smluvních podmínek je hlavním cílem nákupních oddělení.

Ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění informujeme o veřejných zakázkách ve Věstníku veřejných zakázek a Národním elektronickém nástroji (NEN), což jsou on–line nástroje umožňující neomezený přístup dodavatelů k informacím o zakázkách. Po ukončení zadávacího řízení zveřejňujeme výsledek veřejné zakázky tamtéž. Pokud jde o neveřejná výběrová řízení, vyzýváme dodavatele přímo na základě předem stanovených pravidel a následně celý proces probíhá prostřednictvím on–line elektronické komunikace Skupiny ČEZ.

V rámci výběrového řízení prověřujeme řadu parametrů (např. finanční stabilitu, ISO, reference, podnikání účastníka řízení v rizikových zemích, dopady mezinárodních sankcí apod.) včetně reputačních rizik, rizik spojených s porušováním zákonů apod. Vztahy navazujeme pouze s dodavateli, kteří jsou ochotni dodržovat povinnosti uvedené v Závazku etického chování, nebo v Kodexu chování dodavatele. V závislosti na povaze a účelu veřejné zakázky musíme při stanovování podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatelů zohlednit zásady sociální a environmentální odpovědnosti a přínosy inovací.

K zadávání veřejných zakázek přistupujeme odpovědně a tam, kde je to možné, klademe na dodavatele různé požadavky ze sociální oblasti. Nejčastěji se jedná o tyto aspekty:

pracovní příležitosti (např. podpora vzdělávání, získání praxe a zvýšení kvalifikace),
sociální začlenění (např. podpora sociálních podniků, zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce),
důstojné pracovní podmínky (např. odměňování zaměstnanců, dodržování délky pracovní doby a odpočinku, podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, platné pracovní smlouvy),
využití lokálních dodavatelů (např. podpora malých a středních podniků, řádné a včasné plnění finančních závazků),
etické nakupování (např. produkty Fair Trade, hodnocení nabídek nejen podle nejnižší nabídkové ceny, férové vztahy v dodavatelském řetězci).

U některých sociálních aspektů (např. nelegální práce) je dodavatel smluvně povinen postupovat s náležitou péčí a přijmout veškerá opatření k zabránění výskytu těchto případů, a to i u svých subdodavatelů.

Část veřejných zakázek zadáváme v režimu tzv. vyhrazených veřejných zakázek. V těchto případech mohou nabídky podávat pouze dodavatelé zaměstnávající na chráněných pracovních místech alespoň 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Zároveň se k zadávání veřejných zakázek stavíme zodpovědně i z hlediska ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje, životního cyklu dodávek a dopadů na biodiverzitu. Vhodnými příklady jsou používání výhradně recyklovaných obalů, ekologické požadavky na úklid, omezení spotřeby energií a další ekologicky šetrná řešení. U relevantních veřejných zakázek požadujeme, aby účastníci řízení předložili certifikát o splnění environmentálních kritérií.

V případě vybraných veřejných zakázek se požadavky odpovědného zadávání promítají přímo do hodnocení nabídek účastníků řízení. Ve všech případech jsou tyto požadavky na dodavatele vždy součástí rámcových dohod nebo obchodních smluv. Sjednané smluvní podmínky nás opravňují kontrolovat dodržování požadavků odpovědného zadávání a vypovědět rámcovou dohodu nebo smlouvu, pokud zjistíme jejich nedodržování ze strany dodavatele.

Toto platí i pro složitá a komplexní výběrová řízení pro jaderné elektrárny, kde kritéria výběru podléhají specifickým technickým, právním, bezpečnostním a environmentálním požadavkům (např. těžba a zpracování uranu).

Pokud se třetí strany domnívají, že výběrové řízení nebylo dostatečně transparentní a rovné, mohou podat stížnost buď organizátorovi výběrového řízení, prostřednictvím Etické linky, anebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako nezávislému orgánu v případě veřejných zakázek.

Na činnosti spojené s nákupem, vzhledem k jejich důležitosti pro fungování Skupiny ČEZ, se útvar interní audit ČEZ, a. s., zaměřuje ve svých pravidelných auditech. V auditech je prověřována jak samotná funkčnost nákupních procesů, tak účinnost kontrolních mechanismů, mimo jiné i s důrazem na protikorupční opatření. Tyto audity pokrývají jak nákupy pro společnost ČEZ, a. s., tak nákupy pro společnosti Skupiny ČEZ, jimž útvar nákup ČEZ, a. s., poskytuje svoje služby, a stejně tak i nákupy, které si společnosti zajišťují samy.

Naše dodavatelské řetězce tvoří externí společnosti i dceřiné společnosti Skupiny ČEZ. Dlouhodobě upřednostňujeme v rámci zákonných možností místní dodavatele (většinou z České republiky nebo Evropy) a z komunikačních, environmentálních, bezpečnostních a nákladových důvodů udržujeme dodavatelské řetězce co nejkratší. Tím zároveň podporujeme ekonomický rozvoj lokalit.

5.4.2.2. Ověřovací proces

GRI 2–6, 308–2, 414–2

Prověrky třetích stran se vztahují na významné obchodní případy v celé Skupině ČEZ. Prověrky třetích stran nám pomáhají včas identifikovat rizikové faktory u potenciálních obchodních partnerů a dodavatelů a snižovat riziko, že vstoupíme do nežádoucích obchodních vztahů, poškodíme svou pověst, utrpíme finanční ztráty nebo poneseme trestní odpovědnost.

V praxi existují 3 typy interně prováděných prověrek třetích stran, které se liší svým rozsahem. Tyto prověrky, které jsou v odpovědnosti útvaru compliance, jsou založeny na informacích z veřejně dostupných zdrojů (např. komerční databáze, seznamy sankcí, internet). Výsledkem prověrek třetích stran je tzv. skóre rizikovosti třetí strany (risk rating) a v případě potřeby návrhy na další opatření. V závislosti na typu prověrky je výsledek platný 6 nebo 12 měsíců. Ročně se provádíme více než 1000 prověrek třetích stran.

U potenciálně vysoce rizikových obchodních případů provádějí hloubkovou kontrolu třetí strany (tzv. due diligence) externí odborníci.

Naši dodavatelé a obchodní partneři jsou povinni dodržovat stejnou úroveň obchodní etiky a bezúhonnosti, jakou vyžadujeme od našich vlastních společností a jejich zaměstnanců. Naše standardní smlouvy s dodavateli obsahují závazek, že dodavatelé budou dodržovat etická pravidla a zásady stanovené v Závazku etického chování (Kodex chování dodavatele). Vyhrazujeme si právo kontrolovat plnění závazku vyžádáním informací, a to zejména prostřednictvím dotazníku a kontrol na místě.

Vůči dodavatelům často vyjadřujeme svá očekávání a určujeme priority přístupu dodavatelů k udržitelnému rozvoji. Plnění smluvních podmínek můžeme kdykoli ověřit a dodavatelé musí poskytnout potřebnou součinnost. Aktivně využíváme tohoto práva a provádíme audity buď na dálku (tj. dotazníky podložené důkazy), nebo na místě. Uplatňujeme 7 zásad auditu podle normy ISO 19011 (Guidelines for Auditing Management Systems).

Monitorujeme činnost dodavatelů z hlediska ochrany životního prostředí a sociálních aspektů. Všechny naše závody s certifikací ISO 14001 (systém environmentálního managementu – EMS) vedou registry environmentálních aspektů dodavatelů. Při kontrolách EMS kontrolujeme především tyto aspekty. V roce 2023 jsme neidentifikovali žádné dodavatele, jejichž činnost by měla významné negativní dopady na životní prostředí nebo společnost. U ČEZ Distribuce bylo zaznamenáno 14 neshod u 10 dodavatelů, žádná z nich ale nebyla identifikovaná jako významná.

Dopady dodavatelského řetězce (dodavatelé s významnými skutečnými nebo potenciálními negativními dopady)

		2021	2022	2023
Environmentální	Počet dodavatelů	2	0	0
	Povaha případů	Vypouštění vody nad povolené limity	N/A	N/A
Společenské	Počet dodavatelů	0	0	0
	Povaha případů	N/A	N/A	N/A

Z hlediska ověřování představují dodavatelé jaderných elektráren specifickou kategorii. Dodavatelé musí zohlednit požadavky zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) a vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dodavatelé položek a služeb významných z hlediska jaderné bezpečnosti procházejí vstupními a opakovanými audity a průběžně sledujeme kvalitu jejich práce.

Prověřování podléhá i řízení lidských zdrojů dodavatelů, zejména pokud jde o atomový zákon. Podle tohoto zákona musí dodavatelé vykonávat svou činnost s využitím vlastních kvalifikovaných a zkušených pracovníků. Kromě toho mohou do životně důležitých zón jaderných elektráren vstupovat pouze pracovníci dodavatelů s prověrkou na stupeň důvěrné. Dodavatelé proto musí věnovat pozornost fluktuaci personálu, což nám pomáhá řídit kontrolu kvality a bezpečnostních výkonů.

Na klíčové otázky lidských zdrojů se zaměřujeme při auditech dodavatelů i při samotné činnosti pracovníků dodavatelů na místě. Své obavy aktivně sdělujeme na pravidelných schůzkách s dodavateli, kde upřesňujeme svoje požadavky i očekávání, nebo v odůvodněných případech jednáme o nápravných opatřeních.

5.4.3. Přístup k daním, daňová transparentnost

GRI 3–3, 207–1, 207–2, 207–3, 207–4

Snažíme se být dobrým a důvěryhodným firemním občanem společnosti. Pěstování dobrých vztahů s komunitou je základem dlouhodobě udržitelného rozvoje. Odpovědná a transparentní daňová správa je jedním ze způsobů, jak dostát našim závazkům vůči společnosti.

Zásady, kterými se řídíme, jsou shrnuty zde:

Dbáme na dodržování daňových předpisů v každé zemi, kde působíme, a platíme všechny splatné daně v rámci rozumného výkladu platných zákonů.
Chápeme, že daně, které platíme v každé zemi, kde působíme, přispívají k udržitelným veřejným výdajům, posilují naši pozici odpovědného firemního občana a vytvářejí společenskou hodnotu pro všechny naše zainteresované strany.
Naše vztahy s daňovými úřady jsou založeny na vzájemném respektu, spolupráci a profesionalitě. Daňová rizika řídíme v souladu se strukturou a umístěním našich činností v rámci řízení podnikatelských rizik Skupiny ČEZ.
Nepoužíváme umělé nebo nejasné struktury ke snížení daní ani umělé transakce ke snížení daňového základu.
Nepřevádíme zisky do daňových rájů.
V rámci jednotlivých jurisdikcí se řídíme osvědčenými postupy s ohledem na naše specifické potřeby a okolnosti.

5.4.3.1. Přístup k daním

Skupina ČEZ je podnikatelské seskupení, které se skládá z více než 200 subjektů a působí v mnoha zemích, především ve střední Evropě. Navzdory rozdílům v daňových zákonech jednotlivých zemí se daňové zásady a řízení Skupiny ČEZ úzce drží základních pravidel Etického kodexu: etiky, integrity, odpovědnosti a transparentnosti.

Přístup Skupiny ČEZ k daňovému řízení je zakotven v interních zásadách a směrnicích, které poskytují popis obecného rámce i podrobnosti o odpovědnosti související s daňovou agendou.

Skupina ČEZ, jejíž mateřská společnost sídlí v České republice, neuplatňuje konsolidovanou daň z příjmů právnických osob, protože české daňové zákony neumožňují konsolidované daňové přiznání. Z daňového hlediska jsou tedy společnosti Skupiny ČEZ samostatnými subjekty a nezávislými daňovými poplatníky. Společnosti tedy odvádějí daně lokálně podle platné legislativy v jednotlivých zemích svého působení. Přehled o celkově zaplacené dani z příjmů je součástí konsolidované výroční finanční zprávy, která je nezávisle auditována a je veřejně dostupná na našich webových stránkách.

Hlavní odpovědnost za řízení a strategii v oblasti daní nese ředitel divize finance (CFO), Martin Novák, který je zároveň členem představenstva. CFO následně deleguje každodenní provozní pravomoci v oblasti daní na útvar daně. Doménou útvaru daně je zejména správa daní, daňové poradenství a stanoviska, příprava daňových přiznání a daňové posuzování smluv. Analýzy a zprávy útvaru daně pro představenstvo ČEZ, a. s., jsou oporou pro obchodní investiční rozhodnutí. Dozorčí rada a výbor pro audit kontrolují, zda představenstvo ČEZ, a. s., vykonává své pravomoci v souladu s právními předpisy, zásadami a osvědčenými postupy, a dohlížejí na to. V roce 2022 útvar interního auditu ČEZ, a. s., provedl audit v útvaru daně s konečným výrokem bez výhrad. Během auditu došlo k prověření činností útvaru daně v rámci společností Skupiny ČEZ, jimž útvar daně poskytuje součinnost. Každoročně jsou také procesy v útvaru daně prověřovány útvarem řízení rizik.

Do agendy útvaru daně patří rovněž komunikace s daňovými úřady. Typicky české společnosti spadají pod finanční úřad podle místa svého působení. ČEZ, a. s., vzhledem ke své velikosti spadá pod Specializovaný finanční úřad, který řeší daňové záležitosti velkých společností.

5.4.3.2. Daňová integrita, převodní ceny a mechanismus stížností

Skupina ČEZ plně dodržuje daňové standardy a předpisy ve všech činnostech a zemích, kde působí. Správa daní a řízení rizik Skupiny ČEZ podléhají řádným interním procesům a jsou v souladu s odpovědným, důvěryhodným a udržitelným přístupem. Skupina ČEZ nepřijímá žádné daňové mechanismy ani obchodní struktury, které by záměrně snižovaly její daňové zatížení, ani se přímo či nepřímo nepodílí na schématech vyhýbání se daňovým povinnostem či využívání daňových rájů. Zdanění není prvořadým cílem obchodních rozhodnutí v rámci Skupiny ČEZ.

Interní směrnice o převodních cenách stanovují úkoly, odpovědnosti a postupy pro stanovení převodních cen ve Skupině ČEZ. Uplatňováním principu tržního odstupu naplňují převodní ceny Skupiny ČEZ tržní standard, místní daňovou legislativu a koncepty směrnic OECD.

Pro zmírnění rizik spojených s převodními cenami a předcházení sporům využívá Skupina ČEZ pro společnosti se sídlem v České republice závazné posouzení cen mezi spřízněnými osobami. Závazné posouzení představuje formální dohodu s daňovými úřady o stanovení a používání převodních cen se spřízněnými stranami na určité období.

Etická linka slouží jako nástroj pro sdělování obav nebo podezření na nezákonné daňové jednání. Nabízí různé způsoby, jak oznámit podezření (prostřednictvím intranetu/internetu, e– mailem nebo telefonicky), a zajišťuje anonymitu oznamovatelů, aby je ochránila před odvetnými opatřeními. Útvar audit a compliance nezávisle prošetřuje všechna hlášení a přijímá nápravná opatření.

5.4.3.3. Daně a ostatní platby

V roce 2023 činila splatná daň z příjmů právnických osob Skupiny ČEZ 45,8 mld. Kč, z toho 45,4 mld. Kč v České republice a 0,4 mld. Kč v zahraničí, z toho na Slovensku 29 mil. Kč, v Německu 80 mil. Kč, v Nizozemsku 20 mil. Kč, v Polsku 164 mil. Kč, v Maďarsku 54 mil. Kč, v Rumunsku 9 mil. Kč, v Izraeli 15 mil. Kč, na Maltě 39 mil. Kč, ve Velké Británii 1 mil. Kč.

ČEZ, a. s., se pravidelně řadí mezi největší plátce daně z příjmů právnických osob v České republice. Sazba daně z příjmů právnických osob v České republice uzákoněná pro rok 2023 činila 19%.

V návaznosti na energetickou krizi v Evropě v roce 2022 byla ze strany států přijata speciální opatření za účelem snížení dopadu vysokých cen komodit na koncové zákazníky a v ČR zavedeny odvody z nadměrných tržeb výroby od prosince 2022 do konce roku 2023 a zejména daň z neočekávaných zisků na období 2023 až 2025 ve výši 60% nad rámec běžné daně z příjmu na část dosaženého zisku přesahujících průměr dosaženého zisku Skupiny ČEZ v letech 2018–2021.

Za rok 2023 odvedla Skupina ČEZ z titulu těchto mimořádných daní a odvodů českému státu přes 43,8 mld. Kč. Navíc z titulu běžné daně z příjmu právnických osob, která činí 19%, odvedla za rok 2023 českému státu 24,8 mld Kč (zahrnuje i doplatek daně z příjmu za rok 2022 nad rámec záloh).

Celkem Skupina ČEZ v roce 2023 odvedla českému státu na dividendách, daních z příjmu a odvodech z tržeb výroby více než 120 mld. Kč. Celkové příjmy České republiky do státního rozpočtu byly v roce 2023 dle propočtů 1 914 mld. Kč, tzn. že společnosti ze Skupiny ČEZ do státního rozpočtu odvedly více než 6% veškerých příjmů.

Společnosti ze Skupiny ČEZ se každoročně umisťují mezi nejlepšími daňovými subjekty podle výše uhrazené daně z příjmu právnických osob, které následně vyhlašuje Finanční správa. V roce 2023 byla na 3. místě společnost ČEZ, a.s., která uhradila daň z příjmu právnických osob ve výši 2 732 mil. Kč a na 14. místě společnost ČEZ Distribuce, která uhradila daň z příjmu právnických osob 1 371 mil. Kč.

Kromě daně z příjmů právnických osob vykázal ČEZ, a. s., také 2,348 mld. Kč na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení (meziročně + 5,86%) jako povinný příspěvek společnosti do zdravotních a sociálních systémů organizovaných českou vládou. Kromě toho ČEZ, a. s., vybral 1,025 mld. Kč na daních ze závislé činnosti (meziroční nárůst o 36,14 %). ČEZ, a. s., vybírá od zaměstnanců daně z příjmů ze závislé činnosti jménem českého státu.

Skupina ČEZ poskytuje širokou škálu nadstandardních sociálních benefitů včetně nezdanitelných příspěvků na penzijní spoření a životní pojištění zaměstnanců. V roce 2023 přispěla společnost ČEZ, a. s., na penzijní spoření a životní pojištění zaměstnanců částkou 99,2 mil. Kč (meziroční nárůst o 4,3 %).

Ke konci roku 2023 nebyl veden žádný soudní daňový spor týkající se Skupiny ČEZ.

5.4.4. Kybernetická bezpečnost a ochrana informací

GRI 3–3, 418–1

Ochrana informací je jedním ze stěžejních bodů našeho podnikání. Vynakládáme proto velké úsilí, abychom splnili nejvyšší bezpečnostní standardy a pokryli související rizika.

5.4.4.1. Pověřenec pro ochranu osobních údajů

Ve Skupině ČEZ věnujeme zpracování a ochraně osobních údajů a respektování soukromí našich zaměstnanců, zákazníků a obchodních partnerů zvláštní pozornost. V interní řídicí dokumentaci proto zohledňujeme požadavky právních předpisů, které s oblastí ochrany osobních údajů souvisejí, a to konkrétně:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (Nařízení GDPR),
zákon o zpracování osobních údajů č. 110/2019 Sb.

Nastavené firemní procesy a zavedená opatření průběžně sledujeme a upravujeme tak, abychom je přizpůsobili aktuálnímu vývoji legislativy a výkladovým trendům zejména soudů, dozorových orgánů a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Konkrétně to znamená, že důsledně dbáme na to, aby zpracování osobních údajů bylo vždy zákonné a korektní a vůči dotčeným subjektům údajů maximálně transparentní. Osobní údaje tedy shromažďujeme, uchováváme a zpracováváme vždy jen po nezbytně nutnou dobu, v omezeném množství, v souladu s jasně vymezeným účelem a na základě předem definovaného zákonného titulu. Subjekt údajů je vždy před zahájením zpracování osobních údajů, a kdykoli v jeho průběhu, řádně informován o způsobu zpracování, o svých právech a o zásadách a opatřeních na ochranu osobních údajů.

S ohledem na strategický cíl Skupiny ČEZ digitalizovat 100% klíčových zákaznických procesů do roku 2025 považujeme plnění náročných požadavků na ochranu osobních údajů za naprosto nezbytné. Společnost ČEZ, a. s., jmenovala podle článku 37 Nařízení GDPR pověřence pro ochranu osobních údajů (dále jen "pověřenec"), který své služby poskytuje pro koncernové společnosti Skupiny ČEZ a pro další vybrané společnosti. V roce 2023 poskytoval pověřenec své služby pro celkem 26 společností.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů je nezávislý monitorovací a poradní orgán, na který se mohou obracet subjekty osobních údajů, jež přišly do interakce se zmíněnými společnostmi Skupiny ČEZ. Těmito subjekty osobních údajů jsou zejména zaměstnanci, zákazníci a obchodní partneři. Subjekty údajů zasílají žádosti o výkon práv pověřenci buď elektronicky, poštou nebo prostřednictvím datové schránky.

V roce 2023 podaly subjekty údajů 819 žádostí o výkon práv, 159 žádostí bylo zamítnuto pro neopodstatněnost a u 25 žádostí bylo následně zjištěno, že se nejedná o výkon práv ve smyslu GDPR, a byly předány příslušným správcům k řešení.

Mezi další úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů a jeho útvaru patří zejména:

ochrana práv a zájmů subjektů údajů,
monitorování souladu zpracování osobních údajů s nařízením GDPR,
spolupráce se specializovanými útvary koncernu při řešení bezpečnostních událostí a porušení zabezpečení osobních údajů.

K povinnostem pověřence dále patří komunikace s dozorovými orgány a zvyšování povědomí zaměstnanců o zpracování osobních údajů, například prostřednictvím školení, e–learningu či newsletterů. Všichni zaměstnanci absolvují vždy jednou za dva roky školení formou e–learningu. V roce 2023 pověřenec uspořádal celkem 13 rozšířených školení L2 zaměřených na specialisty v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů, kterých se zúčastnilo téměř 500 zaměstnanců. Školení probíhala jak prezenční formou, tak i distančně prostřednictvím aplikace Teams. Pověřenec ve spolupráci s útvarem ochrana kategorizovaných informací také v roce 2023 uspořádal pro určené osoby všech 26 společností, pro které pověřenec poskytuje služby, dvoudenní workshop a jednodenní školení zaměřené na aktuální otázky například i z oblasti umělé inteligence a kyberprostoru. Pověřenec ve spolupráci s útvarem ochrana kategorizovaných informací vydal v roce 2023 celkem 6 čísel newsletteru. Pověřenec dále pořádá vždy jednou měsíčně poradu odborné pracovní skupiny ochrany osobních údajů. Specialistům pro oblast zpracování a ochrany osobních údajů pověřenec dále poskytuje jednou týdně monitoring tisku, prostřednictvím kterého dotčené zaměstnance seznamuje s novinkami v dané oblasti.

V roce 2021 pověřenec nahlásil dozorovému orgánu 1 případ dokonaného sériového externího útoku na naše call centra s cílem získat přístup k on–line účtům zákazníků, které bylo orgány činnými v trestním řízení v průběhu roku 2022 vyšetřováno a v únoru 2023 uzavřeno s tím, že bylo obviněno celkem 7 osob z trestného činu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 2 trestního zákona s trestní sazbou až na tři roky.

V rámci výkonu své činnosti oznámil pověřenec v roce 2023 celkem 12 případů porušení zabezpečení osobních údajů ve smyslu čl. 33 Nařízení GDPR, přičemž 8 z nich se týkalo jednoho porušení zabezpečení, které mělo dopad na 8 společností ze Skupiny ČEZ. V témže roce obdržel pověřenec od dozorového úřadu celkem 2 stížnosti. Jedna stížnosti se týkala neoprávněného předání osobních údajů třetí osobě. Druhá stížnost se týkala nevyžádaného obchodního sdělení. Pověřenec zajistil, že vždy byla ve stanovené lhůtě provedena nápravná opatření. V žádném z uvedených případů dozorový úřad nepodal podnět ke kontrole. V souvislosti s možným porušením ochrany osobních údajů nevznikly v roce 2023 společnostem Skupiny ČEZ žádné finanční sankce.

Nad rámec svých povinností je pověřenec členem významných zájmových sdružení, která působí v oblasti práva a ochrany osobních údajů. Zejména je členem Spolku pro ochranu osobních údajů, Svazu průmyslu a dopravy a Unie podnikových právníků, kde dochází k výměně zkušeností a informací, čímž prohlubuje svoji profesní znalost a vytváří důležitá partnerství.

5.4.4.2. Kybernetická bezpečnost

SASB IF–EU–550a.1

Společnost ČEZ, a. s., bere bezpečnost svých informačních aktiv velmi vážně. Jsme klíčovou součástí kritické infrastruktury ČR a je pro nás zásadní, abychom se chránili před jakýmkoli potenciálním nebezpečím. Z toho důvodu představenstvo v roce 2017 schválilo Politiku informační a kybernetické bezpečnosti. Tato politika nám stanovuje cíle pro dosažení tohoto závazku. Politika je veřejně dostupná na webu společnosti ČEZ, a. s. Za dodržování této politiky zaměstnanci odpovídá bezpečnostní ředitel.

Kritickou informační infrastrukturu a informační systémy řídíme v souladu se zákonem o kybernetické bezpečnosti č. 181/2014 Sb. Dodržování tohoto zákona každoročně prověřujeme interním auditem. Odpovědně zabezpečujeme také počítačové systémy používané pro řízení jaderné bezpečnosti podle zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon). Zajištění shody s požadavky legislativy s důrazem na principy řízení rizik, zvýšenou ochranu systémů a podporu kultury kybernetické bezpečnosti považujeme za priority naší strategie kybernetické bezpečnosti. V průběhu roku 2023 jsme nezaznamenali žádné případy nedodržení norem a předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

V roce 2023 se v oblasti kybernetické bezpečnosti událo několik důležitých věcí: (1) nadále zvyšujeme akceschopnost a kompetence našeho integrovaného Bezpečnostního dohledového centra. (2) Mezinárodní inspektoři prověřili naše jaderné elektrárny včetně procesu zabezpečení kybernetické bezpečnosti. (3) V oblasti zabezpečení kybernetické bezpečnosti byl na obou jaderných elektrárnách zahájen proces držení pohotovostí 24/7. (4) V rámci zlepšování procesů IKB proběhla stejně jako v minulém roce ve spolupráci s dozorovými orgány, dodavateli a centrálními útvary cvičení na téma vnášení mobilních zařízení. (5) Intenzivně jsme pracovali na změnách v souvislosti s novou evropskou legislativou NIS2 a chystaným novým zákonem o kybernetické bezpečnosti.

Bezpečnostní dohledové centrum

Máme tým zvaný integrované Bezpečnostní dohledové centrum (iSOC), který dohlíží na ochranu Skupiny ČEZ z hlediska fyzické, informační a kybernetické bezpečnosti. Tým iSOC usilovně pracuje na tom, aby odhalil případné hrozby nebo incidenty a zabránil jejich opakování v budoucnu. Úzce spolupracujeme i s národními bezpečnostními složkami, jako je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Vojenské zpravodajství a Policie ČR. Naše úsilí se vyplácí – snižováním rizika hrozeb a eliminací útoků předcházíme i ekonomickým ztrátám. V roce 2024 plánujeme ještě větší expanzi, a to zřízením Skupiny pro reakci na počítačové bezpečnostní incidenty (CSIRT), která nám pomůže vypořádat se s velkými kybernetickými hrozbami lépe než kdykoli předtím. Naším cílem je zapsat se na seznam vedený asociací Forum of Incident Response and Security Teams.

ISO/IEC 27001

Naše jaderné elektrárny prošly v září 2023 každoroční kontrolou zvanou audit systému řízení informační bezpečnosti, která se v souladu s normou ISO/IEC 27001:2017 zaměřila například na nastavení informačních systémů, dodržování zákonných požadavků a informovanost zaměstnanců. Audit ocenil, že jaderná zařízení umožňují dodavatelům udržovat a konfigurovat bezpečnostní řídicí systémy pouze pomocí počítačů provozovatele jaderné elektrárny.

Jsme rádi, že jsme v této každoroční náročné zkoušce obstáli a udrželi si mezinárodní certifikaci platnou do října 2024. Jsme tak jednou z prvních společností na světě, která tuto certifikaci pro své jaderné elektrárny získala. Certifikát je dostupný na webových stránkách Skupiny ČEZ.

NIS2

Na konci roku 2022 vstoupila v platnost směrnice EU NIS2 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii. Tato směrnice významně rozšířila okruh povinných subjektů a rozsah povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti pro stávající regulované společnosti v členských státech EU. Směrnice rovněž zvýšila sankce za porušení (2% celosvětového obratu nebo 10 mil. EUR). V současné době probíhá legislativní proces nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Tento zákon by měl transponovat požadavky směrnice NIS 2.

Požadavky nového zákona o kybernetické bezpečnosti by se měly nově týkat vícero společností naší Skupiny. Domníváme se, že se jimi bude muset řídit zhruba 47 společností Skupiny ČEZ v České republice a mnoho dalších mimo Českou republiku se budou řídit požadavky transpozičních zákonů příslušných zemí v rámci EU, ve kterých společnosti Skupiny ČEZ působí. Abychom tyto požadavky splnili, zahájili jsme program implementace NIS2 ve Skupině ČEZ. Tento program pomůže všem našim společnostem pochopit, jak nová pravidla dodržovat a jak zajistit, aby byly v bezpečí před kybernetickými hrozbami.

Program zahrnuje hlubší revizi kybernetické strategie Skupiny ČEZ s ohledem na nové požadavky kybernetické regulace a aktuální kybernetické hrozby. Výsledky klíčových fází a rizik programu jsou pravidelně předkládány členům představenstva společnosti.

ISMS ve Skupině ČEZ

Chceme zajistit, aby naše informační a technologické systémy byly v bezpečí před kybernetickými útoky. Řídíme se zákony, mezinárodními normami a doporučeními, aby naše produkty a služby byly pro naše zákazníky a partnery spolehlivé. Vycházíme ze čtyř důležitých oblastí: školení lidí, kteří pracují s technologiemi; řízení a rozvoj systémů; důkladné řízení rizik a uplatňování kvalitních bezpečnostních opatření. To se týká všech, kteří ve Skupině ČEZ pracují, nebo nám poskytují požadované služby.

V oblasti informační a kybernetické bezpečnosti se řídíme metodou PDCA (naplánuj–proveď–ověř–jednej). Naším cílem je dosáhnout rovnováhy mezi náklady na ochranu majetku a jeho hodnotou. Za tímto účelem jsme vytvořili Akční plán informační a kybernetické bezpečnosti, který nás vede k tomu, jak komplexně řešit všechny aspekty související s informační bezpečností v rámci celé naší organizace. Dodržováním tohoto plánu můžeme udržet naše podnikání v bezpečí a zároveň snížit rizika plynoucí z potenciálních hrozeb nebo narušení bezpečnosti. Plán udává, na co se Skupina ČEZ po dobu jednoho roku zaměří na základě pěti aspektů: jak bezpečné jsou současné ICT (informační a komunikační technologie)/ ICS (řídicí systémy); co vyžaduje naše podnikání; jaká pravidla musíme dodržovat; co nám audity říkají o dodržování předpisů; jaké jsou v odvětví osvědčené postupy používané našimi konkurenty.

Řízení zranitelnosti a testování bezpečnosti

Pravidelně testujeme naše ICT/OT zařízení, abychom se ujistili, že v systému nejsou žádná slabá místa. Pokud objevíme nějaké nedostatky, odstraníme je nahráním bezpečnostních oprav (patch) anebo změnou konfigurace, případně zdrojového kódu, aplikace. Změny systémů v ostrém prostředí vždy nejprve testujeme ve zkušebním prostředí. Náš vývoj aplikací se řídí přísnými pravidly založenými na zásadách bezpečného vývoje softwaru.

Uživatelský manuál v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti je velmi důležitým dokumentem pro všechny zaměstnance Skupiny ČEZ. Seznamuje nás se základními pravidly pro zajištění bezpečnosti informací a počítačových systémů, vysvětluje, co musíme jako uživatelé dodržovat, a dává nám praktické rady, jak tato pravidla uplatňovat při každodenní práci. Příručka srozumitelně vysvětluje složitosti kybernetické bezpečnosti tak, abychom je mohli využít v reálných situacích.

Každý rok připravujeme zprávu, která shrnuje, jak si naše společnost stojí z pohledu bezpečnosti a jaká rizika byla zjištěna prostřednictvím auditů nebo jiných kontrol. Tato zpráva obsahuje podrobnosti o dodržování oborových standardů a je předkládána Výboru pro ochranu Skupiny ČEZ k dalšímu projednání.

Skupina ČEZ zřídila Výbor pro ochranu Skupiny ČEZ, který je poradním orgánem generálního ředitele ČEZ, a. s. Tento výbor projednává zejména následující body: (1) jak chránit Skupinu ČEZ; (2) jaké hrozby existují a jak se s nimi vypořádat; (3) jaká bezpečnostní opatření jsou nejdůležitější a kdy je třeba je provést; (4) kterým velkým projektům je třeba věnovat zvláštní pozornost; (5) důležité dokumenty, jako jsou plány, zprávy atd.; (6) proč je opravdu důležité dodržovat bezpečnostní pravidla; a (7) zda vše funguje dobře na základě pravidelných kontrol (7) analýzy bezpečnostních incidentů a návrhy nápravných opatření

Výbor má tři hlavní cíle: (1) plnění úkolů souvisejících s informační a kybernetickou bezpečností; (2) sdílení poznatků o aktuálních novinkách v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti ve Skupině ČEZ; (3) určování, jak nejlépe postupovat v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti ve Skupině ČEZ.

Výbor pro ochranu Skupiny ČEZ vybírá odborníky, kteří tvoří skupiny zaměřené na konkrétní témata související s ochranou. Jednou z těchto skupin je odborná pracovní skupina pro kybernetickou bezpečnost, která vznikla za účelem řešení otázek souvisejících s kybernetickou bezpečností. Hlavními cíli skupiny jsou: (1) identifikace a hodnocení rizik spojených s informacemi; (2) řízení současné úrovně opatření v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti ve Skupině ČEZ a (3) vydávání doporučení pro zlepšení informační a kybernetické bezpečnosti v souladu s uznávanými standardy (např. zákon o kybernetické bezpečnosti nebo ISO 27002).

Důležitým úkolem bezpečnostního ředitele je informovat generálního ředitele o informační a kybernetické bezpečnosti ve Skupině ČEZ. Bezpečnostní ředitel jednou ročně nebo při mimořádných událostech sepisuje zprávu, ve které informuje o tom, co se aktuálně děje, a také vytváří plány pro zajištění bezpečnosti našich společností před kybernetickými útoky. Ředitel útvaru audit a compliance ČEZ, a. s., má odpovědnost za poskytování nezávislého vyjádření o stavu IKB v ČEZ, a. s., a ostatních společnostech Skupiny ČEZ představenstvu ČEZ, a. s., případně statutárním orgánům společností Skupiny ČEZ.

Povědomí o bezpečnosti/phishingu

Snažíme se posílit naši on–line ochranu a dáváme pozor na případná bezpečnostní rizika. V loňském roce jsme zaznamenali 2 938 událostí/incidentů souvisejících s informační nebo kybernetickou bezpečností, což je oproti předchozímu roku nárůst o 11%, a to z důvodu zavedení nových pravidel prevence ztráty dat. Kybernetickou bezpečnost jsme také učinili nedílnou součástí všech našich investičních projektů. Považujeme za důležité, aby naši zaměstnanci věděli, jak se bezpečně pohybovat na internetu, a proto každé dva roky pořádáme školení ohledně zvyšování povědomí a porozumění kybernetické bezpečnosti. Cílem je naučit zaměstnance správným internetovým návykům, rozpoznávat škodlivé e–maily a bezpečně používat mobilní telefony a on–line služby. Kromě on–line kurzů testuje oddělení kybernetické bezpečnosti pozornost zaměstnanců náhodnými falešnými phishingovými kampaněmi. V roce 2023 obdrželo přibližně 16 tis. zaměstnanců několik simulovaných phishingových e–mailů s průměrnou 6% mírou kliknutí. Po provedení testů bylo méně než 0,5% uživatelů vysoce rizikových. Útvar kybernetické bezpečnosti bude v testování pokračovat i nadále, a zároveň bude pořádat speciální školení pro určité skupiny zaměstnanců, jako jsou specialisté nákupu, bezpečnostní manažeři nebo vrcholoví manažeři ve společnostech Skupiny ČEZ. Plán rozvoje bezpečnostního povědomí popisuje způsob, kterým neustále učíme různé skupiny lidí, jak zůstat v bezpečí on–line, podle požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti.

Plán rozvoje bezpečnostního povědomí

Úroveň	Obsah	Cílová skupina
1	Základy informační a kybernetické bezpečnosti	Všichni zaměstnanci Skupiny ČEZ
2	Pokročilé základy informační a kybernetické bezpečnosti	Zaměstnanci Skupiny ČEZ využívající technologické informační systémy řízení Zaměstnanci Skupiny ČEZ poskytující služby prvkům kritické informační infrastruktury
3	Odborná školení kybernetické bezpečnosti	Správci technologických informačních systémů řízení Zaměstnanci v roli odpovědných odborných inženýrů nebo odpovědných projektových inženýrů Osoby v rolích bezpečnostních pracovníků, včetně členů výborů pro řízení kybernetické bezpečnosti
4	Odborná školení kybernetické bezpečnosti	Zaměstnanci útvaru informační a kybernetické bezpečnosti interní školitelé
5	Bezpečnost – informační a kybernetická bezpečnost	Zaměstnanci dodavatele vykonávající činnosti v jaderných elektrárnách v roli vedoucích pracovníků Dodavatelé provádějící činnosti v jaderných elektrárnách
6	On–line testování a školení – phishing	Všichni zaměstnanci Skupiny ČEZ

Někteří z našich zaměstnanců patří mezi odborníky, jež jsou členy ISACA nebo ISACA Czech Republic Chapter (CRC). Tato skupina je součástí mezinárodní organizace, která pomáhá odborníkům se správou, auditem, kontrolou a zabezpečením informačních systémů. Místní pobočka má více než 300 členů z různých oblastí podnikání a státní správy.

Bezpečnost dodavatelských vztahů

Jako tým dbáme na to, aby byly při externích dodávkách splněny požadavky Skupiny ČEZ na informační a kybernetickou bezpečnost. Odpovědnost za řízení bezpečnosti bereme velmi vážně, zejména pokud jde o významné záležitosti, které vyžadují zvýšenou ochranu. Kontrolujeme, zda všechny třetí strany dodržují naše přísná bezpečnostní pravidla. Pokud někdo tato pravidla poruší, považujeme to za závažný problém a situaci náležitě řešíme. Udržování dobrých vztahů s našimi dodavateli je opravdu důležité pro to, aby všechny procesy zůstaly zabezpečeny. Existují zákony, které nám tyto povinnosti ukládají – zákon č. 181/2014 Sb. v § 3 písm. c), d), f) a g) a vyhláška o kybernetické bezpečnosti v § 8 – povinnosti při řízení dodavatelů nám říkají, jak musíme řešit otázky týkající se kybernetické bezpečnosti u třetích stran/dodavatelů.

Při výběru dodavatelů vycházíme z několika důležitých dokumentů. Tyto dokumenty zahrnují např. smlouvy o zajištění bezpečnosti informací a kybernetické bezpečnosti, pokyny pro dodavatele a dotazník pro posouzení rizik vyplývajících ze spolupráce s dodavatelem. Dotazník používáme pouze v případě, že smlouva má spojitost se zákonem č. 181/2014 Sb., který se týká kybernetické bezpečnosti. Při podpisu smlouvy o kybernetické bezpečnosti dbáme na to, aby obsahovala čtyři body. Zaprvé, musíme vědět, jaké bezpečnostní požadavky jsou nutné pro dodávky standardních systémů a technologií. Zadruhé, uvádíme požadavky na smlouvy o údržbě od dodavatelů i poskytovatelů služeb. Zatřetí, je důležité vědět, jaké bezpečnostní požadavky by měli splňovat konzultanti nebo poradci. A konečně, pokud dodávky spadají pod zákon č. 181/2014 Sb., pak existují specifické bezpečnostní požadavky, které musí být splněny.

5.5. Řízení aktiv

GRI 3–3

Řízení životního cyklu aktiv je klíčovým prvkem pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu v našich výrobních a distribučních lokalitách. V praxi to znamená, že ve všech činnostech souvisejících s životním cyklem aktiv, tj. od pořízení majetku, přes jeho provoz až po vyřazení a likvidaci, postupujeme konzistentně. Vycházíme při tom z technicko– ekonomických studií, analýz rizik, údržby majetku, optimalizace nákladů a kapacit dodavatelského řetězce. Smyslem řízení aktiv ve Skupině ČEZ je nejen udržitelné a efektivní využití provozních zdrojů, ale i jejich obnova a rozvoj dlouhodobé hodnoty.

5.5.1. Řízení aktiv: Klasická a obnovitelná energetika

Základním pilířem pro řízení životního cyklu aktiv v divizi klasická a obnovitelná energetika je strategie Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, která si klade za cíl:

snížit výrobu z uhlí: do roku 2025 snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí na 25%, v roce 2030 na 12,5%,
navýšit výrobu z čistých zdrojů: vybudujeme 6 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Podle této strategie jsou další cíle a plány rozpracovány do tzv. koncepcí lokalit (strategické zadání lokalit). Jednotlivé koncepce vycházejí z hlavních rizik a příležitostí lokalit, stavu důležitých zařízení a zohledňují dostupnost hlavních vstupů (palivo, voda aj.), personální možnosti, legislativu, závazky Skupiny ČEZ a technické know–how. V rámci koncepcí lokalit jsou konkrétní dílčí úkoly a KPI (key performance index – ukazatele výkonnosti) rozděleny do ročního a střednědobého plánovacího období (5 let) včetně alokace zdrojů, stanovení technicko–ekonomických ukazatelů, určení priorit a odpovědnosti za plnění úkolů. Pro přípravu významných projektů používáme metodologii Design–To–Value. Obecně lze proces naplňující tzv. PDCA (naplánuj–proveď–ověř–jednej) cyklus shrnout následovně:

Obr. č. 5: PDCA cyklus – řízení aktiv – obnovitelná a klasická energetika

S naplňováním koncepcí lokalit pomáhá poradní orgán, Komise pro řízení portfolia zdrojů. Komise projednává zejména:

naplňování dlouhodobých koncepcí lokalit a na ně navázaných střednědobých plánů,
roční plány lokalit a hodnocení jejich průběžného plnění,
stav projektů ve střednědobém horizontu, vyhodnocení odchylek a návrhy nápravných opatření,
hlavní rizika a příležitosti spojené s řízením aktiv vyplývající z externích a interních podnětů,
délku a věcnou náplň plánovaných odstávek a příslušná doporučení.

Celý systém řízení aktiv a rizik klasické a obnovitelné energetiky ve Skupině ČEZ ideově vychází z norem řady ISO 55000 a ISO 31000.

Z pohledu řízení rizik jsou nastaveny jednotné zásady pro všechny oblasti životního cyklu aktiv. Máme zavedený kontinuální proces včasné identifikace rizik, jejich evidenci, expertního stanovení velikosti rizik včetně návrhů na jejich mitigaci (snížení, přijetí, monitorování, eskalace apod.).

Identifikace rizik je zaměřena zejména na:

plnění Politiky bezpečnosti a ochrany životního prostředí,
přijatelnost výrobních rizik pro veřejnost a životní prostředí,
spolehlivou a efektivní výrobu elektrické energie a tepla,
rozvoj obnovitelných zdrojů,
naplňování cílů Skupiny ČEZ v oblasti ESG vč. taxonomie,
rizika z oblasti řízení kontinuity provozu.

Veškerá rizika a příležitosti jsou zaneseny do registru rizik a příležitostí, který se používá při tvorbě koncepcí lokalit a následných ročních a střednědobých plánů. V případě potřeby je přehled rizik podkladem pro eskalaci směrem k vedení ČEZ, a. s. Řízení rizik se promítá i do rozsahu běžné údržby a kategorizace zařízení, hodnocení konkrétních činností, přístupu k náhradním dílům a uplatnění technických standardů. Obdobně se přistupuje k identifikaci příležitostí a jejich následnému rozpracování.

Systém řízení aktiv a rizik musí z hlediska plnění cílů VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka a přípravy koncepcí lokalit zohlednit celou řadu faktorů. V souvislosti s omezováním výroby energie z uhlí jde především o vhodné načasování, a to jak z hlediska dosažení klimatických cílů, tak i zajištění bezpečnosti dodávek energií v České republice. S tím jde ruku v ruce nahrazování uhelných zdrojů bezemisními (primárně fotovoltaickými) a nízkoemisními (plynové zdroje), přeměna výrobních lokalit na nové aktivity a rozvoj nových systémů a technologií (jako flexibilní zdroje, akumulace elektrické energie, vodíkové technologie, či akumulátory tepla).

S koncepcemi lokalit je pevně svázán i proces těžby uhlí. Společnost Severočeské doly, která je součástí Skupiny ČEZ, plánuje těžbu a následnou rekultivaci v rámci provozního horizontu uhelných aktiv.

V oblasti teplárenství se z pohledu řízení aktiv a rizik připravujeme na přechod na nízkoemisní teplárenství. V praxi to bude znamenat zejména vysoce účinnou kogenerační výrobu elektrické energie a tepla s využitím biomasy, komunálních odpadů a zemního plynu, ale také akumulace, elektrodových kotlů a tepelných čerpadel.

Aktuálně máme ve vysoké fázi rozpracovanosti projekty transformace teplárenství v lokalitách Mělník (Energotrans, a.s.), Dětmarovice, Prunéřov, Tušimice a Trmice. Před dokončením (termín jaro 2024) je transformace teplárny Dvůr Králové nad Labem. V další fázi bude transformace pokračovat v lokalitách Ledvice, Poříčí a Hodonín.

Všechny projekty hodnotíme z pohledu požadavků taxonomie EU, nové oblasti legislativy, která nastavuje kritéria vybraných ekonomických činností, po jejichž splnění lze tyto činnosti označovat jako "udržitelné" a takto i vykazovat jim odpovídající finanční ukazatele v rámci hospodaření dané společnosti.

Praktickým příkladem řízení aktiv a transformace na bezemisní výrobu je uhelná elektrárna Prunéřov 1, jejíž provoz byl v roce 2020 po 53 letech ukončen. V roce 2022 zahájená demolice odstavené elektrárny byla dokončena do konce roku 2023. Výsledkem je vyčištěný prostor pro další komerční využití. Obecně platí, že v rámci vyřazování zařízení preferujeme maximální možné využití demontovaných komponent, ať už v rámci Skupiny ČEZ nebo mimo něj, a recyklaci využitelných surovin.

Stěžejním tématem, ukotveným ve strategii Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, je naplnění ESG ambicí prostřednictvím 9 iniciativ, kdy iniciativa s názvem "školení a rekvalifikace" cílí na přípravu plánů pro lokality dotčené odklonem od uhlí včetně opatření ve vztahu k zaměstnancům. Za tímto účelem byla zřízena "Paritní pracovní skupina odklon lokalit od uhlí", kde zaměstnavatel v roce 2022 představil koncepci diferenciovaného přístupu k zaměstnancům jednotlivých dotčených lokalit, která obsahuje 4 základní priority:

udržet potřebnou zaměstnanost do doby ukončení provozu,
uplatnit stávající zaměstnance na pracovních místech, která vzniknou v souvislosti s transformací lokalit (výstavba a následný provoz),
uplatnit stávající zaměstnance v rámci interního trhu práce Skupiny ČEZ,
zajistit pro uvolňované zaměstnance nadstandardní sociální program.

Detailní informace vztahující se k personální oblasti jsou uvedeny v části Personální data.

Zapojujeme se rovněž do celoevropských aktivit souvisejících s přechodem na nízkoemisní a bezemisní výrobu energie. Jsme členy profesní organizace vgbe, jejíž součástí je také program Future Energy System zahrnující technické skupiny zaměřené na perspektivní technologie, FVE, biometan a vodík. Účastnili jsme se projektu Re–purposing coal power plants during energy transition, který zmapoval více než 70% celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren v Evropě, vyhodnotil stav jejich aktiv a infrastruktury a identifikoval udržitelné technologie vhodné pro transformaci uhelných lokalit. V rámci navazující pracovní skupiny se plánujeme zúčastnit projektu s názvem Roadmap for the restructuring of Coal Regions in Transition zaměřeného na tvorbu akčního plánu pro uhelné regiony a sektory, jak překonat negativní dopady odklonu od uhlí a jak dosáhnout cílů EU v oblasti dekarbonizace a transformace.

Pokud jde o neustálý profesní rozvoj v oblasti řízení aktiv v energetice a oceňování rizik, máme zavedený systém pro získávání nezbytných a aktuálních informací. Jedná se o členství v různých technických pracovních skupinách (výše zmíněné vgbe, EPRI – Electric Power Research Institute a IERE – International Electric Research Exchange), účast na konferencích a vzdělávacích akcích, spolupráce mezi odbornými útvary Skupiny ČEZ apod.

5.5.2. Řízení aktiv: Jaderná energetika

Strategie Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, se zásadně promítá i do řízení životního cyklu aktiv našich jaderných zdrojů. Ve strategii se zavazujeme, že:

bezpečně navýšíme výrobu ze stávajících jaderných zdrojů nad 32 TWh a dosáhneme minimálně 60leté životnosti jaderných bloků,
jsme připraveni postavit nový jaderný blok v Dukovanech,
se připravíme na výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) s celkovým výkonem přes 3 000 MW, s cílem realizace prvního modulárního reaktoru k roku 2032.

Hlavní zásadou je samozřejmě řídit aktiva a rizika s ohledem na bezpečnost a spolehlivost provozu a zajistit, aby vše probíhalo v souladu s interní Politikou bezpečnosti v jaderných elektrárnách.

Strategické vize Skupiny ČEZ za oblast jaderné energetiky se dále promítají do dlouhodobých koncepcí lokalit a střednědobých plánů lokalit. Pomocí koncepcí lokalit stanovujeme způsob provozu jaderných elektráren, nastavujeme očekávání v horizontu (i za horizont) předpokládaného provozu a v průběhu vyřazování aktiv a díváme se na potenciál dalšího rozvoje lokalit. Jako vstupní informace pro vytvoření koncepcí slouží především registr rizik a příležitostí dané lokality, stav důležitých zařízení, omezující podmínky (voda, výpusti atd.) a platný legislativní rámec.

Mezi základní oblasti řízení životního cyklu aktiv v našich jaderných provozech patří:

nastavování pravidel péče o zařízení jaderných elektráren k zajištění vysoké úrovně spolehlivosti,
plánování dlouhodobě ekonomicky udržitelného využití jaderných elektráren,
zajišťování financí nezbytných pro dlouhodobě ekonomicky udržitelný, bezpečný a spolehlivý provoz jaderných elektráren,
monitorování stavu, hledání příčin, analýzy a neustálé zlepšování.

Celý proces řízení aktiv shrnuje následující schéma ročního PDCA cyklu (naplánuj–proveď–ověř–jednej):

V rámci péče o zařízení zlepšujeme procesy údržby ve spolupráci s interními útvary i dodavateli. Z toho důvodu probíhají pravidelná jednání, jejichž cílem je hodnocení činností (proběhlých i plánovaných) a zlepšování procesů. Součástí procesu je i sledování zahraničních provozovatelů jaderných elektráren a porovnání jejich přístupů v oblasti údržby. Cílem je zajistit stabilní a kvalitní údržbu aktiv tak, aby byla dlouhodobě vysoce spolehlivá.

Při plánování ekonomicky udržitelného využití jaderných elektráren plníme svou roli řádného hospodáře. Sjednocujeme činnosti při provozování výrobních zařízení a hledáme a hodnotíme potenciál využití lokalit. Pro podporu správného rozhodování používáme technicko–ekonomické nástroje, které zajišťují komplexní pohled na danou situaci a hledání optimálního řešení, protože nejlevnější neznamená vždy nejlepší.

Optimální a účelná alokace zdrojů patří v jaderných provozech k základním předpokladům stálého zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti. Cíl dlouhodobě ekonomicky udržitelného, bezpečného a spolehlivého provozu se tak v praxi promítá do reálných podnikatelských plánů a ročních rozpočtů. Nástroje ekonomického řízení, jako např. NPV (Net Present Value), jsou nedílnou součástí manažerského rozhodování.

Řízení životního cyklu aktiv klade náročné požadavky i na naše dodavatele. Spolupracujeme pouze s dodavateli, kteří vyhoví vysokým požadavkům na dodávky materiálů, výrobků a služeb pro jaderné elektrárny. Pro získání oprávnění k dodávkám do jaderných elektráren musí dodavatel projít příslušným auditem. Záznamy z auditů jsou součástí databáze kvalifikovaných dodavatelů.

Díky zaměstnancům s bohatými zkušenostmi z různých oblastí i mimo Skupinu ČEZ se nám daří v oblasti řízení aktiv a rizik udržovat vysokou úroveň know–how. Pamatujeme na potřebu včasného předávání znalostí a zkušeností a promítáme to do požadavků na školení a rozvoj zaměstnanců včetně základní přípravy personálu.

5.5.3. Distribuční soustava

Jako největší provozovatel distribuční soustavy v České republice dlouhodobě usilujeme o její bezpečný a spolehlivý provoz. Distribuční soustava provozovaná naší společností ČEZ Distribuce obsahuje vedení a stanice na napěťových hladinách velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí. V celkovém součtu obsluhujeme téměř 3,8 mil. odběrných míst.

Jednou ze základních povinností provozovatele distribuční soustavy je podle energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) plánování obnovy a rozvoje distribuční soustavy. Kromě klasického přirozeného rozvoje je potřeba distribuční soustavu transformovat pro účely tzv. nové energetiky (fotovoltaické a větrné elektrárny, elektromobilita atd.), což je plně zohledněno ve strategii Skupiny ČEZ, VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, a to zejména v závazku:

investovat do Smart Grids a decentralizace k dalšímu rozvoji stabilní a digitální distribuční soustavy.

V rámci řízení aktiv ČEZ Distribuce postupujeme systematicky a koordinujeme aktivity a postupy s cílem dosáhnout optimální výkonnosti, hodnotit související rizika a náklady po dobu životního cyklu aktiv a dosáhnout co nejvyšší efektivity.

Výchozím podkladem při plánování obnovy a rozvoje zařízení distribuční soustavy je investiční plán, který schvaluje vedení ČEZ Distribuce. Investiční plán se řídí nastavenou strategií společnosti, která se zaměřuje na:

obnovu aktiv (podle klíčových parametrů stav, stáří, poruchovost, rozsah, bezpečnost atd.),
rozvoj aktiv umožňující připojení decentrálních obnovitelných zdrojů, včetně nasazení smart technologií.

Investiční plán je ve střednědobém horizontu detailně členěn (podle regionu, typu aktiva atd.) a postupně realizován po jednotlivých aktivitách.

Obnova aktiv vychází z požadavků odborných útvarů. Pro správu a hodnocení kondice a důležitosti aktiv se využívá interní nástroj FMEA. Zároveň jsme zahájili implementaci a testování nového systému AMS, jeho základ tvoří aplikace Maximo, který v průběhu roku 2024 nahradí nástroj FIMEA. Mezi hodnoticí kritéria patří např. nepřetržitost dodávky, kvalita napětí, distribuční ztráty, OPEX (údržba, závady), kapacita připojení, stav zařízení, posílení distribuční soustavy kvůli decentralizaci výroby nebo eliminace rizik.

Investice do rozvoje aktiv provádíme na základě strategických rozhodnutí, kterým předchází důkladné analýzy stavu včetně výpočtových studií. Pro výpočty chodu sítí jsme nasadily novou aplikaci Grizzly, která nahradila dosud používaný software Bizon. Nová aplikace je výkonnější a přináší větší uživatelský komfort. Do výpočtu zahrnujeme scénáře vývoje spotřeby a výroby elektrické energie. Analýzy tak komplexně posuzují budoucí podmínky a možné scénáře rozvoje distribuční soustavy.

Samostatnou skupinu rozvojových investic tvoří smart technologie. Jedná se např. o instalace dálkových inteligentních ovládacích prvků, prvků pro U/Q regulaci, optickou infrastrukturu atd.

Následující graf zobrazuje objem investic (v mil. Kč) do obnovy, výstavby a rozvoje distribuční soustavy v posledních 3 letech.

Objem investic (mil. Kč)

Vnímáme, že ekologické trendy, a s tím související legislativa mají dopad na naše řízení aktiv distribuční soustavy. V minulosti například směrnice 2009/125/ES a navazující nařízení Evropské komise č. 548/2014 stanovily požadavky na ekodesign transformátorů. ČEZ Distribuce od roku 2015 nakupuje pouze transformátory (cca 2,2 tis. ročně), které odpovídají zmíněné regulaci. Momentálně sledujeme a připravujeme se na zavedení směrnice EU k zákazu používání plynu SF6, který je z pohledu životního prostředí problematický. Účastnili jsme se celoevropské dotazníkové studie, na jejímž základě Evropská komise předložila návrh nařízení k postupnému odklonu od využití SF6 v elektrozařízeních (hlasování proběhlo 16. 1. 2024 s kladným výsledkem a účinnosti nabude 11. 3. 2024). Z toho důvodu podnikáme kroky k včasné přípravě výběrových řízení pro standardy technologií bez SF6 a monitorujeme situaci na trhu. Do technických specifikací pro příslušná výběrová řízení jsme zařadili informaci, zda uchazeč dokáže poskytnout i alternativu k SF6 a v rámcových dohodách si vyhrazujeme právo na změnu plnění smlouvy.

Objem investic (v mil. Kč)

Investice v letech	2021	2022	2023
Vvn	877	960	1 036
Vn	4 339	4 618	4 881
Nn	7 067	8 536	9 881
Podpůrné	955	919	1 288
celkem v mil. Kč	13 238	15 033	17 086

v detailu

Vykazujeme způsobilost a soulad s EU taxonomií u ekonomických činností a významných investic s příspěvkem k šesti definovaným environmentálním cílům. Naším cílem je poskytovat komplexní informace o našich významných ekonomických činnostech, včetně vyšší míry detailu u nezpůsobilých činností, kde jdeme nad rámec legislativních požadavků.

Report klíčových ukazatelů (KPI) EU taxonomie

6.1. Obecné principy

Skupina ČEZ vykazuje klíčové ukazatele taxonomie EU v souladu s Nařízením EU 2020/852, tzv. nařízením o taxonomii a souvisejícími akty v přenesené pravomoci. Za fiskální rok 2023 vykazujeme způsobilost a soulad našich ekonomických činností ve vztahu ke všem šesti platným environmentálním cílům. Zejména vůči zmírňování změny klimatu – mitigace (CCM). Naše aktivity v oblasti energetiky a energetických služeb jsou primárně zaměřeny na podstatný příspěvek k mitigaci a Skupina ČEZ nerealizuje významnou ekonomickou činnost zaměřenou na adaptaci.

Skupina ČEZ v souladu s požadavky vykazuje identifikované ekonomické činnosti i ve vztahu k ostatním čtyřem environmentálním cílům, pro které klasifikace činností vznikla v roce 2023: Ochrana vod (WTR), Prevence a snižování znečištění (PPC), Přechod na oběhové hospodářství (CE) a Ochrana biodiverzity a ekosystémů (BIO).

6.2. Kontextové informace – metodologie a implementace ve Skupině ČEZ

Skupina ČEZ má zavedený interní proces pro reporting, hodnocení a vykazování, který vede útvar reporting ESG Skupiny ČEZ, pro sběr dat, zpracování a konsolidaci a následné výkaznictví interní reportingové řešení. To nám umožňuje řízený sběr, kontrolu kvality informací, podporu standardizace a posuzování souladu s požadavky taxonomie EU na úrovni dceřiné společnosti a hospodářské činnosti. Proces reportingu a hodnocení kritérií byl proveden sběrem dat a informací napříč plně konsolidovanými společnostmi ve Skupině ČEZ a to na úrovni jednotlivých ekonomických činností.

Skupina ČEZ v souladu se svými povinnostmi vykazuje informace o způsobilosti i udržitelnosti svých činností. Je posouzen soulad s platnými technickými kritérii k 31. 12. 2023, tedy vč. kritérií pro činnosti s podstatným příspěvkem ke všem environmentálním cílům dle EU taxonomie. Dopad zařazení nových způsobilých a udržitelných činností spojených s dalšími čtyřmi environmentálními cíli do vykazovaných KPI Skupiny ČEZ je nízký, neboť Skupina ČEZ realizuje ekonomické činnosti primárně v sektoru energetiky a energetických služeb.

Výkaz podle EU taxonomie Skupiny ČEZ se řídí zásadou významnosti a transparentnosti. Naším cílem je poskytovat komplexní informace o našich významných ekonomických činnostech, včetně vyšší míry detailu u nezpůsobilých činností, nad rámec legislativních požadavků. Skupina ČEZ zveřejňuje informace o jednotlivých ekonomických činnostech, které mají významný dopad na klíčové ukazatele výkonnosti. Oproti tomu činnosti bez významného dopadu na KPI jsou sdruženy dohromady do kategorií Energetické služby a Ostatní činnosti. To je dále vysvětleno u výkazu KPI.

Všechny činnosti, nehledě na výslednou významnost ve vztahu k ukazateli, jsou hodnoceny na základě screeningových kritérií. Toto pravidlo je aplikováno i v případě nových činností, které byly zahrnuty do klasifikace v roce 2023. Skupina ČEZ za finanční rok 2023 vykazuje jak způsobilost, tak i soulad s EU taxonomií u posuzovaných činností vůči všem šesti environmentálním cílům. Požadavek na tento výkaz je tedy splněn s jednoročním předstihem oproti termínu dle legislativy.

Technická screeningová kritéria se skládají u každé činnosti ze souboru kritérií podstatného příspěvku pro příslušný environmentální cíl (zejména CCM) a souboru kritérií tzv. nezpůsobení významné škody pro ostatních pět environmentálních cílů. Soulad s kritérii je standardně posouzen na úrovni jednotlivé činnosti či projektů daného podniku. Požadavek hodnocení klimatických rizik a taktéž soulad s požadavkem minimálních sociálních záruk jsou kritéria se skupinovým významem napříč činnostmi a jsou hodnoceny na úrovni Skupiny ČEZ.

Vzhledem k přetrvávající míře nejistoty v definicích a výkladech některých technických kritérií, vychází hodnocení z našich současných znalostí, interního odborného ESG a provozního knowhow, a bere v potaz informace z konzultací s vybranými národními a regulačními orgány, postupy dle validace zelených dluhopisů ze strany ESG ratingových agentur a vydané odvětvové pokyny a doporučení z posledních let ze strany evropských a národních podnikatelských asociací a sdružení.

Pokud existuje více činností v rámci jedné společnosti, přiřazujeme finanční hodnoty konkrétním činnostem podle oborů podnikání, technologií nebo projektů. V několika odůvodněných případech Skupina ČEZ používá poměrné koeficienty založené na objektivních provozních a technologických údajích. Žádné finanční hodnoty nejsou započteny dvakrát do různých kategorií a kontrola výsledné kvality dat se provádí na základě auditovaných finančních hodnot společnosti a Skupiny ČEZ.

Zveřejněné ukazatele jsou založeny pouze na datech Skupiny ČEZ a nejsou využity žádné externí služby či odhady od externích poskytovatelů. Ukazatele taxonomie jsou složeny z finančních účtů, které se řídí mezinárodními účetními standardy (IFRS) používanými pro konsolidované účetní výkazy ve výroční finanční zprávě, které jsou posuzovány nezávislým auditorem.

6.3. Způsobilé činnosti dle EU taxonomie

Skupina ČEZ provedla při zpracování výkazu posouzení relevantních ekonomických činností dle klasifikace činností a jejich významnosti k provozním výnosům či investicím. Na základě tohoto posouzení realizovala Skupina ČEZ v roce 2023 níže uvedené způsobilé činnosti.

Kód činnosti	Název	Kód činnosti	Název
CCM_1_2	Zalesňování	CCM_5_9	Materiálové zpracování odpadu
CCM_3_5	Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov (HVAC, osvětlení)	CCM_6_2	Železniční nákladní doprava
CCM_4_1	Výstavba a výroba elektřiny z fotovoltaiky	CCM_6_5	Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly
CCM_4_3	Výstavba a výroba elektřiny z větrné energie	CCM_6_6	Silniční nákladní doprava
CCM_4_5	Výstavba a výroba elektřiny - hydroenergetika	CCM_6_15	Infrastruktura pro nízkouhlíkovou silniční dopravu - veřejné dobíjecí stanice
CCM_4_9	Přenos a distribuce elektřiny	CCM_7_1/CIR_3_1	Výstavba budov
CCM_4_10	Skladování elektřiny	CCM_7_2/CIR_3_2	Renovace budov (komplexní renovace, stavební úpravy)
CCM_4_11	Skladování tepelné energie	CCM_7_3	Instalace/údržba/oprava zařízení pro energetickou účinnost
CCM_4_15	Rozvod dálkového vytápění	CCM_7_4	Instalace/údržba/oprava dobíjecích bodů v budovách a na přilehlých parkovištích
CCM_4_20	Výstavba a výroba energie kogenerací z biomasy či bioplynu	CCM_7_5	Instalace/údržba/oprava měřící a regulační techniky pro energetickou účinnost
CCM_4_24	Výstavba a výroba tepla z biomasy či bioplynu	CCM_7_6	Instalace/údržba/oprava zařízení pro obnovitelnou energii
CCM_4_27	Výstavba a provoz nového jaderného zdroje	CCM_7_7	vlastnictví a správa budov
CCM_4_28	Provoz a prodloužení životnosti současného jaderného zdroje CCM_8_1		Zpracování dat a hosting
CCM_4_29	Výroba elektřiny ze zemního plynu	CCM_8_2	Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů
CCM_4_30	Výroba energie kogenerací ze zemního plynu	CCM_9_1	Výzkum a vývoj blízký trhu
CCM_4_31	Výroba tepla ze zemního plynu	CCM_9_3	Profesionální služby pro snížení energetické náročnosti budov
CCM_5_1/ WTR_2_1	Výstavba, rozšiřování či obnova a modernizace vodárenské infrastruktury	PPC_2_4	Rekultivace a sanace lokalit či dolu
CCM_5_3/ WTR_2_2	Výstavba, rozšiřování či obnova a modernizace infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod	CIR_3_3	Demolice budov

6.4. Hodnocení souladu ekonomických činností s EU taxonomií – 2023

6.4.1. Obnovitelné zdroje energie

Výroba – fotovoltaické elektrárny – CCM_4_1

Výroba – větrné elektrárny – CCM_4_3 Udržitelné Výstavba a provoz elektráren v České republice, Německu, Francii, Itálii, Rakousku a Izraeli.

Výstavba a provoz pevninských větrných parků v České republice, Německu a Francii.

Technologie standardně splňuje limit 100g CO2e/kWh.

Projekty a lokality využívají opatření, jako je environmentální management ISO 14001, zvažují proveditelnost aspektů oběhového hospodářství u komponent na úrovni projektu (např. trvanlivost nebo dlouhá životnost komponent). Všechny projekty zajišťují nakládání s odpadem po skončení životnosti v souladu s platnými právními předpisy EU. Projekty dodržují výsledky posouzení EIA, včetně posouzení biologické rozmanitosti, jestliže je vyžadováno.

Výroba – vodní elektrárny – CCM_4_5 Udržitelné

Provoz vodních elektráren v České republice a v Polsku. Do této kategorie jsou zahrnuty i přečerpávací vodní elektrárny (CCM_4_10)

Technologie standardně splňuje limit 100g CO2e/kWh podle současného vědeckého konsensu.

U všech vodních elektráren Skupiny ČEZ byl posouzen měrný výkon podle instalovaného výkonu a plochy vodního díla při běžné hladině nádrže, přičemž ve všech případech dosahují hodnot vyšších než 5 MW/m2 (na úrovni díla, případně kaskády).

Všechny elektrárny jsou provozovány na základě platných licencí a povolení vodoprávního úřadu (správce povodí) a realizují všechna stanovená a požadovaná opatření na ochranu vod, zlepšení dobrého vodního potenciálu a ochranu biologické rozmanitosti. Stanovené požadavky vycházejí z rámcové směrnice o vodách a jejich dodržením považujeme kritéria taxonomie za splněná. U lokalit vodních elektráren budovaných nebo modernizovaných již dle platného zákona o EIA bylo dosaženo schválení a byla provedena nezbytná kompenzační opatření.

Výroba – biomasové zdroje – CCM_4_20, CCM_4_246 Udržitelné*

Kogenerační jednotky a výtopny na biomasu (a bioplyn) v České republice, Slovensku a Itálii

Použitá biomasa je certifikována nebo považována za udržitelnou v souladu se směrnicí RED II (zdroj biomasy a úspora emisí skleníkových plynů oproti referenčnímu fosilnímu palivu). V případě malých biomasových jednotek na Slovensku, které nemají zákonnou povinnost certifikace dle RED II, je za udržitelnou považována biomasa z lokálních zdrojů s nízkou dopravní vzdáleností v souladu s přístupem pro posouzení úspory emisí dle směrnice.

Za udržitelný je považován pouze provoz zařízení či kotlů na biomasu bez spolu spalování jiných druhů paliv za běžného provozu (zejména fosilních). Provoz zařízení je na základě platných povolení, v souladu s požadavky vodoprávních úřadů, platných emisních limitů znečištění a v souladu s plány kvality ovzduší. Všechna zařízení jsou v souladu s požadavkem posouzení dle EIA, v případě, že bylo posouzení vyžadováno. Nebo obdobným platným povolovacím postupem pro danou lokalitu, pokud EIA v době výstavby nebyla legislativně ukotvena či vyžadována.

6.4.2. Přechodně udržitelné zdroje – jaderná energie a zemní plyn

Výroba – jaderné zdroje – CCM_4_27, CCM_4_28 Udržitelné Výrobní zdroje v Dukovanech (EDU) a Temelíně (ETE) vč. přípravné fáze výstavby dalších bloků EDU II a ETE II Česká republika má ucelený soubor požadavků, které je třeba splnit, a to jak pro provoz a modifikaci stávajících jaderných zařízení, tak pro výstavbu nových jaderných zařízení. Skupina ČEZ provedla podrobnou analýzu jednotlivých kritérií EU taxonomie a spolupracovala s vnitrostátními orgány, jaderným sektorem i konkurenčními společnostmi na vyjasnění výkladu. Národní soubor požadavků EU taxonomie je naplňován zákonem 263/2016 Sb., který transponuje všechny relevantní předpisy Euratomu a EU, přičemž Česká republika v současné době nemá žádný otevřený případ porušení předpisů v jaderné oblasti. Česká republika má platnou koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem (usnesení vlády č. 597/2019), která zajišťuje soulad s požadavky EU a mezinárodními požadavky zohledňujícími nakládání s radioaktivními odpady. ČEZ, a. s., vytváří finanční rezervu na vyřazování jaderných zařízení z provozu (tzv. vázaný účet). Příspěvky jsou stanoveny vyhláškou MPO č. 250/2020 Sb. a každoroční kontrolu přiměřenosti provádí SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů). ČEZ, a.s., nese veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivními odpady a poskytuje finanční prostředky na tzv. jaderný účet, který spravuje Ministerstvo financí. Hodnoty kumulovaných rezerv Skupina ČEZ každoročně uvádí ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ. ČEZ, a.s., má platný plán nakládání s radioaktivními odpady, který obsahuje požadavky na minimalizaci množství ukládaných odpadů do úložiště radioaktivních odpadů. Společnost ČEZ, a.s., provozuje úložiště radioaktivních odpadů v JE Dukovany, které je ve vlastnictví a pod dohledem národního orgánu SÚRAO. Úložiště Dukovany je určeno pro ukládání nízko– a středněaktivních odpadů. Přeshraniční přeprava radioaktivního materiálu je realizována do jiné členské země Euratomu pouze za účelem přepracování před uložením v zařízeních SÚRAO. SÚRAO v roce 2022 posoudila možnost provozovat trvalé hlubinné úložiště do roku 2050 v souladu s požadavky taxonomie. Se závěrem technicky proveditelného zkušebního provozu do roku 2050. Na základě tohoto posouzení byla usnesením vlády č. 24/2023 na SÚRAO delegována odpovědnost za aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v souladu s požadavky taxonomie do konce roku 2024. Skupina ČEZ tedy hodnotí splnění tohoto kritéria taxonomie jako přiměřené a dostatečné. Kritérium emisní intenzity z pohledu životního cyklu maximálně 100g CO2e/kWh vyrobené energie považuje Skupina ČEZ za splněné. A to podle závěrů mezinárodních institucí, realizovaných LCA studií v České republice i metastudie podle zprávy Společného výzkumného střediska Evropské komise pro účely posouzení jaderné energetiky v rámci EU taxonomie. Závěry JRC o jaderné energii uvádí, že zařízení pohodlně dosahují limitu i ve výhledu následujících 50 let. Tyto výsledky jsou konzistentní se závěry hodnocení IPCC (2014) a UNECE (2022). Pro naše provozovaná zařízení jsou dále relevantní závěry česko–polské studie z VŠB –¬ Technické univerzity Ostrava (2017) a studie VŠCHT a ÚJV Řež (2020). Studie VŠCHT posoudila výrobu jaderné elektřiny v České republice (EDU a ETE) perspektivou LCA v souladu s metodou PEF 2.0. Elektřina z JZ ve všech případech dosahují hodnot významně pod stanovenou prahovou hodnotou. Vhodnost a odolnost lokality vůči přírodním a klimatickým rizikům a meteorologickým jevům jsou pravidelně posuzovány v rámci aktualizace provozních bezpečnostních zpráv ETE a EDU. Hodnocení se řídí požadavky stanovenými ve vyhlášce SÚJB č. 378/2016 Sb., dále SSR–1 MAAE, referenčními úrovněmi bezpečnosti WENRA. V minulosti byly na obou jaderných lokalitách provedeny zátěžové testy po havárii na JE Fukušima. Na základě hodnocení byly na jaderných lokalitách implementovány akční plány pro minimalizaci dopadů extrémních přírodních rizik, kde přijatá opatření sledují princip Defense in Depth. V současné době mají všechny provozované reaktory licenci na provoz na dobu neurčitou. Společnost ČEZ, a. s., předpokládá, že bloky bude provozovat nejméně 60 let, tedy s očekávanou dobou provozu po roce 2040. Toho bude dosaženo uplatňováním požadavků souvisejících s řízením stárnutí, prováděním pravidelných bezpečnostních revizí (PSR) každých 10 let a plněním požadavků stanovených národním orgánem (SÚJB) na zvýšení bezpečnosti zařízení. Nová jaderná zařízení budou oznámena v souladu s čl. 41. Smlouvy o Euratomu v návaznosti na platné nařízení EU č. 2587/1999. Schéma financování EDU II mezi ČEZ, a.s., a Českou republikou je v procesu notifikace Evropskou komisí. Zařízení EDU i ETE využívají nejlepší dostupné technologie v souladu s požadavky Euratomu, aby se předešlo haváriím, zmírnily se jejich následky a zabránilo se jim. Zařízení se řídí nejlepšími dostupnými technikami na základě bezpečnostních požadavků MAAE (projekt a provoz) a podléhají pravidelným inspekcím OSART. Rovněž se řídí referenčními úrovněmi bezpečnosti WENRA pro existující reaktory 2020 a podléhají kontrolám v rámci tematického vzájemného hodnocení ENSREG. Palivo odolné vůči haváriím jako takové zatím není k dispozici na komerční bázi a budoucí licenční proces je nutný pro každou konkrétní modifikaci jaderného paliva zvlášť. Na základě současného výkladu evropských dozorových orgánů a provozovatelů stávající jaderné palivo splňuje bezpečnostní požadavky chápané jako nejlepší dostupné techniky. Skupina ČEZ aktivně podporuje vývoj v této oblasti, neboť naše dceřiná společnost, pracoviště jaderného výzkumu v Řeži, spolupracuje na programu INCA NEA–FIDES II testujícím koncepty ATF na výzkumném reaktoru a dalších výzkumných projektech s vazbou k ATF. Zařízení ETE a EDU mají všechna potřebná povolení a splňují platné limity stanovené příslušným vodoprávním úřadem, vč. vodohospodářských limitů, limitu radioaktivity vody a případně teplotního limitu. Obě zařízení používají účinné chladicí věže a nepoužívají jednorázové chlazení. ETE a EDU mají bezpečnostní záložní dieselové agregáty, které slouží jen jako záložní zdroje, splňují emisní limity pro střední spalovací zařízení a mají platná povolení. Při provádění změn a rekonstrukcí jaderných zařízení je povolovacímu orgánu vždy předloženo posouzení vlivu na životní prostředí. Na základě rozhodnutí příslušného orgánu ochrany životního prostředí se vždy provádí úplný postup EIA a screening biologické rozmanitosti. Je prováděn a každoročně přezkoumáván monitoring životního prostředí, vč. radiačního monitoringu prováděného národní laboratoří pro kontrolu radiace. Nový reaktor v lokalitě ETE (ETE II) má v současné době platné posouzení EIA a závěry z něj vyplývající od roku 2013. Nová výstavba v lokalitě EDU (EDU II) má platné závěry EIA z roku 2019. Proces přípravy a výstavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany byl v roce 2023 ve fázi hodnocení obdržených nabídek v rámci probíhajícího tendru. V rámci přípravy projektů EDU II i ETE II je plánován soulad s požadavky EU taxonomie na udržitelné NJZ. Výroba – zemní plyn – CCM_4_29, CCM_4_30, CCM_4_317 Udržitelné* Kategorie zahrnuje výrobu elektřiny, výrobu tepla pro CZT a malé kogenerační jednotky. Činnost je realizována v České republice, Slovensku, Itálii a Německu. Všechna v roce 2023 již provozovaná zařízení nesplňují některé požadavky taxonomie pro tyto přechodně udržitelné zdroje. Provoz tedy není v souladu s EU taxonomií a je klasifikován jako pouze způsobilý. Nové investiční projekty do plynových zdrojů v rámci platných plánů transformace uhelných lokalit Skupiny ČEZ (v roce 2023 lokalita společnosti Energotrans a.s.) jsou na základě projektového posouzení v souladu s EU taxonomií. Investiční výdaje do přípravy těchto konkrétních projektů jsou vykázány v rámci udržitelného CAPEXt . Jedná se o projekty paroplynové zdroje EGT PPC 1 / PPC 2 / PPC 3 a teplárenský zdroj EGT PK (plynová kotelna) v již existující lokalitě areálu elektrárny Mělník. Plánované vydání stavebního povolení těchto projektů je v letech 2025–2027. Zprovoznění v letech 2028–2030. Skupina ČEZ realizuje při transformaci lokalit portfoliový přístup pro definování nahrazovaných zdrojů, kdy dochází k náhradě zdrojů v rámci regionu ČR. Skupina ČEZ a Divize obnovitelné a klasické energetiky v rámci přípravy transformace uhelné energetiky vydefinovala pro každý strategický plynový projekt transformační trajektorii pro odstavení uhelných zdrojů o stejné či vyšší výrobní kapacitě v rámci portfolia vlastněných uhelných zdrojů Skupiny ČEZ v ČR. A to v rozmezí maximálně +/– 3 let mezi zprovozněním a odstávkou původního uhelného zdroje. (Nový zdroj EGT PPC 1 + EGT PK tedy nahrazuje instalovaný výkon odstavovaného zdroje EDE B2+B3.)

Projekty EGT PPC splňují požadavky na vysokoúčinnou kogeneraci a EGT PK je v lokalitě pro připojení do účinné soustavy dodávek tepla. Emisní intenzity u těchto projektů jsou vždy pod limitem 270 g/kWh přímých emisí na jednotku vyrobené energie, přičemž připravované projekty splňují požadavek snížení emisní intenzity o minimálně –55% (posuzováno vůči nahrazované kapacitě). V rámci přípravy zdrojů je počítáno s požadavkem na posouzení alternativní varianty nákladově efektivní a technicky proveditelné možnosti zdrojů OZE se zapojením stakeholderů, a to v rámci změny integrovaného povolení. Všechny plynové projekty jsou technologicky připraveny na využívání vodíku min. 10% již od zprovoznění zdroje a jsou plánovány s výhledem přechodu z plynu na vodík do konce roku 2035. U zdrojů je počítáno s měřením úniků metanu a jejich minimalizace.

Skupina ČEZ posoudila všechna provozovaná aktiva taktéž podle stanovených kritérií DNSH, tj. v oblastech ochrany vod, prevence a omezování znečištění a ochrany biologické rozmanitosti. Všechny naše provozy splňují definované požadavky DNSH pro tuto činnost.

Udržitelné *: – Symbol * značí soulad s Taxonomií pouze u části realizované činnosti (viz výkaz daného ukazatele)

⁷ Aktivity pod kódy 4.29, 4.30, 4.31 jsou v tomto hodnocení sdružené z důvodu dominantně stejných požadavků, které se odlišují pouze v jednotlivostech. (Při screeningu jsou použity vybrané požadavky dle typu posuzovaného projektu)

6.4.3. Infrastrukturní činnosti a služby

Distribuce elektřiny – CCM_4_9 Udržitelné*

Provoz distribuční sítě, služeb a instalace zařízení pro distribuci elektřiny v České republice a na Slovensku

Za udržitelné jsou považovány provozované distribuční sítě, které jsou zapojeny do celoevropské propojené sítě a dále instalovaná zařízení, která jsou v souladu s definovanými legislativními požadavky. Oběhové hospodářství při nakládání s odpady je zajištěno prostřednictvím systému EMS v souladu s normou ISO 14001 a s cílem materiálového využití na konci životnosti zařízení. Na hlavních sítích se nevyskytuje PCB. Distribuční společnosti zajišťují vysokou úroveň ochrany prostřednictvím programu bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně bezpečnosti práce ve výškách a prevence elektromagnetického záření pro bezpečnost pracovníků v souladu s evropskou a národní legislativou. V případě rozhodnutí příslušného orgánu pro životní prostředí se provádí hodnocení EIA a screening biologické rozmanitosti. Většina záměrů je posuzována bez dopadu na biologickou rozmanitost. Kromě toho je realizován program ochrany biodiverzity, zejména pro ochranu ptactva. Investice do nových přípojek plynových energetických zařízení jsou vyčleněny a vykázány jako v nesouladu s EU taxonomií, tedy způsobilé.

Rozvod dálkového vytápění – CCM_4_15 Udržitelné *

Provoz soustav s dodávkami tepla v České republice a na Slovensku

Činnost je v souladu s taxonomickými požadavky na dodávky v oblastech splňující požadavky na provoz účinných soustav dle platné regulace. Všichni provozovatelé splňují podmínky stanovené vodoprávním úřadem. Při rekonstrukcích a obnově infrastruktury se používají pouze energeticky účinná zařízení vyhovující ekodesignu. Provozovatelé mají všechna potřebná platná povolení a oprávnění pro dodávky tepla a provoz infrastruktury.

Udržitelné *: značí soulad s Taxonomií pouze u části realizované činnosti (viz výkaz daného ukazatele)

6.4.4. Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti

Instalace zařízení pro energetickou účinnost budov – CCM_7_3 Udržitelné *

Instalační služby v České republice, na Slovensku, v Německu, Rakousku, Rumunsku a Polsku.

(je zde zahrnuta i kategorie 3.5, tedy výroba těchto zařízení a osvětlení v České republice a Polsku, která je úzce spojena s těmito instalacemi).

Činnost je v souladu s taxonomií v případě vybraných produktových kategorií – vysoce energeticky účinných zařízení nebo světelných zdrojů (LED). Činnosti využívající zařízení s nižší energetickou účinností, včetně činností, které jsou závislé na volbě produktů klientem a nedostatečné evidence, jsou hodnoceny jako pouze způsobilé.

Prováděná činnost spočívá v instalaci zařízení a technologií, jež jsou v souladu s požadavky na ekodesign a podniky nemají zaměření na realizaci stavebních prací. Společnosti dodržují stávající předpisy o nakládání s azbestem a regulovanými látkami, přičemž nebylo zjištěno žádné porušení zákona ve sledovaném období. Výroba energeticky úsporných zařízení, senzorů a LED je prováděna v rámci systému environmentálního řízení a plánu odpadového hospodářství. Výroba je v souladu s požadavky EU taxonomie.

Instalace technologií pro obnovitelnou energii v budovách – CCM_7_6 Udržitelné*

Instalace tepelných čerpadel a střešních fotovoltaik v České republice, Německu, Nizozemsku, Francii, Velké Británii a Izraeli Činnost používá produktové kategorie, které jsou podle EU taxonomie definovány jako udržitelné. Činnost je posouzena jako udržitelná v případě dostatku evidence k hodnocení.

Ostatní ESCO služby a elektromobilita Udržitelné *

Kategorie zahrnuje činnosti v rámci ESCO byznysu a elektromobility, které byly realizovány v České republice, na Slovensku, v Polsku, Německu a Itálii. CCM_7_4 Instalace dobíjecích stanic v budovách a přilehlých parkovištích spadá do seznamu udržitelných zařízení.

CCM_7_5 Instalovaná zařízení jsou uvedena v kategorii udržitelných produktů – umožňují inteligentní měření, regulaci a automatizaci energetického výkonu. CCM_9_3 Služby ESCO a služby energetického managementu jsou v souladu se seznamem udržitelných kategorií činností.

CCM_6_5 Nákup a provoz skupinových vozidel e–mobility a hybridních vozidel, která splňují nulové přímé emise či prahovou hodnotu 50g CO2/km. Všechna vozidla i jejich provoz a likvidace jsou v souladu s právními předpisy EU, vnitrostátními právními předpisy o odpadech a je zohledněna úroveň energetických štítků pneumatik v příslušných kategoriích vozidel.

CCM_6_15 Projekty výstavby a instalace nabíjecích stanic jako součást veřejně přístupné infrastruktury jsou v souladu s požadavky na nakládání se stavebním odpadem na úrovni projektu, které stanovuje povolovací orgán. Jsou uplatňovány smluvní dohody, které zajišťují přednostní materiálové využití odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady a právními předpisy o odpadech. Všichni subdodavatelé jsou držiteli certifikátu ISO 14001 a splňují požadavky na ochranu životního prostředí, jako je biologická rozložitelnost chladicích kapalin používaných v komponentech nabíjecích stanic. Všechna zařízení jsou likvidována v souladu s legislativou WEEE a recyklována v souladu s požadavky EU. Všechny budované dobíjecí stanice jsou součástí stávající silniční infrastruktury a nejsou spojeny s rozšířením liniové infrastruktury.

CCM_7_2 Stávající nevýznamné aktivity v oblasti renovací budov mají pozitivní dopad na úspory energie, ale projekty nesplňují technická kritéria. Aktivita je tedy pouze způsobilá.

Ostatní nevýznamné činnosti Udržitelné *

Kategorie sdružuje nevýznamné činnosti v rámci Skupiny ČEZ, které spadají do působnosti klasifikace dle EU taxonomie. Sledované a vykazované kategorie zahrnují následující činnosti dle číselníku EU taxonomie: CCM_1_2, CCM_5_1/WTR_2_1, CCM_5_3/WTR_2_2, CCM_6_2, CCM_6_6, CCM_7_1/CIR_3_1, CCM_7_7, CCM_8_1, CCM_8_2, CCM_9_1, CCM_4_10,

CCM_4_11, CCM_5_9, PPC_2_4, CIR_3_3

Za udržitelné byly vyhodnoceny pouze způsobilé činnosti, které splnily tyto požadavky:

WTR_2_1: Provoz vodovodů považujeme za udržitelný při velmi nízké provozní ztrátě objemu pitné vody dle benchmarkingu vodovodů a kanalizací. Je zavedena individuálně měřená spotřeba u zákazníka, jsou splněny hygienické normy (bez výskytu látek na watchlist) a dodávky mají platná povolení. Provozy mají platná povolení k provozu i nakládání s vodou a bez požadavku na EIA.

WTR_2_2: Provoz, obnova a výstavba kanalizací a městských čistíren odpadních vod je považována za udržitelnou v případě, že plní platné limity určené velikostí čistíren odpadních vod na základě vydaného integrovaného povolení.

CCM_4_10 a CCM_4_11: Projekty skladování elektřiny (bateriové úložiště) a tepelné energie (horkovodní akumulace) je s ohledem na posuzovaná kritéria považován za udržitelnou činnost.

CCM_5_9 Materiálové využití odpadů v případě, že bylo dosaženo vyššího než 50% materiálového využití hmotnosti odpadu.

CCM_7_7 Vlastnictví a správa vlastních budov postavených do 31. 12. 2020 s certifikátem EPC A, nebo budovy s nižší spotřebou než TOP 15% komerčních budov v České republice8 doplněné povinným energetickým auditem budovy. Budovy s vyšší spotřebou jsou hodnoceny pouze jako způsobilé. CCM_9_1 Projekty výzkumu a vývoje výzkumných center byly hodnoceny jako způsobilé a udržitelné při splnění technologické vyspělosti projektu, přínosu ke snižování emisí skleníkových plynů či významného dopadu na platné požadavky podstatného příspěvku daných aktivit v klasifikaci EU taxonomie. Přehled hlavního zaměření výzkumných aktivit je uveden ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ 2023. V případě OPEX pro výzkumnou a inovační činnost přímo přidružených k hlavní vykazované ekonomické činnosti společnosti, přebírá inovační činnost výsledek hodnocení hlavní byznysové činnosti

CCM_8_2 Vybraná ICT řešení a softwarové systémy vyvinuté a nasazené pro optimalizaci a řízení obnovitelných zdrojů, distribučních sítí nebo energetického managementu byly vyhodnoceny jako splňující kritéria udržitelnosti.

Ostatní nevýznamné činnosti realizované v roce 2023 byly vyhodnoceny jako pouze způsobilé (zalesňování, železniční a silniční nákladní doprava, výstavba a demolice budov, služby datacenter).

Udržitelné *: značí soulad s Taxonomií pouze u části realizované činnosti (viz výkaz daného ukazatele)

6.4.5. Hodnocení klimatických rizik a adaptace na změnu klimatu

Kritérium DNSH pro přizpůsobení se fyzickým klimatickým rizikům je obecně použitelné pro všechny činnosti skupiny a je skupinově významné. Zranitelnost našich významných lokalit ve variantních scénářích jsme v roce 2022 posoudili v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu pro řízení klimatických rizik (TCFD). Více TCFD Report 2022.

V roce 2023 Skupina ČEZ provedla detailní posouzení klimatických rizik u více než tisíce individuálních lokalit napříč sektory a ekonomickými činnostmi Skupiny ČEZ. Posouzení provedl útvar reportingu ESG Skupiny ČEZ pomocí regionálního modelu klimatických rizik a skóringu všech rizik definovaných v příloze A k adaptaci na změnu klimatu vůči scénáři RCP4.5. Doplňkově Skupina ČEZ posoudila vliv klimatické změny ve variantních scénářích na výrobu fotovoltaických a větrných elektráren v existujících lokalitách i u instalačních společností v rámci Skupiny ČEZ. Tento vliv na průměrné snížení výroby v posuzovaném horizontu 2023–2040 je považován z pohledu byznysového dopadu za zanedbatelný či nízký.

Na základě těchto posouzení Skupina ČEZ nevykazuje žádnou vysoce rizikovou lokalitu pod přímou řídicí kontrolou z hlediska podrobného posouzení dle klimatického scénáře RCP4.5. Ve vybraných lokalitách bylo identifikováno zvýšené riziko expozice na konkrétní projev změnu klimatu a posouzen přístup k řízení rizik a rizikovost dopadu na danou ekonomickou činnost. Ve většině těchto dotčených významných lokalitách probíhá řízení provozních rizik, které zohledňuje přírodní rizika, vývoj klimatu a většina těchto společností má nastaven proces pro mitigaci daného rizika, či přímo v posledních letech realizovala dílčí adaptační aktivity ke zmírnění významných rizik (net risk). V případě jaderných zdrojů je realizováno robustní posouzení a realizace opatření ke snížení rizik dle požadavků regulátora a mezinárodních standardů bezpečnosti (více v kapitole posouzení činnost CCM_4_28).

Řízení rizik Skupiny ČEZ dále zahrnuje rizika udržitelnosti a fyzická rizika související s klimatem v několika podkategoriích. Negativní dopady extrémních teplot, sucha a povodní jsou součástí řízených provozních rizik. Dlouhodobé změny průměrných teplot mají dopad na budoucí tržní cenu energie a jsou součástí řízených finančních rizik. Proměnlivost a změna větrného počasí dále ovlivňují odhady a plány v rámci řízených volumetrických rizik, která souvisejí s výrobou elektřiny z větrných elektráren. Všechna tato rizika jsou monitorována, vyhodnocována a pravidelně přezkoumávána. Na 97% celkové výrobní kapacity má certifikovaný systém EMS (ISO 14001), který zahrnuje i řízení environmentálních rizik, vč. klimatických. Více informací naleznete v kapitole Řízení klimatických rizik a TCFD.

8 Skupina ČEZ aplikovala referenční hodnotu pro TOP 15% komerčních budov dle Rady pro šetrné budovy (Antonín J., 2019)

6.4.6. Minimální sociální záruky

Skupina ČEZ zajišťuje plné dodržování minimálních sociálních záruk a podniká v souladu se zásadami v oblasti lidských práv a s etickými principy a normami. Skupina ČEZ dodržuje základní mezinárodní úmluvy (MOP, OSN) a plně se řídí mezinárodními úmluvami a deklaracemi v oblasti lidských a pracovních práv a důsledně je zohledňuje při tvorbě etických závazků a pravidel.

Skupina ČEZ má Etický kodex pro zaměstnance a Závazek etického chování dodavatele. Etický kodex pro zaměstnance je závazný pro všechny zaměstnance a jeho znalost je ověřována a prosazována prostřednictvím pravidelných povinných školení zaměstnanců. Povinnost dodržovat Závazek etického chování je zajištěna jak smluvně, tak prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek ČEZ, a. s. Dodržování pravidel a povinností vyplývajících ze Závazku etického chování je sledováno prostřednictvím interních auditů a compliance kontrol. Konečným opatřením v případě porušení Závazku etického chování dodavatele je ukončení obchodního vztahu s daným dodavatelem.

Skupina ČEZ má zavedený compliance management system (CMS), který je navržen v souladu s legislativními požadavky a mezinárodními normami oblasti compliance, zejména ISO 37001:2016 – Systémy protikorupčního managementu a ISO 37301:2021 – Systémy managementu shody. Compliance management systém Skupiny ČEZ prochází pravidelným externím hodnocením a zahrnuje všechny nezbytné prvky prevence, detekce a reakce, které jsou obecně považovány za nedílnou součást programů compliance.

Skupina ČEZ není v žádném otevřeném sporu ve vztahu k porušování sociálních a lidských práv a své podnikání provádí v souladu s lidskými právy a etickými zásadami. V souladu s dobrou praxí navrženou Platformou pro udržitelné finance (poradní orgán Evropské komise) se dále odkazujeme na následující nezávislé zdroje:

Skupina ČEZ neobdržela žádnou stížnost a nemá otevřený případ u Národního kontaktního místa pro implementaci Směrnice OECD pro nadnárodní podniky (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR).	Bez stížnosti
Skupina ČEZ nebyla obviněna z porušování lidských práv ze strany Business and Human Rights Resource Centre (BHRRC) ani	Bez obvinění, bez žádosti
neobdržela žádost o vyjádření k otevřenému případu s kontroverzí.	o vyjádření
Skupina ČEZ není a nebyla ve sledovaném roce obviněna z porušování lidských a pracovních práv (GRI 205–1, 206–1, 406–1,	Bez významného porušení
407–1, 408–1, 409–1, 413–2, 414–2, 2–27).	legislativy

6.5. Ukazatel Provozní výnosy

		2023			Kritéria významného přínosu			Kritéria podle zásady "významně nepoškozovat"					Provozní výnosy udržitelné (A.1) či způsobilé	Kategorie
	REPORTING EU TAXONOMIE za SKUPINU ČEZ		Provozní výnosy		Zmírňování změny klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu	Voda	Znečištění	Obehové hospodářství	Biologická rozmanitost	Zmírňování změny klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu	Ochrana vod	Oběhové hospodářství	Prevence znečištění	Biologická rozmanitost	Minimální sociální záruky	(A.2) 2022		Podpůrné	Přechodné
	Hospodářská činnost		Kód Mld. Kč	%			A, N, N/EL						A/N				A/N	Mld. Kč	%	E	T
A	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI (A.1 + A.2)
A.1	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ
	A.1.1 Výroba – obnovitelné zdroje energie		16,8	4,9														8,8	3,0
	Výroba elektřiny z vodní energie Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie	CCM 4.5. CCM4.1.	8,8 6,2	2,6 1,8	A A	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL		A A	A	A		A A	A A	5,5 1,7	1,9 0,6
	Ostatní obnovitelné zdroje (vítr a biomasa)	CCM4.3; 4.20	1,8	0,5	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	1,6	0,6
	A.1.2 Výroba – přechodné zdroje		28,6	8,4	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								33,5	11,6		T
	Výroba – současné jaderné zdroje	CCM4.28 28,7		8,4	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	33,5	11,6		T
	A.1.3 Distribuce elektřiny a tepla			39,4 11,6	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								38,9	13,5
	Přenos a distribuce elektřiny	CCM4.9. 35,8 10,5			A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A		A		A	A	36,0	12,5	E
	Rozvod dálkového vytápění A.1.4 Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	CCM4.15.	3,6 7,7	1,1 2,2	A A	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL		A	A	A		A	A	2,8 16,0	1,0 5,5
	Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti	CCM7.3.; 3.5	1,6	0,5	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A		A	8,0	2,8	E
	Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii	CCM7.6.	2,5	0,7	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A					A	5,7	2,0	E
	Ostatní ESCO služby	CCM*	3,0	0,9	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	1,9	0,6	E*	T*
	a elektromobilita	*
	Ostatní činnosti Dodávky vody	CCM_5_1/ WTR_2_1	0,5 0,04	0,2 0,0	A N	N/EL N/EL	A A	N N/EL	N N/EL	N/EL N/EL		A A	A A	A	A A	A A	A	0,4 0,2	0,1 0,1	E*	T*
	Kanalizace a ČOV	CCM_5_3/ WTR_2_2	0,03	0,0	N	N/EL	A	N/EL	N/EL	N/EL		A	A		A	A		0,0	0,0
A.1	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ – CELKEM				92,5 27,1 27,1%		0%** 0,02%	0%	0%	0%		A	A	A	A	A	A	97,1	33,7
	z toho podpůrné				43,0 12,6 12,6%	0%	0%	0%	0%	0%		A	A	A	A	A	A	51,8	17,9	E
	z toho přechodné		28,8	8,5	8,5%							A	A	A	A	A	A	33,5	11,6		T
A.2	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ NEJSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ											EL; N/EL
	Výroba – paroplynové, kogenerační zdroje a výtopny na zemní plyn	CCM4.29– 4.31	5,0	1,5	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								9,3	3,2		T
	Ostatní obnovitelné zdroje (vítr a biomasa)	CCM4.3; 4.20	0,3	0,1	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,2	0,1
	Rozvod dálkového vytápění	CCM4.15.	0,5	0,1	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,3	0,1
	Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti	CCM7.3.; 3.5	7,7	2,3	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								1,4	0,5
	Ostatní ESCO služby a elektromobilita	CCM* + CCM7.6	0,2	0,1	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								1,3	0,5
	Ostatní činnosti	*	0,8	0,2	EL	N/EL	EL	EL	EL	N/EL								0,5	0,2
	Dodávky vody	CCM_5_1/ WTR_2_1	0,3	0,1	EL	N/EL	EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,0	0,0
	Kanalizace a ČOV	CCM_5_3/ WTR_2_2	0,0	0,0	EL	N/EL	EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,0	0,0
A.2	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ NEJSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ – CELKEM		14,4		4,2 4,2%		0%** 0,1%	0%	0%	0%								13,0	4,5
A	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI – CELKEM (A.1 + A.2)		106,9 31,4
B	NEZPŮSOBILÉ ČINNOSTI – CELKEM		233,7 68,6
B.1	Nezpůsobilé neutrální činnosti		191,8 56,3
B.2	Nezpůsobilé emisní činnosti			41,9 12,3
	Těžba uhlí Výroba elektřiny a tepla – uhelné zdroje		7,3	2,2 34,5 10,1

A+B Skupina ČEZ celkem (způsobilé i nezpůsobilé činnosti)

* Činnosti s nevýznamným dopadem na KPI jsou sdružené do kategorií činností. Konkrétní popis je v kapitole "Hodnocení souladu ekonomických činností s EU taxonomií". Toto sdružení má dále vliv na výpočet hodnot dle příznaků T (přechodné) a E (podpůrné)

** Cíl CCA Skupina Čez nevykazuje, protože veškeré ekonomické činnosti jsou primárně zařazeny do cíle CCM

340,6 100,0

A – ano, činnost je způsobilá pro taxonomii a v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N – ne činnost, způsobilá pro taxonomii, nikoliv však v souladu s příslušným environmentálním cílem

N/EL . Nezpůsobilá, činnost není způsobilá pro taxonomii pro příslušný environmentální cíl

Podíl provozních výnosů / celkové provozní výnosy	v souladu s EU taxonomií dle cíle	způsobilé dle cíle
CCM	27,13 %	31,4 %
CCA	–	–
WTR	0,02%	0,1%
CE	–	–
PPC	–	–
BIO	–	–

Skupina ČEZ definuje ukazatel jako celkové provozní výnosy v souladu s IFRS. Celková hodnota ukazatele odpovídá hodnotě auditovaného výsledku provozních výnosů (bod 24) uvedených v rámci konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ v souladu s IFRS ve Výroční finanční zprávě 2023. Jedná se o účetní položky Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí; Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby; Ostatní provozní výnosy. Podrobný popis položek je uveden v příloze Konsolidované účetní závěrky za rok 2023 (bod 24).

Provozní výnosy z výroby elektřiny přiřazené dané technologii zahrnují výnosy spojené s výrobou i výnosy z podpůrných služeb. Nezahrnují tedy výnosy z tradingových operací.

Nemateriální činnosti uvedené v kapitole 6.4. Způsobilé činnosti dle EU taxonomie, které nemají významný dopad na klíčový ukazatel provozní výnosy, jsou sdruženy do kategorie Ostatní ESCO služby a elektromobilita a kategorie Ostatní činnosti. Soupis takto sdružených činností je uveden v kapitole 6.5.4 Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti.

6.5.1. Ukazatel Provozní výnosy – doplňkové informace

Podíl výnosů Skupiny ČEZ v souladu s EU taxonomií činí 27,15% (–6,5 p.b.). Jedná se převážně o výnosy z distribuce elektřiny a výroby elektřiny z jaderné energie. Mezi další významné činnosti se řadí zejména výstavba a provoz fotovoltaických elektráren, instalace energeticky úsporných zařízení, instalace fotovoltaiky a tepelných čerpadel v budovách, hydroenergetika a rozvody a dodávky tepla.

Mezi činnosti, které jsou způsobilé, ale nesplňují všechny požadavky podle taxonomie se řadí zejména oblast výroby energie ze zemního plynu, kde existující zařízení neplní definovaná kritéria. A dále instalace technologií a energeticky efektivních zařízení, zejména na německém trhu, kde volba konkrétních zařízení podléhá primárně volbě klienta a kde se v roce 2023 nepodařilo prokázat soulad s kritérii taxonomie.

Hlavní faktory ovlivňující výkonnost a provozní výnosy Skupiny ČEZ v roce 2023 jsou uvedeny ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ 2023. Dominantním vlivem na výsledky KPI dle taxonomie byl pokračující výrazný nárůst tržeb v segmentu Prodej, související s prodejem elektřiny a plynu zákazníkům. To snížilo vliv ostatních segmentů a činností v taxonomickém ukazateli provozní výnosy. Tržby z distribuce elektřiny zůstaly na úrovni roku 2022. Vzrostly tržby z výstavby a provozu fotovoltaických i větrných elektráren, zároveň vlivem odvodů z nadměrných tržeb na energetickém trhu poklesly tržby z výroby na jaderných zdrojích Skupiny ČEZ.

Provozní výnos podle hlavních oblastí činností (mld. Kč)

		2023	2022
		Udržitelné Jen způsobilé	Nezpůsobilé		Udržitelné Jen způsobilé	Nezpůsobilé
Výroba – obnovitelné zdroje energie	16,8	0,3	–	8,8	0,2	–
Výroba – přechodné zdroje	28,6	5,0	–	33,5	9,3	–
Distribuce elektřiny a tepla	39,4	0,5	–	38,9	0,4	–
Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	7,7	8,7	–	16,0	3,3	–
Nezpůsobilé neutrální činnosti	–	–	191,8	–	–	141,4
Nezpůsobilé emisní činnosti			41,9	–	–	36,9
%
Výroba – obnovitelné zdroje energie	4,9%	0,1%	–	3,0%	0,1%	–
Výroba – přechodné zdroje	8,4%	1,5%	–	11,6%	3,2%	–
Distribuce elektřiny a tepla	11,6%	0,1%	–	13,5%	0,2%	–
Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	2,2%	2,5%	–	5,5%	1,1%	–
Nezpůsobilé neutrální činnosti	–	–	56,3%	–	–	49,0%
Nezpůsobilé emisní činnosti	–	–	12,3%	–	–	12,8%

6.6. Ukazatel CAPEXt

REPORTING EU TAXONOMIE za SKUPINU ČEZ		2023		Kritéria významného přínosu Kritéria podle zásady "významně nepoškozovat" či způsobilé (A.2) Capex			CAPEXt udržitelné (A.1)		Kategorie
				t	Zmírňování změny klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu	Voda	Znečištění	Obehové hospodářství	Biologická rozmanitost	Zmírňování změny klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu	Ochrana vod	Oběhové hospodářství	Prevence znečištění	Biologická rozmanitost	Sociální záruky	2022		Podpůrné	Přechodné
	Hospodářská činnost		Kód mld. Kč	%			A, N, N/EL						A/N				A/N	mld. Kč	%	E	T
A	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI (A.1 + A.2)
A.1	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ
	A.1.1 Výroba – obnovitelné zdroje energie Výroba elektřiny z vodní energie	CCM 4.5.	3,8 0,4	9,5 1,0	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A			A	A	1,7 0,2	5,0 0,6
	Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie	CCM4.1.	1,9	4,7	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A		A		A	A	0,4	1,1
	Ostatní obnovitelné zdroje (vítr a biomasa)	CCM4.3; 4.20	1,5	3,8	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	1,1	3,3
	A.1.2 Výroba – přechodné zdroje			4,7 11,9	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								4,1	12,2		T
	Výroba – současné jaderné zdroje	CCM4.28		4,0 10,0	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	3,7	11,0		T
	Výroba – výstavba nového jaderného zdroje Výroba – paroplynové, kogenerační	CCM4.27 CCM4.29–	0,6 0,1	1,6 0,3	A A	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL		A A	A A	A A	A A	A A	A A	0,4 –	1,2 0,0
	zdroje a výtopny na zemní plyn	4.31
	A.1.3 Distribuce elektřiny a tepla			16,9 42,6	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								15,7	46,7
	Přenos a distribuce elektřiny	CCM4.9. 16,8 42,3			A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A		A		A	A	14,8	44,0	E
	Rozvod dálkového vytápění A.1.4 Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	CCM4.15.	0,1 1,3	0,4 3,3	A A	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL		A	A	A		A	A	0,9 0,5	2,8 1,4
	Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti	CCM7.3.;3.5	0,3	0,7	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A		A	0,2	0,5	E
	Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii	CCM7.6.	0,1	0,2	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A					A	0,1	0,3	E
	Ostatní ESCO služby a elektromobilita	CCM*	0,5	1,3	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	0,2	0,5	E*	T*
	Ostatní činnosti	*	0,4	1,1	A	N/EL	A	N	N	N/EL		A	A	A	A	A	A	0,0	0,1	E*	T*
	Kanalizace a ČOV	CCM_5_3/ WTR_2_2	0,1	0,3	N	N/EL	A	N/EL	N/EL	N/EL		A	A		A	A		0	0,0
A.1	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ – CELKEM			26,7 67,3 67,0%			0%** 0,3%	0%	0%	0%		A	A	A	A	A	A	21,9	65,3
	z toho podpůrné			17,6 44,3 44,3%		0%	0%	0%	0%	0%		A	A	A	A	A	A	15,2	45	E
	z toho přechodné			4,9 12,4 12,4%								A	A	A	A	A	A	4,1	12		T
A.2	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ NEJSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ													EL; N/EL
	Výroba – paroplynové, kogenerační zdroje a výtopny na zemní plyn	CCM4.29– 4.31	0,7	1,8	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,4	3,2		T
	Rozvod dálkového vytápění	CCM4.15.	0,1	0,4	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,1	0,1
	Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti Ostatní ESCO služby	CCM7.3.; 3.5 CCM* +	0,5 0,4	1,2 1,0	EL EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL								– 0,6	0,5 0,5
	a elektromobilita	CCM7.6
	Ostatní činnosti	*	0,6	1,4	EL	N/EL	EL	EL	EL	N/EL								1,1	0,2
	Dodávky vody	CCM_5_1/ WTR_2_1	0,0	0,0	EL	N/EL	EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,0	0
A.2	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ NEJSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ – CELKEM		2,3		5,8 5,7%		0%** 0,0%	0%	0%	0%									2,3 6,7%
A	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI – CELKEM (A.1 + A.2)			29,0 73,1
B	NEZPŮSOBILÉ ČINNOSTI – CELKEM			10,7 26,9
B.1	Nezpůsobilé neutrální činnosti			5,6 14,0
B.2	Nezpůsobilé emisní činnosti			5,1 12,9
	Těžba uhlí		2,7	6,7
	Výroba elektřiny a tepla – uhelné zdroje A+B Skupina ČEZ celkem		2,5 39,6 100,0	6,2

* Činnosti s nevýznamným dopadem na KPI jsou sdružené do kategorií činností. Konkrétní popis je v kapitole "Hodnocení souladu ekonomických činností s EU

taxonomií". Toto sdružení má dále vliv na výpočet hodnot dle příznaků T (přechodné) a E (podpůrné)

** Cíl CCA Skupina ČEZ nevykazuje, protože veškeré ekonomické činnosti jsou primárně zařazeny do cíle CCM

A – ano, činnost je způsobilá pro taxonomii a v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N – ne činnost, způsobilá pro taxonomii, nikoliv však v souladu s příslušným environmentálním cílem

N/EL – Nezpůsobilá, činnost není způsobilá pro taxonomii pro příslušný environmentální cíl

(způsobilé i nezpůsobilé činnosti)

Skupina ČEZ		Zpráva o udržitelném rozvoji 2023
-------------	--	-----------------------------------	--

72,8%
–
0,3%
–
–
–

Nemateriální činnosti uvedené v kapitole 6.4 Způsobilé činnosti dle EU taxonomie, které nemají významný dopad na klíčový ukazatel CAPEXt , jsou sdruženy do kategorie Ostatní ESCO služby a elektromobilita a kategorie Ostatní činnosti. Soupis takto sdružených činností je uveden v kapitole 6.5.4 Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti.

Ukazatel CAPEXt zahrnuje jednak kapitálové investice (CAPEX) vykázané ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ za rok 2023 jako nabytí dlouhodobého hmotného majetku (mimo výdaje na pořízení jaderného paliva) a jako nabytí dlouhodobého nehmotného majetku, a jednak finanční investice vykázané ve Výroční finanční zprávě Skupina ČEZ za rok 2023 jako výdaje na pořízení dceřiných, společných a přidružených podniků, bez nakoupených peněžních prostředků.

Kapitálové investice zahrnují přírůstky pozemků, budov, zařízení a nehmotného majetku bez ohledu na to, zda se jedná o peněžní výdaje. Zahrnují dále v souladu s účetními standardy kapitalizované úroky, nedokončený majetek a poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek.

CAPEXt – specifikace jednotlivých složek ukazatele

	mld. Kč
	2023	2022
CAPEX - Nabytí dlouhodobého hmotného majetku*	43,5	32,6
Eliminace nabytí jaderného paliva*	-8,7	-3,1
CAPEX - Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku*	2,3	2,2
Finanční investice**	2,6	1,9
CAPEXt	39,6	33,6

* Hodnota nabytí dlouhodobého hmotného majetku vč. hodnoty nabytí jaderného paliva a hodnota nabytí dlouhodobého nehmotného majetku je vyčíslena ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ za rok 2023 – blok 3 Podnikání Skupiny ČEZ – segmenty podnikání a hospodaření, v kapitole Investice Skupiny ČEZ.

** Hodnota pořízení dceřinných, společných a přidružených podniků (bez nakoupených peněžních prostředků) je vyčíslena v Konslidovaném výkazu o peněžních tocích - bod 8 v rámci Konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ k 31. 12. 2023.

CAPEXt podle hlavních oblastí činností (mld. Kč)

6.6.1. Ukazatel CAPEXt – doplňkové informace

Struktura udržitelných investic Skupiny ČEZ je zaměřena především na modernizaci a obnovu sítě a distribuce elektřiny (meziročně +2 mld. Kč). Investice do přechodných udržitelných činností zahrnovaly především investice do provozu jaderných zařízení ve stávajících lokalitách a přípravné investice v rámci transformace uhelné lokality v Mělníku na paroplynové elektrárenské a teplárenské zdroje. Významným faktorem byly dále vyšší investice do výstavby fotovoltaických elektráren (meziročně +1,5 mld. Kč).

		2022
mld. Kč			%
26,7	67,3	21,9	65,3
25,6	64,6	20,4	60,8
–	–	–	–
1,1	2,7	1,5	4,5
		2023	% mld. Kč

Udržitelná investiční činnost je zejména realizována v oblasti (a) a souvisí s realizací udržitelných ekonomických činností. Oblast (c) Nákup produktů a služeb, které jsou v souladu s taxonomií si interně definuje Skupina ČEZ jako samostatné investice, jež nesouvisející s hlavními provozovanými podnikatelskými činnostmi (např. renovace, instalace technologií v činnostech 7.2, 7.6 aj.). Tyto investice jsou z pohledu Skupiny nízké, neboť investiční činnost se převážně orientuje na hlavní podnikatelské činnosti společností.

Investice podle kategorie (b) nejsou ve Skupině ČEZ evidovány. Investiční plán ve smyslu nařízení 2021/2178 požaduje vysokou míru detailu a členění podle jednotlivých kategorií činností EU taxonomie. Tento přístup Skupina ČEZ nerealizuje. Skupina ČEZ má střednědobý pětiletý investiční plán, který reflektuje segmentové řízení Skupiny ČEZ (Výroční finanční zpráva 2023). Investice do nových udržitelných plynových zdrojů v roce 2023 dosahovaly 0,1 mld. Kč.

	2023				2022
		Udržitelné Jen způsobilé	Nezpůsobilé		Udržitelné Jen způsobilé	Nezpůsobilé
Výroba – obnovitelné zdroje energie	3,8	–	–	1,7	–	–
Výroba – přechodné zdroje	4,7	0,7	–	4,1	0,4	–
Distribuce elektřiny a tepla	16,9	0,1	–	15,7	0,1	–
Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	1,3	1,4	–	0,5	1,6	–
Nezpůsobilé neutrální činnosti	–	–	5,6	–	–	4,3
Nezpůsobilé emisní činnosti	–	–	5,1	–	–	5,1
%
Výroba – obnovitelné zdroje energie	9,5%	–	–	5,0%	–	–
Výroba – přechodné zdroje	11,9%	1,8%	–	12,2%	1,3%	–
Distribuce elektřiny a tepla	42,6%	0,4%	–	46,7%	0,5%	–
Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	3,3%	3,6%	–	1,4%	4,9%	–
Nezpůsobilé neutrální činnosti	–	–	14,0%	–	–	12,9%
Nezpůsobilé emisní činnosti	–	–	12,9%	–	–	15,1%

Platný investiční plán pro roky 2024–2028 je v souladu s dekarbonizačními ambicemi Skupiny ČEZ orientován na oblasti, ve kterých očekáváme dosažení až 82% souladu s taxonomií (CAPEXt ). Nejvýznamnějšími kategoriemi jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a investice do distribuční soustavy. Z toho 21% investic bude směřovat do přechodně udržitelných činností jaderné a plynové energetiky. ČEZ, a.s., připravuje nové plynové projekty a usiluje o úplný soulad s technickými kritérii taxonomie EU. Tyto projekty jsou nyní ve fázích přípravy a jsou připravovány jako náhrada velké části plánované odstavované uhelné výrobní kapacity. Tyto projekty budou připravené na využití vodíku a umožní významně snížit intenzitu emisí skleníkových plynů ve srovnání se současnými zdroji. Zároveň plánujeme vydat jen cca 3% našich investic do činností, které souvisí s kategorií nezpůsobilé – emisní činnosti (činnosti související s uhlím).

Ve výkazu podle článku 8 nařízení o taxonomii musí Skupina ČEZ vykázat prostředky z emitovaných zelených dluhopisů a obdobných finančních nástrojů, které jsou určeny na realizace konkrétních udržitelných činností podle EU taxonomie a upravit své výkazy hlavních ukazatelů pro zamezení dvojímu započtení na straně finančního trhu. Skupina ČEZ v roce 2023 uzavřela 2 úvěrové nástroje spojené s ESG ratingem, na které se požadavek k úpravě výkazů nevztahuje. V roce 2022 upsala dluhopis spojený s pravidly udržitelnosti (sustainability–linked bond). Dluhopisem získané prostředky nejsou použity k financování konkrétních činností podle klasifikace EU taxonomie. Nejedná se tedy o produkty definované nařízením o výkaznictví 2021/2178. Skupina ČEZ z tohoto důvodu nevykazuje očištěný výkaz s dodatečnými úpravami ukazatelů provozních výnosů a CAPEXt .

6.7. Ukazatel OPEXt

			2023			Kritéria významného přínosu				Kritéria podle zásady "významně nepoškozovat"						OPEXt udržitelné (A.1) či způsobilé		Kategorie
	REPORTING EU TAXONOMIE za SKUPINU ČEZ		OPEXt		Zmírňování změny klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu	Voda	Znečištění	Obehové hospodářství	Biologická rozmanitost	Zmírňování změny klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu	Ochrana vod	Oběhové hospodářství	Prevence znečištění	Biologická rozmanitost	Sociální záruky	(A.2) 2022		Podpůrné	Přechodné
	Hospodářská činnost	Kód mld. Kč		%			A, N, N/EL						A/N				A/N	mld. Kč	%	E	T
A	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI (A.1 + A.2)
A.1	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ
	A.1.1 Výroba – obnovitelné zdroje energie		0,5	3,5														0,5	4
	Výroba elektřiny z vodní energie Výroba elektřiny s využitím solární	CCM 4.5. CCM4.1.	0,2 0,1	1,3 0,9	A A	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL	N/EL N/EL		A A	A	A		A A	A A	0,2 0,1	2 1
	fotovoltaické technologie
	Ostatní obnovitelné zdroje (vítr a biomasa)	CCM4.3; 4.20	0,2	1,3	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	0,2	2
	A.1.2 Výroba – přechodné zdroje			4,5 31,1	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								3,5	32		T
	Výroba – současné jaderné zdroje	CCM4.28		4,5 31,1	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	3,5	32		T
	A.1.3 Distribuce elektřiny a tepla		1,3	8,7			A N/EL N/EL N/EL N/EL N/EL											1,4	13
	Přenos a distribuce elektřiny	CCM4.9.	1,2	8,5	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A		A		A	A	1,3	12	E
	Rozvod dálkového vytápění	CCM4.15.	0,0	0,1	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A		A	A	0,1	1
	A.1.4 Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti		0,4	2,6	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,4	4
	Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti	CCM7.3.; 3.5	0,0	0,0	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A		A	0,1	1	E
	Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii	CCM7.6.	0,0	0,1	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A					A	0,1	1	E
	Ostatní ESCO služby a elektromobilita	CCM*	0,2	1,2	A	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL		A	A	A	A	A	A	0,0	0	E*	T*
	Ostatní činnosti	*	0,2	1,3	A	N/EL	A	N	N	N/EL		A	A	A	A	A	A	0,2	2	E*	T*
	Dodávky vody	CCM_5_1/ WTR_2_1	0,0	0,0	N	N/EL	A	N/EL	N/EL	N/EL		A	A		A	A	A	0,0	0,0
	Kanalizace a ČOV	CCM_5_3/ WTR_2_2	0,0	0,0	N	N/EL	A	N/EL	N/EL	N/EL		A	A		A	A	A	0,0	0,0
A.1	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ – CELKEM			6,6 45,9 45,9%			0%** 0,01%	0%	0%	0%		A	A	A	A	A	A		5,8 52,6
	z toho podpůrné		1,4		9,6 9,6%	0%	0%	0%	0%	0%		A	A	A	A	A	A		1,7 15,3	E
	z toho přechodné			4,7 32,3 32,3%								A	A	A	A	A	A		3,5 31,6		T
A.2	ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ NEJSOU V SOULADU S EU TAXONOMIÍ
															EL; N/EL
	Výroba – paroplynové, kogenerační zdroje a výtopny na zemní plyn	CCM4.29– 4.31	0,2	1,3	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,2	2		T
	Ostatní obnovitelné zdroje (vítr a biomasa)	CCM4.3; 4.20	0,0	0,3	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,0	0
	Rozvod dálkového vytápění	CCM4.15.	0,1	0,6	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,01	0
	Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti	CCM7.3.; 3.5	0,1	0,6	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,0	0
	Ostatní ESCO služby a elektromobilita	*	0,0	0,1	EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL	N/EL								0,2	2
	Ostatní činnosti	*		2,2 15,0	EL	N/EL	EL	EL	EL	N/EL								0,5	4
A.2	Demolice ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI, KTERÉ NEJSOU V SOULADU	CIR_3_3		1,5 10,1 2,6 17,9 7,8% 0%**	N/EL	N/EL	N/EL 0%	N/EL	EL 0% 10,1%	N/EL 0%								– 0,8	– 7,6
A	S EU TAXONOMIÍ – CELKEM ZPŮSOBILÉ ČINNOSTI – CELKEM (A.1 + A.2)			9,2 63,9
B	NEZPŮSOBILÉ ČINNOSTI – CELKEM			5,2 36,1
B.1	Nezpůsobilé neutrální činnosti		0,6	4,2
B.2	Nezpůsobilé emisní činnosti			4,6 31,9
	Těžba uhlí		1,3	9,0
	Výroba elektřiny a tepla – uhelné zdroje			3,3 22,9
	A+B Skupina ČEZ celkem (způsobilé i nezpůsobilé činnosti)		14,5 100,0

* Činnosti s nevýznamným dopadem na KPI jsou sdružené do kategorií činností. Konkrétní popis je v kapitole "Hodnocení souladu ekonomických činností

s EU taxonomií". Toto sdružení má dále vliv na výpočet hodnot dle příznaků T (přechodné) a E (podpůrné)

** Cíl CCA Skupina ČEZ nevykazuje, protože veškeré ekonomické činnosti jsou primárně zařazeny do cíle CCM

A – ano, činnost je způsobilá pro taxonomii a v souladu s příslušným environmentálním cílem taxonomie

N – ne činnost, způsobilá pro taxonomii, nikoliv však v souladu s příslušným environmentálním cílem

N/EL – Nezpůsobilá, činnost není způsobilá pro taxonomii pro příslušný environmentální cíl

Skupina ČEZ		Zpráva o udržitelném rozvoji 2023
-------------	--	-----------------------------------	--

Podíl OPEXt / celkový OPEXt	v souladu s EU taxonomií dle cíle	způsobilé dle cíle
CCM	45,9%	53,7%
CCA	–	–
WTR	–	–
CE	–	–
PPC	–	10,1%
BIO	–	–

Nemateriální činnosti uvedené v kapitole 6.4. Způsobilé činnosti dle EU taxonomie, které nemají významný dopad na klíčový ukazatel OPEXt , jsou sdruženy do kategorie Ostatní ESCO služby a elektromobilita a kategorie Ostatní činnosti. Soupis takto sdružených činností je uveden v kapitole 6.5.4 Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti.

Ukazatel OPEXt v souladu s pravidly výkaznictví zahrnuje úzce definovanou část celkových provozních nákladů Skupiny ČEZ. Ukazatel vychází z provozních nákladů evidovaných na účtu Péče o zařízení (údržba a opravy). A dále z provozních výdajů na výzkum a vývoj, které souvisejí zejména s vykonávanými obchodními činnostmi či aktivitami výzkumných center (blíže Výroční finanční zpráva Skupiny ČEZ 2023, kapitola Výzkum, vývoj a inovace).

Jiné účty provozních výdajů Skupina ČEZ nezahrnuje, protože v prostředí Skupiny ČEZ vždy zahrnují i typy výdajů mimo definici KPI dle Nařízení o výkaznictví. Výpočet hodnot KPI vychází z interní ekonomické kategorie "Péče o zařízení" a jsou uváděny v celkové hodnotě bez eliminací. Vlivem odlišné definice není plně porovnatelný s žádnou vykazovanou položkou ve výroční zprávě či účetní závěrce. Skupina ČEZ zatím nezohledňuje mzdové výdaje na údržbu z důvodu významné nejistoty a nutnosti uplatnění významného úsudku při jejich stanovení napříč skupinou.

6.7.1. Ukazatel OPEXt – doplňkové informace

Udržitelné provozní výdaje v souladu s taxonomií dosahují podílu 45,9%. Výsledek zahrnuje převážně náklady na údržbu a opravy v rámci udržitelných jaderných zařízení a provozu infrastruktury pro distribuci elektřiny.

V případě způsobilých výdajů došlo skrze rozšíření klasifikovaných činností v roce 2023 k zahrnutí a vykazování činnost demolic výrobních lokalit, v souladu s plány transformace uhelných lokalit Skupiny ČEZ. Tato činnost je spojena s významným objemem provozních výdajů (10,1%) a Skupina ČEZ má v plánu tuto činnost realizovat v souladu s cirkulárními kritérii dle taxonomie.

	2023		2022
	mld. Kč	%	mld. Kč	%
UKAZATEL OPEXt	14,5	100%	11,1	100%
Péče o zařízení	13,3	92%	10,1	91%
Výzkum a vývoj	1,2	8%	1,0	9%

	2023		2022
	mld. Kč	%	mld. Kč	%
UDRŽITELNÝ OPEXt	6,6	46%	5,8	53%
Péče o zařízení	6,2	43%	5,3	48%
Výzkum a vývoj	0,5	3%	0,6	5%

OPEXt podle hlavních oblastí činnost (mld. Kč)

		2023			2022
		Udržitelné Jen způsobilé	Nezpůsobilé		Udržitelné Jen způsobilé	Nezpůsobilé
Výroba – obnovitelné zdroje energie	0,5	0,0	–	0,5	–	–
Výroba – přechodné zdroje	4,5	0,2	–	3,5	0,2	–
Distribuce elektřiny a tepla	1,3	0,1	–	1,4	0,0	–
Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	0,4	2,3	–	0,4	0,6	–
Nezpůsobilé neutrální činnosti	–	–	0,6	–	–	0,5
Nezpůsobilé emisní činnosti	–	–	4,6	–	–	3,9
%
Výroba – obnovitelné zdroje energie	3,5%	0,3%	–	4,2%	–	–
Výroba – přechodné zdroje	31,1%	1,3%	–	31,6%	1,6%	–
Distribuce elektřiny a tepla	8,7%	0,6%	–	13,0%	0,1%	–
Energetické služby a ostatní způsobilé činnosti	2,6%	15,7%	–	3,8%	5,8%	–
Nezpůsobilé neutrální činnosti	–	–	4,2%	–	–	4,7%
Nezpůsobilé emisní činnosti	–	–	31,9%	–	–	35,1%

6.8. Nezpůsobilé činnosti

Kategorie nezpůsobilé činnosti zahrnuje jak činnosti s dopadem na životní prostředí, tak činnosti bez dopadu na životní prostředí, tedy mimo působnost taxonomie. Z tohoto důvodu rozdělujeme nezpůsobilé činnosti do dvou kategorií neutrální a emisní činnosti.

Největší podíl nezpůsobilých činností představují neutrální činnosti. Tyto činnosti samy o sobě mají nízký nebo žádný dopad na životní prostředí a v zásadě jsou zatím definičně mimo působnost taxonomie. Mezi tyto činnosti je zařazen například obchod a prodej komodit (elektřina, plyn), distribuce zemního plynu, výroba komponent a servis pro energetické technologie, ICT a telekomunikační služby, obecná správa budov a další služby.

Za nezpůsobilé – neutrální činnosti považujeme taktéž provozování experimentálních výzkumných jaderných reaktorů společnosti CV Řež, s. r. o. Výzkumný reaktor LVR–15 je využíván k výrobě radioizotopů, realizaci ozařovacích experimentů, neutronové aktivační analýze a realizaci měření na neutronových svazcích. Výzkumný reaktor LR–0 se používá pro neutronová fyzikální měření různých konfigurací aktivní zóny. Reaktory neslouží k výrobě elektrické ani tepelné energie a jsou součástí Českého mezinárodního centra výzkumných reaktorů. Reaktory mají povolení k provozu od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Činnost má nicméně specifický charakter provozu, který není zahrnut v současné definici činnosti v aktech v přenesené pravomoci. Na základě toho hodnotíme tato zařízení jako nezpůsobilá z hlediska taxonomie.

Mezi kategorii nezpůsobilé emisní činnosti řadíme těžbu uhlí a výrobu elektřiny a tepla z uhelných zdrojů. Emisní činnosti jsou činnosti považované za nezpůsobilé a s přímým negativním vlivem na životní prostředí.

Nezpůsobilé emisní činnosti

	2023	2022
Provozní výnosy	12,3	12,8
CAPEXt	12,9	15,1
OPEXt	31,9	35,1

Podíl těchto emisních činností na celkových tržbách Skupiny ČEZ v roce 2023 dosáhl 12,3% (meziročně –0,7 p.b.). Podíl na investicích byl 12,9% (meziročně –2,2 p.b.). U OPEX poklesl o 3,2 p.b. zejména vlivem zahrnutí demoličních činností do způsobilých činností v rámci cíle cirkulární ekonomiky.

Investice do uhelné energetiky jsou orientovány na modernizaci, údržbu a ekologizaci jejich provozu. Jedná se o nezbytné investice pro zásobování teplem do doby, než budou v provozu nízkoemisní a bezemisní zdroje a jsou nezbytné pro energetickou bezpečnost. Investice do těžební činnosti jsou orientovány na modernizaci technologií a jsou v souladu s plány rozvoje stávajících těžebních lokalit. Provozní výdaje v rámci nezpůsobilých činností souvisí zejména s opravami a údržbou uhelných elektráren a údržbou důlních zařízení. Podíl nezpůsobilých emisních činností bude i v budoucnu klesat v souladu se závazkem postupného odklonu od uhlí v jednotlivých výrobních lokalitách v souladu se závazkem dekarbonizace Skupiny ČEZ a cílů validovaných dle SBTi.

6.9. Výkaz podle dodatku 12 nařízení 2021/2178

V souladu s povinností uveřejnit expozici vůči činnostem související s jadernou a plynovou energetikou. Skupina ČEZ vykazuje níže uvedené sdružené výkazy, které obsahují tyto informace. Forma sdružených výkazů z našeho pohledu umožňuje minimálně stejnou či lepší čitelnost a srozumitelnost poskytnutých informací oproti formě individuálních šablon v nařízení. Kategorie stávajících jaderných zařízení a výroba elektřiny z plynu jsou vykázány samostatně kvůli jejich významnosti ve vztahu ke klíčovým ukazatelům. Ostatní kategorie jsou pro Skupinu méně významné a jsou sdruženy podle dané technologie (řádky 1,2 a 5,6). Všechny činnosti mají 100% příspěvek k cíli CCM (mitigace). 0% k cíli CCA (adaptace), v souladu s hlavními výkazy KPI. Plné výkazy dle vzorů dodatku 12 Nařízení 2021/2178 jsou v příloze 7.7.

ř.	Realizace / expozice vůči činnosti	Kód činnosti	Provozní výnos	CAPEXt	OPEXt
1, 2	Výroba – nové jaderné zdroje a RnD	4.26 + 4.27	NE	ANO	NE
3	Výroba – současné jaderné zdroje	4.28	ANO	ANO	ANO
4	Výroba elektřiny – paroplynové zdroje	4.29	ANO	ANO	ANO
5, 6	Výroba energie ze zemního plynu (kogenerace, výtopny)	4.30 + 4.31	ANO	ANO	ANO

	Číslo výkazu							2
ř. Udržitelné činnosti	Kód činnosti			Ochrana klimatu (mitigace)
			Provozní výnos		CAPEXt		OPEXt
			mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1, 2	Výroba – nové jaderné zdroje a RnD	4.26 + 4.27	0,0	0,0	0,6	1,6	0,0	0,0
3	Výroba – současné jaderné zdroje	4.28	28,7	8,4	4,0	10,0	4,5	31,1
4	Výroba elektřiny – paroplynové zdroje	4.29	0,0	0,0	0,1	0,3	0,0	0,0
5, 6	Výroba energie ze zemního plynu (kogenerace, výtopny)	4.30 + 4.31	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0
7	OSTATNÍ UDRŽITELNÉ ČINNOSTI (A.1.1;A1.3;A.1.4)	–	63,8	18,7	22,0	55,4	2,1	14,8
8	CELKEM KPI (jmenovatel)		340,6	100,0	39,6	100,0	14,5	100,0

	Číslo výkazu			3		4		5
ř.	Provozní výnosy	Kód činnosti			Ochrana klimatu (mitigace)
			Udržitelné		Jen způsobilé		Nezpůsobilé
			mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1, 2	Výroba – nové jaderné zdroje a RnD	4.26 + 4.27	0,0	0,0	0,0	0,0	–	0,0
3	Výroba – současné jaderné zdroje	4.28	28,7	31,0	0,0	0,0	0,2	0,1
4	Výroba elektřiny – paroplynové zdroje	4.29	0,0	0,0	3,2	22,2	–	0,0
5, 6	Výroba energie ze zemního plynu (kogenerace, výtopny)	4.30 + 4.31	0,0	0,0	1,8	12,7	–	0,0
7	Ostatní činnosti neuvedené výše	–	63,8	69,0	9,4	65,1	233,5	99,9
8	CELKEM KPI příslušné kategorie		92,5	100,0	14,4	100,0	233,7	100,0

Číslo výkazu			3		4		5
ř. CAPEXt		Kód činnosti		Ochrana klimatu (mitigace)
						Nezpůsobilé
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
Výroba – nové jaderné zdroje a RnD	4.26 + 4.27	0,6	2,3	0,0	0,0	–	0,0
Výroba – současné jaderné zdroje	4.28	4,0	14,9	0,0	0,0	0,0	0,0
Výroba elektřiny – paroplynové zdroje	4.29	0,1	0,4	0,2	6,7	0,0	0,0
Výroba energie ze zemního plynu (kogenerace, výtopny)	4.30 + 4.31	0,0	0,0	0,5	23,6	0,0	0,0
Ostatní činnosti neuvedené výše	–	22,0	82,3	1,6	69,7	10,7	100,0
CELKEM KPI příslušné kategorie		26,7	100,0	2,3	100,0	10,7	100,0
				Udržitelné		Jen způsobilé

	Číslo výkazu			3		4		5
ř. OPEXt		Kód činnosti			Ochrana klimatu (mitigace)
			Udržitelné		Jen způsobilé		Nezpůsobilé
			mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1, 2	Výroba – nové jaderné zdroje a RnD	4.26 + 4.27	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0
3	Výroba – současné jaderné zdroje	4.28	4,5	67,8	0,0	0,0	0,2	3,9
4	Výroba elektřiny – paroplynové zdroje	4.29	0,0	0,0	0,05	1,9	0,0	0,0
5, 6	Výroba energie ze zemního plynu (kogenerace, výtopny)	4.30 + 4.31	0,0	0,0	0,2	7,5	0,0	0,0
7	Ostatní činnosti neuvedené výše	–	2,1	32,2	1,0	37,5	5,0	96,1
8	CELKEM KPI příslušné kategorie		6,6	100,0	2,6	100,0	5,2	100,0

transparentně

Transformace energetického sektoru nabízí příležitosti pro udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, zlepšení zdraví, tvorbu pracovních míst a další společenské výhody. ČEZ aktivně podporuje projekty v různých oblastech, včetně (ale nejen) vzdělávání, kultury, sportu, ochrany životního prostředí, zlepšování místní infrastruktury a zdravotní péče.

7 Přílohy

7.1.	Vybrané ukazatele	131
7.2.	Ostatní ukazatele	147
7.3.	Ukazatele biodiverzity	161
7.4.	WEF Index	165
7.5.	GRI Index	166
7.6.	SASB Index	170
7.7.	EU Taxonomie – výkazy dle dodatku 12	171

7.1. Vybrané ukazatele

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Fyzický počet zaměstnanců	Osoby	30 552	28 727	28 043	2–7		SDG 8.5 SDG 10.3
Fyzický počet zaměstnanců dle pohlaví – ženy	Osoby	6 452	6 049	5 751	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 8.5 SDG 10.3
Fyzický počet zaměstnanců dle pohlaví – muži	Osoby	24 100	22 678	22 292	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle pohlaví – ženy	%	21,1	21,1	20,5	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle pohlaví – muži	%	78,9	78,9	79,5	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – ČR	Osoby	24 910	23 929	22 729	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – Německo	Osoby	3 853	3 171	3 862	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – Polsko	Osoby	888	890	873	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – ostatní země	Osoby	901	737	579	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – ČR	%	81,5	83,3	81,1	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – Německo	%	12,6	11,0	13,8	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – Polsko	%	2,9	3,1	3,1	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle regionu – ostatní zeměa)	%	2,9	2,6	2,10	2–7	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle věku: ≤29 let	Osoby	3 692	3 511	3 920	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle věku: 30–49 let	Osoby	14 635	13 932	13 375	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle věku: ≥50 let	Osoby	12 225	11 284	10 748	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle věku: ≤29 let	%	12,1	12,2	14,0	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle věku: 30–49 let	%	47,9	48,5	47,7	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle věku: ≥50 let	%	40,0	39,3	38,30	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle vzdělání – základní	Osoby	1 646	1 240	1 273	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle vzdělání – středoškolské	Osoby	20 003	19 068	18 843	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle vzdělání – vysokoškolské	Osoby	8 903	8 419	7 927	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle vzdělání – základní	%	5,4	4,3	4,5	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle vzdělání – středoškolské	%	65,5	66,4	67,2	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci dle vzdělání – vysokoškolské	%	29,1	29,3	28,30	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle pohlaví – ženy	Osoby	77	79	68	405–1	Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle pohlaví – muži	Osoby	454	446	488	405–1	Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Diverzita řídicích orgánů dle pohlaví – ženy	%	14,5	15,0	12,2	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle pohlaví – muži	%	85,5	85	88	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle věku: ≤29 let	Osoby	3	0	2	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle věku: 30–49 let	Osoby	252	261	285	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle věku: ≥50 let	Osoby	276	264	269	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle věku: ≤29 let	%	0,6	0	0,4	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle věku: 30–49 let	%	47,5	49,7	51,3	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita řídicích orgánů dle věku: ≥ 50 let	%	51,9	50,3	48,40	405–1		Složení řídicích orgánů, Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Celková spotřeba energie v organizaci	TJ	312 796	336 393	344 176	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Spotřeba energie v palivu pro výrobu elektřiny a tepla –neobnovitelná paliva	TJ	486 165	513 851	523 583	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Spotřeba energie v palivu pro výrobu elektřiny a tepla – obnovitelná paliva	TJ	9 176	9 668	12 408	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Energie z obnovitelných nepalivových zdrojů	TJ	6 366	6 936	7 351	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Prodaná energie	TJ	188 910	194 061	199 166	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Prodaná energie – elektřina	TJ	161 103	170 543	172 773	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Prodaná energie – teplo	TJ	27 793	23 465	26 393	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Prodaná energie – chlad	TJ	14	53	N/A	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Prodaná energie – pára	TJ	0	0	N/A	302–1			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2 SDG 13.1
Energetická náročnost	–	2,62	2,70	2,69	302–3			SDG 7.3 SDG 8.4 SDG 12.2
Celkový odběr vody	tis. m3	416 869	578 996	525 431	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Povrchová voda celkem	tis. m3	412 612	574 591	521 149	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Povrchová voda – Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l)	tis. m3	412 612	574 591	521 149	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Povrchová voda – Ostatní vody (> 1000mg RL105/l)	tis. m3	N/A	N/A	N/A	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Podzemní voda celkem	tis. m3	508	511	459	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Podzemní voda – Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l)	tis. m3	508	511	459	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Podzemní voda – Ostatní vody (> 1000mg RL105/l )	tis. m3	N/A	N/A	N/A	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Vyprodukovaná voda celkem	tis. m3	N/A	N/A	N/A	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Vyprodukovaná voda – Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l)	tis. m3	N/A	N/A	N/A	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Voda odebraná od dodavatele celkem	tis. m3	3 749	3 895	3 824	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Voda odebraná od dodavatele – Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l)	tis. m3	3 749	3 895	3 824	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Voda odebraná od dodavatele – Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l) v oblastech s nedostatkem vody	tis. m3	3	5	0	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Voda odebraná od dodavatele – Ostatní vody (> 1000mg RL105/l )	tis. m3	N/A	N/A	N/A	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Celkový odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	tis. m3	3	4,5	0,0	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Celkový odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	%	0,0	0,0	0,0	303–3	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Vypuštěná voda celkem	tis. m3	334 126	491 821	443 277	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Vypuštěná voda do povrchové vody	tis. m3	332 204	489 491	440 495	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Vypuštěná voda do podzemní vody	tis. m3	1	0,4	0,4	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Voda předaná jiné organizaci celkem	tis. m3	1 920	2 330	2 782	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Voda předaná jiné organizaci v oblastech s nedostatkem vody	tis. m3	1	4	0	303–4
Voda předaná jiné organizaci k dalšímu využití	tis. m3	488	618	847	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Vypuštěná voda: Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l)	tis. m3	333 016	490 667	442 568	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Vypuštěná voda v oblastech s nedostatkem vody: Sladké vody (≤ 1000mg RL105/l)	tis. m3	2	4	0	303–4
Vypuštěná voda: Ostatní vody	tis. m3	1 110	1 155	709	303–4			SDG 6.3 SDG 6.4
(> 1000mg RL105/l) Vypuštěná voda podle úrovně čištění: Bez úpravy	tis. m3	319 437	477 876	426 800	303–4			SDG 14.1 SDG 3.9 SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Vypuštění vod podle úrovně čištění v oblastech s nedostatkem vody: Bez úpravy	tis. m3	2	4	0	303–4
Vypuštěná voda podle úrovně čištění: Po úpravě	tis. m3	14 688	13 945	16 477	303–4			SDG 3.9 SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Spotřeba vody celkem	tis. m3	82 743	87 178	82 154	303–5	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Spotřeba vody v oblastech s nedostatkem vody	tis. m3	1,2	0,7	0,0	303–5	IF–EU– 140a.1	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Odebraná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo	m3/MWh	7,05	9,32	8,15				SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Vypuštěná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo	m3/MWh	5,65	7,91	6,88				SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 14.1
Spotřebovaná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo	m3/MWh	1,40	1,40	1,27				SDG 6.3 SDG 6.4 SDG 6.5 SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2
Scope 1 emise v systému EU ETS	%	96,25	97	97	305–1	IF–EU– 110a.1		SGD 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3
Scope 1 emise	t CO2e	15 954 322	18 161 112	18 987 5601)	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 1 emise – ČR	t CO2e	14 169 842	15 801 938	16 612 443	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 1 emise – Slovensko	t CO2e	27 174	27 260	31 919	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Scope 1 emise – Polsko	t CO2e	1 727 697	2 326 278	2 337 647	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 1 emise – Rumunsko	t CO2e	720	292	260	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 1 emise – ostatní zeměb)	t CO2e	28 890	5 343	5 290,00	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů	t CO2e	15 648 472	17 851 569	18 702 178	305–1		GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů – ČR	t CO2e	13 945 933	15 557 544	16 373 673	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů – Slovensko	t CO2e	25 481	25 672	30 633	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů – Polsko	t CO2e	1 657 219	2 268 333	2 297 862	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů – Rumunsko	t CO2e	7	11	10	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů – ostatní zeměb)	t CO2e	19 833	9	0	305–1	IF–EU– 110a.1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
CH4 emise zdrojů	t CO2e	72 641	75 885	80 9131)	305–1		GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
CH4 emise zdrojů – ČR	t CO2e	72 053	75 362	80 477	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
CH4 emise zdrojů – Slovensko	t CO2e	130	135	145	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
CH4 emise zdrojů – Polsko	t CO2e	317	273	286	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
CH4 emise zdrojů – Rumunsko	t CO2e	0	0	6	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
CH4 emise zdrojů – ostatní zeměb)	t CO2e	141	116	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
N2O emise zdrojů	t CO2e	157 612	156 730	119 6931)	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
N2O emise zdrojů – ČR	t CO2e	87 206	98 845	80 567	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
N2O emise zdrojů – Slovensko	t CO2e	802	832	900	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
N2O emise zdrojů – Polsko	t CO2e	68 756	56 377	38 175	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
N2O emise zdrojů – Rumunsko	t CO2e	0	0	51	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
N2O emise zdrojů – ostatní zeměb)	t CO2e	849	677	0,00	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní CH4 emise z těžby uhlí	t CO2e	12608	15 564	26 7001)	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní CH4 emise z těžby uhlí – ČR	t CO2e	12 608	15 564	26 700	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní CH4 emise z těžby uhlí – Slovensko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní CH4 emise z těžby uhlí – Polsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní CH4 emise z těžby uhlí – Rumunsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní CH4 emise z těžby uhlí – ostatní zeměb)	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z dopravy	t CO2e	57 642	53 997	54 613	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z dopravy – ČR	t CO2e	46 787	47 359	47 683	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z dopravy – Slovensko	t CO2e	749	590	176	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Emise z dopravy – Polsko	t CO2e	1 377	1 225	1 271	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z dopravy – Rumunsko	t CO2e	713	281	193	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z dopravy – ostatní zeměb)	t CO2e	8 016	4 542	5 290	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje	t CO2e	1 548	2 028	1 4031)	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje – úniky látek poškozujících ozonovou vrstvu	t CO2e	0	0	6	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje – ČR	t CO2e	1521	1 958	1 349	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje – Slovensko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje – Polsko	t CO2e	27	70	54	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje – Rumunsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje – ostatní zeměb)	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
SF6	t CO2e	3 616	5 220	1 8351)	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
SF6 – ČR	t CO2e	3 616	5 220	1 835	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
SF6 – Slovensko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
SF6 – Polsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
SF6– Rumunsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
SF6 – ostatní zeměb)	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z nevýrobních dieselagregátů	t CO2e	163	106	224	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z nevýrobních dieselagregátů – ČR	t CO2e	98	74	159	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z nevýrobních dieselagregátů – Slovensko	t CO2e	13	32	65	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z nevýrobních dieselagregátů – Polsko	t CO2e	1	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Emise z nevýrobních dieselagregátů – Rumunsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z nevýrobních dieselagregátů – ostatní zeměb)	t CO2e	51	0	1	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4	t CO2e	20	13	11)	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4 – ČR	t CO2e	20	13	1	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4 – Slovensko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4 – Polsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4 – Rumunsko	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4 – ostatní zeměb)	t CO2e	0	0	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z biomasy	t CO2e	1 029 623	1 063 632	1 293 425	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z biomasy – ČR	t CO2e	643 164	651 536	844 972	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Emise z biomasy – Slovensko	t CO2e	35 891	37 340	39 665	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z biomasy – Polsko	t CO2e	328 451	355 396	408 788	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise z biomasy – ostatní zeměb)	t CO2e	22 115	19 361	0	305–1	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 2 emise	t CO2e	0	0	142 698	305–2	GHG emise	SDG 3.9 SDG 12.4 SDG 13.1 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise	t CO2e	13 532 370	12 262 775	10 517 2401)	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 12.4 SDG 13.1 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise – Kategorie 1 – nákup zboží a služeb	t CO2e	48 450	29 977	40 428	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise – Kategorie 2 – kapitálové statky	t CO2e	228 947	N/A	N/A	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise – Kategorie 3 – spotřeba energie a paliv	t CO2e	2 910 437	539 640	1 265 0851)	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise – Kategorie 9 – doprava a distribuce k odběratelům	t CO2e	213 930	N/A	N/A	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise – Kategorie 10 – zpracování prodaných meziproduktů	t CO2e	344 188	N/A	N/A	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Scope 3 emise – Kategorie 11 – využití prodávaných produktů	t CO2e	9 338 407	9 896 774	7 975 502	305–3	GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Scope 3 emise – Kategorie 15 – investice	t CO2e	448 012	427 283	N/A	305–3		GHG emise	SDG 3.9 SDG 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3 SDG 14.3 SDG 15.2
Emisní intenzita	t CO2e/ MWh	0,27	0,29	0,29	305–4			SDG 13.1 SDG 14.3 SDG 15.2
Tuhé znečišťující látky (TZL) emise	t	558	635	823	305–7		Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
TZL na vyrobenou elektřinu a teplo	kg/MWh	0,009	0,010	0,013				SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise PM10	t	431	499	649		IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise PM10, procento v oblastech s hustým osídlením nebo v jejich blízkosti	%	97	97,4	97,8		IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Oxid siřičitý (SO2) emise	t	5 381	6 323	7 812				SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
SO2 na vyrobenou elektřinu a teplo	kg/MWh	0,091	0,102	0,121				SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise oxidů síry SOx (SO2 a SO3)	t	5 537	6 475	7 920	305–7	IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise oxidů síry SOx (SO2 a SO3), procento v oblastech s hustým osídlením nebo v jejich blízkosti	%	98	98,9	99,42)	305–7	IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise oxidů dusíku NOx (kromě N2O)	t	11 619	12 964	14 306	305–7	IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise oxidů dusíku NOx (kromě N2O), procento v oblastech s hustým osídlením nebo v jejich blízkosti	%	98,0	98,0	98,32)	305–7	IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
NOx na vyrobenou elektřinu a teplo	kg/MWh	0,196	0,209	0,222				SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise olova (Pb)	t	0,61	1,18	0,90	305–7	IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise olova (Pb), procento v oblastech s hustým osídlením nebo v jejich blízkosti	%	98,9	96,7	98,72)		IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise rtuti (Hg)	t	0,56	0,71	1,11	305–7	IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise rtuti (Hg), procento v oblastech s hustým osídlením nebo v jejich blízkosti	%	99,4	99,1	99,52)		IF–EU– 120a.1	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Těkavé organické látky (VOC)	t	22	25	N/A	305–7	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Perzistentní organické látky (POPs)	kg	13	32	N/A	305–7	Znečištění ovzduší	SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 14.3 SDG 15.2
Množství vyprodukovaného odpadu	t	128 755	49 899	62 566	306–3		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství vyprodukovaného ostatního odpadu	t	119 822	47 738	59 235	306–3		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství vyprodukovaného nebezpečného odpadu	t	8 695	1 733	2 994	306–3		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství vyprodukovaného radioaktivního odpadu	t	238	428	337,00	306–3		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství využitých odpadů	t	74 673	49 127	65 860	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství využitých ostatních odpadů	t	74 023	48 790	64 485	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství využitých nebezpečných odpadů	t	650	337	1375	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní využitý odpad – příprava pro opětovné použití	t	14 829	6 128	17 378	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní využitý odpad – recyklace	t	58 080	17 152	14 532	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní využitý odpad – kompostování	t	846	15 727	20 556	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní využitý odpad – ostatní využití	t	269	9 783	12 019	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný využitý odpad – příprava pro opětovné použití	t	9	1	188	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný využitý odpad – recyklace	t	352	271	584	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný využitý odpad – ostatní využití	t	289	65	603	306–4		SDG 3.9 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF SDG
Množství odstraněných odpadů	t	44 141	24 994	21 071	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství odstraněných ostatních odpadů	t	36 096	23 418	19 453	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství odstraněných nebezpečných odpadů	t	8 045	1 576	1 618	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Množství odstraněných radioaktivních odpadů	t	238	428	337	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní odstraněný odpad – energetické využití odpadů	t	496	76	95	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní odstraněný odpad – spalování	t	62	117	14	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní odstraněný odpad – skládkování	t	29 526	16 638	10 636	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní odstraněný odpad – ostatní využití	t	6 012	6 587	8 708	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný odstraněný odpad – energetické využití odpadů	t	88	296	154	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný odstraněný odpad – spalování	t	48	36	26	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný odstraněný odpad – skládkování	t	6 706	193	589	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný odstraněný odpad – ostatní využití	t	1 203	1 051	849	306–5	SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Ostatní odpad vyprodukovaný na výrobu elektřiny a tepla	kg/MWh	2,02	0,77	0,92		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Nebezpečný odpad vyprodukovaný na výrobu elektřiny a tepla	kg/MWh	0,15	0,03	0,05		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Složení odpadů dle toků odpadu – odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení, které nejsou využitelné	t	15 725	9 092	N/A		SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG	Str.
Složení odpadů dle toků odpadu – odpadní kovy (včetně jejich slitin)	t	58 561	7 686	N/A				SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Složení odpadů dle toků odpadu – stavební a demoliční odpady	t	20 045	5 066	N/A				SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Složení odpadů dle toků odpadu – odpady z čistíren odpadních vod a kaly z čiření	t	2 157	4 611	N/A				SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Složení odpadů dle toků odpadu – odpadní motorové, převodové a mazací oleje a odpady z odlučovačů oleje (nebezpečný tok odpadu)	t	118	481	N/A				SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5 SDG 15.1
Významné úniky	Počet	12	14	252)	306– 3:2016			SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 12.4 SDG 15.1
Významné úniky do vody	l	100	30	78	306– 3:2016			SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 12.4 SDG 15.1
Významné úniky do půdy	l	1 035	227	7992)	306– 3:2016			SDG 3.9 SDG 6.6 SDG 12.4 SDG 15.1
Smrtelné úrazy (zaměstnanci)	Počet	3	0	1	403–9	IF–EU– 320a.1	Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Smrtelné úrazy (zaměstnanci)c)	Poměr	0,06	0,00	0,02	403–9	IF–EU– 320a.1	Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Pracovní úrazy s těžkou újmou na zdraví (zaměstnanci)	Počet	13	7	N/A	403–9		Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Pracovní úrazy s těžkou újmou na zdraví (zaměstnanci)c)	Poměr	0,26	0,16	N/A	403–9		Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Nahlášené pracovní úrazy (zaměstnanci)	Počet	771	5803)	N/A	403–9			SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Nahlášené pracovní úrazy (zaměstnanci)c)	Poměr	14,83	13,00	N/A	403–9			SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Pracovní úrazy s absencí 1 den a více (zaměstnanci)	Počet	257	134	N/A	403–9			SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Míra úrazovosti (LTIFR) (zaměstnanci)c)	Poměr	5,184)	3,004)	2,894)	403–9	IF–EU– 320a.1	Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (zaměstnanci)	Počet	199	130	130	403–9		Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Odpracované hodiny (zaměstnanci)	Počet	49 620 534	44 601 279	44 940 976	403–9		Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Hlavní druhy pracovních úrazů	–	Kap. 4.3.7.3	Kap. 4.3.6.3	Kap. 4.3.5.4	403–9		Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1	str. 68
Smrtelné úrazy (dodavatelé)	Počet	1	0	1	403–9	IF–EU– 320a.1	Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Pracovní úrazy s těžkou újmou na zdraví (dodavatelé) – NOVÉ	Počet	7	5	N/A	403–9		Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Nahlášené pracovní úrazy (dodavatelé)	Počet	103	60	25	403–9	Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.6 SDG 8.7 SDG 8.8 SDG 16.1
Průměrný počet hodin školení na zaměstnance	Hodiny	43,4	42,1	31,4	404–1	Poskytnutá školení	SDG 4.3 SDG 4.4 SDG 4.5 SDG 5.1 SDG 8.2 SDG 8.5 SDG 10.3
Absolutní počet hodin školení za rok	Hodiny	1 326 866	1 208 721	879 870	404–1		SDG 4.3 SDG 4.4 SDG 4.5 SDG 5.1 SDG 8.2 SDG 8.5 SDG 10.3

a) Více detailů o ostatních zemích lze nalézt ve Výroční finanční zprávě Skupiny ČEZ.

b) Ostatní země: Bulharsko, Francie, Německo, Rakousko, Maďarsko, Srbsko, Nizozemsko, Itálie.

c) Poměr se počítá na 1 000 000 odpracovaných hodin.

1) Data přepočtena a opravena s využitím koeficientů GWP podle IPCC Šesté hodnoticí zprávy pro 100letý časový horizont.

2) Data opravena.

3) Za 2020 a 2021 byla sledována pouze statistika nahlášených pracovních úrazů s absencí více než 3 dny.

4) Ukazatel byl za rok 2021 počítán pilotně na základě počtu nahlášených pracovních úrazů s absencí více než 3 dny. Od roku 2022 je ukazatel počítán na základě počtu nahlášených pracovních úrazů s absencí 1 den a více.

5) Ukazatel zahrnuje ČEZ, a. s., a vybrané dceřiné společnosti.

7.2. Ostatní ukazatele

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SDG
Jméno společnosti	–	Kap. 2.1	Kap. 2.1 VFZ str. 164	Kap. 2.1 VZ str. 166	102–1
Činnosti, značky, výrobky, služby	–	Kap. 2.1.	Kap. 2.1 VFZ str. 2	Kap. 2.1 VZ str. 2	102–2
Místo sídla společnosti	–	VFZ str. 372	VFZ str. 164	Kap. 2.1 VZ str. 166	102–3
Umístění provozů	–	VFZ str. 72	VFZ str. 2	Kap. 2.1 VZ str. 2	102–4
Vlastnictví a právní forma	–	VFZ str. 372	VFZ str. 164	Kap. 2.1 VZ str. 166	102–5
Obsluhované trhy	–	Kap. 2.1.	Kap. 2.1 VFZ str. 2	Kap. 2.1 VZ str. 2	102–6
Rozsah společnosti	–	VFZ str. 12	VFZ str. 12	Kap. 2.1 VZ str. 2	102–7
Zaměstnanci na dobu určitou dle pohlaví – ženy	Osoby	938	861	8991)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu určitou dle pohlaví – muži	Osoby	2 095	1 729	1 9591)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle pohlaví – ženy	Osoby	5 507	5 188	4 8341)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle pohlaví – muži	Osoby	22 012	20 949	20 2031)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu určitou dle regionu – ČR	Osoby	2 653	2 298	2 0221)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu určitou dle regionu – zahraničí	Osoby	380	292	8331)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu určitou dle regionu – zahraničí – Německo	Osoby	188	169	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu určitou dle regionu – zahraničí – Polsko	Osoby	118	82	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu určitou dle regionu – zahraničí – ostatní zeměa)	Osoby	74	41	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle regionu – ČR	Osoby	22 257	21 631	20 6961)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle regionu – zahraničí	Osoby	5 262	4 506	4 3441)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle regionu – zahraničí – Německo	Osoby	3 665	3 002	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle regionu – zahraničí – Polsko	Osoby	770	808	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na dobu neurčitou dle regionu – zahraničí – ostatní zeměa)	Osoby	827	696	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na plný úvazek dle pohlaví – ženy	Osoby	5 935	5 633	5 3431)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na plný úvazek dle pohlaví – muži	Osoby	23 643	22 329	21 8111)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na částečný úvazek – ženy	Osoby	501	432	3881)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na částečný úvazek – muži	Osoby	473	333	3531)	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na plný úvazek dle regionu – ČR	Osoby	24 473	23 558	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na plný úvazek dle regionu – Německo	Osoby	3 385	2 833	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na plný úvazek dle regionu – Polsko	Osoby	874	875	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na plný úvazek dle regionu – ostatní zeměa)	Osoby	846	696	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na částečný úvazek dle regionu – ČR	Osoby	437	371	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na částečný úvazek dle regionu – Německo	Osoby	468	338	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na částečný úvazek dle regionu – Polsko	Osoby	14	15	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci na částečný úvazek dle regionu – ostatní zeměa)	Osoby	55	41	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci bez zaručené pracovní doby dle pohlaví – ženy	Osoby	736	776	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci bez zaručené pracovní doby dle pohlaví – muži	Osoby	1 038	1 159	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci bez zaručené pracovní doby dle regionu – ČR	Osoby	1 646	1 830	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3
Zaměstnanci bez zaručené pracovní doby dle regionu – zahraničí	Osoby	128	105	N/A	2–7	SDG 8.5 SDG 10.3

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci (celkový počet na konci období)	Osoby	8 337	6 854	N/A	2–8		SDG 8.5 SDG 10.3
Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci (typy pracovníků)	–	OSVČ/DPP/ DPČ/pracovníci dodavatelů/ učni/stážisti	OSVČ/DPP/ DPČ/pracovníci dodavatelů/ učni/stážisti	N/A	2–8		SDG 8.5 SDG 10.3
Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci (druh vykonávané práce)	–	služby v oblasti těžby, stavební činnosti, instalace, oprava a údržba, administrativní činnosti, obsluha zákazníků, IT služby	služby v oblasti těžby, stavební činnosti, instalace, oprava a údržba, administrativní činnosti, obsluha zákazníků, IT služby	N/A	2–8		SDG 8.5 SDG 10.3
Diverzita manažerských pozic dle pohlaví – ženy	Osoby	523	488	410			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle pohlaví – muži	Osoby	3 708	3 578	2 628			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle pohlaví – ženy	%	12,4	12,0	13,5			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle pohlaví – muži	%	87,6	88,0	86,5			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle věku: ≤29 let	Osoby	154	136	68			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle věku: 30–49 let	Osoby	2 203	2 157	1 690			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle věku: ≥50 let	Osoby	1 874	1 773	1 280,00			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle věku: ≤29 let	%	3,6	3,3	2,2			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle věku: 30–49 let	%	52,1	53,1	55,6			SDG 5.1
Diverzita manažerských pozic dle věku: ≥50 let	%	44,3	43,6	42,1			SDG 5.1
Dodavatelský řetězec	–	Kap. 5.4.2	Kap. 5.4.2	Kap. 5.4.2	102–9
Významné změny ve společnosti a jejím dodavatelském řetězci	–	Kap. 5.4.2	VFZ str. 160–161	Kap. 5.4.2 VZ str. 154	102-10
Princip předběžné opatrnosti	–	Kap. 5.4.1.11	Kap. 5.4.1.11	Kap. 5.4.1.10	102–11
Externí iniciativy	–	Externí iniciativy	Externí iniciativy	Externí iniciativy	102–12
Členství v asociacích	–	Členství	Členství	Členství	102–13
Úvodní slovo	–	v asociacích Kap. 1.1	v asociacích Kap. 1.1	v asociacích Kap. 1.1	102–14
Klíčové dopady, rizika a příležitosti	–	Kap. 1.1, 2.1	Kap. 1.1, 2.1	VZ str. 24–25,	Kap. 1.1,
				58–59	2.1 VZ str. 26
Hodnoty, zásady, normy a kodexy chování	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	102–16		SDG 16.3
Konzultace v oblasti etiky a etických otázek	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	102–17	Konzultace v oblasti etiky a etických otázek	SDG 16.3
Řídicí struktura	–	Kap. 5.1	Kap. 5.1	Kap. 5.1	102–18
Konzultace se stakeholdery o ekonomických, environmentálních a sociálních tématech	–	Kap. 2.2	Kap. 2.2	Kap. 2.2	102–21	Podstatné záležitosti s dopadem na stakeholdery	SDG 16.7
Složení nejvyššího řídícího orgánu a jeho výborů	–	VFZ str. 30–51	VFZ str. 30–56	VZ str. 32–53	102–22	Složení řídících orgánů	SDG 5.5 SDG 16.7
Nezávislí členové dozorčí radyb)	Osoby	6 z 11	6 z 11	6 z 12	2–9
Nezávislí členové dozorčí radyb)	%	55	55	50	2–9
Role nejvyššího řídicího orgánu při nastavení cílů, hodnot a strategie	–	Kap. 5.1	Kap. 5.1	Kap. 5.1	102–26	Nastavení cílů
Poměr mzdového rozdíluc)	Poměr	38,80	46,01	48,30	102–38	Úroveň mezd (%), Rozdíly v odměňování (%)
Poměr mzdového rozdílu procentuální zvýšeníc)	Poměr	0,19	0,20	0,00	2–21
Procentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců, jichž se týkají kolektivní smlouvyd)	%	81	78	100	102–41		SDG 8.8
Seznam skupin stakeholderů	–	Kap. 2.2	Kap. 2.2	Kap. 2.2	102–40
Identifikace a výběr stakeholderů	–	Kap. 2.2	Kap. 2.2	Kap. 2.2	102–42
Přístup k zapojení stakeholderů	–	Kap. 2.2	Kap. 2.2	Kap. 2.2	102–43	Podstatné záležitosti s dopadem na stakeholdery
Jednotky zahrnuté v konsolidovaných účetních závěrkách	–	VFZ str. 103–105	VFZ str. 103–105	VZ str. 74–76	102–45
Definování obsahu zprávy a tematických hranic	–	Kap. 2.2	Kap. 2.2	Kap. 2.1	102–46

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Seznam významných témat	–	Kap. 2.2	Kap. 2.2	Kap. 2.2	102–47		Podstatné záležitosti s dopadem na stakeholdery
Změny ve vykazování	–	VFZ str. 158–161	VFZ str. 160–161	VZ str. 154	102–49
Vykazovací období	–	1.1.2023– 31.12.2023	1. 1. 2022–31. 12. 2022	1. 1. 2021–31. 12. 2021	102–50
Vykazovací cyklus	–	Roční	Roční	Roční	102–52
Datum zveřejnění zprávy	–	30.04.24	31. 5. 2023	30. 6. 2022	2–3
Kontaktní e–mail pro dotazy ke Zprávě o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ	–	[email protected]	[email protected]	[email protected]	102–53
Stanovisko k vykazování souladu s GRI Standardy	–	Kap. 7	Kap. 8	Kap. 6	102–54
GRI content index	–	Kap. 7	Kap. 8	Kap. 6	102–55
Externí audit	–	Kap.1.2.	Kap. 1.2 a 7	str. 98	102–56
Manažerský přístup GRI 201	–	Kap. 4.3.1, 5.2	VFZ str. 16, 106, 112, 128, 136	Kap. 4.3.1, 5.2	Kap. 5.2 VFZ str. 16, 106, 112, 128, 136	103-1 103-2 103-3
Přímá ekonomická hodnota distribuovaná	Kč	VFZ str. 106, 136, 217, 285, 286, 290, 291	VFZ str. 106, 136, 217, 285, 286, 290, 291	VZ str. 77, 83, 128, 217, 287	201–1		Ekonomický přínos, Celková zaplacená daň, Dodatečně odvedená daň	SDG 8.1 SDG 8.2 SDG 9.1 SDG 9.4 SDG 9.5
Finanční důsledky a další rizika a příležitosti v důsledku změny klimatu	–	Kap. 5.2	Kap. 5.2	Kap. 5.2	201–2			SDG 13.1
TCFD implementace	–	Kap. 5.2	Kap. 5.2	Kap. 5.2			TCFD implementace	SDG 13.1
Povinné odvody do penzijních fondů a jiné příspěvky do penzijního připojištění	–	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	Kap. 5.4.3.3	201–3
Finanční podpory ze strany státu (dotace a daňové úlevy)	Kč	VFZ str. 16 a 123	VFZ str. 16 a 128	VZ str. 122	201–4		Ekonomický přínos
Finanční investiční příspěvek	Kč	VFZ str. 16–18 a 112–113	VFZ str. 16–18 a 112–113	VZ str. 14–17, 83			Finanční investiční příspěvek
Celkové výdaje na výzkum a vývoj	mil. Kč	1 199,00	982,10	952,40			Celkové výdaje na výzkum a vývoj	SDG 9.5
Manažerský přístup GRI 202	–	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	103–1, 103–2, 103–3
Poměry mzdy na nástupní úrovni podle pohlaví v porovnání s místní minimální mzdoue) – ženy	Poměr	Kap. 4.1	2,16	2,18	202–1		Úroveň mezd	SDG 1.2 SDG 5.1 SDG 8.5
Poměry mzdy na nástupní úrovni podle pohlaví v porovnání s místní minimální mzdoue) – muži	Poměr	2,36	2,29	2,32	202–1		Úroveň mezd	SDG 1.2 SDG 5.1 SDG 8.5
Manažerský přístup GRI 203	–	Kap. 4.1	Kap. 4.1	Kap. 4.1	103–1, 103–2, 103–3
Vývoj a dopad investic do infrastruktury a podporovaných služeb	–	Kap 2.1, 4.1. a 4.4.1.1	Kap. 3.5, 4.1 a 4.4.1.1	Kap. 4.1	203–1		Vývoj a dopad investic do infrastruktury a podporovaných služe	SDG 9.1 SDG 9.4 SDG 11.2
Významné nepřímé ekonomické dopady	–	Kap 2.1, 4.1. a 4.4.1.1	Kap. 3.5, 4.1 a 4.4.1.1	Kap. 4.1	203–2		Významné nepřímé ekonomické dopady	SDG 1.2 SDG 1.4 SDG 3.8 SDG 5.4 SDG 8.2 SDG 8.3 SDG 8.5
Manažerský přístup GRI 205	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	103–1, 103–2, 103–3
Provozy analyzované z hlediska rizika korupce	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	205–1			SDG 16.5
Komunikace a školení o protikorupčních zásadách a postupech	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	205–2		Boj proti korupci	SDG 16.5
Informování členů řídicích orgánů o protikorupčních zásadách a postupech – ČR	Osoby	294	227	N/A	205–2			SDG 16.5
Informování členů řídicích orgánů o protikorupčních zásadách a postupech – zahraničí	Osoby	58	86	N/A	205–2			SDG 16.5
Informování členů řídicích orgánů o protikorupčních zásadách a postupech – ČR	%	84,4	65,0	N/A	205–2			SDG 16.5
Informování členů řídicích orgánů o protikorupčních zásadách a postupech – zahraničí	%	31,4	48,9	N/A	205–2			SDG 16.5

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – ČR	Osoby	22 683	22 394	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – zahraničí	Osoby	1 850	640	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – ČR	%	79,9	93,6	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – zahraničí	%	23,2	13,3	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – vedoucí	Osoby	3 315	2 849	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – řadoví zaměstnanci	Osoby	20 512	20 185	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – vedoucí	%	92,5	70,1	N/A	205–2		SDG 16.5
Informování zaměstnanců o protikorupčních zásadách a postupech – řadoví zaměstnanci	%	84,8	81,8	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro členy řídicích orgánů – ČR	Osoby	106	175	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro členy řídicích orgánů – zahraničí	Osoby	12	61	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro členy řídicích orgánů – ČR	%	66,7	50,1	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro členy řídicích orgánů – zahraničí	%	6,5	34,7	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – ČR	Osoby	21 745	21 213	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – zahraničí	Osoby	281	233	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – ČR	%	77,1	88,6	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – zahraničí	%	4,2	4,9	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – vedoucí	Osoby	2 586	2 657	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – řadoví zaměstnanci	Osoby	19 440	18 789	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – vedoucí	%	84,80	65,3	N/A	205–2		SDG 16.5
Školení o protikorupčních zásadách a postupech pro zaměstnance – řadoví zaměstnanci	%	77,10	76,2	N/A	205–2		SDG 16.5
Potvrzené případy korupce a učiněná opatření	Počet	0	0	0	205–3	Boj proti korupci	SDG 16.5
Manažerský přístup GRI 206	–	Kap. 5.4.1.10	Kap. 5.4.1.10	Kap. 5.4.1.9	103–1, 103–2, 103–3
Soudní žaloby za protisoutěžní chování, antimonopolní a monopolní praktiky	Počet	1	1	1	206–1		SDG 16.3
Manažerský přístup GRI 207	–	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	103–1, 103–2, 103–3
Přístup k daním	–	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	207–1		SDG 1.1 SDG 1.3 SDG 10.4 SDG 17.1 SDG 17.3
Správa daní, kontrola a řízení rizik	–	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	207–2		SDG 1.1 SDG 1.3 SDG 10.4 SDG 17.1 SDG 17.3
Zapojení stakeholderů a řízení rizik souvisejících s daněmi		Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	Kap. 5.4.3	207–3		SDG 1.1 SDG 1.3 SDG 10.4 SDG 17.1 SDG 17.3

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Daňové výkaznictví podle jednotlivých zemí – ČR	mld. Kč	45,4	20,0	5,2	207–4		Celkové zaplacené daně podle zemí za významné lokality	SDG 1.1 SDG 1.3 SDG 10.4 SDG 17.1 SDG 17.3
Daňové výkaznictví podle jednotlivých zemí – zahraničí	mld. Kč	0,4	0,2	0,2	207–4		Celkové zaplacené daně podle zemí za významné lokality	SDG 1.1 SDG 1.3 SDG 10.4 SDG 17.1 SDG 17.3
Manažerský přístup GRI 301	–	Kap. 3.6.2	Kap. 3.2.3	N/A	103–1, 103–2, 103–3
Neobnovitelné suroviny: paliva (množství) – černé uhlí	kt, mil. m3 (plyny)	1 298	1 744	1 864	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (množství) – hnědé uhlí a lignit	kt, mil. m3 (plyny)	11 340	12 469	12 434	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (množství) – zemní plyn	kt, mil. m3 (plyny)	477	541	696	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (množství) – diesel, lehký topný olej	kt, mil. m3 (plyny)	3,72	2,63	3,07	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (množství) – těžký topný olej, mazut	kt, mil. m3 (plyny)	1,74	2,94	2,36	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (množství) – uran	kt, mil. m3 (plyny)	0,08	0,07	0,07	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (energie) – černé uhlí	PJ	26	33	36	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (energie) – hnědé uhlí a lignit	PJ	131	143	143	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (energie) – zemní plyn	PJ	17	19	24	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (energie) – diesel, lehký topný olej	PJ	0,14	0,11	0,13	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (energie) – těžký topný olej, mazut	PJ	0,07	0,13	0,10	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: paliva (energie) – uran	PJ	317	287	289,00	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Obnovitelné suroviny: paliva (množství) – pevná biopaliva	kt, mil. m3 (plyny)	896	912	1 115	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Obnovitelné suroviny: paliva (množství) – kapalná biopaliva	kt, mil. m3 (plyny)	0,00	0,00	0,23	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Obnovitelné suroviny: paliva (množství) – bioplyn	kt, mil. m3 (plyny)	18,00	0	1,13	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Obnovitelné suroviny: paliva (energie) – pevná biopaliva	PJ	9,90	10,4	12,4	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Obnovitelné suroviny: paliva (energie) – kapalná biopaliva	PJ	0,00	0,00	0,01	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Obnovitelné suroviny: paliva (energie) – bioplyn	PJ	0,40	0,00	0,04	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: ostatní (množství) – vápenec	kt	661	757	720	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: ostatní (množství) – vápno	kt	34	28	41	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: ostatní (množství) – močovina	kt	0,01	0,03	1,08	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Neobnovitelné suroviny: ostatní (množství) – čpavková voda	kt	2,05	1,5	0,50	301–1			SDG 8.4 SDG 12.2
Manažerský přístup GRI 302	–	Kap. 3.6.3	Kap. 3.5.7	Kap. 3.5.7	103–1, 103–2, 103–3
Celková vyrobená elektřina	GWh	46 269	54 302	56 0082)		IF–EU– 000.D
Celková vyrobená elektřina, procentuálně na regulovaných trzích	%	0	0	0		IF–EU– 000.D
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – jaderná energie	%	59,1	57,1	54,9		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – vodní energie	%	4,6	3,9	4,5		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – fotovoltaika	%	0,3	0,3	0,2		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – větrná energie	%	0,7	0,5	1,1		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – uhlí	%	30,0	32,3	32,1		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – zemní plyn	%	3,9	4,5	5,6		IF–EU– 000.D		SDG 7.2

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – biomasa	%	1,4	1,4	1,6		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Celková vyrobená elektřina, procentuálně dle hlavních zdrojů – bioplyn	%	0,0	0,0	0,0		IF–EU– 000.D		SDG 7.2
Nákup na velkoobchodním trhu s elektřinou	GWh	73 564	132 898	223 0662)		IF–EU– 000.E
Manažerský přístup GRI 303	–	Kap. 3.4	Kap. 3.3.1	Kap. 3.3.1	103–1, 103–2, 103–3
Interakce s vodou jako sdíleným zdrojem	–	Kap. 3.4	Kap. 3.3.1	Kap. 3.3.1	303–1			SDG 6.3 SDG 6.A SDG 6.B SDG 12.4
Řízení dopadů souvisejících s vypouštěním vody	–	Kap. 3.4	Kap. 3.3.1	Kap. 3.3.1	303–2			SDG 6.3 SDG 13.1
Skladování zásob vody ve vodních dílech Homole	tis. m3	427	427	N/A	303–5
Skladování zásob vody ve vodních dílech Dalešice	tis. m3	16 150	16 150	N/A	303–5
Skladování zásob vody ve vodních dílech Dlouhé stráně	tis. m3	2 720	2 720	N/A	303–5
Počet případů nedodržení předpisů v souvislosti s povoleními, normami a předpisy týkajícími se množství a/ nebo kvality vody	Počet	0	2	0		IF–EU– 140a.2		SDG 3.9 SDG 6.3 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 12.4 SDG 12.5
Popis rizik v oblasti vodního hospodářství a diskuse o strategiích a postupech ke zmírnění těchto rizik	–	Kap.3.4	Kap. 3.3.1	Kap. 3.3.1		IF–EU– 140a.3		SDG 3.9 SDG 6.3 SDG 6.5 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 12.4 SDG 12.5
Manažerský přístup GRI 304	–	Kap.3.5	Kap. 3.3.2	Kap. 3.3.2	103–1, 103–2, 103–3
Provozy v chráněných územích	–	Kap. 7	Kap. 8	Kap. 6.3	304–1		Využití půdy a ekologická citlivost	SDG 6.6 SDG 15.1 SDG 15.5
Prokazatelné vlivy na biodiverzitu	–	Kap. 3.5, 7	N/A	Severočeské doly,	Kap. 3.3.2	304–2
Chráněná nebo obnovená území	–	Kap. 7	Kap. 8	Kap. 6.3	304–3			SDG 6.6 SDG 15.1 SDG 15.5
Druhy uvedené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN či národně chráněné druhy s biotopem v oblasti ovlivněné provozem	–	Kap. 3.5, 7	Kap. 8	N/A	304–4			SDG 6.6 SDG 14.2 SDG 15.1 SDG 15.5
Manažerský přístup GRI 305	–	Kap 3.2	Kap. 3.1	Kap. 3.1	103–1, 103–2, 103–3
Diskuse o dlouhodobé a krátkodobé strategii nebo plánu řízení: Scope 1, cíle snižování emisí analýza výkonnosti v porovnání s těmito cíli	–	Kap. 3.2, 5.2	Kap. 3.1, 5.2	Kap. 3.1, 5.2		IF–EU– 110a.3		SGD 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3
Zamezené emise skleníkových plynů	t CO2e	28 372 069	27 389 141	27 954 578	305–5			SDG 13.1
Zamezené emise skleníkových plynů – jaderné zdroje	t CO2e	25 383 391	24 760 477	24 630 558	305–5			SDG 13.1 SDG 14.3 SDG 15.2
Zamezené emise skleníkových plynů – obnovitelné zdroje energie	t CO2e	2 390 472	2 014 019	2 605 076	305–5			SDG 13.1 SDG 14.3 SDG 15.2
Zamezené emise skleníkových plynů – biomasa	t CO2e	598 206	614 645	718 944,00	305–5			SDG 13.1 SDG 14.3 SDG 15.2
Emise spojené s dodávkou elektřiny (prodej B2B a B2C)	t CO2e	5 799 423	5 755 474	7 672 1093)		IF–EU– 110a.2		SGD 7.B SDG 8.4 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 13.3
Látky poškozující ozonovou vrstvu – výroba, import a export	t CFC–11e	0,00	0,00	0,00	305–6			SDG 3.9 SDG 12.4
Manažerský přístup GRI 306	–	Kap.3.6.1	Kap.3.2.4	Kap. 3.2.2	103–1, 103–2, 103–3

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Produkce odpadů a významné dopady související s odpady	–	Kap. 3.6.1	Kap. 3.2.4	Kap. 3.2.2	306–1			SDG 3.9 SDG 6.3 SDG 6.6 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5
Řízení významných dopadů souvisejících s odpady	–	Kap. 3.6.1	Kap. 3.2.4	Kap. 3.2.2	306–2			SDG 3.9 SDG 6.3 SDG 8.4 SDG 11.6 SDG 12.4 SDG 12.5
Množství zbytků po spalování uhlí	kt	4 567,00	5 099	5 048		IF–EU– 150a.1		SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 12.5
Recyklované zbytky po spalování uhlí	%	99,70	99,86	99,60		IF–EU– 150a.1		SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 12.5
Úložiště zbytků po spalování uhlí	Počet	0,00	0	0		IF–EU– 150a.2		SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 12.2 SDG 12.5
Manažerský přístup GRI 308	–	Kap. 5.4.2	Kap. 5.4.2	Kap. 5.4.2.1	103–1, 103–2, 103–3
Noví dodavatelé, kteří byli přezkoumáváni pomocí environmentálních kritérií	–	Kap. 5.4.2.1	Kap. 5.4.2.1	Kap. 5.4.2.1	308–1
Nepříznivé environmentální dopady v dodavatelském řetězci	Počet	0	0	2	308–2
Manažerský přístup GRI 401	–	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	103–1, 103–2, 103–3
Počet nových zaměstnanců	Osoby	3 775	2 889	2 935	401–1		Absolutní počet a míra zaměstnanosti	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle věku: ≤29 let	Osoby	1230	973	1 138	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle věku: 30–49 let	Osoby	1 893	1 366	1 336	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle věku: ≥50 let	Osoby	652	550	461,00	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Procento nových zaměstnanců dle věku: ≤29 let	%	33,3	27,7	29,00	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Procento nových zaměstnanců dle věku: 30–49 let	%	12,9	9,8	10,00	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Procento nových zaměstnanců dle věku: ≥50 let	%	5,3	4,9	4,30	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle pohlaví – ženy	Osoby	940	800	846	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle pohlaví – muži	Osoby	2 835	2 089	2 089	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Procento nových zaměstnanců dle pohlaví – ženy	%	14,6	13,2	14,7	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Procento nových zaměstnanců dle pohlaví – muži	%	11,8	9,2	9,4	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle regionu – ČR	Osoby	2 735	2 198	1 991	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3
Počet nových zaměstnanců dle regionu – zahraničí	Osoby	1 040	691	944	401–1			SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6 SDG 10.3

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Procento nových zaměstnanců dle regionu – ČR	%	11,0	9,2	8,8	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento nových zaměstnanců dle regionu – zahraničí	%	18,4	14,4	18	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr	Osoby	2 850	2 748	2 883	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle věku: ≤29 let	Osoby	633	579	647	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle věku: 30–49 let	Osoby	1 209	1 103	1 122	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle věku: ≥50 let	Osoby	1 008	1 066	1 114	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle věku: ≤29 let	%	17,1	16,5	16,5	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle věku: 30–49 let	%	8,3	7,9	8,4	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle věku: ≥50 let	%	8,2	9,4	10,4	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle pohlaví – ženy	Osoby	707	739	721	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle pohlaví – muži	Osoby	2 143	2 009	2 162	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle pohlaví – ženy	%	11,0	12,2	12,5	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle pohlaví – muži	%	8,9	8,9	9,7	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle regionu – ČR	Osoby	2 025	2 172	1 939	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Počet zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle regionu – zahraničí	Osoby	825	576	944	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle regionu – ČR	%	8,1	9,1	8,5	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Procento zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr dle regionu – zahraničí	%	14,6	12	17,82	401–1	SDG 10.3	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 8.6
Benefity běžně poskytované zaměstnancům na plný úvazek	–	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	401–2		SDG 3.2 SDG 5.4 SDG 8.5
Nárok na čerpání rodičovské dovolené	–	Dle české legislativy mají nárok na čerpání rodičovské dovolené všichni zaměstnanci. V zahraničí se společnosti Skupiny ČEZ řídí místní legislativou.	Dle české legislativy mají nárok na čerpání rodičovské dovolené všichni zaměstnanci. V zahraničí se společnosti Skupiny ČEZ řídí místní legislativou.	Dle české legislativy mají nárok na čerpání rodičovské dovolené všichni zaměstnanci. V zahraničí se společnosti Skupiny ČEZ řídí místní legislativou.	401–3		SDG 5.1 SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců s nárokem na čerpání rodičovské dovolené dle pohlaví – ženy	Osoby	1 184	614	N/A	401–3		SDG 5.4 SDG 8.5

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SDG
Počet zaměstnanců s nárokem na čerpání rodičovské dovolené dle pohlaví – muži	Osoby	4 639	1 524	N/A	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců na rodičovské dovolené dle pohlaví – ženy	Osoby	568	573	602	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců na rodičovské dovolené dle pohlaví – muži	Osoby	24	25	30	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců, kteří se vrátili do práce po ukončení rodičovské dovolené dle pohlaví – ženy	Osoby	124	106	75	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců, kteří se vrátili do práce po ukončení rodičovské dovolené dle pohlaví – muži	Osoby	33	37	24	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců, kteří se vrátili do práce po ukončení rodičovské dovolené a byli stále zaměstnáni 12 měsíců po návratu dle pohlavíf) – ženy	Osoby	140	109	N/A	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Počet zaměstnanců, kteří se vrátili do práce po ukončení rodičovské dovolené a byli stále zaměstnáni 12 měsíců po návratu dle pohlavíf) muži	Osoby	212	42	N/A	401–3	SDG 5.4 SDG 8.5
Celkový počet zaměstnanců s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech	Osoby	37 603	6 513	6 304	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle regionu – ČR	Osoby	6 059	5 766	5 581	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle regionu – zahraničí	Osoby	1 125	747	723	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle regionu – ČR	%	19,9	20,1	19,90	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle regionu – zahraničí	%	3,7	2,6	2,60	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle kategorie zaměstnanců – vedoucí	Osoby	875	797	749	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle kategorie zaměstnanců – řadoví zaměstnanci	Osoby	6 309	5 716	5 555	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle kategorie zaměstnanců – vedoucí	%	2,9	2,8	2,7	G4–EU15
Zaměstnanci s nárokem na odchod do starobního důchodu v následujících 10 letech dle kategorie zaměstnanců – řadoví zaměstnanci	%	20,7	19,9	19,80	G4–EU15
Manažerský přístup GRI 402	–	Kap. 4.3.1	VFZ str. 141 Kap. 4.3.1	Kap. 4.3.1	103–1, 103–2, 103–3
Minimální ohlašovací lhůty týkající se provozních změn	Dny	30	30	30	402–1	SDG 8.8
Manažerský přístup GRI 403	–	Kap. 4.3.7	Kap. 4.3.6	Kap. 4.3.5	103–1, 103–2, 103–3
Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců	–	Kap. 4.3.7.1	Kap. 4.3.6.1	Ano. Stanoveno kolektivními smlouvami.	403–1	SDG 8.8
Procesy používané k identifikaci nebezpečí souvisejících s prací a pravidelné i nepravidelné posuzování rizik a nastavení systému řízení k odstranění nebezpečí a minimalizaci rizik	–	Kap. 4.3.7.1	Kap. 4.3.6.1	Nastavení a provádění kontrol, identifikace nebezpečí – zjištění (neshoda), vypořádání neshody formou nápravného opatření. Pravidelná kontrola interního auditu.	403–2	SDG 8.8
Způsoby péče o zdraví, které přispívají k odstranění nebezpečí či minimalizaci rizik, zajištění kvality této péče a usnadnění přístupů zaměstnanců a pracovníků dodavatelů k ní	–	Kap. 4.3.7.2	Kap. 4.3.6.2	Kap. 4.3.5	403–3	SDG 8.8
Možnosti zapojení zaměstnanců a pracovníků dodavatelů do tématu BOZP v organizaci	–	Kap. 4.3.7.2	Kap. 4.3.6.2	Kap. 4.3.5	403–4	SDG 8.8 SDG 16.7

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Způsoby (prezenční školení, e–learning), témata a frekvence školení BOZP	–	Kap. 4.3.7.2	Kap. 4.3.6.2	Kap. 4.3.5	403–5		SDG 8.8
Usnadnění přístupu zaměstnanců ke zdravotní péči, která nesouvisí s výkonem práce	–	Kap. 4.3.7.2	Kap. 4.3.6.2	Kap. 4.3.5	403–6	Bezpečnost a ochrana zdraví	SDG 3.3 SDG 3.5 SDG 3.7 SDG 3.8
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizacig)l)	Osoby	31 023	28 039	27 816	403–8		SDG 8.8
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizacig)l)	%	100	97,6	99,9	403–8		SDG 8.8
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizaci (interně auditovaný systém)g)l)	Osoby	27 038	23 096	24 863	403–8		SDG 8.8
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizaci (interně auditovaný systém)g)l)	%	87,2	80,4	89,2	403–8		SDG 8.8
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizaci (externě auditovaný nebo certifikovaný systém)h)l)	Osoby	21 624	16 312	20 060	403–8		SDG 8.8
Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizaci (externě auditovaný nebo certifikovaný systém)h)l)	%	69,7	56,8	72,0	403–8		SDG 8.8
Počet nemocí z povolání s následkem smrti – zaměstnanci	Počet	0	0	0	403–10	Well–Being (%)	SDG 3.3 SDG 3.4 SDG 3.9 SDG 8.8 SDG 16.1
Počet nemocí z povolání s následkem smrti – dodavatelé	Počet	0	0	0	403–10	Well–Being (%)	SDG 3.3 SDG 3.4 SDG 3.9 SDG 8.8 SDG 16.1
Počet nahlášených nemocí z povolání – zaměstnanci	Počet	7	0	0	403–10	Well–Being (%)	SDG 3.3 SDG 3.4 SDG 3.9 SDG 8.8 SDG 16.1
Počet nahlášených nemocí z povolání – dodavatelé	Počet	1	0	0	403–10	Well–Being (%)	SDG 3.3 SDG 3.4 SDG 3.9 SDG 8.8 SDG 16.1
Manažerský přístup GRI 404	–		Kap. 4.3.5 Kap. 4.3.2, 4.3.5	Kap. 4.3.2	103–1, 103–2, 103–3
Programy pro zvyšování dovedností a programy na podporu změny pracovních míst zaměstnanců	–	Kap. 4.3.5	Kap. 4.3.5	Kap. 4.3.4	404–2		SDG 8.2 SDG 8.5
Procentuální podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje dle pohlavíi) – ženy	%	79	81	100	404–3		SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Procentuální podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje dle pohlavíi) – muži	%	64	73	100	404–3		SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Procentuální podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje dle kategorie zaměstnancůi) – vedoucí	%	73	88	100	404–3		SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Procentuální podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje dle kategorie zaměstnancůi) – řadoví zaměstnanci	%	67	71	100	404–3		SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Průměrné náklady vynaložené na školení zaměstnance	Kč	8 648	5 894	3 965		Poskytnutá školení
Celkové náklady na školení zaměstnanců	mil. Kč	266,00	169,3	111,2
Manažerský přístup GRI 405	–	Kap. 4.3.1, 5.3	Kap. 4.3.1, 5.3	Kap. 5.3	103–1, 103–2, 103–3
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním	Osoby	583	569	557	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 5.5
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním	%	1,91	2,0	2,0	405–1	Diverzita a inkluze	SDG 5.1 SDG 5.5
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním dle pohlaví – ženy	Osoby	129	124	N/A			SDG 5.1 SDG 5.5
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním dle pohlaví – muži	Osoby	454	445	N/A			SDG 5.1 SDG 5.5

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	WEF	SDG
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním dle věku – ≤29 let	Osoby	14	21	N/A			SDG 5.1 SDG 5.5
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním dle věku – 30–49 let	Osoby	180	180	N/A			SDG 5.1 SDG 5.5
Zaměstnanci se zdravotním postižením/zdravotním znevýhodněním dle věku – ≥50 let	Osoby	389	368	N/A			SDG 5.1 SDG 5.5
Poměr základní mzdy žen a mužů – vedoucíc)	Poměr	0,91	0,90	0,882)	405–2	Rovnost v odměňování, Rozdíly v odměňování (%)	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Poměr základní mzdy žen a mužů – ostatní zaměstnancíc)	Poměr	0,94	0,94	N/A	405–2	Rovnost v odměňování, Rozdíly v odměňování (%)	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Poměr odměn žen a mužů – vedoucíj)	Poměr	0,91	0,90	0,92)	405–2	Rovnost v odměňování, Rozdíly v odměňování (%)	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Poměr odměn žen a mužů – ostatní zaměstnancij)	Poměr	0,89	0,90	N/A	405–2	Rovnost v odměňování, Rozdíly v odměňování (%)	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Odměňování zaměstnancůk)	Kč	Korporátní záležitosti Skupina ČEZ – O Společnosti (cez.cz)	Korporátní záležitosti Skupina ČEZ – O Společnosti (cez.cz)	Zpráva o odměňování za účetní období 2021 Skupina ČEZ – O Společnosti (cez.cz)		Odměňování	SDG 5.1 SDG 8.5 SDG 10.3
Celkový počet zaměstnanců bezprostředně podřízených řídicímu orgánu či členu řídicího orgánu dle pohlaví – ženy	Počet	141	163	111			SDG 8.5 SDG 10.3
Celkový počet zaměstnanců bezprostředně podřízených řídicímu orgánu či členu řídicího orgánu dle pohlaví – muži	Počet	549	523	555			SDG 8.5 SDG 10.3
Manažerský přístup GRI 406	–	Kap. 5.3 a 5.4.1.7	Kap. 5.3 a 5.4.1.7	Kap. 5.4.1.6	103–1, 103–2, 103–3
Potvrzené případy diskriminace a přijatá nápravná opatření	Počet	0	0	0	406–1	Diskriminace a obtěžování	SDG 5.1 SDG 8.8
Manažerský přístup GRI 407	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	103–1, 103–2, 103–3
Nahlášené případy diskriminace – NOVÉ	Počet	7	N/A	N/A	406–1	Diskriminace a obtěžování	SDG 5.1 SDG 8.8
Nahlášené případy diskriminace, které společnost přezkoumala – NOVÉ	Počet	7	N/A	N/A	406–1	Diskriminace a obtěžování	SDG 5.1 SDG 8.8
Nahlášené případy diskriminace, které společnost přezkoumala a které již nejsou předmětem šetření – NOVÉ	Počet	7	N/A	N/A	406–1	Diskriminace a obtěžování	SDG 5.1 SDG 8.8
Provozy a dodavatelé, kde může být ohroženo právo na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání	Počet	0	0	0	407–1	Riziko svobody sdružování a kolektivnáho vyjednávání	SDG 8.8
Manažerský přístup GRI 408	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	103–1, 103–2, 103–3
Provozy a dodavatelé vystavení značnému riziku případů dětské práce	Počet	1	0	0	408–1	Riziko výskytu dětské, nucené nebo povinné práce	SDG 5.2 SDG 8.7 SDG 16.2
Manažerský přístup GRI 409	–	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	Kap. 5.4.1	103–1, 103–2, 103–3
Provozy a dodavatelé vystavení značnému riziku případů nucené nebo povinné práce – provozy	Počet	1	0	0	409–1	Riziko výskytu dětské, nucené nebo povinné práce	SDG 5.2 SDG 8.7
Provozy a dodavatelé vystavení značnému riziku případů nucené nebo povinné práce – dodavatelé	Počet	0	1	0	409–1	Riziko výskytu dětské, nucené nebo povinné práce	SDG 5.2 SDG 8.7
Manažerský přístup GRI 413	–	Kap. 4.1	Kap. 4.1	Kap. 4.1	103–1, 103–2, 103–3
Provozy zapojené do místních komunit	–	Kap. 4.1	Kap. 3.3, 4.1	Kap. 4.1	413–1		SDG 1.4
Provozy se značnými skutečnými a potenciálními nepříznivými dopady na místní komunity	–	Kap. 4.1	Kap. 3.3, 4.1	Kap. 4.1	413–2		SDG 1.4

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF	SDG
Manažerský přístup GRI 414	–	Kap. 5.4.2	Kap. 5.4.2	Kap. 5.4.2.1	103–1, 103–2, 103–3
Noví dodavatelé, kteří byli přezkoumáváni pomocí sociálních kritérií	–	Kap. 5.4.2.1	Kap. 5.4.2.1	Kap. 5.4.2.1	414–1			SDG 5.2 SDG 8.8 SDG 16.1
Nepříznivé sociální dopady zjištěné v dodavatelském řetězci a učiněná opatření	Počet	0	0	0	414–2			SDG 5.2 SDG 8.8 SDG 16.1
Manažerský přístup GRI 415	–	Kap. 5.4.1.6	Kap. 5.4.1.6	Mateřská společnost ČEZ, a. s., nepřispívá žádným politickým uskupením.	103–1, 103–2, 103–3
Příspěvky politickým uskupením	–	Nepřispíváme žádným politickým uskupením.	Nepřispíváme žádným politickým uskupením.	Mateřská společnost ČEZ, a. s., nepřispívá žádným politickým uskupením.	415–1		Soulad strategie a politik vůči lobbingu	SDG 16.5
Manažerský přístup GRI 416	–	Kap. 4.4	Kap. 4.4	Kap. 4.4	103–1, 103–2, 103–3
Případy nedodržení předpisů týkající se dopadů výrobků a služeb na zdraví a bezpečnost	Počet	0	0	0	416–2			SDG 16.3
Manažerský přístup GRI 418	–	Kap. 5.4.4	Kap. 5.4.4	Kap. 5.4.4	103–1, 103–2, 103–3
Stížnosti z regulačních orgánů a třetích stran	Počet	5	3	0	418–1			SDG 16.1 SDG 16.3
Celkový počet zjištěných úniků, krádeží nebo ztrát údajů zákazníků	Počet	12	3	0	418–1			SDG 16.1 SDG 16.3
Počet domácností, průmyslových, institucionálních a komerčních zákaznických účtů	Million	3,80	3,80	3,80	G4–EU3
Počet obsluhovaných zákazníků: domácnosti	Počet	2 503 357	2 523 977	2 461 1194)		IF–EU– 000.A
Počet obsluhovaných zákazníků: komerční	Počet	311 894	300 693	272 0254)		IF–EU– 000.A
Počet obsluhovaných zákazníků: průmysl	Počet	9 726	10 052	7 1864)		IF–EU– 000.A
Celková dodaná elektřina zákazníkům: (1) domácnosti (2) komerční (3) průmysl (4) ostatní zákazníci – maloobchod (5) velkoobchodní zákazníci	–	VFZ str. 100	VFZ str. 97	VZ str. 85		IF–EU– 000.B
Délka nadzemních a kabelových vedeníl)	km	169 664	168 533	167 628	G4–EU4	IF–EU– 000.C
Délka nadzemních a kabelových vedeníl) – VVN	km	10 019	9 998	10 002	G4–EU4
Délka nadzemních a kabelových vedeníl) – VN	km	51 590	51 462	51 295	G4–EU4
Délka nadzemních a kabelových vedeníl) – NN	km	108 055	107 073	106 331	G4–EU4
Distribuční technické ztrátyl) ČEZ Distribuce	%	3,50	3,50	3,60	G4–EU12
Distribuční netechnické ztrátyl) ČEZ Distribuce	%	0,30	0,30	0,30	G4–EU12
Počet osob fyzicky nebo ekonomicky přemístěných a kompenzace v členění podle typu projektu	osoby	0	0	0	G4–EU22
Průměrná cena elektřiny pro: domácnosti	Kč/kWh	4,45	3,02	1,98		IF–EU– 240a.1		SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Průměrná cena elektřiny pro: komerční	Kč/kWh	4,13	2,99	1,82		IF–EU– 240a.1		SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Průměrná cena elektřiny pro: průmyslové zákazníky	Kč/kWh	4,12	N/A	N/A		IF–EU– 240a.1		SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Obvyklý měsíční účet za elektřinu pro domácnosti za 500 kWh dodané elektřiny za měsíc	Kč	4 430	3 550	2 650		IF–EU– 240a.2		SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Obvyklý měsíční účet za elektřinu pro domácnosti za 1,000 kWh dodané elektřiny za měsíc	Kč	7 000	5 070	3 760		IF–EU– 240a.2		SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení	Počet	4 768	4 231	7 282	G4–EU27	IF–EU– 240a.3		SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SASB	WEF SDG
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení – z toho odpojení 0–2 dní	Počet	2 036	1 384	1 300	G4–EU27	IF–EU– 240a.3	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení z toho odpojení 3–7 dní	Počet	1 255	1 503	1 766	G4–EU27	IF–EU– 240a.3	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení z toho odpojení 8–30 dní	Počet	1 141	982	2 426	G4–EU27	IF–EU– 240a.3	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení z toho odpojení 31–365 dní	Počet	336	362	1 790	G4–EU27	IF–EU– 240a.3	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Počet odpojení zákazníků od elektrické energie z důvodu neplacení z toho odpojení více než 1 rok	Počet	0	0	–	G4–EU27	IF–EU– 240a.3	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Procento opětovného připojení zákazníků do 30 dnů, ČEZ Distribuce	%	93	91	75		IF–EU– 240a.3	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
Diskuse o vlivu vnějších faktorů na cenovou dostupnost elektřiny pro zákazníky, včetně ekonomických podmínek na daném území	–	Kap. 4.4.1	Kap. 4.4.1	Kap. 4.4.1.1		IF–EU– 240a.4	SDG 7.1 SDG 9.1 SDG 11.1
System Average Interruption Frequency Index (SAIFI) – včetně kalamit a blackoutů ČEZ Distribuce	Počet	3,20	2,69	2,65	G4–EU28	IF–EU– 550a.2	SDG 1.5 SDG 13.1
System Average Interruption Frequency Index (SAIFI) – bez kalamit a blackoutů ČEZ Distribuce	Počet	2,26	1,88	1,85	G4–EU28	IF–EU– 550a.2	SDG 1.5 SDG 13.1
System Average Interruption Duration Index (SAIDI) – včetně kalamit a blackoutů ČEZ Distribuce	Minuty	298,83	307,47	327,57	G4–EU29	IF–EU– 550a.2	SDG 1.5 SDG 13.1
System Average Interruption Duration Index (SAIDI) – bez kalamit a blackoutů ČEZ Distribuce	Minuty	205,45	207,85	214,45	G4–EU29	IF–EU– 550a.2	SDG 1.5 SDG 13.1
Customer Average Interruption Duration Index (CAIDI) – včetně kalamit a blackoutů (ČEZ Distribuce)	Minuty	93,47	114,42	123,80		IF–EU– 550a.2	SDG 1.5 SDG 13.1
Customer Average Interruption Duration Index (CAIDI) – bez kalamit a blackoutů (ČEZ Distribuce)	Minuty	91,06	110,35	115,87		IF–EU– 550a.2	SDG 1.5 SDG 13.1
Počet a popis významných sporů souvisejících s využíváním půdy, zvykovými právy místních komunit a místních obyvatel	Počet	0	0	0	G4–MM6		SDG 1.4
Počet a procentuální podíl provozů – dolů, u nichž se plánuje úplné uzavření	–	Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice – ukončení těžby uhlí do roku 2038 v souladu s doporučením Uhelné komise	Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice – ukončení těžby uhlí do roku 2038 v souladu s doporučením Uhelné komise	Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice – ukončení těžby uhlí do roku 2038 v souladu s doporučením Uhelné komise	G4–MM10		SDG 15.5
Procento elektrického odběru obsluhovaného technologií chytrých sítí	%	85	85	85		IF–EU– 420a.2	SDG 7.1 SDG 8.4 SDG 9.1 SDG 9.2 SDG 9.4 SDG 11.2 SDG 11.B SDG 12.1 SDG 12.2
Popis úsilí o řízení jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti	–	'Kap.4.3.7.4	Kap. 4.3.6.4	Kap. 4.3.5.2		IF–EU– 540a.2	SDG 6.3 SDG 6.6 SDG 11.5 SDG 12.4
Počet případů nedodržení norem nebo předpisů v oblasti fyzické a/nebo kybernetické bezpečnosti	Počet	0	0	0		IF–EU– 550a.1	SDG 1.5 SDG 13.1
Výjezdy hasičů z jaderných elektráren ve spolupráci s IZS (integrovaný záchranný systém)	Počet	121	84	77
Požáry v jaderných elektrárnách	Počet	1	0	0
Výjezdy hasičů z klasických elektráren/ tepláren ve spolupráci s IZS (integrovaný záchranný systém)	Počet	21	22	18
Požáry v klasických elektrárnách/ teplárnách	Počet	2	4	1
Žádosti o připojení k odběru energie (ČEZ Distribuce)	Počet	108 020	130 478	144 688
Žádosti o připojení výroben a mikrozdrojů (ČEZ Distribuce)	Počet	63 069	70 212	16 191
Nedodržení zákonů a předpisů – počet případů	Počet	4	1	VZ str. 140	2–27		SDG 16.3

Ukazatel	Jednotka	2023	2022	2021	GRI	SDG
Nedodržení zákonů a předpisů – z toho případy, za něž byly uděleny sankce, pokuty	Počet	1	0	VZ str. 140	2–27	SDG 16.3
Nedodržení zákonů a předpisů – z toho případy, za něž byly uděleny nepeněžní sankce	Počet	0	0	VZ str. 140	2–27	SDG 16.3
Nedodržení zákonů a předpisů – zaplacené pokuty	Počet	4	2	N/A	2–27	SDG 16.3
Nedodržení zákonů a předpisů – z toho pokuty zaplacené za případy ze sledovaného období	Počet	0	0	N/A	2–27	SDG 16.3
Nedodržení zákonů a předpisů – z toho pokuty zaplacené za případy z předchozích období	Počet	4	2	N/A	2–27	SDG 16.3
Finanční hodnota zaplacených pokut	Kč	5 890 903	1 150 000	N/A	2–27	SDG 16.3
Finanční hodnota zaplacených pokut za případy ze sledovaného období	Kč	0	0	N/A	2–27	SDG 16.3
Finanční hodnota zaplacených pokut za případy z předchozích období	Kč	5 890 903	1 150 000	N/A	2–27	SDG 16.3
Bezpečnostní personál vyškolený v oblasti lidských práv	–	Kap.4.3.3	Kap. 4.3.3	N/A	410–1	SDG 16.1
Případy porušování práv původních obyvatel	Počet	0	0	N/A	411–1	SDG 1.4 SDG 11.4 SDG 15.6 SDG 16.6
Podíl výdajů na místní dodavatele	%	99	92	N/A	204–1	SDG 8.3

a) Více detailů o ostatních zemích lze nalézt ve Výroční zprávě Skupiny ČEZ.

b) Všichni členové dozorčí rady ČEZ, a. s., podepisují čestné prohlášení o splnění kritérií nezávislosti člena dozorčí rady, jehož obsah je v souladu s doporučením Komise č. 2005/162/ES ze dne 15. února 2005. V prohlášení členové buď potvrdí svou úplnou nezávislost, nebo uvedou, proč nemohou být považováni za nezávislé. Rozdíl v celkovém počtu členů dozorčí rady mezi roky 2021 a 2022 je způsoben 1 neobsazenou pozicí ke konci roku 2022.

c) Údaje zahrnují ČEZ, a. s., a dceřiné společnosti, jimž ČEZ, a. s., zpracovává mzdy a odměny.

d) Od roku 2022 se sjednotila metodika pro vykázání rozsahu pokrytí zaměstnanců, jichž se týkají kolektivní smlouvy.

e) 1) Údaje zahrnují ČEZ, a. s., a dceřiné společnosti, jimž ČEZ, a. s., zpracovává mzdy a odměny. 2) Výši minimální mzdy pro jednotlivé roky stanovuje vláda ČR. f) Data zahrnují také zaměstnance, kteří nastoupili na další rodičovskou dovolenou během 12 měsíců po návratu z předchozí rodičovské dovolené.

g) Od roku 2021 se sjednotila metodika pro vykázání rozsahu pokrytí zaměstnanců systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

h) Použité standardy pro certifikaci: ISO 45001:2018, certifikace prováděná akreditovanými certifikačními orgány, Národní program Bezpečný podnik 2017

(osvědčení vydává Státní úřad inspekce práce na základě provedeného auditu).

i) Od roku 2022 se sjednotila metodika pro vykazování zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje.

j) 1) Údaje zahrnují ČEZ, a. s., a dceřiné společnosti, jimž ČEZ, a. s., zpracovává mzdy a odměny. 2) V celkovém odměňování není zahrnuta složka profit share vyplácená v útvaru Trading, která je plně závislá na dosažených obchodních výsledcích jednotlivých zaměstnanců tohoto útvaru. Výpočet složky profit share je jednotný pro všechny zaměstnance útvaru Trading a parametry vstupující do výpočtu jsou genderově neutrální. k) Data zahrnují zaměstnance ČEZ, a. s.

l) Data zahrnují zaměstnance ČEZ, a. s., pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci, ale jejichž práce je řízena společností nejsou zahrnuti z důvodu nekompletnosti dat

1) Pro 148 zaměstnanců nejsou dostupná data pro druh pracovního poměru a typ úvazku, více informací v Sekci 4.3.1.

2) Data opravena.

3) Data přepočtena a opravena s využitím koeficientů GWP podle IPCC Šesté hodnotící zprávy pro 100letý časový horizont.

4) Údaje zahrnují koncové zákazníky v ČR a Maďarsku k 31. 12. 2021. V ostatních zemích byl prodej elektřiny koncovým zákazníkům v průběhu 2021 ukončen popř. zákaznické portfolio prodáno.

Nové číslo – kolektivní smlouvy, vysvětlení, proč pokles Procentuální podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje ženy/muži – vysvětlit, proč pokles

160

7.3. Ukazatele biodiverzity

GRI standarts – disclosures

304– 1

BIODIVERSITY Společnosti v místě či v blízkosti chráněných území a s potenciálním dopadem na ně

Provozovny v chráněných územích nebo v územích s vysokou biodiverzitou nebo na tyto území navazující

Skutečnost za rok 2023 Poznámka

Název, Lokace	Centrum	50.1775539N, 14.3584331E	Skalnaté srázy na pravém břehu Vltavy o rozloze
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	výzkumu Řež s.r.o., UJV Řež, a.s.	NPR Větrušická rokle (50 m), PPk Dolní Povltaví (v místě)	přes 24 ha. Nachází se zde teplomilná společenstva skalních stepí na skalních výchozech ve stěně vltavského kaňonu. Nalezneme zde i jeden z největších souvislých výchozů spilitů.
Plocha provozovny Význam z hlediska biodiverzity Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		3,14 km2
		terestrický ekosystém
		NPR Větrušická rokle, PPk Dolní Povltaví
Název, Lokace	AZ KLIMA a.s.	48.8538069N, 16.6983253E	Závod firmy AZ KLIMA a. s. je umístěn v CHKO Pálava
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou		CHKO Pálava, Ptačí oblast (v místě), PR Milovická stráň (cca 480m)	charakterictické pro své cenné biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů, které jsou vyvinuty na vápencových kopcích Pavlovských
Plocha provozovny		0,00039 km2	vrchů. Na území CHKO byla v roce 2004 vyhlášena
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace např.: čápa bílého, strakapouda prostředního nebo
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		CHKO Pálava, PR Milovická stráň, Ptačí oblast	orla mořského. Na území CHKO se nachází přírodní rezervace Milovická stráň (cca 480m od závodu). Jedná se o cenné lesní, lesostepní a stepní fytocenózy s výskytem vzácných druhů.
Název, Lokace	Škoda JS, a.s.	49.8027894N, 13.3951944E	Předmětem ochrany PP Doubí je zbytek borové
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou		PP Doubí (150m)	doubravy tvořené i dvěstěletými duby a pískovcová konkrece. Dané území je významné z hlediska výskytu některých druhů hmyzu vázaných na přestárlé listnaté porosty.
Plocha provozovny		0,335 km2
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		PP Doubí
Název, Lokace	ČEZ, a. s. – Elektrárna	49.9074650N, 18.4644908E	Elektrárna se nachází v těsném sousedství PP Nivy
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	Dětmarovice	v těsném sousedství	Olše – Věřňovice. Jedná se o území nivy řeky Olše s bývalými meandry a zachovalou říční terasou, s vyvinutou převážně liniovou doprovodnou vegetací a měkkým luhem v místech bývalých meandrů.
Plocha provozovny		0,4 km2	Vyskytují se zde i zbytky rybničních hrází s porosty
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	starých stromů. Území je biotopem vzácného brouka páchníka hnědého a také kuňky žlutobřiché. Území
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		PP Niva Olše – Věřňovice, Ptačí oblast Heřmanský stav–Odra– Poolší, NATURA 2000	je zařazeno mezi evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy NATURA 2000. Předmětem ochrany ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší jsou populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro tyto druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.
Název, Lokace	ČEZ, a.s. – složiště Zbrod	48.8475000N, 17.1200000E	Složiště je součástí Evropsky významné lokality –
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	Elektrárny Hodonín	v místě	Hodonínská Dúbrava. Předmětem ochrany jsou lesní porosty tvořené společenstvy doubrav, dubohabřin, jasanovo–olšových luhů a vzácné/ohrožené druhy rostlin a živočichů. Z živočichů se jedná například
Plocha provozovny		0,266 km²	o přástevník kostivalový, netopýra černého, kuňku
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	obecnou, roháče obecného. Z rostlin pak například o kostřavu ametystovou či řeřišnici malokvětou. Půdní
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		Evropsky významná lokalita dle směrnice 92/43/EHS	prostředí je tvořeno vátými písky.

BIODIVERSITY disclosures	Společnosti v místě či v blízkosti chráněných území a s potenciálním dopadem na ně	Skutečnost za rok 2023	Poznámka
Název, Lokace	Severočeské doly a.s. –	50.4166744N, 13.3648244E	Severní hranice dobývacího prostoru Tušimice se
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	Doly Nástup Tušimice	EVL a PP Černovice (860 m), EVL Pražská pole (456 m), PP Střezovská rokle (940m)	nachází zhruba 860m od Evropsky významné lokality Černovice. Jedná se o zachovalý ostrov původních dubových porostů v jinak intenzivně využívané krajině
Plocha provozovny		24 km2	a refugium xylofágního hmyzu – roháče obecného. Ve vzdálenosti 456m od severovýchodní hranice
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	DP Tušimice se nachází Evropsky významná lokalita Pražská pole. Lokalita je cenným územím s přírodě
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		Evropsky významné lokality dle směrnice 92/43/EHS, PP Černovice, PP Střezovská rokle	blízkými biotopy, které se vyvinuly přirozeným vývojem v souvislosti s přítomností zamokřených ploch a mělkých vodních ploch. Vyskytuje se zde řada ohrožených druhů organismů (čolek velký, kuňka obecná a vážka jasnoskvrnná). Svahy a vrchní partie Přírodní pamatky Střezovská rokle porůstají teplomilné stromy a keře, na dně rokle s periodickou vodotečí se uplatňují rostliny vlhkomilné. Vyskytuje se zde řada ruderálních a kulturních rostlin (např. kosatec žlutý, kociánek dvoudomý, vemeník dvoulistý, zeměžluč hořká). Přírodní památka Černovice – zachovalý původní dubový porost s křovinným lemem a poměrně chudým bylinným patrem. Předmětem ochrany je místní populace roháče obecného.
Název, Lokace	ČEZ Energetické	49.7793717N, 16.9308672E	Ve vzdálenosti 753m od provozovny se nachází EVL
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	služby, s.r.o. – Výtopna 13,5MW EH Mohelnice	Litovelské Pomoraví (753m)	Litovelské Pomoraví. Jedná se o jedinečnou ukázku přirozené aluviální krajiny v jinak převážně intenzivně zemědělsky využívaném Hornomoravském úvalu. Zahrnuje lužní lesy, nivní louky a z důvodů arondace
Plocha provozovny		0,000736 km2	hranic i nezbytnou část polností. Území je bohaté
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	i po stránce zoologické, na území se vyskytuje množství chráněných i kriticky ohrožených druhů.
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		EVL, Ptačí oblast	Část hranic kopíruje hranice CHKO Litevské Pomoraví, v severovýchodní a jihozápadní části zahrnuje větší či menší úseky mimo CHKO. Předmětem ochrany jsou bobr evropský, čolek velký, klínatka rohatá, kuňka ohnivá, modrásek bahenní, netopýr černý, ohniváček černočárný, svinutec tenký a vydra říční.
Název, Lokace	ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.– Fotovoltaická (solární) elektrárna Ralsko	v těsném sousedství: 50.5806847N, 14.7943194E 50.6016053N, 14.8890033E 50.5762581N, 14.8462844E 50.6090408N, 14.8864364E 50.6086647N, 14.8818739E cca 570m od CHKO: 50.6410644N, 14.7258558E	Fotovoltaická elektrárna RA1 jih se nachází v těsném sousedství s CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Oblast je jedinečná svojí geomorfologií – ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce, neovulkanické vrchy, skalní města a kaňonovitá údolí, přirozeně se meandrující tok řeky Ploučnice a údolí potoků Liběchovky a Pšovky. Předmětem ochrany je například střevičík pantoflíček, vláskatec tajemný
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou		navazující (v těsném sousedství s hranicí CHKO)	a vrkoč bažinný.
Plocha provozovny		1,234 km2
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		CHKO Kořínsko – Máchův kraj
Název, Lokace	ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. – Vodní	49.1919400N, 13.2073403E	VE Černé jezero leží v CHKO Šumava, která je zároveň vyhlášena jako ptačí oblast. Předmětem ochrany ptačí
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elektrárna Černé jezero	CHKO Šumava (v místě), Ptačí oblast (v místě), PR Brčálnické mokřady (cca 400m)	oblasti jsou populace např.: jeřábka lesního, tetřeva hlušce, chřástala polního a čápa černého. Zhruba 400m od VE Černé jezero se nachází PR Brčálnické
Plocha provozovny		0,002 km2	mokřady rozkládající se v údolí horního toku řeky Úhlavy. Důvodem ochrany jsou dynamicky a samovolně
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	se vyvíjející bylinná i dřevinná společenstva.
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		CHKO Šumava, Ptačí oblast, PR Brčálnické mokřady
Název, Lokace	ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. – Vodní	49.8768100N, 15.8143675E	VE Práčov je umístěna v CHKO Železné hory, pro kterou jsou typické náhlé přechody mezi jednotlivými
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elektrárna Práčov	CHKO Železné hory (v místě), PR Strádovské Peklo (v těsné blízkosti)	typy krajiny. Dominantou je zlomový hřeben táhnoucí se ze Saska. V těsné blízkosti elektrárny se nachází PR Strádovské Peklo. Jedná se o komplex přirozených
Plocha provozovny		0,004 km2	suťových lesů s ohroženými druhy rostlin a živočichů.
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		CHKO Železné hory, PR Strádovské Peklo
Název, Lokace	ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. – Vodní	50.6384647N, 14.0463122E	V místě provozu VE Střekov se rozprostírá CHKO České Středohoří. CHKO České středohoří
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elektrárna Střekov	v místě	rozprostírající se po obou březích dolního toku české části Labe svými specifickými přírodními podmínkami je jednou z nejbohatších oblastí na množství druhů
Plocha provozovny		0,009 km2	rostlin a živočichů v ČR.
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém
Význam z hlediska biodiverzity –		CHKO České středohoří

legislativní statut

BIODIVERSITY	Společnosti v místě či v blízkosti chráněných území a s potenciálním dopadem na ně	Skutečnost za rok 2023	Poznámka
Název, Lokace	ČEZ Obnovitelné	49.1055433N, 13.4931219E	VE Vydra leží v CHKO Šumava, která je vyhlášena také
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	zdroje, s.r.o. – Vodní elektrárna Vydra	v místě	jako ptačí oblast. Předmětem ochrany této oblasti jsou populace druhů např.: tetřeva hlušce, čápa černého, kulíška nejmenšího a sýce rousného. Na území NP Šumava se nachází slatě, rašeliniště a karová jezera,
Plocha provozovny		0,004 km2	která jsou domovem desítek ohrožených druhů rostlin
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	a živočichů (např.: rysa ostrovida, tetřeva hlušce, vydry říční, mihule potoční či netopýra velkého). Nacházejí se
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		CHKO Šumava, Národní park Šumava, Ptačí oblast	zde i endemické rostliny (oměj šalamounek, hořeček mnohotvarý český, prstnatec májový rašelinný) a živočichové (střevlík Šumavy Oreonebria castanea sumavica).
Název, Lokace	ČEZ Obnovitelné zdroje,	49.1097456N, 13.4925286E	VE Čeňkova pila se nachází v CHKO Šumava, ta je
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	s.r.o. – Vodní elektrárna Čeňkova pila	v místě	vyhlášena zároveň jako ptačí oblast. Předmětem ochrany této oblasti jsou populace druhů např.: tetřeva hlušce, čápa černého, kulíška nejmenšího a sýce
Plocha provozovny		0,0002 km2	rousného. Na území NP Šumava se nachází slatě, rašeliniště a karová jezera, která jsou domovem desítek
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	ohrožených druhů rostlin a živočichů (např.: rysa
Význam z hlediska biodiverzity –		CHKO Šumava, Národní park	ostrovida, tetřeva hlušce, vydry říční, mihule potoční či netopýra velkého). Nacházejí se zde i endemické
legislativní statut		Šumava, Ptačí oblast	rostliny (oměj šalamounek, hořeček mnohotvarý český, pstrnatec májový rašelinný) a živočichové (střevlík Šumavy Oreonebria castanea sumavica).
Název, Lokace	ČEZ, a.s. – Vodní	48.6262486N, 14.3044675E	Vodní elektárna Lipno II se nachází v těsné blízkosti
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elektrárna Lipno II	Vyšebrodsko (cca 50m)	Přírodního parku Vyšebrodsko. Jedná se o oblast s chladnějším klimatem, jeho nadmořská výška se zde pohybuje v rozmezí 535 m.n.m. až 1038 m.n.m. (podhorská až horská oblast). Většinu území tvoří lesní
Plocha provozovny		0,003154 km2	smrkové porosty s výjimkou porostů bučin v přírodní
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	památce Medvědí hora a Uhlířský vrch a části doubrav v okolí Vyššího Brodu. Na území tohoto přírodního
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		Přírodní park Vyšebrodsko	parku se nachází tři maloplošná chráněná území a na jeho severní hranici navazuje Národní přírodní rezervace Čertova stěna–Luč.
Název, Lokace	ČEZ, a.s. – Vodní	49.1026164N, 16.1807689E	VE Mohelno navazuje na PR Mohelenská hadcová step,
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elektrárna Mohelno	navazující	která je charakteristická přirozenými lesními porosty, které především tvoří společenstva suťových lesů a hadcových teplomilných doubrav, společenstva
Plocha provozovny		0,012992 km2	úzkolistých suchých trávníků a subpanonských skalních trávníků, štěrbinová vegetace skal a drolin
Význam z hlediska biodiverzity Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		terestrický ekosystém NPR Mohelenská hadcová step	a skalní vegetace. Mezi vzácné a ohožené druhy rostlin rostoucích na tomto území patří podmrvka hadcová, mezi živočichy pak sysel obecný a přástevník kostivalový.
Název, Lokace	ČEZ, a.s. – Vodní	50.0854433N, 17.1798000E	CHKO Jeseníky se rozprostírají v severovýchodní části
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elekrárna Dlouhé stráně	v místě	České republiky, v oblasti, kde se nachází i Vodní elekrárna Dlouhé stráně. Hlavním předmětem ochrany CHKO Jeseníky je komplex subalpínských biotopů
Plocha provozovny		0,289718 km2	nejvyšších poloh Jeseníků a zachovalé horské smrčiny a rašeliniště. Nachází se zde chráněné druhy živočichů
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém	a rostlin, dokonce tu lze nalézt i druhy endemické
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		CHKO Jeseníky, Ptačí oblast Jeseníky	(z fauny se jedná například o okáče horského a z flóry zvonek jesenický). Ptačí oblast Jeseníky pokrývá více než 70% CHKO Jeseníky a byla vyhlášena za účelem ochrany chřástala polního a jeřábka lesního.
Název, Lokace	ČEZ, a.s. – Vodní	49.8243481N, 14.4341489E	V místě provozu elekrárny se nachází Přírodní park
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	elekrárna Slapy	v místě	Střed Čech rozprostírající se podél řeky Vltavy a Sázavy. Na územít PřP se nachází celkem 4 maloplošná chráněná území (Teletínský lom,
Plocha provozovny		0,077476 km2	Medník, Kobylí draha a Zvolská homole.
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém
Význam z hlediska biodiverzity – legislativní statut		Přírodní park Střed Čech
Název, Lokace Pozice – vzdálenost	ČEZ, a.s. – Vodní elektrárna Štěchovice	49.8460092N, 14.4208572E v místě	V místě provozu elektrárny se nachází Přírodní park Střed Čech rozprostírající se podél řeky Vltavy
k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou	I a II a ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.– Fotovoltaická (solární)		a Sázavy. Na územít PřP se nachází celkem 4 maloplošná chráněná území (Teletínský lom, Medník, Kobylí draha a Zvolská homole.
Plocha provozovny	elektrárna Štěchovice	0,227464 km2
Význam z hlediska biodiverzity Význam z hlediska biodiverzity –		terestrický ekosystém Přírodní park Střed Čech
legislativní statut
Název, Lokace	ČEZ, a.s. – Vodní elektrárna Vrané	49.9376889N, 14.3756533E	V místě provozu elekrárny se nachází Přírodní park Střed Čech rozprostírající se podél řeky Vltavy
Pozice – vzdálenost k chráněnému území či územi s vysokou biodiverzitou		Přírodní park Střed Čech (cca 550m)	a Sázavy. Na územít PřP se nachází maloplošná chráněná území Teletínský lom, Medník, Kobylí draha, Třeštibok a Zvolská homole.
Plocha provozovny		0,009985 km2
Význam z hlediska biodiverzity		terestrický ekosystém
Význam z hlediska biodiverzity –		Přírodní park Střed Čech

legislativní statut

GRI standarts – disclosures	BIODIVERSITY	Společnosti v místě či v blízkosti chráněných území a s potenciálním dopadem na ně	Skutečnost za rok 2023	Poznámka
304–	Prokazatelné vlivy na biodiverzitu
2	Uveďte povahu významných přímých a nepřímých dopadů na biologickou rozmanitost
	Stavby nebo provoz zařízení , dolů, přeprava	Severočeské doly a.s.	Severočeské doly a.s. dokončily v r.2023 rekultivace krajiny na ploše 119,48 ha a zahájily nové rekultivace na ploše 50,91 ha. V roce 2023 na Dolech Bílina ani Dolech Nástup Tušimice nebyl proveden nový zábor půdy.	Viz kapitola 3.5.4 Rekultivace dolů této zprávy.
	Znečištění z bodových i difuzních zdrojů		–
	Zavlečení invazivních druhů		–
	Redukce druhů		–
	Změna biotopů	Severočeské doly a.s.	Biotopy redukované ztrátou území z důvodu postupující těžební činností jsou průběžně nahrazovány nově vznikajícími biotopy v rámci rekultivací pozemků dotčených těžbou.
	Změny v ekologických procesech mimo přirozený rámec, např. zasolení nebo změny hladiny podzemních vod		–
	Uveďte povahu významných přímých a nepřímých pozitivních a negativních dopadů na biologickou rozmanitost	Severočeské doly a.s.	Zábory půdy Odtěžba pozemků Přetváření krajiny Nově vznikající krajina Nově vznikající biotopy Nově vznikající vodní plochy
	Dotčené druhy		–
	Rozsah dotčených oblastí		–
	Doba trvání ovlivnění		–
	Vratnost vlivů		–
304– 3	Chráněná nebo obnovená území Velikost a umístění všech chráněných nebo obnovených oblastí biotopů a zda byl úspěch obnovy území schválen nezávislým externím odborníkem.	ČEZ, a.s. – složiště Zbrod Elektrárny Hodonín	0,266 ha	Probíhá
		Obnova biotopů v rámci rekultivací SD	6 345,34	Schválena příslušnou národní autoritou
	Existence partnerství s třetími stranami s cílem chránit nebo obnovit biotopy	Zajištění ochrany probíhá v rámci standardní spolupráce s příslušnými úřady a institucemi. V roce 2023 byla uzavřena smlouva mezi ČEZ, a.s. a Krajským úřadem Ústeckého kraje o vyvoření chráněného území na bývalém odkališti Tušimice dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
	Stav rekultivací k vykazovanému roku	Severočeské doly a.s.	Dokončeno 6 345,34 ha rekultivací, z toho 2 861,09 ha rekultivací na zemědělský půdní fond, 2 644,39 ha lesnických rekultivací, 214,25 ha vodních ploch a 625,61 ha ostatních ploch mezi než např patří sukcestní plochy.
304–				Druhy uvedené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN či národně chráněné druhy s biotopem v oblasti ovlivněné provozem
4	Kriticky ohrožené	Celkový počet / Total number		32 ptáci, hmyz, rostliny
	Ohrožené	Celkový počet / Total number		48 ptáci, hmyz, obojživelníci, měkkýši, rostliny
	Zranitelné	Celkový počet / Total number		91 ptáci, hmyz, obojživelníci, plazi, měkkýši, korýši, vířníci, ryby, savci, rostliny
	Téměř ohrožené	Celkový počet / Total number		96 ptáci, hmyz, obojživelníci, plazi, měkkýši, pavoukovci, savci, rostliny
	Málo dotčené	Celkový počet / Total number		165 ptáci, hmyz, savci, ryby, rostliny

7.4. WEF Index

Pilíř	Téma	Metrika	Umístění 2023
Governance	Cíle řízení	Nastavení cílů	str. 80, 81, 82, 83, 146
	Kvalita řídicích orgánů	Složení řídicích orgánů	str. 80, 81, 82, 83, 146, 150, 157 VFZ str. 30, 31
		Odměňování	Str. 83, 91, 92, 157 Zpráva o odměňování
	Zapojení stakeholderů	Podstatné záležitosti s dopadem na stakeholdery	str. 18, 19, 20
	Etické chování Boj proti korupci		str. 93, 94, 149, 150
		Konzultace v oblasti etiky a etických otázek	str. 93, 94
		Soulad strategie a politik vůči lobbingu – NOVÉ	str. 93, 94
	Dohled nad riziky a příležitostmi	Integrace rizik a příležitostí do obchodních procesů	str. 83, 84
Planeta	Změna klimatu	GHG emise	str. 26-31, 134-142
		TCFD implementace	str. 83-85
		Cíle snižování GHG emisí v souladu s Pařížskou dohodou – NOVÉ	str. 26-29
	Úbytek přírodních zdrojů	Využití půdy a ekologická citlivost	str. 32
	Dostupnost sladké vody	Spotřeba a odběr vody v oblastech s nedostatkem vody	str. 33-35, 132-134
	Znečištění ovzduší	Znečištění ovzduší – NOVÉ	str. 30-32, 135-142
Lidé	Důstojnost a rovnost	Diverzita a inkluze (%)	str. 86-90, 131-132, 147-148, 153-155
		Rovnost v odměňování (%)	str. 86-90, 157
		Úroveň mezd (%)	str. 83, 157
		Riziko výskytu dětské, nucené nebo povinné práce	str. 51, 60, 157
		Rozdíly v odměňování (%) – NOVÉ	str. 83, 157
		Diskriminace a obtěžování – NOVÉ	str. 86-90, 94, 157
		Riziko svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (%) – NOVÉ	str. 53, 157
	Zdraví a well-being	Bezpečnost a ochrana zdraví (%)	str. 63-70, 145, 156
		Well–Being (%) – NOVÉ	str. 66
	Dovednosti pro budoucnost	Poskytnutá školení (#, Kč)	str. 58-60, 147,
Prosperita	Zaměstnanost a vytváření bohatství	Absolutní počet a míra zaměstnanosti	str. 53-58, 131
		Ekonomický přínos	str. 149
		Významné nepřímé ekonomické dopady	str. 48-51, 149
	Tvorba bohatství a zaměstnanosti	Finanční investiční příspěvek	VFZ str. 16-18, 112-113
	Inovace, lepší produkty a služby	Celkové výdaje na výzkum a vývoj (Kč)	str. 149
	Komunitní a společenská vitalita	Celková zaplacená daň	str. 98-100
		Dodatečně odvedená daň	str. 98-100
		Celkové zaplacené daně podle zemí za významné lokality	str. 98-100

7.5. GRI Content Index

Prohlášení o souladu se standardem GRI: Skupina ČEZ připravila zprávu v souladu se standardy GRI za období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.

Použitý standard GRI 1: Foundation 2021 Odvětvový standard GRI: –

Obecné informace		Umístění 2023
GRI 2: Obecné informace 2021	2–1 Informace o organizaci	VFZ str. 72, 164
	2–2 Subjekty zahrnuté do zprávy o udržitelném rozvoji	VFZ (str. 103-105) str. 130
	2–3 Reportovací období, četnost a kontaktní místo	str. 149
	2–4 Změny ve vykazování	str. 28, 51, 67, 145, 157
	2–5 Externí ověření	str. 10-11, 182-189
	2–6 Činnosti, hodnotový řetězec a jiné obchodní vztahy	str. 13-14, 96-98 VFZ (str. 2, 72-89, 160-161)
	2–7 Zaměstnanci	str. 53-70, 131, 147 VFZ (str. 132)
	2–8 Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci	str. 147
	2–9 Struktura řízení a složení řídicích orgánů	str. 79-82 VFZ (str. 30-51)
	2–10 Jmenování a výběr nejvyššího řídicího orgánu	VFZ (str. 32, 40) Stanovy ČEZ, a. s. (str. 24, 27-28) Politika diverzity a inkluze
	2–11 Předseda nejvyššího řídicího orgánu	VFZ (str. 32, 54) (2-11-b) U žádné osoby s řídicí pravomocí nedochází v souvislosti s jejím působením ve společnosti ČEZ, a. s., ke střetu zájmů.
	2–12 Funkce nejvyššího řídicího orgánu při dohledu nad řízením dopadů organizace	str. 79-82
	2–13 Přenesení odpovědnosti za řízení dopadů	str. 79-82
	2–14 Úloha nejvyššího řídicího orgánu při vydávání zpráv o udržitelném rozvoji	str. 5, 79-80
	2–15 Střety zájmů	str. 92-95 VFZ (str. 32-35, 42-43, 63) (2-15-b) U žádné osoby s řídicí pravomocí nedochází v souvislosti s jejím působením ve společnosti ČEZ, a. s., ke střetu zájmů.
	2–16 Komunikace klíčových témat	str. 69-70, 79-80
	2–17 Vzdělávání nejvyššího řídicího orgánu	str. 80-82
	2–18 Hodnocení činnosti nejvyššího řídicího orgánu	str. 80-82 Politika odměňování
	2–19 Politika odměňování	str. 80-82 Politika odměňování
	2–20 Proces pro nastavení odměňování	str. 80-82 Politika odměňování
	2–21 Poměr ročního odměňování	str. 148
	2–22 Vyjádření ke strategii udržitelného rozvoje	str. 7-16
	2–23 Politiky a cíle	str. 51, 81-82, 92-98 Etický kodex Politika bezpečnosti a ochrany životního prostředí Energetická politika Závazek etického chování
	2–24 Zakotvení přijatých závazků	str. 80-82, 92-96
	2–25 Postupy k nápravě negativních dopadů	str. 17, 48-49, 95, 99 VFZ (str. 61-62) Politika vztahů s komunitami
	2–26 Prostředky pro vyžádání rady a vznášení připomínek	str. 95 VFZ (str. 61-62)
	2–27 Dodržování zákonů a předpisů	str. 25, 54, 92-96, 159
	2–28 Členství v asociacích	internetové stránky ESG Skupiny ČEZ
	2–29 Přístup k zapojení stakeholderů	str. 17-20
	2-30 Kolektivní smlouvy	str. 53-57, 147 VFZ (str. 135) (2-30-b) U zaměstnanců, na které se nevztahuje kolektivní smlouva, jsou pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání obdobné podmínkám dohodnutým v rámci Skupiny ČEZ.

Obecné informace		Umístění 2023
Významn á témata
GRI 3: Významná témata 2021	3–1 Hodnocení významnosti	str. 13-20
	3–2 Seznam významných témat	str. 13-20
Ochrana životního prostředí, Rekultivace
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 36-39
GRI 304: Biodiverzita 2016	304–1 Provozy v chráněných územích	str. 161-163
	304–2 Prokazatelné vlivy na biodiverzitu	str. 36-39, 164
	304–3 Chráněná nebo obnovená území	str. 164
	304–4 Druhy uvedené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN či národně chráněné druhy s biotopem v oblasti ovlivněné provozem	str. 36-39, 164
Emise
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 26-29
GRI 305: Emise 2016	305–1 Scope 1 emise	str. 26-27, 134-140
	305–2 Scope 2 emise	str. 27, 141
	305–3 Scope 3 emise	str. 28, 141-142
	305–4 Emisní intenzita	str. 29, 142
	305–5 Snížení emisí skleníkových plynů	str. 29, 152
	305–6 Látky poškozující ozonovou vrstvu	str. 29, 152
	305–7 NOX, SOx , a jiné významné emise	str. 30-31, 142-143
Bezpečný provoz zdrojů
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 60, 63-70, 100-103
GRI 403: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2018	403–1 Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví	str. 63-66, 155
	403–2 Identifikace nebezpečí, hodnocení rizik a vyšetřování incidentů	str. 63-66, 155
	403–3 Pracovnělékařské služby	str. 66-67, 155
	403–4 Zapojení zaměstnanců a pracovníků dodavatelů do tématu BOZP	str. 66-67, 155
	403–5 Školení zaměstnanců o BOZP	str. 66-67, 156
	403–6 Podpora zdraví pracovníků	str. 66-67, 156
	403–8 Míra rozsahu pokrytí BOZP v organizaci	str. 63-66, 156
	403–9 Pracovní úrazy	str. 67, 145-146
	403–10 Nemoci z povolání	str. 67, 156
GRI 418: Ochrana soukromí zákazníků 2016	418–1 Stížnosti týkající se porušení soukromí zákazníků a ztráty jejich údajů	str. 100-103, 158
GRI 410: Bezpečnostní postupy 2016	410–1 Školení bezpečnostního personálu v oblasti lidských práv	str. 60, 160
G4 Odvětvové informace – výroba a distribuce elektřiny	G4–DMA Plánování nouzových opatření, plán řízení při katastrofách a mimořádných událostech a školicí programy a plány obnovy	str. 69
Odpovědný zaměstnavatel
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 53-60, 61-62
GRI 401: Zaměstnanost 2016	401–1 Noví zaměstnanci a zaměstnanci, kteří ukončili pracovní poměr	str. 53-57, 153-154
	401–2 Benefity běžně poskytované zaměstnancům na plný úvazek	str. 53-57, 154
	401–3 Rodičovská dovolená	str. 53-57, 154-155
GRI 404: Školení a vzdělávání 2016	404–1 Průměrný počet hodin školení na zaměstnance	str. 57-60, 146
	404–2 Programy pro zvyšování dovedností a programy na podporu změny pracovních míst zaměstnanců	str. 57-60, 61-62, 156
	404–3 Podíl zaměstnanců absolvujících pravidelné hodnocení výkonu a kariérního rozvoje	str. 57-60, 156
GRI 407: Svoboda sdružování a kolektivní vyjednávání 2016	407–1 Provozy a dodavatelé, kde může být ohroženo právo na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání	str. 157
G4 Odvětvové informace – výroba a distribuce elektřiny	EU15 Podíl zaměstnanců, kteří mohou odejít do důchodu v příštích 5 a 10 letech, podle pracovních pozic a regionů	str. 53-57, 155

Obecné informace		Umístění 2023
Udržitelné využívání vody
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 33-35
GRI 303: Voda a odpadní vody 2018	303–1 Interakce s vodou jako sdíleným zdrojem	str. 33-35, 152
	303–2 Řízení dopadů souvisejících s vypouštěním vody	str. 33-35, 152
	303–3 Odebraná voda	str. 33-35, 132-133
	303–4 Vypuštěná voda	str. 33-35, 133-134
	303–5 Spotřeba vody	str. 33-35, 134
	Energetická účinnost, Čisté technologie a transformace energetiky, Chytrá města, Výzkum a vývoj
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 44
GRI 302: Energie 2016	302–1 Celková spotřeba energie ve společnosti	str. 44, 132
	302–3 Energetická náročnost	str. 44, 132
GRI 201: Ekonomická výkonnost 2016	201–4 Finanční podpora ze strany státu	str. 44, 149
SASB Efektivita a poptávka na straně koncového uživatele	IF–EU–420a.2 Procento elektrického odběru obsluhovaného technologií chytrých sítí	str. 159
SASB Vyrobená elektřina	IF–EU–000.D Celkově vyrobená elektřina dle hlavních zdrojů, procentuálně na regulovaných trzích	str. 44, 151-152
Odpovědný prodej
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 51, 92-99
GRI 207: Daně 2019	207–1 Přístup k daním	str. 98-100, 150
	207–2 Správa daní, kontrola a řízení rizik	str. 98-100, 150
	207–3 Zapojení stakeholderů a řízení rizik souvisejících s daněmi	str. 98-100, 150
	207–4 Daňové výkaznictví podle jednotlivých zemí	str. 98-100, 151
GRI 409: Nucená nebo povinná práce 2016	409–1 Provozy a dodavatelé vystavení značnému riziku případů nucené nebo povinné práce	str. 51, 92-94, 157
GRI 408: Dětská práce 2016	408–1 Provozy a dodavatelé vystavení značnému riziku případů dětské práce	str. 51, 92-94, 157
GRI 415: Veřejná politika 2016	415–1 Příspěvky politickým uskupením	str. 92-94, 158
Etika a transparentnost
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 92-96
GRI 205: Boj proti korupci 2016	205–1 Provozy hodnocené z hlediska rizika korupce	str. 93, 149
	205–2 Komunikace a školení o protikorupčních zásadách a postupech	str. 93, 149-150
	205–3 Potvrzené případy korupce a učiněná opatření	str. 93, 95, 151
GRI 206: Protisoutěžní chování 2016	206–1 Soudní žaloby za protisoutěžní chování, antimonopolní a monopolní praktiky	str. 95, 150
Spolupráce s místními komunitami
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 30-32, 48-51
GRI 413: Místní komunity 2016	413–1 Provozy zapojené do místních komunit	str. 30-39, 48-51, 157
	413–2 Provozy se značnými skutečnými a potenciálními nepříznivými dopady na místní komunity	str. 36-39, 48-51, 157
GRI 203: Nepřímé ekonomické dopady 2016	203–1 Vývoj a dopad investic do infrastruktury a podporovaných služeb	str. 48-51, 149
	203–2 Významné nepřímé ekonomické dopady	str. 48-51, 149
Oběhové hospodářství
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 40-43
GRI 301: Materiály 2016	301–1 Použité materiály podle hmotnosti nebo objemu	str. 43, 151
GRI 306: Odpad 2020	306–1 Produkce odpadů a významné dopady související s odpady	str. 40, 153
	306–2 Řízení významných dopadů souvisejících s odpady	str. 40, 153
	306–3 Vyprodukované odpady	str. 41, 143
	306–4 Využitý odpad	str. 41, 143
	306–5 Odstraněný odpad	str. 41, 144
GRI 306: Odpadní vody a odpady 2016	306–3 Významné úniky	str. 32, 143, 145

Obecné informace		Umístění 2023
Dodavatelský řetězec
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 58-67, 92-96
GRI 308: Posuzování vlivu dodavatelů na životní prostředí 2016	308–1 Noví dodavatelé, kteří byli přezkoumáváni pomocí environmentálních kritérií	str. 96-97, 153
	308–2 Nepříznivé environmentální dopady v dodavatelském řetězci a učiněná opatření	str. 97-98, 153
GRI 414: Posuzování vlivu dodavatelů v sociální oblasti 2016	414–1 Noví dodavatelé, kteří byli přezkoumáváni pomocí sociálních kritérií	str. 96-97, 158
	414–2 Nepříznivé sociální dopady zjištěné v dodavatelském řetězci a učiněná opatření	str. 97-98, 158
Diverzita a rovné příležitosti
GRI 3: Významná témata 2021	3–3 Řízení významných témat	str. 48-51, 53-60, 83-85, 86-91, 92-103
GRI 405: Diverzita a rovné příležitosti 2016	405–1 Diverzita řídicích orgánů a zaměstnanců	str. 53-57, 86-91, 131-132, 156
	405–2 Poměr základní mzdy a odměn žen a mužů	str. 90-91, 157
GRI 406: Zákaz diskriminace 2016	406–1 Případy diskriminace a přijatá nápravná opatření	str. 86-91, 94, 157

7.6. SASB Index

Kód	Téma	Ukazatel	Jednotka	Umístění
IF–EU–110a.1		(1) Scope 1 emise, percentage covered under (2) emissions–limiting regulations, and (3) emissions–reporting regulations	t CO2e %	str. 26-27
IF–EU–110a.2	Emise skleníkových plynů a plánování energetických zdrojů	Emise skleníkových plynů spojené s dodávkou elektřiny	t CO2e	str. 28, 152
IF–EU–110a.3		Dlouhodobá a krátkodobá strategie ke snížení emisí Scope 1, cíle redukce emisí a naplňování těchto cílů.	–	str. 26-29
IF–EU–110a.4		(1) Počet obsluhovaných zákazníků na trzích, na kterých platí "RPS", (2) % plnění "RPS" cílů	Počet %	N/A
IF–EU–120a.1	Kvalita ovzduší	Znečištění ovzduší následujícími znečišťujícími látkami: (1) NOx (bez N2 O), (2) SOx , (3) prachové částice (PM10), (4) olovo (Pb), (5) rtuť (Hg); vyjádřeno v % v hustě osídlených oblastech	t %	str. 30-31, 142
IF–EU–140a.1		(1) Celkový odběr vody, (2) celková spotřeba vody, vyjádřeno v % v oblastech s nedostatkem vody	m³ %	str. 132-133
IF–EU–140a.2	Nakládání s vodami	Počet případů nedodržení zákonů spojených s nakládáním s vodami	Počet	str. 33, 152
IF–EU–140a.3		Popis rizik spojených s nakládáním s vodami a strategie a činnosti ke snížení těchto rizik	–	str. 33-35, 152
IF–EU–150a.1	Nakládání se zbytky	Množství vyprodukovaných zbytků po spalování uhlí, % recyklovaných	t %	str. 153
IF–EU–150a.2	po spalování uhlí	Celkový počet uložených zbytků po spalování uhlí, rozděleno podle potenciální škodlivosti a hodnocení jejich struktury	Počet	str. 153
IF–EU–240a.1		Průměrná cena elektřiny pro (1) domácnosti, (2) komerční a (3) průmyslové zákazníky	Míra	str. 158
IF–EU–240a.2	Dostupnost elektřiny	Průměrný měsíční účet za elektřinu pro domácnosti při odběru za měsíc (1) 500 kWh a (2) 1 000 kWh	Kč	str. 158
IF–EU–240a.3		Počet odpojených domácností kvůli neplacení, % opětovných připojení do 30 dnů	Počet %	str. 158-159
IF–EU–240a.4		Dopad vnějších vlivů na dostupnost elektřiny pro zákazníky, včetně ekonomické situace na distribučním území	–	str. 159
IF–EU–320a.1	Bezpečnost a zdraví	(1) Celková míra úrazovosti (TRIR), (2) míra smrtelných úrazů a (3) frekvence skoronehod (NMFR)	Míra	str. 145
IF–EU–420a.1	End–Use	Celkově vyrobená elektřina dle hlavních zdrojů, procentuálně na regulovaných trzích	%	N/A
IF–EU–420a.2	Efficiency &	Procento elektrického odběru obsluhovaného technologií chytrých sít	% MWh	str. 159
IF–EU–420a.3	Demand	Úspora elektřiny u zákazníků díky opatřením vedoucím ke zvýšení efektivity, podle trhu	MWh	N/A
IF–EU–540a.1	Jaderná bezpečnost	Celkový počet jaderných zařízení	Počet	str. 69
IF–EU–540a.2	a havarijní připravenost	Popis úsilí o řízení jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti	–	str. 159
IF–EU–550a.1		Počet případů nedodržení zákonů v oblasti fyzické a kybernetické bezpečnosti	Počet	str. 159
IF–EU–550a.2	Stabilita distribuční sítě	(1) System Average Interruption Duration Index (SAIDI), (2) System Average Interruption Frequency Index (SAIFI) a (3) Customer Average Interruption Duration Index (CAIDI), zahrnující významné události	Minuty Počet	str. 159
IF–EU–000.A		Počet (1) domácností, (2) komečních a (3) průmyslových zákazníků	Počet	str. 158
IF–EU–000.B		Celková dodaná elektřina (1) domácnostem, (2) komerčním, (3) průmyslovým, (4) ostatním zákazníkům a (5) velkoodběratelům	MWh	str. 158
IF–EU–000.C	Výkonové ukazatele	Délka nadzemních a kabelových vedení	km	str. 158
IF–EU–000.D		Celková vyrobená elektřina, procento podle výrobních zdrojů, procento na regulovaných trzích	MWh %	str. 151-152
IF–EU–000.E		Nákup na velkoobchodním trhu s elektřinou	MWh	str. 152

7.7. EU Taxonomie – výkazy dle dodatku 12

Šablona 1 Činnosti související s jadernou energií a fosilním plynem

	Provozní výnos		OPEXt
Činnosti související s jadernou energií
Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výzkumu, vývoji, demonstracím a zavádění inovativních zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí energii z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu.	NE	ANO	NE
Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě a bezpečnému provozu nových jaderných zařízení na výrobu elektřiny nebo zpracování tepla, a to i pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, jako je výroba vodíku, jakož i zvyšování jejich bezpečnosti za použití nejlepších dostupných technologií.	NE	ANO	NE
Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči bezpečnému provozu stávajících jaderných zařízení, která vyrábějí elektřinu nebo zpracovávají teplo, a to i pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, jako je výroba vodíku z jaderné energie, jakož i zvyšování jejich bezpečnosti.	ANO	ANO	ANO
Činnosti související s fosilním plynem
Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě nebo provozu zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z fosilních plynných paliv.	ANO	ANO	ANO
Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě, renovaci a provozu zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny využívajících fosilní plynná paliva.	ANO	ANO	ANO
Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě, renovaci a provozu zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad využívající fosilní plynná paliva.	ANO	ANO	ANO
			CAPEXt

Provozní výnos Šablona 2 Hospodářské činnosti v souladu s taxonomií (jmenovatel)

Řádek	Hospodářské činnosti	Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
		CCM+CCA		Zmírňování změny klimatu (CCM)		Přizpůsobení se změně klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0,0	–	0,0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–0,0	0,0	–0,0	0,0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	28,7	8,4	28,7	8,4	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0,0	–	0,0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0,0	–	0,0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0,0	–	0,0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	63,8	18,7	63,8	18,7	–	–
8	Příslušný klíčový ukazatel výkonnosti celkem	340,6		340,6

CAPEXt Šablona 2 Hospodářské činnosti v souladu s taxonomií (jmenovatel)

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) Přizpůsobení se změně klimatu (CCM) klimatu (CCA) % mld. Kč % 0 0 –
		CCM+CCA		Zmírňování změny
		mld. Kč	%	mld. Kč
1	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0%				–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,6	2	0,6	2	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	4,0	10	4,0	10	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,1	0	0,1	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,0	0	0,0	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	22,0	55	22,0	55	–	–
8	Příslušný klíčový ukazatel výkonnosti celkem	39,6		39,6

OPEXt Šablona 2 Hospodářské činnosti v souladu s taxonomií (jmenovatel)

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) klimatu (CCM) % mld. Kč 0 0 –
		CCM+CCA		Zmírňování změny		Přizpůsobení se změně klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč			%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0				–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	4,5	31	4,5	31	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	2,1	15	2,1	15	–	–
8	Příslušný klíčový ukazatel výkonnosti celkem	14,5		14,5

Provozní výnos Šablona 3 Ekonomické činnosti v souladu s taxonomií (čitatel)

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) Zmírňování změny klimatu (CCM)
		CCM+CCA				Přizpůsobení se změně klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–0,0	0	0,0	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	28,7	31	28,7	31	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	63,8	69	63,8	69	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností v souladu s taxonomií v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	92,5	100	92,5	100

CAPEXt Šablona 3 Ekonomické činnosti v souladu s taxonomií (čitatel)

Řádek	Hospodářské činnosti					Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
		CCM+CCA		Zmírňování změny klimatu (CCM)		Přizpůsobení se změně klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,6	2	0,6	2	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	4,0	15	4,0	15	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,1	0	0,1	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,0	0	0,0	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	22,0	82	22,0	82	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností v souladu s taxonomií v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	26,7	100	26,7	100

OPEXt Šablona 3 Ekonomické činnosti v souladu s taxonomií (čitatel)

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) klimatu (CCM) % mld. Kč – 0 – – 0 – 68 –
		CCM+CCA		Zmírňování změny		Přizpůsobení se změně klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč			%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0				–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0				–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	4,5	68	4,5			–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	2,1	32	2,1	32	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností v souladu s taxonomií v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	6,6	100	6,6	100

Provozní výnosy Šablona 4 Hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, ale nejsou v souladu s taxonomií

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) Zmírňování změny Přizpůsobení se změně klimatu (CCM) klimatu (CCA)
		CCM+CCA
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	3,2	22	3,2	22	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	1,7	12	1,7	12	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,2	1	0,2	1	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, které však nejsou v souladu s taxonomií, neuvedených v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	9,4	65	9,4	65	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, která však nejsou v souladu s taxonomií, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	14,4	100	14,4	100

CAPEXt Šablona 4 Hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, ale nejsou v souladu s taxonomií

Řádek	Hospodářské činnosti			Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) Zmírňování změny Přizpůsobení se změně
		CCM+CCA		klimatu (CCM)			klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,2	7	0,2	7	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,4	18	0,4	18	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,1	6	0,1	6	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, které však nejsou v souladu s taxonomií, neuvedených v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	1,6	70	1,6	70	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, která však nejsou v souladu s taxonomií, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	2,3	100	2,3	100

OPEXt Šablona 4 Hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, ale nejsou v souladu s taxonomií

Řádek	Hospodářské činnosti			Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
		CCM+CCA			Zmírňování změny Přizpůsobení se změně klimatu (CCM)		klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,0	2	0,0	2	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,1	4	0,1	4	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,0	1	0,0	1	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, které však nejsou v souladu s taxonomií, neuvedených v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	1,0	37	1,0	37	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, která však nejsou v souladu s taxonomií, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	2,6	100	2,6	100

Provozní výnosy Šablona 5 Hospodářské činnosti nezpůsobilé pro taxonomii

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech) Zmírňování změny Přizpůsobení se změně klimatu (CCM) % mld. Kč
		CCM+CCA					klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč			%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 1 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 2 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 3 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,2	0	0,2	0	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 4 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 5 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 6 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	233,5	100	233,5	100	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	233,7	100	233,7	100

CAPEXt Šablona 5 Hospodářské činnosti nezpůsobilé pro taxonomii

Řádek	Hospodářské činnosti		Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
			CCM+CCA		Zmírňování změny klimatu (CCM)		Přizpůsobení se změně klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 1 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 2 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 3 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 4 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 5 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 6 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	–	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	10,7	100	10,7	100	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	10,7	100	10,7	100

OPEXt Šablona 5 Hospodářské činnosti nezpůsobilé pro taxonomii

Řádek	Hospodářské činnosti				Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
			CCM+CCA		Zmírňování změny Přizpůsobení se změně klimatu (CCM)		klimatu (CCA)
		mld. Kč	%	mld. Kč	%	mld. Kč	%
1	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 1 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
2	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 2 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
3	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 3 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	0,2	4	0,2	4	–	–
4	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 4 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0	0	–	–
5	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 5 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
6	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 6 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	–	0	0,0	0	–	–
7	Částka a podíl jiných hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	5,0	96	5,0	96	–	–
8	Celková částka a podíl hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti	5,2	100	5,2	100

Seznam zkratek

Zkratka	Význam
AI	Umělá inteligence
ALARA	Princip, který sleduje, aby ozáření nebo radioaktivní kontaminace zaměstnanců byly co nejnižší
AOPK ČR	Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ATF	Palivo odolné vůči haváriím
B2B	Business–to–Business
B2C	Business–to–Customer
BAT	Nejlepší dostupné techniky
BHRRC	Business and Human Rights Resource Centre

BIO	Ochrana biodiverzity a ekosystémů
BOZP	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BV	Bureau Veritas
CAIDI	Customer Average Interruption Duration Index
CAPEX	Kapitálové náklady
CCA	Přizpůsobení se změně klimatu – adaptace
CCM	Zmírňování změny klimatu – mitigace
CE	Oběhové hospodářství
CEO	Generální ředitel
CES	Metodika hodnocení úsilí zákazníků
CFO	Finanční ředitel společnosti
CMS	Politika compliance management systém
CO2	Oxid uhličitý
CRC	Czech Republic Chapter
CSAT	Metodika hodnocení spokojenosti zákazníků
CSIRT	Skupina pro reakci na počítačové bezpečnostní incidenty
CSO	Chief Sustainability Officer
CSRD	Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

CX	Parametr zákaznické zkušenosti
ČBÚ	Český báňský úřad
DNSH	Nepůsobí žádnou významnou škodu
DPO	Pověřenec pro ochranu osobních údajů
EBITDA	Zisk před započtením úroků, daní a odpisů
EDE B2+B3	Lokalita Dětmarovice, blok 2 a blok 3
EDF	Électricité de France
EDU	Elektrárna Dukovany
EF	Emisní faktory
EGT PK	Lokalita Mělník, plynový kotel
EGT PPC	Lokalita Mělník, paroplynový cyklus
EIA	Posouzení vlivu na životní prostředí
EIEP	Evropský portál průmyslových emisí
EMEA	Evropa, Střední východ a Afrika
EMP	Poskytovatelé služeb e–mobility
EMS	Systém environmentálního managementu
EnMS	Systém energetického managementu
ENSREG	The European Nuclear Safety Regulators Group
EPA	Environmental Protection Agency
EPC	Energetické služby se zaručenou finanční úsporou
EPRI	Electric Power Research Institute

E–PRTR	Evropský registr úniků a přenosů znečišťujicích látek
ERG	Skupiny zdrojů pro zaměstnance
ERZ	Evropská rada zaměstnanců
ES	Evropské společenství
ESG	Vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení, na jejichž základě lze číslem vyjádřit "udržitelnost" či "odpovědnost" firmy.
ESRS	Evropské standardy pro reporting udržitelnosti
ETE	Elektrárna Temelín
EU	Evropská unie
EU ETS	Systém EU pro obchodování s emisemi
EU NIS2	Směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v EU
FIMEA	Interní nástroj pro správu a hodnocení kondice a důležitosti aktiv
FRR	Frekvenční rezerva
GDPR	Obecné nařízení o ochraně osobních údajů
Gemis	Globální emisní model pro integrované systémy
GHG	Emise skleníkových plynů

Zkratka	Význam
GPW	Varšavská burza
GRI	Global Reporting Initiative Standards
GWP	Potenciál globálního oteplování
HFC	Částečně fluorované uhlovodíky
HR	Lidské zdroje
HŠ JE	Havarijní štáb jaderné elektrárny
HZS	Hasičský záchranný sbor

HZSp	Hasičský záchranný sbor
CH4	Methan
CHKO	Chráněná krajiná oblast
ICS	Řídící systémy
ICT	Informační a komunikační technologie
IERE	International Electric Research Exchange
IFRS	Mezinárodní účetní standardy
IKB	Informační a kybernetická bezpečnost
ILO	Mezinárodní organizace práce
IPCC	Mezivládní panel pro změnu klimatu
IRZ	Integrovaný registr znečišťování
ISACA	Asociace pro audit a kontrolu informačních systémů
ISMS	Systém řízení bezpečnosti informací
ISO	Certifikace systému managementu podle systémových norem

iSOC	Integrované Bezpečnostní dohledové centrum
ISPOP	Informační systém plnění ohlašovacích povinností
IUCN	Mezinárodní svaz ochrany přírody
IZS	Integrovaný záchranný systém
JE	Jaderná elektrárna
KE	klasická energetika
KHNP	Korea Hydro & Nuclear Power
KPI	Klíčové ukazatele výkonnosti
LED	Light Emitting Diode
LGBTQ+	LGBTI+ komunita (leseb, gayů, bisexuálů a transgender a intersex osob) založená na sexuální orientaci a/nebo genderové identitě
LMS	Nový vzdělávací systém

LNG	Zkapalněný zemní plyn
LOGIB	Mezinárodní analytický nástroj pro spravedlivé odměňování mužů a žen

LTIFR	Lost Time Injury Frequency Rate
MAAE	Mezinárodní agentura pro atomovou energii
MBA	Master of Business Administration
MOP	Mezinárodní organizace práce
MSCI	Morgan Stanley Capital International
N2O	Oxid dusný
NAZCA	Nestátní zóna pro klimatické aktivity
NEN	Národní elektronický nástroj
NF3	Fluorid dusitý
NIR CZ	National Greenhouse Gas Inventory Report of the Czech Republic
NMFR	Frekvence skoronehod
NOx	Oxid dusíku
NPS	Net Promoter Score
NPV	Net Present Value
NÚKIB	Národní agentura pro kybernetickou a informační bezpečnost
OECD	Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OPEX	Provozní náklady
OSART	Operational Safety Review Team (IAEA)
OSN	Organizace spojených národů
OZE	Obnovitelný zdroj energie
PCB	Polychlorované bifenyly
PDCA	Cyklus – Naplánuj–proveď–ověř–jednej

PFAS	Perfluorované a polyfluorované látky
PFC	Zcela fluorované uhlovodíky
PHP	Plán havarijní připravenosti
PM10	Prachové částice menší než 10 µm
PM2,5	Prachové částice menší než 2,5 µm
POPs	Perzistentní organické látky
PPC	Prevence a snižování znečištění
R22	Chladivo, chlordifluormethan
RAO RCP2.6	Radioaktivní odpad Reprezentativní směr vývoje koncentrací skleníkových plynů, radiační působení v roce 2100 zvýšeno o 2,6 W/m2 v porovnání s rokem 1750

Zkratka	Význam
RCP4.5	Reprezentativní směr vývoje koncentrací skleníkových plynů, radiační působení v roce 2100 zvýšeno o 4,5 W/m2 v porovnání s rokem 1750
RCP8.5	Reprezentativní směr vývoje koncentrací skleníkových plynů, radiační působení v roce 2100 zvýšeno o 8,5 W/m2 v porovnání s rokem 1750
REACH	Registrace, evaluace a autorizace chemických látek
RED II	Směrnice (EU) 2018/2001
RPS	Renewable portfolio standards
ŘV	Řídící výbor ESG
S&P Global	S&P Global Inc.
SAIDI	System Average Interruption Duration Index
SAIFI	System Average Interruption Frequency Index
SASB	Sustainability Accounting Standards Board
SBTi	The Science Based Targets initiative
SDGs	Cíle udržitelného rozvoje
SF6	Fluorid sírový
SMR	Malý modulární reaktor
SO2	Oxid siřičitý
SOC	Bezpečnostní dohledové centrum
SOX	Oxidy síry
SŘV	Strategický řídící výbor ESG
SSR–1 MAAE	Specifické bezpečnostní požadavky 1, Mezinárodní agentura pro atomovou energii
SÚJB	Státní úřad pro jadernou bezpečnost
SÚRAO	Správa úložišť radioaktivních odpadů
TCFD	Task Force for Climate–related Financial Disclosures
TRIR	Celková míra úrazovosti
TZL	Tuhé znečišťující látky
ÚJV	Ústav jaderného výzkumu
UNECE	Evropská hospodářská komise OSN
VEP	Vedlejší energetické produkty
VOC	Těkavé organické látky
VŠCHT	Vysoká škola chemicko technologická
WANO	Celosvětovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren
WEEE	Odpad z elektrických a elektronických zařízení
WEF	The World Economic Forum metrics
WENRA	Western European Nuclear Regulators Association
WEPs	Women's Empowerment Principles
WTR	Ochrana vod
ZEVO	Zařízení na energetické využití odpadu
ZTP	Osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra

Zprávy nezávislého auditora

BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ, s.r.o.

BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ

Certifikace Company Carbon Footprint

Organizace

a. s.

BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ, s. poskytnutou jinak, pokud tato osoba nepodepsala smlouvu s

CCF pro

CCF audit k CCF Metodami CCF .

CCF o v souladu s CCF CCF.

CCF v souladu s a a v

CCF potvrzuje

- CCF prokazuje shodu s turu na podporu realizace

	0	MINOR	0
ne	N/A		N/A
	N/A	Konec	N/A

N/A

Informace o

CCFu	ISO 14 064- 1:2019

	bylo:
	CCF s ISO 14 064-1
	shody Green House Gas Protocol
	c
	proveden	podle metodik pro Scope 1, Scope 2 a Scope 3.
CCFu	ou normou,



	potvrdit s ,

12/3/2024
dne
	CCF

	:
	s.
	2/1444
	Praha 4, 140 53
	Czech Republic
	ICO: 45274649 :
	1. auditor JTI- 15. 03. 2024
	2. REVITRANS, 01 auditor JTI 22. 03. 2024
	3. auditor JDR 12. 03. 2024
	4.		auditor JKL	18. 03. 2024

Typ CCF	O 2e
	---
CCF	4/3/2024			25/3/2024

Informace o CCF (Company Carbon Footprint)

1
2	Timofejev (JTI)	3		4	N/A
5	N/A	6	N/A	7	N/A

CCF (Company Carbon Footprint)

ozsah CCF

2e v S

V je historicky zave 9 .

6 ² byly v

no , kt

souladu s
-
-
-
-

dokumentace GHG Protocol, Direct GHG emissions (Scope 1), Energy indirect GHG emissions (Scope 2) a Other indirect GHG emissions t tano-

Po o 2 -1:2019.

a byla provedena v souladu s .

dardu a nastavenou metodikou .

V i.

jak v ,
tak v CO2e.

-1:2019 za rok 2023. s.

01/2023 12/2023

Bureau Veritas Group | C2 - Internal

SCOPE 1: 15 954 322 t CO2e
SCOPE 2: 0 t CO2e
SCOPE 3: 13 532 370 t CO2e SCOPE 1 a SCOPE 2) t CO2e/MWh

-1:2019 for the year 2023. Production and supply of electrical and thermal energy and other activities related to the production of these types of energy, appl For the period: 01/2023 12/2023 with the result: SCOPE 1: 15 954 322 t CO2e SCOPE 2: 0 t CO2e SCOPE 3: 13 532 370 t CO2e Emission intensity (from SCOPE 1 and SCOPE 2 emissions) related to electricity and heat production: 0.27 t CO2e/MWh
	ISO 14064-1	ISO 14064-1

		anglicky
	1	1

			Funkce:	Podpis:		Datum:
			M OZE a KE			25/3/2024
			CCFu		-
					25/3/2024

			Datum		25/3/2024
CCF	s.
	BUREAU VERITAS CERTIFICATION CZ, s. r.o.
	----
	Funkce:		Podpis: EMS a IP OZE a KE		Datum: 25/3/2024
-

Deloitte Audit s.r.o. Churchill I Italská 2581/67 120 00 Praha 2 - Vinohrady Česká republika

Tel: +420 246 042 500 [email protected] www.deloitte.cz

zapsána Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 24349 IČO: 49620592 DIČ: CZ49620592

Zpráva nezávislého auditora o provedení zakázky poskytující omezenou jistotu týkající se vybraných indikátorů uvedených ve Zprávě o udržitelném rozvoji společnosti ČEZ, a. s., za rok končící 31. prosince 2023

Pro představenstvo a dozorčí radu společnosti ČEZ, a. s.

Předmět a kritéria

Byli jsme pověřeni vedením společnosti ČEZ, a. s., (dále jen "Společnost") k provedení zakázky poskytující omezenou jistotu, zda neexistují jakékoli skutečnosti, které by nás přiměly se domnívat, že zveřejnění vybraných nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti ve Zprávě o udržitelném rozvoji Společnosti za rok končící 31. prosince 2023 (dále jen "Zpráva o udržitelném rozvoji") nebylo ve všech významných ohledech vypracováno v souladu s kritérii pro vykazování.

Vybrané klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou předmětem postupů provedených v rámci zakázky poskytující omezenou jistotu, byly vypracovány na základě Pokynů pro podávání zpráv o udržitelném rozvoji vydaných Radou pro globální standardy udržitelného rozvoje (dále jen "standardy GRI") a zahrnují:

GRI 2-7 Zaměstnanci (dle pohlaví, dle typu smlouvy)
GRI 302-1 Spotřeba energie v rámci organizace (spotřeba paliv z neobnovitelných/obnovitelných zdrojů, prodaná energie)
GRI 303-3 Odběr vody
GRI 303-4 Vypouštění odpadních vod
GRI 305-7 Oxidy dusíku, oxidy síry a ostatní významné emise ovzduší
GRI 306-3 Významné úniky chemikálií
GRI 306-3 Produkce odpadů
GRI 401-1 Průměrný počet hodin školení na zaměstnance za rok
GRI 403-8 Pracovníci, na které se vztahuje systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
GRI 403-9 Pracovní úrazy
GRI 404-1 Průměrný počet hodin školení na zaměstnance za rok
GRI 404-2 Programy pro zvyšování dovedností zaměstnanců a podpora zaměstnavatelnosti
GRI 404-3 Procento zaměstnanců, kteří procházejí pravidelným hodnocením výkonnosti a kariérním rozvojem
GRI 405-1 Diverzita řídících orgánů a zaměstnanců
GRI 406-1 Případy diskriminace a přijatá opatření
GRI 418-1 Ochrana osobních údajů zákazníka

Kromě postupů popsaných v této zprávě, které vymezují rozsah naší zakázky, jsme neprovedli žádné ověřovací postupy týkající se ostatních informací obsažených ve Zprávě o udržitelném rozvoji, a proto nevyjadřujeme žádný závěr k ostatním informacím obsaženým ve Zprávě o udržitelném rozvoji.

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited ("DTTL"), globální síť jejích členských firem a jejich přidružených subjektů (souhrnně "organizace Deloitte"). Společnost DTTL (rovněž označovaná jako "Deloitte Global") a každá z jejích členských firem a jejich přidružených subjektů je samostatným ^a nezávislým právním subjektem, který není oprávněn zavazovat nebo přijímat závazky za jinou z těchto členských firem a jejich přidružených subjektů ve vztahu k třetím stranám. Společnost DTTL, a každá členská firma a přidružený subjekt nesou odpovědnost pouze za vlastní jednání či pochybení, nikoli za jednání či pochybení jiných členských firem či přidružených subjektů. Společnost DTTL služby klientům neposkytuje. Více informací najdete na adrese www.deloitte.com/about.

1 Odpovědnost představenstva Společnosti

Představenstvo Společnosti odpovídá za přípravu Zprávy o udržitelném rozvoji v souladu se standardy GRI, za správnost a úplnost informací obsažených ve zprávě a za výběr zveřejňovaných informací, které mají být ověřeny.

Tato odpovědnost zahrnuje výběr a použití vhodných metod pro přípravu zprávy, vedení odpovídajících záznamů, stanovení předpokladů a odhadů, které jsou relevantní pro jednotlivá zveřejnění nefinančních informací. Představenstvo Společnosti dále odpovídá za navržení, zavedení a udržování takových mechanismů vnitřních kontrol, jež považuje za nezbytné pro sestavení Zprávy o udržitelném rozvoji tak, aby neobsahovala nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou.

2 Naše kontrola nezávislosti a kvality

Při provádění zakázky jsme dodrželi požadavky týkající se nezávislosti a další požadavky Etického kodexu pro auditory a účetní znalce vydaného Radou pro mezinárodní etické standardy účetních, který definuje základní principy profesní etiky, tj. integritu, objektivitu, odbornou způsobilost a řádnou péči, zachování důvěrnosti informací a profesionální jednání.

Zároveň se řídíme Mezinárodním standardem pro řízení kvality 1 a v souladu s tímto standardem jsme zavedli komplexní systém řízení kvality, včetně interních zásad a postupů upravujících soulad s etickými požadavky, profesními standardy a příslušnými právními předpisy.

3 Naše odpovědnost

Naší odpovědností je vyjádřit závěr poskytující omezenou jistotu, zda vybrané klíčové ukazatele výkonnosti ve Zprávě o udržitelném rozvoji byly ve všech významných ohledech vypracovány v souladu se standardy GRI.

Zakázku jsme provedli v souladu s Mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky 3000 (revidované znění) uplatňovaným na ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkami historických finančních informací (ISAE 3000 – revidované znění) a vydaným Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB). V souladu s tímto standardem jsme naplánovali a provedli zakázku k získání omezené jistoty v oblasti předmětu zakázky.

Tento standard vyžaduje, abychom zakázku naplánovali a provedli tak, abychom získali omezenou jistotu, že jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by nás přiměly se domnívat, že vybrané klíčové ukazatele výkonnosti nebyly v žádném významném ohledu vypracovány v souladu se standardy GRI.

Postupy prováděné u zakázky poskytující omezenou jistotu se ve srovnání se zakázkou poskytující přiměřenou jistotu svým charakterem a rozsahem liší jak od postupů prováděných při vyhodnocování rizik, včetně porozumění mechanismům vnitřní kontroly, tak od postupů prováděných v reakci na vyhodnocená rizika. Míra jistoty získaná u zakázky poskytující omezenou jistotu je tudíž významně nižší než jistota, která by byla získána provedením zakázky poskytující přiměřenou jistotu.

Postupy, které jsme provedli, vycházely z našeho odborného úsudku, posouzení rizika významného zkreslení vybraných klíčových ukazatelů výkonnosti v důsledku úmyslného jednání nebo nesprávného uvedení údajů a zahrnovaly dotazování, kontrolu prováděných procesů, přezkum dokumentů, analytické postupy, posouzení vhodnosti metod výpočtu a postupů vykazování a srovnání s podkladovými dokumenty.

V rámci zakázky poskytující omezenou jistotu jsme provedli následující postupy s ohledem na předmět zakázky:

Provedli jsme dotazování u vybraných klíčových pracovníků Společnosti a dceřiných společností a na vybraných pracovištích s cílem získat představu o kontrolním prostředí, informačních systémech, procesech a metodách relevantních pro sběr dat, výpočet vybraných klíčových ukazatelů výkonnosti, které jsou předmětem přezkumu. Nehodnotili jsme však koncepci jednotlivých kontrolních činností, nezajišťovali důkazy o jejich provádění ani neověřovali jejich provozní účinnost.
Porovnali jsme zveřejněné informace s podkladovými dokumenty a údaji.
Prostřednictvím dotazů, analytických postupů, pozorování a dalších použitelných postupů shromažďování důkazů na základě vzorku jsme porozuměli klíčovým strukturám, systémům, procesům, postupům a mechanismům vnitřních kontrol vztahujícím se ke shromažďování, agregaci, validaci a vykazování údajů pro vybrané klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou předmětem přezkumu.
Provedli jsme návštěvy na vybraných pracovištích s cílem otestovat uplatňování postupů Společnosti v oblasti výkaznictví a otestovali přesnost a úplnost nefinančních informací.
Posoudili jsme zveřejnění a prezentaci informací ve vztahu k předmětu zakázky ve Zprávě o udržitelném rozvoji.

Jsme přesvědčeni, že důkazní informace, které jsme získali, poskytují dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho závěru poskytujícího omezenou jistotu.

Související omezení

Proces, který Společnost používá k definování, shromažďování a vykazování údajů o své nefinanční výkonnosti, nepodléhá formálním postupům přijatým pro finanční výkaznictví. Proto se u údajů tohoto druhu mohou vyskytovat odchylky v definicích, metodách sběru a vykazování dat, a to z důvodu neexistujícího jednotného, uznávaného standardu. To může vést k tomu, že s vývojem metodik nebudou informace mezi organizacemi a v rámci organizace meziročně srovnatelné. Přesnost a úplnost informací zveřejněných ve Zprávě o udržitelném rozvoji podléhá přirozeným omezením daným jejich povahou a metodami zjišťování, výpočtu nebo odhadu těchto informací.

4 Závěr

Na základě námi provedených postupů jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by nás přiměly se domnívat, že vybrané klíčové ukazatele výkonnosti v rozsahu naší práce za rok končící 31. prosince 2023 nebyly ve všech významných aspektech vypracovány v souladu s Pokyny pro podávání zpráv o udržitelnosti Globální inciativy pro podávání zpráva.

V Praze dne 22. dubna 2024

Ján Bobocký Partner Deloitte Audit, s.r.o.

Identifikace akciové společnosti ČEZ

ČEZ, a. s.

Duhová 2/1444 140 53 Praha 4 Česká republika

Zápis v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581

Rok založení: 1992 Právní forma: akciová společnost IČO: 452 74 649 LEI: 529900S5R9YHJHYKKG94 Bankovní spojení: KB Praha 1, č. účtu 71504011/0100

Telefon: +420 211 041 111 ID datové schránky: yqkcds6 Internet: www.cez.cz E-mail: [email protected]

Uzávěrka obsahu Zprávy o udržitelném rozvoji za rok 2023: 15. 4. 2024

AI Terminal

CEZ A.S.

1042_rns_2024-04-30_b60cfcf4-0c29-406d-adb5-c996da9b88ae.pdf

Odpovědní v proudu změn

odpovědně s pomocí rozvážně v detailu transparentně

Obsah

Statutární prohlášení

1. Předmluva 1.1. Slovo generálního ředitele ČEZ, a. s. GRI 2–22

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

1.2. Slovo členky představenstva ČEZ, a. s., odpovědné za udržitelnost (CSO)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Michaela Chaloupková

2. Úvod 2.1. Podnikatelské prostředí Skupiny ČEZ

2.1.1. Poslání a vize Skupiny ČEZ

2.1.2. Strategická Vize do roku 2030 "Čistá Energie Zítřka"

I. Přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040

I.1. Jaderné zdroje:

I.2. Obnovitelné zdroje:

I.3. Klasické zdroje:

II. Poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu

II.1. Distribuce:

II.2. Prodej – oblast Retail:

II.3. Prodej – oblast energetických služeb a veřejné elektromobility:

II.4. Nové segmenty:

III. Rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG

Vybrané cíle v oblasti životní prostředí (Environmental):

Vybrané cíle v oblasti sociálních vztahů (Social):

Vybrané cíle v oblasti správy a řízení společnosti (Governance):

2.1.3. Naplňování VIZE 2030

Strategická priorita I. VIZE 2030 v oblasti jaderných zdrojů je naplňována prostřednictvím:

Strategická priorita I. VIZE 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů je naplňována prostřednictvím:

Strategická priorita I. VIZE 2030 v oblasti klasických zdrojů je naplňována prostřednictvím:

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti distribuce je naplňována prostřednictvím:

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti prodeje – oblast retailu je naplňována prostřednictvím:

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti prodeje – energetických služeb a veřejné elektromobility je naplňována prostřednictvím:

Strategická priorita II. VIZE 2030 v oblasti nové segmenty je naplňována prostřednictvím:

Příklady realizovaných opatření (dosažené milníky) jsou:

2.1.4. Konkrétní cíle VIZE 2030

2.2. Vztahy se stakeholdery a matice významnosti

2.2.1. Zapojení stakeholderů

2.2.1.1. Skupiny Stakeholderů

2.2.1.2. Zásady vztahů se stakeholdery

2.2.2. Hodnocení významnosti

2.2.3 Matice významnosti

Ochrana životního prostředí

Vlastní pracovní síla

Dotčené komunity

Spotřebitelé a koncoví uživatelé

Chování podniku

Obr. č. 1: Grafické znázornění významnosti dopadů v rámci daných témat*

odpovědně

3 Environmentální

3.1. Politika ochrany životního prostředí a systémy managementu

3.1.1. Systém environmentálního managementu GRI 103 / SDG9, SDG12

3.1.2. Systém energetického managementu

3.2. Emise skleníkových plynů

3.2.1. Scope 1

Scope 1 emise (t CO2e)

Scope 1 emise (v t CO2e) Scope 2 emise (v t CO2e)

3.2.2. Scope 2

Scope 2 emise (t CO2e)

3.2.3 Scope 3

Scope 3 emise (v t CO2e)

Scope 3 emise (v t CO2e)

3.2.4. Redukce emisní intenzity

3.2.5. Uspořené emise

Uspořené emise (v t CO2e)

Emisní intenzita (v t CO2e/MWh)

3.2.6. Látky poškozující ozonovou vrstvu GRI 305–6

Látky poškozující ozonovou vrstvu (v t CO2e)

3.3. Znečištění

3.3.1. Emise znečišťujících látek do ovzduší

Ostatní emise

NOx (v t)

SO2 (v t)

3.3.1.1. Monitorování znečištění ovzduší SDG11

3.3.2 Znečištění vod

3.3.3. Znečištění půd GRI 306–3:2016

3.3.4. Prevence závažných havárií

3.4. Vodní hospodářství